- GD
Tento příběh je skutečný a osobní se špetkou fantazie. Na čtenáři pak nechávám, aby sám posoudil, kde je hranice reality.
Bylo nebylo, ale ano bylo, z větší části. Přes chat jsem se dohodl, že potřebuji pořádný výprask a zmalovanou zadnici. Slovo dalo slovo, našli jsme si vhodný termín a místo a šlo se na věc. Když jsem se sešel s domluveným spankerem, byl jsem odveden do studia, kde mne čekalo překvapení v podobě dalšího dominanta – majitele studia, kterého jsem již znal. Po malém občerstvení na uvítanou se jdu svléci. Jsou mi nasazeny náramky na ruce i nohy a obojek. Jsem uchycen do klády a zavěšen na kladku. Začínám být bit. Zjišťuji, že ne všechny dohody platí. Nejen, že nejsme sami dva, jak jsme se původně dohodli, ale oba dva mne vyplácí současně a ještě navíc nedělají pauzy, abych si to vychutnal a také více vydržel.
Pro zahřátí použili nejdříve důtky a jemně mne s nimi bijí přes zadek. Když mé pozadí začíná měnit barvu, dál pokračují s plácačkou. Takto postupují, dokud nemám prdelku pěkně rudou. Od té chvíle střídají různé předměty na mé zadnici od klepače na koberce, přes řemen po rákosku. Jsem překvapen, protože velice rychle psychicky odcházím a hroutím se. Slzy mám na krajíčku a prosím o přestávku. Místo toho mě více kladkou zvedají, kláda se mi usazuje na ohryzek a při každém mém pohybu mne přidušuje. Chvíli to trvá, než si všimnou, že asi něco není v pořádku, a mezitím mne usilovně bijí. Konečně… přeci jenom mě lehce spouštějí. Majitel mi nasazuje speciální popruh, jehož součástí jsou dvě korková kolečka s hroty dovnitř. Po upevnění na mé tělo vychází přesně pobitá část na mé dvorce a hřeby se zarývají do těla. Hrají si s mými genitáliemi i takto ošetřenými bradavkami. Je to s podivem velmi nepříjemná bolest a protestuji proti tomu. Ještě trochu tedy zmlátí zadnici a je tu přestávka.
Jsem sundán z kladky, kláda sejmuta a jsem zaveden do kobky, v které jsem pevně uchycen na skoby nad vchodem. Jsem roztažen, visím na rukou celou svou vahou, pokud zrovna nestojím na špičkách. Ještě zavřít, zamknout mříž a zůstávám sám se sebou. Občas přijde majitel a pohrává si s „podprsenkou“. Vzhledem k tomu, že se snažím uhýbat, jsem za obojek a koule přivázán pevně ke vstupním, mřížovým a zavřeným dveřím. S ohledem na zmíněnou skutečnost jsem si moc neodpočinul. Nevím, jak dlouho jsem takhle relaxoval, ale pro mne to byla věčnost. Jak se později dozvídám, po 15 minutách jsem vyveden. Když přijdou a pustí mě ven, mám radost a jsem fakt rád, že to mám za sebou. Ó, jak se mýlím. Je mi sundána nevítaná ozdoba a jsem pevně přivázán k lavici. Je mi zle, ruce bolí, zadek pálí. Docela rád bych to skončil, ale nemám šanci.
Rvou mi do zadku dildo a já s údivem opět zažívám další negativní pocit. V tomhle rozpoložení dostávám další nářez. Netrvá dlouho, již jsem se neudržel a začínám řvát z plných plic, brečet a prosit o konec.
„Co se ti nelíbí, zmrde? Chtěl jsi pořádně seřezat prdel? Chtěl! Tak drž!“ A bijí mne intenzivně dál vším, co jim přijde pod ruku. Už jsem tak omlácen, že už mi to ani tak nevadí. Mění tedy metodiku mého výprasku, dělají konečně delší pauzy nejen mezi nástroji, ale i mezi ranami a mne se to poznenáhlu začíná líbit. Když už jsem opravdu seřezaný natolik, že mám co dělat sám se sebou, přestanou. Když se rozhodují, že skončí s mým týráním, jsem ale nakonec rád.
„To už by mohlo stačit, ne?“ Avšak jak jsem naivní. Ještě to přece jenom není konec. Majitel bere do ruky řemen, se kterým jsem už nejspíš dostal tehdy před lety. Dostávám několik ran a jsou docela příjemné i když silné. Tak teď konec!!! Neeee!! Ještě si to chce vyzkoušet spanker. Musím tedy ještě vydržet pár ran. Tak už!! Ještě neeeeeeeee!! Majitel chce pozvat svého známého, aby se na tu krásu, kterou mi na zadku vytvořili oni, podíval taky. To snad nemyslí vážně!! No dobře, ať se tedy podívá, ale už mě nebije!! Kamarád přichází, zálibně kouká a samozřejmě, že si chce taky zkusit do mne bouchnout. Ale já už nechcíí!! Nebo snad ano?! Tak dobře, ještě snad trochu snesu. Když zvednu hlavu, která mi vysílením padala, uvidím v soustavě zrcadel něco famózního, přímo umělecké dílo, moji prdel. V té chvíli, i kdybych viděl cokoliv, stejně bych souhlasil, že už to stačí.
Tak jak jsem, se všichni ve mně začnou tvrdě střídat a to má vliv na moje přednosti. Ještě tak ten první mne bere sám, ale za chvíli už jednoho lížu i kouřím, zatímco další se ukájí v mé díře a ten třetí se zatím udržuje v pohotovosti. V okamžiku, kdy některý z těch, co obsluhuji, dojde k závěru, že to zatím pro něj stačilo, dojde na patřičném místě ke střídání stráží. Užívám si tenhle sex jak nikdy nic v dosavadním životě. Ten pocit, když do mne buší a naráží do zmasakrované zadnice, je nepopsatelnou slastí. Každý, když se střídá, ať už při příchodu či odchodu, mne přes ni několikrát silně plácne rukou. Náhle mi mezi půlky, přímo na díru, začne dopadat rákoska. To je tak nepřekonatelný rajc, když po několika ranách to ustane a do mne vnikne další úd objevuji nevídané výšiny. To se mi velmi líbí, tohle chci ještě a ještě. Od té chvíle rákoska nahrazuje ruku a dopadá přesně tam, kde mi to dělá opravdu dobře. Když usoudí, že této polohy je už dost, každý se už udělal, odvážou mne a berou mne zepředu. Několikrát se ještě udělají a v okamžiku, kdy do mne již poněkolikáté napumpují svou dávku každý z nich, i já spustím svůj vodotrysk.
Až když se vzpamatuji, jdu si prohlédnout svůj zadek. Konečně sundávám náramky, obojek a prohlížím se v zrcadle. Hraje všemi barvami jak duha, řiť se otevřeně směje na celý svět a line se mi odsud nevídaná slast. Pěkná, velmi pěkná je moje prdelka! Jak krásně hřeje a na omak je tak příjemně tvrdá. Škoda, že k tomuto stavu vede tak bolestivá cesta. I když vzato kolem dokola tak při jiném, pomalejším přístupu bych mohl vydržet ještě něco navíc!! Teď už ale fakt nechci ani ránu. Mám toho plné zuby a jediné podstatné pozitivum tohoto večera jsou právě tyhle okamžiky a pocity šířící se z mé zadnice. U baru se občerstvuji, oblékám se pěkně naostro, tak se můj prožitek ještě zvětší, a odcházím domů s rozpálenými červenými půlkami, čerstvými jelity a rozmrdaný, že ani nohy pořádně nemůžu dát pořádně k sobě.
Ve svém konečném důsledku jsem vlastně šťastný a to nejen proto, že to už mám za sebou. Následující dny si vychutnávám zvláštní pocity přicházející z mého pozadí. Po tomhle zážitku se má záliba v bití mého zadku už jen zvyšuje.
Autoři povídky
Můžu být rád, že po mně někdo něco občas chce, aspoň existuji. Když ovšem občas po někom něco chci já, neexistuji.
Celý život chci býti svině a zůstávám volem i když jsem býk.
Nezapomeň napsat komentář, a podpořit tak další publikaci autora!
Komentáře
Omlouvám se ostatní čtenářům, ale musím.
njn, ono "mírné" je dost subjektivní a to jak osobně, tak časově. V daným okamžiku to hold nebylo mírné, ale potom to bylo příjemné.
Poslední odstavec a poslední věta z toho předchozího jsou naprosto z reality. Ona je dohoda sice hezká, ale když se překročí s citem může to v konečném důsledku být i docela rajc. Ještě jednu větu bych vypíchl jako realitu "...Chtěl si ..." , pravda při akci nezazněla, ale obsahuje opravdu reálný požadavek.
Další věty a děj už nechávám k posouzení opravdu na vás, moji drazí.