- Tychob
klasika
21. 11. 2026
56×
3.60
0Byl konec prázdnin, vlastně děti už nastoupily do školy, a to je pro mě obvykle čas vypadnout někam do hor, doufaje v menší počty lidí. Beru s sebou Sebíka, mého čtyřnohého parťáka, který mě již pár let doprovází. Vyrazili jsme tentokrát do Rychlebek, je to dost daleko, místo, kam se jen tak nedostanu, ale díky pár dnům dovolené byla příležitost se tam vydat.
Našel jsem penzion, který byl mimo vesnici a kde mě ubytovali i se psem. Výhodou také bylo, že součástí penzionu byla i restaurace, což mám vůbec nejraději. Dát si túru dvacet až pětadvacet kilometrů, vrátit se, hodit sprchu a už jen tak nalehko zasednout k baště a točenému pivu.
Ten den jsme si dali se Sebíkem docela do těla, toulali jsme se v pohraničí a hlavním cílem byla známá Borůvková hora, která sice není kdovíjak vysoká, ale z nějakého důvodu mi dala zabrat. Možná to bylo tím dusnem a horkem, které panovalo, možná jsem na to nebyl připravený v hlavě, kdy jsem si říkal, že to bude brnkačka, a nakonec jsem byl nemile překvapen. Večer jsem si dal zaslouženou sprchu, navoněl se, abych se cítil jako nový, a šel na ještě zaslouženější večeři do restaurace. V restauraci jsem byl sám a asi tři štamgasti, což mě docela překvapilo, jelikož ráno na snídani bylo plno. Už jsem jen tak relaxoval u třetího piva, když se otevřely dveře a klasickými klapavými kroky cyklistické obuvi vešel do místnosti týpek, klasický cyklista. Trochu jsem se pousmál, byl oblečen v cyklistickém úboru, kterému neřeknu jinak než buziobleček, ale zároveň musím přiznat, že se mi v tom kluci líbí, tedy pokud to jsou opravdoví sportovci. A to byl případ i tohoto týpka, hubené tělo, hubené ruce, výrazná stehna a boule v oblečku svítila na celou místnost. No ještě že si sedl tak, že jsem ho měl za zády, a tak jsem na něj nečuměl, čímž bych se mohl odkopat. Sebík po něm jen bafnul, jelikož ho svým příchodem vyrušil ze spánku, ale hned zase ulehl k podřimování.
Já se věnoval střídavě koukání z okna a hraní her na mobilu. Cyklista si dal také nějaké pivo a jídlo, ale tím, jak seděl, jsem si ho nevšímal. Jen jsem zaregistroval, že si šel zřejmě odskočit. Když po nějaké době se chtělo na wecko i mně, myslel jsem si, že už je dávno zpátky, jenže jak jsem rozrazil dveře od pánského záchodu, úplně jsem se zarazil. V místnosti tam stál úplně nahý, mohlo mu být kolem třiceti, jeho spíše ještě klučičí obličej vykazoval známky velkého leknutí. Zelené oči se vytřeštily směrem ke mně, hladce oholená pusa dokořán podtrhovala údiv. Stihl jsem si všimnout jeho hladce oholených nohou, zatímco nad poměrně tlustým penisem byl hustý trs černých chlupů, od kterého visely také dohladka oholené koule. Jediné, co v šoku stihl udělat, bylo, že popadl svůj cyklistický obleček, který ležel přes umyvadlo, aby svou chloubu rychle schoval. Držel jej před sebou holýma tenkýma rukama, kde paže lehce překrývaly překvapivě hustě chlupatou hruď, porost byl tak hustý, že byla sotva patrná, co však bylo vidět, že hrudník je pěkně atletický.
„Ježííš sorry, já se jenom potřeboval převlíknout,“ vzmohl se jen na rychlou reakci.
I já jsem byl dost překvapený a tím zřejmě i méně opatrný:
„V pohodě, však tady jsi na pánským, a navíc to je docela pěknej pohled.“
„Jo? Aha, tak to jo,“ odpověděl. „To jsem si mohl přesně myslet, že jakmile se tady budu převlíkat, někdo sem vtrhne,“ okomentoval ještě, zatímco já už u mušle vykonával potřebu.
Dál už jsme se nebavili, když jsem si myl ruce, lehce jsem si ho ještě prohlédl, to už měl na sobě boxerky, které jeho bouli ještě více zvýraznily a dokonale obepnuly tenký zadek, takže to vypadalo, jako když je na sobě vůbec nemá. Šel jsem si sednout zpět ke svému pivu a předstíral pohled z okna, i když je jasné, že jsem měl před očima to, co jsem právě viděl na záchodě. Takhle pěkného kluka jsem už hodně dlouho nepotkal, a navíc abych ho viděl bez oblečení, to už jsem přesunul do říše snů. Dnes byl tedy ke mně den obzvláště štědrý.
Týpek se vrátil také, to už měl na sobě šortky a volné tričko, ve kterém se ztrácel, jenže já ho stále viděl bez toho oblečení. V ruce držel své cyklo oblečení, které uložil do batůžku. V restauraci bylo ticho, jen z rohu se ozýval tlumený hovor zdejších štamgastů. Najednou se nade mnou objevil stín:
„Promiň, nevadí, když si přisednu? Koukám, že jsi tu taky sám, tak ať řeč nestojí.“
Sebík začal vrčet, ale týpek se s ním hned pomazlil, čímž veškeré nebezpečí pro Sebíka pominulo.
„Jo jasně, proč ne?“ vyzval jsem ho. Občas mě baví si takhle popovídat s neznámým člověkem, a pokud je mi takto sympatický, o to více jsem radši.
„Jinak já jsem Aleš.“ Podal mi ruku.
„Míra,“ pousmál jsem se.
„Hele ještě jednou sorry, to byl fakt trapas, sis asi myslel kdo ví co,“ smál se stydlivě.
„Vůbec neřeš, a hlavně vůbec nic si nemyslím,“ odpověděl jsem s předstíraným nezájmem.
„Já už dneska najel přes osmdesát kiláků, chtěl jsem ještě kousek popojet, ale tady se mi líbí, tak jsem se rozhodl, že to tady zapíchnu.“
„Ty sis tady dal ubytování?“
„Nene, já si s kolem ustelu někde pod stromem.“
„Dobrý, taky spím občas v lese nebo na louce, ale jsem tady na víc dní, tak to už mám rád určitý pohodlí.“
„Jasně, chápu, já mám dva dny za sebou, a ještě čtyři dny před sebou.“
„Tak to jsi fakt dobrej, to bych nedal, spát celou dobu někde po lesích, asi už chci mít se kde umejt, vyspat v posteli a tak.“
„Jo, to já mám taky rád, ale zase mě baví, že se nemusím nikde vázat a umeju se někde v potoce nebo v řece. Neřeším, jenom se vždycky šikovně schovám, ať mě někdo nevidí, jako ty před chvilkou,“ smál se Aleš.
Rozpovídali jsme se fakt dobře, bylo si hodně o čem povídat, dali jsme si navzájem tipy na výlety, dozvěděl jsem se, že má Aleš přítelkyni, která je spíše taková modelka, která nechce moc sportovat, což jemu zase chybí. A tak dvakrát třikrát do roka takhle vypadne na kolo sám se sebou. S tím, že jednou ročně na týden, což bylo právě nyní. Aleš působil opravdu roztomile, rozumově to byl už dospělák, ale zároveň z něj sálalo cosi puberťáckého a nedozrálého, možná spíše naivního. Se zájmem jsem poslouchal jeho zážitky z výletů a já dával k dobru ty svoje. Venku už se setmělo, když najednou okno ozářil blesk a v mžiku další, následoval hrom a bylo slyšet, že se zvedl vichr.
„No nazdar, to nevypadá dobře,“ řekl Aleš, zvedl se a šel se podívat ven. Za chvilku se vrátil se slovy: „No tam bude solidní marast… no to se mi odsud nebude vůbec chtít. Nevíš, nemaj tu volnej pokoj?“
„To fakt nevím, ráno tu bylo plno, ale teď tu nikdo není, tak třeba všichni odjeli.“
Aleš mrknul na číšníka:
„Prosím vás, nemáte volnej pokoj, že bych dneska přespal tady?“
„To bohužel nemáme, máme všechny pokoje obsazený.“
„Aha, a cože nikdo není v hospodě?“ podivil jsem se řečnicky.
„No oni jsou všichni na slavnostech v Javorníku, proto je tu dneska mrtvo.“
„No to se nedá nic dělat, tak si najdu někde nějakej seník nebo se schovám pod nějakou skálu. Škoda, postel by dneska bodla.“
Chvilku jsem mlčel, ale pak jsem řekl:
„Hele, já spím sám na dvoulůžkáči, tak jestli ti to nebude vadit, tak se domluv s číšníkem a je to.“
„Nooo a není to blbý? Tobě by to nevadilo? Vždyť mě neznáš.“
„To sice ne, ale už tady spolu sedíme jakou dobu a dobře se kecá a já už spal takhle s neznámýma lidma tolikrát, že je mi to jedno, a neboj, Sebík je taky na cizí zvyklej.“
Slovo dalo slovo a před zavíračkou, ještě s lahví vína, jsme šli ke mně na pokoj. Venku bylo sice boží dopuštění, ale vůbec nepršelo, jen se pořád blýskalo a foukalo.
„Ty jo můžu si dát u tebe sprchu?“ ptal se rozpačitě Aleš.
„Tak jasně, však jsi tady ubytovanej.“
„No vlastně jo, no já tohle ještě nikdy nezažil, tak jsem takovej zmatenej.“
Za chvilku se již z koupelny ozýval proud vody. Chodil jsem nervózně po pokoji, a i když jsem už viděl Aleše nahého, stejně jsem si představoval, jak teď ve sprše asi vypadá, představoval jsem si, jak voda stéká po jeho těle, čímž mu dodává lesklý odraz. Viděl jsem před sebou, jak provádí hygienu všech svých partií, a začal jsem z toho být nervózní. Nejraději bych do koupelny vtrhl a s mytím mu pomohl. A zrovna dva dny jsem se nestihl vyhonit, takže fantazie pracovala na plné obrátky, chutě se hlásily o slovo a ten můj taky. Ne, Míro, uklidni se, řekl jsem si, vezmi rozum do hrsti a nechovej se jak starej úchyl. Dáme normálně flašku, ještě pokecáme, zalehneme a ráno se rozloučíme. Ty si jen užiješ společnosti pěkného kluka na pokoji.
Po chvilce se otevřely dveře od koupelny, Aleš se nestyděl, měl jen okolo pasu omotaný ručník, a to bylo všechno. Posadil se do křesla naproti mně:
„Tak co, ztrestáme ještě to víno?“
„No jasně, kvůli tomu jsme ho koupili.“ A už jsem naléval skleničky.
Popíjeli jsme, kecali ještě o výletech, životě a já si užíval pohledu na něj. Kromě toho, co jsem už viděl předtím na záchodě, jsem si všiml chlupaté cestičky pod pupíkem. Od té chvíle jsem se od něj nemohl pohledem odtrhnout. V zápalu vyprávění občas trochu více roztáhl nohy, díky čemuž se mi naskytl krátký pohled pod ručník, kde odpočíval jeho klidný, čerstvě umytý penis a koule, odpočívající mezi stehny.
„A co že jsi tu sám, teda nemyslím Sebíka?“ zeptal se najednou.
„Tak já jsem sám, nemám s kým jet, nechce se mi kvůli tomu trčet doma, tak jsem vyrazil i tak.“
„A jak to, že nikoho nemáš, však jsi týpek v pohodě?“
„Jo tak to mi říká dost lidí, že jsem hrozně přátelskej a tak, ale v normálním životě asi se mnou není tak jednoduchý vyjít nebo nevím, ale zase tím nějak zvlášť netrpím.“
Aleš se lehce pousmál:
„No víš, jak jsi mě překvapil na tom záchodě, tak jsi pronesl takovou zajímavou hlášku.“
„A jakou?“
„No, že se na mě dobře dívá. Ty to máš hozený tímhle směrem?“
Trochu jsem zčervenal:
„Hele jo, ale neboj, chápu, že tohle ti nic neříká, takže na tebe ani nic nebudu zkoušet, buď úplně v klidu v tomhle směru.“
„Já se nebojím, mně to nevadí a upřímnost za upřímnost, s pár klukama jsem už něco měl, hlavně když jsem byl mladší, naposledy před zhruba pěti lety.“ A roztáhl pravou nohu a levou pokrčil na křeslo, aby si jejím kolenem podepřel bradu. To už byl jeho ručník okolo pasu naprosto zbytečný, jelikož bylo vidět vše do nejmenšího detailu. Zatímco na mně bylo vidět, že jsem se zarazil a polkl nasucho.
Bylo pár vteřin ticho, když Aleš pronesl:
„Takže se ti líbí, co právě vidíš?“
„Víš, že mě teď dost provokuješ?“ zeptal jsem se.
„Já vím, ale rád jsem bez oblečení, a když se ti to líbí, tak se koukej, nebo klidně i něco jinýho.“
„Jako že by ti bylo příjemný, kdybych si na tebe sáhnul?“
„Jako že to by mi bylo fakt příjemný.“
Přisunul jsem se s křeslem k němu, pomalu a velice jemně jsem ho začal hladil po lýtkách. Na to reagoval lehkým zasyčením a všiml jsem si, že mu na rukou vyskočila jemná husí kůže. Postupně jsem jel přes kolena až na stehna, která jsem hladil zvenčí a pak přejel na vnitřní stranu stehen. To už začal reagovat i jeho penis, který se začal zvětšovat, aby se během malé chvilky dostal do zcela vzpřímené polohy. Z předkožky lehce vykoukl temně červený žalud, na jehož špičce se začala blýskat první kapka.
„Je to hrozně příjemný,“ přerušil ticho Aleš.
„Tak to jsem rád, pojď si sednout na postel, ať na tebe líp můžu.“ Cestou k posteli jsem mu sundal jeho ručník.
„Nechceš se taky svlíknout?“ zeptal se dychtivým hlasem.
Neodpověděl jsem, ale začal jsem si sundávat své oblečení. Stáli jsme proti sobě nazí, já už také v plné erekci. Zlehka jsem ho přejel po rukou:
„Jsi hrozně hezkej,“ zašeptal jsem.
„Obejmi mě, prosím,“ zažadonil Aleš a já tak hned udělal. Aleš mě také obejmul a položil si hlavu na mé rameno. Tiskli jsme se k sobě, naše tvrdé penisy se do sebe zaklínily a já cítil lehké vlhko na břichu. Začal jsem ho škrábat jemně po zádech a on mi to oplácel zrychleným tichým vzdycháním do mého ucha. Nějakou dobu jsme v této pozici vydrželi, škrábal jsem ho od hubeného zadku až po lopatky. Poté Aleš zvedl hlavu a díval se do mých očí. Opatrně se přibližoval, aby se nakonec naše pusy setkaly. Nejdříve to byly opatrné pusy jen ret na ret, ale po chvilce jsem zkusil použít jazyk, čemuž šel Aleš už o dost vášnivěji naproti. Byla to fantastická intimita za zvuku hromů a vichru, který řádil okolo penzionu.
Posadil jsem si Aleše na postel a sám jsem si klekl za něj, začal jsem mu dávat polibky do vlasů, zatímco moje ruce začaly hladit jeho ramena, ruce a hruď. Všiml jsem si, že jeho penis je stále velmi tvrdý a další kapička, která se třpytila na špičce, začala stékat po jeho penisu až na koule.
Aleš se poté otočil ke mně, aby si mě položil na záda, klekl si nade mě, jeho koule se začaly třít o mé stehno a on sám se začal rukama věnovat mému tělu, hladil mě po těle, po rukou a z nějakého důvodu měl potřebu mě také hladit po tvářích. V jeho očích se zobrazovala velká zvědavost a chuť ke zkoumání mého těla. Při tom všem mu opět ukápla kapka touhy na moje břicho. Všiml si toho a s omluvou mi řekl:
„Promiň, já dneska nějak hrozně teču.“
„Neomlouvej se, naopak je to hrozně hot.“
Pousmál jsem se a poprvé mu sáhl na penis, abych další šťávu rozetřel po jeho tvrdém mužství. To se vzpřímil a hluboce zavzdychal. Využil jsem situace, chytl ho za pánev a přetočil si ho vedle sebe na postel. Nejprve jsem se zabořil do jeho chlupaté hrudi, kterou jsem olizoval, a postupně jsem jel níže a níže až k pupíku. Jeho penis jsem takticky vynechal, roztáhl jsem mu nohy a špičkou jazyka přejel jeho koule. Hned bylo vidět, že začaly pracovat, lehce se stáhly a ztvrdly. Lízal jsem je a cucal, abych se po chvilce začal jazykem přesouvat výš. U jeho uzdičky jsem se zdržel a špičkou jazyka začal dráždit. Což Alešovi spustilo doslova proud jeho kluzké šťávy, která začala proudit nekontrolovaně z jeho penisu. To jsem si nemohl nechat ujít, a tak jsem slízl z jeho podbřišku, co tam bylo, a pak ho již vzal do pusy. Aleš se zaklonil a zabručel, jak se jeho tělem rozlil příjemný pocit, zatímco mně se v puse rozlil proud Alešovy touhy. Jeho žalud mě dráždil na mandlích, zatímco jazyk cítil cestičky naběhlých žil.
Po chvilce mě vzal za hlavu, dal mi dlouhý polibek a naznačil, abych si lehl na záda. Klekl si opět obkročmo, naklonil se nad mou hlavu a začal mi jemně lízat ucho. To ve mně zvedlo vlnu rozkoše a já začal hlasitě oddechovat. Alešův horký dech mi proudil do ucha a na mojí hrudi jsem cítil jemné lechtání jeho chloupků. Stejně jako já předtím sjížděl postupně po mém těle, až jsem po chvilce jeho horký dech cítil na mém penisu. Bez nějakého zdržování jsem ucítil mokro, jak ho vzal do pusy. Zajel přímo mezi nohy, rukama mi nadzvedl stehna a věnoval se pomalému orálu. Mým tělem létaly elektrické impulsy všemi směry a já se vzmohl jen na to, chytit Alešovi hlavu a hladit ho ve vlasech.
„Otoč se!“ řekl najednou, já poslechl a tušil jsem, co bude následovat, ale ukázalo se, že jsem se mýlil. Aleš si na mě lehl, jeho tvrdý penis jsem cítil na svém zadku včetně jeho nateklých koulí, ale nic s ním nedělal. Naopak svou hlavou se mi zabořil do zátylku, kde mě začal líbat. Snažil se na mě natlačit co nejvíce a já pochopil, že si chce co nejvíce užít vzájemné blízkosti, což jsem si užíval i já. Naše ruce se potkaly a vzájemně propletly, což nás dokonale spojilo. Nevím, co ho to napadlo, ale pak se nadzvedl a začal olizovat moje záda, nikdy jsem nic takového nezažil, ale tohle bylo to, co mě dostalo do naprostého transu. Každý dotyk jeho jazyku ve mně vyvolával pocit blížícího se orgasmu. Bylo to neskutečné, zároveň jsem na zadku stále cítil jeho tvrdý penis, který opět začal pouštět šťávu. Doslova jsem musel kousat do polštáře, abych nevzbudil celý penzion.
Opět se mi přiblížil k uchu:
„Můžu do tebe? Strašně to chci,“ zeptal se opatrně.
„Aleši, od tebe to chci i já.“
Na nic nečekal a já ucítil jeho ruce, jak mě hladí po zadku a pomalu roztahuje půlky. Najednou jsem ucítil, jak do něho zabořil hlavu a jeho jazyk si mě připravuje. Vlhko zaplňovalo mé útroby a já se už těšil, až mě zaplní i Aleš. Ten už se moc nezdržoval, párkrát si ještě odplivl a pak už jsem cítil pomalý tlak. Dostával se níž a níž, až jsem ucítil jeho koule na mých půlkách. Opět si na mě celý lehl, nechal mě chvilku odpočívat. Pak se nadzvedl a začal přirážet, nejdříve pomalu s klidem, ale postupně zrychloval. Naše těla o sebe pleskala, až to muselo být slyšet na chodbu, ale to už nám bylo jedno. Cítil jsem, jak mnou projíždí, a v podbřišku jsem měl krásný pocit.
Najednou ze mě slezl a přikázal:
„Tak a teď si mě pěkně osedláš!“
Lehl si na záda a já na něj nasedl, teď už to nebylo tak pomalu jako předtím, zajel jsem hned na doraz a začal jezdit nahoru a dolů. Můj penis přitom pleskal o Alešovo ploché břicho a v mém podbřišku se rozléval čím dál tím slastnější pocit, že jsem myslel, že vybuchnu sám od sebe. Aleš mě držel za pánev a snažil se, abych dosedl tak nízko, jak to jen jde. Začínal jsem být čím dál hlučnější, z čehož Aleš pochopil, že už dlouho nevydržím. Popadl můj tvrdý ocas, párkrát pohonil a já začal kňučet jak raněné zvíře. Bez jakékoli přípravy jsem vybouchl a začal skrápět Alešovo tělo, ten se jen usmíval, mrkl na mě, prstem si setřel trochu mého spermatu z těla a strčil mi ho do pusy. Díky tomu jsem začal přirážet snad ještě víc, až Aleš vykřikl:
„Slez!“
Svalil jsem se na postel, on se penisem přestěhoval k mé hlavě, když vtom doslova explodoval a já schytal první hustou dávku do obličeje, další už šly do pusy. Držel jsem, dokud neskončil, ale bylo toho tolik, že jsem si myslel, že do rána neskončí. Padl vedle mě, smáli jsme se tomu, co jsme právě prožili. Aleš teď prstem stíral z mého obličeje, co mi tam nechal, a nechal mě jeho prst dál olizovat, abych o nic nepřišel.
Když jsme si odpočinuli, šli jsme se osprchovat, kde jsme se umyli navzájem, a tak jsme si mohli ještě užít jeden druhého. Pak už jen tak jsme si sedli k nedopité láhvi vína, abychom ji dopili.
„Ty, Aleši, opravdu máš holku? Ty jsi byl tak něžnej, pozornej a věděl jsi, co dělat, že mi přijde, že jsi dost zkušenej.“
Pousmál se:
„Hele fakt mám, ale mám něco namrdáno z mládí, když nebyla holka, tak byl kámoš, oboje má něco do sebe.“
„A byl bys třeba schopnej chodit s klukem?“
„Hele asi jo, mně by to bylo asi opravdu jedno, jen chodit s holkou je pro mě asi jednodušší. A co ty? Zkusil jsi to někdy s holkou?“
„Nezkusil, samozřejmě jsem se díval na nějaký péčko, ale absolutně mě to odrazuje.“
„Jasný, máš to prostě jen jedním směrem,“ smál se.
Pak už jsme zalehli, ještě se k sobě přitulili, venku pořád řádil vichr, a tak ležet vedle Aleše s vědomím, jaké venku řádí počasí, byl ten nejlepší pocit.
Ráno jsme se probudili tak nějak stejně, Aleš byl docela mazlivý, a tak se ke mně znovu přitulil a já cítil jeho poctivou ranní erekci. To jsme nemohli nechat jen tak, a tak jsem Alešovi ještě dopřál ranního kouře až do konce. Na to, kolik toho z něj vylítlo večer, mi přišlo, že toho méně opravdu nebylo.
Zašli jsme ještě na snídani a pak se rozloučili:
„Děkuju, Míro, za azyl a za všechno ostatní,“ mrkl.
„Já děkuju za to ostatní,“ smál jsem se. „Nechceš vyměnit telefony?“
„Snad se nebudeš zlobit, když odmítnu, mám blbou zkušenost, že jsem takhle jednou telefon vyměnil a ten týpek mě furt naháněl, furt se chtěl scházet a vůbec si neuvědomoval, že mám svůj život.“
„Dobře, sice mě trochu mrzí, že mi v tomhle nevěříš, že jsem v tomhle úplně jinej, ale na druhou stranu tě úplně chápu. Tak díky a buď na sebe opatrnej, byla by škoda, kdyby ses někde potloukl.“
Autoři povídky
Jsem chlápek ve středních letech, co se rád plácá v coming of age slaďárnách.
Nezapomeň napsat komentář, a podpořit tak další publikaci autora!



