Obecné povídky

  • Doublemo
Stylromantika
Datum publikace13. 12. 2017
Počet zobrazení87×
Hodnocení4.88
Počet komentářů3

Po čtyřech se šourám k vodě, nyní již zase pod plnou palbou slunečních paprsků, protože mrak odtáhl někam za les. Lezu do vody jako bych přetrmácel celou polovinu pouště poté, co mi vysílením totálně klekl velbloud.

  • S.Frei
Stylromantika
Datum publikace6. 12. 2017
Počet zobrazení579×
Hodnocení3.93
Počet komentářů16

Mrtvé jehličí pod podrážkami vystřídá tráva. Lesklá, kluzká, zalitá mléčným světlem měsíce. Dlaně se zaboří do měkkého porostu. Na tvář dopadne několik kapek noční rosy. Ostružiní mě chytne za ramena. Z kotníků vystřelí ostrá bolest. Naděje zmizela. Neohlédnu se. Vím že bych zahlédl to, co si lidé pamatují jen z nočních děsů. Otisk v univerzální paměti našeho rodu. Důvod proč nám hned na okrajích lesů naskakuje husí kůže.

  • Jaachim H. Tuulenhenkäys
Stylromantika
Datum publikace3. 12. 2017
Počet zobrazení515×
Hodnocení4.77
Počet komentářů9

V jediném okamžiku jsem se vymanil z jeho sevření. Zůstal na mě hledět beze slov. V následující vteřině jsem mu vpálil takovou facku, že jsem si na nějakých pár hodin rozbolavěl ruku. On se otočil v piruetě a složil se na zem. Bylo mi to však jedno. Já právě vydýchával svůj morální kolaps.

  • Doublemo
Stylromantika
Datum publikace29. 11. 2017
Počet zobrazení632×
Hodnocení4.66
Počet komentářů14

Přichází neodvratitelné a nevyhnutelné… Pokud se jednou sopka rozhodne k erupci, není cesty zpět a není překážky, která by erupci zastavila. Z rozjetého rychlíku se také nedá vystoupit. Protržená přehrada se sama znovu nepostaví. Lavina, která se dá do pohybu, své dílo dokoná. Má mysl je zcela zatemněna a upíná se k jednomu, jedinému...

  • Jaachim H. Tuulenhenkäys
Stylromantika
Datum publikace25. 11. 2017
Počet zobrazení514×
Hodnocení4.88
Počet komentářů11

Pomalu se stmívalo a já byl čím dál tím víc nervóznější. V břiše jsem měl voliéru plnou motýlů, ruce se mi klepaly, jako bych už 10 let trpěl Parkinsonem, a dlaně jsem měl zpocené, i když jsem celý mrznul. Opět jsem stál před tou zamrzlou hladinou a měl jsem pocit, že mi srdce vyskočí z hrudi.

  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace23. 11. 2017
Počet zobrazení638×
Hodnocení4.62
Počet komentářů7

Andrej stál v řadě vězňů. Ruka ho bolela od primitivního tetování a celé tělo svědilo, protože táborový holič ho spíš oškubal, než oholil… Srdce mu bušilo, jako by běžel. Cítil, jak se celý chvěje strachy. Ještě se nevzpamatoval z toho, co se s ním stalo.

  • kuscheltyp
Stylromantika
Datum publikace20. 11. 2017
Počet zobrazení1191×
Hodnocení4.88
Počet komentářů18

Všechny to strašně pobavilo. Matyáš se plácal do stehen a – to vás asi ani nepřekvapí – nejenom do svejch. Zavrtěl jsem se a nahnul se k němu. "Musim na malou. Máte tu doufám nějakej…" "Počkej, jdu s tebou," zakřenil se Matyáš, "ukážu ti to, Fílo. Ukážu ti toho víc." Všichni se smáli. Já samozřejmě zrudnul. A to Matyáš zrovna neměl za lubem nic extra záludnýho, teda aspoň ne teď (jinak to dost předznamenalo a vlastně i vystihlo události příštích hodin).

  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace19. 11. 2017
Počet zobrazení796×
Hodnocení4.84
Počet komentářů8

Auto zahnulo po cestičce vysypané kamínky do velké aleje. A dojelo do dvora. Těžká, železná brána zavřela svá křídla. Ale nebyla to ani zdaleka křídla ochranná. Za bránou se nacházelo velmi speciální sanatorium. Jedna jeho část totiž sloužila jako ústav pro narušené mladé muže…

  • Jaachim H. Tuulenhenkäys
Stylromantika
Datum publikace14. 11. 2017
Počet zobrazení530×
Hodnocení4.92
Počet komentářů8

Probudil jsem se. Byla stále tma. Zvedl jsem se ze sněhu. Mobil vybitý, já promáčený a zmrzlý. Hodinky ukazovaly lehce po půlnoci. Vydal jsem se směrem k domovu. Už si ani nepamatuju, jak jsem došel domů. Pamatuju si jen okrajově křik mámy, nadávky a podobné. Pak už jenom to, jak jsem se zahřál v horké sprše a spadl do postele. Usnul jsem ihned.

  • Jaachim H. Tuulenhenkäys
Stylromantika
Datum publikace11. 11. 2017
Počet zobrazení503×
Hodnocení4.74
Počet komentářů7

A usmál jsem se. Po několika týdnech jsem se konečně usmál. Zaplavil mne pocit štěstí a uvolnění. Byl jsem na místě, které bylo mému finsko-českému srdci blízko. Byl jsem zde s ním, byl jsem šťastný.

  • Dušan Bartoň
Stylromantika
Datum publikace10. 11. 2017
Počet zobrazení877×
Hodnocení4.85
Počet komentářů21

Dovolím si vám předložit své další vzpomínky. Je to jen tak halabala, jak jsem si zrovna na něco vzpomněl, nebo co mi utkvělo navždy v paměti. Ale snad se taky zasmějete.

  • Izzie
Stylromantika
Datum publikace9. 11. 2017
Počet zobrazení620×
Hodnocení3.83
Počet komentářů7

A přesně takhle se Mark Baker ocitl v kostýmu Kapitána Ameriky společně s čarodějnicí s falešným nosem a dlouhými černými šaty aka Terry, se Supergirl s maskou přes oči (jako vážně?! Supergirl ani Superman přece nemají masku!) aka Nellou a s Green Arrowem aka Nickem, který jediný měl normální kostým vhodný na středoškolskou halloweenskou párty, před domem Thomase Cornera.

  • Doublemo
Stylromantika
Datum publikace4. 11. 2017
Počet zobrazení726×
Hodnocení4.93
Počet komentářů4

Kdyby se mě kdokoliv dotkl kovadlinou nebo kolejnicí, někde na páteři, ani bych si to pořádně neuvědomil a konstatoval bych, že se mě něco dotklo. Pokud se tam však dotýká tím jemným materiálem, k tomu tak rafinovaně, mám chuť zavýt blahem jak Bílý Tesák.

  • Jaachim H. Tuulenhenkäys
Stylromantika
Datum publikace30. 10. 2017
Počet zobrazení768×
Hodnocení4.85
Počet komentářů13

Počasí nemohlo být depresivnější. Olověně těžké černo-šedé mraky zakrývaly celou oblohu. Vítr, chvílemi sílící, zvedal z promočené země zbývající listí opadané z nyní již holých stromů. Z nebe se tu a tam snesla kapka vody, jako by mračna a nimi skrytá obloha truchlila s námi.

  • Jaachim H. Tuulenhenkäys
Stylromantika
Datum publikace24. 10. 2017
Počet zobrazení771×
Hodnocení4.74
Počet komentářů4

Vlak se skřípěním brzd zastavil. Pohlédl jsem z okna a bez brýlí jsem se snažil přelouskat název zastávky. Mé snažení přerušily dvě osoby vstupující do mého osobního vagónu. Urgh, nemám rád, když se o věci dělím. A teď mi tu někdo bude rušit můj božský klid a mé ticho.

  • Jaachim H. Tuulenhenkäys
Stylromantika
Datum publikace18. 10. 2017
Počet zobrazení1019×
Hodnocení4.71
Počet komentářů12

Takový je dnešní svět. Převlečený v toleranci. Jsme friendly, ale zas ne moc, ať nás to nesežere. Jsme pro i proti, sereme si do huby a tváříme se jako ONI, i když nejsme ani na stejném stupni. Nejsme ani o schod níže… Jsme o 3 patra níž a schodiště je sakra prudké.

  • Doublemo
Stylromantika
Datum publikace12. 10. 2017
Počet zobrazení947×
Hodnocení4.64
Počet komentářů2

Zděšením se mi zastavuje srdce, v okolí žaludku pociťuji erupci, která si nezadává se sopkou Stromboli na Sicílii, vlasy mi hrůzou vstávají na hlavě a chlupy na celém těle se mi ježí. Naštěstí nejsem žádný medvěd, takže to je sotva viditelné.

  • Doublemo
Stylromantika
Datum publikace28. 9. 2017
Počet zobrazení1088×
Hodnocení4.79
Počet komentářů6

A tak si sám lebedím ve svých dolíčcích vytlačených v písku a vnímám ty horké dlaně naší nejbližší hvězdy. Nad vzpomínkami, které mi právě prolétly hlavou, jsem se chvílemi usmíval, chvílemi jsem nad nimi posmutněl. Rád se nechávám svými erotickými myšlenkami a vzpomínkami unášet, uvolnit a ukolébat. Dobře se u nich usíná.

  • Doublemo
Stylromantika
Datum publikace18. 9. 2017
Počet zobrazení1253×
Hodnocení4.58
Počet komentářů10

Mám doširoka roztažené ruce i nohy, cítím, jak mě chladivá voda objímá, jak mě má ráda, jak mi hladí každý kousek těla. I ty nejintimnější partie mého těla jsou té vodě vděčné za tu laskavost, kterou jim poskytuje. Pomalu si promnu vlasy, aby mohla voda až ke kořínkům, mírně si rukama oddálím hýždě od sebe, aby mohla i tam dozadu, a nakonec plynulým pohybem odhalím vodě i…

  • FentyXX
Stylromantika
Datum publikace26. 8. 2017
Počet zobrazení1480×
Hodnocení4.69
Počet komentářů12

„To byl nejšťastnější den v mém životě!“ ozval se Garry stojící vedle Willa. „Sice jsem od rodičů k matuře nic nedostal, ale i přes to jsem si ten den užil. Byl jsem šťastný, že už se nikdy neuvidím s těmi kretény,“ usmál se Garry. Will poznal, že i jemu bylo do breku, ale držel se. Za to Will stále plakal. Ještě v životě a ani po smrti neviděl takhle smutný příběh.

  • kuscheltyp
Stylromantika
Datum publikace19. 8. 2017
Počet zobrazení2730×
Hodnocení4.64
Počet komentářů77

Přece v nějakym rozumnym světě, natož pak v tom nejlepšim možnym, kluk jako já nepusinkuje svýho homosexuálního kamaráda, kterej po něm otevřeně jede. V takovym světě má Matyáš svýho přítele a jsou spolu šťastný, já mám svůj klid na čtení, nad tátou nevisí Damoklův meč toho, kdy mu tělo vypoví poslušnost, máma neni nervák, matura je v pohodě za náma, všechno do sebe zapadá a… ale no jo, my žijeme v reálným světě.

  • FentyXX
Stylromantika
Datum publikace18. 8. 2017
Počet zobrazení904×
Hodnocení4.37
Počet komentářů8

Najednou Garry ucítil silný tlak na krku, který se mu zabodl do kůže. Chvíli vnímal chlad a nakonec se dostal do fáze, když už vnímal jen sám sebe a Willa, který teď stál před ním a chytil ho za ruku.

  • kuscheltyp
Stylromantika
Datum publikace7. 8. 2017
Počet zobrazení1667×
Hodnocení4.76
Počet komentářů21

Párkrát za den mi od Matyáše zavibruje esemeska. Nechávám to většinou bez odpovědi, páč to jsou strašný tyčoviny, co mi píše, ale tak dělá to, aby mi udělal radost, a tak mu někdy ze slušnosti odepíšu. Teď dokonce začal básnit: Šikovný jsi, Filípku, / vyzraješ i na chřipku. / Jak tvůj starý věrný pes / kolem pátý přijdu dnes. Tak toho jsem se nikdy nechtěl dožít, aby mi kluk posílal básničky. I když… dal si s tim práci, je to vlastně od něj milý… nebo přece jen blbý?

  • FentyXX
Stylromantika
Datum publikace5. 8. 2017
Počet zobrazení1125×
Hodnocení4.75
Počet komentářů8

„Víte,“ začal Garry a srdce se mu rozbušilo jako splašené. Will to poznal a zničehonic se dotknul Garryho ruky na stole. Garry mu věnoval jeden vděčný pohled a pak se vrátil k těm třem, kteří ho pozorovali se zatajeným dechem. „Já vídám – vídám Wi…,“ chtěl říct Garry, když v tom do jídelny vběhl Joey úplně vyplašený.

  • kuscheltyp
Stylromantika
Datum publikace4. 8. 2017
Počet zobrazení1226×
Hodnocení4.79
Počet komentářů14

"Já myslel… jako… já čekal, že tu to…," koktal Matyáš. "Nechceš si to předtim vykloktat do hrníčku?" bavil jsem se. "Kluci! Jako. Že tu budou. A to. Že se budou třeba líbat. A mazlit. A tak." "A mrouskat, co?" dodal jsem. "Taky," kejval Matyáš horlivě hlavou… ale pak se zarazil. "Teda néé. Nebo… třeba." Tak proto se pán tolik styděl dovnitř! "Ty seš tele, Matyáši," smál jsem se už nahlas. "V normálním baru se taky za běžnejch okolností hnedka nesouloží, to přece musíš vědět líp než já. Nebo kdo z nás tu je větší pařmen?"