• Tark
Stylklasika
Datum publikace17. 2. 2020
Počet zobrazení857×
Hodnocení4.56
Počet komentářů0

Ať ve vzduchu visí, co chce, ať si Henry rozdává miliony denních povelů, Zigyho voňavé péro mám v jejich rámci dovolené, proto mě nic víc teď nezajímá.

Je to krásný přítulný snědý sameček a ohon mu božsky trčí. Zaromatizovaný snídaňovým vystříkáním je ještě lákavější a lahodnější.

Využíváme soukromí, které poskytuje zadní dílenská část malé loděnice u přístavního mola. Kousek od nás, do jednoho z uschovaných člunů, si sice zalezli Georgie se Swenem, ale to spíš umocňuje erotično nastalé situace, než aby to vadilo. Jejich vzdychání, sténání a to, jak se po sobě nedočkavě sápou, nám vhání úsměvy do tváří. Za chvíli se z nich ale stávají stejně nenasytné a žádostivé výrazy, s jakými před pár okamžiky pod lodním plachtu zalezli oni.

Chytám Zigyho za zadek, přitahuju si ho blíž a něžně se mu zakusuju do rtů. Měním to ve vášnivé líbání. Jazykem si ho vychutnávám a podmaňuju. Nebrání se, oddává se mi a pravačkou mi mezi stehny lehce masíruje ptáka. Pohrává si s předkožkou a špičkami prstů do ní proniká až na žalud.

Ztvrdnul mi už dávno a moje touha mu jde naproti. On mi ji roztírá po uzdičce a občas přejede po celém ohonu až ke koulím.

Nepřestávám ho líbat, pronikat mu do pusy a levačkou mu už i já masíruju čůráka, který se mi tlačí na stehno.

Víc nevydržím. Rychle si klekám, nos mu tlačím do rozkroku a nasávám jeho kořeněnou vůni. Nemůžu se nabažit. Tváří mu přejíždím po celé délce ztvrdlé klády, hezky pomaloučku od koulí až po zvlhlý žalud.

Lehce po něm přejíždím rty, špičkou jazyka ho dráždím a jemně ho koušu. Zigyho ohon sebou škube extází a do pusy mi posílá decentní výrony předmrdky. Zákusek pro hladového, který nestačí. Beru si ho celého do pusy a zasouvám až na mandle. V krku cítím další sladkou Zigyho šťávu, kterou polykám a trochu saju, abych mu z varlat vytáhnul ještě o trochu víc.

On mě pravačkou hladí ve vlasech a druhou rukou si laská koule. Přinucen k tomu podtlakem, kterým z nich vytahuju jeho vlhkou touhu. Zažívá nevydržitelně příjemné lechtání, pálení a dráždění. Nepřestávám nasávat jeho výtoky a masážními pohyby mu sjíždím ohon. Pokaždé se moje rty boří do krátce střižených chloupků, které zdobí jeho chloubu. Ta sebou škube, kmitá a posílá mi do krku čím dál masivnější dávky roztoužené šťávy. Zigyho pravačka na mé hlavě už dávno nehladí, ale přiráží mě na rozdováděného čůráka.

Nastala chvíle odpískat poločas.

„Ještě ne, borče!“ povídám mu do očí a opět se mu zakusuju do rtů. Vzdychá, sténá, kroutí se v odeznívající rozkoši a oplácí mi zuřivé polibky. Ohonem se mi otírá o stehna a roztírá po nich svoje výrony. Rukama mě hladí po ramenech, na zádech a přesouvá se na prsa, kam soustředí i své další polibky. Dráždí mi bradavky, pokračuje na břicho, jde do podřepu a rovnou mi začíná zuřivě hulit péro.

Rvu mu ho na mandle, až se zalyká, dusí a nemůže popadnout dech. Přesto pomáhá a sám si můj klacek cpe do krku. Jednou rukou mě hladí po zadku a druhou dráždí svoji zbraň.

Já mám už taky slušně nabito, že bych skoro pálil, ale ve vstupu do loděnice vidím stojícího Jonase. Nehnutě nás pozoruje, jako by se zlobil, že jsme ho nevzali rovnou s sebou. Mrkám na něj, vytahuju ohon ze Zigyho a místo něho mu mezi rty strkám prsty, kterými se může zabavit, dokud Jonas nedorazí. Olizuje mi je, jako kdybych mu pořád pusu mrdal ocasem.

Tomu se už ale věnuje Jonas, který si kleknul těsně vedle Zigyho. Ještě před tím se ale nedokázal udržet a do ucha mi pošeptal:

„Přivábila mě sem chuť tvýho semene, kterou od rána nemůžu dostat z hlavy.“

Zigy mu automaticky jde pravačkou po ohonu, který masíruje, zatímco si Jonas vychutnává dávky mojí předmrdky.

Pohled na ty dva krásné samce, jak se přetahují o pozornost mého ohonu a na střídačku ho pokuřují, olizují a laskají se ním stejně jako s mými varlaty, se mnou pořádně cvičí. Rovněž tak s mým čůrákem. Pulzuje mi v něm a od kořenu cítím příjemné pálení, vzrůstající pnutí i hromadící se energii. Netrvá dlouho a obě lačné pusy plním mrdkou, až z nich vytéká ven. Borci se předhánějí, kdo mi bude cákající ohon cucat déle, a víc šťávy tak nachytá i spolyká. Ten druhý mi pak v mezi čase dráždí varlata, aby dávkovala víc, a oba se nepřestávají sami honit.

Z hadice mi dál vytékají přívaly semene, ale já už toužím po tom jejich. S pohledem na oba přenádherné samce nelituju promarněné mrdky, jejíž zbytky posílám už jenom na podlahu, a popoháním oba dva, aby si sedli naproti sobě na ponk, o který jsem se doteď opíral já. Poslušně činí, jak jim nakazuju, a už se k sobě tlačí zády s roztaženýma nohama tak, aby se jejich ohony dotýkaly a koule se mačkaly o sebe navzájem. K takhle připraveným ztopořeným lahůdkám se skláním já a začínám je olizovat, laskat se s jejich naběhlými žaludy a na střídačku je pohulovat. Pusou se věnuju oběma roztouženým a tekoucím ohonům najednou a každého z borečků jednou rukou dráždím na zadečku. Oni sami si v rozjeté extázi hladí a mačkají varlata. Jejich výtoky jsou tak šťavnatější a hojnější. Vychutnávám si každý z nich. Občas přidám i ruku a klacek, který zrovna nemám v puse, dráždím prsty a roztírám po něm všechno, co z něho vytéká.

Oba vzdychají, hekají a čím dál zuřivěji se na sebe tlačí, aby se dotýkali varlaty, a tak si je i pomačkávali, dráždili a masírovali. Kůže na jejich šourcích voní chlapským kořením. V obou ohonech už cítím mrdku, která se pomalu, ale jistě prodírá nahoru.

Přidávám na intenzitě hulení i olizování. Každému samečkovi jednou rukou chytám ty jeho za zády, aby nemohli honit. Chci si vychutnat to blaho, které chlapovi způsobí orgasmus přivozený jenom cizím přičiněním.

Jdou skoro současně. Oba ohony mám souběžně v puse a cítím, jak mi do ní ládují cákance rozdováděné mrdky. Nepřestávám je pohulovat ani polykat. Borci se vzpínají rozkoší i slastí a snaží se přirážet, aby si ulevili co nejvíc.

To všechno bleskově končí s krátkým zakvílení sirény. Henry nás svolává do budovy.

Tam nás seznamuje s další jeho zákeřností.

Moc dobře ví, že část zdejšího osazenstva potřebuje nutně zasunout. Zapíchat si. Zmrdat hezkého chlapa až do bezvědomí, protože jenom honění nebo kouření nestačí uspokojit naše vysoce potentní libida ani zkrotit vrozené zvířecí pudy.

Proto na dnešní pozdní odpoledne připravil další lahůdkovou skupinovou zkoušku, která by měla utužit náš kolektiv, posílit vzájemné vztahy i schopnost překonat spolu i v těch nejhorších podmínkách ty nejobtížnější nástrahy.

Taková dovednost vyžaduje profesionální sebekontrolu. Ovládat se, nepodlehnout niterným tenzím, a když to okolní situace nedovoluje, tak prostě nezasunout, i kdyby se zrovna nabízela povolná díra.

K tréninku podobných schopností jsme nastoupeni u bazénu za chatou. Všichni úplně nazí a většina z nás opět nekontrolovatelně nadržená.

Henry je nadšený. Přesně to zapadá do jeho taktiky. Rozohněně se ujímá tvorby náhodných dvojic, náhradníků i určování rolí pro jednotlivé účastníky.

Jak jsem si myslel, stávám se prvním nosičem.

A vzápětí už mám kolem krku obtočené ruce překrásného Juliana. Visí na mně zepředu, nohy pěvně upíná kolem mého pasu, jeho ztvrdlý ohon mi tlačí na břicho a divukrásnou prdelku špulí přímo k roztoužené špičce mého rozpáleného ohonu. Jen proniknout.

Jeho úkol je jednoduchý – všemožně mě dráždit a nasedávat mi na čůráka, abych neodolal, a zespoda do něho proniknul, nebo ho aspoň pocákal.

Já ho v této formaci musím přenést po okraji asi 50 metrového bazénu tak, abychom nespadli do vody a jeho díra nebyla během úkolu nikterak zneuctěná. Je zakázaný zásun, osahávání i potřísnění výronem čehokoliv.

Na druhé straně koupaliště na mě už čeká neméně spanilý Josi, kterého totožným způsobem ponesu zpátky.

Zkouška pevnosti mé vůle se pak bude ještě opakovat ve druhém kole, v němž na druhý břeh dopravím Wallyho a Cedrika, a to bez jediného proniknutí, sáhnutí, výronu nebo dokonce cákance.

„Uf! Tak to bude sranda,“ šeptám do tváře Julianovi, se kterým právě vyrážím na první štreku.

Hajzlík se kroutí, doráží a provokuje. Kouše mě do uší, svírá stehna a já cítím jeho hebkou rozpálenou kůži na tvé své. Vrtí prdelkou a snaží se dosednout mi na špičku ohonu. Daří se mi uhýbat, ale musím se soustředit i na nohy, abych nezakopnul.

Je to dřina. Ohon mám pokrytý semenem, které z něho ještě dost dlouho vytékalo po kuřbě se Zigym a Jonasem v loděnici. Rošťák Julian to musí cítit a určitě ho dráždí myšlenka, že namazáno je. Stačilo by jenom málo a zajel bych do něj bez jakéhokoliv většího odporu.

„Ty prevíte, jen počkej! Vrátím ti to.“

On se jenom zlomyslně šklebí a na moje výhružky odpovídá další vlnou provokací. Už jsme skoro na konci. Zmocňuju se jeho pusy a jazykem ho divoce dobývám, aby nepostřehnul, že se blíží finále, a třeba ještě něco na poslední metry nevymyslel. Je znát, že se mu to líbí, naše jazyky se zuřivě potkávají a vyměňují si rozvášněné doteky.

V nejlepším ho házím do vody. „To tě trochu zchladí,“ posílám za ním a vítězně poskakuju s rukama nad hlavou.

Obratem ruky mě ale čeká zpáteční cesta. Josi se už nemůže dočkat a vypadá u toho odhodlaněji, než by to kdy dokázal Julian.

Mě ale už v půlce prvního bazénu napadla spásná myšlenka. Henry nic takového nezakázal. Aniž by na to někdo stihnul zareagovat, si na trčící ohon nasazuju jeden z plastových kelímků, které jsou na nedalekém stole připravené spolu s pitím. Za což se mi dostává nadšeného aplausu od zbytku týmu. Za pár minut jsem i s Josim na druhé straně s připsaným vítězstvím.

„Blbci, máte testovat svoji silnou vůli, a ne vynalézat nový způsoby anitkoncepce,“ vítá nás tam rozčileně Henry a okamžitě zakazuje používání jakýchkoliv pomůcek.

Přesto se žádný z nosičů nenechává zahanbit a do posledního všichni zadaný úkol zvládáme, aniž by byl kterýkoliv z análů potřísněn výtokem, výronem nebo dokonce zneuctěn některým ze ztopořených dobyvatelů.

Velitel je spokojený, ale na platnosti svého denního rozkazu trvá až do zítřejšího rána, a to v celém jeho rozsahu. Atmosféra houstne. Někteří z nás si už nutně potřebují na někom zařádit, vylít si do někoho koule a během živočišné mrdačky mu předvést sílu, dominanci i něžnost nadrženého samce.

Situace se zhoršuje v ložnici. Zigy i Jonas si svoje lehátka přisunuli k tomu mému, takže dnes usínáme de facto na trojlůžku. Zprava se mi Zigy tiskne do podpaží a já mučivě cítím jeho horký dech na svých prsou. A vlevo si přes sebe moji ruku přehazuje Jonas, který se ke mně natáčí zadečkem.

Ačkoliv jsme všichni vysprchovaní, nic nedokáže zakrýt aroma stáda potentních a nadržených býčků.

Z druhé strany místnosti se proto, záhy po zhasnutí světel, začínají ozývat lákavé zvuky. Pod nimi si nadrbaný mozek nedokáže vybavit nic jiného než nějakou neřest, nebo přímo prasárničku.

Z ostatních koutů ložnice je cítit napětí. Potlačování mužské energie rezonuje celou místností, až málem i slyšet.

Nemůže to být ani půl hodiny, u stropu se zase probouzí ostrý svit zářivky a ve dveřích stojí pátrající Henry.

Po rozkoukání všichni okamžitě posíláme zrak do rohu, ze kterého se ještě před chvíli ozývaly vzdechy, hekání, sténání, ale především lačné mlaskání a vibrování. Ani jedno oko nechce přijít o nádhernou podívanou, po které touží. Chceme vidět, jak si to tam dva, nebo i víc borců rozdává. Ohony v zadcích, olízané koule a pusy plné předmrdky.

Zklamaně však jenom zíráme na Pedra, který se na nás provinile culí od tekoucího Ditrichova ocasu, který sebou škube a pulzuje, protože je Henry vyrušil akorát na vrcholu.

„Dobrý, kluci, to je v cajku,“ hlásí velitel a zhasíná.

Jenomže ani dobrý, ani v cajku to není pro mě a předpokládám, že v tom nejsem sám. Což se zakrátko potvrzuje. Pohled na ty dva byl poslední kapkou pro několik borců, kteří pod rouškou opětovného přítmí chytli svá, a věřím, že na některých lehátkách nejenom ta svá, ztvrdlá a napumpovaná přirození, aby je aspoň růčo rychle přivedli k nekonrolovatelným úlevným výstřikům. Tlumené výkřiky, vzdechy a roztoužená zavzlykání se ozývají ze všech stran ložnice.

Což samosebou nenechává chladnými ani nás tři. Přesto jsme rozhodnutí neporušit rozkaz.

Není to ale brutální píglování ptáků ani závod o nejrychlejší vysemenění. Oba se ke mně něžně tulí, vinou, otírají svá nahá těla a dávají mi ochutnat všechny svoje krásy. Poslepu si užívám spontánnost a smyslnost úžasných záblesků erotična, v nichž se ke mně zezadu tiskne Jonas a já na zadku cítím jeho kmitající ruku i tvrdý ohon, který se mi špičkou žaludu dobývá mezi stehna. Zigy si ke mně kleknul zepředu, a já mám tak příležitost nasávat vůni jeho nádherného čůráka a nabažit se chuti jeho výronů. Pravačkou mi masíruje ohon. Jsem totálně uvolněný a připravený vycákat se mu do dlaně. Předbíhá mě a pusu mi plní proudy semene. Polykám, polykám a olizuju jeho nádherný klacek, který mi nepřestává dopřávat erupce lahodného spermatu. Svoje rozstřikuju do prostoru, aniž bych se trápil, co všechno jím zcákám a poskvrním. Něco málo zachytává Zigy do ruky a roztírá mi zpátky po žaludu, až se nedokážu ubránit nezřízenému vzdychání. To všechno korunuje Jonas svým orgasmem, který je ještě o něco hlasitější než ten můj. Rozdováděnou stříkačku mi cpe mezi stehna, kam i posílá veškerou šťávu, která se mi lepí na nohy, na koule, a zvyšuje tak úroveň našeho společného blaha.

Oba borečci se ke mně ani po vycákání nepřestávají tulit. S posledními zbytky bdělosti si dopřáváme ještě pár pohlazení a intimních doteků.

Hodnocení
Příběh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (11 hlasů)
Vzrušení: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (11 hlasů)
Originalita: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (11 hlasů)
Sloh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (10 hlasů)
Celkem: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (17 hlasů)

Autoři povídky

Celé jménoTark Hölvei
Věk29
Ostrovan

Nezapomeň napsat komentář, a podpořit tak další publikaci autora!