Obecné povídky

  • Robin
Stylromantika
Datum publikace19. 4. 2018
Počet zobrazení416×
Hodnocení4.57
Počet komentářů3

Během dneška jsem to stihl, takže už pár lidí na to i zareagovalo. Teď to odsejpalo rychleji. A to jsme byli jen dva. Pavel se asi někde zdržel se svým novým objevem. Tak kolem druhé polední přišel. „Podívejme se, pořád může chodit,“ neodpustil si poznámku Patrik. „Jaké je hodnocení?“ musel jsem se přidat. „6 za námahu, 3 za splnění.“

  • Tomáš98
Stylromantika
Datum publikace18. 4. 2018
Počet zobrazení484×
Hodnocení4.55
Počet komentářů5

„Ahoj, jsem Tom,“ slyším vedle sebe. Otočím se a vidím krásný úsměv a ještě krásnější tvář. „Ahoj, D-Dominik,“ a taky se pokusím o úsměv. Bože, určitě se teď červenám. Matematika utekla rychle. Za tu celou dobu na mne už nepromluvil. Sakra, asi jsem to zkazil, povídám si sám pro sebe. Vůbec nevím, proč jsem byl tak nervózní. Zvoní, učitelka odchází a s ní i ostatní. Jen Tom zůstal.

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace17. 4. 2018
Počet zobrazení490×
Hodnocení4.47
Počet komentářů7

Ráno se všichni shromáždili v zasedací místnosti doslova těhotné očekáváním a zvědavostí. Dlouho to netrvalo. Vstoupil generální a za ním vyšší černovlasý muž. Azra zbledl. Neviděli se celé věky, od té doby co… Ale nemohl se zmýlit. Poznal by ho vždycky. Stále stejné černé kučeravé vlasy, jen kratší, tmavé, téměř černé oči. Jen na bradě byla jizva, kterou si nepamatoval. Je to snad památka na tu „událost“?

  • Dušan Bartoň
  • Hrášek
Stylromantika
Datum publikace16. 4. 2018
Počet zobrazení418×
Hodnocení4.73
Počet komentářů3

Ještě nikdy necítil Ikaros takovou plnost, takové napětí, polibky od Dara začaly být vášnivější, tření hluboko v zadku dráždivější… Ani nevěděl jak, rozevřel nohy, co to šlo, a začal se víc soustředit na to, co mu Lyandr dělal. Když odhadl nové přiražení, vyšel mu vstříc. Jak pohybem pánve, tak stažením se. Po chvíli Lyandr zrychlil a Ikarus se náhle znovu vznášel. Ne na křídlech ptáků, ale na křídlech čisté tělesné vášně. Když vyvrcholil, bezděčně vykřikl.

  • Robin
Stylromantika
Datum publikace15. 4. 2018
Počet zobrazení758×
Hodnocení4.20
Počet komentářů5

Byla to menší restaurace s krásným secesním nábytkem. Za pultem stáli dva kluci mého věku. Bylo celkem vtipné, jak se oba dva od sebe lišili. První z nich byl krásný černovlasý boreček s krásnýma modrýma očima. Ten druhý mi svým stylem připomínal pankáče. U telefonu, který byl u pokladny, stál muž tak kolem 40 let a vedle něj byla tabule s výběrem pizzy. Neváhal jsem a vzal do ruky fixku, která ležela vedle ní.

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace14. 4. 2018
Počet zobrazení454×
Hodnocení3.04
Počet komentářů5

Arthur sedí naproti mně. Opírá se loktem o stůl, bradu opřenou v dlani. Usmívá se. Drobný špičatý nos, nad ním rozesmáté oči. Svatozář tmavých vlasů. Sleduje, jak držím perforovanou lžičku s kostkou cukru nad sklenkou absintu a pomalu liju vodu z karafy na cukr, který se zvolna rozpouští. Zamíchám mléčně zkalenou tekutinu a odložím lžičku. Natáhne ruku, přitáhne sklenku k sobě: „Moje!“ a směje se. Objednám si další sklenku.

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace6. 4. 2018
Počet zobrazení970×
Hodnocení4.39
Počet komentářů10

První prázdniny na vejšce, po prváku. Měsíc jsem brigádničil, abych měl nějaké peníze, a druhý měsíc jsem trávil na chatě. Máme docela pohodlnou chatku trochu stranou od ostatních. Kousek do lesa na procházky a na houby (jo, taky je tam pěknej palouček s malinama, mňam), na kole za pár minut ve vesnici, kde je prodejna, ve které je možno obstarat nejen potraviny, ale i další potřebnosti, prostě takové to klasické smíšené zboží. A k řece na koupání je to taky kousek. Takže klid, pohoda, vystačím si. Naši dorazí vždycky v pátek na víkend, v neděli odpoledne zase odplachtí a já mám chatu zase sám pro sebe.

  • HRÁŠEK
  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace3. 4. 2018
Počet zobrazení702×
Hodnocení4.74
Počet komentářů7

Dívali se na sebe. Dělily je čtyři kroky. A ještě cosi, co ani jeden z nich nedokázal definovat. Může být většího rozdílu, než mezi jejich dvěma světy? Lišili se jako voda a oheň. Jako noc a den. Jako láska a nenávist. Vždyť kdo se může lišit víc než čert a anděl?

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace28. 3. 2018
Počet zobrazení1130×
Hodnocení4.16
Počet komentářů7

Byli jsme na vejšce ve stejném ročníku. Chodit jsme spolu začali ve druhém ročníku, natajnačku, aby Arnyho rodiče nevěděli. Dost mu plánovali budoucnost, měli prostě svoje představy, zvlášť otec. Tohle do nich rozhodně nezapadalo. Podle jejich představ nejdřív promoce, pak svatba, aby se už ženil jako inženýr, dokonce už mu dohazovali nějakou holku. Taková uťápnutá chudinka, ale z velmi dobře situovaný rodiny. Když se po promoci vzepřel, tak se otec začal vztekat. Arny taky dokáže být docela pruďas, tak mu bouchly saze a řekl mu, jak to vlastně všechno je. Letěl ze dveří tak, že málem vyvrátil futra.

  • Kashttan
Stylromantika
Datum publikace23. 3. 2018
Počet zobrazení708×
Hodnocení3.73
Počet komentářů6

Pohled do ticha. Velké vločky strachu valící se na maličkou postavu pod stromem. Klepe se strachy, vždyť ten strach je všudypřítomný. Padá jí za krk, rozpouští se a stéká na záda. „Mazlíku,“ ozývá se z dálky. Není mazlík, sakra chce se probudit. Tohle není sen!

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace20. 3. 2018
Počet zobrazení870×
Hodnocení4.19
Počet komentářů7

Když běhávám, tak občas pozoruju koně v ohradách, jak se pasou, pobíhají. Občas tam je i hříbě. Běžel jsem jednou zase okolo výběhů, koně byli nahloučení u jedné z ohrad, jako by tam něco čekali. Zastavil jsem u nich. Hned se začali natahovat, jako by něco chtěli. Utrhl jsem alespoň trs pampelišek a podával ho tomu nejdotěrnějšímu.

  • Dušan Bartoň
Stylromantika
Datum publikace17. 3. 2018
Počet zobrazení847×
Hodnocení4.55
Počet komentářů7

"Víš, že ve středu je Valentýna?" "Hm…" Zvedl jsem k němu oči. Proč mi to říká? "Pokud očekáváš kolosální dar, jsem ochoten jeden den neprudit a ráno můžeš jít první do koupelny," nabídl jsem velkoryse.

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace16. 3. 2018
Počet zobrazení1060×
Hodnocení4.15
Počet komentářů9

Ráno jsem se vzbudil pod jedním spacákem v objetí s klukem. Divný… docela pěkný… Samozřejmě, měl jsem už nějakou zkušenost s holkama, takovej lúzr jsem zase nebyl, ale tohle bylo… jiný. A to, že se mi to líbilo, mě docela vyvádělo z míry. A večer jsem mu dal pusu. A on na to nic, nebránil se. Co se to tu děje?

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace14. 3. 2018
Počet zobrazení1122×
Hodnocení4.23
Počet komentářů9

Těsně před odjezdem se přiřítil kluk, tak o něco starší než já. Díkybohu, alespoň někdo. „To je dost, Patriku, už jsme se báli, že to nestihneš! Máš místo vzadu, abys to tam ohlídal.“ Sakra, on je vedoucí? Takový ucho? Nacpal si věci na zbylé místo a zadýchaný se sunul uličkou dozadu. Delší husté vlnité vlasy po ramena. Temně zrzavé jako měď. Modré oči. Rozesmátý výraz, kterým obhlédl všechny v autobuse včetně mě. V krátkých kalhotách dlouhé nohy, porostlé jemnými rezavými chloupky. Kruci, čeho si to všímám?

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace8. 3. 2018
Počet zobrazení1020×
Hodnocení3.91
Počet komentářů13

„Milane, tady máma. Prosím, nezavěšuj! Jsem s tátou tady u vás na tom Emergency, můžeš sem přijít?“ „Potřebuju skočit na Emergency! Pohlídáte mi box?“ Před dveřmi Emergency stála uplakaná matka. „Víš, jak jsi odešel…, tedy, jak tě…, on pak dělal, jako když neexistuješ. Ale neodhlásil tě z bytu. Nevím, možná zapomněl. Dneska nám přišlo vyúčtování, bylo to všechno na tři osoby v bytě. Strašně se rozčílil, strašně…, a pak najednou padnul.“

  • Jaachim H. T.
Stylromantika
Datum publikace7. 3. 2018
Počet zobrazení725×
Hodnocení4.22
Počet komentářů12

Když si to tak spočítám, za ten týden jsem viděl pouze jedinou přívětivou lidskou duši. Teda… bylo jich 5, ale naráz. Jinak už tu snad nikdo není. Jako by se všechny dobré duše ze světa vytratily. Doufám, že mi můj Anděl strážný někoho sešle.

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace5. 3. 2018
Počet zobrazení916×
Hodnocení4.02
Počet komentářů4

„Naši mě vyrazili…, tedy otec. Já bych dneska v noci přespal na skládku…“ Malý sklad léků a infuzních roztoků občas sestry využívaly tajně k přespání, když se třeba protáhla nějaká večerní „akce“ a už by obtížně stíhaly domů. Na zem se hodila deka s polštářem a jako provizorium to stačilo. „Co se stalo?“ Řekl jim to. Všechno. Stejně to vlastně věděly, ty holky na to měly radar. „Co budeš dělat dál?“ „Zkusím požádat o ubytovnu…“

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace3. 3. 2018
Počet zobrazení1017×
Hodnocení4.10
Počet komentářů5

Milan souhlasil. Ale celou noc přemýšlel o tom, že bude krásné být s Karlem v jedné posteli, ale bude to stejná postel, ve které bývá Karel se svou ženou. Bude se s ním milovat, ale na stejném místě, kde to on dělá se svou ženou. Začala ho svírat žárlivost. Ale souhlasil s tím, vlastně se smířil s rolí bokovky, se kterou si jeho láska zašuká a pak se vrátí ke své ženě. Má takový vztah cenu? Budoucnost?

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace28. 2. 2018
Počet zobrazení1167×
Hodnocení4.18
Počet komentářů10

Zahnul jsem zrovna do jednoho z parků, klušu a koukám – kruci. Tak k tomuhle jsem se nachomýtnout nemusel. Čtyři týpci tam zrovna mlátí nějakého kluka, povalili ho na zem a první už si kopnul. Zařval jsem, ani nevím co, a pak jsem ječel, že volám policajty. Týpci se zdekovali, kluk zůstal ležet. Přiběhl jsem k němu. Už se zvolna sbíral se země. Vcelku vysokej kluk, tmavší pleť (to ale proti mně každý), zaregistroval jsem lehce zešikmený oči. „Dobrý?“ „Jo, moc toho nestihli…“

  • Jaachim H. T.
Stylromantika
Datum publikace27. 2. 2018
Počet zobrazení806×
Hodnocení4.06
Počet komentářů8

Je to tady. Další rok v tomto chaosu. Nedokážu říct, co se tu bude dít. Už loni a předloni jsem Ti sliboval, že jakmile se zde objeví náznaky nenávisti, zmizím pryč, protože v zemi plné všudypřítomného strachu nechci žít. Už tak je to tady k nesnesení, jako bychom se vrátili do minulosti.

  • kuscheltyp
Stylromantika
Datum publikace26. 2. 2018
Počet zobrazení1325×
Hodnocení4.76
Počet komentářů18

Nikdy mě nenapadlo, že bych snad měl mít v ruce cizí penis a teď jsem se už podruhý – jen v průběhu pár hodin – z vlastního svobodnýho rozhodnutí dotýkal mužství svýho teplýho spolužáka. Napřed z důvodů dá se říct záchranářskejch, málem medicínskejch. A teď? Kamarádskejch? Charitativních? Jenom? Nepromluvilo z hloubi podvědomí ještě něco jinýho? To jsem pak zpytoval ještě spoustu dní.

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace24. 2. 2018
Počet zobrazení1484×
Hodnocení4.05
Počet komentářů3

„Nezlob se.“ Natáhl ruku, pohladil ho po vlasech a ruka pomalu sklouzla na Milanovu tvář. Milan zavřel oči a tváří se přitiskl k jeho dlani. Ani nevěděl, proč a jak se to stalo. Muž se usmál: „Jak se jmenuješ?“ „Milan.“ „Já jsem Karel. Přijdeš zase zítra?“ Jen souhlasné zakývání hlavou. Karel se naklonil a jemně, ale skutečně jemně ho políbil na ústa. „Budu se těšit.“

  • kuscheltyp
Stylromantika
Datum publikace23. 2. 2018
Počet zobrazení1099×
Hodnocení4.61
Počet komentářů16

Bylo jasný, že mu nějak musim píchnout a že to neni ta chvíle, kdy máte kdovíkolik času na rozmyšlenou. Chtělo to akci a já se s vědomim zase tak dvacet třicet centimetrů mimo tělo (přesně ten moment, kdy jednáte na autopilota a přitom máte pocit, jak z lehkýho povzdálí sledujete sami sebe jako nějakou cizí osobu) najednou přichytil, jak klečim s hlavou nehorázně blízko Matyášovýho klína a dotýkám se jeho penisu.

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace22. 2. 2018
Počet zobrazení1400×
Hodnocení4.30
Počet komentářů17

V deset večer byla večerka. Zalezli jsme na pokoj, vysprchoval jsem se a čekal na Martyho. Na jeho posteli, samozřejmě. Trvalo mu to trochu dýl. Vyšel z koupelny, ani si nevzal pyžamo (ostatně já taky ne) a hupnul ke mně. „Slíbil jsi mi vzít nohy na ramena,“ připomínal. „Vím o tom a počítám s tím,“ odpověděl jsem a vytáhl zpod polštáře připravenou tubu gelu. „Já vím, že s tím počítáš.“ A mně došlo, co mu tak dlouho trvalo ve sprše.

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace20. 2. 2018
Počet zobrazení1408×
Hodnocení4.33
Počet komentářů11

To nebyla přátelská pusa při setkání kamarádů. Tohle byla pěkně dravá záležitost. Než jsem si vůbec uvědomil jeho rty na svých, dral se mi do úst jazyk a můj zcela reflexivně vyrazil proti do souboje a vyrazil ze mne překvapené vyheknutí. V hlavě vymeteno, jen jsem věděl, že tohle vzdát nesmím a nechci.