Jezírko v horách

Loni jsem se jako každé léto vydal sám do přírody, abych si odpočinul od města a od skoro každodenního sexu. Tentokrát jsem vyrazil do hor, protože jsem dostal tip, že u místních jezírek se dají pozorovat nádherní vodní ptáci. To jsem ale ještě netušil, že místo vodních ptáků budu pozorovat ptáky úplně jiné...

Druhý den mé cesty jsem se probudil ve stanu na mýtině uprostřed lesa. První, co jsem zaregistroval, bylo naprosté ticho. Ozývalo se jen šumění stromů a občas zpěv nějakého ptáčka. Rychle jsem posnídal ze svých zásob, sbalil stan a pokračoval podle mapy směrem k prvnímu většímu jezírku.

Schylovalo se již k poledni, když se přede mnou otevřela vodní plocha s molem a pramicí na jedné straně a posedem pro pozorování ptactva na straně druhé. Bylo jasné nebe a slunce pálilo tak, že jsem měl sto chutí odhodit oblečení a zaplavat si v chladivé vodě. Tento plán jsem ale pustil z hlavy v okamžiku, kdy se na hladinu sneslo hejno opeřenců. Potichu jsem se vydal k posedu, z kterého bylo vidět na celé jezero a který naopak dobře skrýval jeho návštěvníky. Vytáhl jsem z batohu dalekohled a začal se zajímat o to, jaký druh se tu na své cestě zastavil. Podle zbarvení hlavy samce to vypadalo na nějakou čírku, ale než jsem stačil vybalit atlas vodních ptáků, uslyšel jsem jen krátké zakvákání a pak už jsem jen sledoval, jak celé hejno vzlétlo a odletělo pryč.

Začal jsem se rozhlížet po jezeře, abych zjistil, co je mohlo vyrušit, když tu jsem si uvědomil, že veslice již není u mola, ale míří si to doprostřed jezera i se svými pasažéry. V první chvíli jsem byl naštvaný a chtěl jsem se zvednout a vynadat jim, že mi tu ruší pozorování, ale přece jenom mi to nedalo a podíval jsem se na ně nejdříve dalekohledem.

To, co jsem uviděl, mě spolehlivě přikovalo k sedadlu. Na pramici totiž veslovali dva nádherní kluci, navíc oba svlečení jen do plavek. Doostřil jsem pořádně dalekohled a začal si je prohlížet. Moje pozice mi umožňovala sledovat velmi detailně jejich krásná těla, aniž by o tom sebemíň tušili. První, kterého jsem zatím viděl pouze zezadu, měl hladké hnědé vlasy, ten druhý, jenž ke mně byl otočen zepředu, byl blonďák s modrými oči a jemnými rysy na tváři. Oba byli pěkně namakaní a svaly na rukou jim při veslování jen hrály. Jelikož jsem byl na vyvýšeném místě, mohl jsem sledovat i jejich plavky. Oba měli boxerky s nohavičkami a ten druhý v nich měl i celkem slušnou bouli. Okamžitě se mi v hlavě rozjely představy o tom, co se pod nimi skrývá, a v mých kalhotách začalo být těsno. Rozepnul jsem si knoflíky, abych trochu uvolnil vzniklé napětí.

Napětí ovšem znovu vzrostlo, když pramice zastavila uprostřed vodní plochy a otočila se ke mně bokem. V tu chvíli jsem měl možnost spatřit alespoň z profilu obličej toho bruneta a především i jeho bouli v rozkroku. Seděli tam na proti sobě a byla to opravdu nádherná podívaná - tak pěkné kluky na tak romantickém místě jsem ještě nikdy neviděl. Zavřel jsem na chvíli oči a začal jsem si představovat, jak se tam začnou líbat. Odložil jsem na chvíli dalekohled a sundal ze sebe kalhoty. Z pod trenek mi vykouklo stojící péro. Začal jsem si ho třít přes látku a znovu jsem přiložil dalekohled k očím.

V tu chvíli jsem měl pocit, že mám halucinace. Střídavě jsem koukal skrz dalekohled i mimo něj, ale brzy jsem musel uznat, že se mé oči nemýlí, když právě pozoruji zhmotnění mé představy. Oba kluci se opravdu začali líbat a nejen to - jejich ruce hbitě prozkoumávaly tělo toho druhého včetně těch boulí v rozkroku. Najednou jsem si uvědomil, že si asi nevyjeli na jezírko jen tak pro nic za nic a že se ze mě pomalu stává voyer. Tahle představa a toužebné očekávání mě natolik vzrušilo, že jsem nutně musel začít s honěním mého naběhlého ptáka.

Mezitím už ze sebe začali stahovat jediný kus oblečení, který na sobě doposud měli. Nevěděl jsem, kam se mám koukat dřív, ale nakonec můj pohled skončil na vzpřímeném oholeném ptákovi toho blonďáka, ke kterému se přes jeho hrudník a břicho polibky postupně propracovával ten druhý. Když se špičkou jazyka dotkl jeho žaludu, uslyšel jsem v tichu přírody vzrušený vzdech. Pak už jsem jen pozoroval, jak se ten pták stále dokola objevuje a zase mizí v jeho ústech. Sám jsem musel notně zpomalil, jinak bych se okamžitě udělal. Přece jenom jsem zvyklý na každodenní sex a včera jsem již započal svůj původně plánovaný týdenní půst.

Přehodil jsem si dalekohled do druhé ruky, přičemž jsem se snažil, aby mi z té podívané opravdu nic neuniklo. Blonďák se po chvíli vyprostil z brunetovy kuřby, lehl si mezi sedačky veslice a naznačil mu svůj záměr. Ten rychle pochopil a otočil se tak, aby měli oba přístup ke svým ptákům najednou. Konečně jsem měl možnost prohlédnout si i brunetovu výbavu. A bylo se na co dívat. Jestli se blonďákův pták dal označit za velký, tak ten jeho musel být přímo obrovský. Začal jsem blonďáka obdivovat, že se mu ho daří celého nasoukat do pusy. Kouřil mu ho opravdu s chutí a bylo vidět, že je v tom opravdu dobrý, protože jeho partner se přestával kontrolovat a začal vydávat nádherné vzdechy tlumené zajíždějícím ptákem. Začal jsem si představovat, že takhle úžasně kouří i mě.

Kombinace mých představ a reálného pozorování udělala své a já se už nebyl schopen udržet. Z mého ptáka začala kolem stříkat hustá mrdka a já jen stěží zadržoval hlasové projevy. Nakonec jsem vydal jen tlumené kňučení a cítil jsem nádherný pocit procházející celým mým tělem. Nejraději bych teď jen zavřel oči a nechával vše v klidu doznít, ale to bych přišel o to nejlepší z celé akce. A ta chvíle už se podle všeho pomalu blížila.

První, kdo ochutnal partnerovu šťávu, byl přirozeně ten blonďák, protože jeho kuřbě opravdu nemohlo jít dlouho odolat. Chvíli poté i on plnil brunetovu pusu teplým spermatem. Oba vše poctivě vysáli a spolykali. Poté se svalili vedle sebe a hlasitě oddechovali po úchvatném výkonu. Můj pták snad ani nestačil klesnout a už zase stál v pozoru. Ještě chvíli jsem oba nahé ležící kluky pozoroval, ale pak mě také přemohla únava, a tak jsem si nandal kalhoty a udělal si větší pohodlí. Nechtěl jsem ještě z posedu odcházet, abych se neprozradil, a navíc jsem se chtěl stejně poté vrátit k pozorování teď už snad konečně vodních ptáků. Vybalil jsem nějaké pečivo a sýr, abych poobědval, ale hlavou se mi stejně začala hlodat myšlenka, jak se k těm klukům dostat tak, aby si se mnou taky něco začali.

Než jsem dojedl, kluci se vzbudili a odveslovali zpět k molu, kde se oba natáhli a dále se opalovali. Žádní vodní ptáci se na jezeře zatím neobjevili, a tak jsem si čekání na ně zkrátil lehkým podřimováním.

Z něho mě vytrhlo náhlé hlasité šplouchání vody. V první chvíli mě napadlo, že konečně přiletělo nějaké větší hejno a už jsem se sápal po dalekohledu. Z omylu mě ale vyvedl pozorný pohled na hladinu blízko břehu, kde byl můj posed. Ve vodě se totiž nerochnili ptáci, nýbrž se tam topil ten nádherný blonďák. Při pohledu na vzdálené molo mi bylo jasné, že i kdyby ten brunet v tuhle chvíli nespal, těžko by k němu stihl včas doplavat.

Někdo by si možná mohl myslet, že jsem měl dilema, zda neprozradit svou přítomnost. Naopak, byl jsem i za tuto jinak nemilou příležitost dotýkat se toho kluka a ještě mu pomoct vděčný, a tak jsem neváhal, rychle jsem ze sebe sundal kalhoty i tričko, rozeběhl se k jezeru a skočil do vody.

Za pár okamžiků už jsem ho táhl ke břehu s hlavou nad hladinou. Cítil jsem jeho hladkou kůži a napnuté svaly, cítil jsem vůni jeho mokrých vlasů a cítil jsem své neodbytné vzrušení. Mezitím se probudil ten druhý kluk a přiběhl mi pomoct s vytažením svého kamaráda na břeh. Ten se rozkuckal, vyplivl nahromaděnou vodu a posadil se. Škoda, že nebylo nutné umělé dýchání, pomyslel jsem si, ale hned jsem si za to dal v duchu pár facek.

"Jsi v pořádku?" pronesl jsem tónem vhodným této situaci. "Jo... chrecht... už je to ok...," snažil se tvářit, že se nic nestalo. "Díky moc," prohodil nakonec trochu provinile a vyloudil na tváři malý úsměv. "Ty jo, kde ses tu vzal?" ozval se brunet, "tedy ne že by to nebylo dobře...," začal se do toho zamotávat. "Právě jsem dorazil k tomu posedu, když se začal topit," zalhal jsem pohotově. "Tak to je fajn, to bylo ve správný okamžik," evidentně se brunetovi ulevilo. "Že jo?" obrátil se na blonďáka. Ten ale nevnímal a díval se úplně jiným směrem.

V tom směru se nacházely moje mokré trenky a pod nimi se rýsující stojící pták. Když jsem si to uvědomil, zrudnul jsem a snažil jsem se vysoukat nějakou výmluvu. "To neřeš," rozťal trapné ticho brunet, "on má prostě rád velké ptáky, tak jsi ho zaujal." Vzpomněl jsem si na toho jeho a v trenkách se mi udělalo ještě větší těsno.

Teprve po chvíli jsem zpracoval význam té odpovědi. Podíval jsem se na blonďáka, pak na bruneta a celkem uvolněně jsem se na něj usmál. "Já jsem Pierre," podával mi ruku na pozdrav. Opravdu jsem ho netipoval na Francouze, ale teď už jsem na něm jisté charakteristické rysy začal nacházet. "A já Radek," opětoval jsem a poprvé se ho dotkl. Při tom mi proběhl celým tělem nepatrný elektrický výboj. "A tohle je Sven," hodil pohledem na blonďáka. "Přivítej se se svým zachráncem, Svene," popíchl ho. Sven natáhl ruku a já jsem mu s pozdravem zároveň pomohl vstát.

"Tak když už jsme se seznámili, měli bychom nějak vyřešit tu tvoji bouli v rozkroku, co myslíš?" šel přímo k věci Pierre a významně se na mě podíval. "Měl bych se ti nějak odvděčit za tu záchranu," přidal se Sven stále magnetizovaný obsahem mých trenek. "To je dobrý nápad," dodal Pierre, "tak do toho."

Sven se nenechal dlouho přemlouvat, klekl si přede mě a začal přejíždět rukou po mých trenkách jako já před chvílí na posedu. Nebyl jsem na to schopen zareagovat jinak než tichým zasténáním. "Myslím, že se ti Svenova odměna bude moc líbit," komentoval to Pierre. To už ale měl Sven zabořenou hlavu do mého rozkroku a jemně mě kousal přes látku.

Nevnímal jsem nic jiného než jeho dotyky. Opatrně ze mě sundal poslední kus oblečení a začal mi neuvěřitelně úchvatně olizovat koule. Nikdy bych nevěřil, že to může být tak příjemné. Mezitím se k nám přidal Pierre, který se začal věnovat mým bradavkám. Nejdříve je jemně hladil, poté lehce štípal a nakonec vášnivě kousal. Jelikož jsem na ně hodně citlivý, nevěděl jsem, na kterou rozkoš se mám soustředit víc, a tak jsem prostě zavřel oči a nechal se jí unášet.

"Ach," vydal jsem ze sebe hlasitě, když se Sven dotkl jazykem mého naběhlého žaludu. Začal ho jím objíždět sem a tam a dal si záležet, aby nevynechal jediné citlivé místo. Poté se s ním přesunul na celého ptáka a nakonec jsem ucítil, jak celý mizí v jeho příjemně teplé puse. Stejně jako před tím u Pierra, obdivoval jsem Svena i teď, že je ho schopen obsáhnout až po kořen.

To, co začalo potom, byla snad nejlepší kuřba mého života. Zpětně si říkám, že bylo dobře, že jsem se chvíli před tím udělal sám, jinak bych mu svou šťávu stříkal do pusy během několika prvních vteřin. Kromě toho jsem zanedlouho začal cítit teplý jazyk i na druhé straně mého těla, když se s ním Pierre snažil dobýt do mé dírky. Napětí se ve mně střídalo s obrovským uvolněním, a tak se ve mně najednou ocitlo i několik Pierrových hbitých prstů.

Tahle kombinace byla opravdu vražedná a i když se Sven snažil, abych si to užil co nejdéle, cítil jsem, že se blíží můj druhý vrchol. Oba kluci to poznali též a zintenzivnili svoji práci. Frekvence pohybů Svenovy pusy a Pierrových prstů se nebezpečně zvětšovala, stejně jako frekvence mých čím dál tím hlasitějších vzdechů. Ty musely být v tichu přírody slyšet na kilometry daleko.

Najednou jsem ucítil, jak se má nahromaděná mrdka dostává z mého ptáka ven obrovským výstřikem přímo až do Svenova krku. Nedokázal bych odhadnout, kolik těch výstřiků bylo, ale zdálo se mi, že to trvá celou věčnost. Rozhodně toho bylo mnohem víc než poprvé. Sven všechno poctivě polykal, nenechal ani kapku na zmar a zbytek z mého ptáka důkladně olízal.

Já jsem se postupně začal dostávat z nirvány, když pronesl: "Máš moc dobrou, sladkou mrdku, Radku, a pěkně u toho řveš." Mé obličejové svaly se uvolnily a vytvořily doslova blažený úsměv. "To máš pravdu, podívej, jak mě to rozjelo," podotkl Pierre a podíval se na svou bouli v rozkroku. "To by se taky mělo nějak vyřešit," rozhodl Sven, "ale já už mám pro dnešek dost." Šibalsky na mě mrkl a já si uvědomil, že mám stále v zadku snad všechny Pierrovy prsty. Netrvalo mi dlouho, než jsem pochopil, co se snaží říct, a znovu jsem, tentokrát s mírnými obavami, pomyslel na Pierrovo mohutné péro.

"Co říkáš na malou projížďku? Sedlo už je připravené," nadhodil Pierre. Lehce jsem zaváhal. Právě jsem prožil nejúžasnější akci v životě a nerad bych, aby nakonec skončila natrženou zadnicí. Sven vycítil moje obavy a utěšoval mě: "Neboj, Pierre je fakt profík. Navíc už jsi, myslím, dostatečně uvolněný, aby tě to vůbec nebolelo." Je fakt, že normálně bych to asi neudělal, ale při pohledu do Svenových upřímných modrých očí ze mě najednou spadly všechny obavy. Přikývl jsem na znamení souhlasu.

Pierre začal postupně vytahovat prst po prstu ven a Sven mu mezitím sundal plavky. Při opětovném pohledu na jeho ptáka jsem měl pocit, že jsem si ho zapamatoval menšího. Podlomila se mi kolena, ale Pierre mě zachytil a pomalu mě položil do pozice na všech čtyřech. Sven si stoupl přede mě a začal mi vískat vlasy. V jeho plavkách se vyjímala také pořádná boule. Neměl jsem ale čas ji pořádně prozkoumat, protože jsem najednou zezadu ucítil vzrůstající tlak.

Zatmělo se mi před očima, když do mě celkem snadno a rychle pronikl Pierrův obří pták. Nezmohl jsem se znovu na nic jiného než pouhý vzdech. Cítil jsem se úplně plný a Pierre mně nechal tento pocit dlouho vychutnávat. Když se mi vrátil zrak, spatřil jsem před sebou Svenovo péro a jeho neotálející ruku. Asi ho to rajcovalo stejně jako mě, když jsem je pozoroval. Nechal jsem Svena být a plně jsem se soustředil na počínající pohyb v mé díře.

Musím říct, že Pierre byl opravdu profesionál. Pevně mě držel za boky a pozvolna zvyšoval frekvenci přírazů. Každý jeho příraz mi pronikal celým tělem. Pár momentů jsem měl pocit, že se ani nemohu pořádně nadechnout. Jinak jsem ale zažíval ohromnou slast. Nemůžu říct, že byla lepší než ta předchozí, byla úplně jiná, ale také nepřekonatelně intenzivní. Užívali jsme si to náramně oba dva (Pierre vzdychal snad ještě hlasitěji než já), resp. všichni tři, protože Sven nasadil celkem brutální tempo honění, které jsem mohl pozorovat pár centimetrů před obličejem. Za jiných okolností bych mu ho chtěl ihned vykouřit, ale v tuhle chvíli jsem na to opravdu neměl.

Pomalu jsme se všichni dostávali do poslední fáze. A když jsem napsal všichni, tak tím myslím i sebe, protože Pierre nejen že mě zvládal intenzivně šukat, ale ještě mi u toho úžasně honil mé dnes již potřetí stojící péro. První se udělal Sven. Ohromnými výstřiky pokropil celý můj obličej, vlasy i část těla. Olízl jsem jeho mrdku stékající kolem mé pusy, což bylo současně se zběsilými přírazy a šikovnou rukou Pierra impulsem pro mé další vyvrcholení. Po těch předchozích dvou jsem nečekal, že ze mě ještě něco vyjde, ale i tak to byla dost slušná porce. Než jsem stačil vzpamatovat z tohoto úchvatného pocitu, ucítil jsem vzadu cukání a Pierrovo teplé sperma se rozlévalo po celé mé díře.

Tolik extrémně silných podnětů najednou už moje tělo nezvládlo a svalil jsem i s Pierrem ve mně na písečnou zem. Ten byl naštěstí dost pohotový, takže se mu nic nestalo. Pomalu ze mě vystoupil, načež jsem ucítil jeho vytékající šťávu. Svalil se vedle mě a nakonec se k nám přidal i Sven. Všichni jsme odpočívali po tom skvělém výkonu, ani nám nevadilo, že jsme celí zalepení od mrdky.

Sluníčko příjemně hřálo na naše záda i nahé zadky. Moje plány na odpočinek od sexu vzaly za své, protože, jak poznamenal Sven, moji mrdku by mohl polykat každý den. Nakonec jsem viděl i několik vzácných druhů ptáků, kvůli kterým jsem do přírody vyrazil, ale je pravda, že těm jejich se to rozhodně nevyrovnalo.