Spolužák David: Lyžařský víkend

Necelý měsíc po radovánkách u Davida doma jsme se domluvili, že spolu pojedeme na víkend na lyže. Sněhu sice nebylo příliš ani na horách, ale přece jen jsme tam jeli kvůli důležitější věci…

Autobusem jsme vyjížděli v pátek večer na hotel, kde jsme si předem zamluvili ubytování. Tentokrát jsem si lépe zkontroloval, zda mi nechybí nějaký kus oblečení. Seděli jsme vedle sebe, David mě chytil za ruku a políbil mě – zřejmě mi chtěl dokázat, že se za náš vztah nestydí. Tím jsem byl velmi mile potěšen a s úsměvem jsem mu polibek vrátil. Opřel si hlavu o mé rameno, já jsem ho rukou objal kolem pasu a opřel se o okno autobusu. Když jsem přivíral oči, všiml jsem si dvou o několik let starších vypracovaných kluků, kteří se na nás dívali a smáli se. Neřešil jsem to. Mám Davida. 

K hotelu jsme přijeli asi ve dvě hodiny ráno, ani jsme si nevybalili kufry, pouze jsme si vedle sebe lehli a jak jsme přijeli, tak jsme taky usnuli. Ráno jsem se probudil o něco dříve než David, převlékl jsem se, vyčistil si zuby a polibkem na tvář jsem ho vzbudil. „Dobré ráno, Davide,“ zašeptal jsem s úsměvem na tváři. David se pousmál, promnul si oči a odpověděl: „Dobré ráno, Patriku.“ Počkal jsem, než David dodělá svou ranní hygienu, sebrali jsme se a šli se nasnídat. Poté jsme vyrazili k půjčovně, kde nám sdělili, že se zde dnes lyžovat nedá, a tak jsme se vrátili na pokoj.

***

Otevírám dveře našeho pokoje, když tu si všimnu těch svou borců, co si nás prohlíželi v busu. Ani jsem si nevšiml, že tu vystupovali taky. No co, otevírám dveře, vcházíme dovnitř a ještě než zacvakly, David mě začal vzrušeně líbat. Moje reakce byla, že jsem pustil klíče na zem a opět jsem mu začal hladit záda a masírovat zadek. 

„Dneska si to chci prohodit.“

„Tak to mi nedělá vůbec žádný problém, aspoň taky zasunu.“

Svlékám mu tričko, rozepínám poklopec a sundávám kalhoty. V puse si chvíli hraju s jeho pérem a na konec mu svlékám i trenky. On se na mě vrhá se stejnou lačností po mrdu, masíruje mi koule a přes trenky mi dráždí díru. Sklání se ke kufru a vytahuje naši oblíbenou lahvičku s lubrikantem. 

„Tak s chutí do toho,” pobídnu ho.

„Jistě, rád, pane,“ hodí po mně očkem David.

Svléká mi trenky a jazykem dráždí žalud. Jsem natlakovaný jako papiňák, už jenom zasyčet. Nanáší si lubrikant na prsty a začíná mi mastit kládu. Po dostatečné snaze ho na chvíli brzdím, abych se neudělal dřív, než chci. 

„Tvá prdel je moje práce, přece,” usměju se.

On si jen lehne na záda a zvedne nohy do vzduchu. Jako správná děvka. Zapřu si je o ramena a prstím mu análek. Očividně si to užívá, takže jsem na řadě já. Chytám mu nohy pod koleny a přisouvám si ho blíž k sobě. Po menším zatlačení na díru mě pouští dovnitř. Pomalu zasouvám žalud a postupně i zbytek mé o dva centimetry kratší chlouby. Zasunu až po kořen a blaženě se podívám na Davida. Kývá na mě, že můžem. Pomalu přirážím, postupně zrychluji. David se nemá o co zapřít jako před měsícem já, protože leží na zádech. Toho ale příliš nedbám a vymrdávám ho, co mi síly a délka stačí. Přirážím tvrdě, až mu koule mlátím o zadek. Hekáme jeden víc než druhý a mně začíná cukat. Naposledy tvrdě přirazím a už mu plním díru: první dávka, druhá, třetí, čtvrtá… Takhle už jsem dlouho nestříkal. David se dělá rukou, tak mu trošku pomůžu skloněním se k jeho péru. Chvilku ho hulím a nechám si nastříkat plnou dávku do pusy. Skloním se k němu a začneme se vášnivě líbat. On je na mně stále naražený, já mu dávám ochutnat vlastní mrdky. Skvělé.

***

Vcházíme do společných sprch, abychom ze sebe smyli zaschlou mrdku. Naštěstí je zde prázdno. Ručníky si necháváme v šatně vedle sprch a záchodů a jdeme se umýt. Nikde nikdo, umýváme se tedy navzájem. Právě ve chvíli, kdy jsme se začali znovu líbat, přišli do sprch pouze v trenkách ti dva borci z busu. Jeden z nich zůstal stát ve dveřích a ten druhý šel prohlédnout, jestli jsme tu vážně sami. Po důkladné prohlídce vešel do šaten a slyšeli jsme, jak zamkl dveře. Vešel do sprch s nějakou velkou černou taškou. Až teď se na nás ten druhý podívá a říká:

„Tak co Matěji, já věděl, že si dneska vrznem. Sice buzny, ale k čemu jinýmu jsou, že jo…“

„Pěkný, Dane,“ pochválil ho Matěj.

Já jsem nevěřil svým uším. První z nás se vzpamatoval David a skoro vykřikl: „Polibte si prdel, odcházíme!“

„Omyl, zmrde,“ obořil se na něj Dan, „napřed tě tu čeká menší prácička. Ale neboj se, prdel nám můžeš líbat do aleluja.“

„Tak na to teda pěkně rychle zapomeň!“ bránil se David.

„Asi je zbytečný se ptát, kdo z vás dvou komu drží, co?“ smál se Dan. Otevřel tašku, vytáhl černý pytel a než jsem Davidovi stihl pomoct, měl svázanou hlavu a nic neviděl. Mě odchytl Matěj a přes jeho svaly jsem nemohl bránit ani sebe, natož Davida. Dan mi zepředu cvakl obě ruce do pout, abych byl ještě více oslabený. Dále z tašky vytáhl cihlu a provázek. Přidržel si Davida a vázal mu cihlu ke koulím, aby nemohl nic dělat. Házel jsem sebou ze všech sil a snažil se křičet o pomoc, ale marně. Matěj mi držel jednou rukou pusu a druhou za pouta. Když byl Dan se svou prací hotový, začal šeptat na Davida s pohrdavým hlasem: „My si teď vypůjčíme tvýho subíka, jestli budeš cokoli namítat, utáhnu ti koule a vypráším ti díru tak tvrdě, že si tejden nedřepneš. Zkus ceknout, když nebudeš tázán, a dopadneš stejně. To platí i na tebe, zmrde!“ 

Pro jistotu mu ještě nasadil pouta a pak mu sundal ten černý hábit z hlavy. David brečel. Omluvně se na mě díval, ale neměl vlastně proč.

„Vidíš, jak je tvůj nabíječ měkkej? Tímhle se necháváš jebat? Tímhle nic?!“ a jako dodatek jsem dostal pěstí do břicha. Bolestí jsem se předklonil. „Vidíš, Matěji, jak tě chce? Jak se ti nastavuje? Co s tím uděláme? Já jsem teda taky slušně nadrženej..“

„Jak se jmenuje ten teplouš, co tu je přivázanej za koule?“

„David,” špitl jsem.

„Nahlas! Buzerant a ještě neumí mluvit, na to nejsem zvědavej!“

„David!”

„Ah, tak David… No, Davide, můžeme tady s Matějem toho tvýho zmrdíka pořádně voject?“

David neměl na výběr, vím, že by mi to neudělal. Ještě ho takhle ponižovat, to je ubohost. Davidovi se mlžily oči ponížením, bolestí i bezmocí dohromady. „Ano, můžete ho pořádně zpracovat…” a vzlykaje, dívá se ke mně.

Oba naši trýznitelé byli ještě oblečení, Matěj mi uvolnil pouta a přitiskl mě ke zdi. „Klekni a dělej, jak nejlíp umíš!“ 

Klekám si na kolena, povoluju pásek, rozepínám poklopec a sundávám kalhoty. Chci vstát, abych mu sundal tričko, ale on mě srazí k zemi a začne na mě řvát: „Řekl jsem kleč a dělej! Za trest bude trpět ten tvůj David!“ A Dan šel a utáhl mu koule ještě o kousek víc. 

Sundávám Matějovi trenky a vyskočí na mě kláda dobrých dvacet centimetrů dlouhá a asi 4 centimetry v průměru. Úplně se mi zatmělo před očima. Matěj se na mě vrhl, přitiskl mě ke zdi a vší silou do mě začal rvát tu kládu, co mu visela mezi nohama. Dan se mezitím vrhl znovu k tašce. To snad ne! Bere do ruky mobil a začíná nás natáčet! Napřed Davida, který na nás musí zírat. Potom zabírá nás, jak mě jeho kamarád tvrdě nakládá zezadu. Zabírá Davidovu hlavu a ptá se ho: „Jsi buzerant? Jsi nadrženej? Máš na mě chuť? Chtěl bys ochutnat pořádnýho chlapa? A mám tě naložit zezadu?“ A David na vše musí oddaně odpovědět ano, jinak by mu byl schopný urvat koule. Dan detailně zabírá každý svůj i Matějův příraz, zabírá naše obličeje a užívá si mrdu. 

Naše utrpení končí vyvrcholením obou borců přímo do análu, potom si je musíme vzájemně vylízat, zabalí nás do stahovací potravinové fólie, oba přitisknuté k sobě, berou klíčky z našeho oblečení v šatně a nesou nás do našeho pokoje – znásilněné, ponížené a zabalené ve stahovací fólii, to všechno zdokumentované. Hází nás na postel a Matěj říká: „Zítra ráno přijdu s bráchou, ten už dobrý dva dny nemrdal. A já si dám taky říct, buzíci.“ 

Odchází a zamykají nás ve vlastním pokoji.