Noční setkání 2

ALEX

Muž usnul. Alex ho pozoroval, nehybné tělo s paží položenou přes oči, a říkal si, že by ho měl vzbudit, vzít si svou odměnu a zmizet. Nejdřív jsem si měl říct o peníze. Normálně to tak dělal, pokud šlo o rychlovku někde v koutě. Ale tenhle chlápek to chtěl se vším všudy. Nebylo možné vyžadovat prachy předem, když zákazník toužil po iluzi sexu s milencem.

Možná bude chtít ještě pokračování, než pošle Alexe pryč. To by mohla být mnohem zajímavější noc, než očekával. Bylo třeba být trpělivý. Ovšem brnkalo mu na nervy, když nevěděl, kolik a kdy dostane zaplaceno. Někteří bohatí chlápci občas začali dělat drahoty, když mělo dojít na placení. Tohle nesmí dovolit. S prázdnýma rukama neodejde. Alex se rozhlédl po pokoji a přemýšlel, co by mohl sebrat, kdyby nebylo zbytí.

Po chvíli se zadíval na spícího muže. Mírně propadlé břicho se lehce zvedalo a klesalo. Vypadal téměř elegantně, rozložený na jemném prostěradle. Téměř, nebýt skvrn na látce. Vzpomněl si na právě prožitou rozkoš. Chlápek možná nebyl nejzkušenější, pokud jde o sex, ale jeho vášeň byla nespoutaná, až to Alexe přivádělo k šílenství. Hleděl na muže a zdálo se mu, že je v něm jisté napětí. Chtělo se mu sklonit hlavu a olíznout jamku mezi klíčními kostmi, pod hrdlem, ale měl obavy, že by se muž vyděsil a chytil ho pod krkem.

Lehce se ho dotkl prstem. Mužova ruka vystřelila a ocelovým stiskem mu sevřela zápěstí. Vůbec nespal.

„Co chceš?“ Hlas zněl drsně, hluboký a nebezpečný.

Alex se stáhl. Mohl říct, že chce peníze, a odejít. Ale nešlo to. Mužův temný pohled ho jakoby přikoval na místě a současně v něm vyvolával touhu.

„Co asi tak můžu chtít? Teplo v zimě, chlad v létě. Dobrou náladu. A nějaké ty peníze. Co byste chtěl vy?“

„Nic. Po ničem netoužím.“

Alexovi se zdálo, že muže obestírá nějaké zoufalství. Do háje.

„No jistě.“ Cítil, jak se ho zmocňuje vztek. „Máte plno jídla, pěkné oblečení, dům… O nic nemusíte bojovat.“ Naklonil se nad něj. Byl tak blízko, že cítil závan brandy a pach potu a sexu. Ta směs v něm vyvolala vlnu chtíče.

„Co ty můžeš vědět.“ Muž sevřel pěkně tvarované rty a nozdry se mu zachvěly. „Víš kulový, kluku.“

Alexovi se vrátila dobrá nálada. Málokdy vydržel být dlouho naštvaný. Vzplanutí, náhlý výbuch vzteku a dost. „Jedno je jasné. Nemáte rád, když si z vás někdo utahuje.“ Muž na něho mlčky zíral. „Jistě, vím kulový. Vidím ale, že máte nějaké starosti.“ Prohlížel si mužovo tělo a přál si, aby ho mohl zkoumat rukama i ústy.

„Myslím, že jste byl v armádě. Ta jizva na paži… Asi jste to neměl lehké. Jestli to ale můžu říct, pane, nijak to neubírá vašemu tělu na přitažlivosti.“ Muž odvrátil pohled. Alexovi se zdálo, že trochu zčervenal. „Nevím, pane, jaké máte trápení, ale myslím, že je vždycky nějaká naděje.“

Už se neudržel a položil ruku na mužovo stehno. Kůže porostlá drsnými chloupky, pevné hřejivé svaly… V ústech mu vyschlo. Muž se pohnul a Alex ruku stáhnul. V tu chvíli mu zakručelo v břiše. „Promiňte, pane.“

„Máš hlad?“ Muž zmateně zamrkal.

„Trochu,“ přiznal Alex, ale to už muž vstal z postele. „Obleč se.“

Sakra. „Když myslíte, pane. Ale co bude s placením…?“

„To probereme později. Teď obstarám nějaké jídlo.“

Alex se začal oblékat a přitom zpozoroval, jak se mu třesou ruce. Všiml si, že i muž na sebe hodil oblečení. Pečlivě se přitom vyhýbal chlapcově pohledu. Jako kdyby mezi nimi nedošlo k žádnému sexu. Alex si s překvapením uvědomil, že by rád slyšel mužův smích. Radostný smích, ne těch pár trpkých zasmání.

Přešli zpátky do pracovny. „Sedni si sem,“ ukázal muž ke stolku se dvěma židlemi. „Přinesu z kuchyně něco k jídlu.“

Alex osaměl. Chvíli si prohlížel vybavení pokoje, když mu zrak padl na psací stůl. Kromě dalších věcí tam leželo pero. Krásná věcička vyvedená ve zlatě. Nerozmýšlel se. Rychlý pohyb a zlaté pero mu skončilo v kapse. Cítil v dlani jeho studený hladký povrch, ještě když si sedal ke stolku.

Vzápětí se otevřely dveře. Muž nesl tác, který položil před Alexe na stolek. Chleba, kousek sýra, plátky studeného masa, minerálka. Alexovi se sbíhaly sliny v ústech a nedočkavě si olízl rty.

„Vezmi si,“ vyzval ho muž a sedl si.

Alex na nic nečekal a vrhl se na jídlo. Jeho snaha o nějaké dekorum při stolování vyšla naprázdno. Hltavými sousty si k plné spokojenosti zaplnil žaludek. Pohlédl na muže. Nic nejedl, jen upíjel brandy ze sklenice a zamyšleně Alexe pozoroval.

„Promiňte, pane. Měl jsem hlad.“ Přikývnutí. Alexe napadlo, že muž nejspíš utápí v alkoholu nějaký smutek a trvá to už delší dobu. „V armádě…,“ chtěl se zeptat, ale muž ho přerušil.

„O armádě nechci mluvit. Už jsem z ní odešel.“

Alex pokýval hlavou. Při pohledu na mužův potemnělý výraz si přál, aby ten zármutek z jeho tváře zmizel.

„Směl bych vás o něco požádat? Jak vám mám říkat, pane?“ Hlas zazněl lehce a jemně a vytvořil kolem nich opar důvěry.

„Kris.“ Příjmení nedodal, což se však dalo čekat.

„Kris. Těší mě, že vás poznávám.“ I kdyby jen pro dnešní večer.

Rozhostilo se ticho. Alex byl jako kouzlem přitahován těma smutnýma tmavýma očima a pocítil touhu políbit Krise na rty. Ten však zavřel oči a potřásl hlavou. Kouzlo bylo pryč.

„Měl byste něco sníst. Z toho všeho pohybu musíte mít hlad skoro jako já.“ Alex se usmíval. Kris se může tvářit, že mezi nimi dvěma nic nebylo, ale určitě není nic zdravého, když popírá svou podstatu. Měl by přiznat, že se mu líbí muži, možná by to pomohlo trochu ulevit jeho smutku.

Kris otevřel oči a natáhl se pro kousek chleba a plátek masa. Začal jíst, nejdřív pomalu, pak čím dál hltavěji.

Alex se usmíval ještě víc. „Není nad plný žaludek. A taky si skvěle zašukat a dobře v noci spát.“ Jeho řeč vyvolala na Krisově tváři slabý úsměv. Je to na dobré cestě, pomyslel si Alex a pocítil radost.

KRIS

Krisovi se chlapec začal líbit. Byl jako svěží vítr. Nenapadlo by ho, že s děvkou, kterou chtěl jen ošukat, nakonec bude pozdě v noci večeřet. Pak ucítil něco jako zklamání. Chlapec dostane zaplaceno a odejde. Uvědomil si, že nechce, aby se Alex vrátil do té bídy, odkud přišel.

Také zjistil, že jeho plán na sebevraždu se náhle nezdá tak naléhavý. Sex, společnost, Alexovo veselí. To vše ho nutilo myslet i na jiné věci, než jak si vystřelit mozek z hlavy. Měl pocit, že jakmile Alex zmizí, zoufalství se zase vrátí.

„Chceš odejít?“ Otázku položil bez rozmýšlení. „Máš nějakou naléhavou práci?“

Alex na něho vytřeštil oči: „Prosím?“

„Zaplatím ti, co dlužím za dnešní… zábavu. Ale už je pozdě, tak jsem si myslel, že bys tu možná chtěl přespat.“

„No, musím říct, že mě to překvapilo,“ ušklíbl se Alex. „Ale slibte mi, že mě ráno vzbudíte.“ Vyskočil a zamířil do ložnice a cestou ze sebe strhával oblečení. Nahý, s napůl vztyčeným penisem si lehl na záda na postel a dlouze vydechl. „Dokonalé.“ Podíval se na Krise. „Chybíte tu jen vy.“

Kris si sedl na postel zády k Alexovi a začal si sundávat boty. „Nemusíš mi poskytovat žádnou… službu. Ale vidím, že jsi svolný…“

Alex se zasmál. „Nechat se zneužít?“

„Tobě se tohle líbí?“

„Jistě. Užívám si to. Miluju to. Teda, ne vždycky. Někteří zákazníci dělají drahoty s placením. A někteří…“ Zmlkl.

Kris se otočil. „Pokračuj.“

„Někteří nenávidí svoje touhy, což znamená, že začnou nenávidět i mě. Hlavně potom, co se udělají. Teď jsem na tom líp, než když jsem byl mladší. Umím se už o sebe postarat.“

Kris si vybavil vlastní pocit sebenenávisti. Hned poté, co dosáhl uspokojení.

„Víš, kolik mužů jsi…?“

Alex potřásl hlavou. „O tom nechci mluvit. Odpusťte.“ Přetáhl přes sebe přikrývku a ušklíbl se. „Ale nikdy jsem nebyl s nikým, kdo má tak skvělé… povlečení.“

Kris ho pozoroval, jak upadá do spánku. Vypadal nevinně, ale to bylo pouhé zdání. Co by asi tak řekl, kdyby znal Krisovu minulost? Nejspíš by se snažil všemu zasmát a přinutit k veselí i Krise.

Sundal si oblečení a natáhl se vedle spícího Alexe. Poslouchal jeho slabé chrápání. Milý, přátelský zvuk blízkého, teplem sálajícího těla. Byl příliš unavený, aby myslel na to, co přinese ráno. Přítomnost jiné lidské bytosti ho uklidňovala.

ALEX

Alex se probudil, když svítalo. Hlava ho bolela a v ústech měl sucho. Nechtělo se mu otevřít oči. Přejel rukama po přikrývce, dotkl se pevného, teplého těla a uvědomil si, že je v cizí posteli. Vlna vzrušení ho úplně probrala. Rozlepil víčka a hleděl na strop. Žádné praskliny ani skvrny od plísně. Jistě, není doma.

Otočil se a rukou přejel Krisovi přes hruď. Mezi prsty cítil jemné chloupky a hladkou kůži pod nimi. Měl možnost nerušeně si svého společníka prohlédnout. Byl to hezký muž, přestože se mu po stranách úst táhly hluboké rýhy a měl zamračený výraz. Rty uvolněné, černé vlasy rozcuchané, na spáncích s pár vlákny stříbra. Řasy se dotýkaly tváří. Skrývají jeho chvějící se víčka nějaké tajemství? Lehké strniště na bradě a čelistech zdůraznilo ostré úhly tváře. Příliš hubené. Není divu, když nejspíš moc nejí. Jeho zoufalství asi bude značné.

Alex naštěstí věděl, jak ho rozptýlit. Přitiskl se k teplému tělu a sklouzl rukou z Krisova hrudníku směrem k rozkroku. Tmavé chlupy tam byly drsnější, kroutily se mu kolem prstů, když sáhl na penis. Kris možná spal, ale jeho klacek byla zcela vzhůru a pevný a tvrdý. Pod Alexovým dotykem sebou škubl.

Vlezl pod přikrývku, krev se mu z hlavy nahrnula do rozkroku. Měl jen jediné přání, vzít penis do pusy a přinutit Krise, aby sténal a vzdychal rozkoší. Lehl si mezi silná stehna a vdechoval slaný, pižmový mužský pach. Zdaleka ne všichni jeho zákazníci měli takovou vůni, puch některých mu vháněl slzy do očí a nutil ke zvracení. A byli mezi nimi i bohatí chlápci, kteří si mysleli, že pořádná dávka kolínské nahradí mytí.

Kris sebou pohnul a něco zamumlal, ale nevzbudil se. Alex chytil jeho penis do ruky a špičku si vložil mezi rty. Lehce stáhl předkožku a lízal hladký žalud. Pak vzal celý klacek do pusy. Tohle ho probudí. Zasténal a napjal se. Kouřil a rukou přejížděl nahoru a dolů pomalými pohyby. Užije si to, dokud může. Než bude muset odejít.

Cítil, že penis se v jeho ruce a ústech pohybuje – Kris lehce přirážel. Alex jazykem olízl celou délku a vtáhl ho hlouběji do úst. Druhou rukou chytil mužovy koule a jemně je mnul, pak jedním prstem sjel po kůži hráze až k otvoru a jemně obkroužil růžici. Uslyšel zavzdychání. V duchu se usmál a špičkou prstu pronikl do prstence svalů, pak ho pomalu vytáhl ven. Krisovi se to zjevně líbilo, jeho ruka se vsunula pod přikrývku a vjela Alexovi do vlasů.

Alex nechal penis vyklouznout z úst. Nechtěl nic uspěchat, toužil vzrušení protáhnout. Otočil hlavu a políbil Krise do dlaně. Olízl ji lehkými pohyby svého jazyka, což vyvolalo další zasténání. Skvělá odměna. Dávat rozkoš se mu zamlouvalo skoro tak, jako ji dostávat, pokud se mu jeho společník líbil. A Kris k takovým patřil. Kruci, ojel by ho snad i zadarmo.

Kris položil ruku na Alexovu tvář, zlehka se jí dotýkal, prsty přejížděl po obočí, nosu a čelisti. Když se dotkl jeho rtů, Alex vzal jeden do úst a sál. Vlastním prstem přitom pokračoval ve zkoumání mužovy díry, lehce vnikal dovnitř a ven, roztahoval ji, cítil přitom stahy svaloviny. Kris přirážel, nutil ho jít hlouběji. Alex z toho měl obavy, neměl nic na zvlhčení, pokračoval proto v dráždění na kraji otvoru. Obličej zabořil mezi Krisovy nohy, líbal ho na vnitřní straně stehen, pak olizoval koule. Krise to přinutilo prohnout záda do oblouku v naléhavé touze po vlhkých ústech okolo penisu.

Alex líbal cestičku skrz tmavé chlupy až k napjatému mužství. Vzal ho do úst, cítil na jazyku pižmovou chuť tekutiny prýštící z otvoru na špičce. Tohle nebude dlouho trvat. Pevně sevřenou rukou přejížděl po celé délce nahoru a dolů, ústy tvrdě kouřil žalud a prstem zajížděl do otvoru růžice. Horko a těsnost toho místa mu v penisu vyvolávaly škubání a cítil touhu po vniknutí.

Během několika minut sebou Kris zmítal ve snaze udělat se Alexovi do úst a zároveň přirážet hlouběji na jeho prst. Sténal a třásl se a pak táhle vykřikl. Alex ucítil horkou tekutinu vystřikující mu vzadu do krku. Spolykal ji a snažil se ovládnout vlastní penis, aby nevybuchl vzrušením.

Krisovo horečnaté chvění se vzápětí uklidnilo. Zůstal ležet na prostěradle, chlapcův prst stále v sobě.

Alex pustil z úst ochabující penis a vytáhl prst ze svírajícího se otvoru. Posunul se nahoru a lehl si na Krisovo tělo. Vytáhl hlavu zpod pokrývky a ušklíbl se. „Dobré ráno.“ Přitiskl se rozkrokem na Krisovo břicho, lehce přirážel a svým tuhým penisem se o něj otíral. Líbilo se mu ležet přitisknutý na teplém těle, ale věděl, že bude třeba odejít. „Děkuji za pohostinnost, pane. Byla to pěkná noc.“

„Ano,“ lehce se zamračil Kris a jemně ze sebe Alexe stáhl. Nepodíval se mu do očí, odstrčil ho a sedl si. „Chceš snídani? Měl bys mít něco v žaludku, venku je zima.“

„To by bylo fajn,“ Alex se posadil a pozoroval muže, který ho vzal k sobě domů. Že by měl zase výčitky z toho, co právě dělali? Kris vstal a přešel ke skříni, aby se oblékl. Zdálo se, že nevidí Alexovu erekci. Chlapec doufal, že by mu mohl na oplátku poskytnout úlevu rukou, ale nic takového. Kris si ho nevšímal.

„Obleč se, ať nejsi u jídla nahý. Půjdeme do kuchyně.“

Alex s povzdechem přejel rukou po svém klacku a naházel na sebe oblečení. Naposledy se podíval na rozházenou postel a zamířil ke dveřím.

KRIS

Kris se k Alexovi otočil. Chtěl něco říct, když náhle zahlédl, jak chlapci z kapsy něco trčí. Kousek zlatavého lesku, dlouhý štíhlý tvar. Hned věděl, co to je.

V hlavě se mu rozvířil příval emocí. Nejsilnější pocit, kterou v poslední době pocítil, byla sebelítost. Teď ale ucítil, jak se v něm vzmáhá vztek. Přiskočil k Alexovi a natáhl ruku. Díkybohu se netřásla.

„Dej to sem,“ procedil skrz zuby.

Alex nepromluvil. Úsměv mu zmizel z obličeje. Sáhl do kapsy, vytáhl pero a položil ho Krisovi do dlaně. Zůstal stát, jako kdyby čekal ránu. Kris byl v pokušení mu ji dát. Chytil Alexe pod krkem a přitáhl ho k sobě.

„Ty hajzle. Proč jsi to udělal?“ Cítil se jako idiot. Sebral krysu z ulice, neměl by být překvapený, když ho kousne.

„Zvyk,“ řekl Alex. „Hloupost.“ Pozoroval ostražitě Krisovu volnou ruku, ale nepohnul se.

Kris ho pustil, sevřel ruku v pěst a praštil ho do břicha. Rána nebyla tak silná, jak doufal, protože Alex uskočil.

„Nenechám se praštit,“ řekl Alex, už beze stopy jakéhokoli veselí. „I když jsem si to zasloužil.“ Otočil se a odcházel. „Půjdu pryč. Jsem idiot, mrzí mě to.“

„Cože? Tak lehce ti to neprojde!“ Pocit zrady plnil Krisovu mysl. Zuřil a chtěl krev.

„Jistě že ne, pane,“ zlomil se Alexovi hlas. Ovšem, krysa lituje, že se nechala chytit. Nepřišel jen o peníze. Přišel u Krise o možnost, že by snad oni dva…

Kris se zarazil. Oni dva? Měli snad nějakou možnost? Šanci? A na co?

Ne. Nic.

Zaklel a popadl chlapce za ruce. Alex se zmítal jako ryba v síti, bylo znát, že to není poprvé, co ho někdo chytil. Zapomeň na sympatie, řekl sám k sobě. Zachoval ses k němu laskavě a on se ti odvděčil krádeží.

Alex se vykroutil. Hruď se mu prudce zdvihala nahoru a dolů, odhodil si vlasy z obličeje a běžel ke dveřím. Jako kdyby unikal před dravcem. Já jsem dravec, uvědomil si Kris. Musí ho chytit dřív, než uteče. Alex už se natahoval po klice. Kris po něm skočil a oba dopadli na podlahu. Ruce a nohy propletené, těžký přerývavý dech. Přitiskl chlapce po krátkém boji k podlaze.

„Chcete mě zabít, pane?“ Alex pod ním těžce sípal. „Neměl jsem to dělat, vím. Neměl jsem krást.“

Kris neodpověděl. Pomalu vstal a dlouze se na Alexe zahleděl. V očích měl vztek smíšený s bolestí. Proč? Proč to tak muselo dopadnout? Ještě před chvílí cítil něco jako naději, ale teď…

„Vypadni,“ zašeptal. Alex se na něho podíval a zvedl se z podlahy. V jeho modrém pohledu byla lítost a smutek. Vzápětí mu však čelisti ztuhly, odvrátil se a prošel dveřmi do chodby. Kris ho mlčky sledoval, jak pomalu kráčí, otevírá domovní dveře a vychází na ulici. Ještě krátké mihnutí hnědých vlasů a křídlo dveří se zaklaplo. Byl pryč. Jen závan studeného vzduchu prolétl do domu.

Kris se sesunul na podlahu a obličej položil do dlaní. Cítil, jak mu duši zaplavuje temnota.