vesnicky zavod banner 50

Obecné povídky

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace14. 2. 2018
Počet zobrazení704×
Hodnocení3.65
Počet komentářů8

„Máš tu volno?“ ozvalo se za mnou. Sakra, takových volných lavic a někdo musí prudit zrovna u té mojí? Ohlédl jsem se. Vyšší štíhlý kluk, černé rozčepýřené polodlouhé vlasy, modré oči. A když říkám modré, tak myslím modré – když vezmete vodovky a podíváte se, jaká je v nich modrá – nerozředěná, sytá… „Martin,“ řekl a natáhl ruku. Stiskl jsem ji: „Petr. Jo, je tu volno.“

  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace5. 2. 2018
Počet zobrazení746×
Hodnocení4.45
Počet komentářů7

- Tak to budeme dobrá dvojka. Teplouš a tranďák… Co s tím uděláme? - - Trošku tolerance, nebo tak něco… a bude to v pohodě… - Saša se už zase smál a položil mu ruku na rameno. Petr proti své vůli ucítil vzrušení.

  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace21. 12. 2017
Počet zobrazení1277×
Hodnocení4.77
Počet komentářů14

- Ale ty nejsi holka… Proč mi to děláš? Tohle tedy nedělá určitě nikdo… - - Možná dělá, ale nemluví o tom? - - Proč by to dělali? - - Nevím. Nikdy jsi to tak nechtěl? Aby někdo přišel a dělal ti to co já? - Zar na něho hleděl velkýma hnědýma očima. Chtěl. Ale bál se na to i myslet. Protože ten, kdo se mu zjevoval ve snech, byl právě Mer. Ale nejen on… Ale na to druhé jméno se neodvažoval ani pomyslet.

  • S.Frei
Stylromantika
Datum publikace20. 12. 2017
Počet zobrazení990×
Hodnocení4.38
Počet komentářů15

Vrátím doklady jejich majiteli, který si v mezičase stihl posbírat ze země knihu. Zaujme mě její pestře barevná obálka se známým typografickým řešením. Nasadím hravě pohoršený výraz: "No teda, házet s panem Adamsem na zem, že se nestydíte…" Opět lehce vykulený výraz, naštěstí rychle vystřídaný úsměvem od ucha k uchu. "No jo, máte pravdu, jsem fakt špatný stopař, ani ručník u sebe nemám!" "Tak doufejme, že dnes v noci nepřiletí Vogoni, protože já ho ke své hanbě také nemám."

  • Jaachim H. T.
Stylromantika
Datum publikace18. 12. 2017
Počet zobrazení654×
Hodnocení4.12
Počet komentářů11

Sedím po tom všem jako každý normální večer u svého stolu. Vedle mé ruky je stále zalepená obálka, jejíž obsah i odesílatel je mi znám, aniž bych se jí dotkl. Srší z ní nenávist, létají z ní slova a já místo toho, abych se do ní podíval, raději ignoruju tento problém.

  • Jaachim H. T.
Stylromantika
Datum publikace14. 12. 2017
Počet zobrazení546×
Hodnocení3.72
Počet komentářů6

Měl jsem před očima bílou mlhu. Světlo, které se dralo přes škvíry mezi mými víčky, spalovalo mé oční tyčinky. Postupně se však bolest v oku zmírňovala a ustupovala jinam… do mé hlavy. Tu jsem měl jako střep a s každou nastupující vteřinou se bolest zhoršovala.

  • Doublemo
Stylromantika
Datum publikace13. 12. 2017
Počet zobrazení629×
Hodnocení4.92
Počet komentářů10

Po čtyřech se šourám k vodě, nyní již zase pod plnou palbou slunečních paprsků, protože mrak odtáhl někam za les. Lezu do vody jako bych přetrmácel celou polovinu pouště poté, co mi vysílením totálně klekl velbloud.

  • S.Frei
Stylromantika
Datum publikace6. 12. 2017
Počet zobrazení883×
Hodnocení3.87
Počet komentářů16

Mrtvé jehličí pod podrážkami vystřídá tráva. Lesklá, kluzká, zalitá mléčným světlem měsíce. Dlaně se zaboří do měkkého porostu. Na tvář dopadne několik kapek noční rosy. Ostružiní mě chytne za ramena. Z kotníků vystřelí ostrá bolest. Naděje zmizela. Neohlédnu se. Vím že bych zahlédl to, co si lidé pamatují jen z nočních děsů. Otisk v univerzální paměti našeho rodu. Důvod proč nám hned na okrajích lesů naskakuje husí kůže.

  • Jaachim H. T.
Stylromantika
Datum publikace3. 12. 2017
Počet zobrazení772×
Hodnocení4.79
Počet komentářů9

V jediném okamžiku jsem se vymanil z jeho sevření. Zůstal na mě hledět beze slov. V následující vteřině jsem mu vpálil takovou facku, že jsem si na nějakých pár hodin rozbolavěl ruku. On se otočil v piruetě a složil se na zem. Bylo mi to však jedno. Já právě vydýchával svůj morální kolaps.

  • Doublemo
Stylromantika
Datum publikace29. 11. 2017
Počet zobrazení936×
Hodnocení4.68
Počet komentářů14

Přichází neodvratitelné a nevyhnutelné… Pokud se jednou sopka rozhodne k erupci, není cesty zpět a není překážky, která by erupci zastavila. Z rozjetého rychlíku se také nedá vystoupit. Protržená přehrada se sama znovu nepostaví. Lavina, která se dá do pohybu, své dílo dokoná. Má mysl je zcela zatemněna a upíná se k jednomu, jedinému...

  • Jaachim H. T.
Stylromantika
Datum publikace25. 11. 2017
Počet zobrazení688×
Hodnocení4.89
Počet komentářů11

Pomalu se stmívalo a já byl čím dál tím víc nervóznější. V břiše jsem měl voliéru plnou motýlů, ruce se mi klepaly, jako bych už 10 let trpěl Parkinsonem, a dlaně jsem měl zpocené, i když jsem celý mrznul. Opět jsem stál před tou zamrzlou hladinou a měl jsem pocit, že mi srdce vyskočí z hrudi.

  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace23. 11. 2017
Počet zobrazení903×
Hodnocení4.67
Počet komentářů7

Andrej stál v řadě vězňů. Ruka ho bolela od primitivního tetování a celé tělo svědilo, protože táborový holič ho spíš oškubal, než oholil… Srdce mu bušilo, jako by běžel. Cítil, jak se celý chvěje strachy. Ještě se nevzpamatoval z toho, co se s ním stalo.

  • kuscheltyp
Stylromantika
Datum publikace20. 11. 2017
Počet zobrazení2043×
Hodnocení4.90
Počet komentářů34

Všechny to strašně pobavilo. Matyáš se plácal do stehen a – to vás asi ani nepřekvapí – nejenom do svejch. Zavrtěl jsem se a nahnul se k němu. "Musim na malou. Máte tu doufám nějakej…" "Počkej, jdu s tebou," zakřenil se Matyáš, "ukážu ti to, Fílo. Ukážu ti toho víc." Všichni se smáli. Já samozřejmě zrudnul. A to Matyáš zrovna neměl za lubem nic extra záludnýho, teda aspoň ne teď (jinak to dost předznamenalo a vlastně i vystihlo události příštích hodin).

  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace19. 11. 2017
Počet zobrazení1039×
Hodnocení4.85
Počet komentářů8

Auto zahnulo po cestičce vysypané kamínky do velké aleje. A dojelo do dvora. Těžká, železná brána zavřela svá křídla. Ale nebyla to ani zdaleka křídla ochranná. Za bránou se nacházelo velmi speciální sanatorium. Jedna jeho část totiž sloužila jako ústav pro narušené mladé muže…

  • Jaachim H. T.
Stylromantika
Datum publikace14. 11. 2017
Počet zobrazení695×
Hodnocení4.93
Počet komentářů8

Probudil jsem se. Byla stále tma. Zvedl jsem se ze sněhu. Mobil vybitý, já promáčený a zmrzlý. Hodinky ukazovaly lehce po půlnoci. Vydal jsem se směrem k domovu. Už si ani nepamatuju, jak jsem došel domů. Pamatuju si jen okrajově křik mámy, nadávky a podobné. Pak už jenom to, jak jsem se zahřál v horké sprše a spadl do postele. Usnul jsem ihned.

  • Jaachim H. T.
Stylromantika
Datum publikace11. 11. 2017
Počet zobrazení653×
Hodnocení4.76
Počet komentářů7

A usmál jsem se. Po několika týdnech jsem se konečně usmál. Zaplavil mne pocit štěstí a uvolnění. Byl jsem na místě, které bylo mému finsko-českému srdci blízko. Byl jsem zde s ním, byl jsem šťastný.

  • Dušan Bartoň
Stylromantika
Datum publikace10. 11. 2017
Počet zobrazení1130×
Hodnocení4.86
Počet komentářů24

Dovolím si vám předložit své další vzpomínky. Je to jen tak halabala, jak jsem si zrovna na něco vzpomněl, nebo co mi utkvělo navždy v paměti. Ale snad se taky zasmějete.

  • Izzie
Stylromantika
Datum publikace9. 11. 2017
Počet zobrazení791×
Hodnocení3.89
Počet komentářů7

A přesně takhle se Mark Baker ocitl v kostýmu Kapitána Ameriky společně s čarodějnicí s falešným nosem a dlouhými černými šaty aka Terry, se Supergirl s maskou přes oči (jako vážně?! Supergirl ani Superman přece nemají masku!) aka Nellou a s Green Arrowem aka Nickem, který jediný měl normální kostým vhodný na středoškolskou halloweenskou párty, před domem Thomase Cornera.

  • Doublemo
Stylromantika
Datum publikace4. 11. 2017
Počet zobrazení960×
Hodnocení4.94
Počet komentářů4

Kdyby se mě kdokoliv dotkl kovadlinou nebo kolejnicí, někde na páteři, ani bych si to pořádně neuvědomil a konstatoval bych, že se mě něco dotklo. Pokud se tam však dotýká tím jemným materiálem, k tomu tak rafinovaně, mám chuť zavýt blahem jak Bílý Tesák.

  • Jaachim H. T.
Stylromantika
Datum publikace30. 10. 2017
Počet zobrazení930×
Hodnocení4.86
Počet komentářů13

Počasí nemohlo být depresivnější. Olověně těžké černo-šedé mraky zakrývaly celou oblohu. Vítr, chvílemi sílící, zvedal z promočené země zbývající listí opadané z nyní již holých stromů. Z nebe se tu a tam snesla kapka vody, jako by mračna a nimi skrytá obloha truchlila s námi.

  • Jaachim H. T.
Stylromantika
Datum publikace24. 10. 2017
Počet zobrazení943×
Hodnocení4.76
Počet komentářů4

Vlak se skřípěním brzd zastavil. Pohlédl jsem z okna a bez brýlí jsem se snažil přelouskat název zastávky. Mé snažení přerušily dvě osoby vstupující do mého osobního vagónu. Urgh, nemám rád, když se o věci dělím. A teď mi tu někdo bude rušit můj božský klid a mé ticho.

  • Jaachim H. T.
Stylromantika
Datum publikace18. 10. 2017
Počet zobrazení1222×
Hodnocení4.73
Počet komentářů12

Takový je dnešní svět. Převlečený v toleranci. Jsme friendly, ale zas ne moc, ať nás to nesežere. Jsme pro i proti, sereme si do huby a tváříme se jako ONI, i když nejsme ani na stejném stupni. Nejsme ani o schod níže… Jsme o 3 patra níž a schodiště je sakra prudké.

  • Doublemo
Stylromantika
Datum publikace12. 10. 2017
Počet zobrazení1172×
Hodnocení4.65
Počet komentářů2

Zděšením se mi zastavuje srdce, v okolí žaludku pociťuji erupci, která si nezadává se sopkou Stromboli na Sicílii, vlasy mi hrůzou vstávají na hlavě a chlupy na celém těle se mi ježí. Naštěstí nejsem žádný medvěd, takže to je sotva viditelné.

  • Doublemo
Stylromantika
Datum publikace28. 9. 2017
Počet zobrazení1371×
Hodnocení4.80
Počet komentářů6

A tak si sám lebedím ve svých dolíčcích vytlačených v písku a vnímám ty horké dlaně naší nejbližší hvězdy. Nad vzpomínkami, které mi právě prolétly hlavou, jsem se chvílemi usmíval, chvílemi jsem nad nimi posmutněl. Rád se nechávám svými erotickými myšlenkami a vzpomínkami unášet, uvolnit a ukolébat. Dobře se u nich usíná.

  • Doublemo
Stylromantika
Datum publikace18. 9. 2017
Počet zobrazení1520×
Hodnocení4.60
Počet komentářů10

Mám doširoka roztažené ruce i nohy, cítím, jak mě chladivá voda objímá, jak mě má ráda, jak mi hladí každý kousek těla. I ty nejintimnější partie mého těla jsou té vodě vděčné za tu laskavost, kterou jim poskytuje. Pomalu si promnu vlasy, aby mohla voda až ke kořínkům, mírně si rukama oddálím hýždě od sebe, aby mohla i tam dozadu, a nakonec plynulým pohybem odhalím vodě i…