D.C. 2000

Dovolte mi, prosím, malou rekapitulaci aktuálních dějin podle oficiálních zdrojů v časování D.C. předtím, než vám povím svůj osobní příběh s tím vším spojený.

1 D.C.

objevuje se nový virus

15

identifikován první pacient s virem

54

umírá první pacient

58

virus se začíná prokazatelně šířit po světě

75

WHO vyhlašuje globální stav zdravotní nouze

116

WHO vyhlašuje pandemii

118

Evropa se stává hlavním centrem nákazy

388

podání první vakcíny

399

objevuje se nový kmen o 70 % rychlejší

532

objevuje se další kmen, který je už dvakrát rychlejší než původní

644

objevuje se kmen, který zabíjí už bez pomoci jiných nemocí a bez ohledu na věk, i když stáří na to má stále jakýsi vliv

732

prudce celosvětově narůstají úmrtí kardiovaskulárního, mozkového a plicního charakteru bez přispění viru

777

počet úmrtí nevirového původu překročil počet úmrtí způsobených virem, a ten rozhodně není malý

821

psychologové evidují prudký nárůst depresí

896

sexuologové zjišťují první zvýšený výskyt jedinců se změnou sexuální identity, většina klientů ztrácí své heterosexuální zaměření

1020

změna sexuality lidstva se dostává na úroveň pandemie

1280

genetici zjišťují zásadní změny v lidském genofondu, které vedou většinou k homosexuálnímu zaměření jedince

1761

počet úmrtí způsobených chorobami z ochrany překročil počet úmrtí způsobených virem

Dnes je 2000 D.C. a už je jasné, že všechny pokusy chránit se před tímto virem vedly jen k jednomu. Není mnoho lidí, kteří jsou schopni mít dítě klasickým způsobem. Většinu z nás přitahuje a vzrušuje pouze osoba stejného pohlaví. Pamatuji si doby, kdy toto neplatilo a bylo to přesně naopak.

Mně osobně tento stav nevadí, dá se říci, že mi i vyhovuje. Vždycky jsem miloval muže a větší či menší tlak společnosti, aby tomu bylo jinak, mi byl dost nepříjemný. Teď už se nemusím žádným způsobem omezovat, žiju tak, jak je mi příjemné a velí mi má přirozenost.

Díky viru jsem poznal svoji životní lásku. Ať jsem se snažil sebevíc se proti viru chránit, nakonec se mi to nepovedlo. Navíc nastaly komplikace a já skončil v nemocnici. Jak se později ukázalo, tím spouštěčem byla kombinace mé homosexuality a viru. Několik dní jsem se pohyboval na hranici mezi životem a smrtí. Když jsem se konečně probral z horeček a začal vnímat okolí, všiml jsem si, že se o mne stará pohledný mladík tak ve věku mého syna. Ano, jsem již starší muž, který, nebýt svého zaměření, by mohl mít dospělé dítě.

S ohledem na průběh mé nemoci, který byl hodně nestandardní, jsem se ocitl v jedné ze studií pandemie nejmenovaného institutu. Tenhle zmíněný krasavec byl právě jeden z těch, kteří na tomto projektu pracovali. Uplynulo pár dní a ukázalo se, že má homosexualita mi přivodila komplikace, ale taky mne zachránila od smrti. Co se též vyjevilo, bylo, že objekt mého zájmu nemá zájem o osoby stejného pohlaví. Bylo to pro mě zklamání, ale co jsem mohl dělat, že? To už jsem věděl, že se jmenuje Martin.

Když jsem po dvou měsících končil s rehabilitací a výzkumem, čekal jsem, že se s ním rozloučím, ale nepřišel. Zajímal jsem se, co s ním je, s divným pocitem v břiše. Dostal jsem odpověď, že je již tři dny na JIPce. Chytil to nakonec taky, přes všechna možná opatření. S tím se se mnou rozloučili, poděkovali mi za mou účast jako jednoho z prvních v jejich projektu a odešel jsem domů.

Doma jsem se cítil špatně kvůli vědomí o Martinově stavu. Bylo mi naprosto jedno, že vztah s ním není možný. Důležité pro mne bylo, že bojuje o život. Následující měsíc jsem byl jak na trní. Nevěděl jsem, jak na tom je, a přitom jsem se bál zavolat tam, kde by mi to řekli. Toto dilema vyřešil jeden zvonící telefon v podvečer. Volali mi z projektu. Martin se probudil a chce mne vidět. Když jsem se zajímal, kde ho najdu, bylo mi řečeno, že je celou dobu u nich. Nelenil jsem a vyrazil jsem hned za ním.

Jakmile jsem ho uviděl, okamžitě se mi zvedal tlak a s ním i něco jiného. Proč já si musím vždycky naběhnout a trpět? Byl tak hubený a přesto krásný. Sotva mne zaregistroval, usmál se a promluvil.

„Ahoj. Jsem rád, že tě vidím."

„Ahoj. Já tebe taky, ani nevíš jak. Je dobře, že jsi to zvládnul."

Úplně jsem cítil, jak rychle se začínám červenat.

„Ale ovšem, že vím. Jsi si vědom, o čem je výzkum, kterého ses účastnil?"

„Vliv viru na člověka a jeho následky v případě přežití."

„Jistě. Jenomže my se snažíme jít do hloubky. Začíná se rýsovat možnost působení viru na genofond a mnohem více, než jsme očekávali. Ty jsi byl gay již před ním a v rámci možností ses s tím netajil. Velice rychle a dobře jsem si všiml, jak mne pozoruješ. Bylo mi jasné proč."

Tak a teď bych se nejradši zakopal do středu Země. Jenomže on pokračoval dál.

„Přitahoval jsem tě, líbil se ti. Mně to však nic neříkalo, ba mi to bylo krajně nepříjemné. Když jsem se probral, vzpomněl jsem si, jak jsem se o tebe staral a viděl tě tolikrát nahého – a ona vzpomínka mne silně vzrušila. V mých snech jsi začal od té doby hrát hlavní sexuální roli, a to hlavně tvůj parádní zadek. Přitom ještě před mým nakažením mi něco takového bylo přímo odporné. Musel jsem si tě nechat zavolat, abych ti řekl, že tě strašně chci a hrozně tě miluji."

S těmi slovy zvedl peřinu, odkryl svoji nahotu a já uviděl tu krásu, po které jsem tak dlouho toužil. Jeho velký, silný úd trčel do prostoru jako betonový stožár z hustého houští. Jeho tělo i přes prodělané problémy bylo stále celkem zachovalé a dávalo najevo, že až přijde čas, bude opět ve formě jako dřív.

„Vidíš, co jsi způsobil? Pomůžeš mi s tím? Prosím."

„Strašně rád a kdykoliv, Martine. Můžeš si se mnou dělat cokoliv a kdekoliv se ti zachce."

Vzal jsem ho do úst a udělal mu dobře. Chutnal fakt báječně.

Jak to bylo možné, nastěhoval jsem se do jeho bytu od instituce. Po skončení projektu jsme se museli přestěhovat jinam, ale to nevadí.

Nakonec se ukázalo i díky této studii, jaký má probíhající pandemie dopad na lidstvo v dlouhodobém měřítku.

Genetici zjistili, že jedna z mnoha mutací viru způsobených abnormální snahou lidstva se bránit, a ještě navíc špatným způsobem, mění lidský genofond homosexuálním směrem. Nejtypičtější chybou bylo jen částečné omezení kontaktu lidí, à la otevřené některé obchody a jiná místa zase zavřena, takže k největšímu shromažďování lidí docházelo tam, kde to bylo možné. Nepomáhala žádná ochrana ve stylu roušek, protože vir si našel cestu, jak se šířit. Jak se ukázalo, bohužel pozdě, nejlepším řešením bylo lidem zamezit jakýkoliv styk s jinými osobami aspoň na měsíc, a pro případy, kdy mezilidský kontakt je nevyhnutelný, tak pokud možno jen v omezeném okruhu lidí. Možná by bylo i řešení neomezovat lidi v kontaktech vůbec, asi by bylo zpočátku více úmrtí, ale vir by se rychle vyčerpal a v konečném důsledku by byly všechny následky menší a netrvalo by vše tak dlouho.

Dokonce i ti, kteří mohou mít děti, tuto genovou modifikaci mají a předávají ji svým dětem. Je jen otázkou, za jakých okolností se tento genetický sklon projeví. Zatím se zdá, že počtem zplozených dětí jedním párem se pravděpodobnost homosexuality zvětšuje geometrickou řadou. Další, co se jeví, je, že každou generací tento aspekt slábne, i když hranice homosexuality u dětí se přitom bude zřejmě posouvat k těm dříve narozeným. Je tu předpoklad, že i v tom nejhorším případě bude první dítě heterosexuální. Všechny studie se shodují na tom, že dřív než za padesát generací vliv tohoto viru nevymizí. Takže se lidstvo za tu dobu zredukuje minimálně o dvě třetiny. Jakékoliv pokusy o množení in vitro skončily katastrofou. Narozené dítě bylo výhradně homosexuální a naprosto neplodné bez ohledu na stav svých rodičů. To, co se před veřejností snaží všichni zainteresovaní utajit, je, že ač už se ví, která část DNA je zasažena, tak všechny pokusy ji napravit skončily smrtí.

Žijeme s Martinem stále spolu a já mu dělám poddajnou, ke všemu ochotnou a oddanou ženušku. Jsme šťastni a Martin je rád, že se nakazil kmenem, který ho učinil konečně šťastným.