• TROYAT
  • TomDog
Styltvrďárna
Datum publikace6. 11. 2017
Počet zobrazení4442×
Hodnocení4.22
Počet komentářů6

Dohodli sme sa, že bude čakať pred stanicou pri novinovom stánku. Nesmie sa opierať, sedieť, piť, fajčiť… Môže iba čakať. Písali sme si už dosť dlho a presvedčil ma, že to naozaj myslí vážne. Preto som bol zvedavý, ako to vážne naozaj je.

Bol tam, biele tričko, rifle, tenisky. Dovolil som mu len dva kusy oblečenia, tak ma asi nerozumel. Na hlave mal sraciu čiapku. Tie čiapky ma fakt vytáčajú. To mu spočítam, pomyslel som si a tešil som sa, ako ho dojebem. Bol už nervózny, dal som si na čas, meškal som 15 minut. Akademická štvrťhodinka.

Túžobne sledoval auta, ktoré zaparkovali na parkovisku pred nim, a vyzeral, z ktorého vystúpim. Zbadal ma, vystrel sa, ruky pritiahol viac k telu, na jeho tvári bolo vidieť trému, radosť, strach… Prišiel som pomaly pred neho asi na dva kroky a premeral som si ho od hlavy po päty pohľadom. Sčervenel a začali mu horieť uši. Tichým zastretým hlasom z neho vyšlo:

„Pane, otrok Tom se hlásí do služby.“

Počas toho si stihol dvakrát odkašľať.

***

Už delší čas jsem si říkal, že chci bejt poslušným zmrdem pro nějakýho chlapáka. V myšlenkách jsem měl pořád jen samý čuráky. Věc, co miluju mít v sobě. Až jsem si říkal, že jsem na tom závislák… Chtěl jsem si vyzkoušet bejt sluhou, otrokem pro potěšení pána nebo jeho kámošů. Natrefil jsem na Martina. Jeho psaní na internetu mě dokázalo pořádně napružit. Sem tam jsem dostal nějakej úkol a musel jsem se nafotit. Začal jsem přemýšlet, zda by nebylo špatný si to zkusit i v reálu. Když mi poslal svou první fotku, zacukalo mi v koulích… Toho chci. To, že je tak daleko, najednou pro mě nehrálo roli. Blížily se mi prázdniny. Na Slovensku jsem s rodiči byl. Když jsem se zmínil, že plánuju nějakou brigádu na prázdniny, než nastoupím na vysokou, chytil se toho a v jedné zprávě mi navrhl, zda bych nechtěl brigádničit u něj. Dva měsíce poslušnosti u nadrženýho chlapa, co má rád výchovu takových mladých zmrdů.

Už jsem něco málo zažil, měl jsem pár týpků, sem tam i několik najednou, ale chtěl jsem i nějakýho typičtějšího dominanta. Odepsal jsem, že jdu do toho. Doma jsem namluvil našim, že jedu do Itálie si něco přivydělat a že dorazím za dva měsíce. A že nebudu moc přístupnej. Pán mi napsal, kde přesně mám na něj čekat, jak mám čekat a co mám mít na sobě. Nějak jsem si blbec vzal i svou čepku. Bez ní jsem jaksi nedával ani ránu. Pořádně jsem se na setkání připravil. Vymydlil se, nechtěl jsem někde udělat ostudu, pokud si mě bude pán chtít prověřit nebo prozkoumat všechna zákoutí těla.

Tričko, rifle. Dva kusy oblečení byl trochu problém. Spodky jsem tedy jen hodil do báglu, kdo ví, zda je budu potřebovat. Celou cestu na místo setkání jsem byl ve vlaku nervózní a měl jsem podivný cukání v péru. Takový zvláštní napětí. Cejtil jsem se po klystýru pěkně pročištěnej… Napětí rostlo. Na parkovišti u nádraží jsem stál na místě u jedné lampy a pozoroval okolí. Hledal jsem očima povědomou tvář z fotek… Po 15 minutách jsem si začal říkat, že si snad ze mě vystřelil a že nedorazí. V tu chvíli, kdy mi ta myšlenka prolítla hlavou, zastavilo opodál auto a z něj vystoupil… Polkl jsem… V reálu to byl pořádnej pořízek. Svaly. Vousatá tvář. Měl jsem respekt a vyšponoval se do pozoru. Byl jsem strašně nervozní, když jsem se mu hlásil a představoval jako jeho otrok.

***

„To čo bolo? Vôbec nič som nepočul,“ povedal som arogantne a díval som sa mu stále do tváre.

Horel už celý. Nadýchol sa a znova zopakoval tu vetu oveľa presvedčivejšie. Páčil sa mi, bol urastený, štíhly, krásne veľké hnědé oči a členitú bradu s hustým krátkym strniskom.

„To čo máš na tej kokockej hlave?“

„Čepici, pane,“ sklopil zrak.

"Koľko kusov oblečenia som ti povolil?" vychutnával som si jeho rozpaky.

„Já myslel…,“ chcel sa obhajiť.

„Čo si si myslel, že na Slovensku sa berie čiapka ako obuv, alebo čiapku beriete ako obuv v Čechách?“ dvihol som hlas.

„Ne pane,“ zamrmlal do chodníka.

„OK, nebudeme to naťahovať. Nechcem ťa. Na fotkách si vyzeral menší, nepáčiš sa mi, ksicht máš jak retardovaná opica, okuliare jak debil, stojíš tu jak vrece piesku. Vystri sa, do piče, keď sa s tebou rozprávam, a dívaj sa mi do očí!“

Dvihol hlavu a vystrel sa.

„Promiňte, pane. Prosím, zkuste to ještě se mnou, sem vážně dobrý, udělám vše, co budete chtít, nebudete litovat.“

„Pal do piče, bastard.“

„Pane, prosím, zkuste to ještě se mnou, nemůžu jít domů. Řekl jsem, že mám brigádu v Itálii. Nemohu se jen tak z ničeho nic vrátit,“ škemral a v jeho tvári som videl paniku.

Vedel som, že nemôže odísť, preto som robil ramená. Dohoda znela na cele prázdniny, všetko si zariadil tak, že bude u mňa, a na cestu asi tiež nemal. Dohodli sme sa, že na spiatočnú cestu mu peniaze dám.

„Prosím, pane, přijmu jakýkoliv trest, jen mne neposílejte domu.“

Slzy mal na krajíčku. Potiahol som z cigarety posledné dva šluky, špak som hodil na zem a pomaly ho zašlapol špičkou topánky.

„Dobre teda, skúsim to ešte s tebou. Vidíš ten špak? Idem si do mesta niečo vybaviť, keď sa vrátim a budeš stáť na tomto špaku, zoberiem ťa. Ak nie, budem to brať, že si odišiel a nemáš záujem.“

***

Netušil jsem, že mě tak zjebe. Musel jsem ho pozdravit znovu. Červenal jsem se snad až na prdeli. Když mi vyfoukl kouř do tváře, až jsem se rozkašlal, a vynadal mi za mou čepku, pochopil jsem, že tohle bude asi pořádně tvrdej týpek. Co se řekne, to musí bejt. Když mi navrhl, že se na mě vysere, měl jsem pocit, že se mi hroutí představa o mých prázdninách. A co rodiče… To by byl trapas na entou. Pustil jsem se do škemrání a prosení. Sliboval jsem, že udělám cokoli.

Když pronesl tu magickou větu:

„Dobre teda, skúsim to s tebou,“ cejtil jsem obrovskou úlevu a vděčnost. Slíbil jsem si, že udělám cokoli. Jen pro Pána.

Když jsem stál pět minut na tom vajglu, cejtil jsem odhodlání. Než přijde, budu tu stát a čekat. Říkal jsem si, že takovýho parádního kance si nemohu nechat ujít. To se řekne stát v pozoru, ale po deseti minutách mi navíc zazvonil mobil a začalo chcát. To mi ještě chybělo, řekl jsem si. Zvedl jsem rychle sluchátko, aniž bych se stihl podívat, kdo volá. Jen jsem zaslechl:

„Čus zmrde, potřeboval bych tvou šikovnou tlamu a díru. Je možný si tě zase vychutnat?“

Docela mě to rozhodilo. Začal jsem koktat. Přešlapovat na místě. Cejtil jsem, že mi z té otázky jednoho mýho chlapáka docela tvrdlo péro. To je mi nadělení. Začal jsem koktat o tom, že jsem pryč a že dva měsíce mám brigádu, ale že se potom sám ozvu.

„Pokud budete mít, pane, ještě chuť.“

Dotyčnej se zasmál:

„Na tebe vždycky, zmrde,“ a zavěsil.

Po skoro půl hodince jsem si začal říkat, že snad odešel… Můj časopis, kterým jsem si krátil chvíli, jsem musel vyhodit do popelnice opodál, jak byl už prodojenej. Už jsem se smiřoval s tím, že to byla jen bouda, jak se mě zbavit, když jsem zahlédl tu, už pro mě známou, postavu.

***

Odišiel som k autu, vybral si z neho bundu a buchol som dverami. Ešte raz som sa za ním cez obočie pozrel a odkráčal som cez cestu do malej uličky oproti, kde som zmizol v dave. Bočným vchodom som vošiel do reštaurácie, vybehol som po schodoch a sadol som si k stolu pri okne tak, aby som na Toma dobre videl. Objednal som si kávu, zapálil som si a požiadal som čašníka o noviny.

Tom tam stále stál. Dosť dlhú dobu sa ani nepohol, neskôr sa začal otáčať, občas urobil nejaký ten krok, jednou s niekim telefonoval. Dal som si aj obed a vychutnával si ten výhľad. Zatiahlo sa, dvihol sa vietor a začalo pršať. Tom sa bezradne obzeral, často pozeral na hodinky, vytiahol si z ruksaka nejaký časopis, no keď už bol kompletne mokrý, rezignoval. Dopil som aj druhú kávu a zaplatil čašníkovi. Vyšiel som na ulicu, búrka už prestala, už len mrholilo. Zbadal ma už z ďaleka, rýchlo sa vystrel, pohľadom skontroloval, či na tom špaku stojí, ruky pritiahol pevne k telu a neustále ma sledoval. Otvoril som auto, bundu som hodil na zadné sedadlo.

„Čo tam stojíš jak kokot? Sadaj!“

***

Když otevřel, na tom skoro prázdném parkovišti, dveře od auta a nazval mě kokotem a že mám nastoupit, musel na mé tváři vidět můj vděčný úsměv.

Sotva jsem dosedl na sedadlo, začal vysvětlovat svoje pravidla. Snažil jsem se je zapisovat do svý paměti. Tu mám docela vytrénovanou. Nejsem žádnej blbec, bych se přece ani na vejšku nedostal. Když jsem si měl sundat kalhoty, už jsem neváhal ani chvíli. V hlavě jsem měl jakýsi výstražný nápis:

„Jsi poslušnej a děláš, co se ti řekne.“

Vomrkl moje scvrklý péro s úsměvem. Podvázaný koule tkaničkou, co jsem doma našel. Trochu stydlivosti jsem potlačil, nejsem přece nějaká prvnička. Byl jsem i rád, že se zbavuju těch mokrých kalhot. V autě začalo bejt příjemně teplo. Pak chtěl, abych si vytáhl z batohu nafukovací dildo. To mi už začalo cukat v péru a říkal jsem si, že na to jde pořádně rychle. Myslel jsem, že ho chce jen ukázat, ale když zavelel, abych si ho zarazil do zadku, měl jsem pocit, že neslyším, ale varovný nápis v hlavě zafungoval rychle.

***

Zakričal som na neho. Natešene sa rozbehol k autu.

„Ruksak si daj dozadu a sadni si tu,“ ukázal som na miesto spolujazdca.
„Dekuju, pane.“

Bol mokrý a triasol sa od zimy.

„Vždy, keď budeme sami, sedíš pri mne. Ak veziem aj niekoho iného, sadneš si vzadu tak, aby som na teba videl v zrkadle. Daj si pás.“
„Rozumím, pane.“
„Vždy, keď budeme v aute sami, si hneď samostatne stiahneš nohavice ku kolenám.“

Rozopol si nohavice. Mal ich veľmi tesné a mokré sa mu po sediačke sťahovali ťažko.

„Vtáka a vajcia si daj na vrch.“

Hneď tak urobil. Mal ich podviazané tak, ako som mu prikázal, nejakou šnúrkou od topánok, a vtáka mal scvrknutého od zimy.

„Doniesol si to nafukovacie dildo?“
„Ano, Pane, mám ho v ruksaku.“
„Vyber ho!“ prikázal som prísne a pridal som trochu kúrenie, aby mi zmrdík úplne neprechladol.

Čumel chvíľu na mňa ako puk, no rýchlo sa nahol dozadu po ruksak, pás mu však prekážal, tak ho odopol a kľakol si na sedadlo. Jeho biela riť sa odrážala v prednom skle, čo sa mi veľmi páčilo.

„Tady je pane.“

Dvihol čierne dildo do výšky mojich očí, zapol si pás a opravil si rozkrok do predpísanej polohy.

„Strč si ho do zadku!“ zavelil som bez toho, aby som sa na neho pozrel a venoval som sa riadeniu.

Znova vypleštil oči, no neprotestoval, naklonil sa a snažil sa ho tam dostať. Párkrát si naslinil prsty, aby si zvlhčil dieru, nakoniec naslinil celé dildo a s kŕčom v tvári si ho tam nasunul.

„Daj sem tu pumpičku! Ruky, pokiaľ nedostaneš iný rozkaz, si polož voľne na stehná dlaňami nahor. Otrok nesmie nič skrývať, tak vždy ukazuješ dlane, že v nich nič nemáš.“

Cesta prebiehala hladko, pýtal som sa na rôzne veci o ňom, čo ma zaujímalo, on odpovedal. Dovolil som mu, nech sa pýta aj on, čo zaujíma jeho, a odpovedal som, na čo som chcel. Celý čas som sa hral s pumpičkou, dildo som nafukoval a spúšťal podľa ľubovôle, on podľa mojej ľubovôle vzdychal a stonal podľa toho, ako sa mu balónik v zadku nafukoval a zmenšoval. Občas som mu postláčal vajcia, čo mi spôsobovalo veľkú radost. Tie jeho slzy v očiach… Niekoľkokrát som mu prikázal, nech si ho postaví a pritom som mu spôsoboval utrpenie pumpičkou. Cesta pekne ubiehala. Zastavil som pri lese na kraji cesty.

„Natiahni si nohavice!“ prikázal som mu.

Rýchlo sa obliekol a vyšli sme do lesa.

***

Olízl jsem si dva prsty a snažil se navlhčit svou nadrženou díru. Pak jsem pečlivě naslinil i dildo. Několikrát jsem si jím projel hubu. Slinami se jen leskl, když jsem si ho dal na vstup do mý díry, zatlačil a cejtil jsem hned, jak do mě zajíždí. Pumpičku jsem automaticky dával jemu. Dal si ruce předpisově na stehna a jelo se dál… Padla kupa otázek na to, co jsem si už prožil a kdo mě zmrdal naposledy. Ten perverzní rozhovor mi moc připomínal naše chatování na netu. Sem tam mi uniklo i zasténání, když pumpička začala dildo v mým zadku zvětšovat a můj zadek se pořádně přizpůsoboval. Chvílemi jsem měl pocit, že tu sténám jak děvka… Sem tam mi prohmatal koule, až mi vhrkly slzy do očí, jak mi je stiskl.

Najednou jsme byli u lesa a mně bylo jasné, že tohle místo nebude jeho bydlení, ale že tady, sem tam, zastavuje. To jsem poznal z jeho jisté jízdy. V hlavě mi běželo, kolik si tady asi podal českých kluků, co ho na slovo poslouchali.

***

V očiach mu bolo vidieť strach aj očakávanie. Zastavili sme na čistinke medzi stromami. Prikázal som mu, aby sa vyzliekol. Veci uložil pred sebou na hromadu a postavil sa. Páčil sa mi aj nahý, nemýlil som sa.

„Za tvoj príchod ťa potrestám teraz. Dostaneš 25 rán na holú.“

Neprotestoval. Prikázal som mu kľaknúť, na ruky som mu dal policajne putá, priviazal som ho k stromu a odlomil som si pekný rovný prút, z ktorého som obtrhal listy.

„Budeš nahlas počítať rany a za každú ranu poďakuješ. Rozumel si? Začíname nulou. Keď sa pomýliš, alebo ti vypadne dildo z riti, začínaš počítať od znova.“

„Rozumel, pane,“ ticho skonštatoval, zhlboka sa nadýchol a pripravoval sa na to, čo bude.

Dildo som mu nafúkal tak, až skučal.

„Zadok drž stále poriadne vystrčený, nech ťa nemusím napomínať bastard!“

Chvíľu som si precvičoval zápästie, prút mu švišťal kolo uší, až ním cukalo. Pekne nahlas odprezentoval každú ranu, niekoľko krát som ho napomenul, nech ten zadok drží poriadne vystrčený, lebo sa na to vykašlem, odídem a nechám ho tu tak, ako je. To ho vystrašilo oveľa viac, ako by som mu mal pridať rany. Každou ďalšou ranou som cítil, jak mäkne, a ja som tvrdol. Pri posledných ranách už vzlykal, triasol sa, sipel, skrúcal tvár do rôznych vtipných grimás, ako nejaké kreslené zvieratko, no ja som neznížil intenzitu, práve naopak. Posledné tri rany som tak pridal, že sa mi koniec prúta rozstrapkal a pri poslednej rane odtrhol. Tom mal zadok krásne zmaľovaný červenými pruhmi, ktoré pekne navierali. Spokojne som si ich ohmatal a potľapkal. Toma som odviazal. Hodil sa mi k nohám, bozkával mi topánky a trasúcim sa hlasom ďakoval.

„Dvihni sa a dívaj sa mi do oči bastard, pekne si ťa teraz označkujem. Otvor papuľu a jazyk von.“

Sedel predo mnou a v túžobnom očakávaní a ja som si znova uvedomil, ako sa mi páči a bude patriť mne.

„Vyber mi vtáka, bastard, idem sa vyšťať a neopováž sa ani cuknúť.“

Rozopol mi zips a gombičku trocha neohrabane kvôli tým putám, no nakoniec sa mu to podarilo. Opatrne mi vytiahol vtáka, druhou rukou vajcia podobral, nadvihol dlaňou a jemne zase položil cez gumu trenírok. Svoje ruky pomaly spustil späť medzi svoje nohy dlaňami nahor. Nedalo sa nevšimnúť, že ma špičkami prstov celú trasu hladil po nohaviciach.

„Pekne si ťa teraz označkujem bastard, pána po pachu spoznáš najlepšie tak, keď smrdíš rovnako ako on.“

Mieril som prúd moču tomu zmrdovi priamo do papule. Snažil sa polykať a ústa pri tom nezavrieť, vzrušene dýchal a pevne stláčal viečka k sebe. Pomaly som prešiel prúdom moču na jeho hrudník, brucho a dlane.

„Polož hlavu na zem, bastard!“

Predklonil sa a hlavu položil k mojim nohám. Pokračoval som striekať na zadok, chrbát a posledné kvapky dopadli do mokrých vlasov. Oklepal som si ho a strčil do nohavíc.

***

Netušil jsem, že bude ten výprask tak bolet. Tak mě ještě nikdo nezbil. Říkal jsem si, že to dělá jako prevenci toho, abych se choval poslušně a dělal vše, jak řekne. Musel jsem se svléci. Poslušně jsem to vykonal. Dildo mi napínalo zadek a já se dost bál, když mi řekl svůj záměr, a navíc mě připoutal ke stromu. Držet v sobě dildo a počítat rány prutem se mi zdálo dost krutý. Ale říkal jsem si, že něco vydržím. Co mi taky zbývá. Jen jsem se modlil, aby mi tu nezmaloval zadek a spoutaného a nahého mě tu nenechal. Péro mi u toho teda fakt nestálo. Tohle nemám rád, říkal jsem si, ale přemohl jsem se. Po pár ranách mi unikaly dlouhé steny. Cejtil jsem, jak mi rudne zadek. Musím vydržet, opakoval jsem si po každé ráně. Vyděsilo mě, že by mě tu kvůli nespokojenosti mohl nechat.

Za chvíli jsem už brečel a prosil, aby to nedělal, ale bylo mi jasné, že nepřestane. Tohle už nechci absolvovat, hranice poslušnosti se posunula dál. Stával se ze mě poslušný otrok, co musí poslouchat, jinak bude potrestán. Odpoutal mě od stromu. Hurá. Z vděčnosti, že už mě nemlátí, jsem mu olizoval boty a stále vzlykal. Pak si poručil dál a já, jak automat poslouchal. Klekl jsem si před něj jak čokl, co chce podrbat. Poslušně jsem votevřel hubu a vyplázl jazyk a uslzenýma očima jsem se na něj nahoru díval. Vyndat s poutama jeho čuráka šlo poněkud ztuha, ale snažil jsem se. Bylo vidět, že ho výprask dost vzrušil.

Položil jsem si jeho péro na jazyk a s otevřenou hubou a svěšenýma rukama jsem se díval nahoru a vyčkával. Po chvíli s úpěním a úlevou do mě pustil proud. Močka do mě tekla a já jen polykal. Pak si ho vzal do ruky a začal mi chcát na tělo. Zavřel jsem oči a držel. Když jsem se mu musel složit k nohám, dochcal a oklepal si péro, než si ho schoval. Byl jsem pořádně mokrej, cejtil jsem jeho vůni i chuť. Byl jsem jak označkovanej. Vděčně jsem mu poděkoval, že mi dal tuhle lekci. Prosil jsem, aby mě nebil, že budu moc hodnej a poslušnej. Pak už jsem si mohl natáhnout hadry. Na závěr mi típl o nohu cígo.

„To byla, Tome, lekce! Tohle budeš zažívat, když nebudeš poslušnej votrok, jasný?“

Držel mě při tom za bradu a koukal se mi přímo do očí.

„Pane, budu dělat, co přikážete.“

Stiskl ruku a víc mi otevřel hubu. Flusnul mi do ní a já vděčně spolkl jeho flusanec.

„Tak se mi to líbí, ty děvko jedna,“ smál se.

***

„Ďakujem, Pane,“ zašepkal do hliny.

„Obleč sa bastard a daj sem ruky.“

Odomkol som mu putá. Díval som sa, ako sa oblieka z mokrého do mokrého a fajčil cigaretu. Keď bol oblečený a išiel sa obuť, zastavil som ho.

„Dvihni nohu chodidlom ku mne a drž!“

Poslúchol a díval sa, čo sa bude diať. Chytil som mu nohu za pätu a druhou rukou som mu na chodidle zahasil špaka. Sipel, ale necukol. Znova poďakoval.

„Obuj sa, bastard, nech na teba nečakám. Rýchlo za mnou cupital k autu a ja som vedel, že som si vybral dobre. O pár minút sme boli doma. Vyzliekol sa hneď za dverami, veci si uložil pred seba, ako to mal nakázané, a kľačiac s nohami od seba a stojacim vtákom čakal, čo bude nasledovať.

***

Pak už to byla přímá cesta k němu. Za jeho dveřmi už jsem poslušně svlékl hadry, a když jsem tam nahej klečel s rukama na stehnech, stále jsem cejtil, jak mě pálí můj rudej zadek.

Hodnocení
Příběh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (44 hlasů)
Vzrušení: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (44 hlasů)
Originalita: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (42 hlasů)
Sloh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (42 hlasů)
Celkem: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (47 hlasů)

Autoři povídky

Celé jméno-
Věk26
Autor
Celé jméno-
Věk0

Nič sa nevyrovná smiechu malého dieťaťa. Pokiaľ nie je po jednej v noci a v dome žiadne dieťa nemáš.

Autor

Nezapomeň napsat komentář, a podpořit tak další publikaci autora!

Komentáře  

0 #6 Tomovy prázdninyCyril 2018-01-31 18:29
Neviem sa dočkať pokračovania alebo to už je koniec poviedky?
Citovat
+1 #5 společné psaníTomDog 2017-12-12 22:05
Měl by někdo chuť psát společně příběh? :)
Citovat
+5 #4 Super22som 2017-11-25 04:01
pokračuj ! je to super
Citovat
+7 #3 Odp.: Tomovy prázdninysomzmrd 2017-11-11 08:42
:lol: Páčil sa mi pohľad ako si to užíva Pán ale dosť precízne je tam opísané aké pocity má otrok, ktorý je ponížený, trestaný, čo všetko mu pri tom víri hlavou.
Priznám sa že som to prežíval s Tomom. Čítal som už viacero poviedok BDSM, ale tu bolo viacej pre mňa nových prvkov...som zvedavý na pokračovanie
Citovat
+7 #2 :)Miky 2017-11-10 14:45
Tvrďáren není nikdy dost, o tom žádná. Taky se mi líbí ta kombinace jazyků, a to jak ho nechal čekat na dešti mě pobavilo. Ale na mě je to takové nooo... Moc dobrovolné :D

Ale určitě podpora a na další díl se těším :)
Citovat
+7 #1 Neví, nevím...momomo 2017-11-07 17:19
Troyatova tvrďarna je z Cukrové hory známá. Tady se vlastně opakuje. Co vyleze z TomDoga se teprve uvidí.
Dobrá kombinace SK a CZ - originalita.
Citovat