• kubi
Styltvrďárna
Datum publikace30. 10. 2012
Počet zobrazení13290×
Hodnocení4.64
Počet komentářů1

Ani nevím, proč mě v tom metru nechali. Možná mě přehlídli, možná… měli svůj důvod. Vím akorát, že jsem se probudil v odstavený soupravě a nademnou stáli voni.

Totiž, abych se představil, jmenuju se Martin, je mi pětadvacet, sem tam něco studuju a přivydělávám si jako kancelářská krysa. Měl jsem fakt náročnej tejden a rozhod sem se, že ho uzavřu nějakou tou pařbou. Hm… začínal jsem mít pocit, že to byla chyba. Jako, v klubu to nebylo špatný – pár lidí jsem pozval já, pár lidí pozvalo mě, s jedním jsem vyměnil čísla (ten se mnou tancoval tak tělo na tělo, že jsem si málem vystříkal kalhoty přímo na parketu). Mno a proč jsem začínal mít pocit, že jsem to tak úpe nevychytal, ptám se? Protože jsem vytuhnul v metru. Vím, že jsem nejel úplně posledním, vím, že jsem si kecnul na sedačku u okna – a to je tak všechno.

Jo, kdybych se zasnažil, možná bych si uvědomil, že poslední, co si pamatuju, je hlášení „ta-da dam Florenc“; jenže kvůli těm dvěma hovadům, co stály nademnou, jsem si nevzpomněl. Byl jsem skoro střízlivej, takže jsem kromě nich zvlád zaznamenat i to, že vlak je široko daleko jediná rozsvícená věc, že vedle stojí ještě jeden a že jsou zavřený dveře. K hlubokejm deduktivním úvahám, který by mě mohly dovést ke zjištění, že stojíme na odstavný koleji ve stanici Nádraží Holešovice, v mým zmateným mozku nezbejvalo místo. Hlavně teda vzhledem k tomu, jak fantastický množství prostoru dokázali zabrat ti dva zmrdi.

He, vzhledem k dalším událostem dost nepředvídavá volba slov – no, tak prostě dvě hovada. Jeden dva metry, druhej metr devadesát, oba pořádný nabouchanci. Já pod nima v jogínský pozici metrovýho vožraly a než jsem si stih všimnou značky glád, už na mě ten větší zařval, abych se probral. Byl jsem v průseru, sám, zamčenej v odstaveným metru s nějakejma zasranejma skinama. Byli komplet – glády, vyšisovaný rifle, kšandy, triko s límečkem pochybný značky a černý bombry. Vypadali někde mezi třiceti a pětatřiceti. Vlastně fakt kusy, na ulici bych se za nima asi vohlídnul. Jenže tady jsem v uplejch riflích a triku vypadal jak buzerant – takže jsem začal mít pocit, budu mít kliku, pokud skončím jenom na úrazovce.

„Vztyk, hajzle!“ Nebyl jsem v postavení vyjednávat, takže jsem bez řečí přešel do stoje. Stál jsem skoro v pozoru a tomu menšímu jsem se díval akorát na ohryzek. Nestih jsem si ani vypočítat, kolik kostí mi asi budou muset sešroubovat, když mě ten větší popad za koule. Nesral se s tím, ale bolestí jsem do kolen nešel. Tak že by?

Náhlá změna okolností mě přiměla zaměřit pozornost na fakt, že jsem vyrazil pařit naostro (co kdyby), že mám vypláchnuto (dtto) a že mi stojí čurák (ve spánku se mi to stává). Mám dost tlustý péro, takže to asi bylo vidět i sedě, ale teď by ten ocas, pokoušející se opustit kalhoty levou kapsou, přehlíd jen slepej. To mí milí společníci zjevně nebyli.

Tak tohle ještě bude zajímavý. „Podrž toho zmrda,“ zavrčel ten větší. A než jsem si stačil zas začít přepočítávat kosti, zkroutil mi „malej“ ruku za zády tak, že mi nezbylo než s úpěním balancovat na špičkách. Větší gorila ze mě servala triko, jeho zbytky letěly kamsi na špinavou podlahu. Pak jsem ho viděl vytáhnout nůž – to nebylo dobrý znamení – a to, že mi začal rozepínat poklopec taky ne. Začal se smát… „Ta čubka je navostro.“ Pak jsem ucejtil, jak mi dost dovedně začal rozřezávat džíny. „To jsou mexxy, hajzle!“ – ale… to jsem si jenom pomyslel… Nůž měl vostrej a věděl jak na to, takže za pár sekund jsem měl otvor od přezky pásku až nad prdel. Zařídil si přístup ke všemu, hajzl. A taky ho zjevně uměl využít, protože mi vytáh koule a péro a trochu ho zapumpoval. „Říkal jsem ti, že s touhle čubkou bude sranda.“ Jo, uznávám, že jsem měl vocas jak šutr a trochu jsem zahekal, když mi ho pohonil.

Ten menší mě pustil a já sledoval, jak si oba chlapi vytahujou péra. Objevily se přede mnou dvě polotuhý klády – asi největší kusy masa, co jsem kdy viděl. Jen jsem se olíznul. „Klekni, zmrde!“ Pobízet mě nemuseli. Přišel ke mně „malej“… trochu mě s ním profackoval, pak si stáhnul předkožku a začal mi ho rvát do držky. Smrděl mu potem a starou mrdkou. Když mi ho narval do tlamy, málem se mi obrátil žaludek… Jenže… místo toho mi zacukalo v kládě… A začal jsem ho hulit, jak jsem nejlíp uměl – což znamená dost dobře! Ten hajzl u toho jenom hekal. Cejtil jsem, jak mi ten jeho kůl roste v držce. Musel mít snad dvacet cenťáků. Občas jsem se dusil, občas jsem ho měl snad v žaludku, ale držel jsem. Přitom jsem zahlíd, jak si ten druhej leští svůj ocas – ještě o kus delší a tlustší.

Typan mě chytil za hlavu a začal mi šoustat tlamu. Nemilosrdně a tvrdě. Cejtil jsem slanou chuť jeho šťávy a nádhernou chlapskou vůni jeho péra. Sám jsem tekl, ani jsem si na něj nemusel sáhnout. Docela trvalo, než jsem ucejtil, že se mu stahujou koule a uslyšel jeho řev, když mi začal plnit držku horkou mrdkou. Ty svině mě nenechaly ani vydechnout a už mi ho do tlamy rval ten větší. Podobná vůně – ale tentokrát se dávicí reflex nedostavil ani v náznaku. Čistý blaho. Kdo by to čekal. Normálně dost dominantní týpek klečí s rozřezanejma džínama a tvrdým čurákem (ne, není to žádný párátko) a uspokojuje tlamou dva smradlavý skiny jako nějaká děvka. Byl jsem štěstím bez sebe…

Když jsem byl na druhý gorile v nejlepší práci, kopnul mě ten menší do zadku a zařval na mě, abych si začal mastit vocas. S radostí jsem rozkaz splnil. Svou vyholenou kládu jsem začal masírovat až moc ochotně. Typan mi u toho projížděl koule gládama. Občas přitlačil tak, že mi začaly slzet oči. Velkej mě ale tou dobou už držel za hlavu a vyšukával mi tlamu, takže protestovat jsem nemoh. Ne že bych si stěžoval. Byla to asi nejlepší kláda, jakou jsem kdy měl to štěstí potkat – a glády na koulích taky nejsou nejhorší věc na světě.

Typan zrychloval a já cejtil, že mi brzo zcáká mandle. Najednou jsem měl plnou držku jeho hustý, pořádně hořký mrdky. Mně se zatmělo před očima a začal jsem taky cákat. Dávka jak blázen a já málem omdlel. Zacákal jsem jim oběma boty. Ani se neobtěžovali zastrčit si klády. Velkej mě odkopnul a zařval „Ty boty vočistíš, zmrde!“ A narval mi svoje zcákaný tlapy k držce. Na tom nebylo co nechápat. Vystrčil jsem jazyk a začal jsem lemtat svou vlastní dávku mrdky. S náznakem vojenského leštidla na boty to nechutnalo tak špatně. Představte si mě, jak lížu boty dvěma namakancům s tuhnoucíma vocasama. Jo… taky se mi z toho znovu ztvrdnul.

Sledoval jsem, jak rostou čuráky mejch novech pánů a bylo mi jasný, že mě budou mrdat. S těmahle obrama to nebudu mít snadný. „Vztyk, čubko!“ Modlil jsem se, aby začal ten „menší“…

Asi jsem se zvedal moc pomalu, protože ta větší gorila mě prostě jen tak zvedla ze země a přehodila mě přes opěradlo nejbližšího sedadla. Klečel jsem na sedátku, nohy mi rozkopli od sebe – a fakt jsem nečekal, že na díře ucejtím jazyk chlapa, co se mnou jen tak fláknul do týhle polohy. Jo, vylizoval mi kundu – a věděl jak na to, hajzl. Za chvíli jsem vzdychal jak stará kurva a musel jsem se držet, abych ho nezačal prosit, ať mě vomrdá. Rozstáh mě jak profík – a já vystrkoval prdel a fakt jsem toužil, aby mě pořádně vojeli.

První fakt šel menší. Naflusal si na to svoje dělo a začal mi ho rvát do kundy. Nesral se s tím a za pár sekund jsem skučel bolestí, protože ve mně byl po koule. Dal mi pár okamžiků na vydejchání a začal mě mrdat. Žádný něžný šoustání, prostě brutální mrd. Protáhl mi tlapy v podpaží a chytil si mě za ramena a hrál si se mnou jako s hadrovou panenkou. Zrovna, když jsem si začal tu jízdu užívat, vytáh ho a nastoupil ten větší. Nová dávka bolesti, díra roztažená jak nikdy. Menší si stoupnul na sedadlo, pověsil se za tyče a začal mi svýho čuráka rvát do tlamy. Připadal jsem si jak naraženej na rožeň. Rozjeli to voba. Ocas v prdeli jak menší pěst a hora svalů, která ho do mě bušila s neodvratností zálohy na daň z příjmu. V tlamě jsem měl další kládu, ze který tekla voňavá šťáva proudem.

Chlapi věděli, jak si mě užít a pravidelně se na mě střídali. Čuráka jsem měl jak skálu, dejchal jsem jak při maratonu a byl jsem zlitej potem. Když se podruhý prostřídali, zcákal jsem sedačku pod sebou – ruce mi drželi, přišlo to samo. Typani se tomu zasmáli, menší ochutnal, ale mrdat nepřestal. Peklo. Po orgasmu cejtím všechno stokrát víc. Trvalo to už docela dlouho, ale typani začínali hekat a z klacků jim teklo čím dál víc. Menší zrychlil, zařval a začal do mě pumpovat svou dávku. A to si piště, že jsem to cejtil. Velkej mi ho vytáh z tlamy, volíz mi díru, ze který tekla mrdka jeho parťáka a narval mi tam ten svůj kůl.

Chytil mě ještě pevněj než předtím. Na svejch holejch zádech jsem cejtil jeho svalnatý břicho a prsa, každej jeho pohyb. Začala jízda. Vyplňoval mou čerstvě vycákanou díru jako nikdo před ním. Horkej kus ocele ve mně a nekompromisní úchop Samce. Myslel jsem, že omdlím rozkoší. Řval jsem slastí. Cejtil jsem jak zrychluje, jak sebou cuká a najednou do mě pumpoval svou mrdku. Byla to neuvěřitelná dávka.

Naposled jsem zařval a znovu jsem kropil sedačku pod sebou. Podali si mě jako poslední kurvu a já měl pocit, že nic lepšího už v životě nezažiju.

Větší mě chytil za hlavu, přitáhl si mě k obličeji a bez ptaní nebo dovolování, tvrdě a chlapsky mě políbil. Jazykem mi projel tlamu a mě znovu zacukalo ve vycákaným klacku. Cejtil jsem jeho chlapskou vůni a jeho sílu. Pustil mě, flusnul mi do ksichtu a řek, „seš dobrej“ a odešel. Odešli oba – a mě trvalo hodnou chvíli, než jsem byl schopnej začít řešit, jak se dostanu domů – v těch rozedranejch džínách mokrejch od mrdky, ve kterejch neschovám ani čuráka.

Hodnocení
Příběh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (100 hlasů)
Vzrušení: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (102 hlasů)
Originalita: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (92 hlasů)
Sloh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (86 hlasů)
Celkem: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (97 hlasů)

Autoři povídky

Celé jméno-
Věk0
Autor

Nezapomeň napsat komentář, a podpořit tak další publikaci autora!

Komentáře  

+2 #1 Odp.: V metrumojmir 2016-03-04 13:14
nemá chybu!
Citovat