Hotelová služba

Do Bratislavy jezdím rád. Mám tam oblíbený jeden hotel v centru, menší, nově zrekonstruovaný, v anglickém stylu. Jezdím tam pravidelně každý měsíc. Minule se mně přihodilo něco, kvůli čemu tam budu jezdit ještě raději. Tedy spíš se mi přihodil někdo.

Přijel jsem jako vždy autem. Zastavil jsem před vchodem v úzké ulici a tam už čekal chlápek v uniformě hotelu, aby auto ode mě převzal a zaparkoval u nich v parkingu. Předal jsem mu tedy klíčky, on se jemně pousmál a přivítal mě v hotelu. Mohlo mu být tak dvacet osm, hezky stavěný Slovák, příjemné vystupování a krásný úsměv se strništěm vousů okolo. Vyzvedl jsem si klíče od pokoje a vyjel nahoru.

Příjemný útulný pokoj v podkroví, už léta ten stejný. Uvolnil jsem se, svlékl košili a spodní tričko a jen v kalhotách se opláchl v koupelně. Když jsem si utíral obličej do ručníku, někdo zaklepal. Nakoukl jsem dírkou ven a stál tam ten chlápek v uniformě, který mi přivezl kufr a tašku. Nejprve jsem si chtěl něco přes sebe hodit, ale jsme přece chlapi. Tak jsem otevřel dokořán dveře a stál jsem tam do půl těla nahý. Trochu jsem ho překvapil, protože uhnul pohledem dolů a pomalu vezl kufr do pokoje. Zeptal se jen, kam ho má položit. Ukázal jsem na stojánek vlevo a on ho na něj jedním pohybem položil. Všiml jsem si, jak se mu v uniformě napjaly svaly na rukou. Asi pravidelně posiluje, řekl jsem si. Měl i dost obtažené šedé kalhoty přes zadek, který se v nich hezky rýsoval.

Poděkoval jsem mu a při odchodu jsem ho upozornil, že budu potřebovat ty klíčky od vozu. On je nechal jako vždy na recepci, ale slíbil, že je donese. Řekl jsem mu, že stačí večer.

"Dobre, pane," odvětil skoro česky a pomalu zavřel dveře.

Uvědomil jsem si, že mě docela baví a že je škoda, že je ve službě. Dal bych si říct. Přejel jsem si rukou přes rozkrok a rozhodl se, že se ve sprše vyhoním, abych neměl roupy. Při honění jsem myslel na jeho tělo a ten pohled, když zíral na moji chlupatou hruď. Evidentně tam něco přeskočilo… Krásně jsem se udělal na sklo sprchového koutu, poctivě spláchl mrdku ze sebe i ze skla, oblékl se a odešel pěšky na pracovní schůzku. Byla nedaleko hotelu.

Když jsem se vrátil, byl už skoro večer a já chtěl odjet na večeři mimo centrum. Uvědomil jsem si, že stále nemám klíče od auta. Zavolal jsem tedy na recepci, ať mi je prosím připraví, a k mému překvapení se za chvilku ozvalo zaklepání. Opět v situaci, kdy jsem měl na sobě jen trenky a ponožky. Hodil jsem přes sebe jen hotelový župan, který mi byl malý, a otevřel dveře. Stál tam on. Ano, ten milý chlap, co mi přivezl kufry.

"Chtěl jsem vám je donést osobně, pane, když jsem minule zapomněl," prohodil.

Stál jsem mezi dveřmi polonahý, v těsných trenkách a ještě těsnějším županu. Nevěděl jsem, co mám dělat, a zmateně jsem mu pokynul, ať jde dovnitř. I když přece stačilo jen si převzít klíče. Jenže znáte to, někdy se vám v hlavě zatmí a myslíte na úplně jiné věci, než máte. On udělal dva tři kroky a vstoupil dovnitř. Dveře se zaklaply a bylo chvíli ticho. Já jsem se snažil najít něco na sebe, ale nakonec jsem jen sundal malý župan a v ruce držel tričko. On na mě pořád zíral a zeptal se, zda něco nepotřebuju. Byl mimořádně úslužný, až mě to překvapilo. Nevěděl jsem, co bych ještě tak potřeboval s výjimkou toho, že bych chtěl vykouřit péro. Ale tu myšlenku jsem hned zamítl. On pokračoval, že rád slouží. Ano, doslova použil slovo slouží. To mě zarazilo, tak jsem se zeptal, jestli to má v popisu práce.

On to vysvětlil lakonicky:

"Nemám, ale dělá mi to radost, když můžu sloužit, pane."

Pochopil jsem, že to nebude jen tak, a zeptal se ho na jeho skvělou češtinu. Byl ze Zlína, tady si jen vydělával peníze. A taky už byl po službě, i když měl na sobě uniformu, jak mi překotně sdělil. Ta hra na pána a sluhu mě začínala bavit. Nevěděl jsem, co by ale měl udělat jako první, tak mě napadlo, aby našel moje svršky a pomohl mi s oblékáním.

"A není to škoda, pane?" opáčil s úsměvem a s plamínky v očích se díval na moje skoro obnažené tělo.

Viděl jsem, že hra pokračuje, ale musím jí dát jasná pravidla, protože mám ještě pracovní povinnosti. Přistoupil jsem tedy až k němu, podíval se mu zpříma do očí a navrhl:

"OK, pokud chceš, můžeme si to rozdat, ale já určuju pravidla a ty plníš. Bez keců a hned, nemám tolik času."

Odvětil jen suše:

"Kvůli tomu jsem tady, pane. A klidně buďte prosím vulgární a sprostý."

No to byla tedy výzva. Sedl jsem si tedy na postel a vyzval ho, ať mi převleče ponožky. Tedy sundá ty černé, co mám na sobě, a navlékne světlejší, co jsem měl připravené na stolku. Klekl si okamžitě k mým nohám a vzal opatrně levou nohu do ruky, lehce přejel po chlupech na lýtkách, jako by ji potěžkal, a pomalu stahoval ponožku. Nejprve jednu, pak i druhou. Pořád se díval na moje nohy, já se mezitím víc položil na lokty na postel a koukal na něj. Byl hezky urostlý, silný krk, hezká ramena a bicáky. Na sobě měl šedou hotelovou uniformu, kalhoty mu hezky obepínaly stehna. Vzal opět moje nohy do ruky a začal je masírovat na chodidlech. Bylo to příjemné a nechal jsem ho, aby mi k nim i čichal.

Najednou stydlivě olízl palec na noze a podíval se na mě.

"Pokračuj," nakázal jsem.

Začal mě líbat na noze a druhou rukou jezdil po mém chlupatém lýtku i stehně. Bylo to příjemné, tak jsem zaklonil hlavu a nechal ho dělat jeho práci. Lízal mě na nohách, líbal lýtka, cucal jednotlivé prsty a já cítil, jak mě to vzrušuje. Nechal jsem volný průběh tomu, co se mi dělo dole, a zavřel oči.

Najednou jsem cítil, že jeho ruka hladí i stehno a zajíždí až k okraji trenýrek. Měl jsem na sobě bílé klasické trenky s nohavičkami, většinou v nich jsem doma nebo v nich spím. Jeho to evidentně rajcovalo, takže jeho ruka byla najednou pod nohavičkou. Cítil jsem, jak mi tuhne péro, ale toho se zatím ani nedotknul. Masíroval mně obě stehna a rukama zajížděl i nahoru, sem tam se dotknul koulí, ale jen letmo. Můj čurák ležel "na zádech" a pomalu tuhnul.

Zvedl jsem hlavu a pokynul mu směrem k mému rozkroku. Koukal na mě svýma modrýma očima a poprosil:

"Přikažte mi to, pane."

Ta hra mě začínala bavit.

"Vyndej mně čuráka, zmrde!" houknul jsem na něj.

On se okamžitě napřímil a zabořil hlavu do mých trenek. Rukama mě držel kolem boků a mohutně funěl do rozkroku. Zkušeně našel pusou mého polotvrdého ptáka a přes látku trenek si ho vzal mezi rty. Jezdil po něm nahoru dolů a začal vzdychat. Jednu ruku si uvolnil a dal si ji do vlastního rozkroku, kde si přes látku mnul toho svého. Ten můj mi okamžitě ztvrdnul a klubal se přes zapínání ven.

"Vyhul ho, děvko!“ zavelel jsem.

Jedním pohybem rozepnul jediný knoflíček na trenkách a vyndal ho ven. Můj ztopořený rudý čurák trčel z bílých trenek a chtěl to.

"Kuř, ty zmrde!" poroučel jsem.

Přetáhl mi předkožku dolů, olízl dlouze žalud, nasál jeho vůni a celý si ho vstrčil do pusy. Začal silně sát a já zaklonil hlavu a konečně dolehl celým tělem na postel. Ruce jsem si dal za hlavu a nechal se obsloužit. Zkušeně kouřil a dole si přes kalhoty hladil ztvrdlé péro. Měl jsem pořád na sobě trenky, čurák mi z nich trčel jako stožár a on ho skvěle zpracovával.

"Stáhni mi trenky, zmrde, a lízej koule," sykl jsem na chlápka. On okamžitě vyndal penis z pusy, opatrně ho přetáhl přes spodky dovnitř a jedním pohybem je strhnul. Čurák se mi vymrštil jak na péru a plesknul o břicho. Chvatně ho dlaní odstrčil a začal mi lízat kulky. Pomalu je jednu po druhé bral do pusy a sál je. Cítil jsem, jak je žmoulá jazykem, chvilkama to i bolelo, ale bylo to super. Měl jsem rozkrok už celý mokrý a krásně jsem tekl. Chytil jsem si čuráka, že si pohoním, když on saje kulky, ale vytrhl mně ho zpět se slovy, že on sám, a znovu ho začal hulit. Druhou rukou mně masíroval koule a sem tam zajel i níž mezi půlky.

Začalo mě to rajcovat, lehce jsem nadzvedl nohy a zadek, aby tam lépe mohl. Pochopil a začal mě hladit přes anál. Pořád hulil a dole si hladil rozkrok. Bylo to skvělý, nadzvedl jsem ještě víc zadek a přikázal mu:

"Vyprsti mě, ty zmrde! Nasliň si prst a vyprsti mi díru, dělej!"

Udělal přesně to, co jsem chtěl. Krásně si naslinil dva prsty a postupně je do mě zasouval. Při tom pořád hulil moje péro. Cítil jsem, jak mně masíruje prostatu, a to mě dostalo. Začal jsem prudce vzdychat a celý se třást.

"Chci vaši mrdku, pane," vyhrkl hulič. Naflusnul mi díru a krouživými pohyby mi ji dobýval. Krásně po ní jezdil a já tušil, že to na mě jde. Chtěl jsem ho pořádně postříkat, jak si zaslouží, tak jsem se mu vytrhl, prsty mu vyklouzly z mojí díry. Prudce jsem se nad něj postavil, chytil mu hlavu a nasměroval ji na mého čuráka, kterého jsem si druhou rukou začal zuřivě honit. Byl pode mnou, oči doširoka otevřené, stejně jako pusu.

"Nakrmím tě, zmrde!" křičel jsem a honil si péro nad jeho vypláznutým jazykem. "Už budu, ty děvko!" zařval jsem a vyletěla ze mě první dávka horkého semene. Hltavě ji chytal do pusy a já stříkal dál. Poslední střiky pak zachytil už přímo v puse, kam jsem mu čuráka narval. Statečně spolykal poslední kapky a já ho vytáhl z jeho nenasytné tlamy. Lehce jsem ho s ním poklepal po zarostlých tvářích, jako bych ho jemně fackoval čurákem. Nechal si to líbit. Stejně měl na tváři mrdku, tak jsem ji setřel čurákem a přihrál mu ji do úst. Krásně vrněl, byl úplně v transu a dole si pořád masíroval péro přes kalhoty.

Viděl jsem, že jsem mu mrdkou trochu potřísnil košili, ale to nebylo nic proti tomu, co si nadělal do kalhot. Najednou prudce vykřikl a udělal se v kalhotách! To jsem ještě neviděl. Zatřásl sebou párkrát, svíral si tvrdý rozkrok a pak s výdechem se udělal. Uf, hlesl a padl na záda na postel. Koukal jsem na něj, byl pořád oblečený, na košili měl cákance mého spermatu a dole v rozkroku, přesně pod poklopcem, se mu začala rozlévat tmavá skvrna od jeho mrdky.

Zeptal jsem se ho, co s tím chce dělat. On se jen podíval mezi své nohy a zamířil do koupelny. Stáhl si kalhoty i slipy a otřel si zmuchlanými slipy zbytek spermatu z chlupatého rozkroku. Měl fakt hezké péro, ale já neměl čas na dlouhé prohlížení. Chvatně si natáhl zamokřené kalhoty na nahé tělo, mokré slipy v ruce a vypadl z pokoje. Ani se nestačil rozloučit. Když tu najednou klepal na dveře, otevřel jsem ještě úplně nahý a tam stál znovu on a v ruce klíčky od auta:

"Málem bych zapomněl, tady jsou klíčky, pane. A jmenuju se Marcel… a zítra sloužím ranní, kdybyste něco potřeboval."

OK, řekl jsem si a poděkoval mu za nabídku. Určitě budu ještě něco potřebovat.