• zmetek
Stylromantika
Datum publikace22. 6. 2018
Počet zobrazení1602×
Hodnocení4.54
Počet komentářů7

Víš, člověk se občas chová jako blbec. Jen mu to prostě dojde pozdě. Pokud mu to vůbec dojde. Celej život jsem se těšil, že přijde Velká Láska. Ne že bych teda jen čekal a snil, občas prostě člověk potřebuje upustit ventil, takže ještě na škole byl občasný úlet. Jen tak, co naděláš…

Skončil jsem ekonomku a nastoupil v bance. Docela dobrý místo, tedy, pomohli mi k tomu rodiče – respektive takový „známý známého“. Ještě před oficiálním pohovorem jsem se byl předvést a zřejmě jsem vyhovoval, takže mě potom přijali na slušný post. Bydlel jsem pořád u našich, dohodli jsme se, kolik jim budu přispívat na nájem, a mně to docela vyhovovalo.

Asi po čtvrt roce v práci se ozval můj nadřízený, ten, který mi dopomohl k místu. Že bych se mohl za jeho pomoc trochu odvděčit. Chvilku mi trvalo, než jsem zjistil, o co mu vlastně jde. Takže jsem se od něj nechal vojet. Jo, nebylo to jen jednou, bylo to tak jednou měsíčně. On byl ženatej, já byl jen na občasný tajný zpestření. Při pololetních odměnách mi dal najevo, že se mu to asi fakt líbilo – dost mi vypadly oči při pohledu na výplatnici. Našim jsem o odměně neřekl, usoudil jsem, že si za ni dopřeju nějakou pěknou dovolenou, i když za ni tedy nemusím utratit všechno a nemusí to být hned zrovna Maledivy. Něco, co nebude jen válečka u vody.

Španělsko se mi vždycky líbilo. Takže Costa Del Azahar, all-inclusive.

Hezkej jednolůžkovej pokoj. Moc pěknej hotelovej bazén, ten jsem si hodlal docela užít. Příjemná průvodkyně nám sdělila informace a nabídku zájezdů – hned další den výlet do Valencie, to jsem hned bral. Podívat se do katedrály na svatý grál…

V autobuse na výlet většina starších. A jedni manželé se synem okolo dvaceti. Hezkej, hodně opálenej kluk. A taky pěkně otrávenej.

„Martine, netvař se tak znechuceně. Máš prázdniny a platíme ti výlet k moři, tak můžeš být trochu vděčný!“

No, to se mu nedivím, že se tváří tak, jak se tváří. Zakecal jsem se s ním – vypadal fakt jako docela milej kluk.

Valencie byla úžasná. I ta stará, i ta moderní, co tam postavil Calatrava, je prostě dechberoucí, doporučuju…

Po návratu z výletu jsem ještě skočil k bazénu. Byl tam i Martin. Docela jsme se ve vodě vyblbli. V jednu chvíli, když jsme se honili, tak mě chytil a držel mě za zadek. Rozhodně dýl než normální kamarádský chňapnutí při hře. Kouknul jsem mu do očí, usmíval se. Aha, tak tady máme jasno.

Vylezli jsme z vody, osušili se a šli se před večeří převlíct na pokoj.

Odemykal jsem.

„Hele, můžu se kouknout, jakej máš pokoj?“

„Jo, jasně.“

„Fakt pěknej.“ Zabouchl dveře. Toho francouzáka jsem dostal snad ještě dřív, než ty dveře zaklaply.

„Neříkej, že o to nestojíš.“

Samozřejmě, že jsem o to stál. A můj ocas stál taky.

Plavky sjely dolů. Byl krásnej. Úžasně opálenej, jen bílej tam, kde ho předtím kryly plavky. Bílý zadek úžasně svítil. Klesl jsem na kolena a kousl do něj. Otočil se a pleskl mě přes tvář svým klackem. Začal jsem ho kouřit. Chytil mě za vlasy a začal mi přirážet do pusy, až jsem se chvilkama dávil. Pak mě zvednul a hodil na břicho na postel. Přitáhl si mě na okraj a zajel do mě, jen jsem kviknul. Rozjel se jak mašina a k tomu spustil: „Tak co, kurvičko, líbí se ti to? Řekni!“

„Jo, líbí…“

„Celou větou!“

„Ano, moc se mi to líbí, jeď ještě…“

Pak zařval, přirazil a já ucítil, jak mě plní. Vyjel ze mě, plácnul mě přes zadek a vypadlo z něj: „Jo, tak tohle jsem už potřeboval!“

Natáhl si plavky, sebral svou osušku a zaklaply za ním dveře.

Viděl jsem ho až druhý den při snídani. Měli už sbaleno a chystali se k odjezdu – byli s jinou cestovkou a jejich turnus už končil. Tak proto byl tak opálenej. Zamával mi a usmál se: „Tak čau.“ Jo, pochopil jsem. Velká Láska zase nebude, byl jsem jen další zářez na pažbě. Už jsem ho pak nikdy neviděl.

Po večeři jsem vyrazil courat po pláži a okukovat obchody na promenádě. Už se příjemně zešeřilo a na konci promenády to vypadalo, že se tam rozjíždí docela velká diskotéka. Zastavil jsem se a koukal. Vedle mě se náhle ozvalo:

„Hi, David!“ Štíhlý tmavý kluk, triko, kraťasy… znám ho?

„Jak znáš moje jméno?“

Jenom se zasmál a mně to teprve teď došlo. Je to číšník z hotelu. Na jídlo se oznamuje číslo pokoje a on si v recepci zjistil, jak se jmenuju. Docela mi to zalichotilo:

„Můžu tě pozvat na drink?“

Kývl. Dali jsme si zombie, v horku se ledová tříšť dost hodí. Já jsem pomalu ucucával, on to do sebe táhl dost rychle. Zombie je zrádná mrcha, má toho alkoholu dost, i když se to nezdá.

„Jak se vlastně jmenuješ ty?“

„Ángelo.“

Docela se na něj to jméno hodilo. Vypadal na něco mezi andílkem a čertíkem. A koktejl už měl vypitý.

„Pojď!“ Chytil mě za ruku a táhl mezi tanečníky a rozjel se dost dobře. Písnička dohrála a následoval ucouraný ploužák. Přimáčkl se na mě a omotal okolo mě ruce. Má pěkně hbitej jazyk. Nejprve mi olízl krk a pak mi při té puse skoro došel dech. Ruka mi sjela po jeho zádech na zadek a za kraťasy. Byl naostro. Krásnej pevnej malej zadek, ách… Vydrželi jsme tam asi do jedné.

Studoval. Jako číšník v hotelu dělal jako sezonní brigádu, aby si něco přivydělal. Bydlel v jedné části hotelu určené pro zaměstnance.

Prošli jsme recepcí, holka, co tam seděla, se chápavě usmála. Co jí je do toho? Za recepcí jsme se rozloučili, dali si pusu.

Na pokoji jsem vlezl do sprchy, utřel se a šel si lehnout. Když je horko, tak spím nahý, i při klimatizaci. Zaťukání na dveře. A ještě jednou. Omotal jsem okolo sebe osušku a otevřel. Ángelo s úsměvem a lahví vína:

„Nedáme si ještě skleničku?“ a vplul dovnitř. Rovnou vzal ze stolku skleničky a nalil. Kopnul to do sebe najednou, bylo vidět, že přece jen se na něm předchozí koktejly už trochu podepsaly. Prstem zatáhl za moji osušku a shodil ji. Obejmul mě, sténal mi do pusy a jednou rukou prohmatával a hnětl moje koule. Pak jeho jazyk přešel z mojí pusy na krk a sjížděl po hrudníku, olízl a zuby lehce stiskl bradavku, pokračoval na břiše, prozkoumal pupík a pak přešel konečně na můj kolík. Olízl z něj první kapky, sjížděl po něm, přešel na koule a vrátil se zpátky k žaludu. Ten kluk fakt jazykem uměl! Chrčel jsem jak astmatický kocour.

Chtěl jsem konečně vidět ten zadek, který jsem prohmatával na diskošce. Stáhl jsem z něj triko a kalhoty. Zadek fakt krásnej. Položil se na postel a já začal svým jazykem zkoumat jeho dírku. Vzdychal, pohyby pánví šel proti mému jazyku, křečovitě zatínal prsty do prostěradla. Nadzvedl jsem se a pomalu do něj vstoupil. Krásné, plynulé milování, nádherně synchronizované pohyby. Vzdychal a začal si honit péro. Vzdychání zesílilo a nastříkal si na břicho. Vyjel jsem z něj a k jeho dávce přidal tu svoji. Svalil jsem se na něj, oba zpocení, slepení naším spermatem. Usnuli jsme v objetí.

Ráno mě vzbudil pohyb. Ángelo vstával.

„Sorry, nechtěl jsem tě vzbudit.“ Kolik je hodin? Pět…? Nikdy mi nedošlo, jak brzo vlastně musí hotelový personál začínat. Natáhl se a dal mi pusu a chtěl se zvednout. No tak tohle ne, mám ranní erekci a potřebuju ji nějak vyřešit. Přitáhl jsem si ho. Pochopil. Ležel jsem na zádech, nasedl na mě. Udělal jsem se do něj, on mně na břicho. Vysprchovat jsme se šli spolu.

Pusa: „Tak večer!“ a běžel. Láhev vína, která zůstala od noci na stolku, jsem dal do lednice. Zamilovanej? Věděl jsem, že to je stejně v háji, protože nějaký vztah na dálku nebude fungovat. Ale teď jsem tu a chci si ho užít. Mám dovolenou, ne?

Den jsem strávil u bazénu. Ángelo měl službu u baru a hýčkal si mě. Večer samozřejmě zaťukal. Vytáhl jsem nedopitou láhev. Zeptal jsem se ho, jestli je někde možné se opalovat bez plavek, chtěl bych se opálit celý. Je pravda, že na pláži tlusté Němky sundavají horní díl plavek, ale úplně bez plavek to nezkoušel nikdo a nudapláž tu nebyla. Řekl mi, že kousek za letoviskem je malá pláž, o které nikdo z turistů neví, a tam je možné cokoliv. Chtěl zřejmě ještě něco dodat, ale už nemohl – měli jsme oba vzájemně plnou pusu sebe…

Další den opět výlet, tentokrát do Peníscoly. Středověké městečko s hradem vzdoropapeže Luny, krásné. Myslel jsem, že tam nakoupím nějaké suvenýry, ale tohle pro rodiče rozhodně ne! Všechny suvenýry tu, díky názvu města, nějak připomínají penis. Leda bych tu něco koupil svému šéfovi, napadlo mě zlomyslně.

Večer jsem se Ángela zeptal, jak se dostanu na tu pláž, vysvětlil mi dost podrobně cestu.

„Bude se ti tam líbit!“

„No, to doufám!“

Ráno po snídani jsem se vypravil podle jeho instrukcí. Bylo už docela vedro. Takže – dubový háj, aha, to jsou korkové duby… Ten mám projít. Teda fujtajbl! Tenhle hájek snad užívala jako záchod menší vesnice! Prolézat tudy, to je jako hrát twister – levou nohu na červenou, pravou na zelenou… Chvíli jsem uvažoval, že se snad vrátím, ale už jsem to pomalu prošel a objevila se cestička po skále dolů na krásnou malou uzavřenou pláž. Ángelo říkal, že to je jediná cesta, druhá je loďkou z moře. Nádhera. Natáhl jsem si plážovou rohož, na ni osušku a shodil oblečení. Nahý jsem vlétl do vody a krátce si zaplaval. Vylezl jsem, natřel jsem se opalovacím krémem a natáhl se na břicho. Tady příjemně foukal větřík, shora z hájku se ozývaly cikády, uspávalo to.

Vzbudilo mě lehké plácnutí přes zadek. Leknul jsem se. Ten člun jsem vůbec neslyšel přistát. Ta trojice, co připlula, se tvářila docela pobaveně. Dva medvědi, co byli nejspíš bráchové, jak si byli podobní – ne moc velcí, černovlasí, nakrátko ostříhaní, se strništěm vousů, mohutný zarostlý hrudník, pevné břicho, silné nohy. Třetí byl vyšší, štíhlý, opálený, holý hrudník bez chlupů.

Jeden z medvědů nabral opalovací krém na dlaň a začal mi ho vtírat na zadek. Příjemné. No co, můžu si to užít. Druhý stáhl plavky, klekl těsně přede mne na rohož a posadil se na paty. Poměrně krátké, ale silné péro trčelo proti mně jako doutník. Jen pokouřit. Natáhl jsem se, olízl ho a pustil se do práce. Druhý zatím pomalu roztahoval moje půlky a začal do mě vtírat krém. Strašně mě rajcovali. Zvedal jsem se proti ruce, kouřil toho druhého. Třetí seděl, sledoval nás a usmíval se, něco prohodil španělsky, jako by fandil. Ruka zmizela, první medvěd nasadil svůj penis, zatlačil a jel. Položil se na mě, cítil jsem drhnutí jeho chlupů na svých zádech, jemně mě kousal do krku. Udělal jsem se. Ten druhý mi podržel hlavu, abych nemohl uhnout a udělal se mi do pusy, musel jsem polknout. Vtom první vyjel a nastříkal mi na záda a na zadek. Jemně to dlaní po mně roztíral a mě, bůhvíproč, napadlo, jestli mrdka může působit jako ochranný faktor proti UV záření…

Medvědi se posadili na písek a vstal ten třetí a stáhl kalhoty. Teda takový kůl jsem viděl jenom v pornáči. Tohle mi vrazí do zadku a ucítím to až na mandlích. Byl jsem rád, že nezačal jako první. Moc se s tím nepáral. Připadal jsem si jako naražený na rožeň. Napumpoval to do mě, vystoupil, oblékl si kalhoty. Medvědi taky. Jeden z nich se ke mně sklonil, pohladil mě po hlavě a políbil mě. Nastoupili do člunu a odjeli. Mně chvíli trvalo, než jsem byl schopen se vůbec zvednout a vlézt do vody.

Večer opět s Ángelem.

„Tak co na pláži, byl jsi spokojený?“ pochechtával se a pokukoval po mně. A mně to došlo:

„Tys je tam poslal! Ty ses o mě normálně rozdělil s kamarádama!“

Smál se: „Prej si byl hodně dobrej! Ale to já přece vím, že jsi dobrej…“ A začali jsme se věnovat tomu, v čem jsem teda byl dobrej.

Pobyt končil. Musím ti říct, že tu poslední noc jsem od Ángela dostal takovou nakládačku, že jsem se ráno sotva držel na nohou. Byl úžasnej. Když ne Velká Láska, tak aspoň Velká Šukačka.

No, a to je vlastně všechno.

Hele, zatímco se ti tu zpovídám, tak ta kapačka už došla. Mám nějakou další? Počkej, máš rukavice? Že se ptám, jsi profík.

Po návratu zase všechno ve starejch kolejích. Jen v zimě jsem chytil zápal plic, dost hnusnej. A až tehdy mě to napadlo a nechal jsem si udělat testy na HIV. Pozitivní.

Řekl jsem to svýmu šéfovi. Jeho první reakce byla taková, že jsem druhou koupil málem o zeď. Zuřil. Nechal si udělat testy – negativní. Od něj to tedy nebylo a on měl kliku, že to nechyt ode mě. Takže krásné zážitky z dovolené. Na Bulovce, u profesora Machaly, kde je AIDS centrum, mi řekli, že to je historka jak přes kopírák – dovezený suvenýr z dovolené.

Rodiče neřekli nic. Jen jsem si všimnul, že na záchodě přibyl silný dezinfekční sprej, kterým matka pořád všechno utírala. A otec zvolna začal s takovými řečmi, že mladí by měli být samostatnější, vyletět z hnízda a tak podobně. Prostě mě už doma nechtěli.

Při první příležitosti mě šéf vyrazil z práce. A otec přišel s tím, že mi našel podnájem. Když se k tobě všichni otočí zády, je to blbý.

Hledal jsem novou práci, bydlel sám, vztah žádnej, to přijdeš na myšlenku, že by bylo lepší nebejt. Říkal jsem si, že skočím z okna, nebo si podřežu žíly, ale to nasviním krví a kdoví, koho bych mohl nakazit. Takže prášky, ty jsou takový čistý. Tak to jsem zkazil taky, neměl jsem to vzít doma, měl jsem si s tím zalézt někam do lesa, aby mě hned nenašli.

Tak teď pojedu do cvokárny, kde mě budou učit, že jsem cenný člověk. Moc ti děkuju, že jsi vydržel to všechno, co jsem na tebe tady vyblil. Asi jsem to potřeboval říct i někomu jinýmu než psychiatrovi. Díky moc.

Sbalili mu věci, na převoz na psychiatrii dostal překladovou zprávu. Seděl na židli a čekal. Mladý ošetřovatel, kterému se předtím zpovídal, se na něj usmál: „Dáš mi na sebe číslo? Docela bych si s tebou rád někde pokecal, až tě pustěj. Tady na to stejně nebylo dost času. Mohli bychom si jít pak někam sednout? Mně nevadí, že jsi pozitivní…“

Nevěřícně se na něj díval, pak si vzájemně řekli čísla. Přišli už pro něj převozáci. Ošetřovatel ho najednou líbnul na tvář: „Drž se, Davide!“

Zavolají si. Určitě. Možná nakonec přece jen najde to, po čem toužil.

Hodnocení
Příběh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (35 hlasů)
Vzrušení: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (34 hlasů)
Originalita: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (32 hlasů)
Sloh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (30 hlasů)
Celkem: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (40 hlasů)

Autoři povídky

Celé jméno-
Věk0

Pořád přemýšlím, jestli nejsem jen zbytečný člověk - zmetek. Tak se alespoň (většinou) snažím dělat jiným radost.

Autor

Nezapomeň napsat komentář, a podpořit tak další publikaci autora!

Komentáře  

+2 #7 Odp.: ZpovídáníFicklip 2018-06-24 14:18
Cituji zmetek:
Ficklipe, máš pravdu. Ale už jsem zažil dost těch, kteří se divili a byl to stejný scénář: dovolená, gayklub, alkohol, rozjaření, úlet a doma překvapení při testech. Tak mě jen napadlo odskočit si na tohle téma během psaní něčeho jiného.

Ale jo, ja vim, že je to přesný, jen je Ti asi jasný, co to se mnou dělalo... (-; Zlátej Šeberák a občasné pohoňkání. (-:
Citovat
+4 #6 Odp.: Zpovídánízmetek 2018-06-24 11:05
Ficklipe, máš pravdu. Ale už jsem zažil dost těch, kteří se divili a byl to stejný scénář: dovolená, gayklub, alkohol, rozjaření, úlet a doma překvapení při testech. Tak mě jen napadlo odskočit si na tohle téma během psaní něčeho jiného.
Citovat
+3 #5 Zase hned jasnoFicklip 2018-06-24 08:23
No ten skončí s ajcem nejdýl za dva odstavce...

Jako kurva nejsem svatej, ale bez gumy ani příraz. Na to, abych se cítil dobře varovaný, to prošlo příliš blízko mne. Delfínka Zdeňka Pf. z PU jsem měl jako jednoho z učitelů někdy v roce 2003...
Citovat
+2 #4 Zpovídáníkikiris53 2018-06-23 19:06
Vysoká cena za chvilky rozkoše. Ale tak už to bývá... :-?
Citovat
+4 #3 Odp.: Zpovídánípavla 2018-06-23 18:06
Nadherné ale smutné.
Škoda že za blbost se někdy plati dost vysoka cena.
Citovat
+4 #2 Odp.: ZpovídáníTomáš98 2018-06-23 17:50
Pěkný. I když, ke konci jsem se trochu lekl, jak to dopadne. Ale otevřený konec je dobrý nápad. :-)
Citovat
+3 #1 ZpovídaníWilliam 2018-06-23 12:26
Nádherné čítanie, už teraz sa teším na ďalšie pokračovanie
Citovat