Masáž pro Páťu

Kdo jste četli mou první povídku, tak už moc dobře víte, co mě potkalo při mém potulování po lese. Jak asi tušíte, nebyl všem dnům konec.

Byl už skoro závěr prázdnin, ale horko bylo pořád solidní, to odpoledne jsem posekal trávu na zahradě a řekl si, že práce bylo dost a žízeň je pekelná, a tak si zajdu na nějaké to pivo. V hospodě už vysedávali tři místňáci, a tak jsem si přisedl, abych zjistil nějaké novinky, jako kdo se s kým dal dohromady, kdo se rozešel, kdo se kde opil a takové ty bezduché řeči, které mi však přijdou fajn. Jak jsme tak klábosili, objevil se ve dveřích Páťa. Opět ten jeho plachý výraz, který podtrhoval jistý stud, když se tam objevil.

„Dobrý den,“ pozdravil všechny a dal se směrem k výčepu. Vypadal opět fanstasticky, na sobě měl nátělník, ale takový ten hodně volný, co je vidět vlastně vše, takže si říkám, proč ho vlastně nosí, a volné fotbalové kraťasy, ve kterých šel ten pár štíhlých a zároveň šlachovitých chlupatých nohou. V podpaží držel mičudu a díky tomu byl vidět krásný černý trs chlupů tamtéž. Jeho opálené žilnaté ruce byly pokryty jemným potem, takže se leskly, vlastně tak jak jeho mládenecké tělo. To jsem se už musel napít, ten pohled mě vysušil víc než skoro celodenní práce na zahradě. Jak vyrazil k výčepu, bylo vidět, že napadává na pravou nohu.

„Co se ti stalo?“ ozvalo se od našeho stolu.

„Byl jsem si začutat s klukama a nějak jsem blbě došlápl a něco mě štíplo v lýtku, tak jsem toho nechal a řekl si, že si dám pivo,“ odpověděl Páťa.

„No to říkám furt, sportem k invaliditě, a ke komu tady patříš?“ následoval typický hospodský dotaz, když někdo nezná osobu, která se tam objevila.

„Vy to nevíte?“ přidal se jiný souputník od našeho stolu.

„To je přece mladej od mejch novejch sousedů.“

„Jo ahááá, no jak to máme vědět, ty nás k sobě nezveš, a abychom za tebou chodili jen tak, to je k ničemu. Pojď si sednout k nám, mladej, ať nás taky poznáš.“ Aby se vešel k našemu stolu, museli jsme mu udělat trochu místa a v tomto směru jsem byl nejochotnější já, a tak si mohl sednout vedle mě.

Následovalo představování se, kde bylo vidět, jak se Páťa bojí, že prozradím, že už se známe, což by bylo jasné, že by následovaly dotazy, odkud se známe. Rozhodně jsem ho nechtěl dostat do rozpaků, a tak jsme se představili, jako bychom se nikdy neviděli. Následovala klasická smršť otázek, na které jsem však již dávno znal odpovědi, ale to nevadilo, jelikož jsem měl alespoň důvod se na Páťu dívat. Byl krásně opálený, z hřiště voněl trochu trávou, trochu potem, který byl pěkně namíchaný testosteronem, takže jsem se dostával do tranzu. Jak se dostával do čím dál větší pohody, roztáhl nohy tak, že se dotýkal mých nohou a jemně jsme o sebe třeli. Samozřejmě, jak je jeho zvykem, když se více rozpovídá, prohrábne se občas v koulích. Tohle, jeho vůně, hrozně milý hlas a celkový projev, na mě zapůsobilo tak, že se mi zatmělo před očima a říkal jsem si jen pro sebe:

„Páťo ty asi ani nevíš, jak jsi dokonalý, není na tobě jediná chyba, chci tě políbit, chci tě obejmout, olízat celé tvoje tělo, čuchat tvýho masivního ptáka, kouřit ho, nechat se zcákat, nechat se poplivat, vylízat ti díru, nechat se omrdat, pro tebe cokoli.“

Po nějaké době všelijakého tlachání se Páťa zvednul s tím, že už půjde domů, načež se protáhl tak, že mu nátělník vylezl tak, že byl vidět jeho pupík a od něj vedoucí linka tmavých chloupků vedoucích do jeho volných kraťasů, a zase jsem viděl tu jeho bouli, kterou bezděky položil na stůl, jako by si chtěl chvilku od té tíhy odpočinout.

„Provokuje?“ ptal jsem se sám sebe a hned si odpověděl, „ne, neprovokuje, to je tak čistá duše, že za tím nic není, jen měl prostě chuť se protáhnout.“

Když zase kulhající odcházel, zvedl jsem se, že si odskočím a v telefonu mezitím vyťukal své telefonní číslo, záchody jsou naštěstí mimo hospodský sál, směrem k východu, a tak jsem Páťu na chodbě dostihl.

„Páťo,“ oslovil jsem ho.

„No?“ trochu polekaně odvětil a bylo vidět, že se trochu bojí, aby nás nikdo neviděl.

„Tak ledaccos už o mně víš, ale trochu se věnuji masážím, nijak profi, ale snad bych ti s tím mohl něco udělat. Tady si vyfoť mé číslo a kdyžtak napiš.“ Rychle tak udělal a řekl, že mu to zkusí ošetřit mamka, a kdyby to nepomohlo, že se možná ozve. Dál jsem ho už nechal jít, abych ho nedostal do nepříjemné situace.

Bylo asi devět večer, když mi pípla zpráva z neznámého čísla. Byl to Páťa, že ho to pořád bolí a vzpomněl si, co jsem mu odpoledne nabídnul, a jestli tedy není od něj drzost, že by chtěl zkusit, zda mu to nějak rozmasíruju. Odepsal jsem mu, že to opravdu drzost není a že proto jsem mu to nabízel a ať kouká dorazit. Připravil jsem si všechny propriety a čekal. Asi za půl hodiny dorazil, hned jak vstoupil do domu, bylo cítit, že je čerstvě osprchovaný, byla cítit taková ta směs vody a sprchového gelu. Usadil jsem ho a nabídnul nějaké pití, při řeči jsem zjistil, že ještě nikdy na masáži nebyl, a ptal se, co to obnáší. Vysvětlil jsem mu, že mu zkusím lýtko rozmasírovat, aby se lépe prokrvovalo, a tím ustoupila bolest svalu, který ho nejspíš trápí. A že jakmile mu to bude nepříjemné, je důležité říct, že se cítí nepohodlně a že to bolí. Páťa měl na sobě zase ty jeho látkové kraťasy a tričko s krátkým rukávem, takže jeho šlachovitá lýtka se na mě smála.

„Tady se polož na lehátko na břicho, ruce dej podél těla a nech mě pracovat,“ řekl jsem mu a on tak učinil. Už jen ten pohled, jak mi tam leží, ve mně vzbuzoval hroznou touhu po celém jeho těle.

Přejel jsem jen lehce jeho lýtko, spíše tedy jen jeho chlupy, které mě příjemně šimraly na dlani. Pohmatem jsem usoudil, kde asi bude kámen úrazu, a to jsme si i potvrdili. Za použití masážního krému jsem mu sval masíroval celou plochou ruky, pak prsty a zase dlaněmi. Za nějakých 15-20 minut jsem byl hotový. Páťa seskočil z lehátka a prošel se a povídá:

„Ty jo, ono to fakt přestalo, to je hustý, tomu bych nevěřil, že je to možný.“ Usmíval se a z jeho hlasu byla cítit opravdová radost a překvapení, takže jsem zase lítal někde na obláčku. Páťa, ale ještě nedomluvil: „Řeknu ti, že to bylo hrozně příjemný, to budu muset někdy zkusit masáž celýho těla.“ Tím mi pěkně nahrál:

„Tak však můžeme pokračovat, sundej tričko a kraťasy a vezmu tě od hlavy až k patě.“ Páťa trochu znejistěl a řekl:

„Když já jsem pod kraťasama na vostro.“ To mi přišlo fakt roztomilé, tak jsem jen dodal:

„A to vadí? Však si vzpomeň, co jsme spolu zažili, tak se asi opravdu nemusíš stydět, ne?“

„No to je vlastně pravda,“ a shodil triko a sundal si kraťasy. Stál tam v celé své kráse a já nedutal a koukal jsem na něj. Po asi 5 vteřinách trapného ticha to Páťa rozčísnul.

„Co je?“ optal se, načež jsem se oklepnul do přítomnosti a řekl:

„Promiň, prostě se na tebe nemůžu vynadívat, jsi neskutečně pěknej.“

„Myslíš? Já bych řekl taková normálka, ani hnusnej, ani kdovíjak hezkej.“

„Normálka jo? Tak dívej, už jen ten tvůj obličej, hluboký hnědý oči, ze kterých srší spoustu energie, ale zároveň velice vlídný pohled, velký uši s těma tunelama, krásný rovný bílý zuby, široký úsměv, ruce šlachovité se vystupujícími žílami jak na bicepsu, předloktí a na samotných rukou, hladký tělo, s tím provokativním ochlupením od pupíku dolů, no i to žilnatý péro, který doplňujou na tvůj věk obří koule, nemá nejmenší chybu, pevný chlupatý stehna, tomu říkáš normálka?“ Všimnul jsem si, že Páťa pěkně zrudnul.

„Teda,“ vyhrkl, „tohle mě ještě nikdo nikdy neřekl, tak asi raději jdeme na tu masáž, ať se tu moc nečervenám.“ No asi jsem to trochu přehnal, ale musel jsem mu to říct, aby dostal větší sebevědomí.

Páťa si opět lehl na břicho a já začal. Přistoupil jsem za jeho hlavu a prsty zajel do jeho hustých hnědých vlasů, abych mu trochu promasíroval temeno a vůbec celou hlavu. Hned jak jsem to udělal, jsem si všiml, jak Páťovi naskočila jemná husina na zádech a trochu naježily chlupy na rukou. Masíroval jsem hlavu prstama a rozmasíroval krk, pak jsem si mezi palec a ukazováček dal ty jeho krásný uši a přejížděl tak po jejich okrajích, to už se mu chlupy naježily úplně a začalo se ozývat jemné vzdychání, což mi potvrdilo, že vše dělám naprosto správně.

„Ty Míro, to je neskutečný, to je mega příjemný, hele vadilo by ti, kdyby ses taky svlíknul? Ať se necítím tak trapně jako sám nahatej?“

„Tak to by mi nevadilo, je to tak lepší pro oba, jelikož si budeme blíž.“ Rychle jsem sundal vše, co jsem měl, můj pták už samozřejmě stál a moc se těšil na přímý dotyk Páťova mladického těla.

Nyní jsem přešel na ramena, která měl pěkně ztuhlá, ale to vlastně mívají skoro všichni. Pořádně jsem mu promačkal trapézy, díky masážnímu oleji s vůní zeleného čaje a citrusů to šlo celkem snadno, masíroval jsem Páťovi u hlavy a mého stojícího ptáka lehce lehtaly Páťovy vlasy.

„Jestlipak to vnímá?“ řekl jsem si, ten však jen spokojeně oddychoval a užíval si mých doteků. Dál jsem přešel na horní část zad, prsty jsem mu rozmasíroval prostor kolem lopatek a jel níže až ke kříži, kde jsem se mu také pověnoval. Pak už jsem se věnoval komplet celým zádům, po kterých jsem klouzal celými dlaněmi, jeho tělo bylo horké a zároveň hebké, jako když hladíte samet. Nedalo mi to a trochu jsem na něho nalehl svým tělem, ale jen zlehka, abych ho nezavalil. V tu chvíli klouzala naše těla po sobě, Páťa neprotestoval, naopak slastné chvění jeho těla prozrazovalo, že takhle mu to vyhovuje a že už má naprostou důvěru v mé ruce.

Jeho prdelku jsem tatkně přešel a pokračoval na stehna. Jak tam ležel, tak jsem si všiml nataženého Páťova péra mezi obříma koulema. Nevím, jak ho do této polohy dal, jelikož bylo vidět, že ho má jak kámen a průběžně z něj teče jeho sladká šťáva. Ručník, na kterém ležel, byl úplně durch. Pořádně jsem promasíroval jeho pevná chlupatá stehna a občas se, jakože omylem, dotkl té mokré hadice, přitom se vždy ozval vzrušený výdech a přišlo mi, že taky vždy přibyla kapka navíc. Když jsem byl hotový s nohami, řekl jsem tlumeným hlasem:

„Páťo, teď bych měl pokračovat na zadek, ale řekni si ty, jestli ano nebo ne.“ Páťa jen trochu otočil hlavu a zeptal se:

„A co se bude dít?“

„Nech to na mně a uvidíš, když ti to bude nepříjemný, řekni dost a já to hned ukončím.“

„Tak jo, zkus to, protože to, co mi děláš, je jedním slovem krásný,“ a zabořil hlavu zpátky do otvoru masérského lehátka.

Ruku od oleje jsem si tedy utřel do ručníku, jeho zadeček byl malý, pevný a chlupatý, lehce jsem ho přejel rukou tak, abych pohladil jen ty jemné chloupky. Prdelka se ihned obsypala husí kůží a půlky se instinktivně stáhly k sobě. Zatím ještě na sucho jsem prsty přejížděl z jedné půlky na druhou. Půlky reagovaly tak, že se stahovaly a povolovaly. Hýždě jsem tedy polil olejem a začal klouzat po půlkách, až jsem přešel na prsty, kterými jsem přejížděl mezi půlkama nahoru a dolu. Vždy když jsem přejel díru, následovala reakce v podobě vzdychu. Postupně jsem už hladil a promazával jen dírku, ale jen na povrchu, na prstu jsem cítil, jak se pomalu více a více otevírá. Páťa oddychoval zhluboka a najednou začal prdelku zvedat do výšky, jako by chtěl mému nezbednému prstu jít naproti. Popadl jsem tři malé polštářky, nadzvedl Páťovu pánev, takže jeho zadeček byl teď pohodlně ve výšce. Vrátil jsem se ihned k dírce, kterou jsem ještě chvilku provokoval. Prdelka se kroutila jako hodně nadržená čubka. Můj ukazováček tedy nelenil a bez upozornění zajel v celé své délce dovnitř.

„Joooo,“ ozvalo se prudké vydechnutí a já slyšel jen rychlý dech a cítil chvění. Chvilku jsem počkal, aby si zvykl na přítomnost prstu, a pak ho začal pomalu tím prstem šukat. Když už mi přšlo, že už je dost roztažený, přidal jsem i druhý prst a opakoval to samé. Páťa ale hekal ještě hlasitěji a já přirážel rychleji a rychleji. Z mladíkova ptáka teklo čím dál víc šťávy, jeho vůně na mě působila jak na plemenného býka a já ho prstil jak smyslů zbavený. Prsty jsem vytáhl úplně ven a zase je tam vrazil za skoro řevu nadrženého kloučka. Díra mi šla vždy naproti, vlnila se, kroutila se, jako by žadonila, aby už tam ty prsty byly zase. Páťa mě v extázi chytil za stehno a držel se mě jak štěně, co se u svýho táty cítí v bezpečí, jelikož jen on ví, co se mu líbí. Po asi deseti minutách tohoto řádění jsem prsty vytáhl naposledy a utřel si je od mokré kundičky. Páťa vydýchával a evidentně nechápal, co se právě stalo. Jeho milé oči byly plné otazníků, co se bude dít dál. Vyndal jsem polštářky, aby se mohl narovnat, a zašeptal jsem mu:

„Teď se otoč.“ Uposlechl a trochu neohrabaně se otočil na záda. Chtěl si trochu srovnat jeho tvrdého ptáka, a jak tak udělal, praštil se s ním o břicho, až to mlasklo. Ačkoli místnost byla osvícena jen malou lampičkou, byl i tak vidět jeho totálně mokrý žalud, jak bez ustání slintá, a to tak, že měl šťávy plný pupík a z pupíku mu to stékalo po těle na bok.

Bez dalších slov jsem se opět začal věnovat masírování ramen a opět jsem stál mým pérem nad Páťovou hlavou a tentokrát tak, že jsem mohl šimrat jeho čelo, kde po proběhlém zážitku vylezla mohutná žíla. Vůbec neprotestoval, ale taky se nijak nezapojil, jelikož si chtěl užívat dál, a já mu to s chutí dopřával. Přešel jsem na prsa, která se mi moc líbí, jelikož je má velmi malá, prakticky jen bradavky. Páťa je sice nemá moc citlivé, ale zato pro mě fungují jako pěkný magnet. Dále jsem přešel na bříško, kde už jsem nepotřeboval žádný olej, jelikož to obstarala klučinova šťáva, kterou jsem rozetíral po celé ploše břicha a užíval si pocit, jak moje ruce cítí Páťovo dýchající tělo. Zároveň jsem opět cítil vůni jeho šťávy a doslova cítil, jak se mi rozšířily zorničky. Nikdy mě nebraly různé poppersy či jiná povzbuzovadla, ale tahle vůně je moje droga. Ještě jsem se ale musel chvilku ovládnout. Namasíroval jsem ještě přední stranu stehen. Pak už jsem jen řekl:

„Tak co? Už zbývá jen poslední část, chceš jít i do toho?“ Páťa se stále tvrdým tekoucím čurákem jen hlesl:

„Ano, prosím, mám pocit, že všechnu svoji tíhu mám jenom v ptákovi.“

Jemně jsem tedy sevřel mezi ukazováčkem a palcem jeho kyj a lehce po něm jezdil nahoru a dolů. Byl tak naběhlý, že tam vyrašilo dalších 5 tlustých žil, vůbec jsem nechápal, kde se jich tam tolik vzalo. Už jen při těchto dotecích se začal celý třást a Páťova ruka mi silně stiskla stehno.

„Takhle rychle to nejde, musím mu dát trochu pauzu,“ pomyslel jsem si a přešel na jeho nalité koule ve volném pytli. Pytel jsem mu stáhnul tak, že na měl koukaly jen ty jeho koule, ty jsem lehce šimral, hladil a proklepával je prstama. Zajíček začal zase hlasitěji vzdychat a v péru měl takové cukání, že mu lítalo ze strany na stranu. Byl to jako boj s anakondou, která se ovládá právě přes koule. Najednou jsem všeho nechal. Páťa čekal, co bude dál, když už se nadechoval, že něco řekne, zastavil jsem ho:

„Ššššt, nech to na mě, věř mi, ještě jsme neskončili.“

Po dalších několika vteřinách jsem ukazováčkem přistál na jeho žaludu a dosud vytékající šťávou začal klouzat po žaludu a přes uzdičku. Ozvalo se opět zrychlené dýchání. Uchopil jsem ho tedy za kořen a svou mokrou rukou udělal klasický tvar na honění a pomalu s ní jezdil nahoru a dolů. Po cirka minutě už bylo slyšet hekání, tělo se začalo třást a koule se začaly stahovat. V tu chvíli jsem přestal, Páťa po mně hodil naprosto zoufalý pohled, ale nic neřekl. Takto jsem to s ním zopakoval ještě asi pětkrát. V tu chvíli vyčerpaný Páťa ke mně vzhlédl se slovy:

„Vystříkej mě, prosím.“ Začal jsem tedy tak jako dosud, opět ta samá reakce, zase jsem přestal.

„Prosím, Míro, prosím, už to dokonči, už mě to začíná bolet a mám pocit, že v něm mám granát.“ Jeho oči byly plné zoufalství a přišlo mi, že snad bude i plakat. Asi jsem se moc rozparádil a musím se okamžitě zklidnit, nedokáži trápit hodné kluky a tohoto už vůbec ne. Začal jsem tedy opět jezdit rukou jako při mrdačce, díval se Páťovi do očí, ten je měl spíše v sloup. Krůpěje potu stékaly z čela a pusa oddechovala tak intenzivně, až z ní tekly sliny. Teď už jsem nepřestával, jelikož Páťa vypadal jako gorilí samec, který by zbořil vzteky celou vesnici, kdyby nedostal, co žádá. Najednou se ozval řev, tělo sebou začalo házet jak při epileptickém záchvatu, žíly vyskočily, kde mohly, bylo těžké ho udržet, to byl prostě papiňák. Z ptáka začala lítat jedna dávka za druhou. Kolik toho bylo, nevím, u osmé už jsem přestal počítat. Mrdka byla na obou obličejích, tělech, na lehátku, na zemi, no prostě všude. To mě tak rozpálilo, že i já se ještě v doznívajícím záchvatu orgasmu vyhonil. Byl jsem snad za deset sekund a postříkal jsem to voňavé tělo. Chytnul jsem ho za ruku a druhou ruku položil do kaluže mrdky na jeho břiše a zašeptal:

„V klidu vydýchávej, dýchej pomalu, ať se ti nezatočí hlava.“ Postupně jsem ho uklidňoval. Nějakou chvilku to trvalo, ale pak oddechl naposledy se slovy:

„Teda, to bylo dost úchylný.“

„Úchylný?“ zareagoval jsem. „Líbilo se ti to? A nelži, jelikož správnou odpověď stejně znám.“

„Bylo to fantastický, tohle jsem nevěřil, že se dá prožít.“ To mě uklidnilo.

„Tak vidíš, jaký úchylný, dopřávej svýmu tělu to, co se mu líbí, a neřeš, co by na to řekli ostatní,“ mrkl jsem na něj.

Páťa tam ležel evidentně na pokraji sil. Otřel jsem ho do sucha ručníkem a přikryl jiným suchým ručníkem, aby mu nebyla zima, přitom jsem se mu pořád díval do očí a nakonec jsem mu dal pusu jako tečku za společně prožitou intimitou. Chytl mě za ruku a říká:

„Ty jo, to bylo prostě nádherný, cítím se tak lehce, normálně já snad asi usnu.“ Pohladil jsem ho po skráních se slovy:

„Však ještě lež a odpočiň si, nikam nespěchej, času je dost.“ Sedl jsem si vedle lehátka a stále jsme se drželi za ruku. Po chvilce jsem zjistil, že skutečně usnul, jelikož jeho ruka spadla do prostoru. Položil jsem mu ji opatrně na lehátko k tělu a už jen pozoroval, jak tento brouček spí a nemohl se na něj vynadívat. Po asi 20 minutách se ozvalo zachrápání, což byla Páťova práce, bohužel ho to probudilo a omámeně pravil:

„Ty jo, já jsem asi usnul.“

„No to jsi usnul a roztomile jsi teď zachrápal,“ smál jsem se.

„No já už půjdu domů, ale musím ti říct, že tohle bylo snad to nejhezčí, co jsem zažil.“

„Však to nemuselo být naposledy.“

Oblékli jsme se, a když jsme se loučili, Páťa mě místo podání ruky obejmul a držel mě pěkně dlouhou dobu. V tom stisku jsem cítil velký vděk a pro mě tohle byla snad ta nejlepší odměna.

„Ahoj Páťo, tak snad zase brzy.“