• Paul
Stylklasika
Datum publikace20. 12. 2015
Počet zobrazení3923×
Hodnocení4.79
Počet komentářů5
Oceněnípovídka roku 2015

"Pss! … Hej!" slyším kolem sebe slabá až šeptaná slůvka rozléhající se opuštěnou chodbou a chvíli nedokážu zaměřit to, odkud se ty zvuky přibližují.

"Tady za tebou!" neznámý klučičí hlas mě napovídá, kam mám zacílit svůj pátrající zrak. Otáčím se proto zády ke dveřím mého bytu, ke kterým jsem před malou chviličkou došel, ale v jejich otevření mi zabránilo právě ono tajemné šeptání. To se teď stává méně tajemným díky tomu, že pokračuje z úst blonďatého kluka, jehož hlava vykukuje z pootevřených dveří protejšího bytu: "Pojď ke mně, rád bych s tebou mluvil!" Hned po tom mizí uvnitř a já jen tak trochu nechápavě zírám na pootevřené dveře jeho bytu, které tu po něm zůstaly.

"Sakra, to je divnej barák!" letí mi hlavou myšlenka, ale ani ta nedokáže zabránit mé touze po objevování nových dobrodružství a možná i nebezpečí. A rovnou ji následuje druhá: "Jsem drsnej, tvrdej kluk a jen tak něco nebo někdo mě nevyděsí! … Určitě ne parta sedmi nadrženejch, která se mě tu snaží přivítat touhle přihlouplou hrou!"

Otevírám proto dveře protějšího bytu dokořán a vstupuji dovnitř.

"Ty si byl v sedmým?!" ozývá se vedle mne onen hlas. Rozkoukávám se po předsíni plné pověšeného oblečení a až po tom stáčím oči na blonďáčka stojícího mězi tím vším ohadřením. Koukám na něho nechápavě, on na mě zase nedočkavě.

"V čem sedmým?! … O čem to mluvíš sakra?!"

"No v sedmým patře přece!"

"Jo tohle! … No tak tam vám ten kanadskej žertík nevyšel!"

"Kanadskej?! … Co?! … Co to meleš?!"

A opět na sebe mlčky koukáme, akorát jsme si to prohodili, on nechápavě a já tázavě.

"No…, já myslel, podle tý trapný cedulky na schodišti, že jste tam na mě připravili nějakej hodně vtipnej žertík na přivítanou, ale když jsem tam vlezl, nebylo tam nic a nikdo. Ani když jsem to tam prolezl celý, jsem nepotkal živou duši, takže předpokládám, že jste se nějak blbě domluvili."

"Ty jsi prošel celý sedmý a nikoho si nepotkal? … Tak to jsi měl štěstí! … Ale jako vážně! … To nebyl žádnej žertík, jak říkáš, my se tady na nikoho nedomlouváme! … Jo a tu cedulku tam dal Swen, takovej zrzek s velkejma rukama a taky s velkym … no s tim tě nebudu zatím zatěžovat!"

"Jo! … Toho jsem potkal před chvílí tady na chodbě a ten mě tam právě poslal."

"No joooo! … Tak to měla bejt odplata za to, že si mu vyfouknul to místo asistenta!"

"Jak vyfouknul?! … A dozvím se konečně už sakra, co to mělo bejt za odplatu a co to máte všichni s tím sedmým patrem? … Už to začíná bejt tak trochu out! … A vůbec … kdo jsi ty?"

"No jo … no jo, tak se hned nečil! … Já ti to všechno akorát chtěl říct."

"Ale rychle! … Za chvíli mi dorazí tágo na stěhování."

"Jasně…, jasně, ono toho stejně moc není! … Já jsem David, mám status pět a dělám u Richarda na personálním, takže o tobě vím skoro všechno, protože jsi byl favorit na to místo asistenta. Na něj si dělal zálusk i Swen, ale to je taková místní profláknutá rohožka, takže bylo celkem jasné, že nemá u Richarda šanci. On to ale nedokáže nějak pochopit a překousnout a taky je dost mstivej, dávej si na něho pozor! Taky proto jsem nechtěl, aby nás někdo, třeba zrovna on, viděl, jak si na chodbě povídáme. … No a to poslední patro je vyhrazené pro zaměstnance firem z pevniny, kteří tady na Ostrově mají pracovní povinnosti. Převážně to jsou obchoďáci, právníci anebo chlapi na servis mašin, kterým tady na Ostrově nikdo nerozumí. No a jak si asi už sám pochopil z té Swenovy tabulky, jsou to čistokrevní heteráci. Richard jim proto vyčlenil celé poslední patro, aby se jako necítili trapně a obtěžovaní. No ale znáš našince, hlavně tím myslím takové, jako je Swen. Ten je tam chodí dráždit a povokovat pravidelně, protože spoléhá na to, že ti nadržení chudáci, kteří tu jsou na Ostrově třeba i měsíc bez ženský, to už prostě nevydrží a zaboří i do poddajného kluka. A taky že jo, jenže oni jsou dost neotesaní a sex s nima je dost drsnej, jde v něm hlavně o jejich co nejintenzivnější cákance a už se tak moc nekouká na to, jak se udělá ten pod nima. Což Swen nedokáže, stejně jako spoustu jiných věcí, pořád pochopit, a tak tam dal ty cedule, aby se jim jako pomstil. Ale protože je to čubka nadržená, tak tam chodí dorážet stejně pořád dál. … No a protože tam je teď ubytovaná už čtrnáct dnů parta čtyř servisáků, počítal asi s tím, že tam musíš na některého z nich narazit a ten tě začne obtěžovat, nebo tě dokonce znásilní."

"To přece nemůže nikdo myslet vážně! … Nikdo se přece nevrhne na chodbě jen tak na cizího kluka, aby ho vojebal!" Nechci uvěřit tomu, že by se tady děly takové věci.

"Jo hochu, tak to by ses divil!" koulí David očima, jako by se to stalo právě jemu.

"No fajn, tak dejme tomu! … Ale proč mi to tady povídáš?"

"Já tě chtěl jen varovat. Richard je na to alergický, a kdyby zjistil, že si ty heteráky provokoval, tak by to s tebou asi nedopadlo dobře, teda myslím s tvým místem asistenta a já myslím, že by to byla škoda, protože jsi krásnej kluk a náš tým určitě obohatíš!"

"Sakra, ty mluvíš jako politik! … Kolik ti je?"

"Pětadvacet!"

"Fakt?! … Vypadáš na osmnáct!"

"Vypadá takhle osmnáctiletý péro?!" rozčiluje se David a stahuje si svižně kraťasy, pod nimiž září bělostné bavlněné slipy s dost napěchovaným rozkrokem.

"Sakra, co blbneš?! … Ty jsi vzrušenej?!" trochu vyděšeným pohledem na jeho nalévajícího se ptáka se ho snažím zastavit, ale marně.

"Jasně! … Jsi neskutečně sexy! … Z tvé složky vím, že jsi tanečník a také striptér, a to mě neskutečně bere!" Jeho slova doprovází mnou neočekávaný striptýz v Davidově podání, z jehož spoďárů vyskakuje ztopořený ohon. Pěkný, rovný, pevný, tlustý klacek, asi sedmnácticentimetrový s podlouhlým žaludem, který si David mne pravou dlaní.

"Sorry, kámo…, sice máš hezký péro a ty jsi taky k nakousnutí, ale já fakt nemám čas!" Vybíhám z jeho bytu a zastavuji se až na chodbě.

"Sakra to je fakt divnej barák, proto se mi tady už teď líbí!" nemůžu se ubránit celkem slastnému pomyšlení na sex, protože Davidovo péro by stálo za sjetí.

Taxík dorazil na čas. Ve starém bytě moc věcí nemám, a tak i balení a cesta zpět netrvaly moc dlouho. Lámu těch svých pár tašek po schodech nahoru do pátého patra a ve chvíli, když už jsem konečně na jeho úrovni, slyším zvuk přicházející z toho posledního, kde právě bouchly dveře vedoucí na chodiště.

"Sakra!" zastavuje se ve mně skoro všechno a já na chvíli propadám představě supícího nadrženého chlapa, který se řítí dolů po schodech s rozepnutou košilí a poklopcem, s obřím ztopořeným ohonem v ruce a jediné, co chce, je vylít si do mne násilím své plné koule. Kroky se přibližují a já slyším tichounký pískot, do něhož si občas mužský hluboký hlas zabrouká známou melodii. Dusot jeho nohou je tak hlasitý, že to musí být pořádně urostlý a mohutný chlap, a já nehodlám riskovat to, že bude také pořádně nadržený. Nestíhám se ale ani otočit ke dveřím z chodby, natož abych je otevřel, a na odpočívadle nade mnou se objevuje vysoký, ramenatý a pěkně rostlý chlap, zhruba pětatřicetiletý, v plné síle, který se řítí dolů schodištěm. Ani nedutám a jen hladově pozoruji jeho perfektně padnoucí džíny s dokonale tvarovaným rozkrokem, který svým tvarem prozrazuje v něm ukryté obrovské nářadí.

"Ahoj! … Jdeš do sedmýho? Chceš s tím pomoc?" na chvíli se zastavuje, aby mi položil otázku, a kouká u toho na haldu tašek položených u mých nohou.

"Zdravím! … Nééé díky, já to zmáknu. Vidím, že jedeš v protisměru, tak tě nechci zdržovat," snažím se o co nejpřirozenější tón hlasu, ale moje oči se nemohou odlepit od jeho těla a to moje se začíná plnit touhou po chlapovi. Zachraňuje mě jeho blesková odpověď: "Tak fajn, chlape! … Zajdem někdy na pivo, tady pro nás moc jiný zábavy není…, zatím!" A stejně tak, jak se rychle objevil, zase zmizel.

"Jasně…, ty si dáš pivko a já vymlasknu tebe! … On si fakt myslel, že jsem heterák, to je paráda! … Sakra, tady je klacků jako v pralese, ale v týhle džungli se mi bude určitě líbit!" pomumlávám si sám pro sebe a v hlavě se mi dokola točí obrázky obnaženého, vzrušeného Davida a tohohle samce ze schodiště. Začínám být v napětí a cítím, že obsah mých varlat bude muset jít co nejdřív ven. Otáčím se konečně ke dveřím do pátého patra a za zády nad sebou opět slyším ten zvuk. Dveře na schodiště v sedmém patře se opět otevírají a někdo se odtamtud po schodišti přibližuje. Nehodlám riskovat to, že tenhle nebude tak sympatický a krotký jako ten první, a přidávám do kroku, rychle mizím v lítačkách vedoucích do mého patra.

"Ty si kokot pitomej…, necháš se vystrašit blbejma povídačkama jako malá holka!" Velice rychle si uvědomuji, že jsou to všechno nesmysly a asi jen divoké fantazie party gayů, kteří se tu navzájem ukojili tolikrát, že se už nudí, a tak si vymýšlejí báchorky, v nichž touží po nadrženém heterákovi, který jim to barbarsky udělá někde na schodech.

Odemykám dveře svého bytu a postupně do jeho předsíně láduji tašky s mými věcmi, což se mi daří poměrně rychle, a já dveře bytu opět uzavírám, tentokrát zevnitř. Zavazadla nechávávám ležet v předsíni, protože mám teď jen dvě touhy a vybalování hadrů ani v jedné z nich není. Pomalu si svlékám triko, protože tou první touhou je pořádně si ho vymlasknout a tou druhou je dlouhá sprcha. Před očima se mi stále blikavě zobrazuje stojící Davidův ohon a ten obrázek je inspirativní. Triko letí na podlahu ještě v předsíni a já si pomalu stahuji tepláky, ve kterých si už chvíli masíruju péro, a to se staví.

"Ježiši Kriste!" letí ze mě úlek, protože při příchodu do ložnice mě děsí pohled na velkou papírovou krabici stojící v jejím středu a o ni opřeného polonahého Daniela.

"Koukám, že oba myslíme na to samé," povídá tak trochu zhýrale můj sexy soused a kouká upřeně do mého rozdrážděného rozkroku a po chvíli trochu vtipně pokračuje, "jen toho Ježíše bych do toho netahal, myslím, že jemu by se to nelíbilo."

"Tak to máš asi pravdu, ale jak ses sem dostal a co je to za krabici?" sypu se zebe jako z kulometu, ale vzápětí si uvědomuji, že odpovědi ani slyšet nechci, protože jsem rád, že je tu a že je očividně nadržený jako já. Mozek už mi totiž šrotuje v úplně jiné kvaltu než obvykle a já nemyslím na nic jiného než na pořádnou mrdačku s tímhle borečkem. A jak si tak dopředu v představách nechávám vyšukávat mozek z hlavy jeho velkým náčiním, dochází mi, že nejdřív musím zamířit do sprchy. Stěhování a pohled na pěkné samce během dne změnily moje přirozeně vonící tělo tanečníka na upoceného dělníka vracejícího se ze striptbaru, do kterého zamířil hned po šichtě.

"Sorry…, já se musím nejdřív opláchnout, protože už jen to by se Ježíšovi nelíbilo a tobě asi taky ne," povídám proto směrem k Danovi a ten díky tomu ani nestíhá reagovat na mé otázky.

Jen se mlčky posouvá zpoza krabice, za kterou stál o ni opřený, a já nevěřím svým očím. Je úplně nahý a klacek mu stojí takovým způsobem, jako by ho už nějakou chvíli rval do té krabice a povídá: "Počkej!" Pomalu přistupuje přímo ke mně. Chytá mě za zadek a přitahuje si mě blíž, jazykem mi proniká mezi rty a už intenzita jeho polibků naznačuje jeho nezkrotitelnou touhu a to, že by mě tam klidně tak, jak jsem, ojel na místě. Tím ale jeho rozdováděnost nekončí, rychlými pohyby mi stahuje tepláky a ty se ocitají u mých kotníků. Dan se s netrpělivostí malého kluka dostává do podřepu a přes slipy mi jazykem dráždí už nalitého macka. V textilu uvězněná varlata hlásí zahájení evakuační akce a moje dělo tvrdne čím dál tím víc, až už moje spodní prádlo není schopné ho udržet uvnitř. Naběhnutý žalud mi vyjíždí ven u stehna a Dan se na něho okamžitě vrhá a olizuje z něho moje první kapky touhy. Koule to nevzdávají a posílají na průzkum další dávky mé vlhké touhy a Dan ji teď roztírá po mém ohonu, který mezitím celý vysvobodil z nedostačujícího ohadření.

"Ty krásně voníš," jediná slova, která během toho vypouští z úst, a po nich už je zase zaměstnává olizováním a ochutnáváním mé kůže na podbřišku, tříslech, koulích a ocas si nechává jako největší lahůdku nakonec. Jeho tlusté prsty už se mezi tím vydaly zezadu na průzkum mého zadku a jejich špičky se nedočkavě dobývají dovnitř.

"Tak dost…, já chci mrdat! … Ale nejdřív se chci umejt, tak pusť!" Cítím, že moje rozkoš je už tak obrovská, že bych mu okamžitě podlehnul a nechal ho, aby to do mě všechno napumpoval tam na podlaze. To ale není můj styl, proto ho odstrkuji, mířím do koupelny a rovnou zalézám do sprchového koutu. Zatahuji jeho prosklená dvířka, ale Dan se nechce vzdát mé přirozené vůně a chuti jen tak snadno, proto mi v tom ještě chvíli brání a zase si rve můj tekoucí klacek do pusy a nosem zhluboka nasává moje koření. Mě se opět zmocňuje poddajnost, chytám se rukama za rám sprcháče a s mírně zakloněnou hlavou si užívám tu slast.

Ta se ale náhle mění v mé vyprsknutí: "Co to je za hovadinu?!" soukám ze sebe otázku  neotázku, když ve svém zorném poli koukám na kovovou cedulku nalepenou na kachlích nad vanou, na které je nápis oznamující:

Keramický povrch koupací nádoby nečistit kovovými pomůckami!

"To je slovní kombinace viď? … U mě v koupelně je to taky," pouští Dan můj ohon z pusy a stáčí oči na onu cedulku a pokračuje s dalším komentářem: "To zase formuloval nějakej úřednickej šašek z pevniny. Ale zase na druhou stranu, je to úsměvný a zábavný a člověk se může nahlas zasmát tomu, jak jsou tyhle lidi pitomý."

Ještě jednou potahuje můj ocas a jemně mě u toho plácá po zadku: "Tak už se osprchuj! … Já z tebe teču jako Dunaj a už to bude muset jít všechno ven. Čekám v ložnici!"

Do ní vstupuji vymydlený, osvěžený a úplně nahý, zbavený veškerých starostí, oddávající se už jen myšlence na Danovo tlusté péro. Tu mi ale z mysli rozfoukává pohled na mašinu stojící uprostřed místnosti, která byla schovaná v oné papírové krabici. Dan se ihned s mým příchodem ujímá slova a vysvětluje: "To ti posílá Richard. Je to cvičební stroj, kterej jenom udržuje kondici, a tak je vhodnej i pro tanečníky. Nic takovýho ve veřejný posilovně není a šéf si tě očividně chce hejčkat. No a někdo z našeho patra to sem měl nenápadně dopravit jako překvapení. Já se nabídnul okamžitě, protože ten pohled na tebe, když si mi včera přišel otevřít nahej a zcákanej semenem, už nikdy nedostanu z hlavy. Od tý chvíle nedokážu myslet na nic jinýho než na to tvoje tělo a na to, že bych polykal tvoji mrdku klidně nepřetržitě," zubí se na mě sameček, který se lehce opírá o moji novou hračku, na níž si položil levou nohu a tím se mocně až dominantně rozkročil. Ohon mu trčí kupředu a já jsem přitahovaný jeho krásou.

Přistupuji k němu, pravou dlaní mu zajíždím do rozkroku a jemně mu masíruji koule. Dan přivírá očí a slastně u toho mručí, ohon mu pulzuje vzrušením a na žaludu se mu objevuje mohutný mazlavý výron jako signál toho, že je připravený se pářit. Druhou rukou roztírám to všechno, co vyteklo z jeho klacku, po celé jeho délce až ke kořenu. V sevřené dlani cítím spalující žár, tepající chvění a rozkoš, která ovládá celý ten obrovský kus žilnatého svalu.

"Tak tu mašinu rovnou vyzkoušíme…, ne?!" šeptám mu do tváře. On otevírá do teď přivřené oči a hází na mě úsměv, který mě i beze slov varuje před jeho útokem.

Pak už to nezvládá, přestává se ovládat a probouzí se v něm samec, který má jen jediný cíl  vycákat z varlat svoje sperma a napumpovat ho do mě. Chytá mě svýma silnýma rukama a jedním tahem mě pokládá na polstrované sedátko doprostřed kondičního stroje. Já se tak ocitám u jeho nadupaného plného klacku, který v nepřerušeném pohybu vniká mezi moje rty a pokračuje dál do úst a zastavuje se mi u mandlí. Dan tiskne svůj naběhnutý žalud do mého krku a užívá si teplo, kterého se mu tam dostává. Lehce přiráží a tím proniká ještě o kousek dál a já se začínám dávit. On proto na chvilku polevuje, abych nabral dech, a opět razantně útočí na mé mandle. Já už mám pusu plnou slin, protože se mi dostává chutné svačiny, a já jazykem olizuji a ochutnávám všechno to, co do mě Dan vypouští. Chuť nadrženého samce mě vždycky rozpalovala doběla a je tomu tak i nyní. Dělá se mi rudo před očima a já ve své hlavě nemám nic jiného než silnou potřebu narvat si ten klacek do sebe a zarajtovat si na něm. Stejnou touhou je spalován i Dan, protože našlapuje na nášlapy pode mnou, tím se dostává o trochu výš nade mne. Vytahuje během toho svůj tvrdý ohon z mé pusy a chytá mě za ruce. Ty mi rychlými pohyby přivazuje k popruhům nad mojí hlavou, které za normálních okolností slouží k uchycení posilovací tyče k zápěstí. Za ta svá jsem já teď přivázaný k té mašině a moji sešněrovanou a pohyb nedovolující pozici ten borec ještě umocňuje tím, že mi přizvedává pokrčené nohy do výše pasu a tam je pod koleny zafixovává druhou tyčí. Špulím tak na něho svoji roztouženou díru a nejsem schopný ze sebe vypravit jediné slovo odporu. Také k němu není důvod, protože je to neskutečně sexy a já jen kňučím slastí. Nemůžu se už dočkat toho, až do mě pronikne a vycáká se do mě. Jeho jiskřící oči, které se do mě vpíjí, jasně dávají najevo, že na to nebudu muset dlouho čekat. Z jeho rozohněného pohledu je poznat, že od včerejška opravdu netouží po ničem jiném než po tomhle mrdu a po tom, aby mi mohl slízat mrdku, kterou si vystříkám na břicho, protože na to měl chuť už včera.

Hladí mě po zadku, po koulích, laská se s mým ohonem a nemůže se této chvíle nabažit. Klacek se mu škube a on se s ním přibližuje k mé díře. Proto aby se do mě pohodlněji dostal, stoupá si na špičky, ale chudák nadržená netuší, že to by na tomhle stroji neměl dělat. Tím jak přenáší váhu na nášlapech, na kterých stojí, se ty přecvaknou do jiné polohy a on tím způsobí překlopení lavičky, kterou má za zády. Kondiční stroj se tak přepíná na jinou svou funkci a lavička se sklápí přesně do míst, kde jsme teď my dva. Celkem bez potíží letící lavička přitlačuje Daniela ke mně, ale naštěstí pro nás oba je to přesně ve chvíli, kdy se jeho napumpovaný žalud dotýká mého análu. On tak souběžně s nárazem lavičky do jeho zad zaráží svůj klacek hluboko do mě. Ten příraz je tak silný, že ani jeden z nás nedokáže v hrdle zadržet hlasitý projev rozkoše, kterou nám to oběma způsobilo a která projela našimi nahými těly. Cítím v sobě hluboko uvnitř žhavé semeno, dávkované v několika mohutných výstřicích z Danova klacku a on se zase břichem tiskne na můj nahoru zvednutý ohon, z nehož já láduji svou mrdku do těsného sevření našich hrudníků.

Když se konečně Danielův tep dostává do normálu a krev se mu vrací do mozku, povídá: "Sakra, to jsem nečekal, já tu mašinu neznám… Počkej já nás z toho nějak dostanu!" snaží se ode mne odtáhnout. Zapírá se rukama o bočnice stroje a daří se mu díky tomu lavičku přimáčknutou na jeho zádech odlačit tak, aby mohl došlápnout na paty a tím nášlapy zmáčknout. Stroj uvolňuje lavičku, ta se vrací do své původní vodorovné polohy a uvolňuje naše těsné objetí. Ani mně, ani Danovi naše bezprostřední blízkost ale nevadí a my chvíli setrváváme v poloze, v níž došlo k uvolnění našich cákanců. Dan je stále ve mně a olizuje vršek mých prsou, protože i tam se dostalo pod tlakem mých výstřiků moje sperma a on se ho nemůže nabažit. Pomalu ze mě vytahuje klacek a pokračuje v očistě mého hrudníku, břicha a končí na mém ohonu, který pusou pucuje do sucha, tak aby ani kapka mé šťávy nepřišla na zmar. Zhýralým pohledem pozoruje to, jak mi ze zadku vytéká jeho semeno, a povídá: "Dáme ještě jedno kolo?"

"Jasně, ale prosím tě, už mě odvaž…, protože na tomhle už to dělat nechci!" odpovídám udýchaně a na žaludu se mi u toho objevují ještě poslední zbytky obsahu mých varlat. Dan to vidí a jako omámený mumlá: "Jasně…, jasně…, já jen ještě olíznu tohle." A hbitě se mi vrhá po žaludu a po tom, co z něho vytéká.

Rychlá sprcha, kafe a lehká svačina, kterou si dopřáváme v kuchyni mého bytu, následují v zápětí po mém osvobození z kondičního stroje a během této siesty už zase citím ve vzduchu dominanci nadrženého chlapa. Stáčím proto hlavu pod stolek mezi námi a očima hladím už zase stojící Danovo mužství. Teď se mi zdá ještě o trochu delší a tlustší, a tak se vracím zpět nad desku stolu a povídám: "Hele Dane! … Včera jsem tě tipoval na šestku, ale ty máš asi vyšší status, viď?! Já to nerad čekuju přes hodinky, mám radši, když se mi kluk představí do očí, nebo do pusy."

Dan se jen tajemně usmívá, dožvýkává poslední sousto a po chvilce přeci jen promlouvá: "A kolik bys řekl dneska?"

"No, já tě po tom předchozím mrdu a aktuálním pohledu na tvýho ptáka šacuju na sedmu?"

"Jo Paulíčku, tak to ještě jeden stupínek přidej…, můj ocas je dost šikovnej a já nadprůměrně ambiciózní, proto postupuju bez potíží."

"Uf…, tak to abych se ti poklonil…, ne?!"

"No já jsem ti právě něco podobnýho chtěl navrhnout. Protože myslím, že po tom předchozím silným přírazu, kterým jsem z tebe vyrazil veškěrý to tvoje neskutečně chutný semeno, má tvoje díra dost a nerad bych ti ublížil. Proto nám oběma bude stačit už jen něco oddychovějšího."

Víc nemusí říkat a já se pomalu zasouvám pod stůl k tomu jeho dokonalému péru. Dan už je zase nadržený a klacek se mu houpavě zvedá a dostává se čím dál tím výš. Mně se tak naskytuje neopakovatelný výhled na jeho koule, které začínám olizovat a laskat je. Dan je nadšený, rozhazuje nohy od sebe a natahuje je kolem mě, trochu se pokládá na židli do pololehu a ještě se rukama zapírá o hranu stolu. Slastně sténá a povzbuzuje mě v započaté kuřbě: "Jo, kotě! … Pořádně ho olízej, ať je celej mokrej! Jo…, jo…, dej mu pořádně za uši!"

Vracím se jazykem k jeho varlatům a jemně je rty tisknu a masíruji. Dan sténá stále hlasitěji a intenzivněji, z čehož můj ohon už také ztvrdnul, a já si v puse a na jazyku opět vychutnávám jeho chlapskou kořeněnou chuť a ta mě přivádí k šílenství. Polykám jeho klacek a jazykem mu dráždím žalud a uzdičku, sjíždím mu ohon až ke kořenu a tahy prováděné pusou zrychluji. Celá ta akce mi připomíná jeho monstrózní výron, který mi nadělil před tím v ložnici, a z té představy pouštím první cákance svého mlíčí na podlahu pod stůl. Vzdychám u toho s plnou pusou a do Danova ocasu, který mám celý v ní, přenáším svou rozkoš. Ta se za krátko v jeho podání mění v další masivní dávku cákanců teplé šťávy, která končí v mém krku. Šest mohutných výstřiků stačí k tomu, abych měl plnou pusu jeho spermatu a už nebyl schopný další pojmout. Chuť jeho šťávy je ale tak opojná a lahodná, že neváhám a všechno to polykám. Dan, aniž by to viděl, to cítí a dlaní pravé ruky přitlačuje mou hlavu na jeho stále štědrý ohon. Neprotestuji, nebráním se tomu, protože se mi to líbí. Líbí se mi polykat jeho mrdku, líbí se mi u toho cítit vůni jeho rozkroku, vůni dominantního samce, který do mě právě vylévá své koule. Jsem z toho vzrušený a už se těším na to, jak si při vzpomínce na tuhle chvíli večer ještě jednou macka vycákám.

Z mého rozkoší naplněného podstolového dobrodružství mě vytrhuje textovka, která mi přistála na služebním mobilu. Vytahuji obřadně Danův ohon z pusy, ještě olizuji posledních pár výtoků z jeho žaludu a hladím ho u toho po ptákovi a po koulích, protože si to prostě zaslouží, a po chvíli vylézám zpod stolu.

Otevírám smsku a z jejího textu se dozvídám: Sbal si věci na tři dny, zítra ráno v osm sraz u mě v kanceláři, odjezd do terénu na farmy za novými dodavateli. Richard

Zprávu si čtu nahlas před Danielem, ten se během toho škodolibě usmívá a pak povídá: "Tak z téhle služebky si přivezeš taky moc hezký a vlhký zážitky!"

Hodnocení
Příběh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (14 hlasů)
Vzrušení: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (14 hlasů)
Originalita: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (12 hlasů)
Sloh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (12 hlasů)
Celkem: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (12 hlasů)

Autoři povídky

Celé jménoPaul Valten
Věk22

Běloch, go-go tanečník a fotomodel

Ostrovan

Nezapomeň napsat komentář, a podpořit tak další publikaci autora!

Komentáře  

+1 #5 Dobrý nápadLeckdo 2015-12-30 22:58
Jak jsem si myslel, Paul se začíná zlepšovat. Sex na cvičebním stroji je podle ten správný způsob, jak takováto zařízení využívat :) Těším se na další pokračování.
Citovat
0 #4 díkyPaul 2015-12-30 14:07
Díky moc, další už je v redakci.
Citovat
0 #3 zábavnémartinxxl 2015-12-27 18:55
Také jsem se pobavil a těším se na další.
Citovat
0 #2 Nejsem hoden ...Paul 2015-12-23 19:37
... ale přesto je to pro mne čest a doufám, že ten pacholek Paul nevyvede na Ostrově něco, čím by to pokazil a dál budou jeho příběhy bavit a to nejen Svatého otce a celou Akademii. Kterým tímto moc děkuju !
Citovat
0 #1 200%svatý otec 2015-12-21 17:04
:lol: :lol: :lol:
Jako cedulka nad vanou vede, to nemá chybu!! Takže Cena kritiků se vrací natrvalo a celá Akademie se těší na neobyčejné příhody "ze sedmého". Fakt mě to krutě pobavilo ... :lol:
Citovat