Princ

Ranní slunce padlo do místnosti. Na posteli ležel nahý mladý muž a spal. Ale když na jeho tvář dopadly sluneční paprsky, obrátil se a pomalu se začal budit. Začal si vybavovat sen, který se mu nad ránem zdál. Usmál se a pomalu se posadil na lůžku. Náhle se zarazil a rychle si sáhl mezi nohy a zároveň tam sklouzly i jeho oči. Vykřikl překvapením. Pohlaví měl uvězněné v opasku cudnosti…

Určitě to nebyl sluchový vjem, co mladého muže v noci vzbudilo. V ložnici byla černočerná tma a chvilku trvalo, než se rozkoukal. Konečně se ve tmě začalo rýsovat tělo. V nohách jeho lože seděl cizí člověk. Jediným pohybem se posadil a hmátl po zbrani. Muž se ani nepohnul. Mladík chtěl křiknout na stráže, ale z hrdla mu nevyšel ani hlásek.

- Nevolej. Nikdo tě neuslyší. -

- Tys je… zabil? -

Jak jinak by se dostal až k němu? Před dveřmi spali otroci a dům hlídali otcovi vojáci.

- Co chceš? Proč jsi se sem vetřel? -

- Viděl jsem tě. -

Neznámý vstal a zapálil svíci. Z ramenou mu sklouzlo volně splývající roucho a on stál před mladým princem jen tak, nahý. Jeho mužství se vzpínalo jako mladý hřebec a o jeho úmyslech nemohlo být pochyb. Viděl jsem tě… jasněji to už říct ani nešlo… 

- Nemusíš se mne bát, nepřišel jsem ti ublížit. Nemám zapotřebí nutit kohokoliv k čemukoliv. Ale rád bych ti ukázal, jak krásná může být láska, jak něžně lze laskat a potěšit tělo i mysl milované osoby. -

Vztáhl paži a odhodil pokrývku. Svíce zaplála jasným plamenem a nahé tělo mladého prince se ukázalo v plné kráse.

Muž si ho obdivně prohlížel. Vždy ho viděl jen oblečeného, a tak si tu dokonalou krásu potřeboval a chtěl vychutnat. Jezdil konečky prstů po hebké pokožce, po koupeli promazané vonnými oleji. Zajel až k houštince chloupků v podbřišku a prohrábl ji nehty. Bříšky prstů pak laskal jemný, hladký penis a dvě pevná vajíčka, ukrývající nektar lásky.

Princ nemohl pochopit tu drzost, ale ani co se to děje s jeho tělem. Jako by mu nepatřilo nic jiného než myšlenky poplašeně kroužící v jeho hlavě. Jakési neviditelné, ale pevné ruce mu sevřely ruce za hlavou. Jiné mu pozvedly a rozevřely nohy a stehna mu oddálily, nakolik to jen bylo možno. Ne, nebyl svázaný, přesto byl jakýmsi podivným způsobem znehybněný a vydaný na pospas rukám, které ho bezostyšně zkoumaly na těch nejintimnějších místech. Byl vystaven očím, které si ho prohlížely s nic dobrého nevěštící touhou. Byl zcela v moci neznámého muže a nemohl nic, než ležet, a začal chápat, že bude nucen podrobit se jeho vůli a učinit zadost jeho touze.

Muž ho obkročil jako koníka, a aniž by zvýšil hlas, řekl:

- Potěš mne ústy, mám to tak rád. -

Chtěl uhnout hlavou, ale místo toho pusu poslušně otevřel. Ucítil, jak mu dovnitř vklouzl mužův nástroj. Naplo ho, ale muž nepospíchal. Jemně mu obkroužil vnitřní stranu rtů a otřel se o zuby. Netlačil se dál, dokud neusoudil, že si už mladík mohl zvyknout. Pak vstoupil, sice nezván, ale očekávaný. Špička jeho údu se seznámila se špičkou jazyka jeho hostitele. Jeden se seznamoval dychtivě, druhý se strachem. Domácí pán se pokusil vetřelce vyhnat. Začal boj, již předem prohraný. Čím rychleji se jazyk míhal a čím víc v marné snaze tlačil na nezvaného hosta, tím víc úd rostl, tvrdl a sílil. Nakonec obrana padla a domácí pán pokorně laskal vetřelcovo tělo.

Po chvíli muž opustil již dobyté území a položil nahé tělo napříč postele. Sklonil se a líbal jednu bradavku a druhou jemně mnul mezi prsty. Po chvilce byly obě tvrdé jako kamínky. Jazykem jel tedy níž a níž až k pupku. Obkroužil ho a postupoval ke klínu. Pokud se ale mladík těšil, že mu snad oplatí jeho náklonnost, mýlil se. Nacpal mu pod zadek stočenou pokrývku, a jako by se to rozumělo samo sebou, sáhl mu do vystrčené zadnice. Mladík sebou vylekaně zaškubal. Ale jedinou mužovou reakcí byl tichý smích. V dlani rozemnul několik krůpějí oleje a pak je začal vtírat do mladíkova údu. Mnul ten jemný sval obratnou rukou a pomalu docílil toho, že i když se bál, pocítil mladík vzrušení. Proti jeho vůli se mu mužství nalilo krví a pozvedlo se. Tlak prstu v zadku přestal být nepříjemný, ale naopak mu to začalo dělat dobře.

Náhle se v něm všechno vzbouřilo. Toto je přece prince nedůstojné, aby se ho cizí muž zmocnil jako otroka. Pokusil se vymanit z neviditelných pout, vzepřít se cizinci, který vnikl do jeho ložnice a zdálo se, že míní vniknout i do jeho těla. Muž s úsměvem pozoroval tu marnou snahu. Napínající se svaly, kroutící se tělo, snahu sevřít stehna.

- Ne, můj milý. Až já budu chtít. -

Zatlačil prst levé ruky vzhůru a pravičkou začal pohybovat po celé délce princova osobního klenotu. Vysvobodil žalud z kůžičky, která ho obepínala, a opatrně si jej otřel o vous. Princovým tělem projel dosud nepoznaný pocit vnitřního zachvění. Náhle zatoužil poznat, jaké by to bylo nechat se pomilovat od tohoto neznámého. Dát se mu a být poslušným jeho vůle. Přestal se bránit. Jeho nitro už prostoupily dva prsty a začaly ho připravovat na přijetí mužova penisu. Ten už se tyčil jako dlouhý bronzový had. Jeho hlava, zkropená krůpějemi touhy, se pomalu blížila. V okamžiku, kdy se pokusila projít svěračem dosud nezkušeného mladíka, stáhl se strachem z bolesti i tušením svého budoucího osudu. Když se brána uzavřela, muž neřekl nic. Vzal kůži na obou půlkách do prstů a odtáhl ji, jak jen to šlo. Drobný otvor se pootevřel. Bronzový had měl cestu volnou. Začal vklouzávat dovnitř bez ohledu na princův nářek. Prostupoval sevřenými svaly a tlakem svého těla jimi proplouval jako loď proti proudu. Konečně byl celý uvnitř. Objalo ho pevné sevření a teplo mladého těla.

Sklonil se nad chlapcem a slíbal slzy z jeho řas.

- Neboj se, neboj. Poprvé to vždy bolí, to jinak nejde. Ber tu bolest jako dar bohům. Jako obětinu za to, že tě zachovali pro mne čistého a panicky nedotčeného. -

Vzepřel se a přitáhl si mladíka k sobě tak, že měl jeho zadek natlačený v klíně a nohy byly rozevřené do stran, jako by chtěly uvolnit co nejvíc prostoru jeho ruce, věnující povzbudivou péči pokleslému princově údu. Palčivá bolest jen pomalu ustupovala, ale ustupovala. Místo ní se objevilo cosi nového, neznámého. Vjem tak překvapivý, že mu dal zapomenout na bolest, kterou mu mužův vstup způsobil. Pozvolné klouzání a tření dráždilo dosud spící nervy. Ty se teď probudily k životu a nahým tělem prostoupilo dráždivé vzrušení. Uvolnil křečovité sevření a hned ucítil, že to bylo využito k hlubšímu vniknutí. Svěrač a hráz se mu pod tlakem napnuly až k prasknutí. Milování bylo stále rychlejší, zásuny tvrdší a hlouběji. Penis měl v mužově dlani jako v pevně sevřené pasti. Bylo to po prvé, co ho ukájel rukou někdo jiný. A bylo to úžasné. Varlata ho bolela od rychlých pohybů, dokud se neocitla v milencově dlani jako v pohodlném hnízdečku. V okamžiku, kdy princovo tělo pohltil orgasmus, se okolo nich sevřela a jakoby podpořila vytrysknutí bílé tekutiny. Mladík hlasitě sténal a znovu a znovu jím procházely vlny rozkoše. Milencovy silné ruce sevřely jeho boky a princ ucítil, jak jeho nitro zaplavila horká tekutina. Důkaz milencova uspokojení.

Zůstal ležet a jen obrátil k muži oči. Ten ho vzal do náručí a uložil ho hlavou na polštář. Neviditelné ruce zmizely, princ byl volný. Ale neutekl. Rozechvěle se přitiskl k muži, který ulehl vedle něj. Nechal se líbat a hladit. Jeho ruce, teď volné, oplácely ty doteky. Usnul v milencově náruči, ani nevěděl jak. Vzbudil se až nad ránem, když ucítil na rtech polibek.

- Odcházíš? - zeptal se chvějícím se hlasem.

- Ano. Dokonce i já mám své povinnosti. Ale jestli chceš, mohu se v noci k tobě vrátit. -

- Vrať se, můj pane. -

- Vrátím. Ale je třeba pojistit tvé tělo, abych ho večer našel tak, jak jsem ho opustil. Polož se a rozevři kolena. -

Chlapec okamžitě poslechl. V mužově ruce se objevil pásek zakončený kroužkem. Na něj byly připevněné tenké stříbrné tyčinky na druhém konci spojené menším kroužkem.

- Co je to? -

- Klícka na tvého ptáčka. Aby neuletěl, ale se vším počkal až na mne. -

Než se vzmohl na odpor, byl princův úd uzavřen do opasku cudnosti. Muž utáhl řemen okolo jeho útlých boků a stlačil ho zpět na lože. 

- Zavři oči a spi. -

Teď seděl na okraji postele, nohy široce od sebe a zíral na tu podivnou věc mezi svýma nohama. Tak to tedy nebyl sen? Bolest mezi sedacími svaly a uvězněný penis svědčily pro to, že noční návštěvník byl skutečný. S podivnou ozdobou mezi nohama se špatně chodilo, a tak princ raději nechal vzkázat, že mu není dobře, a celý den nevyšel ze svého pokoje.

A večer celý rozechvělý čekal, jestli jeho tajemný milenec přijde. Nechtěl spát, ale víčka mu klesla a on usnul. Nevěděl na jak dlouho, když ucítil polibek a tichý hlas mu zašeptal do ucha:

- Doufal jsem, že budeš na mne čekat, a ty si klidně spíš… -

Princ se šťastně usmál a objal milence.

- Jsem tu pro tebe, můj pane. Jak si mne přeješ? -

- To je hezky řečeno, - zasmál se muž, - to si musím pamatovat. Ale jestli pak jsi tu byl hodný? Počkal jsi se svou touhou na mne? -

Hleděl mladému princi do očí a usmíval se. Velká dlaň hladila husté vlasy a ještě téměř bezvousou tvář. Náhle mu přišlo líto, že zítra bude poslední den, kdy bude moci mladíka navštívit a vzít si jeho lásku. Ale dal ten slib a už ho nemohl vzít zpět.

- Polož se a zvedni nohy, přinesl jsem ti malý dárek. - Mladík bez rozmyslu poslechl. Ještě včera by mu taková žádost přišla nemyslitelná.

Ucítil, jak mu do zadku vklouzl mužův naolejovaný prst a krouživým pohybem uvolňuje svěrač. Ta masáž byla víc než erotická… A velmi příjemná. Ležel a užíval si ji. Když muž viděl, že mu to dělá dobře, zatlačil víc a chvílku mu dělal dobře. A tichý, uklidňující hlas ho ujišťoval, že se nemá čeho bát. Opatrně se začal podvolovat.

- Tohle bude trošku tlačit, možná ti to bude ze začátku i nepříjemné, ale chci, aby sis to tam nechal a netlačil to ven. -

Ucítil, jak se mu muž snaží cosi poměrně velkého zavést povoleným svěračem do těla. Pokusil se bránit, ale nešlo to. Neviditelná pouta už ho zase držela ve své moci. Mohl jen vzdychat a uposlechnout.

- To bolí, můj pane, to bolí… au… au… au…, - snažil se protestovat.

- Ale jdi, tak zlé to není, jen se tomu nebraň a nech mne to dokončit. -

Muž zatlačil větší silou, chlapec vyjekl, tělo se poddalo a poslušně přijalo cosi kulatého a tvrdého. Sotva si mladík oddechl, že už to má za sebou, musel se tomu podvolit ještě jednou. Tvrdě a nepříjemně to tlačilo. Přesto uposlechl a ten podivný dar podržel ve svém těle. Při prvním pohybu ale sykl leknutím. Ty věci v něm se hýbaly. Cítil jejich pohyb, cítil, jak mu cosi naráží na vnitřní stěny zadku. Okamžitě zatlačil, aby tu věc ze sebe dostal ven. Ale muž se jen smál a prstem mu dárek vtlačil, jak nejhlouběji to šlo.

- Není slušné odmítnout dar. Zvláště po té, co jsi ho již přijal. Není to nic nebezpečného, je to jen hračka, která tě učiní povolnějším a naše milování vášnivější. Už to nech tam. -

Nezvýšil hlas, ale přece cosi v tónu jeho řeči přimělo chlapce, aby uposlechl.

- A co můj první dárek? Jak pak se ti líbil? -

Trhnutím uvolnil řemen okolo mladíkových nahých boků a vysvobodil jeho penis ze zajetí. Seshora nakapal na žalud olej a díval se, jak kapky stékají po hladké kůži dolů. Opatrně je zase prstem vedl zpět. Netrvalo dlouho a vzhůru se začala tlačit i krev. Pomalými pohyby začal jezdit po celé délce princovy chlouby. Když dosáhl plné erekce, vzal penis jen mezi palec a ukazováček a k uzoufání pomalu projížděl po celé jeho délce.

Mladík se pokusil vyjít mu vstříc, aby si ulevil. Ale při tom pohybu se v něm rozvibrovaly kuličky a jejich vibrace mu začaly dráždit prostatu. Jako už tolikrát, pokusil se sevřít nohy. Ale nešlo to. Muž posunul ruku po penisu výš a začal mu po žaludu jezdit ohybem palce. Nahý chlapec se třásl jako v horečce, rozdrážděné tělo toužilo po úlevě.

- Prosím…, prosím…, můj pane… -

- Co chceš? Dostaneš cokoliv, ale musíš si o to říct. Hezky poprosit. -

- Prosím o ukojení…, pomiluj mne, můj pane… -

- Mou lásku je třeba si zasloužit. Chci, abys mne povzbudil. -

Povstal v celé své výšce, princ poklekl a vzal ho do pusy. Protože milenec mu ani v nejmenším nevyšel vstříc, musel on. S každým pohybem se mu v břiše a v zadku rozléval neskutečně vzrušující pocit. Klečel a pohupoval se na kolenou a nabíral si milence stále hlouběji a hlouběji do pusy. Konečně byl milenec spokojený. Obrátil ho zadkem k sobě, přinutil ho co nejvíc rozkročit a jediným plynulým pohybem z něj vytáhl obě kuličky. Pak stejně plynulým pohybem vstoupil do milencova těla a začal ho milovat. Mladík se prohnul v orgasmu a mezi jednotlivými stahy ze sebe vyrážel:

- Nepřestávej, můj pane…, ještě…, ještě, prosím… -

Milenec ho obrátil na záda, nalehl na něj a s nezmenšenou energií ho miloval dál. Zabořil mu prsty do hustých vlasů, a když se jejich rty setkaly, mladší okamžitě otevřel pusu a přijal vášnivé polibky a jazyk uvolnil místo nově příchozímu. Náhle ho muž sevřel v téměř drtícím obětí a divoce si ho podmanil. Nový orgasmus byl tak silný, že to téměř bolelo…

Nahý a ukojený usnul princ v náručí svého tajemného milence. Nevěděl, jak se jmenuje, netušil, odkud přišel. Věděl jen jediné, chce patřit tomuto muži. Když se probudil, byl milý pryč a jeho spící mužství bylo spoutáno do stříbrné klícky. Nedalo se říct, že by to bylo dvakrát pohodlné, spíš naopak. Ale dávalo mu to jistotu, že milý přijde a dá jeho roztouženému tělu to, po čem tak palčivě touží.

Sotva byla noc dost temná, vklouzl muž oknem do princovy ložnice.

- Jak jsi to dokázal? Jsi snad pták? - zeptal se mladík půl žertem, půl vážně.

- Možná ano. Třeba jsem králem všech ptáků. -

Nahé tělo se okolo muže ovinulo jako divoká réva. Zdvihl ho v silných pažích a položil na stůl. Nebylo potřeba neviditelných pout, mladík se nebránil, naopak. Poslušně přijal vibrující kuličky, které milencova ruka vtlačila do jeho zadku, a s chvějivým pocitem skoro dětské zvědavosti očekával, jaké nové překvapení mu za to, že byl tentokrát poslušný, milý přichystal.

Muž, jako by to tušil, nenapínal ho, ale sklonil se a vzal tentokrát do úst on mladíka.

A nebo možná nechtěl jen ztrácet čas, protože tato třetí noc měla být poslední…

Jazyk obkroužil žalud a vklouzl pod předkožku. Prsty mnuly pevný kořen. Netrvalo dlouho a mladík se udělal. Muž použil jeho šťávu k promazání pootevřeného otvoru a vstoupil. Jeho přírazy se spojily s drážděním kuliček. Silnýma rukama sevřel chlapce pod koleny a pevně mu držel nohy. Vnikal hlouběji a hlouběji. Nedbal toho, že každé vniknutí přinutí milého k výkřiku. Věděl, že to jsou výkřiky vrcholné rozkoše. Nahé tělo se chvělo a princ se začal bránit neviditelným poutům. Chtěl milého obejmout, chtěl mu vyjít vstříc. Ale muž si přál, aby ležel na stole pěkně vystavený jeho očím. Chlapec by si rád sáhl mezi nohy, ale neviditelná pouta mu už zase svírala ruce u hlavy. Nemohl si dopomoct k rychlejšímu ukojení. Musel se podrobit milenci, který měl jinou představu o tom, co teď bude. Chtěl, aby se mladík udělal jen v zadku, jen drážděním, které vzniká při pronikání zezadu. A hlavně, chtěl se při tom na něj dívat. Nedbal, že mladík se nemůže udělat a zoufale po tom touží. Ale i když to trvalo delší dobu, muž dosáhl svého. Tělo se poddalo a sténající chlapec pod ním vyvrcholil jen při milování do zadního vstupu, jeho mužství se nemusel ani dotknout. Díval se, jak ostře vonící bílý pramínek dopadá na chvějící se břicho. Cítil, jak se okolo něj svírají křečovitě mladíkovy vnitřní svaly. Díval se, jak se to nádherné nahé tělo skropilo potem uvolněným při orgasmu. Usmíval se, když viděl, jak se celý chvěje. Prsty na rukou se mu rozevřely, zaklonil hlavu a celý se škubal. A vzápětí ještě jednou. Už neměl ani kapku šťávy, ale další vlna vnitřního uspokojení mu vyslala do celého těla nový příliv vln slasti.

Náhle ho zaplavila lítost. Pro koho jsem tohoto překrásného mladíka připravil? Kdo ho bude mít? S kým se po nocích bude milovat? Vzpomene si při tom i mne? A poprvé za celý svůj předlouhý život zalitoval slibu, který kdysi dal. Jen třikrát a dost…

Zůstal spojený s mladíkem, který ležel, nohy široce rozevřené, jak zející rána. Pak ho posadil a dlouze ho líbal. Začínalo svítat, bude muset jít…

- Můj pane… -

- Copak? -

Chlapec k němu vztáhl ruku s opaskem cudnosti. Muž jen zavrtěl hlavou.

- Dnes ne? To nevadí. Budu na tebe čekat poslušný a nebudu… -

- Ne. Nečekej. Já už nepřijdu. Nikdy. -

- Proč? Co jsem ti udělal? Byl jsem přece poslušný tak, jak jsi to chtěl. Dal jsem se ti, dal jsem ti svou nevinnost… -

- Vím, milý, vím. -

- Tak proč? -

- Slíbil jsem své ženě, že pokud už budu mít zálety, tak jen třikrát a dost. A už nikdy se nevrátím. -

- Ale to jsi jistě slíbil vzhledem k ženám. Já nejsem žena. -

- Naštěstí. Dal jsi mi, co jsem už dávno nezažil. Nikdy na to nezapomenu. Ale teď už mne pusť. Musím odejít, než vyjde slunce. -

Princ klesl v slzách na kolena.

- Nechoď pryč…, nenechávej mne tady…, vezmi mne s sebou. -

- To nejde. Moje žena je velmi žárlivá, jistě by ti to dokázala znepříjemnit. -

- To nevadí. Budu posledním otrokem tvého domu, ale vezmi mne sebou. -

- Pokud to uděláš, nebudeš se moci vrátit zpět. -

- To nevadí, jen když budu s tebou. -

Muž s úsměvem přikývl. Konec konců, proč by se měli oba trápit? Když si všiml, že princ natahuje ruku po suknici, zavrtěl hlavou.

- To nebudeš už nikdy potřebovat. Tvá krása a nahé tělo je ten nejlepší šat. -

Zdvihl mladíka v náručí a vystoupil z okna. Velká křídla mávla a oni zamířili k sídlu bohů, k Olympu.

Když sluhové ráno vstoupili do princovy ložnice, našli ji prázdnou. Jen na zemi leželo několik nezvykle velkých orlích per. A tak se mezi lidem rozšířila pověst, že prince Ganymédea unesl velký orel. A tím orlem byl sám Zeus, kterého okouzlila Ganymédeova krása…