• Filip Svlečený
Stylromantika
Datum publikace20. 1. 2016
Počet zobrazení2030×
Hodnocení2.48
Počet komentářů6

Bylo nebylo, za devatero horami, devatero řekami a devatero tunely, trávil Frantík se svými rodiči dovolenou u Jaderského moře.

Líbila se mu zahálka, avšak povyražení s rodiči příliš nebylo. Není divu, však před pár dny oslavil osmnácté narozeniny a začínal mít poněkud odlišné zájmy.

Nejvíce byl rozmrzelý, když měl trávit odpolední čas schovaný ve stínu v penzionu, ve kterém měli pronajatý společný pokoj. Rodičové tento čas trávili spaním, neboť večer popíjeli zdejší víno a odpoledne se cítili unaveni.

Laguna

Vydržel to však pouze první den. Když viděl, že rodičové celé dvě hodiny prospali, na druhý den odpoledne počkal, až oba usnou, a vypravil se k milovanému blízkému moři. Procházel se po oblázkové pláži plné slunících se cizinců, až došel ke skále. Skálu bylo lze snadno přelézt a tam se mu naskytl divukrásný pohled na ploché místo kousek nad mořem, kde nebylo žádných turistů, a na rozkošnou lagunku, která nevypadala příliš hluboká. I zachtělo se mu smočit se v té lagunce. Neměl však kalhot vhodných ku koupání, tedy se vysvlékl do naha, aby rodičové, zejména matka, neměla hloupých řečí, že zmáčel kalhoty.

Vstoupil do mořské vody a cítil se slastně. Voda mu sahala někam k prsům, i zaplaval si krátce. Překvapil se příjemným pocitem, kterak mu voda hladila jeho ohanbí, i zalíbil se mu ten pocit a plaval ještě náruživěji. Pocit vzrušení stoupal a Frantík vylezl na skalnatý břeh, rozhlédl se, zdali není na něho vidět, a zadíval se na svoje mužství, které tou dobou již dávno bylo více mužské než chlapecké. V ten okamžik již bylo v onom příjemném stavu strnulosti, který měl Frantík velmi rád, a rozkošně mu na něj foukal mírný mořský vánek. I uchopil svůj úd do své ruky a počal jej mnout, stále se rozhlížeje, zdali některý cizinec se neblíží, a takto vstoje, nahý na břehu mořském, přivedl se k ejakulaci. Jeho jinošské mlíčí v několika dlouhých gejzírech skončilo až v oné laguně, kde ho pohltila voda a rozpustila mořská sůl.

Cítil se nadmíru ukojen, navlékl kalhoty a vrátil se k rodičům.

Večer trávili rodičové opět u vína a Frantík se odebral brzy na lože, aby na zítřejší den nabyl dostatek síly si zopakovat odpolední kratochvíli.

Ukájení

A vskutku, stejná příležitost nastávala den co den, Frantík se chodíval koupat do laguny a provádět sebeukájení. Ukájel se zprvu jen na břehu, později i ve vodě, zkusil to i plavaje, a také si rád poploval po zádech s mužstvím vztyčeným z vody vzhůru. Byl to slastný pocit i pohled. Jedině zalitoval, že v takové poloze nelze jeho mužství uchopit svou rukou. Také se zamýšlel, zdali mu mužství ještě poroste tak, jako mu rostlo v nedávné době. Nyní, měřeno ve stavu toporném, odpovídalo vzdálenosti mezi hřbetem dlaně a koncem malíku. Pro nějaké jemu neznámé důvody toužil, aby ještě dosáhlo větších rozměrů.

Nadešlo předposlední odpoledne, které mohl Frantík strávit ukájením se a rozkošnými pocity v laguně. I zatoužil zažít něco roztodivného, avšak nevěděl, co by to mělo být.

Nečekaná rozkoš

Došel opět ke své laguně, opět svlékl své kalhoty, opět vstoupil nahý do mořské vody, opět ploval, a náhle se rozhodl obeplout krajní výčnělek skály. A ve vodě tam rostly jakési chaluhy nebo řasy, kterých se dříve štítil, avšak dnes mu připadaly pohledné, čisté a nějak prapodivně lákavé. Zjistil, že lze vedle nich ve vodě stoupnout, a zkoušel k nim přiblížit své již opět toporné mužství, a chaluhy ve vlnách šimraly jeho úd, lehounce šlehaly přes jeho vystouplé zakončení, a František se zapřel nohama, aby si užíval těch nevídaných slastných pocitů. Později pocítil, jako by některá chaluha či snad jakýsi mořský lopuch obepjal mu úd a příjemně mu jej dráždil. Měl zavřené oči, prožíval neobyčejné pocity, ta rostlina či co mu mnula mužství podobně, jako když si jej mnul rukou, ale takto to bylo násobně příjemnější a rozkošnější. Cítil, že mlíčí bude chtít ven, a přál si to, a tak k tomu také došlo… Vycházelo z něj snad ještě mnohem déle než kdy před tím a z Františka vycházely zvuky rozkoše odrážející se od všech okolních skal…

Po uvolnění mlíčí mu ještě rostlina jako by sála úd, aby z něj snad vymámila další sémě… I podíval se, co to bylo za podivnou věc, která mu připravila takovou rozkoš.

Avšak zalekl se okamžitě! K jeho údu byla přisáta jakási ryba! Vykřikl a odtrhnul ji od svého milovaného mužství a vytáhl z vody ven, aby si tu potvoru dobře prohlédnul, maje strach, aby to nebylo něco jedovatého.

Ryba však byla příjemná na omak, měla krásné zabarvení připomínající nazlátlé opálení lidské kůže. Oči měla postavené nezvykle vepředu a její zornice připomínaly lidské oči světle hnědé až zlatavé barvy. Zlatá rybka? Pomyslel si, totiž nepomyslel, bezděčně tu domněnku vyslovil nahlas.

Zlatá rybka

Mělo však přijít další překvapení. „Ano, jsem něco jako zlatá rybka, samečku,“ řekl ten tvor hlubokým sametovým hlasem. Frantík se nezmohl na slovo a ryba pokračovala: „Avšak jsem také sameček. Jsem zlatý mořský kapřík.“ Tu se Frantík vzpamatoval: „Ryba, která je samec, mluví a saje mužům údy?“ zeptal se a byl hrdý na to, jak samozřejmě vyslovil slovo „mužům“, maje na mysli sám sebe.

„Odpusť mi, samečku, že jsem mužství tvé vysál, bylo tak rozkošné a plné mlíčí, že jsem mysl svou nezvádl.“ Frantíka potěšilo slovo „mužství“, přišlo mu však na mysl, že drží v ruce zlatou rybku, ač samčího pohlaví, a stále kapříka držel nad vodou.

„Možná ti odpustím,“ pravil, „avšak dopustil ses znásilnění, jak mi jej odplatíš?“

„Přece splním ti přání. Jsem kouzelný kapřík.“

Frantík pomyslil na své jediné přání a nemohl si upomenout na žádná jiná. „Chci… Chci mít… Chci mít dlouhatánské mužství!“

„Máš ho mít,“ pravil kapřík, „jak moc dlouhé by mělo být?“

„Asi… Asi tak až sem,“ řekl Frantík a ukázal do půli stehen. „Nebo ne, počkej… Raději až sem!“ a ukázal ještě o palec níže.

„Máš ho mít přesně tak dlouhé. Jen mi je musíš ještě jednou půjčit do úst, jinak se proměna provést nedá. A pamatuj – zradíš-li mne a zahubíš mne, na místě ti upadne!“

„Nezradím, pustím tě na svobodu!“ Přiblížil kapříka ke svému údu, kapřík ho do sebe vsál v celé jeho délce, zamumlal nějaké zaklínadlo a pomalu ho nechával vyjíždět ze svých rybích úst. Frantík viděl, jak jeho mužství stále spočívá v rybích ústech, ačkoli již dávno by bývalo jindy osvobozeno. Když konečně vytáhl kapříka tak, aby měl úd osvobozený, proud vody mu jej obtočil kolem boku a Frantík cítil, jak se jeho úd dotýká jeho hýždí, tak byl dlouhý…

„Díky, kapříku!“ zavolal a kapřík odplul kousek dále, otočil se, vynořil svá ústa nad hladinu, zvolal svým sametovým hlasem: „Rádo se stalo, samečku! A zase někdy přijeď, možná bych ti splnil i jiná přání!“ A odplul do širého moře.

Chlouba

Frantík se za kapříkem chvíli nevěřícně díval a pak se vydal ke břehu. Vystoupl na břeh a prohlédl si svůj úd. Dosahoval skutečně níže než do půli stehen. Byl to krásný pohled a krásný pocit. Již byl však nejvyšší čas vrátit se k rodičům, kteří by už mohli být vzhůru, a on se s nimi bude muset vydat na pláž, i oblékl si rychle své kalhoty, opatrně a úhledně do nich upravil svou novou chloubu a vyšel.

Rodiče právě se chystali k odchodu na pláž a hartusili, aby se Frantík již také připravil. Na pláž se chodí v plovacích kalhotách, které nemají nohavičky příliš dlouhé. To si však Frantík neuvědomil a oblékl se do svých obvyklých plovacích kalhot. Dostavili se společně na pláž a uléhali postupně k opalování. Otec však náhle tiše, avšak výrazně prohlásil: „Frantíku! Stáhni si honem kalhoty níže!“

Frantík se podivil, uviděl ovšem, že nohavička jeho kalhot je příliš krátká a jeho dlouhý úd je zčásti viditelný. Stáhli si tedy kalhoty i nohavičku níže, avšak aby svůj úd dokonale zakryl v jeho dolní části, musel mít kalhoty stažené tak, že bylo vidět nejen jeho ochlupení, ale i počátek jeho nesmírného mužství. Tedy sáhl rychle do kalhot, obtočil si úd kolem stehna a upravil si kalhoty tak, aby v pase i na nohách vypadaly stejně jako dřív.

Přemýšlel však, jak s kalhotami naloží, až bude muset vstát. Jeho úd bude vidět buď na konci, nebo na svém počátku. Proč jsem si to přál mít tak velké? ptal se sám sebe. Inu, budu muset nosit ty delší plovací kalhoty, které jsem zatím ještě nenosil, rozhodl se a uklidnilo jej to.

Poslední procházka

Následujícího odpoledne rodičové opět usnuli a Frantík se odebral na svou poslední procházku. Oblékl si však nikoli ony dlouhé, nýbrž své krátké plovací kalhoty. Byl si vědom, že mu úd z nohavičky vyčuhuje, avšak rodičové opět spali a nebylo tedy nikoho, kdo by ho za tuto neplechu káral.

Vypravil se jako obvykle na pláž, ale tentokrát vykročil na opačnou stranu než obvykle, neboť se mu zachtělo projít kolem mnoha víc turistů a cizinců, kteří by mohli zahlédnout jeho nezvykle dlouhé mužství.

Došel až k proutěnému ohrazení, ve kterých byla proutěná vrátka. Proč je tato pláž asi oddělená? ptal se sám sebe a vešel do vrátek. Ke svému údivu a zároveň překvapení zjistil, že za proutěným plotem se nachází podobná pláž, ovšem plná zcela nahých turistů.

Udiveně se rozhlížel a náhle přistoupil k němu nějaký nahý muž, který cizím jazykem něco hovořil, ukazoval na jeho kalhoty a tvářil se výhrůžně. Frantík pochopil, že vstup do této oblasti je povolen jen ve stavu nahoty, a tedy uvedl se do stavu žádaného k vstupu a jal se procházet mezi ostatními obnaženými lidmi.

Nahý

Zprvu nedokázal upravit krok, takže se mu jeho nové dlouhé mužství proplétalo mezi stehny, ale nakonec nalezl ten správný rytmus, aby se mu úd střídavě odrážel od levého i pravého stehna přímo k tomu protilehlému, a aby tak vyniknul v celé své délce. Procházel se tak co nejdéle a cítil pohledy všech mužů i žen, které nevěřícně hleděly na jeho nesmírně dlouhé mužství. Byl na sebe tak hrdý! Občas se zastavil a nechal svůj úd volně houpat před zraky ostatních nahých mužů a žen, a po čase se i naučil rozejít se tak, aby se mu houpal a odrážel znovu od stehna k stehnu.

Ještě však neviděl své nové mužství ve stavu toporném (v jednom pokoji s rodiči nebylo večer možno provádět hrátky s mužstvím) a trochu se obával, že onen stav se brzy dostaví. A Frantíkovy obavy byly odpodstatněné… Jen na to pomyslel, do údu se mu začala hrnout krev. Zrychlil tedy krok a vypravil se směrem k okraji pláže, kde rostla zeleň jakási a slibovala možnost úkrytu.

Když došel na místo, kde na něho nebylo příliš vidět (zcela ukryt nebyl, ale to mu nějak nevadilo), jeho úd ještě nabyl na rozměrech a začal směřovat více kupředu. I sáhl si Frantík na jeho špičku a promnul ji. Projel jím vzrušený pocit, mužství se zcela napřímilo a pevně ztvrdlo. S nataženou pravicí si Frantík dosáhl právě na jeho špici. Myslil si, že když teď úd pustí, klesne vahou mírně dolů, ale nestalo se tak! Trčel mu rovně kupředu a zdálo se, že snad i mírně vzhůru!

Poměřování

I usadil se Frantík a poměřil své mužství se svým stehnem. Dosahovalo téměř ke kolenu! Poté si úd naopak přitiskl na břicho a ejhle – jeho špice mu dosahovala až k prsům! Poté si začal prohlížet své žlázy. I ty byly značně veliké, asi jako pěst urostlého chlapa, a váček jeho žláz byl dostatečně dlouhý, aby v nich mohly volně viset dolů.

Jak si tak Frantík prohlížel a šimral žlázy, postřehl, že s takto skloněnou hlavou mu úd poněkud překáží a dotýká se jeho brady. A tu ho napadlo, že si svou špici může olíznout jazykem. Ba záhy zjistil, že ústy svou špici snadno pojme, a začal si ji jemně sát. Byl to nový a neobyčejně rozkošný pocit – nikdy ještě neměl své mužství v žádných ústech, ani ve svých ústech žádné mužství, a nyní měl obojí naráz! Chvíli si je takto sál, a protože měl mladé pružné tělo, dokázal velmi snadno dostat špičku až do svého krku.

Rukama osahával tělo svého údu a také své žlázy, pohybem hlavy hltal špici údu a opět ji vysouval z úst, olizoval si ji, sál a znovu hltal, když tu náhle zatoužil ochutnat své mlíčí přímo vysáté z údu, a tedy počal náruživěji pohybovat hlavou, dokud neucítil známé cukání ve žlázách, a náhle cítí, jak mu mlíčí proudí přímo do úst, jak se mu ústa naplňují, až je měl zcela plná a musel dvakrát polknout, a pocity měl náramné, jeho velké mužství mu způsobovalo ještě silnější rozkoš než dříve, a krom toho vychutnával své sémě, které mělo nasládlou a zvláštně vzrušující chuť, dychtivě je polykal a vysával z údu, dokud je veškeré nevysál a nespolykal.

Cesta zpět

Jsa zcela ukojen, vypravil se zpět. Vystoupil ze svého úkrytu a vykračoval si a nazí muži i ženy na něj zírali, a tu si uvědomil, že kolem úst či na konci údu mohlo zůstat trocha semene, i pro jistotu ještě vešel do moře, aby si opláchl ústa i úd. Oplachování údu se mu zalíbilo a tak s ním máchal ve vodě, aby se mu dobře omyl. Zjistil, že když se postaví ve vodě jen do půli stehen, konec údu se skrývá pod hladinou. Chvíli se takto prohlížel, když si uvědomil, že na něj zírají okolní lidé, vystoupil tedy z vody a šel pyšně k východu.

U vrátek se zastavil a navlékl si kalhoty. Avšak ty ho nedostatečně zakrývaly. Nechtěl se takto vracet k rodičům, svlékl opět kalhoty a přemýšlel, co udělat. Náhle mu však přišlo na mysl, že by na měkkém údu bylo lze udělat uzel. I udělal si na něm uzel a s podivem hleděl na tu podivuhodnost. S podivem ovšem hleděl i muž u vchodu a další lidé, i tedy znovu si navlékl kalhoty. Nu a nyní jej zakrývaly dostatečně! Jen trochu bouli vpředu na kalhotách mu uzel z údu tvořil, avšak to Frantíkovi nikterak nevadilo, neb se rád cítil jako muž. Jako muž s velkým mužstvím.

Litoval sice, že již nebude moci navštívit ani lagunu, ani hanbatou pláž, neboť dovolená již končila, avšak alespoň se mohl těšit na domov, jelikož tam bude míti více soukromí, aby si mohl hrát se svým dlouhatánským údem, sát si ho pohodlně vlastními ústy a ochutnávat své vlastní sémě.

Hodnocení
Příběh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (19 hlasů)
Vzrušení: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (19 hlasů)
Originalita: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (22 hlasů)
Sloh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (18 hlasů)
Celkem: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (22 hlasů)

Autoři povídky

Autor

Nezapomeň napsat komentář, a podpořit tak další publikaci autora!

Komentáře  

0 #6 Odp.: O zlatém kapříkovi a švarném junákovicmeli60 2016-02-26 19:55
Pohádky tohoto autora jsou pověstné, a konečně jsou nějaké také pro teplé děti a dospívající . Jem tak dále |! :-)
Citovat
+1 #5 Další pohádkaLeckdo 2016-01-27 23:23
Koukám, že i svatý otec má své slabiny :D Každopádně bych o další pohádku určitě stál - za pobavení to určitě stojí.
Citovat
+2 #4 DíkyFilip Svlečený 2016-01-27 10:30
Díky za komentáře. Mám připraveno ještě pár pohádek, které už nejsou o "sólo" chlapci a jsou mnohem akčnější, tak se můžete těšit.
Citovat
+1 #3 Odp.: O zlatém kapříkovi a švarném junákoviRator 2016-01-23 12:26
Moc jsem se pobavil použitým jazykem. Díky. Zavonělo mi to vzpomínkou na dobu, když jsem četl jedinou červenou knihovnu ve svém životě. Srdce v soumraku. :-)
Jinak jsem ale v šoku ze spáchaného duševního atentátu na Svatého otce. Přeji mu rychlé zotavení, protože by mi jeho kvalifikované kritiky velmi scházely. :P  Moc nechybělo a spustila se mi další „projekce“. Bylo to jen o fous…  ;-)
Citovat
+1 #2 Odp.: O zlatém kapříkovi a švarném junákoviSaavik 2016-01-23 02:18
Tedy, přiznám se, že text mne moc nezaujal.... Ale ten jazyk ano. Předpokládám, že šlo o nadsázku a snahu pobavit, což se ti, aspoň v mém případě, povedlo dokonale.
Připomnělo mi to dávnou dobu mé školní docházky a profesorku líčící nám snahu o zavedení "čistě české češtiny" a vznik slov jako mnohostrunobřinkoklap, nosočisto plena a zelenochrupka jedlá.
Citovat
+2 #1 Santa Madre de Dio, tak to je hardcore!svatý otec 2016-01-21 17:53
Tiskové centrum Svatého stolce před malou chvílí vydalo prohlášení, že na svatého otce byl 20.1.2016 spáchán atentát. Svatý otec útok ejakulinky v lagunce skrze švarného junáka přežil, nicméně je otřesen a několik dnů nebude schopen vykonávat své povinnosti. O zdravotním stavu budou nadále vydávány pravidelné informace. Bůh ho opatruj.
Citovat