Cyklisťák

Tohle je moje úplně první povídka, tak doufám, že se vám bude líbit. Ještě jenom, moje povídky jsou smyšlené, takže se nikdy nestaly. Zanechte názor a užívejte si čtení.

Jako každý ve čtvrťáku už se těším na vysokou školu a poznávání nových lidí. A jako každý čtvrťák na naší škole už se těším na školou pořádaný cyklisťák. Spí se na jedné chatě nedaleko našeho města a z ní se každý den jezdí do blízkého, ale i dalekého okolí.

Dva týdny před odjezdem k nám do třídy přišel pan učitel, co vede kurz, a sdělil nám nějaká opatření a informace. Že prý kdo se nebude chovat slušně, odjíždí domů, žádný alkohol ani cigarety, že prý nebude řešit zbytečné problémy a podobně. Donesl taky rozpis pokojů, abychom se mezi sebou domluvili, kdo s kým bude, a napsali se tam. Hned jsem věděl, že budu na pokoji s Vojtou. Vojta je můj nejlepší kámoš už od školky, děláme spolu všechno, máme stejné koníčky, on ví o mně spoustu věcí a já zas o něm. Byl první, komu jsem řekl, že jsem gay, vzal to mega v pohodě. Takže jsme se šli nahlásit učiteli, ale ten nám řekl, že k sobě musíme vzít ještě někoho, že máme pokoj pro tři, ale jsme jenom dva, a rovnou rozhodl, že se k nám připojí Kuba, který je poslední nezapsaný.

Kuba totiž nebyl až tak moc oblíbený, byl spíš tichý a plachý, ale zato chytrý a hezký. Byl vyšší než já, zelené oči, velké rty, vyrýsované tělo, prý se věnuje posilovně, no co víc si přát. To Vojta měl hnědé oči, rád hrál fotbal, posiloval a jezdil na kole a v zimě na lyžích. Byl stejně vysoký jako já, ani postavou jsme se moc nelišili, on měl viditelné svaly, zatímco já ne. Já mám modré oči, hnědé vlasy, rád chodím do bazénu a běhám. A abych nezapomněl, jmenuji se Ondra.

No přišel den D a jelo se. Ráno jsme vyrazili ze školy a už před odpolednem jsme dorazili na chatu a šli se ubytovat.

Vojta otevřel dveře našeho pokoje, koukl dovnitř a hned se rozeběhl. Nejdřív jsem se divil, ale pak jsem si všiml, že je to pokoj s manželskou postelí a přistýlkou, a Vojta mi chtěl evidentně pomoct ve sbližování s Kubou. Ten šašek totiž věděl, že se mi Kuba líbí, a udělal to naschvál. Nejdřív jsme se s Vojtou hádali, kdo kde bude spát, ale pak Kuba řekl, že jestli to nevadí mně, tak ani jemu. Takže jsme spali na jedné posteli spolu, ale co, nevadilo mi to.

Pak si nás zavolali učitelé do společenské místnosti, aby nám řekli, že dneska se už nikam nepojede a můžeme zbytek dne být na chatě nebo v blízkém okolí.

Měl jsem radost. Okolí je velmi hezké a je tu menší vyhlídka, tak bych tam mohl zajít. Ptal jsem se Vojty, jestli nechce jít se mnou. Řekl, že ne, že jde s Anetou na pokoj, ale že mam vzít Kubu, aby tu nebyl sám. Moc se mi do toho nechtělo. V blízkosti Kuby jsem se sice cítil krásně, ale také jsem byl dost nervózní. No nakonec jsem šel za ním a zeptal se ho, kam se chystá jít nebo jestli zůstává tady. A on mi odpověděl, že by chtěl vyrazit na nějakou vyhlídku, o které slyšel, ale že se bojí, že se sám ztratí, protože to tu nezná. Hned jsem mu řekl, že se tam chystám taky a že kvůli tomu jsem za ním přišel. Jemu se hned rozzářily oči, popadl deku a pití a chtěl hned vyrazit.

Za necelou půlhodinu jsme došli na místo, sedli si na deku a začali si povídat. Bavili jsme se o posilovně, sportu, jídle, ale nějak nemluvil o holkách. Chtěl jsem to z něj vytáhnout, abych věděl, na čem jsem, takže jsem nahodil tu nejvíc crazy otázku:

"A co holky?"

Kuba se trochu zamračil:

"Hele, já asi žádnou nechci, nevím no."

Koukal jsem na něj a odpověděl jsem:

"To je v pohodě, však je času dost, ne?"

Koukl se na mě a odpověděl otázkou:

"A co ty a holky? Všiml jsem si, že se okolo tebe furt motají."

"No jo no, ale to jsou jenom kámošky, nic víc."

"Aha," dostalo se mi odpovědi.

"Ale," řekl jsem a zastavil se.

"No, ale co?" ptal se.

"No, nejsem tak úplně na holky," koukl jsem se na něj. "No jako možná jsi to nečekal a možná ti to vadí, ale nechci, aby to zničilo náš vztah."

Kuba se na mě koukl s úsměvem na tváři a řekl:

"To je v pořádku, sám mám podobné tajemství, ale nikde to nesmíš vyzvonit, přísahej."

"Přísahám."

Koukl na mě a řekl:

"Jsem bisexuál…"

"Aha, taky dobrý, ne?" odpověděl jsem a začal jsem se smát. On se jenom kouknul a začal se smát taky. Pak jsme si stoupli a začali řvát:

"Jsme teplí a jsme na to pyšní, jooooooo."

Otočil jsem se na něj a koukl se do těch nejhezčích očí na světě, a už už by to byla pusa, kdyby se nezjevili Vojta a Aneta.

"Ježíši, co tady řvete?" divili se a začali se nám smát. Oba jsme zčervenali a řekli:

"Nic, nic, jdeme zpátky na chatu, ne?"

Sbalili jsme si deku a všichni čtyři jsme vyrazili zpět na chatu, kde jsme se na večeři dozvěděli, že večerka je v deset, abychom byli ráno všichni čilí a vyspalí.

Po večeři jsme šli všichni tři na pokoj a dohodli jsme se, kdo půjde první do sprchy, která byla na pokoji.

"První půjdu já," řekl Vojta a šel. Já a Kuba jsme zatím leželi na posteli a odpočívali. Mezitím se vrátil Vojta a řekl:

"Je volno, běžte."

Šel jsem já a v půlce mytí jsem slyšel, jak cvakly dveře od pokoje a pak dveře od koupelny. Zavolal jsem:

"Haloo!"

A ozval se Kubův hlas:

"To jsem jenom já, jdu si pro věci, jdu vedle do pokoje do koupelny ke klukům."

"Ne, ne, počkej, za chvíli budu venku, fakt počkej," řekl jsem.

"Okey, počkám tady."

Zastavil jsem sprchu a otevřel sprchový kout, a koho nevidím opírat se o umyvadlo.

"Kubo, co tady děláš?"

"Co by, čekám, jak jsi mě poprosil."

"Ale ty šašku, však víš, jak jsem to myslel."

"To vím, ale tohle mi přijde jako lepší čekání, ne?"

"No možná ano, ale pozor, opíráš se o moje věci."

"A jo, omlouvám se," usmál se a podal mi pyžamo.

"No tak šup ven, chci se převléct."

"A nemůžu zůstat?"

"No to teda nemůžeš." A začali jsme se smát. Já jsem se převlékl a vyšel ven, Kuba seděl na posteli a řekl:

"Tak co, už můžu jít?"

"Jasně, můžeš."

Hned co zalezl do koupelny, běžel jsem najít Vojtu a poradit se, co mám dělat. Od holek jsem zjistil, že je Vojta na pokoji u Anety, a tak jsem běžel tam a bez klepání jsem vešel. Vojta ležel na Anetě a líbali se. Zděšením jsem zařval:

"Co to kurva děláte?"

Oba se na mě vylekaně koukli a ulevilo se jim, když viděli mě a ne učitele.

"Sakra, vyděsil jsi nás."

"Já vím, sorry, ale potřebuji help, Kuba asi něco čeká, co mám dělat?"

"V klidu, Kuba takový není, je fajn a hodný, nikdy by nedělal něco, co nechceš," ozvala se Anet.

"Fakt?"

Oba kývali hlavou na souhlas.

"Uff, to se mi ulevilo, ale co mám dělat?"

"Musíš si s ním promluvit, jak a co cítíš."

"Já a Vojta jsme si taky tak promluvili a jsme spolu."

"Fakt? Že ses ani nepochlubil, hochu."

"To je jedno, mám plán, dneska večer tobě a Kubovi nechám volný pokoj, přespím vedle u kluků."

"To bys udělal?"

"No, že se ptáš, jasně, ale ty si s ním promluvíš, ano?"

"Ano, ano."

"Fajn, jdi zpátky na pokoj a počkej. Přijdu si pro věci a půjdu vedle do pokoje, učitelům to nějak vysvětlím."

"Dobře, díky, tak já jdu."

Při představě společně strávené noci s Kubou v jedné posteli jsem se trochu vzrušil. Sakra. Radši jsem rychle zaběhl na pokoj.

"Jéé, už jsi zpátky, myslil jsem, že jsi mě opustil jako Vojta."

"Co? Vojta už tady byl pro ty věci?"

"Né, poslal mi zprávu, abych ty věci dal ke klukům vedle a že si chceš promluvit. Tak prosím mluv."

"Aha, no tak kde bych začal, jenom jsem ti chtěl říct, že tě mám rád a to, to, to…"

"To co? Jako hodně rád?"

"No, no, no, jo, jako hodně rád, cítím se fakt dobře, když jsem s tebou nebo u tebe."

Tak a je to venku, co když se to celé posere?!

"No, já jsem si s tebou už chtěl promluvit na skále, ale pak přišli ti dva a nemohl jsem, ale chtěl jsem ti říct, že se s tebou taky cítím dobře, a to už dlouho. Vždycky když nejsi ve škole, je mi tak strašně smutno a přemýšlím nad tebou celý den. A jenom jsem ti chtěl říct, že už po tobě delší dobu koukám, jenom jsem se bál ti to říct."

"Cože?"

Ježíši, trapná chvíle ticha.

"No chci ti už dlouho říct, že se mi líbíš, Ondro."

"No ty se mi taky líbíš!"

"A co teď?"

"Nevím?"

"Měl bych plán, ale nevím, jestli se ti to bude líbit." Jasně, že bude, teď chci cítit tvé ruce všude, kde je to možné, pomyslel jsem si.

"Můžeš to zkusit."

"Tak fajn, zavři oči a nech se vést, ano?"

Zavřel jsem oči a najednou cítím vlhko na svých rtech. A byla to moje první pusa s klukem, pokračoval, ale vášnivěji a tvrději, byl to úžasný pocit, líbali jsme se uprostřed místnosti, když najednou:

"Ťuk, ťuk, kluci, jdeme spát, ano?"

"Paní učitelko, ano, ano, už jdeme, tak dobrou noc."

"Dobrou noc, kluci."

"Uf, asi nás neviděla, tak dobrý."

"Tak, ale kde my jsme to přestali? Už vím!"

Začali jsme se zase líbat a přesunuli se do postele. Kuba si sundal triko a byly vidět jeho krásné svaly, byl jsem okouzlen. Sundal jsem si triko a převalil Kubu tak, aby ležel. Začal jsem mu líbat hruď a sjížděl pomalu víc a víc dolů. Když jsem byl nad podbřiškem, tak jsem se na něj koukl hladovým pohledem a on jenom řekl:

"Pokračuj, prosím."

Stáhl jsem mu gumu od kalhot a najednou na mě vykouklo jedno velké zvířátko. Byl krásně oholený a voňavý, pod penisem visely dvě velké koule plné až k prasknutí. Pomalu jsem stáhl jeho předkožku. S Kubou to cuklo. Trochu jsem mu ho pohonil a po chvíli dráždění jsem mu ho začal kouřit. Nejdřív pomalu a pak jsem začal přidávat na rychlosti a na hloubce. Kuba sténal a hekal, ale musel se krotit, aby ho nikdo neslyšel. Najednou jsem ucítil, jak začal v mé puse jeho penis cukat a nakonec stříkat dávku svého semene. Bylo toho strašně moc, ale zvládl jsem polykat. Bylo to sladké a trochu kyselé. Všechno jsem spolkl a vytáhl ochablý penis z pusy. Koukl jsem se na Kubu, který funěl jak býk a řekl:

"Bylo to úžasné!"

"Ano? Líbilo se ti to?"

"A jak!"

Pak jsme si šli dát ještě jednou sprchu a šli spát. Ve vzájemném objetí jsme usnuli a spali až do rána, než nás vzbudili Vojta s Anetou.

"Vstávejte, ospalci, včera byla rušná noc, co?"

"Ale prosím tě."

"No tak honem, honem, za dvě hodiny se jede."

"Jo, však jo."

Vojta spal celý kurz u kluků vedle. Já a Kuba jsme trochu řádili i další noci, naštěstí si nikdo ani nevšimnul. Po návratu jsme spolu začali chodit, zatím tajně. Na začátku května jsme se dozvěděli, že nás přijali na výšku ve stejném městě, takže jsme spolu mohli být už i oficiálně. Jsem rád, že jsem ho potkal, a děkuji za každý den, co s ním můžu být.