Chlapec pro všechno

Greg předhodil před Kena podvazkový pás, silonky, podprsenku a zástěru. No, zástěru, spíše zástěrku. Už na první pohled bylo jasné, že vzadu nezakryje nic a vpředu toho nebude o moc víc. Ken měl hned jasno, že když si ji oblékne, bude to, jako když si vezme opasek a zakryje malým hadříčkem trojúhelník, který ani nedosáhne k penisu.

„To si přece nemůžu obléct?! Vždyť je to nepraktické!“

Místo odpovědi Greg odstoupil a následně se přesunul na opačný konec místnosti, kde ležela na stolku jeho kožená náprsní taška. Bez váhání ji otevřel, vylovil z ní malý zlatý klíček a o pár vteřin později již odemkl komodu, která až dosud vždy zůstávala zavřená. Ken se raději ani neodvažoval podívat, co všechno se nachází uvnitř, avšak jakmile se k němu Greg vrátil, držel v ruce rozměrnou plácačku, ne nepodobnou té, s jakou se Ken už osobně setkal. Tahle ovšem byla o poznání delší a širší, takže mohla povrch jeho zadnice pokrýt najednou. Navíc byla také mnohem tenčí, pročež…

„Touhle to bude asi dost bolet, nemyslíš?“

„Já…“

Plááác!

„Ano, ano! Určitě, ano, máš pravdu! Prosím, už ne! Ne touhle, prosím, vezmi jinou, slabší!“

„Dobrá, jak si přeješ.“

Ke Kenovu nesmírnému překvapení Greg skutečně odstoupil, došel ke komodě, vzal z ní jiný bicí nástroj a zase se vrátil zpět. Kenovo potěšení však netrvalo déle než do další série úderů.

Plááác, plááác, prááásk, plááác!!!

Kruci, teď to bodalo a pálilo ještě mnohem více!

„Přestaň, prosím, přestaň!“

„Fajn, když chceš…“

Plááác!

Úleva znovu netrvala ani pár vteřin. Greg opět vyměnil bicí nástroje a použil původní plácačku. Ta sice nezpůsobovala natolik akutní bolest, avšak v důsledku byly její účinky podstatně horší, jelikož bolest odeznívala pomaleji a nepříjemněji.

„Aáááúúú, ne, prosím, touhle neééé!!!“

„Mám tedy používat tu druhou?“

„Já… Já nevím!“ zasténal Ken zoufale. Bože, tohle byla vskutku ďábelská hra, jakou si Greg vymyslel. „Co uděláš, když řeknu ano? Vyměníš je pak znovu, nebo zůstaneš u první… Já vážně nevím!“

„Kdoví, kdopak ví, co asi udělám?“ opáčil Greg s tajemným výrazem.

„Dostanu aspoň míň ran tou silnější, když si ji tedy vyberu, než tou slabší?“

„Já nevím, to záleží spíše na tobě, ne? Možná ano, možná ne, třeba tě tou slabší nejdříve rozehřeji natolik, že si pak ještě sám budeš přát další rány druhou, co ty na to?“

„To jistě ne, sám samozřejmě nechci už vůbec žádné!“

„V pořádku, pokud budeš ve všem na slovo poslouchat…“

„Gregu, prosím!“

Plááác, plááác, prááásk, plááác!!!

„Aáááúúú, přestaň, prosím!!! Dobrá, dobrá, udělám všechno, co budeš chtít, jen s tím přestaň! Budu poslouchat na slovo!“

„I co se týče tvého nového oděvu?“

„Ano.“

„Takže si určitě už myslíš, že je velmi praktický, že ano?“

„Ano.“

„Můžeme tě v něm totiž velmi snadno trestat, že?“

„Ano.“

„A budeme mít volný přístup k tvému ohonu.“

„Gregu, prosím!“

„Kene, co uděláš, když si některý z mých hostů bude chtít pohrát s tvým čurákem?“

„Já, já… Okamžitě mu dám najevo, že si to v tvé přítomnosti nesmí dovolovat?“ Nesmělá, zdánlivé logická reakce – ve skutečnosti však spíše zbožné přání – se pochopitelné nesetkala s přívětivou reakcí.

Plááác!

„Prosím, už ne! To bolí!“

„Proto to taky dělám, nemyslíš?! Tak co uděláš?!“

„Pomalu se odtáhnu, budu se snažit trochu vzdorovat…,“ zkoušel to Ken zoufale.

Plááác!

„Aáááúúú! Nedělej to, prosím, už to nedělej!“

„Tak mi řekni, co uděláš?!“

„A co chceš, abych udělal?“

„Necháš je, klidně a pokorně je necháš dělat všechno, co si jen budou přát!“

„Ne, to ne!“

Plááác!

„Aáááúúú!!!“

Greg tiše čekal na jeho reakci; avšak Ken tentokrát mlčel jako zařezaný.

Plááác!

„Aáááúúú!!!“

Stále nic, takřka hrobové ticho.

Plááác!

„Aáááúúú, přestaň s tím! Prosím, prosím, přestaň!“

„Vždyť sám dobře víš, jak mě můžeš zastavit.“

Nic, žádná reakce.

Plááác!

„Aáááúúú!!! Dobrá, dobrá, udělám to! Nechám je! Nechám je udělat všechno, co si jen zamanou, jen už mě, prosím tě, nech být!“

„A co když si někdo vyndá penis a kývne na tebe?“

„Nevím!“

Plááác!

Žádná odpověď.

Plááác!

Stále nic.

Plááác!

„Přistoupím k němu, kleknu si a otevřená ústa přiložím k jeho údu.“

„A dál?“

Plááác!

„Budu ho kouřit a lízat dokud nebude spokojen.“

„A ještě?“

Nic.

Plááác!

„Všechno jeho semeno spolykám.“

„A kdyby dal najevo, že o to nemá zájem?“

Ken na Grega pohlédl nechápavě s hrůzou v očích.

Plááác!

„To já opravdu nevím.“

Plááác!

Ken však nereagoval.

Plááác!

„Kene, no tak, přemýšlej! Co jiného od tebe může chtít?“

Plááác!

„Otočím se a nastavím svoji prdel tak, aby do ní mohl proniknout.“

„Dobře, tak se mi to líbí. Chceš, abych teď znovu vzal tu slabší?“

„Ježíši, už ne… Co se stane, když řeknu ne?“

„Pošlu tě zpátky do kuchyně.“

„V tom případě říkám ne, už nechci vůbec žádnou plácačku, žádný výprask.“

„V pořádku.“

K jeho nesmírnému údivu a především potěšení ho Greg vskutku uvolnil a dovolil mu normálně se narovnat. O chvíli později již Ken vyrazil zpět do kuchyně.

„Hej, zapomněl ses obléct!“

Nastala doba, které se Ken obával nejvíce. Hosté se usadili kolem rozměrného stolu a on je poníženě obsluhoval. Jak se pomalu pohyboval kolem dokola bohaté tabule a sedících mužů, všichni si jej pozorně a zvědavě prohlíželi, až jej posléze Jonah zastavil, poněkud pootočil a přejel mu holou rukou přes rudou, pošramocenou zadnici.

„Opravdu pěkná barva,“ poznamenal směrem ke Gregovi. „To teď patří k výstroji?“

„Ne, jen jsem ho prostě musel trochu poučit ohledně dodržování stanovených pravidel.“

„Poslední dobou jsi ale pořád přemýšlel o tom, čím bys ještě vylepšil výstroj pro svého pomocníka,“ vmísil se do hovoru další z hostů, „tak proč nepřidat právě tohle? Červená prdel je přece velmi vkusná a vhodná, ne?“

„Jistě, máš naprostou pravdu…, Kene, od tohoto okamžiku bude červená prdel neoddělitelně patřit k tvé výstroji!“

Mladý muž ani nepovažoval za nutné jakkoli zareagovat, koneckonců vše bylo úplně jasné.

Když Ken začal servírovat krabí salát a víno, jeho utrpení se bleskurychle minimálně zdvojnásobilo. Každý z hostů mu totiž, jakmile se k němu těsně přiblížil, bezostyšně zajel rukou mezi nohy a počal mu ohmatávat a mačkat penis. K vlastnímu zděšení a studu Ken brzy pocítil, že se mu pohlavní úd začíná topořit. Hned jak to bylo možné, mladý muž s nemalým ulehčením zmizel zpět do kuchyně. Greg ho za několik málo minut následoval.

„Co tady děláš?“

„Čekám na tvé znamení, abych pokračoval v obsluze.“

„Měl bys být u stolu a pomáhat u tabule.“

„Teď tam přece nejsem potřeba.“

„Jak to víš, jak to můžeš vědět? Možná má zrovna teď někdo prázdnou sklenici. Možná si právě nyní někdo chce trochu pohrát s tvým penisem nebo se jinak potěšit.“

„To je ono, to je právě ono, proč tam nejsem! Jasně, že chtějí! Hodlají mě pořád obtěžovat a nenechat mě ani chvíli na pokoji!“

„Kene, tohle přece patří k tvým povinnostem, na tom jsme se snad před nějakou dobou – a není to tak dlouho – shodli. Nebo si už nevzpomínáš?“

„Gregu, prosím!“

„Nebo sis to snad už zase rozmyslel? Jestli ano, stačí jen říct!“

„Ano, rozmyslel jsem si to!“ zvolal Ken k vlastnímu úžasu s nečekaným odhodláním, které mu ovšem příliš dlouho nevydrželo.

Greg ho okamžitě popadl za paži a táhl jej ke dveřím do jídelny.

„Vážně jsem si docela přál, abys to řekl,“ řekl při tom. „Hosté budou opravdu nadšeni, když budou moci sledovat tvůj další výprask.“

„Ne, to ne!“

„Rychle si to nech projít hlavou, Kene, pak už mít čas nebudeš. Budeš si přát silnější nebo slabší plácačku?“

„Nechci žádnou!“

„Pak se tedy okamžitě vrať zpět ke stolu – jinou možnost nemáš!“

Čurák se mu opět stoprocentně vztyčil během několika málo vteřin. Pomalu se pohyboval kolem stolu a cítil, jak mu naběhlý penis překáží takřka při každém kroku. Když pak všem doléval víno, došlo k nejhoršímu. Richard ho zastavil, jednou rukou si jej k sobě přitáhl a zatímco ji nechával bez pohnutí na pevné zadnici, druhou mu zvolna počal tvrdý ohon honit.

„Polož láhev na stůl,“ poručil okamžitě Greg.

Ken ihned poslušně odložil poloprázdnou láhev skoro přímo doprostřed tabule a mírně se rozkročil; odolávaje přitom s tváří rudou jako rak zvídavým, upřeným pohledům ostatních hostů. Richard se i s křeslem posunul o kousek dále od stolu, přičemž ovšem ani na zlomek vteřiny nepolevoval v dráždění Kenova penisu. Ani se nemusel příliš snažit, jelikož mladý muž byl již z předchozích událostí vzrušen více než dost. A nyní se nezadržitelně přibližoval k vyvrcholení, ačkoli… Až v úplně posledním momentu si vzpomněl na jeden z Gregových dřívějších příkazů – neměl dovoleno vyvrcholit před hosty. Jenže nyní již bylo na všechno pozdě, přišlo posledních pár pohybů a finální orgasmus.

Jako blesk z čistého nebe jej Richard nesmírně rychle a obratně přehnul přes koleno a pustil se do udělování spravedlivého trestu, Kenovo přirození ještě ani nestačilo opustit veškeré sperma a již na jeho zadnici poprvé přistála ruka dominantního hosta. Jakmile ji pocítil na svém nahém těle, vzrušeně zasténal a již zase začal stříkat jako o závod. Zatímco na jeho zadnici pršela jedna tvrdá rána za druhou, potřísnil Richardovi celou jednu nohavici svým hustým semenem. Cítil tak nesmírně silné vzrušení, že by jej sám nedokázal slovy popsat.

Když se Ken konečně stoprocentně vystříkal, Richard v intenzitě bití poněkud ustal, ovšem ve výprasku pokračoval i nadále.

„Kene,“ ozval se po chvíli Greg, „copak jsem ti neříkal, že se nemáš udělat?“

„Ano, jistě, je mi to líto. Prostě jsem si nedokázal pomoct.“

Zatímco mluvili, Richard ho i nadále bil přes holou prdel.

„Jelikož jsi očividně porušil daná pravidla, celá společnost nyní souhlasí s tím, abys dostal zasloužený trest, nemám pravdu, pánové?“

„Ano, jistě, samozřejmě.“

Souhlas byl pochopitelně jednomyslný.

Plác, prááásk, plááác, plááác!!!

Bolest začala postupně nabývat na intenzitě, což měly na svědomí i předchozí výprasky, díky kterým byl nyní na tyto praktiky podstatně citlivější než dříve.

Plác, plác, plááác!!!

„Prosím, prosím, už přestaňte, je mi to líto, pane!“

Plác, plác, plááác!!!

„Ne, Kene.“ Plááác! „Takhle to nebylo správné!“ Pláác! „Všichni jsme tady přátelé.“ Plááác! „Copak si to nepamatuješ?!“ Plááác! „Já jsem Richard, ne tvůj pán!“ Plác, plác, plááác!!!

Po několika vteřinách vyplácející muž pohlédl tázavě na pána domu, Grega.

„Tohle je poprvé, co dělá něco takového, že?“

„Jo, to je.“

„Takže by to prozatím asi mohlo stačit, nemyslíš?“

„Možná ano, hned uvidíme. Vzal sis z téhle lekce ponaučení, Kene?“

„Ano, ano! Jistě, že jsem si vzal, prosím, to už stačí!“

Místo odpovědi Greg s Richardem opustili místnost, aby se o pár desítek vteřin opět společně vrátili, přičemž měl na sobě tentokrát již jedny z Kenových kalhot. Logicky se musel převléct, a to do oděvu muže, který mu jeho vlastní oblečení pošpinil. Kenovy kalhoty mu byly sice trochu velké, ovšem několik drobných úprav to snadno napravilo.

Poté ho nechali na pokoji až do dezertu, kdy si opět střídavě počali pohrávat s jeho přirozením. K vlastnímu zděšení Ken brzy pocítil, jak mu čurák po Jonahových dotecích zase stoupá, což samozřejmě neuniklo pozornosti všech přítomných, kteří se tím velice bavili.

„Musím udělat kafe,“ prohlásil Ken a spěšně zmizel do kuchyně, jen aby těm nadrženým samcům unikl.

Jenže co dál? Všechno bylo k přípravě kávy přirozeně již dávno přichystáno, takže stačilo pouze stisknout jediný knoflík a co pak? Nemohl tady jen tak postávat a čekat, bylo nad slunce jasnější, že to by se Gregovi ani trochu nezamlouvalo. Proto posléze sebral šálky a odnesl je do obývacího pokoje, kam se vzápětí všichni hosté měli přesunout, zatímco on musel uklidit nádobí po večeři. Jakmile s tím byl hotov a vrátil se k nim, zase jej začali obtěžovat, nejdříve Herbert a poté Greg. Znovu se mu podařilo uniknout do kuchyně.

Pak však již musel servírovat kávu, a tím byl lapen do pasti. Všichni kolem stolu střídavě obdělávali jeho tvrdého ptáka při každé vhodné příležitosti a netrvalo dlouho, aby byl opět maximálně vzrušen. To nejhorší se však dostavilo v momentu, kdy se přiblížil k Herbertovi. Ten jej pohybem rukou sice nenásilně, avšak důrazně zastavil a následně již mezi prsty levé ruky sevřel jeho naběhlý žalud. Chvíli se na něj upřeně díval, jako by jej chtěl zhypnotizovat, a poté jej pozvolna vzal do úst. Ken tiše zasténal vzrušením, které bleskurychle stoupalo, a užasle sledoval počínání všech mužů kolem sebe. Bylo skoro k nevíře, že zatímco jej Herbert vášnivě kouřil, Richard s Jonahem se naprosto klidně bavili o tom, jestli je více zábavný baseball, nebo basketbal. Náhle ucítil, jak k němu někdo zezadu přistoupil a přitiskl se na něj. To musí být Greg, uvědomil si Ken. Cítil, jak se mu tlačí mezi půlky. Náhle svěrač povolil a ten nadrženec za ním začal přirážet. Situace se pro něj postupně stále více zhoršovala, jelikož zpočátku to sice bylo velmi příjemné, avšak posléze se jen stěží dokázal ovládat, zase se přibližoval k vyvrcholení, k tomu sladkému, ovšem zakázanému ovoci.

Nyní již ani v nejmenším nepochyboval o jejich pohnutkách, rozhodně ho nehodlali naučit sebekontrole, to ne, kdepak, prostě si jen hledali vhodné záminky pro to, aby jej mohli bít a vyplácet. Nebylo to pro ně nic jiného než docela normální, pěkně perverzní hra, spočívající v tom, kdo jej přivede k orgasmu, popřípadě se prostřednictvím Kenových otvorů ukojit, aby potom měl právo získat hlavní výhru, tedy dát mu výprask na holou zadnici, popřípadě mu seřezat jinou část těla. Jakmile si uvědomil své postavení bezmocné hračky bez jakýchkoli práv, v prvním okamžiku jej to natolik popudilo, že se od Herberta násilím odtáhl, vysmekl se Gregovi a odstoupil.

„Kene?“

Jako první se pochopitelné ozval, kdo jiný, Greg. Jeho hlas kupodivu nezněl ani tak rozezleně jako spíše pobaveně a trochu udiveně.

„Já… já se udělám, jestli to bude pokračovat. A ty sám jsi mi řekl, že se toho dopustit nesmím!“

„Jenže, Kene, my si s tebou chceme hrát.“

„Udělám se.“

„No a co?! Pojď sem! Hned teď‘!“

„Ne! Nechci dostat výprask!“

Greg nasupeně vstal.

„Právě sis ho vysloužil!“

Než se Ken stihl nadít, už ho tvrdě popadl za paži a táhl jej k onomu neortodoxnímu koni, se kterým se mladý muž již částečně seznámil. Ken neviděl vůbec žádný smysl v tom, že by se pokoušel bránit. Všichni ostatní sice mlčky seděli na svých místech a se zájmem přihlíželi probíhajícímu dění, avšak ani v nejmenším nepochyboval o tom, že by Gregovi pomohli, kdyby to bylo opravdu potřeba. Jakmile byl náležitě připevněn ke konstrukci koně, Greg odešel ke své speciální výbavičce, odkud se vrátil s dalším z bicích nástrojů v ruce, tentokrát se jednalo o novinku, alespoň u Kena, o relativně krátké důtky z hrubé, drsné kůže. Všichni hosté jako na povel vstali a shromáždili se kolem koně jako hladoví vlci kolem bezmocné oběti – a tou ostatně Ken také byl.

„Kene, jsem s tebou opravdu velmi nespokojen,“ prohlásil Greg téměř slavnostním tónem. „Taková neposlušnost, a navíc přímo před mými vzácnými hosty, to je ještě dvakrát horší! Myslím, že sám chápeš, že tohle ti bez trestu prostě projít nemůže!“

Tohle samozřejmě nevyžadovalo žádný komentář ani odpověď, vše bylo naprosto jasné. Ken se ostatně domníval, že nejbezpečnější bude být hezky zticha, jenže to mu vydrželo pouze do prvního úderu.

Prááásk!!!

„Aááóh!!!

Bože, to byla bolest! Podstatně horší a intenzivnější než jakákoli předtím, proti tomu byla ruka i plácačka obyčejná sranda.

Prásk, prásk, prááásk, prásk!!!

Tahle bolest sice neměla natolik trvalý efekt jako v případech některých plácaček, avšak v síle ji mnohonásobné překonala.

Prásk, práásk!!!

„Aúúú!!! Prosím, už ne, přestaň! To bolí, sakra, to tak zatraceně bolíííí!!!

Prááásk!!!

„Aúúú!!!“

„Jen křič, křič, proto to přece dělám…“

Prááásk!!!

„Aby to bolelo.“

Práásk!!!

„K tomu slouží potrestání, copak si už nevzpomínáš?!“

Prááásk!!!

„Znemožnil a pokořil jsi mě před mými hosty!“

Prááásk!!!

„Přestaň, prosím! Prosííím!!!“

„Co si teď asi musí myslet?! Že nedokážu zvládnout ani vlastní personál?!“

Prááásk!!!

„Určitě něco podobného, ale na druhou stranu… Třeba teď oni sami zatoužili po tom, aby tě naučili správnému chování!“

„Ne, to ne, prosíííím!!! Já už budu hodnýýý!!!“

„To bezpochyby,“ opáčil Greg tvrdě. „Tak co, pánové, někdo další si to chce vyzkoušet?“

Přihlásili se pochopitelně všichni. Ken sice neviděl Gregovy dva pozvednuté prsty, když předával důtky Herbertovi, avšak brzy finální výsledek pocítil na vlastní nahé zadnici. Každý z hostů mu měl dát dvě rány a to také všichni beze zbytku s potěšením vykonali.

„Běž udělat čerstvou kávu,“ poručil Greg, jakmile mladého muže posléze odpoutal.

Ken vletěl do kuchyně jako dělová koule, přičemž si po celou dobu bez ustání třel zmlácenou zadnici jako smyslů zbavený. Myslel si, že se mu ten úžasný žár pouze zdá, jenže naběhlá prdel byla i na dotek pěkně horká. Jistě musela být i pořádně červená, ovšem to naštěstí neviděl. Sice by mohl zaběhnout do koupelny, aby se na vlastní oči přesvědčil, avšak to se rozhodné neodvažoval riskovat. Raději bleskurychle připravil kávu a zamířil zpět do pokoje, kde ji postupně všem naservíroval.

Jako poslední přišel na řadu Greg, který si ovšem daleko více všímal jeho penisu. Stačilo jen pár zkušených doteků a pohlaví se mu znovu skvostně ztopořilo. Ken se Gregovi raději urychleně obratně vysmekl a přistoupil k Herbertovi, aby mu upravil šálek. Jenže Herbert navázal přesně tam, kde předtím přestal. Vzal si jeho ptáka do úst a zase jej začal náruživě kouřit.

Mladý muž se opět počal přibližovat vyvrcholení, pročež se neustále zoufale rozhlížel kolem, zda někde nenalezne jakoukoli záchranu. Když spatřil Jonahův prázdný šálek, bylo to jako dar z nebes. Okamžitě se pohnul a přešel k Jonahovi, aby mu kávu dolil. Jenže vysvobození bylo jen krátkodobé, jelikož Jonah s ledovým klidem Herbertovu úlohu převzal. Pustil se do kouření jeho ohonu a tentokrát se již žádná úniková cesta nenabízela. Všichni kolem nyní na kávu nedbali a upřeně sledovali Jonahovo počínání a Kenův tepající ocas. Mladý muž se sice zoufale pokoušel myslet na všechno možné kromě sexu, jenže to bylo méně než málo. Orgasmus se nezadržitelně přibližoval, stejně jako stoupal vnitřní tlak v jeho pohlaví. A když mu ještě navíc počal Jonah jemně masírovat rudou, napuchlou zadnici a mnout parádně naběhlé koule, nedalo se s tím už vůbec nic dělat. Ken se sice ze všech sil snažil odolat náporu vzrušení, avšak to by za daných okolností zřejmě nedokázala ani zkušená pornohvězda. Představa dalšího výprasku a bolesti ho doháněla k šílenství… A pak již jen Jonah s chutí spolykal veškeré husté sperma, které mu Ken nastříkal rovnou do ústní dutiny a hrdla.

„Kene, co to zase děláš?! Copak ses z těch předchozích lekcí nepoučil?!“

To byl pochopitelně zase Greg, pobavený a rádoby pohoršený. Ken by ho v tu chvíli nejraději uškrtil.

„To už vůbec není zábavné!“

„Myslíš?! Chceš o tom nechat hlasovat?!“

Gregův posměch se stupňoval, zatímco Jonah se Kena pokoušel přehnout přes koleno. Mladý muž se však tentokrát ze všech sil bránil.

„Ne, prosím, už ne! Nechte toho, vždyť to už beztak pořádně bolí, dál to nesnesu!“

„Chtěl by ses raději vrátit na našeho koně?“

Opravdu skvělá volba. Nezbývalo než se podvolit, jinak by to bylo ještě podstatně horší. Zpočátku mu Jonah uštědřil pouze pár ran holou rukou, což se dalo ještě vydržet, jenže pak k nim přistoupil Greg s jednou z jeho plácaček.

„Předtím jen ruka nefungovala, jak jsem si představoval, takže budeme muset použít trochu účinnější prostředek,“ prohlásil pán domu s nemalým uspokojením. „Prosím, Jonahu, dej se do toho!“

To nemusel říkat dvakrát…

Ten otočil Kena na záda a začal ho bít přes prsa, břicho, ano i přes rozkrok.

Bylo to něco nového a bylo to k zbláznění.

Všichni hosté opustili dům takřka ihned poté, co byl výprask lehkou plácačkou zakončen. Ken toho měl tak právě plné zuby, ale do Gregovy ložnice se nechal pokorně odvést.

„To byl vážně skvělý večírek, vedl sis skutečně velmi dobře,“ prohlásil Greg k jeho údivu.

„Bude to pokaždé stejné?“

„Možná ano, možná ne, záleží na tom, jak si budeš počínat a jak moc budeš neposlušný. Některé hračky se však pochopitelně budou čas od času měnit.“

Způsob, jakým to Greg říkal, se Kenovi ani v nejmenším nezamlouval, jenže přirozeně nebyl pánem situace, zvláště ve chvíli, kdy už s Gregem leželi v posteli, přitisknuti těsně jeden ke druhému.

Za pár vteřin se Greg na něj ještě více přimáčkl a počal si pohrávat s jeho čurákem. Zvolna jej mnul a masíroval, třel Kenovi zářivě červenou zadnici, prsty obdělával mírně sevřený anální otvor. Mladý muž se jeho laskání ochotně podvolil. Jakmile se mu ocas postavil, Greg se sklonil a pustil se do kouření ztopořeného penisu. Ačkoli se svému jednání sám divil, Ken začal jeho laskání posléze opětovat, přičemž mu ohon chvílemi mezi zuby doslova drtil. Netrvalo dlouho a Greg se udělal. Jeho partner vše pokorně spolykal, zatímco pán domu popadal dech a nabíral nové síly. Poté v kouření Kenova ohonu pokračoval, přičemž současně prsty postupně rozevíral jeho anální otvor. Díky nesmírně vzrušujícím stimulům, které se na něj hrnuly ze všech stran, vůbec nepochyboval o tom, že brzy bude opět ve stoprocentní formě a připraven svého pokorného poddaného pořádně tvrdě ošukat…

Po prvním rajcovním večírku Gregovi již nestačilo navštěvovat Kena v jeho posteli, ale stále častěji jej tahal i do své vlastní. Při těch příležitostech spolu začali také doopravdy spát, tedy trávili společně takřka celé noci. To se Kenovi zamlouvalo o poznání více než nemilosrdné sadomasochistické praktiky, nehledě na to, že Greg v těchto chvílích býval o poznání uvolněnější než dříve. Většinou Kena do ničeho nenutil, a tím pádem jej ani netrestal. Brzy v něm Ken viděl nejen zaměstnavatele a majitele jeho současného příbytku, ale i opravdového milence.

Jenže po dalších čtyřech týdnech Greg pořádal nový večírek. Zhruba hodinu předtím, než se měli hosté dostavit, Greg poručil Kenovi, aby mu zase pomohl s jeho koněm. Jakmile jej společnými silami přesunuli na určené místo, následoval povel, aby si Ken oblékl svou speciální minivýstroj. Mladý muž poslušně zmizel ve svém pokoji, kde se počal svlékat. Právě s tím skončil, když se vedle něj objevil Greg, držící v ruce lehkou dřevěnou plácačku.

„Nehodláš mě bít, že ne?“ zeptal se Ken s neskrývanými obavami.

„Ale ano.“

„Ale vždyť jsem přece nic neprovedl, nebo snad ano?“

„Ale, nic, Kene. Ovšem, pěkně červená prdel patři k tvé výstroji, copak jsi zapomněl?“

„To není fér!“

„Samozřejmě, že ne. Takže se předkloň!“

„Gregu, prosím!“

„Dobře, jak chceš, v tom případě ti dám výprask za to, že jsi už zase neposlušný! Líbí se ti to tak víc?!“

„Kruci, to vážně není fér!“

„Začínáš se opakovat, nemyslíš? A teď se už konečně předkloň, ztrácíme vzácný čas!“

Jako obvykle neměl na vybranou, veškeré předchozí příjemné zážitky byly zcela zapomenuty, opět nastupoval nemilosrdný dril. Greg si jej nejdříve přehnul přes koleno a pro zahřátí ho začal bít holou rukou.

Plác, plác, prááásk, plááác!!!

„Au, to bolí!“

„O tom nepochybuji, barva přece musí být jasná a dobře viditelná!“

Plác, plác, prááásk, plááác!!!

Následovalo ještě několik úderů otevřenou rukou, načež ke slovu přišla dřevěná plácačka.

„Au, kruci, prosím, přestaň!“

„Ale, Kene, nemyslíš, že takhle to půjde mnohem rychleji?‘

Zase ten výsměch a vědomí stoprocentní převahy.

„Jak moc?“

„Přijde na to, jak rychle tvá kůže mění barvu.“

Výprask plácačkou pokračoval, až se bolest počínala zdát nesnesitelnou.

„Aúúú, to bolí! Přestaň, přestaň! Vždyť už musí být celá červená!“

„Jak to víš?“

„Musí být, pálí to jako čert!

„Jenže podle mě to rozhodně nestačí!“

Plác, plác, prááásk, plááác!!!

Když ho Greg konečně opustil, Ken se unaveně skácel na postel a zoufale si třel právě zmlácené, pořádné rozpálené půlky zadnice. Bože, to byl žár! Prdel mu musela svítit jako světlo semaforu, ovšem zrovna tak vynikal jeho naběhlý žalud. Nyní již před skutečností jednoznačně nemohl déle unikat, výprasky ho velice silně vzrušovaly, o tom nebylo pochyb. Vzdor veškeré bolesti a utrpení ho to zatraceně rajcovalo. Jelikož měl trochu času, naprosto instinktivně si sevřel ztopořený penis a začal masturbovat. Proč ho to jen nenapadlo dříve? Takhle si přece mohl ulevit kdykoli, a navíc mu to mohlo pomoci v tom, aby pak u večeře vydržel vzrušování hostů o něco déle. A tím pádem mohl uniknout dalšímu výprasku… Na druhou stranu si však nebyl vůbec jistý, jestli chce.

Po dosažení vyvrcholení se rychle umyl, ustrojil a vyrazil do kuchyně. Zbývající přípravy mu zabraly sotva pár minut, takže měl ještě stále dostatek času. Zcela automaticky si zase rukou zajel mezi nohy a počal si pohrávat s čurákem. Postavil se mu rychleji, než sám čekal, ale zato finální orgasmus se dostavil o poznání později. Vlastně to stihl skoro na vteřinu přesně, než dorazil první z hostů – Herbert.

Tentokrát si s jeho přirozením začali hrát v průběhu prvního chodu. Jeho plán ovšem zpočátku perfektně fungoval, ať s ním dělali, co chtěli, vyvrcholení se zdálo být v nedohlednu. Vše se diametrálně změnilo, když se pustil do uklízení stolu. Zatímco se činil kolem tabule, Greg místnost nečekaně opustil. O pár desítek vteřin později se vrátil zpět a v ruce držel tenký list papíru, který okamžitě podal Jonahovi.

„Co to podle tebe je?“

Jonah si začal důkladně prohlížet jakousi nepatrnou skvrnu na papíru, ke které posléze i čichal.

„Zbytek spermatu,“ prohlásil nakonec.

Papír putoval k Richardovi, který posléze vynesl shodný verdikt.

„Je to semeno, o tom není pochyb.“

Jako poslední se k papíru dostal Herbert.

„Jo, je to tak,“ přisvědčil stručně.

„Kene,“ obrátil se na něj s přísným výrazem Greg. „Hrál sis dnes večer sám se sebou?“

„Ano.“

„Proč, co sis myslel, že děláš?! Jak sis to vůbec mohl dovolit?!“

Tentokrát byl Greg skutečně naštvaný, což Kena nepříjemně překvapilo. Takovou reakci opravdu nečekal.

„Gregu, vždyť jsi mi přece zakázal vyvrcholit v přítomnosti tvých hostů! Tak jak lépe jsem tomu mohl zabránit?!“

„Takže jelikož jsi věděl, že si s tebou budeme chtít hrát, zcela záměrně jsi nám veškerou zábavu pokazil!“

„Říkal jsi, abych se neudělal,“ opakoval Ken tvrdohlavě a popuzeně. Vůbec se mu nezamlouvalo, jak si Greg pravidla hry bez ustání upravuje k vlastnímu prospěchu. „Nikdy jsi neřekl ani slovo o tom, že si nesmím hrát sám se sebou!“

„Nesmysl, to jsou jen plané výmluvy! Věděl jsi moc dobře, co děláš a čeho tím dosáhneš!“

Greg již pomalu vstával, nepochybně proto, aby mu uštědřil další výprask, ovšem Jonah ho v poslední chvíli zarazil. „Tohle je vhodná příležitost, abychom si v praxi vyzkoušeli jeden můj nový nápad. Smím?“

Greg přikývl na znamení souhlasu, vždy rád zkoušel neotřelé praktiky.

Jonah výmluvně pohnul hlavou směrem ke Kenovi. Pán domu ihned pochopil – tohle nebylo určeno uším mladého muže, pročež jej okamžitě poslal do kuchyně.

Netrvalo dlouho a Greg si pro něj osobně přišel. Všichni čtyři hosté mezitím odtáhli svá křesla od stolu a rozmístili je kolem dokola v kruhu, samozřejmě čely k sobě. Ken ani nemusel příliš uvažovat na to, aby ihned pochopil, že v jeho středu brzy stane právě on. Sotva tak učinil, Greg vynesl očekávaný verdikt: „Společně se svými přáteli jsem došel k rozhodnutí, že ses záměrně pokusil porušit dané povinnosti a vzepřít se instrukcím. Poněvadž jsi ovšem ještě stále relativně nezkušený, potrestáme tě pouze holýma rukama, zato však všichni a opakovaně. Nejdříve se přehneš přes mé koleno, pak přijde na řadu Jonah a následně všichni ostatní ve směru hodinových ručiček. To vše se zopakuje celkem devětkrát!“

Devětkrát?! Ken si ještě ani nestačil pořádné uvědomit, co to všechno bude v praxi znamenat, a již se musel poslušně přehnout přes Gregova kolena. Koneckonců neměl na vybranou.

Plááác… Kruci, už hned na začátku to dost bolelo. Teprve nyní Ken pochopil veškeré souvislosti a důsledky. To měl dostat celých třicet šest ran?! Anebo snad ještě více… Další obava naštěstí byla okamžitě zaplašena.

„A teď dál!“ poručil Greg. Pokorně učinil těch několik málo krůčků směrem k Jonahovi.

Plááác!

Poté přišel na řadu Richard.

Plááác!

„Ne, takhle ne, koukej se otočit!“

To se již nacházel u Herberta, který mu poroučel, jako by byl právě jeho otrok. Důvod byl prostý, jelikož tento host patřil mezi leváky.

Plááác!

Aniž se stačil rozkoukat, už se zase nacházel zpět u Grega.

Plááác, plááác!!!

Ach, ne! Bolest bleskurychle nabývala na intenzitě, přičemž si Ken začínal uvědomovat, že třicet šest ran na jeho již beztak pochroumanou zadnici bude zřejmě více, než by mohl za daných okolností snést. A to nejhorší jej teprve čekalo, když mu všichni muži začali dávat místo jedné rány hned dvě. Bože, jak dlouho dokáže tohle vydržet? Zase se ocitl zpátky u Grega.

Plááác, prááásk, plááác!!!

Počínal propadat naprosté beznaději. Co když budou pokračovat v násobení počtu ran? Ta představa byla více než příšerná. Kriste, to by bylo vskutku šílené!

Plááác, prááásk, plááác!!!

Když se nad tím jen zkusil mimovolně zamyslet, vycházelo opravdu nereálné číslo. To máme krát dvě, krát dvě a krát… To by mohlo ve finále být tak…

Plááác, Prááásk, plááác!!!

No tak, chlape, co jsi to, kruci, za matematika?! Nejsi přece žádný idiot, ne?! Tak se na to pěkné soustřeď a spočítej to, alespoň při tom zapomeneš na bolest. Přece to zase není tak těžké, ne?!

Plááác, prááásk, plááác!!!

Bože, to je tedy bolest! Takže to máme ve výsledku nějakých čtyři tisíce devadesát dva úderů – přibližně, plus mínus.

Plááác, prááásk, plááác, plááác!!!

Ovšem již to, co měl právě za sebou, jej dohánělo k šílenství; bolest byla jen stěží snesitelná a konec se zdál být v nedohlednu. Když jej Jonah už popáté bil, na vteřinku se jej zmocnila bláznivá úleva, že má více než polovinu za sebou, avšak vzápětí si s nezměrnou hrůzou uvědomil, jak se mýlí. Kriste, při těch počtech se dostával sotva do desetiny!

Plááác, plááác, prááásk, plááác, plááác!!!

Bolest narůstala každou vteřinou. Nyní si již připadal, jako by měl zadnici ponořenou hluboko do kotle s vařící vodou, a představy, co by mělo následovat, byly více než děsivé.

Plááác, plááác, prááásk, plááác, plááác!!!

Když jen pomyslel, že toho má před sebou ještě přinejmenším čtyřikrát více, než právě obdržel, začaly se mu dělat rudé mžitky před očima. Vyhlídka byla podstatně horší než bolest samotná.

Plááác, plááác, prááásk, plááác, plááác!!!

„Au, aúúú!!! Přestaňte, prosím! Nechte toho, to mi přece nemůžete udělat! Kriste, máte vůbec ponětí, kolik to bude dohromady ran?!“

„Kene!“

„Vždyť to budou stovky, nebo tisíce, nebo já už sám ani nevím! To přece nemůžu vydržet, to není v lidských silách!“

„Kene, ihned přestaň odmlouvat, jdi k Jonahovi, poslušně se mu přehni přes koleno a drž! Hned teď!!!“

„Vy jste se prostě zbláznili!“

„Kene!“

„Zbláznili jste se, jste naprostí cvoci! Copak tohle může normální člověk…“

„Tak dost! To by víc než bohatě stačilo!“ Greg se rozzlobeně zvedl z místa. „Jak se vůbec opovažuješ podobným způsobem osočovat mé vzácné hosty?!“

Ken okamžitě pochopil, že veškerá legrace s definitivní platností skončila, a v záchvatu panického strachu se pokusil utéct. Jeho pokus byl však samozřejmě již předem odsouzen k totálnímu nezdaru a zničen hned v samém zárodku. Greg jej okamžitě obratně zachytil a přidržel až do té doby, než se jej chopili Herbert a Richard. Ti jej pak společnými silami dotáhli k již dobře známému koni, který mu ovšem nyní naháněl podstatně větší hrůzu. Než se Ken stačil nadát, už byl ke koni pevně připoután, přičemž byl do jídelny obrácen zadnicí. Proto také vzápětí nemohl vidět, co Greg někde za ním dělá a jaké bicí nástroje nebo pomůcky si připravuje. Stejně na tom byl i v momentu, kdy Greg už stanul těsně za ním a po delší době opět promluvil:

„Ačkoli jsme na tebe byli skutečně hodní a trestali tvou neposlušnost pouze výpraskem holou rukou, vděku jsme nedočkali! Zase se nám dostalo jen naprosté neposlušnosti, odmlouvání a tentokrát ještě navíc sprostého napadání! Nejen, že jsi veřejně inzultoval mě, ale dokonce sis dovolil urazit i mé hosty! A to samozřejmé nemůžu ani v nejmenším tolerovat!“

„Je mi to líto!“ zasténal Ken zoufale v nenadálém záchvatu hrůzy. „Je mi to moc, moc líto!“

„Řekl bych, že za pár minut ti to bude líto ještě podstatně více,“ odtušil Greg nesmlouvavě.

Prááásk!!!

„Áááúúú!!! Bože, prosím! Gregu, přestaň, to ne!“

Zase ty proklaté důtky! Možná něco jiného, ale na tom zase tak moc nezáleželo. Ať už Greg teď' používal cokoli, bolelo to jako čert, zvláště po předchozím důkladném výprasku holýma rukama. Až dosud si Ken myslel, že to snad už nemůže být horší, avšak nyní ho více než bolestná zkušenost přesvědčovala o pravém opaku. A jeho utrpení se pravděpodobně mělo ještě více stupňovat…

Prááásk, prááásk, prááásk, prááásk, prááásk!!!

„Přestaň! Prosím! Gregu! Je mi to vážně líto, omlouvám se, prosííím!!!“

Greg na jeho zoufalé výlevy vůbec nereagoval, klidně ho dál systematicky bil, jako by byl hluchý. Výprask bez ustání pokračoval dlouhé, pro Kena nekonečné minuty, dokud frekvence úderů posléze přece jen poněkud nepolevila. Mladý muž připoutaný ke koni by se v tu chvíli vsadil o cokoli, že mezitím musely uběhnout minimálně dvě hodiny.

„Tak a nyní se můžeš, pokud ses již dostatečně poučil, omluvit našim vzácným hostům,“ oznámil mu Greg s ledovým klidem.

„Ano, ano, už jsem se poučil, rád se omluvím, hned se omluvím,“ sténal Ken přerývaně. „Ano, ano, omlouvám se, všechno to byla moje chyba, to já jsem se provinil!“

„Ne, ne, drahý Kene, tak jednoduché to mít nebudeš! Musíš se omluvit hezky každému zvlášť! Herberte?“

Ken stačil sotva otevřít ústa, aby se začal omlouvat, avšak ihned byl přerušen dalším tvrdým úderem, po němž bleskurychle následovaly další. Ani nemusel být génius, aby správně uhodl, že jej nyní bije právě Herbert.

Prááásk, prááásk, prááásk!!!

„Aúúú!!! Přestaňte! Pane Herberte, omlouvám se, je mi to líto!“

Ačkoli jej Herbert tloukl v obráceném gardu, bolest byla stejně intenzivní, ba po předchozí krátké přestávce ještě větší.

Prááásk!

„Jak moc je ti to líto?“

Prááásk, prááásk, prááásk!!!

„Moc, strašně moc, tak moc, že už to víc nejde, prosím…“

Prááásk, prááásk, prááásk!!!

„Dobrá, omluva je přijata.“

„Jonahu?“

„Je mi vážně moc líto, že jsem vás nazval bláznem, pane Jonahu,“ pospíšil si Ken s omluvou, aby ji stihl vyslovit ještě dříve, než jej Jonah začne bít. Marně doufal, že se tak vyhne dalšímu pokračování výprasku. „Opravdu je mi to líto, neměl jsem si to dovolit.“

„V pořádku, rád ti odpustím… Ale až po tomhle!“

Prááásk, prááásk, prááásk, prááásk, prááásk!!!

„Aúúú, přestaňte, prosiiim!!!“

Prááásk, prááásk, prááásk!!!

„Richarde?“

Další z hostů se chopil iniciativy tak rychle, že Ken se ani nestihl nadechnout a již opět inkasoval jednu bezohlednou ránu za druhou.

Prááásk, prááásk, prááásk!!!

„Je mi to líto, Richarde, vážně je mi to líto, omlouvám se!“

Prááásk, prááásk, prááásk!!!

„To je v pořádku, rád ti odpustím.“

Prááásk, prááásk, prááásk!!!

„Aúúúú!!!“

Prááásk, prááásk, prááásk!!!

„Dobrá, je ti prominuto, ale nezkoušej to provést znovu!“

„Ne, to už se nestane, slibuji, nikdy se to nebude opakovat!“

Kenovo ulehčení ovšem netrvalo déle než pouhých pár vteřin, dokud opět nepromluvil Greg:

„Tak to bychom měli, nyní se můžeme vrátit zpět k původní zábavě a předchozímu potrestání.“

„To by ovšem trvalo příliš,“ vmísil se Herbert. „Řekl bych, že i Ken s tím souhlasí, nemám pravdu?“

„Ano, jistě,“ přitakal mladý muž ihned více než ochotně. Při představě dalšího pokračování výprasku a počtu ran, které by ještě musel inkasovat, skoro pozbýval vědomí. Teď se tomu snad vyhne…

„Takže tvé potrestání dokončíme jiným způsobem,“ chopil se iniciativy zase Greg. Prááásk! Okamžitě následující rána Kenovi ihned důrazně připomněla, že zde nemá ani minimální šanci na únik. Dostal se jen z deště pod okap a jeho utrpení znovu pokračovalo.

„Nééé!!!“

Zoufalý křik byl přerušen další sérií úderů.

Prááásk, prááásk, prááásk!!!

„Prosííím, nééé!!!“

Prááásk, prááásk, prááásk, prááásk, prááásk!!! Prááásk, prááásk…

Výprask bicím nástroje opět pokračoval neuvěřitelně dlouhou dobu, dokud Ken nebyl kompletně vyčerpán.

„Budeš ještě někdy masturbovat před některým z našich večírků?“ zeptal se jej poté s vítězoslavným úšklebkem Greg.

„Ne, ne, nikdy!“

Jakmile se všichni vrátili zpět ke stolu, Ken byl nucen i vzdor bolesti pokračovat v obsluze. Naštěstí alespoň pro tentokrát nechali jeho čuráka na pokoji, ovšem místo něj se maximálně zajímali o jeho rudou a naběhlou zadnici, přes kterou bez ustání přejížděli rukama a nahlas komentovali její barvu a momentální stav.

Když se zase jednou vracel z kuchyně, uviděl, jak na něj Herbert s úsměvem hledí a vyndává si ptáka. Když byl jeho velký krasavec venku, Herbert na Kena kývnul. Ten se sebezapřením přistoupil, poklekl, vzal úd do úst a začal kouřit. Připadalo mu to jako věčnost, ale nakonec se dočkal. Ucítil, jak se mu v ústech penis prudce roztepal, Herbert ho zarazil hluboko do krku, snad až do žaludku a začal stříkat. Když konečně přestal, nechal se do čista vylízat.

Ještě Ken nechytil pořádně dech a už na něj mával Richard. Přistoupil tedy k němu a chystal se uspokojit ho stejně. Ten však ho odstrčil otáčejícího čelem vzad. Bylo jasné, že nechce jeho orál, ale touží po análu. Zaujal tedy vhodnou polohu a čekal. Okamžitě ucítil, jak se velká Richardova kláda tlačí do řiti.

Netrvalo dlouho a pronikl dovnitř. Stačilo několik přírazů a z nadrženého samce se stalo zvíře. Jeho ruce zajely pod podprsenku, prsty začaly drtit bradavky a tempo se začalo zvyšovat do závratné rychlosti. Richard si to opravdu užíval. Zasouval se a vytahoval po celé délce. Vytáhl vždy přesně tak, aby nevypadl, a pak zase zarazil až po kořen. To všechno s velkou frekvencí a dlouho. Ken byl brzo bezradný, řiť měl v jednom ohni a konec byl v nedohlednu. Když už myslel, že je toho moc, uvědomil si, že je silně vzrušen, penis mu stojí jak sloup a on prožívá největší rajc ve svém životě. Nakonec přeci jenom sperma vystříklo do jeho zadnice. Ještě několik přírazů, velké množství semena naplnilo střeva a byl konec. Ken potom očistil jazykem znečištěný úd.

Teprve když se dostalo na dezert, přišel na řadu i jeho pták. Ve shodném stavu setrvával i tehdy, kdy si s ním opět všichni postupně začali pohrávat a dráždit jej. Ken byl natolik vyčerpaný, že jej to prostě nemohlo vzrušit. Zase jej nechali v klidu, dokud jim nepřinesl kávu. Pak se ozval Herbert:

„Kene, pojď sem, posaď se.“

Ačkoli se mu do toho příliš nechtělo, mladý muž se poslušně usadil do Herbertova klína. Látka jeho kalhot nebyla na omak nijak zvláště drsná, avšak pro Kenovu zmlácenou zadnici bylo nyní zlé snad úplně všechno.

„Tak co, chlapečku, jak se cítíš?“

Podobný dotaz Ken raději nechal bez jakékoli odezvy. Vzápětí zalapal po dechu, když jej Herbert popadl za schlíplého ptáka a počal jej pozvolna, velmi zkušeně masírovat.

„Jak se ti to všechno zamlouvá?“

Měl na mysli stimulaci ohonu, anebo veškeré dosavadní anabáze u Grega? Ken pro jistotu zvolil relativné neutrální odpověď.

„Většinou to není špatné.“

Při tom již k vlastnímu zděšení a údivu vnímal, že se mu čurák opět počíná postupně topořit. Současně se shodným stylem zachoval i penis Herbertův, který měl stimulů hned více najednou. Host vnímající na sobě Kenovo rozpálené tělo a především samotnou zadnici se vskutku mohl jen stěží udržet na uzdě. Proto také mladého muže vzápětí poněkud posunul, takže se následně jeho naběhlý ocas i s látkou kalhot v rozkroku ocitl přesně mezi rudými, nabobtnalými půlkami. Ačkoli se tomu pokoušel všemi dostupnými prostředky bránit, bylo to pro Kena mimořádně rajcovní, zvláště když k tomu ještě připojil vlastní fantazii, která v jeho mysli posunovala skutečné události ještě o kousek dále. Herbert i nadále pokračoval v rafinovaném dráždění. Možná, že k tomu dojde právě nyní…

A když nad tím tak uvažoval, uvědomoval si, že nyní si nepřeje nic jiného – alespoň by jej snad dále nebili. Pod dojmem veškerých stimulů a představ se začal na Herbertovi pomalu vrtět, za což byl vzápětí odměněn ještě podstatnějším ztvrdnutím Herbertova ohonu.

„Prosím, už žádný výprask,“ ozval se Ken nesměle, jakmile pocítil, že jeho vzrušení začíná nabývat potenciálně nebezpečných dimenzí.

„Neměj strach, k ničemu takovému nedojde – pochopitelně pokud budeš poslušný a budeš se řídit danými pravidly a zásadami.“

„Jenže pokud budete takhle pokračovat, zase se udělám,“ opáčil Ken nešťastně.

„Jen ti pomáhám, abys měl možnost se udělat,“ ušklíbl se Herbert pobaveně. „Konečné rozhodnutí přece závisí na tobě – jestli chceš dosáhnout vyvrcholení, prosím, a pokud ne, pak tomu jednoduše zabraň.“

To se snadno řeklo, ovšem praktická realizace byla za daných okolností takřka nemožná. Ken se sice snažil co nejvíce uklidnit a zabránit dalšímu rajcování, ovšem Herbertovy doteky byly bez ustání mocnější. Pokoušel se myslet na to, jak byl předtím připoután, jakou bolest musel ze stejných rukou snášet, jak důtky svištěly vzduchem, když jej všichni bili. Brzy si uvědomil, že nejen, že jeho vzrušení neklesá, ale naopak se při podobných vzpomínkách ještě stupňuje. Ano, nebylo pochyb, utrpení a bolest jej pěkně vzrušovaly. Pokud se chtěl uklidnit, tak to si tedy zvolil zatraceně špatnou metodu. Nyní již jej bolest ani netrápila, spíše se slévala v jediný celek se vzrušením.

„Jen si s tím nelam tu svou pěknou hlavu, Kene, nedělej si starosti,“ ozval se po delší době znovu Herbert, který jako by mu nyní četl myšlenky. „Vyvrcholení přece není ve skutečnosti vůbec nic špatného, a to ani u nás, i když si teď možná myslíš něco úplně odlišného. To pravidlo ohledně orgasmu jsme přijali pouze proto, abychom ti nabídli nenásilnou a jednoduchou cestu, jak si snadno říct o výprask. Nemáme prostě zájem o to, abys nás inzultoval pokaždé, když budeš mít chuť na výprask, takhle je to přece mnohem rychlejší a jednodušší. Chceš výprask? Tak se prostě udělej a je to!“

„Ale já žádný výprask nechci a ani jsem nikdy nechtěl!“ zasténal Ken zoufale, ačkoli podvědomí mu jasně říkalo, že Herbert má asi pravdu.

„Řekl bych, že tvůj čurák ví mnohem lépe než hlava, co vlastně chceš,“ opáčil Herbert, přičemž mu začal rafinovaně dráždit prsní bradavky. Mladý muž byl velice překvapen vlastní reakcí. Na podobné dráždění nikdy příliš citlivě nereagoval, ale nyní se pod dojmem předchozího výprasku choval naprosto odlišně. Host nyní pokračoval v obdělávání jeho bradavek pravou rukou, zatímco mezi nohama se mu činil rukou levou.

„Prosím, ne, už ne, já nechci další výprask.“

Cítil, že se jeho vyvrcholení velmi rychle přibližuje, avšak i přesto to trvalo déle, než předpokládal. I když se nesnažil odporovat, užíval si Kenovo dráždění ještě dlouhé minuty.

Herbert si neprotestujícího Kena jemně přehnul přes koleno a začal ho rukou beze spěchu vyplácet. Ken sice doufal, že ho předchozí brutální výprask důtkami dostatečně znecitlivěl, avšak jestliže tomu tak vskutku bylo, efekt již dávno odezněl. Opět pociťoval silnou bolest, která se sice s předchozí co do intenzity nedala srovnat, avšak i přesto měl co dělat, aby potlačoval návaly nutkání začít křičet. Naštěstí Herbert překvapivě brzy ustal. Kenovo ulehčení však nepřežilo ani jeho další větu.

„Už jsi rozehřátý dost, takže další přípravy můžeme klidně vypustit,“ poznamenal Herbert. „Běž ke koni!“

Host jej vzápětí osobně doprovodil k rozměrné pomůcce, zatímco Greg mezitím vylovil ze svého arzenálu nástrojů další plácačku, tentokrát o něco více rozměrnou a těžkou než všechny, které používal dříve. Ken už ani neměl sílu na to, aby uvažoval o tom, jak dlouho ještě tohle vyplácení bude trvat. Měli snad v úmyslu jej úplně odrovnat, zničit bitím?

Na další přemýšlení se mu ovšem už nedostávalo času, jelikož se za jeho vyšpulenou zadnicí široce rozkročil Herbert a počal mu dávat další bezohledný výprask širokým bicím nástrojem.

Všichni hosté se vystřídali v jeho análu záhy po jeho zakončení a po té hned zmizeli, zatímco Greg již odváděl zničeného Kena do své ložnice.

„Dnes sis počínal vskutku dobře, učíš se rychleji, než jsem předpokládal,“ chválil ho po cestě. „Jenom se už příště nepokoušej znovu uplatňovat ten trik s masturbací. Kazíš tím veškerou zábavu.“

Greg se bleskurychle svlékl úplně do naha a skočil do postele, kde skoro bezvládného Kena přitáhl k sobě a následně se posunul pod něj. Oběma rukama jej pevně objal, načež mu položil dlaně na rozpálené, sytě červené půlky. Chvíli se s ním jen tak jemně mazlil, přičemž ho postupně zbavil posledních několika drobností, zbývajících z jeho výstroje. Poté se již jeho ruce zvídavě rozběhly hlubokou proláklinou mezi Kenovými půlkami, kde posléze zákonitě dorazil přímo k řitnímu otvoru. Pomalu jej počal dráždit nejdříve jedním a posléze dvěma prsty. Na nočním stolku měl již připravený lubrikační gel, kterým si okamžitě prsty potřel a poté pokračoval v dráždění, při kterém zvlhčoval Kenův anální otvor.

„Pohni se o kousek dolů… Pomalu.“

Zatímco Ken se pokoušel přesně plnit jeho povel, jednou rukou mu i nadále držel půlky zadnice široce roztažené, zatímco druhou si zpevňoval čuráka těsně nad kořenem, aby jeho žaludem posléze zajel rovnou do Kenova análu.

„Tak je to správné, jen pokračuj, postupuj pomalu dolů.“ Stačilo dalších pár vteřin a už se Ken skoro sám nabodl na tvrdý, dlouhý ohon. Ačkoli s tím ani nepočítal, Ken se cítil vskutku báječně. Po zdánlivě nekonečných výprascích nyní vnímal příjemné vzrušení, při kterém mohl nejen cítit sexuální rozkoš, ale dokázal i odpočívat a relaxovat. Rozpálená zadnice a Gregův horký čurák mezi půlkami, to byla opravdu senzační kombinace, která dokázala snadno překrýt a vymazat veškeré předcházející utrpení. Veškeré stimuly dohromady pak znovu přinutily jeho ptáka povstat a ještě naposledy se dostat zpět do vrcholné formy. Naštěstí to nemuselo trvat dlouho a oba vyvrcholili stylem, jaký přesně odpovídal předchozímu skvostně rajcovním večeru.

O několik desítek minut později, kdy se oba poněkud uklidnili a nabrali dostatek nových sil, se Ken pozvolna nadzvedl, poklekl mezi Gregovými stehny a opřel se o levý loket. Pravou rukou se pomalu vnutil mezi Gregovy plné půlky a jedním prstem pomalu projížděl úžlabinou mezi zaoblenými polokoulemi zadnice, dokud nedospěl k řitnímu otvoru. Najednou se cítil plný energie a přichystaný na další náruživý sex. Roztáhl Gregovi půlky a začal jej dráždit, jeho pán se spokojeně zasmál, rozevřel ještě více nohy a podal Kenovi tubu lubrikačního gelu.