Wicked Game – 1. kapitola

Jako by jeho náladu někdo zmrazil v čase. Od té doby, co mu Ava sdělila jeho úkol, chodí jako tělo bez duše a snaží se vymyslet, jak z toho jejího plánu vykličkovat, aniž by se do těchto věcí musel plést. Ava slíbila svému otci, že se do toho dobrovolně zaplete sama. Možná kdyby promluvil s jejím otcem, mohl by z toho nenápadně vycouvat. A možná je to také špatný nápad, protože by Ava mohla vypustit do světa důkazy, aby zničila jeho reputaci, kterou zastiňuje to, jak mizerně na tom jeho rodina je a jaké tužby má on sám. Ava je schopná čehokoliv, o tom se přesvědčil už v druhém ročníku, kdy nechala kolovat fotku Selmy Graveové, jejich bývalé spolužačky, kde Selma poskytuje Jacksonovi prvotřídní orální sex. Tu fotku vyfotila v druhém ročníku a stále se tvářila jako Selmina přítelkyně. Jenže když se Selma dostávala do merku právě hvězdné čtyřky a pomalu se z nich stávala pětka, zatímco ji začala odsouvat do pozadí, Ava nechala po celé škole kolovat tu nesmírně nechutnou fotografii, kde je Selmin obličej pokryt Jacksonovým spermatem.

Škola ji tenkrát vyloučila a Jackson měl namále. Na školních pozemcích je totiž výhradní zákaz jakéhokoliv sexuálního styku pod podmínkou vyloučení. Všichni s tím byli obeznámeni už na začátku jejich středoškolské kariéry. Škola si potřebovala a stále potřebuje držet prestižní tvář a otěhotnění studentky by jí reputaci zmařilo. A Ava moc dobře věděla, co to Selmě způsobí. Jacksona zachránili jeho rodiče a od té doby se drží ve škole zpátky.

Ava se mu později svěřila, že to právě ona potopila svou nejlepší přítelkyni, jako pomstu za její zradu. Selma totiž od začátku vykřikovala, že by své přátele nikdy nenechala na holičkách. Alex moc dobře věděl, že pro Avu byla záchranným bodem, protože v té době trpěla depresemi – zemřela jí matka – a ona potřebovala nějakou oporu. Na Selmu to ale bylo příliš velké sousto a chtěla se dostat mezi smetánku středoškolské společnosti. Byla od toho jen krůček a na to její kamarádka čekala. Pak už bylo po všem. Graveovi se krátce po tom incidentu z města vystěhovali.

„Počkej!" zakřičí na něj právě jeho kamarádka. On však dál pokračuje v chůzi na poslední hodinu. Nemá v plánu se s ní bavit. Ne teď. Nechce ji ani vidět. „Tak slyšíš, stůj!"

Chytne ho za ruku, načež se postaví před něj. Jako obvykle je celá v černém. Dlouhé černé vlasy má rozpuštěné a padají jí na koženou bundu, zatímco její sinalá tvář svítí přímo jemu do očí. Kdyby mohl, rozkřičí se na ni. Proč s ní musel přijít do styku zrovna on? Proč zrovna na něj sehnala nějakou páku?!

„Chci se ti omluvit," vypadne z ní, ale Alex ani za mák její omluvě nevěří. Ví, že se v ní skrývá proradné stvoření schované za maskou vlídné přítelkyně. On jí však nic neudělal, aby ho vydírala. „Podala jsem to špatně a je mi to líto, ale potřebuju tvoji pomoc. Táta má ten případ na stole bezmála dva měsíce a ještě s ním nepohnul. Když to nevyřeší, hrozí mu vyhazov z funkce, což se mu nehodí, když chce za dva roky kandidovat na místo starosty. Takže jsem se rozhodla, že mu pomůžu já. A pomůžu mu tak, že využiju tý ubohý sázky a namočím tě do toho taky."

„Samozřejmě, protože na mě máš páku, co?" zeptá se jí s posměchem. „Já tě beru jako kamarádku, která jako jediná ví o mým tajemství, a ty se mě snažíš vydírat!"

„Nechci tě vydírat, to jsem myslela tím, že jsem to podala špatně," zakroutí hlavou naléhavě. „Ten záznam z kamery jsem stejně vymazala, nikdo nebude vědět o tvých choutkách. Já jen potřebuju pomoct jako tvoje kámoška. Nechci to probírat tady, takže budu ráda, když na mě před školou počkáš a všechno ti vysvětlím. Beztak ti dojde, proč žádám tebe o tuhle laskavost, až na týhle hodině."

„Co vy dva tady kujete?" vyskočí na jeho záda Matt, který se zdá z toho všeho ve svém živlu. Alexovi je však na zvracení a místo nějakých slov Mattovu ruku ze svého ramena sejme, zatímco obejde Avu a chystá se jít na poslední hodinu, kde by prý měl vše pochopit.

Nevěří, že by ten záznam vymazala. Vždyť přece proto mu tenkrát volala. Aby ho obeznámila, že na něj má páku a v případě, kdy udělá něco podobného jako Selma, ji hodlá použít. A ta příležitost se jí naskytla právě teď, když její táta může přijít o práci. Nechce se do ničeho z toho zaplétat. A už vůbec ne být v merku starosty. Ne, nemá v plánu na sebe strhávat pozornost. Musí se z toho všeho dostat ven. Za každou cenu.

Vstupuje do třídy, přičemž vidí spoustu lidí namáčknutých na nástěnce v zadní části. Na sociologii mají třídního profesora, který se vyznačuje tím, že každou hodinu vylepuje nový zasedací pořádek na nástěnku. Kráčí tedy k tomu hloučku, aby se podíval, kde bude sedět on, když se jeho pohled opět střetne s tím Liamovým, který jako kdyby věděl, o co ho Ava žádala.

Znovu vytasí obočí nahoru, zatímco Alex sklopí pohled. Je to vůbec poprvé, co před někým ze třídy ukazuje, že není pořád ten zábavný člověk, ale že i on má nějaké své meze. Nakonec se dostane přímo před nástěnku, kde pochopí, proč na něj Liam Brenner takhle koukal. Tak vyzývavě. Jeho jméno je totiž hned vedle toho Liamova, což značí, že dnešní hodinu sociologie stráví spolu v lavici. Což je vůbec poprvé za celé ty čtyři roky.

Otočí se k poslední lavici, kam Liam usedl a připravuje si věci, v momentě, kdy začne zvonit. Kolem něj projde Ava, která na něj kývne, a jemu možná dochází, co myslela tím, že na téhle hodině pochopí. Možná to, že bude sedět vedle Liama, ho má přivést na nějaké stopy, což je směšné uvažování, když vezme v potaz, že Liam během své středoškolské kariéry nemluví s nikým jiným než s těmi třemi vyvolenými. Udržuje si svou pomyslnou bublinu, tak proč by do ní měl pouštět zrovna jeho? Kvůli zasedacímu pořádku? To je více než směšné.

Do třídy vstoupí profesor a Alex se s tryskami u zadnice přesune na volné místo vedle Liama, načež se postaví jako všichni ostatní. Když je profesor vybídne, aby se posadili, cítí, jak si ho Liam prohlíží, a tak se na něj také podívá. Chlad. Nic jiného ho z toho pohledu neobaluje. Jen ta neskutečně ledová zima zapichující se do všech jeho svalů.

Odvrátí pohled, než umrzne, a ve třídě vyhledá znovu Avu, která se dívá jejich směrem. Sama sedí vedle Samanthy, která si jí absolutně nevšímá a jen čeká, co vypadne z jejich tichého učitele, jenž má v ruce zelené jablko.

Profesor Harrington si na každou svou hodinu, kterou má se svou kmenovou třídou, bere jablko, které pak celou hodinu jí. Chudáci z prvních lavic pak odcházejí s poprskanými školními pomůckami a je jen zázrak, když nemají poprskané oblečení. Jednou jim vyprávěl, že jíst jablko při hodině zklidňuje nervozitu z toho, že ho žáci budou šikanovat. Sdělil jim to minulý školní rok, kdy si byl jistý, že ve třídě nemá žádné šikanátory, kteří by se postarali o jeho psychický kolaps. Do hlavy se mu při té vzpomínce dostává obraz Avy. Není přímo šikanátor, ale je to prohnaná a prolhaná mrcha.

„Tato hodina bude vskutku jiná," postrčí si dioptrické brýle nahoru, aby na všechny lépe viděl, „už jen tím, jak jste rozesazeni. Protože další dva měsíce žádný nový zasedací pořádek nedostanete."

Alexovi se zamotá hlava. Bude dva měsíce sedět v lavici s někým, koho prakticky vůbec nezná. Ví jen mediální fakta, která kolují po městě, stejně tak jako ví, že Liam Brenner je sakra nebezpečný protihráč. Už jen z toho důvodu, od koho pochází. Cítí na sobě jeho pohled.

„A můžete nám laskavě vysvětlit důvod takového divadla?" zeptá se Kirsten Bellová, sedící vedle Matta, který je celý bez sebe. Matt se nikdy netajil tím, že se mu líbí obě děvčata z hvězdné čtyřky. Navíc, Kirsten, ačkoliv je naprosto povrchní, namyšlená a v praktickém životě nepoužitelná, je velmi krásná. Nebo alespoň ten make-up z ní dělá krasavici.

„Samozřejmě, slečno Bellová," usměje se na ni a naschvál kousne do jablka přímo u její lavice. Alex se pro sebe potutelně zasměje. Něco mu říká, že teď si to jablko nosí, aby trestal studenty, kteří jsou na něj drzí. A její otázka byla podaná drzým tónem. „Vaším úkolem celé ty dva měsíce tohoto zasedacího pořádku bude vypracovat projekt o tom druhém. Připravíte si prezentaci se základními fakty plus o nějakých další věcech, které pak budete prezentovat před třídou. Prostě se jedná o projekt, v němž musíte poznat svého spolužáka. A vybral jsem takové dvojice, u nichž jsem si všiml, že mají nulovou interakci."

„A nemyslel jste třeba na to, že když mají nulovou interakci, tak se prostě nechtějí poznat?" zeptá se samotný Liam hlubokým hlasem, který kontrastuje s jeho zevnějškem. Alex se na něj překvapeně podívá, ovšem blonďák si ho nevšímá a upírá své modré oči na profesora, který se pořád vlídně usmívá. Alex stále vstřebává profesorova slova, která zapadají do Aviných slov. Beztak ti dojde, proč žádám tebe o tuhle laskavost, až na týhle hodině.

Nějakým záhadným způsobem věděla, že se tohle stane. Věděla, že Harrington tohle plánoval, a věděla, že on bude přiřazen do dvojice s Liamem. Ale jak? Nikdo neměl nejmenší tušení, co se chystá! Je ale pravda, že Ava je vždy o krok napřed. Má to po svém otci, který prý už v mládí věděl daleko víc než všichni ostatní. Ava se zřejmě rozhodla jít v jeho šlépějích.

„Ovšemže, ale to mi nepřijde správné," odpovídá profesor a pohledem projíždí po třídě. „Čeká vás plánování spousty akcí, jako je stužkovaná, maturitní ples, poslední zvonění. Musíte být jako třída semknutí. Vás, pane Brennere, bych přiřadil hned ke spoustě vašich spolužáků, protože jak jsem si všiml, nebavíte se skoro s nikým."

„Mám pro to své důvody," odsekne ledově chlapec sedící vedle něj.

„Ty důvody ovšem nepatří mezi školní zdi," vřelý hlas pana Harringtona tomu dodává jen na vážnosti. „Každopádně jsem vás přiřadil k vašemu protipólu. Pan Flynn je zjevný opak vaší osoby a já jsem zvědav, jak se zrovna vy dva s celou prací poperete."

„Nemusíte se bát," reaguje na to Liam s proradným úsměvem. Má veškerou pozornost třídy. „Náš projekt bude stejně tak zbytečný jako celá tato hodina. Ale pro vaše uspokojení se do toho s Flynnem pustíme moc rádi. Alespoň jeden druhému ukážeme důvody, proč z nás nikdy nebudou přátelé."

„Jen neříkejte dvakrát, pane Brennere," usměje se vědoucně profesor, přehlížeje poznámku o zbytečné hodině. „Praktikoval jsem tento projekt už pětkrát, pokaždé ve čtvrtém ročníku, takže vím, o čem mluvím. Tady vám rozdám deníky, do nichž si budete zapisovat své poznatky o tom druhém. Na konci ten deník odevzdáváte zpět pro kontrolu. Takže si nedělejte poznámky, o nichž nechci nic vědět."

Profesor začne obcházet třídu a rozdávat slibované deníky, zatímco Alex zírá na Avu, která se na něj každou chvíli otáčí. Pochopil, proč si ho vybrala. Nějakým záhadným způsobem věděla, že Alex skončí s Liamem ve dvojici. Nějak i musela tušit, že s ním bude ve dvojici další dva měsíce. Otázkou však je, kde to zjistila. Co ví, policejní složky nemají právo nahlížet do průběhu výuky ani nijak zasahovat do normálního chodu školy. Policie je tu takřka bezbranná, tudíž od svého otce to vědět nemohla. Je však spousta způsobů, kudy se Ava vydala, aby získala potřebné informace. Zřejmě mu vše vysvětlí po škole.

„Doporučuji vám se scházet pravidelně alespoň jednou týdně mimo školu, abyste poznali obzory a okolí svého partnera," pokračuje dál Harrington po rozdání deníků. „Nechci po vás povrchní prezentaci, kde bude jen jméno, věk a další všeobecné informace o tom daném člověku. Chci, abyste nám ho představili jako celek. Aby každý věděl, kdo je ta osoba. Samozřejmě tajemství uvádět nemusíte, to už by bylo přes čáru."

Tajemství. To je to slovo, kterým je Liam Brenner opředený. Nikdo ze třídy, snad ani jeho nejbližší přátelé, neví, kdo je ve skutečnosti. On sám nemá ponětí, za jaký konec to vzít. Tohle, i bez toho Avina úkolu, bude velmi těžký oříšek k rozlousknutí.

„Vemte to třeba podle sociálních sítí. Všiml jsem si, že mezi vámi teď hodně frčí ten instagram či jak se to jmenuje, pojměte to tedy z tohoto stylu. Jaké koníčky se na profilu vašeho protějšku objevují, jaké fotografie rád přidává. Využijte všeho na maximum," vysvětluje profesor další kámen úrazu. Liam Brenner má instagram, ovšem jeho účet je uzamčený a blonďák si důkladně vybírá, komu ho ukáže a koho propustí do svého soukromí. On nebyl jedním z těch vyvolených, kteří by prošli takzvaným autorizačním kolem.

„Uzávěrka je desátého listopadu, což je přesně za dva měsíce," dodává k pokynům. „Ti, kdo se na prezentaci vybodnou a odprezentují tu jen povrchní fakta, dostanou nedostatečnou a neprojdou k maturitě. Věřte mi, že se o to postarám a je mi úplně jedno, kdo je vaším otcem či matkou. Tento úkol splníte všichni a splníte ho řádně, jinak se rozlučte s maturitními zkouškami na jaře."

Jeho starý úsměv bude pronásledovat Alexe ještě hodně dlouho. Stejně tak jako to poslední oznámení. Pokud se totiž nedostane k maturitě na první pokus, ten druhý a ty další si pak bude muset zaplatit ze své vlastní kapsy. A vzhledem k tomu, že Liam Brenner je uzamčená truhla bez klíče, která se má stát jeho zkázou na všech frontách, se začíná utápět v prolézající se depresi.

„Můžete začít vypracovávat své plány už teď, já vyřeším docházku," sedne si za svou katedru, zatímco od některých stolů se začnou ozývat první dávky konverzace. Ovšem Alexův stůl není jedním z nich. Svůj pohled stočí opět na Avu, která se překvapeně kouká ke katedře. Ať už věděla cokoliv, netušila, že podmínky projektu budou tak těžké. A že pokud se projekt Harringtonovi líbit nebude, k maturitě se nedostane. Jí to však může být jedno, pochází z bohaté rodiny, její matka jí zanechala dědictví předávané po generace ženám v její rodině. Bude si moci zaplatit tolik pokusů, kolik bude chtít. Navíc její otec, jakožto městský šerif, taktéž bere nemalou výplatu.

Ovšem jeho matka jako pomocná síla v základním školství pokryje sotva nájem, s čímž jí samozřejmě pomáhá on se svou brigádou na benzínové pumpě. Nic navíc jim však ani z těch dvou výplat nezbývá. A když se občas stane, že mají nějaký přeplatek, dávají si ho stranou, aby měli zase na měsíce, kdy jim hrozí nedoplatky.

Židle vedle něj zaskřípe a on se probere ze své panické hrůzy, přičemž se podívá na Liama, jehož hlava je natočena na něj. Ledově modré oči se zabodávají do jeho příjemně teplých duhovek. Nechápe, jak z někoho může sálat takový klid a zároveň to v ostatních vyvolávat napětí.

„Abychom si rozuměli, Flynne," vyplivne jeho jméno, jako by to bylo něco jedovatého. Hlas má pevný, nezlomný. Držení těla perfektní a bílou tvář bez jediného uhru. Pokud někdo splňuje chladnou představu dokonalosti, pak Liam je jedním z možných kandidátů na sjednocení té představy. V Alexovi vyvolává dokonce i strach. Polovičně za to může ten Avin úkol. Nezhostí se ho však. Bude mít co dělat, aby vypracoval ten projekt, a ne aby u toho sbíral špinavé důkazy proti starému Brennerovi. „Nejraději bych ten projekt vůbec nedělal. Ne s tebou tedy. Nezajímáš mě, ani to, kým jsi. Takže to uděláme následovně."

„Na někoho, kdo nemá skoro žádný kamarády, si hraješ na drsňáka," reaguje na to vyrovnaně Alex, ačkoliv uvnitř panikaří. Nikdy to při konverzaci s člověkem ještě nezažil, pokud se nejednalo o nějakou autoritu, která opravdu vzbuzovala respekt.

„Nepotřebuji kamarády pro to, abych věděl, že mám v rukou moc. Každopádně to někdo jako ty nemůže pochopit," odpovídá na to s úšklebkem. „Nemíním s tebou ztrácet čas, takže si prostě ta fakta budeme posílat přes messenger. Nemám zájem se s tebou stýkat, ani s tebou nějak plánovat nějaký nesmyslný projekt. Je ti to jasné?"

Alex musí obdivovat jeho nadřazenost oproti němu. Jako kdyby věděl o tom, že Alex nemá žádný majetek, kterým by mu mohl konkurovat. Co však má, je charisma, které se dokáže lehce vyrovnat s tím plavovláskovým. Proto se na něj zářivě usměje a zklidní svoje útroby.

„A teď mě poslouchej ty," natočí hlavu na stranu. „Nejsem další z těch idiotů, co tě budou poslouchat na slovo jen kvůli tomu, že tvůj otec má nějakou moc. Tu moc má on, ne ty. Tudíž to uděláme následovně," odkašle si, přičemž na sobě cítí Avin pohled. A nejen její. „Budeme se scházet každý pátek po škole, místo navrhni ty. Nerupnu ze žádnýho předmětu jen kvůli tomu, že si honíš ego. Já taky nemám v plánu se s tebou nějak přátelíčkovat, na to mám svou hrdost. Ale ten projekt vypracujeme a vypracujeme ho řádně. Nemíním maturitu promrhat jen kvůli tomu, že si myslíš, že se tě bojím."

Zpoza dveří se ozve hlasité zvonění. Alexe to překvapí, ale nedává na sobě nic znát. Sice mu přijde, jako by pětačtyřicet minut ani neuběhlo, ale budiž. Alespoň má pro dnešek padla od školy.

„Řeknu ti totiž tajemství, Brennere," šeptne. Liamův výraz je plný chladu a částečné zloby, což Alexe uklidňuje a těší zároveň. „Já z tebe strach nemám."

A s tím sbírá všechny své věci, přehazuje si přezky batohu přes ramena a s prohnaným úsměvem obchází šokovaného blonďáka. Lhal, když řekl, že nemá strach, ovšem to nepříteli nemíní ukázat. Do dnešního dne proti plavovláskovi nic neměl. Po jedné krátké konverzaci však v sobě cítí odpor k jeho osobě. Tím si je teď stoprocentně jistý.

***

Avu zahlédl hned, jakmile vyšel z prosklených dveří školy. To uspokojení, které se mu rozlilo žilami po konfrontování Liama, z něj vyprchalo a on jako prázdná schránka bez duše kráčí ke stojanu s koly, zatímco odepíná to svoje a i s ním kráčí před dívku v černém, která má na hlavě klobouk. Ava se také vyznačuje tím, že má ráda přikrývky hlavy. Když to není čepice, je to klobouk, po klobouku následují čelenky a celý týden pak zakončuje s obyčejným kšiltem značky Nike.

Tenkrát mu vyprávěla, že její matka nosila taktéž přikrývky hlavy, obzvlášť když jí po chemoterapiích začaly vypadávat vlasy. Svěřila se mu, že když si přikryje něčím hlavu, je to, jako by ji měla stále u sebe. Alex si moc věcí o Avině matce nepamatuje, ovšem tahle vzpomínka na její vyprávění mu utkvěla v hlavě. On sám si totiž nedokáže představit, že by měl přijít o svou matku – jedinou rodinu, když pomine mladší sestru, kterou má.

Místo nějakých slov mu dívka do ruky vtiskne kelímek s kávou, zatímco sama upije pořádný doušek. Další z věcí, která je spojuje. Oba milují chutnou kávu. Ovšem ta ze školního automatu se za slušné provedení kávy nedá považovat, a tak se alespoň utěšují pokaždé tím, že je to dokáže nakopnout. A Alex momentálně potřebuje nějaké nakopnutí, jinak se z toho složí. To, že konfrontoval Liama, totiž ještě neznamená, že na jeho návrh plavovlas kývne. Ještě nikdy nikoho neviděl, že by přišel do potyčky zrovna s ním. A to ani tehdy, když se městem proslýchaly zvěsti právě o těch zfixlovaných volbách.

„Nemůžu to udělat," vypraví ze sebe, když upije doušek kávy i on. Ta horká tekutina mu alespoň trochu vrací jeho ztracenou energii. „Už tak bude těžký s ním samotným pohnout a já se potřebuju dostat k matuře. Sama víš, jak na tom finančně jsem. Na druhej pokus zkrátka nemám peníze."

„Já vím," reaguje na to Ava s taktéž pochmurným výrazem. „Uvědomila jsem si to v momentě, kdy to ten starej chcípák řekl. Samo sebou bych ti dala peníze na druhej pokus, kdyby ti to nevyšlo, ale znám tě a vím, že jen tak peníze nepřijímáš, pokud si je nevyděláš anebo se o ně nevsadíš."

Už mnohokrát mu nabízela finanční pomoc. Od té doby, co si četla složku o jeho otci a druhý den ráno před školou to na něj doslova vychrlila, nabídla mu okamžitou finanční výpomoc. Reagoval naštvaně a od té doby Ava chápe, že co se týče peněz, Alex žádnou výpomoc nechce. Tohle dělával jeho otec, on takový nechce být a ani nebude.

„Jak jsi ale věděla, že s ním skončím ve dvojici?" oba se rozejdou po pískové cestě směrem ze školy, odkud proudí snad milion lidí.

„Byla jsem na konzultaci v Harringtonově kabinetu hned na začátku školy," odpovídá bez jakýchkoliv vedlejších úmyslů mu lhát. „Byla jsem tam kvůli opravenýmu vysvědčení, když jsem si všimla náčrtu toho projektu. Rychle jsem ten papír projela pohledem a doufala, že ve dvojici s Liamem budu já. Nestalo se, ale všimla jsem si tvýho jména. Jenže jsem nevěděla, jak ti to mám říct. A pak kluky napadlo to s tou sázkou a já jsem si říkala, že jim dám bulíka do hlavy, aby přistoupili na můj plán. Holt jsem tě postavila před hotovou věc, ale teď si říkám, že to byla chyba."

„Chyba byla, že jsi to tak špatně formulovala," odpovídá Alex. Ví, že Avě minulý rok dali vysvědčení s o stupeň sníženou známkou, protože udělali chybu. Ava však neměla čas ve škole čekat na přetisk, a tak se domluvila s Harringtonem, že si to vysvědčení, to opravené, převezme první školní den. Proto s nimi prvního září nešla po škole do Contiga – bar, ve kterém se schází všichni, a kde shodou okolností proběhl i ten rychlý sex s protihráčem. „Málem mě trefila mrtvice."

„Omlouvám se," sklopí dívka hlavu, přičemž se zastaví u přechodu, přímo naproti policejní stanici, kam dívka míří za svým otcem. „Vím, že sis určitě vzpomněl na to s tou Selmou a říkal sis, že teď to čeká i tebe."

„Jo, přesně na to jsem si vzpomněl," zakroutí nevěřícně hlavou, protože se Ava směje. „Myslel jsem v ten moment, že naše přátelství skončilo. A že jsi bezpáteřní mrcha."

„To taky jsem," mrkne na něj, když přecházejí na zelenou. „Ale tobě bych to neudělala. Davidovi s Mattem možná jo, ale tobě ne. Jsi můj kámoš."

Ta slova ho zahřejí, ovšem v hlavě má stále ten bulík, který mu říká, ať jí tolik nevěří. Může to na něj pořád hrát, přesně jako to dělala se Selmou, s níž se bavila až do samého konce. Může používat stejnou taktiku jako u ní. Na sobě však nedá nic znát, a pokud s ním Ava rozehrála hru, pak ji bude hrát taky. Stejně špinavě, jako ji hraje ona.

„No to doufám," odpovídá tedy s úsměvem. „Jsi jediná kámoška, kterou mám," pokračuje, ale snaží se nepřehrávat.

„To je mi jasný," zastaví se oba před policejní stanicí. „Každopádně, když se během toho projektu bude Brenner chovat divně nebo před tebou něco omylem prokecne, dej mi vědět. Tátovi se do karet hodí úplně všechno."

„Jo," odpovídá a uvědomuje si jednu věc. „Dám. Tak čus a zítra."

„Jo, zítra," reaguje na to dívka a zaleze dovnitř, zatímco on zůstává stát i se svým kolem uprostřed chodníku a v hlavě mu stále rezonuje ta jedna věc. Ava ho nehodila přes palubu a nic na něj nekuje. Ví totiž, že pokud se dokáže s Liamem sblížit, vymámí z něj, ač nechtěně, nějaké informace, které se jejímu tátovi budou hodit. Teď jen doufat, že se mu podaří do Liamových bariér proklouznout. Protože Ava svá slova myslela vážně. Neudělala by mu to. Ne, dokud se jí jeho přítomnost v té bublině bude hodit. A to je možná páka, jak tahat za obě strany.

***

„Co ten protáhlej ksicht?" ptá se ho Mark, zatímco on sedí na otočné židli a civí do mobilu. Kouká na Liamův instagramový profil a přemýšlí, co blonďáka vedlo k tomu, aby si profil odemknul. Když totiž přišel domů, nemohl si pomoci, ale neustále myslel na Avina slova a také na to, že se vlastně nedočkal žádné plavovláskovy odezvy na jeho plán.

Liam má na profilu fotografie většinou z dovolených. Co mu však přijde divné, jsou právě ony fotografie. Na všech je sám a jen jedna jediná fotografie, která vyčnívá od ostatních, je ta, kde je se svým otcem. Je to krátce po těch starostovských volbách před dvěma lety. Oba muži se usmívají, ale Alexovi přijde, jako by ten Liamův byl falešný. Na ostatních fotografiích se totiž usmívá zářivě a nedokáže to popsat, ale je v nich jakási pozitivní energie, kdežto na té jediné fotografii vše působí až příliš dokonale. Jako by mezi nimi panovalo určité napětí.

Možná by tu fotku mohl poslat Avě, aby se na ni podívala a třeba od toho odvodila patřičné závěry. Vždyť bývá vždy o krok napřed, tudíž musí alespoň něco málo o jejich vztahu vědět. Podívá se na profil starosty, aby se přesvědčil, jaký jeho otec ve skutečnosti je. Instagram dokáže o osobě v této době vypovědět ledacos. Ovšem profil je jen zahlcený samými grafy či prosperitními příspěvky o Rockwellu. Občas jsou tu fotky z dovolené, na nichž však chybí Liam. Nebudou mít zase tak perfektní vztah, jak si všichni myslí.

„Haló!" ozve se znovu Mark a Alex se na něj podívá, kterak sedí na jeho posteli a mračí se na něj. Opět v něm vidí ten sex. Nemůže si pomoci, ale při každém pohledu na něj jako by byl čím dál víc nadržený. To je prakticky i důvod, proč na Marka nekouká zpříma, když s ním mluví. Většinou si vybere místo těsně za ním, aby to vypadalo, jakože na něj kouká.

„Co je?" zeptá se rozladěně. Nemá dnes nějak náladu vůbec na nic. Už za to prakticky nemůže ani Avin nápad jako to, že ten úkol je vlastně nesplnitelný. Jak má poznat Liama Brennera, který má bránami ohraničený život? Za ty brány jen tak neproklouzne, pokud mu to Liam nedovolí. A ten se vyjádřil dost jasně.

„Ptal jsem se tě, co máš tak protáhlej ksicht!" Najednou ho něco napadne. Markovi rodiče přece pracují na starostově úřadě. Tudíž budou vědět něco málo o jejich životě. Mohl by se dozvědět něco, co by mu dovolilo pokračovat dál. Nějakou páku na samotného Liama, který by ho pak musel propustit dovnitř. Aby mohl splnit projekt a dostat se k maturitě. O Harringtonových slovech totiž není potřeba diskutovat. Ten svou pohrůžku myslel vážně.

„Co víš o Liamovi Brennerovi?" zeptá se, naprosto ignoruje kamarádův předešlý dotaz. Mark se na něj zmateně podívá a svraští obočí, ovšem Alex se na něj nedívá a přitom stále civí do mobilu na starostův profil a projíždí ho dál a dál, až do samotné minulosti. Jsou tu i fotografie, na nichž je Liam, ovšem na všech se tváří buď neutrálně, anebo má ten strojený úsměv. Ne, se svým tátou mít dobrý vztah nebude.

„Myslíš o tom starostově parchantovi?" zeptá se Mark a znovu ulehne na postel, zatímco začne míčkem házet do dřevěného stropu pokoje. Pokoj není nikterak velký, ale Alexovi stačí.

Po zatčení svého otce usoudil, že potřebuje uvolnit místnost pro svou mladší sestru, aby oba měli soukromí. A tak se jednoho dne rozhodl, že si z půdy, kde schraňovali nepotřebné věci, udělá svůj vlastní pokoj. S pomocí Marka vystěhovali všechen odpad pryč. Některé použité věci pak rozprodali na domácí burze. Výdělek z toho byl docela slušný, ovšem museli se rozdělit na dva díly, a tak Alexovi prakticky nezbylo vůbec nic. Každopádně mu Mark pomohl vyzdobit pokoj, nastěhovat nábytek a vše přichystat tak, aby to vypadalo, jako by tam žádná půda nikdy nebyla. Nikdy na sebe nebyl pyšnější než tenkrát. To je vlastně i důvod, proč se tu Mark chová jako u sebe doma.

„Jo, přesně o tom mluvím," odpovídá zahloubaně Alex a vyjede ze starostova profilu zpět na ten Liamův. Třicet pět příspěvků. To není moc na někoho, kdo je vlastně populární po celém městě. Zřejmě opravdu nebude tak sebestředný, jako je například Kirsten, která má na profilu přes tisíc selfíček.

„Nic moc," odpovídá Mark, čímž Alexe moc nepotěší. „Jen to, že je většinu času nepřístupnej. Na každých radních akcích se chová tak, jak se od něj čeká, a nikdy nedělá chyby. Podle mámina vyprávění je na něj starosta stejně přísnej jako na ostatní, kterým velí. Proč?"

„Mám s ním dělat projekt ve dvojici, ale nezdá se, že by se mu nějak chtělo," odpovídá Alex zamyšleně. Hlavu má stále přeplněnou tím, jak tahat za oba ty provazy. Jak za ten Avin, tak Liamův. „Vlastně mi to řekl do očí."

„Z toho bejt rozrušenej nemusíš," odpovídá lehkovážně Mark, který si znovu sedne a zahledí se mu do očí s jiskřičkami. „Jeho táta lpí na jeho vzdělání, takže ten projekt bude muset udělat na výbornou. Jinak by s ním měl vážnej problém. Podle mámy jsou na sebe jako psi, nemaj se moc v lásce. Nenech se ale zmást, co se týče nějakých rodinných záležitostí, táhnou za jeden provaz."

„Jak to myslíš?" zeptá se Alex už zcela při smyslech. Měl si na Marka vzpomenout hned. Je jasné, že člověk, který má rodiče na starostově úřadu, toho bude vědět opravdu hodně. A Mark sice na drby není, ale občas sbírá informace jako páky na ty ostatní. Vlastně skoro jako Ava. Zajímají ho jen ty důležité klepy.

„Třeba slyšela jejich rozhovor na poslední radniční akci," odpovídá Mark a vypadá to, jako by přemýšlel. Alex si vzpomíná, že poslední vývěska na úřadě o radniční akci sdělovala, že se bude konat poslední týden v srpnu. Což jsou dva týdny zpátky. „Starosta se prej bavil se šerifem, kterýmu pohrozil, že jestli bude za dva roky kandidovat na starostu, sesadí ho z funkce už teď. Liam se prej do jejich rozhovoru připletl a mluvil o nějaké Avě nebo co, a že se taky může stát, že se k maturitě vůbec nedostane. Podle všeho prej byli na jedný vlně. Máma se do toho samo sebou nepletla, ale vyprávěla to tátovi s očividným strachem."

V Alexovi jako by někdo zmrazil normální chod. Je možné, že starosta o tom tajném vyšetřování ví? A co bude s Avou, pokud Liam splní svou pohrůžku? Přece jen má ve škole jisté slovo. I kantoři určitých předmětů se ho bojí, proto i za chybné testy dostává výbornou. Jediný profesor, který se nebojí Liamovi odporovat, je Harrington, který to vlastně i dnes naznačil, když mluvil o těch rodičích a jejich funkcích. Nebojí se ho. Ale měl by. Stejně jako všichni.

Neuvědomoval si, jaké intriky po městě panují, dokud si nezačal až právě teď všechno spojovat dohromady. Věděl, že od té doby, co na křesle starosty sedí Brenner, ve městě panuje určité napětí. Nevšímal si ho. Až dodnes.

„Takže chceš říct, že starosta veřejně vyhrožoval šerifovi?" zeptá se, aby si to ujasnil.

„Veřejně ne," odpovídá s potměšilým úsměvem Mark. „Mluvili o tom v soukromí jeho pracovny. Máma šla zrovna kolem, když si všimla pootevřených dveří. Myslí si ale, že je v tom něco jinýho. Že šerif plánuje starostu sesadit z křesla. A starosta že zase plánuje zničit šerifovu celkovou reputaci, protože bude za dva roky kandidovat proti němu. Pamatuješ si, že se hodně proslýchalo o volbách, že byly zfixlovaný?"

Alex jen kývne. Má knedlík v krku. Sice ví o většině z toho, co mu tu Mark vypraví, ale to, že to slyší i od třetí osoby, která nemá vůbec ponětí o tom, co se v šerifově životě děje, je více než děsivé. Všechno, co mu Ava řekla, se jen potvrzuje.

„Šerif prej něco na starostu ví, ale zatím to nevypouští ven. Nikdo neví důvod," odpovídá potichu. „Táta doma říkal, že nejspíš nemá důkazy a snaží se nějaký najít. A prej mu v tom pomáhá i ta Ava, či jak se ta holka jmenuje."

To samo sebou také ví. Ava ho se vším seznámila a on by byl prakticky ten prostředník, který by šerifa informoval. Přesto před Markem musí hrát, aby nepobral podezření. Sice jsou přátelé, ale některé věci je lepší nechávat si sám pro sebe.

Najednou mu cinkne telefon a on se podívá na displej, kde se vyjímá zelené okénko se zprávou. Spěšně odemkne telefon a zjišťuje, že mu píše jeho matka.

„Kdo to je?" zeptá se zase tím lehkovážným tónem Mark. Kéž by se tak lehce mohl cítit i Alex po přečtení té zprávy. Celé tělo se mu rozklepe a on nechtěně upustí mobil. Mark vyskočí ze svého místa a několikrát s ním zatřepe. 

Alex se mu podívá do očí s naléhavou prosbou. „To byla mamka," odpovídá chvějícím se hlasem. „Někdo prý přejel Avu a ujel. Právě teď ji operujou."