V moci kouzel

Celá věc začala tím, že jsem z internetu stáhl nahrávky s meditacemi. Nazírův hluboký hlas mě fascinoval. Jakmile jsem večer v posteli začal poslouchat ty měkké, sametové tóny, rychle jsem upadl do spánku a měl snad nejerotičtější fantazie, jaké je možno si představit. Ty sny byly tak živé a jasné, až jsem byl zpočátku přesvědčený, že se to děje doopravdy.

Vzpomínám si, že jsem se několikrát probudil zalitý potem a s vlhkou skvrnou vpředu na boxerkách. Na krku a v podpaží jsem cítil pálení, jako kdyby se mi tam někdo otíral neoholeným strništěm a moje kůže tím pádem byla poškrábaná a citlivá na dotek. Sluchátka, která jsem si večer nasadil na uši, ležela pohozená na posteli. Sundal jsem si je během spánku? Zdálo se mi všechno, nebo se to skutečně stalo?

Nazírovy meditace byly online a zpočátku volně ke stažení. Narazil jsem na ně, když jsem hledal nějaké alternativní způsoby uvolnění a relaxace. Jeden klik na odkaz a ocitl jsem se na jakýchsi ezoterických stránkách, jejichž autor se prezentoval jako něco mezi žijícím svatým a samoukem v oblasti alternativní léčby.

Čím déle jsem četl o jeho filozofii a poslouchal zvláštně svůdný hlas na webových videích, tím více mě fascinoval. Byl starší než já, s hustými černými vlasy, ale přesný věk jsem nedokázal odhadnout. Ve žhnoucích černých očích svítily jiskry a zdálo se mi, že jeho pohled mnou proniká z každé fotografie. Ty oči byly nejvýraznějším rysem jeho krásného obličeje.

Nazírova mužná tvář byla tmavá, ostře řezaná, s výrazem klidu a úsměvem, který mě donutil hledat na internetu další a další jeho fotografie. Dokonce jsem si nastavil jednu z nich jako tapetu na obrazovce notebooku a často jsem přerušil práci, jen abych se na ni mohl dívat. V těch chvílích jsem se ocitl mimo realitu a toužebně hleděl do těch záhadných očí.

„Uvědomte si, že vaše mužná síla nemá hranice,“ hlásal Nazír v jednom ze svých videí. „Stáhněte si mé meditace a váš sexuální život se změní. Posílí vaše schopnosti a otevřou vám zcela nové světy.“

Jak jsem tomuhle mohl odolat? Co na tom, že většina nahrávek byla v nějakém cizím jazyce. Občas jsem rozeznal pár slov a vět pronesených anglicky – věřte ve svou věčnou sílu, poddejte se nekonečné moci, vyjádřete své tužby… Pár kapek v jinak pro mě nesrozumitelné záplavě neznámé řeči.

Hlavní ovšem bylo, že slova pronášel on. Lehce erotická, důvěrná, hlas hluboký a sytý. Občas jsem míval pocit, že ten hlas se ozývá přímo ve mně, že sám Nazír je uvnitř mé duše, proniká mnou a ovládá mě. Po několika minutách poslechu jsem měl pocit, jako bych byl pod vlivem silného a v jistém smyslu zhoubného kouzla.

Po každé meditaci jsem se cítil jako omámený a lehce vzrušený. Než jsem šel spát, pustil jsem si horkou sprchu a vyhonil jsem si ho, u toho jsem si představoval, jak se Nazírovy krásné rty dotýkají mých. Stál jsem, v ruce držel svůj tvrdý penis a pomalými a dlouhými tahy po něm přejížděl, horká voda mi přitom stékala dolů po zádech. Zavřel jsem oči, myslel na to, jak by mě asi jeho silné paže objímaly, a hlasitě vykřikl jeho jméno, když jsem se propadl do extáze orgasmu.

Občas jsem zkoušel Nazíra poslouchat v autě při cestě do práce, ale přistihl jsem se, že zírám do prázdna a jednou jsem málem sjel ze silnice. Když jsem ho poslouchal doma, zjistil jsem, že chodím jako v tranzu sem a tam po bytě, a nakonec jsem si lehl na postel a myslel na horkou sprchu.

Opravdu mě uvolňuje, říkal jsem sám sobě, cítím se klidný, když slyším jeho hlas. Pak už to bylo jediné, na čem mi záleželo. Vnímat jeho uklidňující hlas, nechat se ukolébat rytmem jeho řeči a přenést se do jiného světa.

Postupně jsem zjistil, že už nedokážu usnout, pokud si nevyslechnu některou z jeho meditací. Házel jsem sebou v posteli, převaloval se, cítil neklid… Až jsem se nakonec vzdal. Zvykl jsem si mít mobil hned vedle polštáře a pravidelně ho večer co večer otevírat, jen abych slyšel ten hluboký hlas a upadl v jakési polovědomí. Stala se z toho droga, na které jsem začínal být závislý.

Čím déle a častěji jsem ty nahrávky poslouchal, tím živější byly mé sny. Zprvu jen neurčité obrazy – kousek zlatavé kůže a širokých ramen, svalnaté břicho, lesklý žalud na konci mohutného penisu – vynořující se ze stínů kousek před mým obličejem.

Při pohledu na nejasnou postavu mnou projížděla vášeň, intenzivní touha podlehnout tomu neodolatelnému samci. Sklonil jsem hlavu, až se mi těsně před očima vznášel ten božský penis a obrovská varlata pod ním. Šílel jsem touhou otevřít ústa a jazykem si s nimi pohrát, nechat si neskutečné mužství vniknout mezi rty a cítit ho hluboko v krku… Ale nedokázal jsem se přiblížit, vznášelo se to jen v malé vzdálenosti ode mě a způsobovalo nepředstavitelná muka touhy a vzrušení a chtíče.

Několik týdnů se mi za nocí stvoření zjevovalo, ale nikdy jsem nedokázal zahlédnout jeho obličej. Když jsem se příliš přiblížil k svému bezhlavému milenci, obraz se začal měnit v kouř, obklopil mě jako beztvarý mrak páry, který ve mně vyvolával mrazení a křeče, jaké jsem nikdy nezažil. Když dým začal mizet, přicházel jsem k sobě, ale pořád jsem cítil na svém zcela tvrdém mužství vlhké teplo něčích úst. Otevřel jsem oči, uvědomil si náhlou samotu a zjistil, že ležím na břichu na posteli a přirážím do prostěradla, svou dlaň sevřenou kolem vlastního vlhkého, stříkajícího penisu.

Stále znovu a znovu jsem zkoušel podívat se do tváře svému záhadnému návštěvníkovi, nebo se dotknout jeho těla. Marné. Stal jsem se zajatcem neopětované vášně. Úplně mě pohltil ten hlas neznámého muže, který se v mých snech stával stále skutečnějším, až mě to začalo děsit.

Dělej si se mnou, co chceš, prosil jsem často během snění, budu tvým otrokem, poslechnu každý tvůj rozkaz, splním jakékoli přání.

Celé měsíce jsem poslouchal Nazírovy meditace a platil za stažení dalších a dalších. Byl jsem zvědavý, jaký vliv na mě bude mít každá novější. Čím dál víc jsem je potřeboval poslouchat, nechat se zcela pohltit tím hypnotizujícím hlasem. Myslel jsem si, že když v tom budu pořád pokračovat, přijde sen, ve kterém uvidím tvář toho záhadného cizince.

„Jestli jsi tady, Nazíre,“ zvolal jsem jedné noci, než jsem si nasadil sluchátka, „jestli jsi můj mistr, můj milenec ze snů, tak se mi ukaž! Chci se tě dotknout, chci tě políbit.“

A díky mojí žádostivé prosbě se to stalo skutečností.

První můj dojem byl, že mám hlavu v nějakém sevření, a nebylo to kvůli sluchátkům. Dvě svalnatá stehna se mi tiskla ke spánkům a ucítil jsem slabý pohyb. Natáhl jsem ruku nahoru a zjistil, jak silná ta stehna jsou, a ještě výš se moje dlaň dotkla pevných půlek zadku a začala je hladit.

Jazykem jsem začal olizovat velké koule a postupně jsem se dostával k obrovskému penisu, který byl úplně tvrdý a nedočkavě čekal na moje rty. Sál jsem jeho žalud, a když jsem ucítil slanou chuť na špičce, málem jsem se udělal. Vtahoval jsem ho hluboko do úst a zdálo se mi, že tohle je jediný důvod, proč žít.

Na chvíli jsem zastavil a podíval se nahoru, kde z mohutně osvalených prsou čněly tvrdé bradavky. Zvedl jsem se a pomalu jsem je začal olizovat a sát. Ještě výš na krku mého milence prosvítalo tmavé strniště. Ano, viděl jsem jeho šíji, širokou bradu a nakonec i ústa. Tvořily je ty dokonalé jemné rty orámované krátkými vousy, o kterých jsem tak dlouho snil. Byl to určitě Nazír.

Zavřel jsem oči a lehce se svými rty dotkl těch jeho. Byl jsem příliš vyděšený, než abych se mu podíval do očí, nebo dokonce na celou tvář. V našich polibcích jako kdyby vznikaly elektrické výboje. Pootevřeli jsme ústa a naše jazyky začaly prozkoumávat vnitřek toho druhého. Po nějaké době, která mi připadala jako celé hodiny, se lehce odtáhl a otočil mě na všechny čtyři, takže měl před sebou moje nahá záda a půlky.

Nic mě nepřipravilo na to, co přišlo vzápětí. Žádný jemný jazyk zvolna pronikající do mého zadku, žádné prsty na růžici, hladící a roztírající lubrikant. Zvířecí akt, kdy mě koleny svíral v pase, penis drsně vražený dovnitř.

Překvapeně jsem zařval, částečně hrůzou a částečně čirým potěšením, když nořil své tvrdé mužství do mého svěrače. Pevně mě držel a zajížděl čím dál hlouběji do mého nitra.

Byl jsem jeho zajatec. Cítil jsem vlastní neskutečnou erekci a snažil se co nejvíc oddálit blížící se extázi. Soustředil jsem se na jeho těžký dech a hlas, celé měsíce důvěrně známý ze stažených nahrávek.

„Šukej mě, mistře Nazíre,“ vykřikl jsem, když jsem ucítil nezastavitelný příval, „potřebuju to!“

Jeho dech se zrychlil. Šílené přirážení zezadu se ještě zvýšilo a kolem těla mě objaly jeho silné paže, přesně jak jsem po tom toužil. Vzadu na krku jsem cítil, jak se jeho zuby zatínají do mé kůže. S každým přírazem jejich stisk zesiloval.

„Ano, udělej na mém těle značku své lásky,“ zašeptal jsem. Pořád jsem se neodvážil podívat se mu do očí. Kousl mě hluboko do masa, byla v tom vášeň a zaslechl jsem zesilující sténání. Ano! Křičel jsem nejvyšším vzrušením, když mě zasáhl orgasmus, a propadal jsem se někam do nevědomí.

Byl jsem najednou sám. Ležel jsem ve své posteli, totálně vyčerpaný tím téměř násilným aktem. Pokrýval mě studený pot a vzmáhal se ve mně pocit děsu a naprostého zmatku. Co se to stalo? Kam zmizel můj milenec? Bylo všechno vůbec reálné? Ale může být sen tak živý?

V následujících dnech jsem se sotva vlekl. Zdálo se, že mě přepadla jakási chorobná únava. Měl jsem pořád žízeň, ale žádný hlad. Nemohl jsem chodit do práce a sotva jsem našel sílu, abych poslouchal Nazírův hlas, což mě udivilo, protože jsem byl zvyklý usínat při jeho poslechu.

Na krku jsem neměl žádné stopy po jeho vášni, ani poraněnou kůži nebo modřinu, ale když jsem se dotkl místa, kam mě kousl, cítil jsem silnou bolest. Ve stavu jakéhosi omámení jsem setrvával celé dny, pil jsem vodu, občas se pokoušel spolknout něco k jídlu a surfoval jsem po internetu, abych zjistil, co způsobilo moje příznaky a jestli existuje lék na tu nevysvětlitelnou malátnost.

Hledal jsem zrovna informace na stránkách o mononukleóze, když mě napadlo podívat se na nějaká diskuzní fóra o Nazírových meditacích. Proč mě to nenapadlo dříve? Byl jsem tak pod vlivem jeho charizma, že jsem nehledal žádné reference?

O tajemném Nazírovi jsem našel nejméně deset stránek. Nejrůznější filozofové, spisovatelé a guruové, jejichž jména mi nic neříkala, vyjadřovali s jeho filozofií souhlas a pronášeli pochvaly. Když jsem hledal dále, narazil jsem na informace, které mě vyděsily. Zvláště diskuzní vlákno na téma „psychický upír zvaný Nazír“.

Nazírovi tam dali přezdívku Mistr upír a celé vlákno probíralo myšlenku, že je možné získat nad člověkem vliv a živit se jeho životní silou. Opakovala se tam slova jako energetický upír, predátor a parazit a vztahovalo se to na muže, jehož tvář na mě hleděla z tapety notebooku.

„Vstupuje do snů, aby našel sílu a vůli, hlavně u mužů, kteří mu uvěří,“ psal jeden člen diskuze, „je to mistr sexu a vizualizace, díky kterým získává moc nad svou obětí a vysává z ní životní podstatu, dokud se celá neoddá jeho kultu.“

Jiný přispěvatel tvrdil, že: „Nazír je zlá paranormální entita. Živí se energií mužů, kteří podlehnou jeho svůdnému hlasu. Existuje někde na pomezí smrti a posmrtného života. Nikdy se mu nedívejte do očí, jinak se stanete jeho obětí.“

„Podmaní si vás,“ opakoval jsem si nahlas. A pak někde hluboko uvnitř mě, z nějaké životní síly, která stále přebývala v mém nejhlubším podvědomí, se ozvalo: „Mě si nepodmaní.“

Četl jsem dále, kde diskutující popisovali, jak se z onoho pouta vymanit: „Této bytosti je možné se zbavit tak, že pronesete v její přítomnosti slova zaříkadla ‚Otče všeho bytí, matko všeho bytí, prosím zachraňte mě‘, a pak budete volní.“

V následujících dnech jsem se snažil zbavit temného Nazírova vlivu. Ale odstranit jeho nahrávky z notebooku a mobilu nestačilo, vždycky na mě znovu vyskočily. A Nazírovy stránky se náhodně objevovaly, ať jsem na internetu hledal cokoli.

Začínalo být jasné, že můj notebook a vůbec jakékoli elektronické zařízení jsou silně zavirované. Byl jsem odhodlaný se toho viru úplně a nadobro zbavit. Než hledat nějaký antivirový program, rozhodl jsem se dát pryč notebook, mobil a dokonce i sluchátka. Netoužil jsem po ničem, co by mi stále připomínalo Nazíra.

Ale zbavit se veškeré elektroniky a pořídit novou byla jen část mé snahy, musel jsem se zbavit i viru v duši. Nejprve jsem se snažil nespat. Celé noci jsem bděl, četl knížky, poté šel do sprchy a vyhonil si ho a pak, zcela vyčerpaný, jsem upadal do bezesného spánku. Ráno jsem odjel do práce a na parkovišti si v autě na chvíli zdříml.

Po několika týdnech v tomhle režimu jsem cítil, že Nazírův vliv na mě zmizel. Pro větší jistotu a pocit bezpečí jsem se rozhodl nosit na krku amulet, do jehož přívěšku jsem vložil kousek papíru s napsaným zaříkadlem. Už jsem byl schopný jít večer normálně spát a neposlouchat přitom hluboký mistrův hlas. Prvních pár dní jsem klidně spal a nic se nestalo, ale pátou noc jsem uslyšel jakýsi tichý šum. Jako kdyby někdo v dálce sténal, smutný nářek, který byl plný vzrušení a zároveň nepředstavitelného utrpení.

Házel jsem sebou v posteli několik hodin, až jsem upadl do stavu podivného bezvědomí. Tehdy mě znovu navštívila ta hypnotizující a neodbytná bytost.

Uvědomil jsem si, že klečím na posteli před svým mistrem a mám skloněnou hlavu. Instinktivně jsem mu začal olizovat prsty na nohou a líbat kotníky. Cítil jsem stejnou měrou děs a současně neuvěřitelnou touhu. Jak mě mohlo něco přitahovat ke stvoření, které bylo neskutečně sexuálně vzrušující a přitom plné jedu?

Hlavou mi vířily nejrůznější myšlenky. Je možné s ním mít sex a zároveň nepodlehnout jeho kouzlu? Touhou po něm jsem se celý třásl. Znovu jsem chtěl, aby mě tak neovladatelně šukal, stejně jako minule. Pak mě napadlo, že když se mu podívám do tváře, lehnu si na záda a nechám se ojet v misionářské poloze a přitom mu budu hledět do očí, možná bude všechno v pohodě. Možná že všechno, co bylo napsané ohledně jeho upírské podstaty, byla lež, která mě měla odradit od toho úžasného sexu.

Začal jsem se zvedat, hladil jsem jeho silné, chlupy porostlé nohy a zastavil se u jako skála tvrdého mužství. Líbal jsem jeho obrovský žalud, rty jsem přejížděl po té úchvatné délce a potom zabořil nos do hustého ochlupení. Vdechoval jsem pižmový pach a po chvíli začal olizovat proužek chlupů vedoucí k jeho pupku.

Líbal jsem pevné svaly břicha a cítil, jak upadám do tranzu. Z mého vlastního mužství kapalo a musel jsem se přemáhat, abych si ho nezačal honit. Chtěl jsem, aby tahle chvíle trvala co možná nejdéle.

Olizoval jsem a sál jeho tmavé bradavky, dokud nebyly vztyčené a tvrdé, pak jsem začal rty přejíždět pevné svaly na jeho prsou. Penisem jsem se tiskl a otíral o jeho rozkrok. Konečně jsem se dostal až k jeho čelisti a tam jsem se zastavil, oči pevně zavřené.

„Podívej se na mě,“ pronesl mistr, „uvidíš, jak moc tě potřebuju.“

Neovladatelně jsem se roztřásl. Srdce mi bušilo a strašně jsem chtěl otevřít oči a nechat se ovládnout. Chytil mě pevně za zadek a tiskl ke svému silnému tělu.

Na malou chvíli mě ovládla touha po vzájemném splynutí. Prostě tomu všemu podlehnout. Chtěl jsem si lehnout na záda, nohy doširoka roztažené, cítit, jak do mě vniká ten mohutný dlouhý penis, a nechat se ošukat. On bude nade mnou a já mu dobrovolně odevzdám svou duši pohledem svých modrých duhovek do jeho černých očí.

Pokoj znovu zaplnil ten sotva slyšitelný nářek, táhlý zvuk sténání a šepotu, který přicházel odnikud, ale dokázal mě rozhodit. Šlo snad o hlasy jeho dalších obětí?

Na chvíli jsem se zarazil a prudce se nadechl. Rty jsem přejížděl po jeho vousech a přešel k pootevřeným ústům na čekající jazyk. Divoce jsme se líbali, tím dotykem jsme téměř splynuli. Na okamžik jsem otevřel oči a uviděl jeho ucho a husté zvlněné vlasy.

V tu chvíli jsem v sobě ucítil žár, jaký jsem nikdy nezažil. Ale nebyl to oheň, který mě lákal, abych podlehl a vzdal se. Byl to plamen zrozený v mé krvi a vyvolal touhu přežít.

Díky tomu žáru jsem v sobě objevil skoro nadlidskou sílu, s jejíž pomocí se mi podařilo strhnout ho dolů, otočit a tvář mu přitisknout do polštáře.

„Všechno je mi jasné,“ křičel jsem na něho, „vím, kdo skutečně jsi!“

Byla to záležitost několika vteřin. Vrazil jsem svůj vztyčený penis do jeho chlupy porostlé škvíry mezi půlkami. Křičel na mě něco v neznámé řeči, ale vydržel jsem. Zmítal se a snažil se přetočit, ale pevně jsem ho držel za boky a zajížděl do jeho tmavého svěrače.

Jednou rukou jsem mu tlačil hlavu dolů, takže jeho tvář byla stále ukrytá v polštářích. Druhou rukou jsem otevřel přívěšek amuletu, který mi visel na krku. A v rytmu přirážení do svého bezmocného mistra jsem nahlas přečetl zaklínadlo.

„Otče všeho bytí, matko všeho bytí, prosím zachraňte mě!“

Znovu a znovu jsem pronášel ta slova, šukal jsem a pot mi stékal po zádech, sténal jsem a třásl se, až najednou se pevné tělo pode mnou změnilo v oblak dýmu a já jsem si uvědomil, že se penisem otírám o zmuchlané prostěradlo své postele.

Otevřel jsem oči a těžce vydechl. Podařilo se mi zrušit to kouzlo? Přestala mě ta stvůra ovládat?

Nazír zmizel. Otočil jsem se na záda a tiskl k sobě potem nasáklý polštář. Dlouho jsem tam jen tak ležel a myslel na jeho neskutečné tělo, překrásná ústa olemovaná krátkými vousy a to, jak si mě tehdy bral zezadu, divoce a sebevědomě. Byli jsem jako jeden, můj mistr a já, ale nyní jsem byl volný. Sen skončil, vzdálený nářek utichl, podivná malátnost byla pryč a touha slyšet jeho hlas zmizela.

Když jsem příští večer šel spát, představoval jsem si úplně jiného milence. Někoho, kdo bude mít laskavé oči a milou, upřímnou povahu. Nebude mě ovládat, naopak, budeme si rovni. Žádný mistr, ale partner.

Vytvořil jsem si vlastní uklidňující meditaci, své osobní zaklínadlo. „Najdi mi lásku,“ volal jsem tiše do prostoru, „ať přijde ne ve snech, ale ve skutečnosti.“

Usnul jsem a spal hluboce a beze snů. Nic už mi nehrozilo.