• Michal
Stylklasika
Datum publikace23. 12. 2015
Počet zobrazení3471×
Hodnocení4.65
Počet komentářů6

"Podej mi ten prodlužovák Same! … Musím se dostat blíž k těm plamenům," křičí na mě asi pětadvacetiletý urostlý kluk jménem Robert, který je sice u našeho sboru první den, ale zkušenosti už má odjinud. Proto neodporuji a jako ten mladší se otáčím k cisterně a snímám z jejího boku nástavec na hadici, kterou on drží v rukách a silným proudem vody hasí menší požár kůlny, ke kterému jsme byli přivoláni. Velitel posádky nařídil výjezd jen pro nás dva, protože tenhle táborák zvládneme sami, aby měl ostatní kluky v pohotovosti, kdyby začalo hořet ještě někde jinde. Jsem trochu vyklepaný, protože tuhle práci nedělám moc dlouho a nechci se před chlapama ztrapnit tím, že ve svých jednadvaceti něco nedokážu nebo udělám blbě. Moje buchta mě sice doma chlácholí, že jsem "pěknej a pořádnej" chlap, co zmákne cokoliv, ale já pokaždé při příchodu do práce nějak ztrácím pevnou půdu pod nohama a znejišťuji se. A s tímhle nově příchozím borcem se moje sebedůvěra zmenšuje už od rána nějak rychleji než ve společnosti jiných kolegů.

Prodloužení hadice spolu šroubujeme na tu základní a on se vrhá do vnitřku kůlny, aby už konečně oheň uhasil. Jak ale táhne tu silnou hadici za sebou, strhává stolek stojící uvnitř kůlny hned za jejími dveřmi, který nebyl přes všechen ten kouř vidět, a z něho na podlahu a před kůlnu padají neidentifikovatelné plechovky. Jedna z nich se během svého pádu otevírá a její tekutý čirý obsah ulpívá na kalhotech mého kolegy, který je už skoro uvnitř kůlny uprostřed plamenů. Ty okamžitě přeskakují na potřísněné gatě a s obrovskou vervou je začínají požírat. Robert vyskakuje i s hadicí v ruce z kůlny na trávník, tam hadici pouští a já instinktivně zavírám stříkající vodu. On ze sebe strhává hořící kalhoty, a tak obnažuje vytrénovaná lýtka, stehna a malý pevný zadek decentně zahalený v bílých bavlněných slipech, jejichž přední část je k prasknutí napěchovaná. Nějak se ve mně všechno zastavuje a můj ocas se mírně škube. Nechápu! Proč by to dělal zrovna teď během zásahu, zrovna když kolega málem uhořel?!

Nemám ale čas rozklíčovávat myšlenkové pochody mého ohonu a znovu pouštím vodu, abych jejím proudem Robertovi zchladil nohy. Jeho slipy se nacucávají vodou a v jejich bavlně se objevují obrysy perfektně tvarovaného velkého penisu přeloženého přes obrovská varlata. Moje cukání v tříslech se opět hlásí o slovo, stejně tak jako Rob, který na mě křičí, abych tu vodu už zastavil, že už to stačí. Vodu zastavuji, ale můj zrak je pořád přitahován jako magnetem k nářadí v jeho rozkroku. Mám v tom zmatek a nechápu, proč mě to tak přitahuje. Do teď jsem rajtoval jen na holkách a nikdy jsem s tím neměl problém!

"Přece nejsem buzík! To by mě táta zabil!" mumlám si sám pro sebe a ihned zavrhuji to, co mě právě samovolně napadlo, ale jak tak koukám na kolegu a na bouli mezi jeho stehny, připadá mi, že se trochu zvětšila a jeho pták se mírně nalil. Posouvám oči k těm jeho a vidím, že on se zájmem pozoruje to, jak mu zírám na péro. Je to jen pár okamžiků, ale je jich dost na to, aby mě to vyděsilo. Rob hlasitě luská prstama, aby mě probral z transu, do něhož mě odhodilo jeho mužství, a tím mě upozorňuje na to, že jsme v práci. V profesionálním tandemu činíme opatření, aby se oheň nešířil a necháváme pod naším odborným dohledem kůlnu dohořet. Robert si mezi tím natáhnul tepláky, které našel v autě jako rezervu, ale protože jsou na kluka s menším přirozením, jeho mokrá vlhká boule se tím ještě zvýraznila a můj zrak je jí pravidelně přitahován. Po zajištění požářiště balíme veškeré vybavení a odjíždíme směrem ke zbrojnici, která je uprostřed našeho města.

Cestou míjíme jeden z odlehlých rybníků a hned, jak ho Rob zaregistruje, otáčí volantem a naši cisternu vede k jeho hrázi. U ní auto zastavuje a jen mi tak s lehkostí sobě vlastní oznamuje, že se potřebuje opláchnout, protože je celý očouzený, jak u ohně stál delší dobu jen ve slipech. Nemám nic proti, protože nejen nedávný oheň, ale celé tohle léto je nějaké víc rozpálené, než ta předešlá. Hic mnou projíždějící mě proto nutí ihned vyskočit z auta a následovat kolegu, který už míří k vodě. Cestou ze sebe stahuje zvlhlé tepláky a přede mnou se opět objevuje jeho pevný, dokonale tvarovaný zadek, který je takhle v pohybu ještě přitažlivější. Ještě přitažlivější se mým očím ale zdá být to, co se před nima objevilo poté, co si sundal očouzenou mikinu a přes hlavu stáhnul svoje ušmudlané triko. Pohled na jeho široká ramena, perfektní hrudní trojúhelník ozdobený pevnými zádovými svaly s mým klackem opět mocně škube a já cítím, jak se nalévá a začíná mi tvrdnout.

To už kluk běžící přede mnou stahuje v běhu i nacucané slipy a mně je všechno najednou jasné. Zastavuji se, protože už nemůžu běžet dál, můj ztopořený ohon mi to nedovoluje a já se budu muset buďto uklidnit, nebo si kalhoty stáhnout, abych ho uvolnil z jejich pnoucího sevření. Mozek na mě křičí, abych se radši uklidnil, ale klacek plný krve a touhy ho neposlouchá, protože ta nádherná svalnatá zadnice, která se teď před mýma očima noří pod vodní hladinu, mu to ani nedovoluje.

"Sakra, to bude tím, že Maria měla celej tejden migrénu a nezašukal sis, tak si z toho nadrženej a ta jeho nechlupatá díra ti připomíná její oholenou pičku…, to přeci hned neznamená, že jsi buzerant!" uklidňuji v duchu sám sebe, ale když se na mě Robert ve vodě otáčí čelem a jak tak mám možnost zahlédnout před tím, než se ponoří, jeho vypracované prsní svalstvo, už se nemůžu ubránit stále silnější myšlence na sex a to s ním a přímo tady.

Zuřivě ze sebe strhávám oblečení a v běhu se vrhám za ním do vody. Než rozčísnu hladinu, on může vidět můj maximálně ztvrdlý ocas, který jasně naznačuje to, že chce stříkat, a moje nadupané koule těsně přitažené k tělu zase to, že bude co a že toho bude hodně.

K mému údivu tím není překvapen a ani pohoršen, a hned jak se dostávám ve vodě k němu, mi jde pravou rukou po mém žaludu. Vyprošťuje ho celý z ještě napůl natažené předkožky a začíná ho pod hladinou dlaní třít.

"Trochu ho omyjeme, bude se to hodit!" říká to s takovou intonací, že i ta by stačila k tomu, abych se vzrušil, a což teprve dokonalá masáž, kterou provádí na mé klacku pod vodou.

Už to nemůžu vydržet a povídám: "Je to divný, ale já chci šukat a to tady a s tebou…, ale já nejsem buzík…, nevím, co se to děje!"

On se jen tak lehce usmívá, nepřestává v dráždění mého nářadí a povídá: "Já vím, že nejsi…, ty jsi velkej tvrďák a pořádně nadupanej mladej samec!"

A to byla přesně ta pomyslná hranice heterovosti, kterou jsem nechtěl nikdy překročit, ale pod tlakem jeho pravé dlaně na mém ohonu jsem to udělal a přestal jsem se už úplně bránit myšlence na to, že jsem přeci jen na chlapy.

Zakousnul jsem se do jeho plných rtů a jazykem mu začal šmejdit v puse a laskat se tam s jeho jazykem, který mi to rád oplácel. Levou rukou si mě přitáhnul za zadek blíž a moji tvrdou kládu si natlačil na své pevné břicho, tím ji zvednul žaludem nahoru a pokračoval v jeho masáži.

"Už dost, nebo vystříknu…, já jsem už tejden nešukal a jen se honím, rád bych zabořil i s výstřikem!" škemrám jako puberťák o to, aby mi nastavil a ještě mě svou masáží nenutil se udělat.

"Jen se pěkně vycákej! … Udělám ti něco, po čem budeš cákat bez problémů znova a třeba i do mě!"

A to mi stačí. Moje prostata láduje mé zdivočelé sperma do ohonu jako do středověkého kanónu a já za pár okamžiků zahajuji salvu na Robertovu počest. Na hladině se začínají objevovat chomáčky mojí šťávy a ten, co to způsobil, se jen usmívá, kouká mi při tom zamilovaně do očí a tiše povídá:

"Jsi krásnej sameček… a mohutný výstřiky mám rád!"

Chytá mě za přirození a táhne mě ven z vody. Než z ní oba vylezeme, rozhlíží se po okolí, jestli jsme tam stále ještě pořád sami, a přestože ano, míří s mým ptákem v dlani do nejbližšího houští. Zalézáme do křoviska tvořícího klenbu a tím přírodní stan pod ní. Rob se rozhlíží kolem dokola a po chvíli vybíhá z našeho mrdacího místečka.

"Počkej…, hned jsem zpátky!" šeptá a mizí během toho venku.

Jsem z toho svého vodního výstřiku a šikovnosti pravé dlaně mého kolegy tak nadrbaný, že mi klacek zase pevně stojí a hučí mi v něm. Teplá šťáva, která jím před chvíli proudila, mu dodala energii a specifickou vůni a já si nedokážu zakázat na něho sahat a dráždit ho po žaludu. To už se ve vchodu do křoviska objevuje on s dekou v ruce, kterou hbitě rozprostírá na zem, a posazuje mě do jejího středu. Sedím tam jako školák, který neví, co se bude dít, s nohama od sebe, se ztopořeným ptákem uprostřed a zapřený o ruce vzad jen s úžasem sleduji to, jak mi jde kolega po mackovi. Nikdy jsem tohle ještě nazažil, nikdy mi po ocasu nešel kluk a už vůbec ne s takovou vervou jako právě tenhle. Můj ocas mizí v jeho puse, jak se on snaží vysát ještě trochu výtoku po předchozím výstřiku. Střídavě mi olizuje žalud a koule a už zase začínám cítít to, jak se moje mladé sperma dere ke špičce žaludu. Klacek mi začíná pulzovat a cukat sebou.

"To ne, hřebečku…, já si tě chci pěkně osedlat!" velí Robert a pouští můj ohon ze sevření svých lačných rtů. Ten vyklouzává a jako ocelová tyč sebou cuká a mává nad mým rozkrokem. Už jen pohled na mladé napružené tělo kluka přede mnou mě přivádí k extázi a což teprve to, co dělá teď. Zatím jsem sex s klukem neměl a on to moc dobře ví a chápe, a tak přejímá veškerou iniciativu, která má vést k zahájení akce. Moc dobře si je totiž vědom toho, že hned jak se mne zmocní testosteron a samec dřímající v mém nitru, on už si pak bude jenom užívat dominanci mého ohonu a mé mužnosti. Sliní mi žalud a roztírá to i po penisu. Dlaň má stočenou jakoby do kalíšku a jím mi krouživým pohybem přejíždí po staženém žaludu. Je to až nesnesitelně dráždivé a semeno burcující. To se v mých varlatech pomalu rozpaluje na bod varu a začíná se domáhat výronu. A to je přesně ten okamžik, na nějž ten svůdník spoléhal.

Probouzí se ve mně samec toužící po jediném: rozsévat svoje sémě a ládovat ho do nejbližší vstřícné díry. Začínám neovladatelně mručet, oběma rukama ho chytám za boky, přetáčím ho a přistrkuji si ho pod rozkrok. Jeho roztoužení je znatelné na první pohled a mě ještě víc rozrajcovává. Nastrkuje mi zadek k ptákovi, jeho pevné půlky jsou pěkně odtažené a já se nemůžu vynadívat na neskutečně mrdatelnou růžovou dírku, která se přede mnou objevuje.

Už se nevydržím dál kochat jeho mužstvím, které mu trčí pod touhle růžovou nádherou, a zasouvám svůj žalud dovnitř. Díky jeho slinám a mým kapkám touhy to jde samo a já jsem uchvácen teplem a rozkoší, které tam můj ocas přivítaly. V podřepu provádím pár zásunů a nemůžu se ubránit slastnému sténání, které ze mne vychází. Rob kňučí jako holka, která to má s chlapem poprvé, a naráží se mi na ocas čím dál tím hlouběji. Celým tělem se mi rozlévá teplo, mezi nohama cítím rozkoš jako nikdy před tím a varlata mi začínají ládovat do klacku další obří dávku semene připravenou k útoku. Čvachtání mého naleštěného ohonu se mísí s naším sténáním, které já s prvním cákancem měním ve slabý výkřik. Všechno svoje žhavé sémě pumpuji do jeho prdelky a nemůžu se toho nabažit. On sténá ještě hlasitěji než do teď a pod ním se na dece objevují proužky jeho mrdky.

"Sakra…, ty máš ale šikovný péro!" hodnotí můj výkon a já z něho pomalu vytahuji ptáka. Šťáva mi z něho stále vytéká a on se otáčí na mě a vidí to, pokládá mě vedle sebe na deku, lehá si vedle mě a přitáčí se ke mně bokem a zase mi nastavuje tu svoji krásnou prdelku.

"Já už potřetí nemůžu…, neblázni, musíme se taky vrátit na stanici!" I přesto že bych si klidně dal ještě jednu jízdu, se ho snažím zastavit.

"Ne, neboj! … Jen ho do mě ještě na chvíli zasuň, chci všechnu tvoji mrdku do sebe a koukám, že ještě trochu tečeš!"

To se mi líbí, a tak mu zasouvám mezi půlky svoje stále tvrdé péro a on ještě jednou slastně a sladce zasténává. To mě nutí k tomu, abych si ho za hrudník přitlačil na břicho a vychutnával si tak jeho teplo. Můj klacek v něm zůstává ještě pár minut, než úplně přestavá dávat obsah mých varlat. Oblékáme se, a než opustíme naše mrdací místečko, mě Robert vášnivě líbá s otázkou: "Tak co…, jsi buzerant tak jako já?!"

A aniž by počkal na odpověď, mizí i s dekou v kabině auta. Proto už jen sám pro sebe odpovídám: "Po tomhle ani nemůžu jinak!"

Hned ten večer jsem se po svém odpoledním prozření rozešel se svou Mariou a odstěhoval se k Robertovi.

Hodnocení
Příběh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (28 hlasů)
Vzrušení: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (29 hlasů)
Originalita: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (27 hlasů)
Sloh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (27 hlasů)
Celkem: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (33 hlasů)

Autoři povídky

Celé jménoMichal Reho
Věk41
Autor

Nezapomeň napsat komentář, a podpořit tak další publikaci autora!

Komentáře  

0 #6 opravdu díkyMichal 2015-12-31 07:43
Díky moc za tyhle komentáře, to je přesně to, co potřebuji.
Citovat
+1 #5 Už byly lepšíLeckdo 2015-12-30 21:01
Docela málo uvěřitelné a rozhodně nevyužitý potenciál prostředí hasičů! Prostředí policistů ti jde očividně o dost lépe!
Citovat
0 #4 Beru na vědomíMichal 2015-12-30 14:05
Děkuji za komentář. Další povídky to snad zase vylepší.
Citovat
0 #3 dobrémartinxxl 2015-12-27 18:51
Dobrá povídka, ale Raketový pohon byl lepší.
Citovat
0 #2 DíkyMichal 2015-12-26 12:30
Budu se tedy ještě víc snažit, aby si nejen Svaý otec, ale i ostatní užili mé povídky bez nutného kárání. Stačí ještě další komentáře a už jsou na cestě.
Citovat
-1 #1 85%svatý otec 2015-12-25 11:50
Taková pohádka na dobrou noc "O napraveném hasiči" Pro mě málo uvěřitelné, byť z atraktivního prostředí svalnatých chlapů, co "se ničeho nezaleknou", ani sami sebe. Opět kárám za použitý jazyk - "překvapen a ani pohoršen" nikdy nebude hasič, maximálně tak kněz prznící ministranta :-) Ale jinak OK, pořád to patří k tomu lepšímu ve zdejším rybníčku.
Citovat