Zahradníci 1/3

První den zahradníkem

Ahoj Vendo,

tak jsem dneska byl prvně v zahradnictví a bylo to fajn. Láďa, jako že šéf, je sympaťák, pěknej chlap asi 40 let, samá kérka, ale vkusná, štíhlej sportovec. Seznámil mě s klukama, se kterýma jsem měl dělat, a odvezl nás naproti Thermalu k jednomu hotelu, kde jsme měli oddrnovat okolní pozemky. Práce byla sice trochu dřina (krumpáč a lopaty), ale kluci oba vypadali dobře, takže to byl celkem příjemně strávenej den.

Pepa je takovej cikán, nevím jistě, jestli opravdu, přízvuk nemá nebo tak, ale pěknej týpek, takovej pořez – je na něm vidět, že maká rukama. V teplákách se mu rýsovala docela slušná boule mezi nohama, což mi trochu dělalo problémy, abych se mu tam pořád nedíval. Lukáš taky nevypadá zle, má pěkný štíhlý tělo, no dal bych si taky říct…

Ale naštěstí jsou to oba zjevní heteráci. Jednak mají doma oba nějakou babu, jednak slintali nad kolemchodícíma studentkama zdrávky nebo co to tam vedle je, dokonce byli schopní na ně nahlas lascivně pokřikovat, Lukáš i vykřikoval věci jako „Ty píčo, ty jsi dobrá kunda,“ nebo „Jak může existovat něco tak nádhernýho,“ nebo „Ty vole, mě z toho normálně stojí čurák.“ Ale neviděl jsem, že by mu stál nebo tak něco.

Já jsem teda neměl moc nad čím slintat, na zdrávku chodí málo kluků a když, tak taková tintítka, nic moc. To jsem spíš pokukoval po Pepově bouli v rozkroku a po Lukášově prdýlce.

Kluci jsou, jak říkám, celkem fajn, ale trochu mě znervózňovalo, že když na někoho nadávali, například na Láďu, nadávali hlavně slovem buzerant. Kdybyste věděli, říkal jsem si… Ale myslím, že jim nebudu vykládat, jak to se mnou je. Netuším, jestli by k tomu byli tolerantní. A jestli by mě pak tak příjemně poplácávali po zádech jako dneska, když odjeli vyvézt drny a já mezi tím udělal krumpáčem kus práce.

Zkrátka asi mě to tady bude bavit, dělat na zahradě bylo fajn a společnost jsem měl příjemnou a koukatelnou…

Musím končit, Karel za chvíli přijde domů a budeme dělat něco k večeři.

D.

Den s Pepou

Vendo,

dneska to bylo zajímavý. Láďa ráno vezl Lukáše a jednoho staršího pána někam jinam a mě s Pepou poslal dodávkou do Jenišova na takovou velkou zahradu. Pepa mi vysvětlil, co a kde mám plejt, a šel sekat trávu. Postupně začalo bejt dost vedro, tak jsme celkem logicky oba sundali trička. Nenápadně jsem pokukoval po Pepově těle. Sice má trochu bříško, ale ne moc, a jinak má pěkný silný ruce, krásně snědou pleť, vpředu souvisle porostlej ne moc dlouhýma, ale celkem hustýma chlupama, vypadalo to dost sexy.

Někdy kolem desátý na mě zavolal, ať si jdu dát cígo a sváču, tak jsem šel. Začal si se mnou povídat, něco o sobě vyprávěl, a taky se vyptával. Kolik mi je, co že dělám za vejšku a tak, a jestli prej bydlím s rodičema a jak jsem dlouho ve Varech. Tak jsem mu to stručně řekl, a on se pak zeptal:

„A žiješ sám?“
„Ne, nežiju sám,“ odpověděl jsem pokud možno vyhýbavě. Ale cítil jsem, že na mě tázavě kouká a že čeká na nějaký pokračování. Chvíli jsem váhal, podíval jsem se na něj, a když jsem viděl, že opravdu nepovažuje odpověď za dokončenou, tak jsem sebral odvahu a řekl jsem mu: „Žiju s přítelem.“ Usmál se a jen prohodil:
„Aha.“
„Buzna, no…,“ pousmál jsem se taky.
„Jak se jmenuje?“
„Karel.“
„A dobrý?“
„Jo, super.“

A víc se k tomu tématu nevracel. A pořád se ke mně choval stejně jako před tím, takže jsem byl rád, že to v pohodě pobral a bere to tak, jak to je. Jen jsem se ještě dověděl, že má přítelkyni, malýho kluka a že čekají druhý dítě. Pak mě naučil dělat se sekačkou a sekali jsme trávu.

Karlovi jsem to vyprávěl a on byl rád, že jsem nic netajil. Ani mu nevadí, že ti teď o tom píšu.

Tak to je asi tak všechno, co jsem si pro tebe připravil. Tak se zatím měj.

D.

Koupel s Milošem

Ty vogo,

dneska opravdu zajímavej zážitek.

Všechny kluky Láďa poslal někam do Nejdku a mě a jednoho týpka, kterýho jsem ještě neviděl, Miloše, poslal do Mezirolí. Tam je taková poměrně bohatá čtvrť. Když Láďa řekl, že tam jedeme, Miloš se hned ptal, jestli se tam zase můžeme vykoupat v bazénu.

„No jasně, u Koukolíka vždycky můžete,“ zasmál se Láďa.
„Tak super, vycachtáme se… David se jmenuješ? Davide, tak se dneska i vykoupeš.“
„Ale já nemám plavky,“ namítl jsem.
„To je jedno, Koukolík se taky koupe bez plavek, má to obehnaný vysokým plotem a hlavně tam Koukolík vůbec nebude.“
„Aha,“ reagoval jsem neurčitě a trochu jsem se bál, co bude.

Miloš byl celkem komunikativní a při práci na zahradě si se mnou povídal. Naštěstí moc nevyzvídal. Z toho, co vyprávěl, vyplývalo, že je to takový „přírodní“ typ. Už jenom ty jeho dlouhý vlasy do culíku a plnovous… Člověk by mu ani neřekl, že je mu pětadvacet, vypadal na víc. A asi si o sobě myslí, že je filozof, jenže je to prostě obyčejnej zahradník… Jen mu to docela dobře mluví. Pleli jsme a kultivovali zahradu celej den, a i když mě v tom vedru ten bazén dost lákal, byl jsem rád, že na to stále nepřišla řeč. Už už to vypadalo, že na to Miloš i zapomněl… Ale nezapomněl. Ke konci šichty prohlásil, že se jde do vody, svlíknul se do naha a skočil do toho bazénu.

„Tak dělej, pojď!“ volal na mě a plaval naznak tam a zpátky.

Co mi zbejvalo? Fakt jsem se bál, že mi houpne, ale taky jsem se svlíknul a co nejrychleji hupsnul do bazénu. Miloš mě pochválil a dál si plaval sem a tam, takže mě to ani moc neprovokovalo, a tak jsem si taky mohl pěkně poplavat. Bylo mi to moc příjemný, takhle nahej ve vyhřátý vodě. A naštěstí Miloš nedělal nic, co by mě nějak dráždilo, spíš si tak sám užíval a já si užíval vody taky sám.

Pak vylezl z bazénu, setřepal a sestíral ze sebe co nejvíc vody, ale byl stále mokrý a já jsem mohl vidět, že má docela hezké tělo, docela slušné péro, a to všechno vlastně bylo vidět díky tomu, že byl stále mokrý. Říkal jsem si, že až oschne, bude to jiný pohled. Přírodní husté ochlupení po celém těle přestane být zplihlé a to pěkné tělo přestane vynikat… Ještě chvíli jsem čekal, že se oblíkne a že budu moct nenápadně vylézt, ale on začal celý nahý dávat dohromady nářadí a uklízet…

„Polez, za chvilku pro nás přijedou,“ volal na mě. Musel jsem teda vylézt. Naštěstí mi z těch nervů péro přímo nestálo, ale naběhlý bylo i tak dost.
„Já nevim, co na tom holení všichni máte,“ okomentoval Miloš zřejmě moje vyholený přirození, ačkoli nevím, kdy a jak si toho všimnul. Co nejrychleji jsem se utřel do trička a natáhnul si pracovní tepláky, přičemž jeho poznámky jsem raději nechal bez povšimnutí.

Za chvíli se otevřely vrátka, tam stál Láďa a volal:

„Tak co, kluci, vykoupaný, připravený?“ Miloš něco zahoukal na souhlas a pomalu se teprve začal oblíkat, žádnej stres.
„Miloš je takovej přírodní, víš?“ řekl mi Láďa na vysvětlenou.
„To jsem pochopil,“ řekl jsem, protože jsem to opravdu pochopil dost dobře.

Takže vlastně erotická scéna jako blázen, ale nic z toho, prostě to nešlo… Ty to pochopíš, Vendo, viď?

Tak to je pro dnešek všechno, co jsem si pro tebe připravil. Ale co všechno mě v těch zahradách čeká, to ví snad jen Teplý Bůh…

D.

Kluci se vyptávali

Ahoj Vendo,

ozývám se až dneska, protože včera nic moc zajímavýho nebylo. Celej den jsem v podstatě makal sám a plel jsem na jedný veliký zahradě. Majitel tam nebyl, dovnitř vidět nebylo, tak jsem plel jen tak v trenkách, ze kterejch mi neustále vypadávalo péro ven. Nikdo to ale nemohl vidět, tak jsem ho nechal klidně čouhat. Trochu mě to vzrušilo, takže jsem pak i pohonil a zcákal jsem tomu člověku rododendrony svým semenem.

Dneska to zajímavě taky nevypadalo, teda aspoň zpočátku. Jeli jsme dělat další práce k tomu Thermalu, opět s Pepou a Lukášem. Normálně jsme makali, kluci do sebe ze srandy ryli, nadávali si do buzerantů, komentovali kolemjdoucí ženy všeho věku (holky ze zdrávky moc nechodily, byly ve škole) a byla i celkem zábava.

Pak mě nechali makat a odjeli pro další fůru mulčovací kůry. Když se vrátili, zůstali sedět v dodávce a Pepa na mě z místa řidiče zavolal:

„Davide, pojď si dát sváču!“ Přišel jsem k nim a povídám, že už jsem si sváču dal.
„Ale Luky má pro tebe dobrej párek,“ usmál se Pepa tak, že bylo poznat, že to myslí dvojsmyslně. Nebo vlastně ani ne dvojsmyslně, mělo to jasnej smysl.
„Dal by sis dobrej párek?“ trochu provokativně se mě zeptal Luky. Začínalo mi bejt jasný, že Pepa Lukášovi „něco“ řekl.
„No, víš, já jsem věrnej,“ řekl jsem ještě trochu neurčitě, aby to hned tak jasný nebylo, ale Luky se začal vyptávat:
„A kolik mu je? A jak dlouho spolu jste?“ A podobně.

Začalo mě bavit, že to vědí a že je to i zajímá, ochotně jsem odpovídal na nejrůznější otázky a byl jsem rád, že jsou s tím oba kluci v pohodě, dokonce že je to fakt i zajímá. Některý jejich představy byly trochu směšný, například se ptali, kdo z nás je chlap a kdo ženská… Tak jsem jim vysvětlil termíny jako aktiv a pasiv a podobně, hi hi.

No a taky se oba vyjádřili, že jsou určitě heteráci, ale Pepa prohlásil, že by ho vlastně zajímalo, jaký by to bylo nechat se vykouřit od chlapa. Lukáš takovou myšlenku odmítl. Ale řekl jsem jim, že se říká, že kluci kouří nejlíp, protože vědí, co se jim líbí. Pepa tomu věřil a řekl, že by to někdy zkusil, ale že by u toho asi musel mít zavřený oči.

„Tak David ti ho vykouří, že jo, Davide?“ navrhl Luky. Odmítl jsem to s tím, že jsem věrnej, a že navíc už bychom měli začít makat, a šel jsem trhat plevel.

„Hej, Davide, pojď sem ještě!“ zavolal na mě po pár minutách Lukáš.

„Pepa říkal, že by to ale fakt chtěl zkusit…“ Pepa se zatvářil tak, že jsem měl dojem, jako by Luky řekl něco, co říkat neměl, a okřikl ho:

„Ale né, dělal jsem si srandu.“

Nějak jsem z toho vycouval, protože jsem nevěděl, jestli to myslí vážně nebo co. Trochu mi to teď vrtá hlavou, ale byl jsem hrdej, že jsem odolal pokušení. Nevím, jestli to Karlovi budu moct vyprávět, on je dost žárlivej. Ale mohl by bejt rád, že jsem hrdě věrnej, ne?

Tak to je zatím všechno, co jsem si pro tebe připravil…

Legrace

Vendo, to byla dneska legrace.

Dělali jsme na takový velký zahradě někde za Bochovem. S Pepou, Lukášem i Milošem. Bylo zase vedro, tak jsme všichni dělali bez trička. Miloš dokonce svlíknul i kalhoty a dělal jen tak v trenkách. Chtěl jsem taky sundat kalhoty, ale nakonec jsem se bál. Zvlášť když mě Lukáš s Pepou upozornili, že Milošovi jsou při pletí vidět z nohavičky koule a péro. A Lukášovo tělo mě taky provokovalo, a to nemluvím o Pepově těle a jeho bouli v rozkroku. Takže jsem byl rád, že mám upnutý trenky a že není vidět, jak mi stojí. Kolem poledne jsem prohlásil, že si musím odskočit, a zalezl jsem do lesíka vedle placu, kam jsme vozili plevel. Kluci makali, tak jsem měl dost času, abych si ho pěkně vyhonil. Vrátil jsem se mezi ně s úlevou. Pepa ovšem můj návrat okomentoval:

„Cos tam dělal tak dlouho? Honil sis péro?“ Odpověděl jsem hrdě tónem, od kterého jsem si sliboval, že nebude poznat, jestli si nedělám legraci:
„Jo, honil jsem si péro a pěkně jsem vystříkal.“ Kluci se nad tím bavili (kromě Miloše, ten si hleděl své práce) a Lukáš doporučil, abychom příště šli chcát s Pepou spolu, že pohoníme a možná i pokouříme.
„Já čuráka do pusy nechci,“ namítl Pepa, „ale vykouřit bych se kliďo piďo nechal.“

Miloš nad těma řečma nenápadně kroutil hlavou. Asi mu kluci zatím neřekli, o co tady jde, a považoval to za blbou legraci. Ona to sice legrace byla, ale ne až tak blbá. Akorát pořád nevím, do jaký míry to Pepa myslí vážně a co můžu čekat od Lukáše…

No tak to je asi tak všechno, co jsem si na dnešek pro tebe připravil. Uvidíme, co přinese zítřek.

Pa, D.

Pepík

Venoušku,

Vezmu to popořadě, aby to mělo to správný napětí.

Ráno nám Láďa řekl, že nás potřebuje rozdělit do dvojic, ale že mu to je jedno, tak ať se nějak domluvíme. Lukáš na to hned prohlásil, že já a Pepa máme spolu nějaký plány, takže určitě budeme chtít bejt spolu. Láďa se nás ani neptal a hned nás rozdělil. Takže jsme jeli já a Pepa sami někam na Pražskou, barák s menší zahradou a širokým okolím.

Zpočátku to probíhalo celkem normálně, prostě Pepa sekal a já jsem plel.

Kolem desátý Pepa prohlásil, že si musí odskočit a že si musí vyhonit péro, protože mu mladá už pár dní nedala, že prej je mladá už v dost pokročilým stadiu těhotenství. Raději jsem na to ani nijak zvlášť nereagoval a jen jsem procedil, ať jde.

A Pepa šel opodál, ale ne moc daleko, takže jsem na něj viděl. Stál zády ke mně a chcal, ale nějak dlouho. Pak se mi zdálo, že si fakt honí péro. A protože se mi chtělo taky chcát, šel jsem se vychcat za ním. A on si tam to péro honil! Postavil jsem se vedle něj, dělal jsem, že to se mnou nic nedělá, a jen jsem utrousil:

„Musim se taky vychcat.“
„No, já už budu,“ utrousil Pepa mezi tichým hekáním, a jak řekl, tak se taky stalo.

Začalo to z něho stříkat minimálně metr dopředu, a to v několika hustejch dávkách. V tu ránu už jsem nedokázal chcát, protože se mi čurák postavil, a úplně bezděčně jsem začal honit. Pepa u toho ždímal poslední kapky mrdky a koukal, jak si ho honím. Vůbec mi to netrvalo dlouho, asi taky proto, že Pepa ten svůj ocas nechal vyndanej z poklopce a celou dobu, co jsem honil, si ho provokativně oklepával. Za chvilku jsem taky stříkal, poměrně podobně daleko jako Pepa.

„Tak jsme si to udělali a jdeme zase makat,“ řekl Pepa, zastrčil ocas do kalhot a šel…

Rozpačitě jsem se vrátil ke svýmu pletí a Pepa mi přišel pomoct. A vyptával se, jestli jsem viděl jeho péro a co si o něm myslím.

„Slušný,“ řekl jsem.
„No tys jich viděl určitě spoustu, ne?“
„No jako fakt slušný.“
„A jako aspoň průměr?“
„Tak rozhodně nadprůměr, to se neboj. Kolik ti měří?“
„Jako když mi stojí? No nevim, neměřil jsem si ho.“
„Tak já vezmu příště metr a změřim ti ho, jo?“

Souhlasil a hned se trochu nesměle zeptal, jestli by si mohl zkusit, jak ho kouří kluk.

„Uvidíme,“ řekl jsem, ale je mi už teď jasný, že to asi udělám…

No, pak se ještě ptal na různý věci, jako kolik čuráků jsem viděl a kolik kouřil a kolik jsem jich měl v análu a kolik chlapů jsem píchal… Ani jsem nemusel přehánět, aby ho to fascinovalo.

A já jsem se začal těšit, že ten jeho vocas fakt ochutnám. Vendo, má ho nádhernýho, velkýho a tlustýho, to by se ti líbilo… K tomu visící nalitý koule, prostě paráda. Asi budu Karlovi nevěrnej… Naštěstí už spí, když to píšu…

Tak to je všechno, co jsem si pro tebe na dnešek připravil, a už se těším, co si na tebe připravím zítra…

David

Lukyho ocas

Véno,

Karel už spí, protože jsme si to večer docela dlouho rozdávali a jeho to celkem unavilo, tak ti můžu v klidu popsat, co se dneska dělo při práci na zahradě.

Ráno při rozdělování práci mi Lukáš přišel divnej, vedl nesmyslný řeči, byl vysmátej a zvláštně se choval. Měl jsem pocit, že je zhulenej. A Láďa mě zrovna poslal jenom s ním k nějakýmu Rusákovi srovnat pozemek pod nově zakoupenou lavičku. Když to Lukáš slyšel, začal debilně tancovat, vykřikoval:

„Jasně, s Davídkem, s Davídkem rád, že jo Davídku,“ a zřejmě s legrace mě začal různě poplácávat po zádech, po ramenech, ale i po zadku, až mi to bylo trapný. V autě jsem se ho zeptal, jestli je zhulenej, a byl.

„Dal jsem si tři děla a jsem úplně v piči!“ volal radostně. No nazdar, pomyslel jsem si, to bude den…

Nebudu popisovat, jak nesmyslně se choval, ale důležitý je, že i tam si dal ještě jednoho špeka. Šel něco vyjednávat se Sášou, což je Rusákův nějakej správce pozemku, a když se vrátil, prohlásil:

„Sáša jel do piči, tak tady Rusákovi zechčijeme tu jeho stříbrnou tůji!“ A stáhnul kalhoty i trenky až ke kotníkům a začal obechcávat tůji, která jako stříbrná vůbec nevypadala. Mával při chcaní ocasem na všechny strany, že jsem to taky málem schytal. A mávalo se mu s ním dobře, protože je to docela dlouhej ocas, i v tom visícím stavu.

Když dochcal, zastavil se, otočil se směrem ke mně, trochu se kymácel a probodnul mě těma svejma zhulenejma očima.

„Mám dobrýho čuráka, buzno? Řekni, mám dobrýho čuráka?“ Řekl jsem opatrně, že jo, že je pěkně dlouhej.

„Mladá to taky říká, že mám dobrýho čuráka. Na šukání jo, ale vona ta kunda jedna mi ho neumí pořádně vykouřit.“ Začal si ho mírně mnout. „Nechceš mi ukázat, jak kouřej kluci, buzno? Co, nechceš mi to předvíst?“

Zřejmě narážel na to, jak jsem říkal, že kluci kouří nejlíp. Nic jsem neříkal a upřeně se na něj díval. Byl zhulenej. Asi proto to chtěl. A jak si ho tak mnul, pomalu mu začal nabíhat. A začal bejt celkem výstavní. Trochu tenčí, ale pěkně dlouhej ocas.

„Kdy se vrátí Sáša?“ zeptal jsem se.
„Minimálně půl hoďky bude pryč, jel pro kamení. Tak co, vykouříš mi ho? Vykouříš mi čuráka? Líp než moje kunda? Tak se předveď, buzno!“

Trochu mě tím nasral a zároveň vyprovokoval. Beze slova jsem vstal, přišel k němu, klekl si před něj a začal si hrát s jeho pérem. Pozoroval jsem ho, jak zavírá oči, zvedá hlavu k nebi a začíná sténat. Asi nechtěl vidět, že ho kouří kluk, ale začal bejt ještě vzrušenější. Kláda už mu tvrdě stála. Měl ji mírně zahnutou směrem nahoru.

Sál jsem mu ji, olizoval, laskal, strkal do pusy, a začalo mě to bavit. A celou jeho výbavu jsem začal postupně skoro mučit. Tahal jsem ho za koule, mírně mu je okusoval zubama, přiškrcoval jsem mu rukou péro, strkal mu jazyk do špičky žaludu, olizoval jsem mu okraje žaludu, ohýbal jsem mu čuráka do všech stran, a Luky jen sténal a sténal a volal:

„Jo, to je vono, to je vono, to ta kunda neumí, jo, dělej mi to!“

Předvedl jsem mu všechny svoje triky a některý jsem i musel zopakovat, protože von, zřejmě jak byl zhulenej, se pořád neudělal. Ale nakonec se mi to povedlo. Musel jsem mu ho pořádně honit rukou a zasouvat si ho až hluboko do krku, až mě to dávilo, ale v závodě s jeho mladou, jak on říká kundou, jsem hodlal vyhrát.

A pak několikrát hlasitě vykřikl a začal stříkat. Měl jsem ho zrovna v puse, tak jsem to pěkně spolykal. Jeho mrdka měla chuť trávy, což bylo zajímavý, přímo vzrušující…

Když jsem mu pořádně pusou vyčistil celý péro, svalil se na zem, smál se a mlel různě nesmyslný řeči, zejména pořád něco o kundě… Chvíli jsem si nad ním honil péro, ale už mě to nějak nevzrušovalo, tak jsem toho nechal.

Pak jsem slyšel nějaký auto, a protože to mohl bejt Sáša, chtěl jsem Lukyho donutit, aby se oblík, ale nechtěl. Tak jsem ho nakonec oblíknul sám.

„Ty kundo,“ řekl jenom, když jsem mu před natažením kalhot ještě oblíznul péro.

Byl to opravdu Sáša, a tak jsme začali zase normálně makat, totiž spíš já, Lukymu to moc nešlo…

No byl jsem z toho tak rozdováděnej a vlastně nevybouřenej, že jakmile jsem přišel domů, skočil jsem do sprchy a Karla jsem víceméně znásilnil, i když na to zpočátku neměl náladu. Ale rozparádil jsem ho a dobře jsme si to užili.

Tak to je asi tak všechno, co jsem si pro tebe na dnešek připravil. Ale je toho dost, ne?

D.

*****

Když napíšeš komentář k první části této povídky, můžeš se ještě seznámit s Pepovým ocasem, s mladým kolouškem, se kterým bylo hodně pěkné erotiky, a v posledním díle si přečíst, jak se všichni sešli v bazénu u Koukolíka… Už je to napsané, stačí těch pár komentářů ;).