Filtr povídek

Ležel jsem zrovna na břiše na pláži a vyspával divokej mejdan, když ke mně ten mladě vypadající blonďáček přišel. Teda přišel… On opravdu přilezl! Po čtyřech! Sedl si na paty a nesměle se zeptal, jestli mi může namazat záda. Nebyl jsem v tu chvíli ve stavu, abych zpracoval tak složitej dotaz, takže jsem se na něj jen nechápavě podíval. Můj neomylnej radar, nastavenej na kluky se stejnou sexuální orientací, ale vyhlásil okamžitej červenej poplach.

Skončili jsme oba nazí, já navíc s Górdanovými slipy v podobě roubíku v ústech. Alespoň malé bezvýznamné plus, napadlo mne, když jsem cucal tu látku, která voněla jeho pižmem. Mě přivázali k trámu u stěny za zdvižené ruce i za kotníky a Górdana roztáhli do podoby velikého X doprostřed stodoly. Vyděšeně jsem se mu díval do očí, protože mi bylo jasné, že v příštích hodinách si Curryho ponížení šeredně odskáče, a on mi pohled pevně a klidně oplácel. Zdálo se, že vůbec nemá strach. Byl stoicky klidný a smířený s tím, co nás oba čeká.

„Neviem, ako ste na tom vy, ale ja na gauči nespím. Musel som na masáž, čo som na nej spal naposledy,“ zahlásil som im, keď sme sa dosmiali. „Ja na ňom tiež nespím,“ pridal sa ku mne Martin. „Tak budeme spať všetci na jednej posteli. Hádam si nemyslíte, že vo vlastnom byte ma vyženiete na gauč,“ prehlásil Braňo a bolo rozhodnuté. Vlastne nie. Mňa začala lákať myšlienka spánku na gauči.

Chladný vzduch ho trochu probral, ale stejně se mu zpátky nechtělo. Před očima měl sousedův domek. Zpoza oken se linulo teplé světlo. Náhle se otevřely dveře a objevil se jeho majitel. Marek na něho zíral s otevřenou pusou. Čekal čerstvého důchodce ještě v plné síle, který si opravuje domeček na klidné stáří. Teď ale hleděl na muže, kterému není víc než třicet pět. V kuželu světla se rýsovala svalnatá postava, sluncem opálená kůže, holá hlava i na tu dálku viděl, že má tetování. Byl jen v kalhotách.

Otočil se na něj. Vzteklý pohled, ale Jáchyma pustil. Ten se sesul k zemi. Pak došel pekelník k Lukášovi, chytl ho za ruku, bezohledně ho táhl pryč, pár kroků… Najednou stáli v lese, Lukáš netušil, kde přesně jsou. Muž se otočil, pořád zuřil, oči byly temné a nebezpečné. „Do prdele,“ blesklo mladíkovi hlavou. Pekelníkovi se roztáhla tvář v úsměvu: „Jak si přeješ,“ zavrčel.

Richard zatím nepochopil Lukášův záměr, domníval se, že Lukáš ho chce nedříve vykouřit a pak teprve ošukat. Tento plán se mu moc nelíbil, bál se, že když se udělá, už se nedokáže dostatečně nadchnout pro to druhé.

Byl to nevýslovně vzrušující pocit vidět, jak kloužou po jeho těle. Ucítil drsné dlaně, které nevynechaly nejmenší kousek odhalené kůže. Následovány byly jazykem, horký dotek vyvolával odezvu v každém nervu. Za chvíli se svíjel, kňučel a sténal.

„Bavíš se dobře?“ Postavil se za mě a položil mi ruce na ramena, což bylo důvěrné gesto, které mne před Patrickem dost překvapilo. Ten ale dělal, že nic nevidí, takže mi došlo, že čaj provázel asi dost zajímavý rozhovor. Chtěl bych vědět, co Paddymu Górdan řekl, ale pravda to určitě nebyla. Tu jsem naposledy řekl já tady tomu šmejdovi na stole, abych si zachránil holý život.

Po chvíli potápění, když se vydováděl a dost napil, stoupl si a začal se drhnout jemným pískem, kterého bylo všude kolem spoustu. Muž ho zálibně pozoroval, pak se sehnul, nabral písek do dlaní. Gil ucítil na zádech jeho ruce, jak jemně masírují ramena, lopatky, záda, až se dotkly zadku. To už v nich moc písku nebylo, dál hladil jemnou kůži, na kterou kladl lehké polibky. Mladík se otočil tváří k němu a nejen tváří. V klíně se mu jasně tyčil důkaz, že i on touží po Erikovi.

Mladík se odlepil ze svého místa, pomalu se přibližoval. Štíhlé pružné tělo, nedokázal od něho odtrhnout oči. Když byl na dosah, natáhl po něm ruku. Uhnul mu. Už ho znal moc dobře, věděl, jak válečníka vyprovokovat. Ten se rozesmál a skočil po něm. Chytl ho za boky, strhnul bránící se tělo do vody, ale rychle ho vytáhl, aby se nenalokal vody. Chlapec se k němu přitisknul, rty se přisál na jeho.

„Hele, měli bychom to Robertovi říct. Je už dost velkej, vezme to. Měl by to vědět. Lepší, než když mu to vyklopí někdo cizí, nebo se to domákne nějak jinak.“ „Ne,“ ozvala se máma hodně tvrdě, „ne! A nechci o tom mluvit!“ V břiše se mi usadil divnej pocit. Tiše jsem vešel a posadil jsem se na křeslo. V televizi zrovna Peter Falk v roli Columba dělal natvrdlýho, což mně se teda nechtělo. Chtěl bych slyšet, co mi chce říct táta nebo ne? Díval jsem se na rodiče. Máma vypadala trochu vytřeštěně, došlo jí, že jsem předtím stál za dveřma a slyšel jsem je. Naštvaně se podívala na tátu, kterej byl úplně klidnej. „Co bych měl vědět?“ zeptal jsem se tiše.

„Vidím, že jsi vzhůru,“ mrknul na mne, když nahmatal tu dokonalou ranní erekci. Vlezl si do vany a rovnou na můj kolík nasedl. Bylo to podruhé v životě, co se nechal obtáhnout jinak než zezadu. Bylo příjemné mít kontakt s jeho očima a dívat se mu do tváře, když pomaličku vysedal, aby si těch mých osm palců užil co nejvíc. Slastně přivíral oči, spodní ret skousnutý, hlavu zakloněnou a já byl spokojený a šťastný, když jsem viděl, jak moc se mu to líbí. Jak v sobě každý palec mého ocasu prožívá.

„Hele, byla to povídka, prostě fantazie, která se rozvine, když zažiješ nějakou situaci, a tobě je příjemný v ní pokračovat a nakonec ji sepsat a hodit někam na web, kde ti nějací neznámí lidi řeknou, že se jim to líbilo, a jiní zase, že to bylo moc schématický, nebo naopak nepochopitelný.“ „Nikdo o mně ještě nenapsal povídku,“ zamyslel se, „alespoň ne takovouhle.“