Kluci z parku 2 - Martin

V minulém díle jsme nechali Adama spoutaného, s roubíkem v puse a kuklou na hlavě po tom, co ho jeden z kluků, které Adam často pozoroval, dovlekl k sobě domů…

Jak dlouho už tady ležím? Žádné hodiny jsem neslyšel a už jsem ani neslyšel žádné zvuky v bytě. Že by odešel ven? Přeci mě tady takhle nemůže nechat. Zkusil jsem pouta, ale vše bylo pořádně utažené. I kdybych ale dosáhl na přezky, nemohl bych se osvobodit kvůli návlekům na rukách. Čím dál víc jsem se chtěl zbavit roubíku v puse, ale nešel vytlačit ani o kousek. Kožené řemeny postroje mi pevně obepínaly hlavu a kukla pod nima byla nasáklá mým potem. Nemohl jsem dělat vůbec nic, jen čekat. Ani postavit se mi nemohl kvůli té proklaté kleci, která se mi zařezávala do kůže, jak jsem byl vzrušený. Při té představě jsem sebou začal zuřivě házet a snažil se mluvit. Nemělo to ale cenu, akorát jsem se v mikině víc potil, tak jsem toho po chvíli nechal a jen tak jsem ležel a rychle dýchal.

Najednou jsem ucítil dotek na noze. Tak on tady celou tu dobu byl a pozoroval mě!

Přejel mi rukou po kraťasech až ke kleci, shrnul mi kraťasy a vytáhl péro s klecí přes ně. Zmáčkl klec a prohmatal mi koule. Několikrát je stiskl, až jsem vykřikl bolestí. Zpod roubíku z výkřiku zbylo jen huhlání. Pak jel rukou výš, od péra k pupíku a dál k bradavkám. Odhrnul mi mikinu a chvíli kroužil kolem nich. Po chvíli ruka zmizela a ucítil jsem stisk na bradavce. Bylo to docela nepříjemné, začal jsem slabě sténat. Za moment jsem ucítil stisk i na druhé bradavce a pak to začalo tahat. Došlo mi, že mi nasadil na bradavky svorky a tahal za spojovací řetízek. Za normálních okolností bych asi protestoval, ale teď jsem proti tomu nemohl nic dělat, jen se slabě vzpírat a huhlat do roubíku. Ale i přesto jsem cítil, jak se mi hrne krev do péra. Že bych byl i na tvrdší věci? honilo se mi hlavou.

Chvíli různě tahal a trápil moje bradavky a pak toho nechal. Povolil jsem zatnutí a vydechoval jsem. Tak strašně rád bych ho teď viděl… Jak se asi při tom tváří? Usmívá se, jak se zmítám v poutech, nebo je ledově klidný a analyzuje, co si může ještě dovolit? Stojí mu u toho tak, jako by stál mně?

Jau! Z přemýšlení mě vytrhla náhlá bolest na břiše, až jsem se prohnul, jak jen to pouta dovolila. Za chvíli následovala další vlna na podobném místě. To bude určitě vosk! došlo mi.

„Nech toho, to bolí,“ snažil jsem ze sebe dostat, ale přes roubík to nešlo. Zatnul jsem ruce a jenom jsem čekal, kdy a kam spadne příští kapka. Chvíli to bylo břicho, pak kapky stoupaly k bradavkám. Nakonec jsem cítil, jak pomalu postupuje níž a níž. Když jsem ucítil vosk na oholených chlupech nad pérem, začal jsem se vzpírat v poutech. Přitlačil mi předloktím břicho, čímž mi znemožnil další pohyb, a pokračoval níž. Takovou bolest jsem snad ještě necítil. Když mi kapky horkého vosku dopadly na koule, křičel jsem a házel hlavou. Chvíli mě ještě trápil, pak svíčku odložil a já se na chvíli uvolnil.

Uslyšel jsem, jak chrastí klíče, a pak mi odemkl zámeček u klece a sundal mi ji. Konečně! Cítil jsem, jak mi jde péro nahoru. Odložil klec a praštil mě přes už plně stojící kládu. Už jsem to nemohl vydržet, prohnul jsem se v pase a vystrčil péro nahoru. Tak už mi na něj konečně sáhni, prosím! Jsem tak příšerně nadržený, vykřikl bych nejraději. Místo toho jsem cítil, jak mi podvazuje koule. Napřed obtočil péro a koule, pak několikrát jenom koule a pak protáhl provaz i mezi koulemi a rozdělil mi je. Nakonec to poměrně dost utáhl. Rozhodl se zjistit, jak moc jsou moje koule elastické, a mně se to vůbec nelíbilo. Různě za provaz tahal a přitom rukou plácal do mého stojícího péra. Po chvíli tah ustal na jen lehce nepříjemné hodnotě, zřejmě konec provazu přivázal někam dolů k posteli. Čekal jsem, co přijde teď. Každá část mého těla byla ve střehu a očekávala ránu.

Namísto toho přišel chladivý pocit na žaludu a následně jsem cítil, jak mi něco stéká dolů. Pak mě začal honit. Mám už několik let obřízku (kvůli zdravotním důvodům) a pořádně citlivý žalud. Ten parchant si toho brzy všiml a dával mi co proto. Střídal normální honění, a když jsem začal zrychleně dýchat, začal přejíždět rukou po péru neskutečně pomalu, až mě to přivádělo k šílenství, protože se z toho nedalo udělat a to on věděl. Občas mi tvrdě promasíroval žalud, až jsem se na posteli skoro posadil. To se mu nelíbilo, tak vzal další provaz, protáhl jej nějakým očkem na postroji na mojí hlavě a ukotvil ho nahoře na posteli, takže jsem nemohl zvednout hlavu. Pak ho už nic nerozptylovalo a mohl se plně věnovat mé kládě a především žaludu. Čas od času mě praštil za koule nebo přestal, až jsem skoro vykřikl. Pak zase začal hladit a masírovat můj žalud jakoby nic. Bylo to nesnesitelně dlouhé. Střídaly se ve mně pocity naprostého zoufalství, když naráz zvolnil nebo úplně přestal, a krásné chvíle, kdy jsem sténal, jak dráždil můj naběhlý žalud. Ještě, že jsem byl pořádně připoutaný, protože bych mu jednu vrazil a konečně to dokončil.

Pak najednou přestal. Chvíli jsem čekal, co přijde, ale nic se nedělo, až odvázal provaz z mých koulí. Ucítil jsem nějaký kroužek kolem koulí a kořenu penisu. A pak to přišlo…

On mě normálně chce zase zamknout do klece! došlo mi. Tady už přestává legrace.

„Co blbneš, já se chci udělat! Nech toho!“ křičel jsem, ale roubík to dokonale přeložil v souvislé huhlání. Chtěl jsem mu v tom nějak zabránit, ale nebylo jak, nemohl jsem ani zvednout hlavu, abych se na to podíval. Zapřel jsem se vší silou, až se mi popruhy zařezávaly. Ale ty nepovolovaly a on pokračoval. Dalo mu to dost práce, ale nakonec byla klec zpátky a já uslyšel „klik“ a pak chrastění zámečku. To je konec.

Povolil jsem a jen tak jsem ležel. Cítil jsem, jak si klekl obkročmo na mě. Začal vzdychat a na břicho mi dopadlo něco teplého. Ten parchant se na mě udělal a já měl péro zamčené v pásu cudnosti! Nejradši bych ho v té chvíli zabil. Když se na mě vycákal, otřel o mě zbytky spermatu, zvedl se a odešel. Už jsem tam jen tak ležel, neměl jsem sílu vzdorovat, stejně to bylo k ničemu, pouta držela perfektně.

Po chvíli zase přišel a odvázal mi hlavu od postele. Pak mi ji zvedl a dal něco kolem krku. Bylo to studené, asi nějaký řetěz. Nakonec jsem uslyšel kliknutí zámečku, který mi položil vepředu na krk. Odepnul mi ruce od postele, pak nohy a sundal mi návleky z rukou. Pomalu jsem povolil sevření v pěst a procvičoval jsem prsty. Pak odemkl zámečky na postroji a vyndal mi roubík celý olepený slinami z pusy. Když mi sundal potem nasáklou masku, chvíli jsem mžoural. Brzy jsem se rozkoukal a koukal na Martina. Seděl přede mnou na posteli a smotával provazy. Nevěděl jsem, jestli ho chci obejmout nebo praštit, tak jsem jen tak koukal.

„Jdi se umýt, koupelna je tamhle,“ řekl a odešel vedle. Bezmyšlenkovitě jsem došel do koupelny. V zrcadle jsem viděl, že mám kolem krku slabý řetěz se zámečkem. Byl tak akorát dlouhý, že neškrtil, ale nemohl jsem si ho sundat. A samozřejmě pás cudnosti tam dole. Nějak jsem se umyl od jeho spermatu a vosku a vyšel z koupelny. Martin seděl na pohovce a koukal do mobilu. Měl na sobě jen boxerky, na nichž byl vidět vepředu mokrý flek, tu samou kšiltovku kšiltem dozadu a bílé ponožky.

„Dáš si něco?“ zeptal se. „Na, tu máš pivo, moc tady toho nemám,“ podával mi lahváče po chvilce. Sedl jsem si a vypil skoro celého na ex.

Pak jsme si chvíli normálně povídali. Bylo to zvláštní, mluvili jsme, jako když se seznamují dva kamarádi nebo spolužáci, ale zároveň jsem měl na krku obojek, péro zamčené a on měl klíče. Dozvěděl jsem se, že se přistěhoval nedávno po tom, co se rozešel s přítelem. Zná tu jednoho kluka, který ho seznámil s ostatníma z té partičky v parku. Párkrát si mě prý všiml někde venku, ale myslel si, že jsem normální kluk. Pak mě prý jednou viděl při mé večerní procházce v mém oblíbeném outfitu a chvíli mě sledoval. Jak to popisoval, vybavoval se mi ten večer, ale nevěděl jsem vůbec, že mě někdo sleduje. Vyšel jsem si (jako obvykle když jsem byl sám doma a nudil jsem se) v kleci a sportovním oblečení ven. Na zastrčené lavičce jsem pak chvíli koukal na porno a honil si u toho, měl jsem takové místo, kde nikdo nechodil. A u toho mě prý tenkrát viděl a skoro se při tom udělal. No a dneska jsme na sebe náhodou narazili a on využil příležitosti. Měl rád podobné věci jako já, ale taky trochu tvrdší praktiky (to už jsem si všiml). Ukázal mi svoji sbírku sportovních hadrů, fakt pěkná. Na rozdíl ode mě v nich ale chodil normálně a ne jen při hraní jako já. Taky se mu líbily fotbalové dresy a uniformy, měl pár hezkých kousků.

„Už bychom měli jít spát, je pozdě,“ povídá najednou.

„Tak já půjdu,“ chtěl jsem říct, ale vzpomněl jsem si na obojek a klec a podíval jsem se na sebe, úplně jsem na to zapomněl.

„Dneska přespíš tady,“ vytrhl mě z přemýšlení. Zvedl se, zhasl a šel do ložnice. Když jsem došel za ním, viděl jsem na posteli nějaké vyndané věci.

„Můžeš spát se mnou v posteli, ale ne takhle. Trochu si tě vylepším,“ řekl a usmál se. Pak mi na hlavu nasadil mou známou kuklu a neviděl jsem zase nic. Na ruce mi nasadil návleky jako předtím, zamkl zámečky a sepnul mi ruce k sobě před tělem.

„Takhle se mi líbíš,“ řekl potichu a dal mi pusu na tvář (spíš teda na kuklu). Oba jsme si lehli, přetočil mě na bok, přimáčkl se k mým zádům a objal mě. Chvíli si rukou hrál s mým zamčeným pérem a pak toho nechal, slyšel jsem akorát pravidelné oddychování. Nemohl jsem usnout a hlavou se mi honily různé myšlenky. Byl jsem hrozně vzrušený: byl jsem v moci sexy kluka, o jakém jsem snil, ležel s ním spoutaný a oslepený v posteli a on měl klíč k mému obojku a pásu cudnosti. Nakonec jsem asi usnul.

Vzbudila mě až bolest od klece, klasická ranní erekce. Nějak jsem to přežil a brzy se probudil i Martin. Poznal jsem to podle toho, že si začal hrát s mojí klecí. Cítil jsem přitom na zádech jeho péro, jak postupně roste. Po chvíli mě přetočil na břicho a začal mi prstem přejíždět okolo dírky. Po chvíli roztahování mi ho tam zasunul a přirážel. Bylo to poprvé, co mě někdo ojel a já byl při tom zamčený. Při každém přírazu zacinkal zámeček na klícce a připomněl mi, kdo je tu pán a kdo má poslouchat. Po chvíli se udělal a šel se umýt. Když přišel, sundal mi masku a uvolnil ruce. Konečně jsem se na něj zase mohl podívat. Vypadal po ránu tak krásně rozespale, až jsem ho musel obejmout. Zasmál se a objal mě taky.

„Moc se neraduj, tím to nekončí,“ pověděl po chvíli.

„Ty mě neodemkneš?“ zeptal jsem se, ale tušil jsem už odpověď.

„Ani náhodou, takhle vím, že se mi vrátíš. A všichni uvidí, že někomu patříš,“ řekl a plácl mě přes zamčené péro.

„Ale no tak, odemkni mě, takhle přeci nemůžu jít venku mezi lidi,“ žadonil jsem.

„Vždyť jsi sám takhle chodil ven zamčený. Teď máš akorát tenhle slušivý doplněk,“ řekl a zatahal mě za řetěz kolem krku. „Ale máš pravdu, takhle domu nemůžeš,“ řekl a šel ke skříni. Hodil mi moji kšiltovku a zbytek mého oblečení dal do skříně. Pak z ní vytáhl fotbalový dres a štulpny.

„Tu máš, oblíkni si to,“ řekl a z jeho hlasu bylo slyšet, že nemá cenu odmlouvat. Vzal jsem si tedy na ostro kraťasy a oblékl si vršek. Pak jsem si natáhl štulpny. Bylo to docela vzrušující a viděl jsem, že jemu se to taky líbí a pěkně mu stojí.

„No vidíš, jak ti to sluší,“ povídá. „Tohle budeš mít na sobě zase, až se uvidíme příště, tak na to dávej pozor! Co děláš zítra? Nic, super, tak se domluvíme.“ Vyměnili jsme si čísla, dal mi mobil, peněženku a klíče (sakra, klíček od klece tam nebyl…) a vedl mě ke dveřím.

„Klíče si tu nechám. Brzy ti napíšu a zkontroluju si tě. Nic nevymýšlej, vím, kde bydlíš, a párkrát jsem si tě včera vyfotil, to bys určitě nechtěl, aby někdo viděl!“ pohrozil, dal mi pusu a vystrčil mě ze dveří.

Vyšel jsem z domu ven. Byl hezký den a docela teplo, takže mi nebyla ani zima a vyrazil jsem domů. U parku jsem potkal zase tu skupinku kluků, bylo jich jen několik. Dlouze po mně koukali, raději jsem zrychlil krok, abych se jim brzy ztratil. Cítil jsem se jako nahý v tom fotbalovém dresu a štulpnách a myslel jsem si (nebo jsem si to přál?), že na mě všichni koukají.

Po chvíli jsem dorazil domů, Martin bydlel opravdu kousek od nás. Zavřel jsem dveře a svalil se na postel. Instinktivně jsem si sáhl do rozkroku. Místo mírně stojícího péra jsem ale nahmatal jenom malou klec a zámeček. Zatřásl jsem se při představě, že klíč od ní spolu s klíčem od řetězu na mém krku má cizí kluk. Na druhou stranu jsem se ale už nemohl dočkat, až se uvidíme příště…