Romány

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace5. 5. 2013
Počet zobrazení4037×
Hodnocení4.75
Počet komentářů6

Pocity se ve mně střídaly, jak můžu někoho tak nezměrně milovat a při tom nenávidět?! Byl jsem zmatený a smutný, zoufalý z toho, že nevím, co si mám počít. Nevnímal jsem, kudy jdu, pro slzy jsem pořádně ani neviděl, najednou se přede mnou objevila dvě oslnivá světla, ucítil jsem náraz, který mě odhodil, prudká bolest a pak už nebylo nic.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace29. 4. 2013
Počet zobrazení3258×
Hodnocení4.88
Počet komentářů4

A odsunul se s židlí od stolu a já viděl, že je ne polonahý, jak se zdálo, ale úplně nahý. Hned jsem ho napodobil a další necelou půlhodinu jsme se věnovali každý sobě, ale jen pro toho druhého. Za ty dlouhé měsíce odloučení, jen krátce přerušovaného, jsme v tom nabyli už značné praxe. Jozífek byl asi dost unavený, protože mu to trvalo dlouho, ale když jsem si po svém vyvrcholení se smyslně přimhouřenýma očima labužnicky olízl prsty, skončil velmi rychle.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace9. 4. 2013
Počet zobrazení3378×
Hodnocení5.00
Počet komentářů3

„Když to tedy chceš vědět," vyskočil ten hulvát ze židle, „tak mě prostě sere sedět mezi bandou nafoukanejch snobů a buzerantů a usrkávat nóbl šampus. Čekám tě venku, Lenko!" Odpochodoval poněkud vrávoravým krokem, na druhý pokus se trefil do dveří a byl pryč.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace27. 3. 2013
Počet zobrazení3225×
Hodnocení4.90
Počet komentářů1

Potom jsem si přitáhl Jozífka k sobě, přiměl ho, aby se na kolenou nade mnou rozkročil a vzal jsem ho do úst. Jenom vydechnul, podepřel mi záda polštářem, vzal moji hlavu do rukou a sám si řídil rytmus, v jakém se pohyboval v mých ústech. Najednou jsem ucítil dotek rtů na mém penisu, otevřel jsem oči a viděl Filipa, klečícího a opřeného o lokty, jak se nade mnou sklání, a za ním Otakara, jak si ho připravuje.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace23. 3. 2013
Počet zobrazení3228×
Hodnocení4.85
Počet komentářů3

„Smích tě přejde!" a začal mne hned zpracovávat prsty. Ještě jsem byl trochu rozbolavělý po tom odpoledni, chtěl jsem se mu vysmeknout, ale přidržel si mě za boky a pokračoval. Když pak do mě vstoupil, byl jsem už zase tak nažhavený, že jsem mu vyšel prudce vstříc. Čím to bylo, zdali nezvyklým prostředím, nikdy před tím jsme se nemilovali jinde než v posteli, nebo překvapením, nevím, ale cítil jsem obrovské vzrušení.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace16. 3. 2013
Počet zobrazení3110×
Hodnocení4.92
Počet komentářů3

Jozífek byl vždycky značně náruživý, ale to, co prováděl dnešní odpoledne, to převýšilo veškeré moje dosavadní zkušenosti. Byla v něm nějaká divokost, dříve jsem cítil z jeho strany vždycky něco jako mírný ostych a opatrnost, i když se milování zcela oddával. Teď si mě ale bral naplno, ne hrubě, ale s jakousi něžnou bezohledností

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace2. 3. 2013
Počet zobrazení2973×
Hodnocení4.60
Počet komentářů2

„Jen počkejte, až se vrátí Jozífek, všechny vás zmlátí za to, jak si ze mě utahujete. Copak tihle dva, jsou to blázni, ale že i vy se k nim přidáváte, Otakare…," rozohnil jsem se.
„Moc vám to sluší, když se zlobíte, a já vám mám vlastně něco vracet," vstal Otakar od stolu, sehnul se a políbil mě lehce na ústa.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace25. 2. 2013
Počet zobrazení2822×
Hodnocení4.96
Počet komentářů2

„Nebojte se mě, prosím, vážně vám nic neudělám!" napřáhl jsem k němu ruce, abych mu pomohl vstát z té poněkud nedůstojné pozice.
„Nebojím se, jenom jsem se lekl." S mojí pomocí se vyhrabal z vany, sehnul se, aby sebral spadlou osušku, a přitom se praštil do čela o hranu umývacího pultu.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace16. 2. 2013
Počet zobrazení3293×
Hodnocení4.96
Počet komentářů4

Dnes ráno se však tak snadno nevzdával. Nejen že z mé postel nevypadl, ale začal se mi dokonce dobývat pod přikrývku:
„Přijedeš tam hrozně nadržený a ještě nakonec uděláš na letišti Jozífkovi ostudu. Pojď, já ti ulevím, budeš potom klidnější!"

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace27. 1. 2013
Počet zobrazení3672×
Hodnocení4.81
Počet komentářů2
Oceněnípovídka roku 2012

„Já sám," řekl, natáhl se přese mne, sundal ho, ale zůstal na mně přitisknutý:
„Jsi malý. Malý, ale hezký!" přitiskl mě k sobě a pokusil se políbit. Vytrhl jsem se mu, šlo to ztěžka, přece jen měl velkou sílu, a celý vyděšený tím, že mi vteřinu prolétlo hlavou, jaké by to asi bylo líbat ty krásně plné rty, jsem na něj začal ječet:

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace13. 1. 2013
Počet zobrazení3228×
Hodnocení4.75
Počet komentářů2
Oceněnípovídka roku 2012

„Co kdybychom to zkusili jednou obráceně," zašeptal jsem do ucha těžce oddychujícímu Jozífkovi, který se právě chystal znovu mě pomilovat.
„Jak obráceně, já ti nero  aha, to tedy  ale vlastně proč ne, ukaž, co umíš, maličký!" nemravně se rozložil na posteli a pozoroval, jak se připravuji.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace6. 1. 2013
Počet zobrazení3087×
Hodnocení4.88
Počet komentářů2
Oceněnípovídka roku 2012

„Mami, co tady?" nestačil ale větu dokončit, teta mu skočila do řeči:
„Přišla si s tebou promluvit, to tu dělá, uvařím to kafe." Zavřela za námi dveře do jídelny. Zůstali jsme v kuchyni stát proti sobě.
„Teto, musím to slyšet!" popadl jsem plechový hrnec a přiložil jej ke dveřím, abych poslouchal.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace26. 12. 2012
Počet zobrazení3058×
Hodnocení4.71
Počet komentářů2
Oceněnípovídka roku 2012

„To bude jistě tady!" vedena neomylným instinktem hospodyně zamířila paní Vondrová do správných dveří s manželem v závěsu. Já se loudal za nimi a přemýšlel, co dál.
„Ale tady spí dva," otočila se na mě s údivem v očích, „on tady Jozífek s někým bydlí?"
„Ano, se mnou, spíme tu spolu." Co jiného říct?
„Ale proč, vždyť tu přece máte tolik místa…," nechápala.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace19. 12. 2012
Počet zobrazení3107×
Hodnocení4.64
Počet komentářů3
Oceněnípovídka roku 2012

„Okamžitě Karla postav na zem i se židlí a všichni na místa, ale hned!" autoritativní a opravdu výhružný hlas všechny překvapil, Pavel se lekl, poněkud nešetrně mě i se židlí upustil na zem a otočil se. Já samozřejmě ze židle spadl a vykřikl bolestí, jak jsem si narazil kostrč. Pokusil jsem se ale okamžitě výkřik potlačit, protože ten příkaz vydal Jozífek, stojící ve dveřích a opět rudý vzteky. Spěchal ke mně, odstrkoval bezohledně spolužáky, kteří jen zírali.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace16. 12. 2012
Počet zobrazení2924×
Hodnocení4.79
Počet komentářů1
Oceněnípovídka roku 2012

Nezavřela pusu, když nežvýkala, vykládala o tom, jak včera odpoledne profesor vyzvídal, co o mně a Jozífkovi ví, že mu to nestačilo, a volal dokonce našemu řediteli. V tu chvíli ve mně hrklo:
„Prosím tě, zaraz. Co mu říkal? Nevyzvonil něco o našem vztahu? A co na to říďa?"

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace12. 12. 2012
Počet zobrazení2933×
Hodnocení4.58
Počet komentářů2
Oceněnípovídka roku 2012

Dveře pracovny se rozletěly a se slovy: „Kde je?" vtrhl dovnitř Jozífek. Už jednou jsem ho takhle viděl, celého rudého vzteky.
„Co s tebou dělají?" vrhl se ke mně a objal mě ochranitelsky kolem ramen.
„Kdo vám dal právo," obrátil se na profesora, který tu scénu nevěřícně sledoval, „zatahovat Karla do téhle věci?" a jeho tón byl všechno, jen ne uctivý.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace2. 12. 2012
Počet zobrazení3026×
Hodnocení4.89
Počet komentářů1
Oceněnípovídka roku 2012

V noci jsem se probudil, když si vedle mne Jozífek lehal. Podle budíku byly už skoro dvě hodiny. Polštář jsem měl ještě celý mokrý, jak jsem se probrečel do spaní, přivinul jsem se k němu, ucítil zase jeho pevné objetí a slyšel, jak mi šeptá:
„Všechno bude zase v pořádku, maličký, už spi. Ráno ti to vysvětlím, jenom se na mě nezlob," lehce mě políbil a já trochu uklidněný hned usnul.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace28. 11. 2012
Počet zobrazení3262×
Hodnocení4.93
Počet komentářů1
Oceněnípovídka roku 2012

Když mě položil na postel a sklonil se, aby mě políbil, všiml si věcí z Jeannotova balíčku, které jsem už odpoledne dal na noční stolek tak, aby byly co nejnápadnější. Cítil jsem, jak strnul, a potom se na mě podíval rozzářenýma tázavýma očima:
„Ty chceš?"

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace25. 11. 2012
Počet zobrazení3136×
Hodnocení4.67
Počet komentářů1
Oceněnípovídka roku 2012

„Co se děje?" saju si krev z prstu a sleduji Jozífkův překvapený výraz.
„Mamka ti vzkazuje, ať si dáš záležet, neuřízneš si ještě další prsty a že přijdou v osm."
„Přijdou?" divím se.
„Jo, přijdou, přivede prý hosta," zamyšleně odpoví, „a nedal bych nic za to, že to bude ten její přítel."

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace14. 11. 2012
Počet zobrazení3350×
Hodnocení4.77
Počet komentářů2
Oceněnípovídka roku 2012

„Proč jsi to udělal, všechno jsi zkazil!" Už se neudržím, nechci dělat scény na veřejnosti, vší silou zadržím slzy a uteču na záchod. Naštěstí tam nikdo není, tak povolím stavidla a brečím nahlas, nevím, co mám dělat, nechci Jozífka ztratit, nechci ho trápit, co to vlastně dělám, proč to dělám, proč se nedokážu se ovládnout.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace11. 11. 2012
Počet zobrazení3023×
Hodnocení4.80
Počet komentářů1
Oceněnípovídka roku 2012

„Přestavuji vám studenta Karla Jandáka, který" ale větu nedokončí, protože já se otočím, zalapám po dechu, leknutím couvnu a šlápnu mu na nohu.
„Jak jsem říkal, my se už trochu známe, pane řediteli," slyším hlas, který si s ničím a nikde nemohu splést.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace7. 11. 2012
Počet zobrazení3075×
Hodnocení4.55
Počet komentářů2
Oceněnípovídka roku 2012

Spadla mi čelist. Bude s námi někdo bydlet? A co tak najednou? Pravda, z horní části bytu jsme užívali jen terasu s malým bazénem a zimní zahradou, je to vlastně samostatný byt, ale přece jen, bude tam najednou cizí člověk. Že by mamčin přítel? O žádném ale nevím, ale třeba ho přede mnou tají, taková krásná ženská a nikoho už tak dlouho nemá. Ale tomu by zase přece byt nepronajímala, toho by tam prostě nastěhovala.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace4. 11. 2012
Počet zobrazení3189×
Hodnocení4.73
Počet komentářů2
Oceněnípovídka roku 2012

„Ano, jsem rád veselý, rád si dělám legraci, ale tohle je vážná věc! Já tě miluju a tvoje nedůvěra mě dopaluje! Podívej se na sebe, prosím tě, vždyť ty jsi tak krásný chlap, chytrý, milý a já ti přesto věřím, že zůstaneš jenom můj. Tak prosím věř i ty mně!" Na konci se mi už třásl hlas a zůstal jsem klečet a položil mu ruce na ramena a skrze slzy se mu podíval do očí.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace31. 10. 2012
Počet zobrazení3334×
Hodnocení4.36
Počet komentářů1
Oceněnípovídka roku 2012

„Ale mami, to přece nemůžu panu Vondrovi udělat, počítá se mnou do konce července," koktám trochu, protože fakt neumím lhát, a kdybych přiznal, že to je soukromých důvodů, máti by mě pěkně setřela.
„A to jako panu Vondrovi staršímu nebo mladšímu?" praví moje matička zcela vážně, 

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace28. 10. 2012
Počet zobrazení4265×
Hodnocení4.74
Počet komentářů2
Oceněnípovídka roku 2012

To křeslo je nejen staré a krásné, ale i prostorné a nečekaně praktické. Když si hodím nohy přes opěrák ruky, můžu sedět Jozífkovi na klíně a líbat ho, hladit ve vlasech a cítit jeho rty na mých, na mém krku, na ramenech, jeho prsty, jak jemně přejíždějí po mých bradavkách, po břiše, já můžu hladit pevné svaly na jeho hrudi, porostlé tak měkoučkými a jemnými chloupky