• Jaachim H. T.
Stylromantika
Datum publikace25. 11. 2017
Počet zobrazení633×
Hodnocení4.88
Počet komentářů11

Probudil jsem se rozlámaný jako po klasickém finském celovíkendovém flámu na lodi na cestě Helsinki - Stockholm - Helsinki. Pro neznalé, je to forma levnější konzumace alkoholu pro finskou mládež. V pátek večer sednete na trajekt, sejmete se v jednom z barů na lodi, ve Stockholmu se prospíte v kajutě, popřípadě si zajdete nakoupit zásoby lihovin na další týdny za nižší cenu než ve Finsku, a celý páteční proces opakujete i v sobotu večer na cestě do Helsinek. Ideál, ne?

Nevím jak pro ostatní, ale já se cítil strašně. Byl jsem bez sil, dehydrovaný, pomlácený a duševně rozloženější než předtím. Možná to bylo proto, že to nebyl onen flám, ale moje cesta od jezera. A mé sny, má cesta domů, můj stav…

„Konečně se nám milostpán rozhodnul vstávat!” zvolala moje máma připravená k přednášce, kterou nedokončila včera večer, protože jsem ji přerušil svým spánkem. Vytuhl jsem jí před očima.

„Měla bys ho nechat, podívej, jak vypadá…,” snažil se ji uklidnit táta, „představ si, že bys takhle dorazila ty.”

Jo. To je můj táta. Umí ji tak nádherně zbavit slov, když je třeba.

„Tos byl pít, že vypadáš jako ledová kra, která právě roztála?” zeptal se hned poté, co máma naštvaně opustila pokoj a on se posadil na kraj mé postele.

„Ne,” povzdechl jsem, „kéž by.”

Podíval jsem se na něj, očekával odpověď, ale ta, co byla jako jediná pravdivá, byla naprosto neuvěřitelná.

„Byl jsem rozprášit Tomášův popel, byla strašná zima. Když jsem mu zpíval na rozloučenou, objevil se mi za zády kluk, začal si se mnou povídat,” vyprávěl jsem mu a on pozorně poslouchal, „byl však strašně podobný jemu a já zpanikařil, začal jsem utíkat a zkolaboval někde uprostřed pole,” sklopil jsem oči, „nejhorší na tom však bylo, že vypadal přesně jako Tomáš.”

V jeho očích se objevilo zmatení. Něco mu šrotovalo hlavou…

„A ještě,” pokračoval jsem, „zdál se mi pak sen, kde mi Tomáš říkal, ať se k tomu jezeru dneska vrátím.”

„Cože?” díval se na mě zděšeně a nechápavě.

„No, tak to bylo… Musím se tam dneska vrátit, tati. Musím se tomu klukovi omluvit.”

Přikývl, ale nic neřekl. Koukal se tak nějak zmateně, jako by něčemu nechtěl věřit. Najednou se probral a usmál se.

„Tak pojď na snídani,” pobídl mě, „ať nám to pak máma nepředhodí, že to dělala zbytečně.”

***

Pomalu se stmívalo a já byl čím dál tím víc nervóznější. V břiše jsem měl voliéru plnou motýlů, ruce se mi klepaly, jako bych už 10 let trpěl Parkinsonem, a dlaně jsem měl zpocené, i když jsem celý mrznul. Opět jsem stál před tou zamrzlou hladinou a měl jsem pocit, že mi srdce vyskočí z hrudi.

Rozhlížel jsem se, schizofrenicky hledaje pronásledovatele, a klepal se víc a víc. Stál jsem a minuty plynuly rychlostí, jako by je někdo zmrazil na teplotu blízkou absolutní nule, a stejně tak jsem mrznul. Byl jsem zoufalý, byl jsem smutný, byl jsem nervově na dně ještě více než ve večer minulý.

V ten moment mi došla trpělivost. Otočil jsem se na patě, že se vydám pryč, a on tam stál. Usmíval se a pozoroval mě se založenýma rukama.

„Jak dlouho tu, kurva, stojíš?! Jsem zmrzlej jak sobí lejno, nervy mám v hajzlu a ty si tu tak postáváš!” bouchly mi saze.

„Asi tak 15 minut. Čekal jsem, kdy se otočíš,” smál se.

„Ty bastarde! Víš, co? Seru na tebe! Jdu domů!”

V ten moment mě chytil.

„No ták…,” objal mě a držel.

„Pusť mě, nebo jednu chytíš! Měl si šanci, stál si tu jak solný sloup, máš smůlu!” ječel jsem v naprostém tantrumu.

Jenže on se jenom smál. Díval se mi do očí. Držel mě a já se nemohl nijak bránit. Prostě se na mě jenom díval. Díval se mi zpříma do očí a blížil svou hlavu blíže té mé.

Tehdy jsem nevěděl, proč jsem to udělal…

Hodnocení
Příběh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (26 hlasů)
Vzrušení: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (27 hlasů)
Originalita: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (28 hlasů)
Sloh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (27 hlasů)
Celkem: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (30 hlasů)

Autoři povídky

Celé jménoJaachim Hengessä Tuulenhenkäys
Věk18

Někdo, kdo vůbec neexistuje. Žádnej profesionál. Prostě se jen snažím o svůj subjektivní názor a své dílo. Nepřináším radost, nechci být klišé. A strašně rád se drbu v pravopisu.

Jsem zde, abych bojoval s vašimi překlepy a chybami v pravopise. <3

Meillä kaikilla on päässämme ajatus siitä, miten asioiden tulisi olla ja siksi me kaikki päädymme lopulta pettymykseen. (My všichni máme představy, jak by věci měly být, a proto se neustále ocitáme v naprostém zklamání.)

Autor

Nezapomeň napsat komentář, a podpořit tak další publikaci autora!

Komentáře  

0 #11 Odp.: Soittaa suutaan: 6. Návratzmetek 2017-12-01 21:54
Takže těšení extra veliké a dle Tvého aviza už se nemůžu dočkat...díky dopředu (toho nelituji, zklamaný určitě nebudu..)

quote name="Jaachim H. Tuulenhenkäys"]Cituji Saavik:
Vždycky mne zamrzí, že už je konec. Ale aspoň se má člověk na co těšit, že ano.
Opravdu píšeš moc pěkně.


Myslím, že se máte na co těšit :) Dneska jsem dopsal 7. část a je to něco, co jsem nečekal, že ze mne může vzejít.
Děkuju moc, Saaviku, hodnocení od mistra vždycky potěší :)
Citovat
0 #10 Odp.: Soittaa suutaan: 6. NávratJaachim H. T. 2017-12-01 19:46
Cituji Saavik:
Vždycky mne zamrzí, že už je konec. Ale aspoň se má člověk na co těšit, že ano.
Opravdu píšeš moc pěkně.


Myslím, že se máte na co těšit :) Dneska jsem dopsal 7. část a je to něco, co jsem nečekal, že ze mne může vzejít.
Děkuju moc, Saaviku, hodnocení od mistra vždycky potěší :)
Citovat
+3 #9 Odp.: Soittaa suutaan: 6. NávratSaavik 2017-11-29 22:17
Vždycky mne zamrzí, že už je konec. Ale aspoň se má člověk na co těšit, že ano.
Opravdu píšeš moc pěkně.
Citovat
+1 #8 Odp.: Soittaa suutaan: 6. Návratzmetek 2017-11-27 22:45
Tolkiena mám rád... z fantasy absolutně uctívám Gaimana (mimochodem, jeho gay epizodka v Amerických bozích je něco neuvěřitelného)...mám pocit, že to je někdo s absolutní tolerancí a absolutní fantazií...( mimochodem - tv převedení Amerických bohů do seriálu se drží předlohy přesně a moje čelist padla hodně hluboko...

Cituji Jaachim H. Tuulenhenkäys:
Kéž by to tak bylo, každopádně na psaní fantasy jsem nikdy nebyl, i když J. R. R. Tolkiena miluju a četl jsem od něj snad všechno :D :)

Já nebudu reagovat, možná se nechám ovlivnit, uvidíme :) Celou povídku píšu podle nějakých vzpomínek, zkušeností a vlastní fantasie díl od dílu... bez předchozího plánování. Prostě podle toho, co mě napadne. Ale i tak... Kiitos, kuscheltyp. :)

A děkuju i vám dvěma za komentáře, pánové. Cením si vašeho zájmu a odezvy
Citovat
+1 #7 Odp.: Soittaa suutaan: 6. Návratkuscheltyp 2017-11-27 14:01
Cituji Jaachim H. Tuulenhenkäys:
Kéž by to tak bylo, každopádně na psaní fantasy jsem nikdy nebyl, i když J. R. R. Tolkiena miluju a četl jsem od něj snad všechno :D :)

Já nebudu reagovat, možná se nechám ovlivnit, uvidíme :) Celou povídku píšu podle nějakých vzpomínek, zkušeností a vlastní fantasie díl od dílu... bez předchozího plánování. Prostě podle toho, co mě napadne. Ale i tak... Kiitos, kuscheltyp. :)

A děkuju i vám dvěma za komentáře, pánové. Cením si vašeho zájmu a odezvy


Však tě ani neponoukám k fantasy žánru. Tam já pořádně nepřečet ani toho Tolkiena. (Smajlík, co se stydí.)

Protože když je hlavní hrdina hobit nebo nevímjaký fantazijní tvor, ne člověk, tak rovnou vím, že to neni reál; může mě to do jistý míry bavit, ale nikdy mě to nechytne tak, aby to se mnou hnulo, daleko víc si prostě uvědomuju tu fikčnost.

A já vlastně chci číst něco s hrdinou z masa a kostí, nejlíp člověkem, kterým bych moh za jistejch okolností bejt třeba já nebo někdo, koho znám.

Ale i tenhle kvazireálnej člověk se v naprosto reálným fikčním světě může setkat s Nevysvětlitelným. Náběhy tam na to ostatně máš. Takhle nějak jsem to chtěl prve povědět.
Citovat
+1 #6 Každý rád sníme...Jaachim H. T. 2017-11-27 13:46
Kéž by to tak bylo, každopádně na psaní fantasy jsem nikdy nebyl, i když J. R. R. Tolkiena miluju a četl jsem od něj snad všechno :D :)

Já nebudu reagovat, možná se nechám ovlivnit, uvidíme :) Celou povídku píšu podle nějakých vzpomínek, zkušeností a vlastní fantasie díl od dílu... bez předchozího plánování. Prostě podle toho, co mě napadne. Ale i tak... Kiitos, kuscheltyp. :)

A děkuju i vám dvěma za komentáře, pánové. Cením si vašeho zájmu a odezvy
Citovat
+2 #5 Stará legenda? :-)kuscheltyp 2017-11-27 10:20
Nestává se mi často, když čtu psaní někoho jiného, že bych nad tím začal špekulovat stylem "jak bych to napsal já". Koneckonců nepíšu to já, sám mám co psát svýho a tobě naopak nemám co říkat, jak ty máš psát to svý.

Ale vysloveně v tý pasáži, jak hrdina tátovi vykládá, že se nezprasil chlastem, ale co jinýho se mu stalo místo toho, a tatík na to takový to 'hm, hm, pojď dojíst snídani, ať máma neto...', tak jsem si "dramaturgicky" pověděl: a teď, právě tady na tomhle místě by měl táta Fin synkovi odvyprávět něco z drsnejch legend tý šíroširý tajgy, kterýma svýho napůl českýho kluka třeba zapomněl v jeho severovýchodočeskym dětství dostatečně předzásobit, konkrétně teď by mu měl říct, že tu je takový divný starý vyprávění v historický finštině, který sám rozumí jen napůl, kdy se klukům Jaachimova věku zjevujou mrtví kamarádi a může to znamenat tohle nebo taky tohle, kdo vlastně ví, a že...

No, to je na autorovi, třeba to tam ještě o něco později má a já – to bych nerad – předčasně vyzrazuju pointu dalšího dílu (jestli jo, tak tenhle koment klidně smázni), nebo to vůbec takhle extra seversky mysteriózně nezamejšlel, severský i tajemný už je to dost.

Tak čekám, jak se to vyvine, milý JHT, a... rakastan sinuá :-)
k.
Citovat
+2 #4 Odp.: Soittaa suutaan: 6. Návratmaf 2017-11-26 22:49
Cituji zmetek:
jaachime, omlouvám se za všechny, co to přečetli a nedali ani smajlíka. Patříš ke čtyřem mým nejoblíbenějším.


;-) čtu, smajlíka taky dávám, protože se mi celý tenhle cyklus fakt líbí. A zvědavě vyhlížím pokračování ;-)
Citovat
0 #3 Odp.: Soittaa suutaan: 6. Návratzmetek 2017-11-26 22:21
jaachime, omlouvám se za všechny, co to přečetli a nedali ani smajlíka. Patříš ke čtyřem mým nejoblíbenějším.
Citovat
+2 #2 Odp.: Soittaa suutaan: 6. Návratzmetek 2017-11-25 22:52
43 řádek...a dostaly mne. Fakt. Promiň, že znova prudím, fakt se mi to líbí..... Neber to vážně, všichni vědí, že jsem magor! Ale díky!
Citovat
+2 #1 Odp.: Soittaa suutaan: 6. Návratzmetek 2017-11-25 22:19
jo, dostáváš mne každou řádkou. možná i slovem.Já Ti strašně děkuju. Jo.. a těším se dál!
Citovat