• Vikys
Stylklasika
Datum publikace26. 9. 2021
Počet zobrazení2180×
Hodnocení4.67
Počet komentářů9

Přiblížili se ke dveřím klubu. Vítr zesílil a oni rychle vběhli dovnitř, kde se srazili s dalším párem. Stáli v chodbě, svlékali si kabáty a v tu chvíli je Yve poznal.

„Alexi.“

„Yve!“ oslovený ho políbil na obě tváře, teplé rty na chladné kůži. Pak se otočil k Samovi. „Same, ahoj. Už jsme se báli, že jdeme pozdě.“

„Kdepak,“ odpověděl Sam a taky se nechal od Alexe políbit. „Jste tady tak akorát.“ Pak pokývl na pozdrav druhému z dvojice. „Remy, zdravím.“

Byla to náhoda, že se sešli zrovna tady. Yve ale věděl, kam se to bude dále ubírat. Tam, kam chtěli. Tedy hlavně spíš kam chtěl Sam.

„Ahoj,“ pozdravil a políbil Remyho. Zdálo se mu, že v Remyho očích zahlédl záblesk, a usmál se. Uvnitř ovšem cítil napětí. Hlavně dýchej, řekl si v duchu. Není proč mít obavy. Snad.

„Co na to říkáš?“ obrátil se Alex na Yveho, když Sam a Remy kousek poodešli.

Yve se na něho nechápavě zadíval, ale pak mu to došlo. „Aha, ty myslíš…“ Cítil, jak se mu to obličeje žene krev. „Co ti Sam řekl?“

„Že chce, aby tě Remy dneska ojel.“

„Aha. Ano. Správně.“ Yve cítil, jak mu v krku vázne dech. Takže tohle Sam naplánoval.

***

Trvalo to nějakou dobu, než Yve na Samův návrh přistoupil. Nejdřív ho napadlo, že Samovi jen jejich společný sex už nestačí, a trochu se ho to dotklo. Proč by jinak chtěl něco takového? Nějaké problémy určitě neměl, protože sex si celou dobu fakt užívali.

Yvemu se Sam od prvního okamžiku jejich seznámení líbil. Moc se mu líbil a zdálo se, že i Sam je v jeho společnosti rád. A potom přišel Sam s tím návrhem. Že se Yve nechá ojet od někoho jiného a on se na to bude jen dívat.

Zpočátku váhal, chtěl, aby byl pro Sama jediný. Záleželo mu na něm a přál by si, aby to bylo oboustranné. Byl ochotný pro to ledacos udělat, ale tohle by ho nenapadlo. Ovšem pokud tím Samovi splní jeho přání… Chvíli o tom uvažoval, ale pak mu to přestalo připadat zvláštní, prostě to nakonec vyhodnotil tak, že jde nejspíš o Samovu fantazii, která mu dělá radost, a souhlasil. Přál si Sama potěšit. A taky chtěl dokázat, že rozhodně není úzkoprsý.

Taky tady budeš mít ten důkaz ohledně velkomyslnosti, pomyslel si Yve. Teď se uvidí.

A jak se blížil den, kdy se to celé mělo uskutečnit, přistihl se Yve, že se na to – možná – docela i těší. Zvláštní a překvapivé zjištění.

Alexe i Remyho znali tak trochu z dřívějška, takže Yveho nepřekvapilo, když Sam „určil“ právě je.

***

Mířili chodbou směrem k zarezervovanému pokoji.

„Proč vlastně…,“ otočil se šeptem Alex k Yvemu, „proč to vlastně děláte? Sam má nějaké problémy?“

„Ne, kdepak,“ rychle odpověděl Yve. „Myslím, že… Líbí se mu představa, že se na mě bude dívat, když budu s někým jiným,“ dodal nepříliš jistým hlasem.

Alex na něho hleděl, v obličeji prázdný výraz.

Yveho to překvapilo. „On vám nic neřekl?“

„Řekl jen, že by chtěl… sex ve více lidech. Trojku. No a Remy se pro to hned nadchl. Už párkrát jsme…“

„Nemusíš mi nic říkat,“ skočil mu Yve do řeči.

Alex se zasmál. „Neboj se. Se Samem to nebylo nikdy. Zatím. Proto mě to překvapilo.“

Myslí si, že bych mohl žárlit, pomyslel si Yve, ale nahlas nic neřekl. Pravda ovšem byla, že vůbec netušil, co může čekat, když se rozhodl do toho jít.

„Jdeme?“ podíval se na něho Alex tázavě.

„Jistě,“ přikývl a zhluboka se nadechl. Není třeba se znervózňovat. Všechno bude v pohodě. Nic na tom není, dělá to takhle hodně lidí, Alexe i Remyho známe…

Proč mě to neuklidňuje?

Před dveřmi pokoje Yve zaváhal. Díval se, jak Sam a Remy vstupují dovnitř, a snažil se překonat jakýsi stín pochybností, který cítil uvnitř.

„Jsi v pohodě? Zdá se, že…,“ Alexovi zazníval v hlase stín obav.

„Ano, jistě.“ Znělo to sebejistěji, než Yve opravdu cítil. Alexova starostlivost ho trochu znervózňovala.

„Opravdu?“

„Opravdu,“ kývl a vynutil ze sebe úsměv, ale pořád stál na místě.

Alex potřásl hlavou. „No, takže abychom taky šli dovnitř,“ a ukázal na dveře. „Ti dva si už asi říkají, co nás tady zdrželo.“

Vstoupili dovnitř. Pokoj byl velký, mnohem větší než čekal, a na podlaze ležela obrovská matrace, nejspíš vyrobená na míru. Taky tam ležely různě poházené plastové tuby, asi s lubrikantem. Ve vzdáleném rohu byla skříňka plná lahví alkoholu.

Tohle všechno si Yve uvědomil během zlomku vteřiny. Co ho však zarazilo, byli Sam a Remy uprostřed matrace. Stáli tam, rukama se navzájem hladili a divoce se líbali.

„Tak tohle nebylo v plánu. Remy určitě neměl se Samem nic mít. Netuším, co se stalo,“ šeptal Alex a podíval se na Yveho.

„To byl nejspíš Samův nápad,“ taky šeptem odpověděl Yve. Zvedal se v něm vztek. Nebo snad záchvat žárlivosti? To by ještě chybělo. Přece s tím souhlasil, věděl, do čeho jde, že tady není na žárlivost místo. Ale přece se na něčem dohodli, měli plán, takže…

Alex vypadal rozrušeně a zdálo se, že neví, jak zareagovat.

Yve se trochu uklidnil. To by mě tedy ta velkomyslnost opustila rychle, prolétlo mu hlavou. Odkašlal si a nahlas řekl co možná nejlhostejnějším tónem: „Nenechte se rušit.“

Sam a Remy se od sebe odtrhli, ve tváři výraz překvapení. Remy vypadal, že je mu trapně, Sam naopak se tvářil vyrovnaně. Do očí se ale Yvemu nepodíval.

 

Yve byl rozrušený, bylo mu divně a cítil se svým způsobem zrazený, ale hlavně měl vztek. Protože Sam se tady toho všeho vůbec neměl aktivně účastnit. Tak se přece dohodli.

Chvíli zíral na ty dva a v tu chvíli se v něm něco změnilo a on se rozhodl, že si to vychutná. Že udělá všechno, aby Samovi ukázal, jak si sex s Remym bude užívat. Na nějaký předem určený plán už není místo.

Skopl boty a vykročil směrem ke dvojici. Remy se na něho díval s omluvným výrazem v tváři a pak se vydal směrem k Alexovi. Yve mezitím došel k Samovi.

„Bavíš se?“ Ušklíbl se, když k němu Sam zvedl oči, a pokračoval: „Myslím, že teď je řada na mně.“

Sam neodpověděl. Zíral na Yveho a tvářil se lhostejně. Skoro.

„Měl by sis najít místo, odkud budeš mít dobrý výhled,“ pronesl Yve a poplácal Sama po rameni. Mysl mu ovládl nával euforie.

Sam se mlčky otočil a zamířil k okraji matrace, kde stáli Alex a Remy a něco si šeptali. Sedl si na kraj kousek od nich a mlčky hleděl před sebe.

Remy opustil Alexe a přistoupil k Yvemu. „Hele, fakt mě to mrzí…“ Nestihl dokončit. Yve si ho za tričko přitáhl k sobě a políbil ho. A znova a znova.

Odtrhli se až po dlouhé chvíli.

„Nedělej si s tím starosti,“ pronesl Yve lehce a pohladil ho po tváři.

„Nečekal jsem, že mě bude líbat,“ Remy vypadal nervózně, jak se snažil o vysvětlení, „a když začal, myslel jsem, že se pravidla změnila.“

Yve si povzdechl. „Už o tom nechci mluvit.“ Znovu Remyho políbil a tentokrát pootevřel rty. Objal ho oběma rukama a přitáhl si ho k sobě.

„Musím přiznat,“ šeptal Remy přerývavě, zatímco mu polibky oplácel, „že na to myslím od té chvíle, co nám Sam zavolal. Jsem z tebe úplně hotový, Yve…“ Přitiskl se k němu ještě víc.

Yve zlehka přejížděl rty Remymu po krku. O lichotky nikdy moc nestál, ale v tu chvíli ho potěšila.

„Ani netušíš, jak jsi úžasný,“ pokračoval Remy.

„To mě těší,“ usmál se Yve, „ale co kdybychom s tím trochu pohnuli?“

„Ale jistě. Chceš na to rovnou skočit, nebo radši pomalu?“

„Pomalu. Co nejpomaleji.“ Yve olízl Remymu ušní lalůček.

„Fajn. Nic jiného jsem ani nečekal.“ Remy odpověď sotva vydechl.

Yve se ušklíbl. „A pěkně to rozjedeme, ať z toho Sam má co nejvíc.“

Remy se zarazil. „Chceš, aby žárlil? Nevím, jestli to má v povaze, a navíc při něčem takovém přece…“

„Prostě to zkusíme,“ skočil mu Yve do řeči. „Užijeme si. A uděláme pro to, co jen udělat půjde.“

„To nebude problém,“ Remy začal rozepínat knoflíčky na Yveho košili, jeden po druhém. Po každém rozepnutí políbil a olízl odhalený kousek kůže. Yve zavřel oči. Bylo to úžasné, teplý a vlhký povrch jazyka na chvějící se pokožce. Jako by jím projížděly elektrické výboje. Poté mu Remy košili stáhl z ramen.

Yve otevřel oči, přejel po lemu Remyho trička a potom mu ho jedním dlouhým tahem přetáhl přes hlavu. Odhodil ho a pak zahákl prsty za opasek Remyho kalhot. Ušklíbl se a zatáhl, aby se oba dostali blíž k Samovi. Jak mohl Yve vidět, Sam stále seděl na úplném okraji matrace. Při Yveho pohledu sebou škubl, ale neodvrátil se.

Alex seděl kousek dál, ve tváři pořád neklidný výraz, ale Yve se na něho povzbudivě usmál. Všechno je v pohodě.

Znovu zavřel oči, když se Remyho rty přesunuly na jeho ucho. Cítil lehoučký pohyb po citlivé kůži hned za uchem a zničehonic si představil, že je to Sam. Rychle oči otevřel a vrhl pohled směrem, kde Sam seděl. Viděl, že už je dva nepozoruje. Hleděl s divným výrazem někam do neurčita a vypadal, jako kdyby ho něco znepokojilo. V Yvem se při tom pohledu kolem srdce sevřela obruč. Možná jsem měl být trochu milejší, napadlo ho, ale vzápětí se ujistil, že ne. Že to zkrátka nešlo.

Za tohle celé mohl Sam, byl to jeho nápad. To ale neznamenalo, že by tak úplně věděl, do čeho jdou, pomyslel si Yve. Možná že Sama napadlo, že navzdory předem připravenému plánu se to celé může nečekaně zvrhnout a on nebude vědět, co dělat.

„Jsi v pohodě?“ Remy se na Yveho díval s obavami v očích.

Yve se tak ponořil do úvah, že si vůbec nevšiml, kdy ho Remy přestal líbat.

„Jasně,“ odpověděl a Remyho políbil. Přestal myslet na Sama a soustředil se na to, co ho čekalo.

„Vezmeš mě do pusy?“ Remyho hlas byl sotva slyšitelný.

Sundat Remyho kalhoty trvalo pár vteřin. Yve si před něho klekl a skoro se mu zatočila hlava, že užuž bude mít ten krásný tvrdý klacek v puse. Lehce ho olizoval, pomalu přejížděl rty po celé délce. Pak je pootevřel a vzal dovnitř lesknoucí se naběhlý žalud. Slyšel, jak nad ním Remy sténá. Chvíli ho kouřil, jazykem přejížděl po jemné kůži a zajížděl do otvoru na špičce. Jednou rukou držel Remyho penis u kořene a druhou mu zlehka masíroval stažené koule.

Až najednou se mu Remy vytrhl. „Potřebuju pauzu, nebo se udělám. Jsi fakt dobrý,“ šeptal chraptivým hlasem a zvedl Yveho z pokleku. „Možná bych mohl sundat tohle,“ a začal rozepínat Yveho kalhoty.

Yve cítil, jak se mu hrdlo stáhlo nedočkavostí. „Jistě.“ Rychle si kalhoty stáhl a otočil se k Remymu. „Co bys rád?“ Jeho vztyčená chlouba sebou lehce zaškubala.

Remy ho chytil za ramena a otočil čelem ve směru, kde seděl Sam. „Klekni si. Na všechny čtyři.“ Začal Yveho líbat vzadu na krku. „Dívej se na něho.“

Jeho hlas byl jako šepot vánku, proud vlahého vzduchu u Yveho ucha.

Přinutil se podívat na Sama na kraji matrace. V jeho tváři uviděl napjatý výraz.

„Záleží mu na tobě,“ Remy ho hladil lehkými tahy po bocích.

„Tím si nejsem jistý,“ Yve zavřel oči.

„Ale já ano,“ v Remyho hlase byl slyšet smích. Jeho ruce sjely Yvemu na zadek a stiskly. „A co bys řekl na změnu plánu? Ojedeš ty mě.“

Yve se usmál a otevřel oči. Přikývl. Když už Sam s těmi změnami začal, jistě mu nebude vadit ani tahle.

Věděl, kde začne. Přinutil Remyho, aby si lehl na záda, a potom se usadil mezi jeho roztažené pokrčené nohy. Vzal jednu z poházených tub s lubrikantem a otevřel ji. Remyho penis ztvrdl snad ještě víc, když ho vzal Yve znovu do pusy. Pomalu a dlouze ho kouřil a přitom si na prsty nanášel lubrikant. Opatrně vlhkými prsty obkroužil růžici a pak jeden prst vsunul dovnitř. Zvolna zajížděl do hloubky a zase vytahoval, pohyboval prstem ve stejném rytmu jako ústy, až Remy pod ním začal sténat a lehce přirážet. Přidal další prst a pokračoval, když ho Remy rychle chytil za vlasy a odtáhl od sebe.

„Dost, nebo to nevydržím.“

Yve se spokojeně usmál. „Teď si klekni na všechny čtyři,“ řekl a slyšel, že má hlas lehce ochraptělý.

Remy poslechl. Přetočil se tak, že hlavu měl ve směru, kde seděli Sam a Alex. Yve si klekl za něho a dlaní ho pohladil po zádech, od krku až k bedrům. Potom se podíval na Sama.

Bylo to jako fyzický dotek. Sam vypadal zcela soustředěně, díky čemuž Yveho erekce dosáhla maxima. Musel pohled odvrátit, aby mohl pokračovat. Znovu si na prsty nanesl gel a párkrát přejel po vlastní vztyčené chloubě, pak znovu přes Remyho nedočkavý otvor. Sklonil se a políbil Remyho mezi lopatky, cítil přitom jeho chvění. Potom přitiskl svůj žalud na růžici a začal zajíždět penisem dovnitř.

Remy pod ním zasténal a Yve zavřel oči. Po těle se mu rozléval neskutečný pocit vzrušení. Obklopilo ho horko a vlhko a sevření v úzkém prostoru bylo fantastické. Na chvíli se zastavil.

„Pokračuj,“ vydechl Remy, „je to paráda.“

Zatlačil víc do hloubky a potom pomalu vytáhl. Pohled na tvrdý klacek mizící v Remyho zadku ho fascinoval. Vzpomněl si na Sama a jeho bílou kůži a vzhlédl.

Pohled mu padl na Alexe, který se náhle postavil a zamířil k nim. Klekl si vedle Yveho, položil dlaň Remymu na rameno a zatlačil. Ve tváři měl výraz vzrušení.

„Remy, dolů.“ Pak se Alex otočil k Yvemu. „Takhle se mu to bude líbit.“

„Jo, dělej, šukej mě,“ Remy už vzdychal nahlas a lehce přirážel proti Yvemu.

Yve se díval, jak si Alex sundal tričko a kalhoty a lehl si, rozkrokem hned u Remyho obličeje. A vzápětí už jeho tvrdé mužství zmizelo mezi Remyho rty.

Usmál se. Šíleně ho ta celá situace vzrušovala. Přirážel krátkými a rychlými pohyby do úzkého otvoru, otíral se uvnitř žaludem o prostatu a poslouchal, jak to u Remyho vyvolalo táhlé zdušené sténání.

„Ano, Remy, ano…,“ Alex se na matraci téměř svíjel, pánví rychle přirážel Remymu do pusy. Zvrátil hlavu dozadu a skoro křičel vzrušením. Remyho skloněná hlava se pohybovala v pravidelném rytmu nahoru a dolů.

Pane bože. Yve měl pocit, že to nedá, že se každou chvíli udělá. Zvedl pohled, aby se podíval, co na to Sam. Co viděl, v něm zvedlo další vlnu vzrušení. Sam měl rozepnutý poklopec a ruku uvnitř. Lehké pohyby nenechávaly pochybnost, jakou činností se zabývá. A k tomu zíral na Yveho široce rozevřenýma očima.

Yve pevně chytil Remyho za boky a přírazy zrychlil. Alexovo sténání teď znělo pravidelně, bylo vidět, jak stehna ještě více rozevřel. Pak se Alex najednou prudce nadechl, naposled přirazil Remymu do úst a zařval.

Ježíši. Yve při tom pohledu myslel, že už se víc nedá vydržet. Sklonil se a chytil Remyho napjatý klacek do dlaně. Stačilo párkrát přejet a Remy vykřikl. Yve cítil jeho horké vystřikující sperma na svých prstech, stahy orgasmu kolem své chlouby, viděl, jak se Alex od nich trochu odtáhl a zvědavě je pozoruje.

Znovu se podíval na Sama a ten pohled mu zatemnil mozek. Sam vytáhl své neskutečně vztyčené mužství, jezdil po něm rychlými tahy dlaně a oči přitom upíral na výjev před sebou. Ruka se rychle míhala po tvrdém klacku nahoru a dolů a pak mu ze špičky rudého žaludu vyletěl proud bílé tekutiny. Tohle Yve už nevydržel. Cítil, jak se přes něho valí vlna orgasmu, táhle zařval, prudce několikrát přirazil do úzkého otvoru růžice a už cítil, jak jeho vyletující sperma plní Remyho vnitřek.

Celý vysílený padl Remymu na záda, cítil, jak se celý třese a penisem mu probíhají poslední záchvěvy.

„Teda to fakt stálo za to,“ Remy se svalil bokem na matraci a Yve s ním.

Alex klečel u nich a usmíval se. „Bylo to skvělé.“

Yve se přinutil zvednout do sedu. Podíval se na Sama, ale v jeho tváři byl jen výraz mírného soustředění.

Remy pořád ležel a pozorně Yveho sledoval. „Líbilo se ti to?“ A usmál se.

„Je nutné, abych na to odpověděl?“ ušklíbl se Yve.

Alex se sklonil a Remyho políbil. „Teď zrovna se mi hlavou honí všelijaké nápady pro příště.“

„Už se nemůžu dočkat,“ objal Remy Alexe kolem krku a přitáhl ho blíž k sobě. Jejich líbání bylo víc než výmluvné.

Yve je spokojeně sledoval. Líbilo se mi to s nima, fakt že jo. Měl pocit, že Remyho a Alexe zná snad odjakživa. Večer se vůbec neodehrál podle plánu, ale dopadl skvěle.

Podíval se na Sama a nepatrně se usmál. Sam mu úsměv vrátil, prohrábl si vlasy a na tváři se mu rozhostil výraz spokojenosti.

***

„Proč jste se s Remym líbali? Měl ses přece jenom dívat,“ Yve na Sama tázavě hleděl. Byli doma a jemu se chtělo hrozně spát, ale na tohle se zeptat musel.

Sam zaváhal. „Abych pravdu řekl, nevím. Prostě jsme se na sebe podívali a už to bylo.“

Yve potřásl hlavou.

„Není třeba žárlit, přece víš…,“ pokračoval Sam.

„Já nežárlím,“ skočil mu Yve do řeči, ale pak se zarazil. Opravdu nežárlil? „Jen jsem se hrozně naštval.“ To ostatně byla pravda.

„Nějak se to celé zvrtlo. Remy měl ojet tebe, ne ty jeho,“ řekl Sam zamyšleně.

Yve se ušklíbl. „Když už změny, tak ve všem, ne?“

Sam se rozesmál. Přistoupil k Yvemu a objal ho. Podíval se mu do očí a lehce mu jazykem olízl rty. „Líbilo se ti to?“

Yve se zmohl jen na šepot. „Jistě. Sice jsem to nečekal, ale líbilo.“ Pootevřel rty, aby Samův jazyk mohl dovnitř. Neptal se, jestli se to líbilo i Samovi.

Po chvíli se odtáhl a pevně se na Sama zahleděl. „Příště už Remyho nechám, aby mě ojel, jaks chtěl, slibuju.“

„Chceš si to zopakovat?“ Překvapení v Samově hlase nešlo přeslechnout.

„Samozřejmě. Alex a Remy jsou skvělí,“ Yve nahlas zívl. „Ale už půjdu spát. Promluvíme si o tom zítra.“ Se spokojeným úsměvem se otočil a odešel do ložnice.

A nebudeme si dávat žádná pravidla ani plány.

***

Věnováno realutopikovi a P.Waitsovi

Hodnocení
Příběh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (33 hlasů)
Vzrušení: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (33 hlasů)
Originalita: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (33 hlasů)
Sloh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (33 hlasů)
Celkem: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (38 hlasů)

Autoři povídky

Celé jméno-
Věk0

Co mě nezabije, to mě posílí.

Autor

Nezapomeň napsat komentář, a podpořit tak další publikaci autora!

Komentáře  

0 #9 Odp.: PlánSinme 2022-04-10 17:25
Síce si dosť dobre neviem predstaviť, ako toto nejaký vzťah ustojí, ale to nič nemení na fakte, že to bolo super a pútavo napísané. Ďakujem.
Citovat
-2 #8 Odp.: Plánrealutopik 2021-09-28 15:27
Cituji tě, P.Waitsi: ...vždy záleží jenom na Vás co se svým životem uděláte, na nikom jiném. Nezlob se, ale tohle je chorobně optimistická, výchovná propaganda (čili lež), která je nám do hlav vtloukána na základní škole (Myslím, že jsi jednou psal, žes býval učitel), přechází ve výchovu dospělých a nikdy nekončí. Prázdná fráze, která má občánky pozvednout k neutuchajícímu úsilí o sebepovznesení, ale ve skutečnosti je vede hlavně k poznání, že za všechny neúspěchy si každý může vždycky sám a sám a dobře mu tak, blbci neschopnému. Ve skutečnosti je to jinak: každý jedinec je po celý život ve vleku vnějších vlivů, proti jejichž přesile skoro nikdy nic nezmůže. Těmi přesilovými vlivy jsou genetika, rodinný původ, národnostní původ, sociální původ, výchova nebo nevýchova v rodině, výchova (nebo převýchova) ve školách, vzdělávání nebo nevzdělávání, veřejné mínění, společenské tradice, zvyklosti, morálka, předsudky, pověry, zlozvyky, třídní příslušnost, tělesné dispozice a indispozice, zdravotní stav, vrozený intelekt, vrozené schopnosti a neschopnosti, podnebí, počasí, zeměpisný původ, právní řád, spravedlnosti a nespravedlnosti, zkušenosti z toho všeho vyplývající... a spousty náhodých událostí... Toho, co záleží jen na Vás, co může jedinec na svém životě změnit, je podle mého optimistického odhadu pesimisty nanejvýš, řekněme, pět procent.
Pokud jde o J. K. Tyla, řekl bych, že 19. stol. (i 20. stol.) jeho tehdy skandální manželství ve třech spíše utajilo než ustálo.
Citovat
+2 #7 Odp.: PlánIsiris 2021-09-27 20:48
Ha! Povídka, kde na konci není o jednoho hlavního hrdinu míň, ale pro změnu o jednoho až dva víc :P Taky jsem v průběhu čekala, že to kvůli žárlivosti jednoho až několika aktérů dopadne tragicky, a ono ne, takže překvápko ;-)
Citovat
+1 #6 Odp.: PlánVikys 2021-09-27 20:44
Všem díky za komentáře :-)
Musím ovšem poznamenat, že žádné pokračování o POTOM nechystám.
Citovat
+3 #5 Odp.: PlánP.Waits 2021-09-27 16:09
luší se poděkovat za dedikaci.. sic. ;-) A pokud se tu řeší to POTOM, vždy záleží jenom na Vás co se svým životem uděláte, na nikom jiném. A není to dokonce ani žádná velká novinka, takový J.K.Tyl žil v jedné domácnosti se svojí ženou i její sestrou, bylo to sice „skandální“, ale kupodivu to 19. století ustálo a on je stále v učebnicích, doufám že se to Foldyna s Okamůrou nedozví a nebudeme muset přepisovat učebnice.
Citovat
-3 #4 Odp.: Plánrealutopik 2021-09-27 13:25
Jsem radostně překvapen a polichocen Tvou dedikací, Vikysi. Vřelý dík, drahý kolego. :lol: Hned od začátku mě zaujala spřízněnost Tvého Plánu s mou teorií zdravé konsensuální promiskuity.
Nicméně nelze nevidět drobné, ač principiální diference ve Tvém a mém pojetí téže myšlénky. Především dramatičnost Tvého na těchto stránkách téměř inovativního Plánu stojí na neplánovaných změnách plánu, které sice dopadly čtyřstranným happyendem, ale ke konci četby jsem se - naštěstí mylně - obával, že přijde tragické ochlazení nebo i nesoulad. Já naopak kladu důraz na úplnou konsensuálnost trojmužského a čtyřmužského zážitku, tedy naprostý a předem dohodnutý informovaný ústní souhlas všech zúčastněných, ba co více na jejich společné nadšení pro trojkovou a čtyřkovou sexuální gymnastiku bez následků a závazků. Za druhé drobnou, leč podstatnou odlišnost bych viděl v úplném opomenutí otázky profylaxe ve tvém půvabném dílku. Nepominutelnou stránkou věci je za třetí rovněž aplikovatelnost této metody výhradně v párových vztazích zdravých, stabilních a pevných. Za čtvrté jsem ve svých drobných dílkách zviditelňoval motiv pro realizaci čtyřky - proč vlastně? Pro prevenci zevšednění v dlouhodobém párovém vztahu a pro prevenci vzniku nežádoucí uzavřenosti párového vztahu. Tento motiv dává čtyřce v mém pojetí, abych tak řekl, morální opodstatněnost opřenou o logiku zdravého rozumu, oproštěnou od středověkých, životem dávno překonaných tmářských předsudků, před kteroužto logikou dodnes nejeden konzervativní bázlivec zapškle zavírá oči a nerozumně setrvává u tradičních sentimentálně romantických předsudků. :zzz Tys naproti tomu, vzácný kolego, ve svém Plánu detailně rozpracoval konkrétní průběh čtyřstranného aktu s nevšední barvitostí, vzrušující znalostí věci a elegantním zvládnutím psychologického pnutí mezi hrdiny (tj. žárlivosti, té zelenooké příšery, která požírá duši), daného právě neúplností předskutkového srozumění mezi účastníky čtyřky - ne zcela perfektní konsensualitou.
Přesto - tímto svým dílem jsi se navždy zařadil mezi průkopnické veleduchy, kteří kladou základy partnerských vztahů budoucnosti. Budiž ti čest a sláva, ó spolutvůrce zdravých lásek budoucna! Nechť dlouho vytrvá plodnost Tvého osvíceného pera, ó Veliký! :roll:
Citovat
+7 #3 Odp.: Plánaduška 2021-09-26 18:30
Vikysi, super. Opravdu by mě zajímalo, jak to mezi tvým Samem a Yvem bylo dál. 😊
Citovat
+6 #2 Odp.: PlánGD 2021-09-26 17:52
Tak tohle nebylo sice v plánu, ale bylo to pěkné. Je to tudíž za plné. :D
Souhlasím s Honzou. Nevadilo by nějaké to pokračování, aby jsme zjistili co bylo potom. Ovšem proč trvat na výměně partnerů, či na trojce, že? Taková čtyřka je ještě lepší, obzvláště když jen jeden uspokojuje ty ostatní. ;-) :D
Citovat
+9 #1 Odp.: PlánHonzaR. 2021-09-26 16:20
Je skvělá, za mě top v klasice. A hrozně by mě zajímalo, co bylo POTOM. Protože ne všichni tohle ustojíme. Někdy jsou ty "změny" skutečně ve všem.
Citovat