• Matt
Stylklasika
Datum publikace23. 2. 2022
Počet zobrazení6580×
Hodnocení4.80
Počet komentářů10

Je mi 20 let a jsem na vysoké. Ze začátku jsem bydlel na kolejích, ale až takový párty život mi nevyhovoval, proto jsem se přestěhoval do bytu, ve kterém jsem chtěl i zůstávat častěji, přes prázdniny a podobně. Trochu jsem se obával mých nových tří spolubydlících, které jsem moc neznal. Trochu mě uklidňovalo, že máme stejný major obor, takže jsme se párkrát viděli na chodbách nebo večírcích naší katedry, a že budu mít jednolůžkový pokoj. Navíc semestr byl v plném proudu, hodně učení, projektů, brigáda a ve volném čase měli přednost mí přátelé, takže jsme se nakonec ani moc nevídali.

Celá situace se změnila, když udeřil covid. Dva spolubydlící často jezdili domů za rodinou. S ohledem na ně i na nás jsme ujednali takovou nepsanou dohodu, a to že nebudeme chodit na párty, ani je pořádat, budeme opatrní při návštěvách přátel a podobně, abychom nikoho neohrozili. To ale znamenalo, že budeme spolu téměř 24 hodin denně.

V tu dobu nám bylo 20-21 let a po asi 5 měsících izolace jsme byli trochu frustrovaní, nejen sexuálně. O té sexuální části jsme se nikdy nebavili, ale všichni jsme to cítili. Mně už to taky lezlo na nervy, hlavně z toho důvodu, že jsem si musel pečlivě plánovat, kdy si ho vyhoním. Naše pokoje nešly zamknout a můj spolubydlící Theo za mnou často chodil a často bez zaklepání.

Theo je můj nejoblíbenější spolubydlící (neříkejte to ostatním). Je vysoký asi 178-180 cm, atletické postavy, s hnědými vlasy a také je to někdo, ke komu jsem za těch posledních 5 měsíců začal vzhlížet. Má vysoké morální standardy, každé ráno vstává brzo a nikdy nezamešká ani sekundu svého života; je to jediný student, kterého jsem ještě neviděl prokrastinovat. Po tom, co ráno splnil všechny své povinnosti, měl hromadu času na své koníčky. Jedním z nich bylo vaření, které by se dalo přirovnat ke Gordonu Ramsayemu. Čím dál tím častěji jsem ho otravoval s tím, aby mi něco uvařil. Tak jsme spolu v kuchyni začali trávit víc a víc času, jen my dva. Vždycky jsem se co nejvíce snažil mu pomoct, ale kdykoliv jsme naše výtvory dali vedle sebe, tak to bylo jako koukat na takové ty fotky lidí před a po drogové závislosti; ve zkratce, to moje bylo prostě hrůza.

Náš „vztah“ byl pořád zcela platonický, a i když jsme spolu rádi trávili svůj čas, tak jsme pořád byli jen přátelé. Já jsem gay, ale nikdo ze spolubydlících to asi nevěděl. Neskrýval jsem to a ani se nikdy nezeptali. Navíc jsem experimentoval a chvíli i randil s holkou, takže hádám, že by je to ani nenapadlo. Co se týče Thea, tak jsem si byl celkem jistý, že je heterosexuál, ale když se tak dívám zpátky, tak jsem si to myslel asi z toho důvodu, že jeho rodina je silně věřící a můj „gaydar“ mi nic neříkal.

S nástupem zimy jsme si večer začali dělávat horkou čokoládu. Theo se nedíval na televizi ani na filmy nebo seriály na Netflixu, ale přesvědčil jsem ho, aby se se mnou začal dívat na Sběratele kostí, na které jsem se díval každý večer. Theodor měl ve svém pokoji gauč a neskutečně příjemnou deku, kterou jsme se přikryli, protože jsme měli v bytě zimu – topení poslední dobou stávkovalo a majitel na to neměl čas. Nedokážete si ani představit, jaké to bylo se zabalit po celém dni do té pohodlné deky s horkou čokoládou a mým oblíbeným seriálem.

Po dvou takových večerech se z toho pomalu stávala rutina, akorát už jsme nesedávali na opačných koncích gauče, ale těsně vedle sebe. Z ničeho nic natáhl ruku a chytil mě okolo mých ramen a klidným hlasem poznamenal: „Krk je jedno z hlavních míst, odkud z tvého těla utíká teplo.“ Ve skutečnosti je to pravda, proto jsem to nijak neřešil.

První záchvěv mého naprosto nefunkčního gaydaru nastal o pár dní později po našem klasickém večeru. Ten den jsme byli v mém pokoji, abychom televizí nerušili druhého spolubydlícího Ondru, který měl nějaké povinnosti do školy. Já v pokoji gauč neměl, proto jsme s Theem seděli na mé posteli a sledovali televizi na druhé straně pokoje. Všiml jsem si, že se mu pomalu zavírají oči, ale místo toho, aby ušel pár metrů do svého pokoje, se zeptal, jestli by nemohl spát u mě v pokoji, protože „je hodně unavený, aby vstal“.

Souhlasil jsem a Theo si lehl na „svou“ půlku postele a já si lehl vedle něj. Cítil jsem, jak z jeho těla sálá teplo. Rozhodl jsem se to risknout. Pomalu jsem vzal jeho levou ruku a dal ji přes sebe, takže jsme oba leželi na boku, já zády k němu a u toho mě objímal. Když se dotýkal mé hrudi a břicha a přitáhl si mě blíž k sobě, v tu chvíli to bylo, jako by mnou projížděl elektrický proud. Trochu jsem se posunul blíže k němu tak, abych cítil jeho hruď na svých zádech. I když to nebylo nic víc než mazlení nebo obejmutí, tak nikdy jsem necítil takovou intimitu a spojení. Když jsme si pošeptali dobrou noc, tak mi nezbývalo nic, než jen se usmívat od ucha k uchu.

Ráno po probuzení všechno probíhalo, jako by se nic nestalo, ale s příchodem večera jsem věděl, že ten den nesmí skončit jen tak. Po včerejšku jsem nemohl jen tak zase spát sám. Ale spolubydlící byli v obýváku déle než obvykle, takže jsem „jakože“ šel spát. Můj pokoj mi připadal prázdnější než kdy dřív. Asi o půl hodiny později jsem slyšel, jak se zavřely dveře, a cvaknul vypínač. Snažil jsem se, jak nejlíp jsem mohl, aby mé vrzající dveře byly slyšet co nejméně, a po špičkách jsem došel k Theovu pokoji. Otevřel jsem dveře, nakouknul a zašeptal:

„Vadilo by ti, kdybych dneska spal tady?“

V pokoji bylo jen tolik světla, že jsem viděl, jak kývnul a posunul se, aby mi v posteli udělal místo. Měl jsem pocit, jako by se mu ulevilo, že jsem přišel. Potichu jsem zavřel dveře a lehnul si pod jeho peřinu. Tentokrát mě chytil a objal sám a já chytil jeho ruku a stiskl ji. Znovu jsme se usmáli a usnuli.

Žádná další slova než „Vadilo by ti, kdybych dneska spal tady?“ nepadla. Nikdy jsme ani nemluvili o tom, že jsme spali spolu v jedné posteli, prostě to bylo něco, co se stalo. Některé noci jsem šel já do jeho pokoje, některé on do mého. Nevím, jestli si toho ostatní spolubydlící všimli, ale my jsme se chovali, jako by se nic nezměnilo, a taky že nezměnilo až do jedné noci.

Naše tradice pokračovala, každou noc se jeden z nás objevil v pokoji toho druhého. Asi o týden později, během toho úžasného objetí, jsem si všiml, že kromě jeho ruky a hrudi se mě nedotýká a je trochu odtažený. Cítil jsem jeho dech na svém krku a mně nedalo jinak, než se k němu přitáhnout blíž, protože mi chyběl ten tělesný kontakt. Když jsem přisunul svůj zadek k jeho rozkroku, tak jsem tam něco cítil. Můj penis se okamžitě nalil krví. Až na spaní ve stejné posteli nebyl mezi námi žádný sexuální kontakt ani napětí, až do toho večera. Vypadalo to, že se cítí trapně a trochu se odsunul, aby se mě jeho erekce nedotýkala. Nevím, proč to udělal, jestli se bál mé reakce, ale já se zase posunul směrem k němu. Na chvíli jako by se zasekl, proto jsem se ujistil, aby cítil, jak se mé tělo tlačí na to jeho. Za chvíli to pochopil a svými boky pohnul tak, že jsem jeho penis cítil mezi svými půlkami. Zase jako by mnou projel elektrický proud. I když naše těla byla oddělena dvěma vrstvami látky, tak to nic neubíralo na intimitě a vzrušení. Ještě jednou jsem se ujistil, že jsme k sobě co nejblíže, jak můžeme, a on reagoval tím, že mě chytil ještě pevněji.

Dýchal jsem zhluboka. Nevím proč, ale ač jsem chtěl sebevíc udělat další krok, cítil jsem se jako paralyzovaný a hlavou mi lítaly myšlenky, co když to zkazí naše přátelství. Myslím, že cítil to samé, protože jsme zůstali ve stejné poloze, v pevném objetí. Po chvíli se náš tep ustálil a erekce opadla, ale hlava pořád ne a ne přestat. Nemohl jsem přestat myslet na vztahy přátel, které po sexu už nebyly takové jako dřív, na věřící Theovy rodiče a podobně… Nikdy jsem se takto necítil a nechtěl jsem ztratit to, co jsme měli. Nicméně po chvíli jsem si začal říkat, že možná nějaké náznaky tam byly, že mu na mně taky záleží a jak úžasné by bylo, kdyby mé instinkty byly pravdivé. Asi jsem byl mimo nějakou tu chvíli, protože jsem si všiml, že se změnilo Theovo dýchání – usnul. Rozhodl jsem se, že nebudu zbytečně přemýšlet, vytvářet obavy, a že další příležitost si nenechám utéct. Zanedlouho jsem usnul.

Další den jsem se probudil se stanem v rozkroku. Snažil jsem se to ignorovat a uvědomit si, jestli včerejšek byl skutečný. Potom jsem otočil hlavu a pozoroval jeho zavřené oči, hruď, jak se s každým nádechem nadzvedává a potom… je to opravdu ranní stoják? V tu chvíli mi zase stál.

Pomalu jsem se podíval blíž a opravdu mu stál. Než jsem stihl cokoliv, tak se začal hemžit.

„Dobré ráno,“ zamumlal s ještě zavřenýma očima.

„Dobré ráno,“ odpověděl jsem.

„Co říkáš na francouzský toast?“ zeptal se.

„Bože, ano,“ povzdechl jsem, „můžu ti pomoct.“

„Anoo, ale ještě pár minut…,“ znovu zamumlal.

To pro něj bylo nezvyklé, vždycky vstával hned, jak se probudil. Možná se snažil jenom skrýt svou erekci, ale zdálo se mi to jako příležitost. Moje péro, které už tak teklo, mi dodalo odvahu. Otočil jsem se. Theo ležel na zádech, tak jsem se k němu přitulil a své tvrdé péro přitiskl k jeho stehnu. Když to ucítil, tak se zhluboka nadechl. Pár sekund jsem si tuto polohu užíval. Rukou jsem pomalu zajel pod jeho tričko, poslouchal jsem každý jeho nádech a výdech, každý úder jeho srdce. Pomalu jsem ruku posouval dolů, přes jeho svalnatou hruď a břicho. Ucítil jsem tenký proužek chloupků, který vedl od jeho pupíku až k… V tu chvíli mi to připadalo jako věčnost, i když asi uběhlo jen pár sekund. Jeho dech se zrychlil, stejně jako můj. Bral jsem to jako svolení. Rukou jsem přes kraťasy ucítil tu jeho chloubu. Zhluboka se nadechl, oba jsme vnímali to vzrušení. Jemně jsem zmáčkl tu jeho bouli. Celý se zachvěl. Uvolnil jsem stisk a rukou jel zase pomalu nahoru. Věděl jsem, že budu potřebovat lepší přístup. Odhrnul jsem peřinu a stáhl mu kraťasy.

Přede mnou se vztyčil jeho nádherný penis. Krátké ochlupení podtrhovalo jeho mužnost. Naběhlé žíly, předkožka částečně překrývající žalud a velké koule byly definicí dokonalosti. Chytil jsem ho pevně u kořene a v tu chvíli ze špičky žaludu vytekly kapičky lásky. Pomalu jsem přetáhl předkožku, přede mnou se objevil růžový žalud, který byl jako koruna na jeho širokém penisu. Z Theových úst vyšel nekontrolovatelný vzdech a ze žaludu vytekla další kapička lásky.

Nemohl jsem odolat. Přiblížil jsem se a žalud pomalu olízl, zatímco jsem jeho penis stále pevně držel. Svými boky mi šel pomalu naproti, pro mě to byl pokyn vzít ho až po koule. Chytil mou hlavu a přitlačil. Zase vzdechl a byl hlasitější, než jsem čekal. Vzadu v hlavě mi přeběhla myšlenka, aby nás neslyšeli spolubydlící, vzápětí ji vystřídala myšlenka druhá… „Nas*at“. Bylo mi všechno jedno a cítil jsem se jako v nebi. Možná to bylo tím, že jsem posledních 5 dní nehonil a každá buňka v mém těle prožívala euforii. Už mě nic nemohlo zastavit. Pomalu jsem začal pohybovat hlavou nahoru a dolů. Cítil jsem, že se blíží k vrcholu, a to neuběhly více než dvě minuty, ale nemohl jsem mu to vyčítat, protože jsem měl pocit, že každou chvílí se udělám, aniž bych se svého péra musel dotýkat. Pokračoval jsem v kouření a jazykem dráždil jeho žalud a u toho jsem rukou prozkoumával jeho vypracovaná stehna, břicho a hruď.

Přidával jsem malé přestávky, aby vydržel o něco déle, a užíval jsem si, jak ho dráždím. Jazykem jsem pomalu přejížděl od koulí až po žalud, když v tu chvíli až zoufale zašeptal „prosím“. Hned jsem si vzal jeho péro zpátky do pusy. Naběhla mu husí kůže a začal hlasitěji dýchat, chytil mě za hlavu a začal rychleji přirážet. Do očí se mi vháněly slzy. Cítil jsem, jak mám pusu plnou kapiček lásky, ta mírně slaná chuť mě přiváděla k šílenství. Když tu najednou přirazil nejsilněji a začal mi stříkat do krku. Ta sladká chuť byla úžasná. Polykal jsem, jak nejrychleji jsem mohl, bylo toho tolik, že mi bílé kapičky začaly unikat koutky úst. Každým výstřikem silně přirazil a třásl se čím dál tím víc. Spolykal jsem téměř všechno. Se zavřenýma očima jsem jeho péro pomalu očistil a užíval si každý jeho záchvěv z doznívajícího orgasmu. Po chvíli jsem ho pomalu vytáhl z pusy a ze špičky žaludu slízl poslední kapku.

Převalil jsem se na záda a oba jsme zhluboka oddechovali. Otočil jsem hlavu, abych se na Thea podíval. Pozoroval mě svýma dokonalýma modrýma očima. Na jeho tváři byl nevinný a zároveň trochu darebácký úsměv. Prsty mě chytil za bradu, přitáhl a políbil mě…

…pokračování příště?

Hodnocení
Příběh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (58 hlasů)
Vzrušení: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (57 hlasů)
Originalita: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (54 hlasů)
Sloh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (55 hlasů)
Celkem: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (71 hlasů)

Autoři povídky

Celé jméno-
Věk20
Autor

Nezapomeň napsat komentář, a podpořit tak další publikaci autora!

Komentáře  

0 #10 Odp.: Můj nový spolubydlící Theotimm 2024-06-16 17:05
Jako kdybych uz tenhle pribeh od nekoho slysel... Pokracovani? Radsi ne.
Citovat
+4 #9 Odp.: Můj nový spolubydlící TheoZdenda TB 2022-02-25 08:22
Cituji Tamanium:
Teda jestli feferonky používáš jako lubrikant, tak se vůbec nedivím. 🤣🤣🤣 To bych řval taky. 😉

Hmmm, jako žhavý sex? Možná zkusíme 🤔😂
Citovat
+3 #8 Fakt?Tamanium 2022-02-25 07:54
Teda jestli feferonky používáš jako lubrikant, tak se vůbec nedivím. 🤣🤣🤣 To bych řval taky. 😉
Citovat
+4 #7 Odp.: Můj nový spolubydlící TheoZdenda TB 2022-02-25 07:43
Jak píše Tam, je to stravou. A co teprve, když miluješ feferonky a ten druhý ne... Jej, to byl doma řev... :lol:
Citovat
+3 #6 Určitě?Tamanium 2022-02-25 07:12
Cituji sllye:
Hele, nechápu proč se tu v povídkách navzájem neustále dokola obelháváme, že je semeno sladký :lol: :lol: Jestli je někdo kdo ví že není, tak jsme to my :lol: jinak fajn oddechovka.


Dovolil bych si nesouhlasit. Chuť je dána z velký části stravou. Neměl jsem moc kluků, ale většina mi opravdu nechutnala, jen ten poslední byl moc dobrej. A pokud můžu soudit, tak moje je fakt sladký a to až moc a jo, jsem na sladký, takže se to tam promítne.
Pokud někdo chlemtá pivo, jak pivovarskej kanál nebude mít sladký... teda pokud všichni nelžou. Asi to bude případ od případu. A pokud miluješ, tak ti chutnat nejspíš bude.
Teď jsem se teda odkopal...
Citovat
+4 #5 Odp.: Můj nový spolubydlící Theosllye 2022-02-25 01:34
Hele, nechápu proč se tu v povídkách navzájem neustále dokola obelháváme, že je semeno sladký :lol: :lol: Jestli je někdo kdo ví že není, tak jsme to my :lol: jinak fajn oddechovka.
Citovat
+5 #4 Můj nový spolubydlící Theokikiris53 2022-02-24 20:33
Krásné čtení a pokračování URČITĚ. :-)
Citovat
+11 #3 Odp.: Můj nový spolubydlící TheoZdenda TB 2022-02-24 07:20
Konec je jako když jíš koblihu, vykousáváš suché, aby jsi měl marmeládu na konec a když už ji cítíš a těšíš se na dokonalé pokračování, tak ti koblihu sežere pes...
A dotaz na konci je jak když se ten pes na tebe podívá "a nemáš ještě? "
Takže asi tak. :lol:
Citovat
+5 #2 Odp.: Můj nový spolubydlící TheoHonzaR. 2022-02-23 22:56
Pokračování příště, jak říká Tam, a dodám: A brzy. Čte se to dobře.
Citovat
+5 #1 Super!Tamanium 2022-02-23 22:54
Pokračování? Určitě! :-)
Citovat