- Mykes
Tušil jsem, že ho přitahuji. Často se naše pohledy setkaly. Jen jsem nechápal, proč po mně kouká, když má doma manželku a děti. Je to hezký chlap. Svalnatá postava a na hrudi má vytetovaného orla, který se snáší na kořist. Vím to, protože se vídáme ve sprše po směně. Závidím jeho ženě, že si s jeho krásným údem může hrát. Často na něj doma myslím. Na to jak se myje, pomalu umývá své tělo a zvlášť svůj ocas. Chci, aby věděl, že se dívám. Sprchuji se vedle něj a kochám se.
„Zajdeme na kávu?“ uslyším hlas hezouna.
„Rád,“ slyším, jak odpovídám, a nechápu, kam míří.
„Co dnes po práci? Manželka jede s dětma ke tchýni, a tak mám čas.“ Z jeho hlasu nic nevyčtu.
„Dobře, nemám na odpoledne plány,“ lhal jsem, měl jsem odjet k mamce. Snad to pochopí.
„Co hned po práci?“ Koukal mi do očí a já se v těch jeho modrých skvostech začal utápět. Jen jsem přikývl a věnoval se dál práci.
Po směně a sprše jsme vyrazili do restaurace. Objednal jsem si latte tak jako vždy. Milan (tak se jmenuje) si objednal černou.
„Rozvádím se,“ řekl, jako by se nic nedělo.
„Cože?“
„Neklape nám to a už i děti vědí, že se něco děje.“
„Co budeš dělat?“ dívám se mu do očí, ve kterých se zrcadlí chtíč.
„Musím si najít bydlení.“
„Můžeš jít ke mně, mám velký byt a měl bys vlastní pokoj. Aspoň než najdeš něco stálého,“ odpovídám bez myšlení. Na jeho tváři se objeví úsměv.
„To bych rád, děkuji.“
„Tak jsme kamarádi, ne?“ I když v hlavě vidím obrázek nás dvou v jedné společné posteli v aktu milostném.
„Manželka se domů vrací v neděli a chce, abych už byl odstěhovaný.“
„Tak na co čekáme.“ Naznačím číšníkovi, že chci platit. „Sjedeme k tobě, zabalíme ti a začneme stěhovat.“ Snad to nevyznělo moc horlivě. Pokud ano, tak to na sobě nedá znát.
Zaplatím, odskočím si na toaletu a jdu za Milanem k jeho autu.
Byt, kde bydlel s manželkou, je velký a prostorný. Na zemi v obýváku je pár krabic.
„Něco už mám zabalené. Aspoň to nejdůležitější. Ještě si vezmu něco v ložnici a můžeme jet.“ Docela mě překvapilo, že je připravený. Aspoň budeme dřív doma. Vrátí se z ložnice, mlčky popadne krabici a míří ke dveřím z bytu. Vezmu také jednu a pospíchám za ním. Nanosíme vše připravené do auta a odjíždíme do mého bytečku, kde všechno vytaháme z auta. Ukážu mu, kde je volné místo a kam si může dát své věci, než mu vyklidím část šatny.
Probudím se. Milan vedle mě. Oba jsme nazí. Bolí mě hlava. Co se v noci dělo?
Pamatuji si, jak rozdělávám láhev kvalitního rumu. Mířím na záchod a v obýváku zjistím, že jsme vypili celou flašku. Po ranním rituálu kolem sebe hodím ručník a jdu namazat chleba s máslem a zeleninou ke snídani. Udělám kávu a připravím rovnou i svačinu do práce. Ve dveřích se objeví nahý Milan. S úsměvem mi popřeje dobré ráno a usedne ke stolu.
„Milane, stalo se včera večer něco?“ ptám se s obavami.
„Pokud si to nepamatuješ, tak to musíme zopakovat,“ usměje se a pustí se do snídaně.
„Takže jsme spolu spali?“
„Ano a byl jsi úžasný,“ celý se začne červenat a dodá: „Manželka mě nikdy takhle krásně nevykouřila jako ty. A ani nikdy nepolykala.“
„Omlouvám se, snad se mezi námi nic nemění.“
„Mění se všechno, teď spolu můžeme spát po libosti,“ usměje se na mě a já se musím ovládnout.
„Takže se mnou chceš chodit?“
„Ne, chci s tebou žít.“ Při těch slovech jsem se svezl na židli. Napil jsem se kávy.
„Kolik toho ještě potřebuješ přestěhovat?“ snažím se změnit téma, protože se mi začal stavět ocas do pozoru.
„Jen pár beden, po práci bysme to mohli zvládnout. Ať zítra můžeme rovnou domů.“ Od něj to znělo tak strašně sexy. K nám domů. Ta myšlenka je neodolatelná.
„Dobře, jen mi řekni, co chceš k večeři. Budeme muset na nákup.“
Dojíme snídani. Oblékneme se a odjedeme do práce.
Vše proběhlo, jak jsme se ráno bavili. Dojeli jsme na nákup. K večeři jsem uvařil rizoto se zeleninou a kuřecím masem. Najedli jsme se. Pustili jsme si film, a než jsme usnuli, dlouho jsme se milovali.
Jeho chlouba mě očarovala už dávno, ale teď, když mi patří a já ho můžu laskat, líbat mu žalud, olizovat kořen a suverénně ho kouřit, jsem v sedmém nebi. O to víc jsem byl nadržený, když do mě proniknul. Ležel jsem na zádech a on mě líbal. Líbal mě a šukal. Přidržoval jsem si ho nohama. Teprve až když se do mě vystříkal, jsem ho pustil. Oba jsme oddychovali. Chytil mi ocas a honil mě. Políbil mě na krku, pomalu přejel jazykem k bradavce, kterou začal laskat. Než jsem se nadál, už mi olizoval špičku a věnoval se štěrbině. Popadal jsem dech. Málem se mi zastavilo srdce, když mě začal kouřit. Nevěřil jsem, že se to děje. Ten krásný sexy chlap, po kterém toužím už takovou dobu, mě tu teď kouří. Strčil mi dva prsty do zadku a začal masírovat prostatu. Než jsem stačil cokoliv říct, stříkal jsem mu do pusy. Podíval jsem se mu do očí a zaznamenal, jak vše polyká. Ještě jednou políbil ocas a lehl si na mě. Políbil mě a podíval se mi do očí.
„Miluju tě.“ Nechápal jsem, co mi to tu říká. „Proto se s manželkou rozvádím, toužil jsem po tobě.“ Políbil jsem ho. Usnuli jsme v objetí.
Druhý den jsme jeli z práce rovnou domů. Hned za dveřmi se na mě vrhl. Dlouho mě líbal. Utápím se v jeho polibcích. Nechci, aby ta chvíle přestala. Toužím po něm. Můj ocas mu to dává jasně najevo.
„Počkej,“ zarazím ho. „Musím ti vyklidit část šatny.“
„To počká. Chci tě.“ Je neodbytný.
Nechám ho tedy, aby mě svlékl. Nejdřív jde dolů triko a vrhá se mi po bradavkách. Pomalu sjíždí jazykem přes břicho a rozepíná mi kalhoty, které stahuje ke kotníkům. Sjede až k boxerkám, kde začne olizovat mé naběhlé mužství. Zajede rukou bod gumu a stahuje i boxerky ke kotníkům a můj ocas mizí v jeho ústech. Slastí se neodvažuji ani dýchat. Držím ho za hlavu a opatrně mu začnu šoustat pusu. Nebrání se. Během chvilky stříkám a popadám dech. Vstává. Jazykem na mém těle, míří ke krku. Podívá se mi do očí a políbí mě. Rukou na rameni mi naznačí, abych si klekl. Na nic nečekám a už mi rve svou chloubu hluboko do krku. Po pár přírazech mi naplní pusu svým semenem a já polykám. Tím to nekončí. Otočí se. Ohne se. Před očima mám jeho krásný zadeček, a než se vzpamatuji, mám hlavu mezi jeho půlkami a jazykem mu dopřávám slast. Sténá. Vzrušuje mě to a přisaju se víc. Chci, aby si to užil. Můj ocas už je naběhlý k prasknutí. Zvednu se a probodnu ho. Zasténá. Začnu přirážet. Chytím ho za ramena. Užívám si naše propojení. Narovná se, co to jen jde. Pootočí hlavou. Chce mi dát pusu, ale já ho začnu líbat. Jednou rukou ho objímám kolem hrudi a druhou rukou mu honím jeho krásný ocas. Stříkáme najednou.
„To bylo úžasný,“ dostává ze sebe. Po orlovi na jeho hrudi stékají kapičky potu. Dám mu pusu a jdu uklidit jeho semeno z podlahy.
„Uvařím čínu k večeři,“ oznámí a mizí v kuchyni. Aspoň mohu udělat pořádek v šatně.
Po hodině mám hotovo. Zamířím do koupelny, cestou seberu oblečení, které jsme ze sebe sundali po příchodu domů, a dám prát prádlo. Najednou mi dojde, že jsme se po sexu neosprchovali.
„Co sprcha?“ zavolám do kuchyně.
„Hned jsem u tebe.“
Vlezu do sprcháče a pustím na sebe horkou vodu. Slyším, jak Milan vchází do koupelny. Obejme mě. Vezme houbu na mytí, sprchový gel a začne mi umývat záda. Zvláštní péči věnuje mými zadečku. Otočím se. Přitiskne se ke mně a políbí mě. Když se odtáhne, začnu mu umývat orla na hrudi. Do ruky dám trochu mýdla a umyju mu zdlouhavě ocas a koule. Otočí se, a tak mu můžu umýt záda a zadeček. Spláchneme ze sebe pěnu a navzájem se osušíme. Milan jde dodělat večeři a já jdu vybrat film.
„Chutná?“ optá se u jídla.
„Ano, povedlo se ti to,“ odpovídám s úsměvem a naberu si rýži s masem.
„Co jsi vybral za film?“
„Příšerná tchýně. Hraje tam Jennifer Lopez.“
„To je pěkný film. Kde budeme koukat?“
„V obýváku,“ odpovím a sleduji jeho jiskřičky v očích.
„Proč ne v ložnici?“ optá se a mě hned napadne, přesně proto.
„Protože bych ten film rád viděl celý.“ Zasmějeme se.
„Zítra je pátek, co bys rád podniknul o víkendu?“ zeptá se.
„Popravdě ani nevím. Většinou se někdo ozval. Nemívám plány. Napadá tě něco?“
„Mohli bysme vyrazit na výlet do přírody.“
„To zní skvěle,“ odsouhlasím.
Po večeři a filmu jsme si ještě jednou užili. Jen jsme si prohodili role a šli spát.
Ráno jsem opět vstal. Udělal jsem snídani, svačinu, kávu a vyrazili jsme do práce. Přemýšlel jsem, kam zajet na výlet. Nic mě nenapadalo. Nemohl jsem se soustředit. Pořád jsem měl v hlavě celý týden. Milan se ke mně nastěhoval. Užíváme si sex i společné večery. Nechci myslet na to, že to vše může skončit tak rychle, jak to začalo. Teď je můj a já jsem jeho. Chci si život užívat a ne se strachovat. Kouknu na Milana. Usměje se na mě, oplatím mu úsměv a doufám, že vymyslel, kam vyrazíme. O pauze jdeme na oběd.
„Co bys řekl, kdybysme po práci odjeli na chatu v Krkonoších?“
„Ty už budou zamluvené,“ konstatuji smutně.
„Zapomínáš, že mám chatu. Manželka je u tchýně. Psal jsem ji, že chci chatu na víkend.“ Hodil po mně očkem a s úsměvem dodal: „Mám si ji strčit do prdele, tak snad nebudeš žárlit.“ To už se smál na celé kolo.
„Dobře, jedeme na chatu. Řídíš ty.“ Oznámím mu s úsměvem.
Po práci sjedeme domů pro pár věcí a přes město sjedeme na dálnici. Posloucháme Lady Gagu a já jako vždy se kochám krajinou. Řídím, jen když musím. Milan ten zase řídí rád. Cesta nám zabrala dvě hodiny. Protože jsme nevzali žádné jídlo, museli jsme nakoupit.
Dojeli jsme ke krásné roubence, vytáhli batohy, nákup a vešli dovnitř.
Krásné místo. Stará lavice na sezení u jídelního stolu. Kamna jak z pohádky o hloupém Honzovi a místo umyvadla lavor. Jediná elektronika zde byla lednice a lustr.
„Zatopím, ať mi tu nezmrzneš,“ prohlásí a zmizí z místnosti.
„Kde je zde toaleta a koupelna?“ optám se se strachem v hlase, když se vrátí.
„Neboj, záchod i koupelna jsou hned naproti,“ odpovídá s úsměvem. „Zachovali jsme vzhled téhle místnosti. Je to tu tak krásné. Chata je jinak moderní. Běž se podívat. Nebo počkej a já tě tu provedu,“ dodá, a tak počkám, než zažehne oheň v kamnech.
Krom kuchyně s jídelním koutem jsou tu ještě dvě ložnice a koupelna se záchodem. Ulevilo se mi. Mám rád přírodu, ale jsem zhýčkaný z města.
„Tady se vaří na kamnech, nádobí se myje buď po staru v lavoru, nebo se odnese do koupelny.“
„Tady nádobí myješ ty,“ usměju se na Milana.
„Jasně doma máme myčku. Neboj, já se o tebe postarám,“ směje se od ucha k uchu. „Co bys řekl na procházku při měsíčku v lese?“ optá se.
„Moc rád, jen si vezmu na sebe něco jiného.“ Začnu vytahovat tepláky, když mě Milan zarazí.
„Venku ještě svítí slunce,“ konstatuje s úsměvem.
„Aspoň vidíš, jak moc se těším,“ zasměju se a odložím věci na lavici.
„Co chceš teda podniknout? Co uvařit jídlo?“ dodám, když uvidím jeho chtivý pohled.
„Udělám steak a k tomu chleba. Romantiku necháme na večer, ale nemysli si, že tě nechám usnout jen tak,“ výhružně na mě pohlédne a já se začnu smát.
„To je mi jasné,“ přiblížím se k němu. Políbím ho a zašeptám mu do ucha: „Miluju tě.“
Políbí mě a začne se věnovat masu, které vytáhl na prkénko.
Nemůžu se dočkat večera. Procházky. Kdo ví, co se stane.
Další ze série
Autoři povídky
Nezapomeň napsat komentář, a podpořit tak další publikaci autora!
Komentáře
Aspoň na chvíľu človek vypadne z reality života a trochu sa zasníva. Pokračuj v písaní, za mňa palec hore
Máte pravdu, je to hodně ZSlv3sladké, ale čte se to hezky.