- Sirslav





Uplynuly 3 dny od posledního setkání v úterý s Gimpem, netrpělivě jsem čekal, kdy mi napíše nebo zavolá. V pátek, kdy jsem se po náročném týdnu těšil domů, mi konečně zacinkala zpráva na mobilu. S radostí jsem otevřel mobil a začal číst zprávu od Gimpa, ve zprávě stálo:
"Nudím se, neměl by můj pán čas si se mnou o víkendu hrát? PS: CBčko mám pořád na sobě."
Jakmile jsem to dočetl, projela mnou vlna vzrušení, můj milý otrok, můj Gimp se chce znovu vidět. Napsal jsem mu tedy:
"Dobře, dnes v 17:00 před tvým domem, chci abys byl oblečený v latexu od hlavy až k patě, jediné, co budeš mít holé, budou oči a ústa, na rukou a nohou budeš mít pouta."
Odeslal jsem mu zprávu a netrpělivě čekal, jakou odpověď dostanu. Abych si zkrátil čas, začal jsem si chystat věci na příští týden, protože nás čekala nějaká kontrola od nejvyššího manažera. Nikdy jsem takové delegace nemusel, je to akorát zdržování a přetvářka. Blížilo se 14:50 a zpráva od Gimpa stále nikde. Začínal jsem být nervózní, jestli jsem ho nezastrašil nebo nevylekal. Bylo 14:59 a já byl na odchodu k terminálu, k tomu jsem se zakecal s vrátným. Povídal mi o tom, jak chce jít do lesa na kolo a tak, když tu najednou mi mobil v kapse zavibroval a ozvalo se cinknutí. Okamžitě a bez váhání jsem vzal telefon do ruky a četl zprávu od Gimpa:
"Dobře, tak tedy v 17:00 budu nachystaný podle přání mého pána."
Když jsem to dočetl, projela mnou znovu vlna vzrušení, až se mi z toho péro postavilo. Rychle jsem si odrazil směnu a letěl k autu, abych stihnul doma uklidit, nachystat nějaké věci a ještě se stavit do obchodu, abychom neměli hlad. Bylo 15:20, dojel jsem k obchodu, našel jsem parkovací místo a upaloval pro nákupní vozík a honem rychle na nákup. Hlavou se mi mezitím honily myšlenky, co budeme o víkendu dělat, o čem si povídat, co budeme zkoušet atd. Bylo 15:40 a už jsem utíkal s taškama od pokladny směrem k autu. Hodil jsem nákup do kufru a ujížděl rychle domů, abych stihnul uklidit a nachystat pohoštění a věci na večer. Cesta trvala déle než obvykle, protože byl prodloužený víkend a lidi odjížděli z města na výlety a na chaty. Domů jsem dojel až v 16:15, což je velice pozdě. Vybalil jsem nákup a začal uklízet. Nádobí do myčky, špinavé prádlo, rychle vysát, utřít ten největší prach, nachystat si oblečení na večer. Bylo 16:40 a měl jsem uklizeno, dělal jsem rychle a byl jsem spocený jako nikdy předtím.
Cestou k autu mě napadlo, že si svého otroka trochu vylepším a zpestřím mu cestu ke mně domů. Seběhnul jsem rychle do sklepa a z věšáku jsem vzal plynovou masku na breath play. Posbíral jsem to a upaloval k autu. Sednul jsem do auta a jel směrem k bydlišti, kde můj Gimp bydlí. Celou cestou k jeho bydlišti se mi stavělo péro a cukalo mi v něm. Představoval jsem si, jak tam bude Gimp stát celý v pozoru v latexu a bude čekat, než ho pán vyzvedne. Konečně jsem dojel k jeho místu bydliště dokonce 5 minut dopředu. Přitom Gimp už tam stál v pozoru, a když uviděl moje auto, celý zkameněl, asi mě chtěl překvapit, jak je poslušný. Zastavil jsem tedy zadními dveřmi k němu a počkal jsem, až nastoupí, zapne si pás a zavře dveře. Jakmile to udělal, řekl jsem mu:
"Vedle tebe je plynová maska, nasaď si ji." Popojeli jsme kousek od jeho domu, já zastavil a šel dozadu k němu, abych se ujistil, že je vše, jak má být, zapnul jsem mu pouta do sebe, aby nemohl hýbat rukama a nohama, zkontroloval jsem masku, jestli dobře těsní. Když bylo vše v pořádku, sednul jsem si zpátky za volant a jeli jsme domů. Cestou domů mi moje péro dávalo najevo, že už by chtělo stříkat, že už to není k vydržení. Snažil jsem se tedy myslet na něco jiného. Ačkoliv to moc nešlo, nakonec mi péro zase kleslo a já byl uvolněný.
Ještě než jsme dojeli domů, jsem udělal zastávku u temného lesa. Měl jsem v plánu mého Gimpa trochu pozlobit, a tak jsem odešel od auta na vzdálenost necelých 10 metrů. Schoval jsem se za strom, tak abych viděl Gimpa, co v mém autě dělá. Tomu nejspíš došlo, že je v autě sám, a začal teda sebou házet, bylo vidět, že je velice nervózní a že chce ven, ale s těmi pouty mu nešel odepnout pás, a tak bojoval marně. V tu chvíli mě napadlo, co takhle si s ním trochu pohrát venku. V autě s sebou pro jistotu vozím pár sad řetězů, lan, kondomů, gelů a dalších věcí. Čekal jsem, až sebou začne Gimp opravdu házet a ohánět se rukama kolem sebe. Ještě že mu to moc nešlo, protože pouta na rukách měl spojená řetězem s pouty u nohou, takže moc ty ruce nemohl zvednout. Začal jsem se soustředit na svou roli trýznitele. Nejdřív jsem si v hlavě promyslel, co s ním udělám, a šel jsem na to.
Ostrým krokem jsem se vydal k autu a přitom jsem nahlas povídal:
"Kde je ten černej kus věci?"
Bylo vidět, že Gimp silně znervózněl a začal se bát. Přišel jsem k autu, otevřel jsem dveře na jeho straně a povídám:
"Tak tady jsi, ty moje černá věcičko, však počkej, ještě si užiješ." A zavřel jsem za ním zběsile dveře, otevřel jsem kufr a vzal odtamtud deku a bedýnku s věcma na hraní. Donesl jsem je k nedalekému stromu, kde jsem rozprostřel deku a na ni jsem umístil bednu s věcma. Kolem stromu jsem obtočil pár řetězů a na větev jsem pověsil lano, aby to vypadalo, jako že visí ze stropu. Ujistil jsem se, jestli je to silná větev, aby náhodou s mým Gimpem nespadla. Když byly věci nachystané, šel jsem rychlým krokem k autu, tentokrát už jsem nic neříkal. Otevřel jsem dveře, odpoutal Gimpa od pásu a táhnul jsem ho ke stromu. Chudák mi ani nestačil, protože nemohl dělat moc dlouhé kroky, když byl spoutaný.
Teprve teď uviděl můj obličej a oddychnul si s tím, že jsem to já a ne někdo cizí. Rozepnul jsem mu řetěz, který spojoval pouta s rukama a nohama. Ruce jsem mu připoutal k lanu, které viselo na větvi, a nohy jsem mu připevnil k řetězu na stromě. Opět mi v mém péru začalo cukat a začalo zběsile tvrdnout. Snažil jsem se nevyklouznout z role, abych nepokazil atmosféru. Sundal jsem mu plynovou masku a začal ho líbat na ústa. Gimp byl z toho tak překvapen, že stál jako zkamenělý. Až po pár sekundách mu došlo, co dělám, tak mi pusu dal taky. Po chvilce líbání a hlazení mého péra jsem se začal soustředit na Gimpa. Povídám mu:
"Tak co, ty můj hlupáčku, jsi připravený na cestu nekonečného vzrušení a vypětí sil?" Gimp jednoduše řekl:
"Ano, můj pane," a usmál se u toho. Začal jsem jej tedy pomalu hladit, nejdřív po hlavě, poté po rukách, v podpaží, na prsou, bříšku a až k nohám. Když jsem se dostal k rozkroku, ověřil jsem si pohmatem, jestli opravdu má CBčko, které jsem mu dal. Ano měl ho, párkrát jsem Cbčko zmáčknul a potom i jeho koule. Bylo vidět, že se mu to moc nelíbí, nejspíše mu péro stálo a v tom kovovém CBčku to asi moc pohodlné nebylo. Trápil jsem ho takhle asi 2 minuty, on u toho jenom skuhral, syčel a vzdychal. Přestal jsem teda a uviděl jsem, jak se Gimp celý pověsil na větev z toho, jak je vysílený. Zeptal jsem se jej:
"Budeme pokračovat?" Zakýval hlavou, že ano, a podíval se potom na mě a na mého stojícího ptáka. Když ho viděl, olíznul si rty a něco mi tím naznačoval. Ptám se ho:
"Chtěl bys ho do pusy, že?" Gimp na to poprosí:
"Ano, prosím." Povolil jsem Gimpovi provaz tak, aby byl v předklonu, a kolem pasu jsem mu dal řetěz, který jsem potom připnul ke stromu, aby se nemohl hýbat. Rozepnul jsem si kalhoty a vytáhl na něj své trčící péro. Bylo vidět, jak Gimp moje péro úplně hypnotizuje. Začal jsem s ním kroužit kolem jeho úst a sledoval jsem, jak se snaží mi olíznout špičku žaludu. Viděl jsem, že ho to baví a že se snaží, co mu pouta dovolí. Na chvilku jsem péro oddálil a sledoval jsem, jak je Gimp naštvaný, že mu nedovolím, aby mi posloužil.
Bylo mi ho líto, tak jsem mu dovolil mi péro olíznout a občas jsem mu do úst strčil kousek svého penisu. Už mě to nebavilo ho takhle trápit, tak jsem mu celý svůj penis strčil do úst až po kořen. Gimp měl co dělat, aby se nepozvracel. Tak jsem mu začal šukat pusu, někdy rychle, někdy pomalu a někdy taky nadoraz. Líbilo se mi, jak se dusí a že má co dělat, aby se neudusil. Potom jsem mu péro narval nadoraz a nechal mu ho v puse delší dobu. Pozoroval jsem, co udělá. Gimp sebou začal házet a potom se uklidnil. Všimnul jsem si, že mezi nohama mu začíná kapat moč skrz zipy na obleku. Celkem se mi to líbilo, a tak jsem péro vytáhl a řekl jsem mu:
"Náš Gimp to nevydržel a pomočil se?! To mu budeme asi muset dát příště plínku, aby nám nedělal ostudu." A tímhle způsobem jsem si ho chvilku dobíral. Bylo vidět, že ho to trápí a že nechtěl, aby se to stalo, ale pod nátlakem vzrušení to neudržel bohužel. Ohnul jsem se k němu, políbil jsem ho na pusu a řekl jsem mu:
"Nic se neděje, jsem rád, žes to pustil." Znovu jsem přitáhnul lano u stromu, aby měl ruce výš, a začal jsem se soustředit na jeho rozkrok.
Pokračování příště…
Autoři povídky
Nezapomeň napsat komentář, a podpořit tak další publikaci autora!
Komentáře
Možná bych trochu mohl poradit, co se týká stylu.
Pokud v literárním textu chceš psát nějakou číslovku, je vhodnější napsat ji písmeny. Uplynuly tři dny, ne uplynuly 3 dny. Jiný je to u nějakýho číselnýho výčtu, letopočtů a času, ale třeba u toho času bych to taky takhle číselně nevolil. A pak by ses možná mohl trochu zamyslet nad tím, aby téměř v každé větě nebylo "jsem" , nebo "jsme". Dá se to, i když je to jisté úskalí psaní v ich formě.
Ale samozřejmě je to tvoje psaní, vůbec mě nemusíš brát vážně. Všichni jsme nějak začínali.