DRSOUL: TŘETÍ DÍL OBSÁHNE I KOLEKTIVNÍ SEX

Proměny lásky jsou zatím nejdelší sérií povídek na našem serveru. Čekal jsi, že se objeví čtenáři, kteří si najdou čas na přečtení všech dílů, a že to budou navíc takto vysoce hodnotit?

Upřímně řečeno, pokud bych nečekal, že to alespoň pár lidí zaujme, určitě bych to nepublikoval. Vysoké hodnocení jsem ale nečekal, vím, že většina čtenářů hledá v těchto povídkách spíše vzrušení a sex, a toho v Proměnách zas až tolik není.

Můžeš nám prozradit něco z historie vzniku této série? Kdy jsi nad ní začal uvažovat a kdy ses pustil do psaní prvního dílu?

Po velice bujných oslavách mých kulatých narozenin jsem trpěl poopiční depresí, kterou jsem se rozhodl léčit skotskou. Ta nálada a to pití mě přinutily si uvědomit, že se opravdu už uzavírá jedna etapa mého života. Potom ještě přišel podnět od člověka, který mi byl vzorem pro Jozífka, a to všechno dohromady způsobilo, že jsem si začal představovat, jak to všechno mohlo být, kdybychom se byli bývali narodili o čtyřicet let později. No, abych to nezapomněl, začal jsem si ty představy zapisovat. To bylo skoro přesně před rokem.

Kde jsi čerpal inspiraci k charakteristice postav, popisu prostředí a k dějovým zápletkám? Jsou za něčím z toho reálné základy?

Ono je to těžké. Jak jsem se už zmínil, Josef je popisován co do vzhledu, povahy a chování podle skutečně žijícího člověka. Je to jeden z nejlepších lidí, které jsem v životě poznal. Jeho rodinné zázemí je ovšem fikce. Ostatní postavy jsou vykresleny podle skutečných typů, ovšem jejich chování je přizpůsobeno celkovému ladění, které, a klidně to přiznám, je tak trochu červená knihovna. Ostatně to v prvním dílu i zmiňuji. Je to o tom, jak by snad měl život vypadat, ne jak ve skutečnosti vypadá.

Spíše než postavy jsou podle skutečnosti reálie. Opolná i její zámek je zcela konkrétní a podle skutečnosti popsané městečko, a myslím, že není těžké ho poznat. Ostatně to jméno jsem ukradl autorovi detektivek panu Erbenovi, který v jednom svém románě psal o stejném městě a nazval jej tak. Pražský byt je popsán podle skutečného bytu, i ten statek v Provenci pořád ještě funguje, i když není tak blízko Grasse a já tam už dvacet let nebyl.

Za redakci můžeme prozradit, že druhým dílem Proměny lásky ještě nekončí a že se k publikaci chystá třetí díl. Můžeš nastínit, na co se čtenáři mohou těšit?

Ve třetím dílu žijí ti dva vlastně každý zvlášť, ale nebojte, občas se setkají a pak si užívají dosti divoce jeden druhého. Zapojují se tam více i ostatní postavy, jí se tam, pije a miluje. Právě Josef mě přinutil popsat i jednu scénu kolektivního sexu. To není právě moje parketa, ale on mi dal mírně za ucho a přinutil mě ukázat, že ten slavný Karel nebyl až takové jehňátko, jaké tam z něj dělám.

Kromě romantických Proměn lásky jsi zde také publikoval krátké povídky jiného žánru, které byly také hodně čtené a velmi dobře hodnocené. Neuvažoval jsi o napsání něčeho podobného nebo nemáš ještě něco schovaného v šuplíku?

Já jsem se nikdy nehodlal věnovat psaní, od útlého mládí mě vždycky spíše táhlo divadlo. Dělal jsem pouze nějaké novinářské věci a scénáře, a ty byly k dokumentům. Ale docela se mi to zalíbilo, a i když mám pořád hrozně moc práce, chtěl bych sem tam něco napsat. Přemýšlím stále o tom napsat hodně veselou věc a třeba i detektivku. Ale to chce čas, a toho snad budu mít víc už za rok.

A jak jsem již diskutoval s tvůrci webu, jsem nespokojen s nedemokratickým a sexistickým uspořádáním Ostrova, takže si vytvořím zcela novou neidentifikovatelnou virtuání identitu a vlítnu tam tak, že se budou divit. Už se těším, jak se jim strachem roztřásla kolena, sotvaže si tohle přečetli.

Zatím poslední tvá povídka má výmluvný název Jak dál a vybízíš v ní čtenáře, aby se sami zapojili do tvorby příběhu. Zajímalo by mě, jak naložíš s rozdílnými názory čtenářů. Přikloníš se k většině nebo si spíš vybereš něco neobvyklého, co tě bude bavit rozvíjet? Máš už teď v hlavě nějakou představu, jak to rozvinout, nebo opravdu čekáš na inspiraci?

Moc bych rád, aby si sami ti, kdo si to přečtou, napsali, jak dál, a to tím způsobem, že vždycky odpoví na otázku na konci dílu. Nemám ani v počítači ani v hlavě žádné pokračování, napíšu to tak, jak si bude přát většina. Ale nevím, zdali se to vůbec osvědčí, právě teď jsem zjistil, že to už otevřelo 18 čtenářů a reakce zatím žádná. Škoda.

Kromě toho, že povídky píšeš, určitě (vzhledem k svým početným komentářům) čteš i povídky jiných autorů na tomto serveru. Jaká z nich tě v poslední době nejvíce zaujala a proč?

Díky dobré redakční práci tam opravdu nebylo nic, co by nemělo úroveň. Samozřejmě mne zaujal v ostrovních povídkách onen příběh (Ostrovní deník), psaný vlastně jen v přímé řeči, možná právě proto, že mám tak rád divadlo. I když nejsem příznivcem přílišné vulgárnosti, ten styl, jakým je to vytvořeno, si jej přímo vyžadoval, takže jsem to překousl. Skejťáci se mi líbili a samozřejmě všechno od Amatér, i když jsem to už znal z jejích stránek. Je to nesmírně plodný a nadaný autor.

Vidíš nějaké konkrétní přínosy pro svoji tvorbu v publikaci na tomto serveru? Jak ti vyhovuje redakční práce a další funkce serveru?

Jak jsem již psal, není tam špatné povídky, a to je jeden z největších přínosů těchto stránek. Samozřejmě mi velice pomáhá i pečlivá redakční práce tvůrců stránek, nemusím se bát, že bude publikována nějaká moje neznalostí či nepozorností vzniklá chyba. Je velmi dobré, že redakce bdí nad kvalitou uveřejňovaných věcí, i když to jistě do určité míry ovlivňuje počet publikovaných textů a možná i někoho z autorů, ovšem jen těch nerozumných, odradí. Trochu mi vadí nutnost kvalifikovat při vkládání text podle předepsaných kategorií, často se do nich prostě nevejdu. Jeden z autorů má také nějaké problémy s vkládáním textů (že mám pravdu, Saaviku?), ale poradil jsem mu, že může kontaktovat velice vstřícné členy redakce, tak se to snad vyjasní. Jsem rád, že Ostrovní povídky existují a přeju jim do budoucna hodně dobrých autorů.

Je něco, co bys chtěl vzkázat nejen svým čtenářům, ale třeba i potenciálním autorům povídek?

Čtenářům bych chtěl poděkovat za vstřícné hodnocení mých neumělých literárních výtvorů a vzkázat jim, že si toho nesmírně vážím. A dělá mi to radost, jsem totiž hrozně ješitný. Přesto bych však rád měl i více komentářů, třeba i (mírně!) kritických, někdy taková opravdu kvalifikovaná výtka docela pomůže. A využívejte možností diskuze, nejen čtete, ale pište, co se vám líbí a nelíbí.

A potenciálním autorům? Pište, pište, je opravdu třeba, aby se rozrostl počet autorů a pestrost žánrů. A klidně se spolehněte na spolupráci redakce, mám zkušenosti s tím, že rádi a dobře pomohou.

A nakonec chci přát autorům hodně inspirace, čtenářům hodně strhujících příběhů a nám všem hodně zdraví štěstí a … no přece lásky!

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně inspirace do dalšího psaní.