• devil
Stylklasika
Datum publikace14. 9. 2018
Počet zobrazení1935×
Hodnocení4.17
Počet komentářů4

Ahoj, tady David. Je mi právě 19.

Přihlásil jsem se na takový ten levný poznávací zájezd po evropských metropolích. Moje volba padla na Miláno. Spolu s Paříží evropská města, která udávají spolu s dalšími krok světové módě. Město jako takové je pěkné, ale kvůli tomu to nepíšu. Náš průvodce se jmenoval Petr. Od pohledu to byl pěkný chlap. Vysoký a štíhlý. Hned na začátku jsem si všimnul, že na mě, stejně jako já na něj, kouká. První den byl hektický, chodili jsme po všemožných památkách, nakonec jsme se dostali do hotelu, který jsme museli změnit kvůli prasklé vodovodní trubce někde pod střechou. Celá budova tak vypadala jako místo, kam by zasadil příběh možná tak Stephen King. Náhradní hotel byl jednoduše, ale poměrně vkusně zařízen. Z naší party nás jelo 7. Šťastné číslo hlavně pro mě, jak se ukázalo. Plánovali jsme se rozdělit na dva páry a jedna skupina by zůstala po třech. Volné pokoje zde ale byly jen po třech (až na jeden), takže hádejte, kdo zůstal na ocet? Naštěstí se našlo místo v pokoji Petra, jako průvodce dostal ten jediný volný dvoulůžák. Sociální zařízení bylo společné pro celé patro.

Na pokoji jsem si začal vybalovat a po chvilce přišel i Petr. Vybaloval jsem, až jsem narazil na jeden problém, neměl jsem spodek od pyžama. Chápete to? Jenom trenky chyběly, to musela zapracovat karma. Někdo by si pomyslel, že je to prvoplánové, ale já za to fakt nemohl. Vyšlo ze mě:

„Do háje.“
„Co se děje?“ zeptal se Petr.
„Ale nemám spodek od pyžama…,“ řekl jsem mu a v duchu už počítal, kolik mě bude v Milanu stát pyžamo.

Petr mi ale pověděl, ať si nedělám hlavu, že jsme přece chlapi a nemusíme se stydět. A jako důkaz vzal svoje trenky na spaní a zahodil je taky. Nevěděl jsem, co mu na to mám říct. V duchu ale právě vypuknul ohňostroj, jak na nový rok. První noc proběhla celkem v klidu, spal jsem jak mimino.

Milano se mi líbílo čím dál víc, hlavně díky Petrovu výkladu. Co výkladu, hlavně se mi líbil Petr, a ten by se mi líbil i v Horní Dolní někde v Tramtárii. Druhý den večer jsem nebyl moc unavený, ostatní ale málem usnuli ve výtahu. S Petrem jsme si od začátku vcelku sedli a on, v rámci utužení našeho přátelství, chodil po pokoji jen triku a trenkách. Ale spíš se chtěl jen předvádět. Ještě když se vrátil z koupelny jen v triku a ručníku, chvilku jsme si povídali, sedíce každý na své posteli. Když pak lezl do své postele, viděl jsem jeho vypracovaný, lehce chlupatý zadek. Musel jsem si dát nohu přes nohu, aby neviděl moji erekci.

Jakmile Petr, po celém dnu mluvení a chození, ulehl, prakticky okamžitě začal spokojeně oddechovat. Já se zato převaloval a v duchu si představoval, jaké by to bylo vlézt si k němu pod deku, když oba máme jenom triko. Ani nevím, kdy jsem usnul. Ale představa, že jsme oba skoro nazí pod jednou dekou, musela pokračovat i do snu, ráno jsem se totiž probudil s pořádným stojákem. Ležel jsem na zádech se stanem pod dekou, když se zrovna Petr vrátil z koupelny. Už jsem se nestihnul pootočit, takže všechno viděl. Zahlédl jsem jen letmý úsměv na jeho tváři. Oba jsme vypadli na snídani a já jsem se mu ani nemohl podívat do tváře, jak jsem se styděl. Zato jsem měl ten pocit, že on na mě pozoruje neustále.

Třetí den jsem byl ale díky předchozí noci nedospalý a večer jsem upadnul na postel a víc si nepamatuju. Musel mě totiž i svléknout a jen do trika zmetek. V noci jsem se totiž probudil a slyšel mně známý zvuk. Ležérně jsem se otočil na bok a využil svých excelentních špionážních dovedností. Lehce jsem pootevřel jedno oko, abych viděl, co se děje. Petr dělal, že spí. Po chvilce mého předstíraného odfukování ale opět odhodil deku a já ho viděl. Mezi nohama měl ten nejkrásnější penis, co jsem kdy viděl. Ne moc malý ani velký, tak akorát, neobřezaný, zastřižené chlupy, a jak jsem zjistil později, vyholené koule. Petr mě občas kontroloval a v domnění, že ho nepozoruji, pokračoval dál. Jak pomalu přetahoval, zakláněl hlavu a velice potichu vzdychal. Zatínal přitom břišní svaly. Měsíční světlo je vážně hrozně sexy na nahém mužském těle. Ten bastard se ale nevystříkal. Asi se bál, abych se neprobudil, najednou se otočil na bok, přikryl se a spal. Ráno jsem mu poděkoval za to, že mě uložil. Ujistil mě, že to z čistého altruismu, a pochválil mi můj zadek. Z toho mi zaskočil čaj, takže jsem se rozkašlal jako pořádný astmatik.

To, co se odehrávalo ve dne, není podstatné. Hlavní jsou noční zážitky. Proto jsem se šetřil, abych zas neusnul jak dítě. Povedlo se a večer jsem předstíral, jak jsem hrozně unavený a zapadnul jsem do postele. Dělaje, že spím, zaujmul jsem polohu na boku s výhledem na Petra. Ten se i dnes vrátil ke své oblíbené činnosti. Uprostřed noci ale nastalo překvapení. Najednou se zvedl z postele a mně se zatajil dech. Pomalými kroky se blížil k mé posteli. V tu chvíli by se ve mně krve nedořezal. Bez pohybu (s postaveným pérem), až skoro křečovitě, jsem ležel na posteli a čekal, co bude. Petr se mnou jemně zaklepal, a když zjistil, že nereaguji, opatrně odkryl část mého těla. Zastavil se, aby zkontroloval, že se neprobírám, a pak pokračoval v prozkoumávání mého těla. Začal hladit moji ruku, pak se přesunul na hruď a k mému údivu se dostal až k hlavě. Musel slyšel, jak mi bije srdce. Já se snažil dýchat pomalu, ale moc mi to nešlo. Dotýkal se mého nosu, zavřených očí, vlasů. Bylo to hrozně příjemné, ale chtěl jsem, aby takhle pokračoval až do rána.

Políbil mě do vlasů a druhou rukou pátral po těle směrem k jihu. Dotkl se ho, trochu ho překvapilo, že mi stojí. Já si v tu chvíli myslel, že se udělám. Opatrně ho vzal do ruky a pomalu, velice pomalu ho začal honit. Poté si on sám sáhl do rozkroku a začal si s oběma hrát. Pomalu mi stáhl předkožku tak, že se mi na špičce žaludu objevila předmrdka. Opatrně ji rozetřel po žaludu. Za chvíli přestal, myslel jsem si, že odejde spát, ale chtěl jsem, aby zůstal a pokračoval. Vzal mi ho do úst a začal ho pomalu sát. To už jsem vážně nedal a začal jsem dělat, že se probouzím. Opatrně jsem se začal hýbat a otvírat oči. Rychle ho pustil. Otevřel jsem oči úplně a rychle jsem se přikryl dekou, jako že nevím, co se děje.

„Šel jsem se napít a viděl jsem, že jsi odkrytý, tak jsem tě chtěl přikrýt.“

No jasně, v duchu jsem si pomyslel. Ten trouba se zvedl, aniž by si uvědomil, že mu pořád stojí. A stál mu pěkně nahoru. Nevím, co mě to napadlo, ale vzápětí se slyším, jak mu říkám:

„Koukám, že se ti přihodila taková věc?!“
„No jo, to se mi stává pořád a koukám, že ty ho máš taky,“ odpověděl v naprostém klidu koukaje na můj stan pod dekou.
„Co s tím uděláme?“

Temná síla měla stále moc nad mými ústy. Jak jinak vysvětlíte tuhle větu, která právě opustila mou pusu? Podíval se na mě, koutkem úst se usmál, odkryl mi deku a vzal ho do ruky.

„Co třeba tohle?“

V blaženosti jsem zaklonil hlavu, jak mě Petr objížděl uzdičku jazykem. Ten kluk ví naprosto přesně, co dělá. Pomalu se přesunul nade mě, přímo před očima jsem měl jeho holá varlata. Začal jsem si s nimi hrát, jednou rukou jsem mu hladil zadek, druhou varlata a později penis, když se k nim přesunula moje pusa. Po vzájemném kouření mě Petr políbil, zvedl mi nohy a lýtka si položil na ramena. Zatím jsem zkušenosti s klukem neměl, když pominu občasné společné honění s Jirkou. Říkám:

„Buď opatrný.“

Místo odpovědi mě políbil. Byl opravdu ohleduplný. Vůbec to nebolelo a po krátkém zvykání už jsme se milovali tak, jako bychom se znali odjakživa. Věděl naprosto přesně, co je pro mě pohodlné a co ne. Nebyl agresivní a skoro neustále jsme se líbali. Znáte takové to klišé, že dvě těla splynula v jedno? Nelžu, když vám řeknu, že takový to byl pocit. Za tu noc jsme si to ještě zopakovali dvakrát – jednou já a jednou ještě on.

Nazítří ráno jsme se vzbudili v objetí. Ani jeho ranní dech mi nějak extrémně nevadil. Kamarádi se na mě jenom usmívali a neustále se ptali, co se stalo, že tak zářím. Všechno jsem jim vyklopil. Zprvu koukali překvapeně, pak mě ale objali a popřáli mi hodně štěstí. Všechno dostalo rychlý spád, sestěhovali jsme se k sobě a já poznal Charlieho. Charlie byl voříšek, kterého Petr zachránil u silnice. Můžu vám říct, že jsme šťastní a že jsem si nikdy nemyslel, že potkám spřízněnou duši. Vážně to zní hrozně otřepaně a nikomu bych to nevěřil. Ale je to jako v pohádce. Vlastně ještě lepší. Tak držte palce, ať to vydrží.

Hodnocení
Příběh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (37 hlasů)
Vzrušení: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (35 hlasů)
Originalita: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (36 hlasů)
Sloh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (32 hlasů)
Celkem: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (36 hlasů)

Autoři povídky

Celé jméno-
Věk0
Autor

Nezapomeň napsat komentář, a podpořit tak další publikaci autora!

Komentáře  

-4 #4 Odp.: Viva Italia!Dozorce 2018-10-22 06:17
Cituji zmetek:
Nevím, trochu příběh bez příběhu. Chtělo to trochu víc zašmodrchat - třeba se mohl David ztratit ve městě nebo tak. Takhle je to jen - koukali po sobě a dali to dohromady. Škoda.

Souhlasím. Vyprávět o tom, jak byly tři dny hektické a jak se šlo spát, je fakt o ničem. Je to jak slohová práce.
Citovat
+3 #3 Viva Italia!Nebi 2018-09-16 10:53
Jako jo, koukali po sobě a dali to dohromady. Ale proč ne. Lehké čtení, příjemné. Každý autor píše jinak a to je moc fajn. Svoje čtenáře si určitě najdeš.
Citovat
+3 #2 Odp.: Viva Italia!Tomáš98 2018-09-15 17:05
Povídka ZNAMENÍ LÁSKY se mi moc líbila, přečetl jsem jí několikrát. A tahle se Ti taky povedla. :-)
Citovat
-2 #1 Odp.: Viva Italia!zmetek 2018-09-15 08:01
Nevím, trochu příběh bez příběhu. Chtělo to trochu víc zašmodrchat - třeba se mohl David ztratit ve městě nebo tak. Takhle je to jen - koukali po sobě a dali to dohromady. Škoda.
Citovat