Nefritová dokonalost - 3.

Níja se mohutnými záběry křídel přenese přes les. Cítí, že je unaven. Jindy by pro něj byla cesta hračkou, ale v tomhle stavu je rád, že letí. Tam je dům jeho otce. Je léto, všechno kvete, proto by měl být na letním sídle. Už to vidí a podle vlajky je skutečně doma. Potěší ho, že ho uvidí, i to že nemusí hnát do sídelního města, kam je to ještě pěkná dálka.

„Už jsme tady!“ řekne a políbí spícího Daria na rty.

Ten otevře oči a zadívá se do tmavé tváře démona. Je vidět, že je unavený. Zalije ho pocit viny. „Cože?“

„Už jsme u mého otce. Je doma. Podívej se.“

Darius opatrně natáhne hlavu, aby viděl co nejlépe. S úžasem se dívá na černý ovál lesknoucí se do dálky. Mimo něj tu žádná jiná budova není. Značně mu to připomíná Níjovu pokožku leštěného onyxu. „Značně futuristické a moderní.“

„Líbí? Pro otce to navrhl jeho přítel trpaslík Rallph. Otec má rád takové věci.“

„A ty?“

Níju potěší, že se optal. „Já? Mám rád ten dům. Vyrostl jsem tu, ale mám rád i klasické domy. Vlastně všechno, kde se dá bydlet. Poslední roky v Soutěsce byly lehce řečeno sotva obyvatelné. Neboj, bude se ti tam líbit. Za domem, není to vidět, jsou horké prameny, velká zahrada a stáje. Počkej, dám jim vědět, že jsem to já. Celý pozemek je chráněný proti vetřelcům.“ Najednou se zastaví na místě. Darius zjišťuje, že jsou před modrou sotva znatelnou bariérou. Raději se toho nedotýká, ale Níja to udělá místo něj. Ví, že ho bariéra pustí a otec hned bude vědět, kdo přilétá. Bariéra se rozšíří, aby se za nimi opět neprodyšně uzavřela. Darius s očima navrch se dívá, jak se vršek kupole rozšiřuje do okvětních plátků, až je z toho černý květ. Vnitřek je úplně odkrytý.

„No tedy!“

„Jsem rád, že se ti líbí. Už je tu.“ Snese se na jeden rozprostřený díl domu. Je rád, že mohl dosednout, protože déle by už letět nemohl.

„Níjo! Jsem rád, že jsi zde!“

Darius s očima navrch zírá na mohutného démona černého jako onyx. Vypadá stejně jako Níja až na to, že mezi nohama… „Kristovo noho!“

„Já taky. Mám problémy.“ Obejme otce.

„A to je kdo? Pořídil sis konkubínu? Není krapet drobounký?“

Dariovi v první chvíli dojde hlas a vzteky se mu zatmí přes oči. „Nejsem žádná konkubína!“ zavřeští, až sebou oba démoni trhnou. Vůbec si neuvědomuje svou nahotu, jak ho to rozzlobí.

„No né a jakpak se jmenuješ, človíčku?“ optá se shovívavým hlasem, ale Níja ví, že je to jen naoko. Oči jsou chladné a usuzující. Určitě ho hodnotí, zda je hoden jeho syna.

„Darius Bones. Můj dědeček,“ polkne, protože neví, zda to říct, „byl Aeroniell.“ Ihned se od něj odtáhne.

„Aeroniell? Potomek? Vítej, Darie, u mě doma. Mé jméno je Diessa a jsem otec Níjy. Mám pro tebe překvapení, synu.“

„Já taky a dost velké.“

Diessa nakloní hlavu, stejně jako to dělává Níja, na stranu: „Nevypadáš dobře. Myslím, že si zatím půjdeme říct, co se děje.“ Zatleská. Objeví se menší světle modrý démon.

„Připravte večeři na terase. Oslavíme příchod mého syna.“

„Ano, pane.“ Démon zmizí. Všichni jdou dovnitř a plátky se za nimi pomalu zavírají. Darius se dívá ven průhlednými skly. „Krásné.“ Je nadšený čím dál víc. Stoupnou si na plošinu, která sjede níž. Vyjdou na chodbu, která se točí kolem plošiny. Míjejí jednotlivé dveře. Nakonec vstoupí do místnosti s pohodlnými křesly, pohovkami, lehátky a stoličkami. Mezi tím jsou pohozeny podušky, deky. Na podlaze leží jemný koberec s vysokým vlasem. Darius se na něj zadívá. Nejraději by si na koberec lehl, tak ho přitahuje svou hebkostí. Ani si neuvědomuje, že nahý plně přitahuje pozornost pána domu. Posadí se ke stolku u okna, kterým je vidět ven na louky poseté květinami. 

Diessa si přehodí nohu přes nohu a zadívá se na ně. „Tak co máte za problém? A začni od začátku. Vím, že Aeroniell musel utéct a ty ses zapečetil, aby za ním nemohli jeho vrahové.“ Zamračí se, když si vybaví tu dobu. „Bohužel jsem tě nemohl zachránit. Bylo to tvé rozhodnutí se tam uvěznit. Mohu tě ujistit, že jsi Soutěsku bránil dobře.“

„Děkuji. Vím, že by mohli Aeroniella zabít, přestože byl Nejvyšší bytosti, bohužel vznikly hned dva problémy. Největší je asi, že Daria nemohu chránit. Má krev je s krví Íímorvenovou svázana Přísahou. Platí to i pro Daria. Není plnokrevný nebo míšenec, ale nemohu jinak.“

„Ani bych ti to nedovolil. Takže jaký problém se vyskytl?“

„Mé energetické cesty jsou díky Soutěsce narušeny. Tím že byly dlouhodobě vystaveny jejímu tlaku, se poškodily. Bohužel nemohu je obnovit.“

„Tak jak ses sem dostal?“

„Díky mě,“ zamumlá najednou Darius a uhne očima.

Diessova tvář se roztáhne do úsměvu. „Tedy máš odvahu spát s krví Íímorvenovu. Cymyríon by ti neodpustil, ale není to Aeroniell. Rozhodně ti děkuji za syna.“

„No jo,“ zabručí Darius, i když v hloubi ho to potěší.

„Sex je pro nás velmi důležitý, a když jsi jeho potomkem, jistě ti to nijak nevadí. Mohli bychom si všichni společně zajít do lázní, co ty na to, Níjo?“

„Uvidíme. Ale abych se vrátil k problému, nemohu to napravit a netuším, co by mi pomohlo. Nevíš o někom?“

„Jistěže, oh, to nepůjde.“

„Proč ne?“ optá se zvídavě Darius.

Diessa se pousměje. Ten mladík s jantarovýma očima a vlasy se mu líbí čím dál víc. Musí v něm něco být, když dovede ukojit synův apetit. Na to, že je člověk… Ale jeho drahá paní to svedla taky. Ta se uměla rozparádit, že jí někdy sotva stíhal. Když žila, nepotřeboval nikoho jiného než ji. „Zar, pamatuješ svého strýčka?“

„Minotaurus,“ vysvětlí Níja. „Co je s ním? Máš pravdu, je velkým léčitelem.“

„Před týdnem jim začalo pářící období a bude trvat, hádám dva tři měsíce. Je to k ničemu.“

„Zatraceně! Je tu někdo jiný?“

Dveře se otevřou zrovna ve chvíli, kdy Darius přemýšlí o jídle, a dovnitř vpadne štíhlý rudý démon. „Níjo!“

„Plateau!“ vykřikne, ale démon už sedí na jeho kolenou a vášnivě líbá. Drží ho kolem krku a bezostyšně se o něj otírá celým tělem.

„Jsi v pořádku. Nádhera! Bál jsem se o tebe! Jak jsi to mohl udělat? Jsi zlý!“ Nadzvedne se a Darius vytřeštěně zírá, jak si zasouvá obrovský úd bez rozpaku do těla. Sleduje, jak v něm mizí Níjův ocas kousek po kousíčku, až ho pohltí celého, až je vidět pouze stehna a vrtící se zadek. „Tolik se mi stýskalo,“ řekne s polibkem a začne se na něm pohybovat. Darius fascinovaně zírá na úd, jak se objevuje a mizí v zadku rudého démona. Takže takhle to vypadá, když zajede do něj. Diessa je pobaveně pozoruje. Rukou sklouzne ke klínu a mne si ho. Podívá se po Dariovi.

„Stalo se něco?“ dotkne se jeho útlé ruky. „Chceš taky?“

Darius trhne a málem, že nespadne s křesla. „Ne!“ Výkřik absolutně nepřeruší hrátky rudého démona, ale Diessa potřese hlavou. Jen doufá, že nemá ve zvyku tolik křičet.

„Kdo… Kdo je to?“ vykoktá Darius směrem k Diessovi, ale zjistí, že tam už nesedí. Najednou uvidí černou hlavu, jak se před ním sklání, a než stihne říct cokoliv, jeho úd je pohlcen ústy Diessy. Oči se mu protočí slastí, že nedokáže ani pípnout slabou námitku. Vypne mozek a nechává se unášet dokonalým uměním Níjova otce.

Níja zahlédne svého otce, jak klečí před Dariem. Zřejmě mu chce poděkovat, proto nerušeně sevře boky svého milence a narazí ho pořádně na svůj hladový pyj. Plate zrychlí a vozí se na něm nahoru dolů, až sténá slastí a ruce zarývá do černých širokých ramen.

Darius skoro sklouzlý z křesla je pohlcen mrštným jazykem, který mu líže úd a koule až k otvoru do těla a proniká dovnitř. Dává se mu všanc jako Níjovi. Rozkošnicky vystříkne přímo do neodbytných úst. Diessa ho s přivřenýma očima ochutná, pak přikývne. Výborné semeno. Už chápe Níjovo zaujetí, ale jak tak kouká, syn ještě není hotový, proto ho vezme podruhé do úst. Dopřeje si ještě jednu štědrou dávku. Stáhne ho z křesla a položí ho na koberec, který se ihned začne jemně vlnit a dráždit už tak vybičované Dariovo tělo. Nemusí dlouho čekat a vystříkne znovu. Leží s roztaženýma nohama, naprosto ukojený, zatímco Níja i přes to, že na něm jezdí Plate, ho pečlivě sleduje.

Po chvilce se Darius nadzvedne na loktech a sleduje Níju s tím démonem, který si místo něj dopřává parádní jízdy na černém klacku. V hlavě má prázdno od toho, jak se dvakrát udělal, proto se jen ohromeně dívá, jak si rudý démon klekne a pohlcuje ohromný úd do krku. S otevřenými ústy se posadí. Nevnímá Diessa a jeho lačný pohled, který jasně říká, co by teď rád šoustal.

„Tohle Plateau umí dokonale,“ ozve se za ním a na kůži se objeví černé ruce, které mu dráždí bradavky, až začne sténat a pohybovat zadkem s klínem, jako by souložil. „My, démoni, zbožňujeme sex.“

„Jak to dokáže?“ šeptne, když se dívá, jak Níja do démona rve kládu jako do zadku. Doslova má pocit, že je to díra, ne pusa, kterou projíždí.

„Cvik. Jestli chceš, naučí tě to. Taky uvolnění. Taky rád místo zadku ošoustám důkladně pusu.“

Darius vstane, posadí se do křesla, ale už se na ně nedívá. Když se to tak vezme, je k ničemu. Nejen, že nedokáže uvolnit krk, dokonce by u toho zvracel, ale i věčně si stěžuje, když si ho Níja bere zezadu. Tenhle přišel a bez přípravy, jen tak si ho zasunul do zadku, aniž by u toho křičel. Naopak, podle výrazu, mu to dělá nesmírné potěšení.

„Stalo se něco?“ Darius je zdvižen silnýma rukama do vzduchu a najednou zjistí, že sedí na Diessově klíně a pod sebou cítí pořádný kus klacku. Polkne. Nemyslí to vážně. „Nechci sex.“

„A řekl jsem snad, že ho po tobě chci? Proč se nedíváš? Pozorování je stejně zábavné jako dělání.“ Obrátí ho čelem k synovi tak, že má roztažené nohy a mezi stehny trčí klacek a drobnější Dariův. Hlazením a drážděním ho připravuje pro svého syna. Dobře si uvědomuje Níjův žádostivý pohled. Ten odsune Platea, vstane a Darius se ocitne na čtyřech na koberci, který ho ihned citlivými vlásečky dráždí po holé pokožce. Níja si klekne a skloní se k vyšpulené zadničce.

Mám strach, že se před nimi ztrapním, uvízne kupodivu myšlenka v Dariově hlavě, a tak se se strachem v žaludku snaží uvolnit. Když do připravené díry zatlačí nestvůrný černý úd, skoro vyjekne a čelo se mu orosí, ale prohne se jako kočka s výkřikem slasti, bolesti a úlevy, že je v něm. Diessa je pozoruje, zatímco Plate zezadu přistoupí k Níjovi a jazykem mu dráždí konečník. Pečlivě ho líže a v pravidelných intervalech zasunuje mrštný jazyk dovnitř a kmitá jím, čímž ho přivádí do varu, až Níja přiráží do ochotného zadečku jako buchar. Rudá ruka sevře těžké koule a hněte je, čímž zvyšuje Níjovu slast. Jako by ještě neměl dost, lehne si a zasune se pod souložící dvojici. Ví moc dobře, že koberec jen vypadá jako koberec a že jsou to vzácné kožešiny, které vyvolávající v návštěvnicích potěšení.

Jazykem začne dráždit Dariovy koule stejně jako Níjovy. Nemůže se jich nabažit.

Níja vykřikne úlevou, pevně sevře útlé boky a stříká. Cítí cukání údu stejně, jak se kolem něj rozlévá semeno. Políbí Daria na prohnutá záda. V ten moment Darius vyvrcholí přímo do Plateovych úst. Ten semeno nadšeně spolkne. Už chápe, proč se Níja chtěl vylít do toho rozkošného těla. Taky by to udělal a musí mu poděkovat, že mu dopřál takovou pochoutku. Darius se pod svým i Níjovým vyvrcholením skoro složí. Uvědomuje si, v jaké je pozici, a myšlenka, aby se nedal zahanbit, se vytratila a nastoupil stud, co si o něm pomyslí. Vždyť se choval skutečně jako děvka. Vzlykne.

„Co je ti?“ Černá ruka něžně shrne jantarové vlasy.

„Nic, vypadni ze mě,“ poručí mu, unavený vším tím mrdáním. Nebyl tady ani deset minut a už mu ojeli klacek dva démoni. Je na návštěvě a chová se hůř než děvka.

Diessa nic nechápe. „Plate, pojď sem.“

„Ano, pane.“ Rozkročí se nad klínem s nalitými koulemi a bez rozpaku si do zadku zavede tvrdý velký klacek. Vyhekne rozkoší, když se zavrtí, aby ho dostal do sebe ještě hlouběji. Ruce začnou hladit nejen sebe, ale i pánovy koule, o které něžně pečuje, aby zvýšil jeho slast. S úsměvem se dívá na spojení svého milence a jeho lásky. Je rád, že si Níja konečně někoho našel, koho může milovat. „Diessi, je krásný a chutný.“

Darius by se nejraději propadl, protože mu dojde, koho tím myslí.

„To máš pravdu. Závidím svému synovi.“

Níja z něj zatím vystoupí a očistí ho jako obvykle. Vezme ho do náruče a posadí se do druhého křesla, ale nevstoupí do něj. Darius odvrátí zrak, nechce se dívat na souložící dvojici, i když ho to přitahuje. Mlčí, i když ho Níjova ruka začne hladit a prsty automaticky pronikat do roztažené dírky.

„Nemůže se ho nabažit, vidíš, Diessi?“ řekne Plate, který sedí zády ke svému pánovi. Tvrdě projíždí nejen svou díru, ale zároveň masíruje černý úd svého pána.

„To víš, že ano. Myslím, že vím o někom, kdo by ti mohl poradit, ale budeš muset k trpaslíkům.“

„Hlavně, že ne k Minotaurům. Musím říct, že jejich pářící období bych podruhé těžko přežil. Nechápu, jak to mohou vydržet. Myslím, že když jsi mě tam kdysi poslal, tak jsem zdrhl.“

„Však jsou potom kost a kůže. Rallph.“

„Ten by to mohl vědět. Ještě žije?“ optá se Níja. Místo jednoho prstu přidá druhý, který zasouvá do rozjitřeného těla. Měl by ještě chuť, ale moc dobře už rozezná, kdy Darius není příliš dobře naladěn na sex. I tak ho překvapuje, že mlčí.

„Ano, ale dneska zůstanete na večeři. Musíš si ty i Darius odpočinout.“

„Určitě. Děkuji ti.“

„Co ten druhý problém?“ optá se Diessa. Nechá Plateho nadzdvihnutého a žaludem dráždí jeho doširoka otevřenou díru, až Plate vydává syčivé vzdechy.

„Ten je Dariův.“ Ten Níju klepne rukou přes prsty, ale ty stejně čaruji v jeho těle, že má co dělat, aby se neztrapnil ještě víc a nesténal slastí. „Nemohu ho v jeho lidském světě chránit, protože jsem prostě k ničemu.“

Diessa se zatváří překvapeně, pak se zasměje. „No to bude bordel!“

Darius konečně zvedne hlavu. „Proč?“

„Protože otevřenou soutěskou k vám začne pronikat magie. Váš svět je otevřený našemu, ovšem nemyslím si, že bychom ho chtěli nějak navštěvovat. Možná by bylo lepší ho opět uzavřít, ale chápu tě. V tomhle stavu je zázrak, že jsi sem dorazil. Dobrá, běžte si odpočinout.“ Darius je postavený na zem. Stydí se před očima, které ho hladově pozorují, jako by byl k mání. Co si asi o něm myslí? Že je děvka, která to podrží každému, jen aby ji někdo pořádně projel? Sakra, copak neřekl Níjovi a vůbec… Kdo to je?“

„Kdo to byl?“ optá se na plošině, která je veze ještě níž.

„Plateau?“

„Ano.“

„Vzpomínáš si, jak jsem ti říkal, že jsem měl v Cymyríonově paláci konkubínu? Tak to je on. Jsem rád, že přišel sem, a vypadá to, že se mému otci zalíbil. Však umí taky dokonale souložit!“

Darius ho vzteky praští. „Naučím se to taky!“ prohlásí troufale, ale vzápětí se poleká. Pohltit do úst celou tu nestvůrnost? Vždyť musí mít kolik třicet možná víc centimetru? To prostě není možné.

„Děkuji. Nemohu se dočkat,“ prohlásí Níja, jako by to byla samozřejmost, že se chce učit, jak ho co nejlépe uspokojovat.

Darius zaskřípe zuby, protože si uvědomí, že na to čekal. Určitě to bylo připravené, pomyslí si, když si lehá na postel, kam by se vešlo pět lidí. Otočí se a čeká s připravenou prdelkou. Níja nadzvedne obočí, lehne si k němu a pomaličku, co nejopatrněji do něho zasune cukající úd. Málem, že se u toho neudělá.

„Líbí se ti to.“

Darius si odfrkne. „Nebuď taky namyšlený. Nemohu bez toho usnout.“ Níja se na něj překvapeně podívá, ale vypadá, že opravdu usnul. Začne se proti jeho tělu vlnit, až dosáhne vyvrcholení. Opět vnímá, jak se do něj vylívá, a dokonce trochu pronikne rozšířenou dírkou ven. Usne s ním v náručí.

„Tak co jim říkáš, Plate?“

Ten se usměje, sklouzne z jeho údu a klekne si na koberec. „Tvůj syn je zamilovaný jako čerstvé narozené jehně, můj pane. Darius je okouzlující a tak chutný. Nejlepší semeno, jaké jsem jedl.“

„Lepší než to moje?“ Plate otevře doširoka pusu. Diessa do něj zasune úd až skoro do krku a i přes něj. Plate zvýší tlak rtů a ten do něj začne zajíždět, až o bradu pleskají mohutné koule. Černá ruka přidržuje hlavu za dlouhé rudé hebké vlasy. Ví, že je to zbytečné, že bude držet, dokud nevystříkne, ale miluje to tak. Plate poslušně čeká, až se udělá, a stále víc svírá úd, až se mu najednou tělem rozlije teplo a bílá bohatá šťáva stéká přímo do žaludku.

„Lepší moje nebo jeho?“ pomalu ho vytahuje ze sevřených úst, až se objeví špička. Vezme ho do ruky a žaludem objede rty. Polibek na něj ho ani nemusí vzrušovat, protože mu stojí připravený k další akci.

„Odlišné, pane. Víte, že démoní semeno a létajících lidi je jiné.“

„Vím to. Jsem rád, že nelžeš. Má je výtečné, to máš naprostou pravdu. Taky jsem si pochutnal. Doufám, že synáček nebude tak pitomý a nenechá ho odejít. Co bys řekl horkým pramenům?“

„Výtečný nápad, můj pane. Ale nezdá se vám, že je trochu ostýchavý?“

Smích. „Jistěže je. Je to člověk. Moje paní ze začátku byla stejná, ale myslím, že rychle pochopila, oč mi jde, i když to může být problém. Lidé jsou nevyzpytatelní.“

„Možná,“ začne váhavě na plošině, „že bych s ním mohl promluvit.“

„Udělej to. Já si zatím zavolám na kobereček svého syna.“

„Mám žárlit?“ Přitulí se k velkému černému tělu, jehož kůže se leskne jako leštěný onyx.

„Takové slovo ve svém slovníku nemám. Jestliže budu chtít, půjdeš, ale kdyby ses mi nelíbil, potom bys nemohl být mou první milovanou favoritkou.“ Vystoupí z plošiny na mozaiku představující démony v různých polohách. Přejdou rovnou k jemnému oparu, který pochází ze zřídel. Objeví se černočervený žlutě žíhaný démon.

„Lázně jsou připraveny, pane.“

„Výborně.“ Rozeběhne se a skočí do vody, až vystříkne na všechny směry. Přeplave na druhý konec a vysouká se ven. Prohlíží si jednotlivé hračky.

„Tak kterou chceš?“

„Jedině tvoji nádhernou neukojitelnou hračku. Jiná mě nezajímá, můj pane.“ Klesne před něj na všechny čtyři a čeká. Uvolní se, ale i jemu unikne bolestivý povzdech, když do něj zajede nadržený ocas, ale zároveň se nemůže dočkat, až z něj zbude vyždímaný hadr. Zapře se, aby vydržel dlouhé a hluboké přírazy svého milovaného pána.

„Darie, je večer.“

„Ježíš, ta postel je obrovská. Nebudu se raději ptát k čemu. Níjo, teď ne,“ odmítne sex, aniž bere v úvahu, že je pozdě.

„Právě teď je vhodná doba,“ zabručí, protože se v něm už chvilku pohybuje. Zvedne mu na stranu nohu a klekne si mezi nataženou. Dlouhý úd se zabořuje do rozšířené dírky a roztahuje ji ještě víc. Darius sténá slastí a pevně svírá prostěradlo, aby se co nejméně pohyboval, ale i tak má pocit, že je vláčen po celé ploše toho neuvěřitelného postelového letiště.

Níja se dívá do milencovy tváře. Překrásný pohled na sevřené rty, na oči, které skoro nemrknou, jak prožívají každý jeho příraz. S hlavou zvrácenou vyvrcholí. Vytáhne ho z něj a přetočí se na záda. Nahne se nad něj a dotkne se pootevřených rtů. Líbá ho, až jim oběma dochází dech.

Darius vystrčí chtivý jazýček a očišťuje potřísněnou Níjovou chloubu. Ten se s úsměvem dívá, jak si s ním hraje, ale po chvilce ztratí zájem o milencovu pusu, zvedne mu nohy, podloží mu zadek a část zad poduškou, aby se dostal k jeho rozechvělé díře. Začne slízávat pomalu vytékající tekutinu. Když má dost, roztáhne mu nohy do véčka a vezme do úst úd i s koulemi. Rozkošnicky ho líže, až mu Darius vystříkne přímo do hrdla. Lahodné, mihne se mu hlavou. Jemnými pohyby prstu laská jeho klín a okolí. Je nádherně vyholený, ale mohl by být lépe. Má ještě čas, proč toho nevyužít?

„Kam mě neseš?“ zavrčí malátný Darius. Když nakoukne do místnosti, strne. „Co to je?!“ vykřikne a zamrká. Připomíná mu to gynekologické křeslo. Kdysi dávno, když ještě nevěděl, že ho vzrušují chlapi, viděl na jednom obrázku nahou ženskou, jak si mezi nohy strká velký vibrátor a kolem ní stálo pět klacků s rukama, které je evidentně vehementně honily. Ty různé klacky v postupných fázích vzrušení ho nabudily víc než ta ženská. Později si často představoval, že je místo ní on, ale to byly fantazie! Níja nic neřekne, posadí ho, až je zadek ve vzduchu, a nohy připoutá k postranicím, takže je doširoka otevřen. Pak se mu zableskne a stejně rychle mu sváže ruce, až je úplně nemohoucí. Rozhodně by nechtěl, kdyby se mu v téhle pozici zmítal.

„Ty mě chceš m… učit?“

„Omyl, jen vyholit.“ Žádostivě pohlédne na tělo, které je otevřené a přístupné, takže může oholit cokoliv. Bude krásně hlaďounký a bez jediného chloupečku. A když zbude čas, hezky si ho vezme a políbí každý odhalený kousek kůže.

Darius má pocit, že sebou sekne, tak se mu uleví. Už viděl bičík, umělé údy s trny a ještě bůhvíjaké věci. „Tak dobře.“

„Potom ti dáme klystýr.“

„K čemu?“ Další šoustání, napadne ho.

„Abys byl čisťounký.“

„Mohu vznést námitky?“

„Ne.“

„Dobrá, ale už žádný hromadný sex.“

Níja nadzvedne obočí a začne ho velmi pečlivě holit. Nevynechává jediné místečko, až je celý hlaďounký bez jediného chloupku. Darius potěšeně vnímá péči, přestože je v tak necudné pozici. Má to rád. To pozná z jeho tváře i Níja. „Nelíbila se ti otcova nebo Plateova péče?“

„Připadal jsem si jako děvka. Deset minut v domě tvého otce a už se nechávám ojíždět.“

Zdá se, že mu to dělá starosti, pomyslí si Níja. Možná kvůli tomu dokonce pociťuje stud. Sice neví proč, ale lidé mají své zvyklosti. Nejspíš je to jedna z nich. „Mně to nevadilo, i když kdyby se jednalo o někoho cizího, pak ano. Ale Plateau a svému otci důvěřuji, Darie. Nic zlého ti neprovedou a oba dva mám velmi rád.“

„Žárlil bys?“ vyzvídá. To by se mu líbilo, ale zatím to vypadá, že ho spíš každému půjčí.

Níja se sehne. „Jistěže, že ano. Vadilo ti snad, jak se na mě vozil Plateau? Myslím, že ne, ale kdyby to byl někdo neznámý, potom ano. Měl by sis víc všímat. A nejsi děvka. Děvka bys byl, kdyby tě ojel celý Cymyríonův harém nebo kdyby ses prodával v nevěstinci, kde by sis z vlastního rozhodnutí vydělával. Jsem rád, že se líbíš otci stejně jako Plateauovi. Takhle mi tě schválili.“

Ošoustáním? Zvláštní schválení, ale tohle je svět, kde panují jiná pravidla. Má je přijmout nebo dál bojovat?

„Hotovo. Jsi hlaďoučký a k nakousnutí, že mám chuť ti opět projet zadnici. Vzrušuješ mě, můj pane.“

Klepání. Dovnitř vejde žíhaný démon. „Pane, oblečení. Pan Diessa s favoritkou jsou v horkých lázních. Za hodinu bude večeře.“

„Děkuji. Přijdeme. Je to na druhé terase?“ Darius by se nejraději propadl pod stůl, kdyby mohl.

„Ano. Potřebujete pomoc?“

„Ne, děkuji. Můžeš jít.“ Skloní se k zrudlému Dariovi a začne se smát. Políbí ho, zatímco ho nenechavé prsty zkoumají, kam dosáhnou. „To je služebnictvo, nevšímej si jich. Jestli bys ho chtěl…“

„Cože? Ne, děkuji. Myslím, že zůstanu, kde jsem.“ Klidně by zůstal připoutaný ke křeslu, než by se zúčastnil večeře. Docela se jí bojí.

Níja najednou s ďábelským úsměškem natočí křeslo, až má snadný přístup k Dariově vystrčené prdeli. Zadek s dírkou si přesně našteluje na svůj klacek, aby měl veškeré pohodlí. Musí udělat jen jedno. Zajet do ní a opíchat ji, když je tak krásně holením připravená. Vsadí se, že stejně jako v něm všechno cuká po tvrdé jízdě, kdy mozek a tělo myslí jen na šoustání.

„Níjo, večeře!“ namítne Darius s hlavou, že se dívá na strop, ale zadkem ve vzduchu. Necítí nic, jen nabodnutí na velký klacek. Necítí ruce, nevidí obličej, jen vnímá usilovné mrdání jeho oholeného zadku.

Níja do něj nadšeně zajíždí. Nemůže se vynadívat na vyholený klín, na hlaďounký vzrušený úd, na koule. Je rozkošný, jak přijímá jeho přírazy, zatímco tvář je stáhnutá slastným hekáním. Tělo se rozkošně třese, jak do něj naráží. Ruce má položeny na bocích a jen pohyby beder ho nabodává. Tohle je zase krapet něco jiného a Darius do svého těla ochotně přijímá černé péro.

„Víc! Níjo, to je šoustání,“ dostane ze sebe, když na okamžik přestane a dráždí otvor naběhlou špičkou ocasu. Je mu jedno, jak vypadá, ale chce vystříknout stejně, jako touží po Níjově pochvale, že je úžasný.

„Líbí se ti mrdáníčko? Líbí se ti, jak tě šukám?“ zeptá se Níja. Nakloní se k němu a jazykem hladí jeho hruď, bradavky, až se dostane k ústům, do kterých zajede svým jazykem. Zkoumá ho, bojuje, až jim dochází dech.

„Jo! Moc! Chci víc! Udělej se do ní! Hned!“ přikazuje netrpělivě.

„Jak přikazuješ, můj pane!“ Zajede jedním dlouhým přírazem dovnitř, až skoro nadzvedne tělo, a začne do něj bušit, zatímco rukama hladí napjaté nohy. Nadšeně pozoruje, jak Dariův úd vystříkne semeno. Tělo je nádherně potřísněno a už se těší, až všechnu tu šťávu slíže. Ovšem musí být rychlý a se slastným výkřikem se do něj zaboří. Cukající ocas nadšeně vystříká Dariovou projížděnou jeskyni. Níja si povzdechne. Tomu se říká sex.

Vystoupí z něj a pečlivě ho začne očišťovat. Potom upraví křeslo, že zadek je dole a Darius shlíží na jeho hlavu. Skloní se k ošoustané prdelce a nechá si do pusy natéct semeno. Olízne otvor a zajede dovnitř, aby ho ještě dráždil. Vzrušuje ho, v jaké je neskutečné poloze. S povzdechem ho odváže z křesla. Vypadá docela zničeně, pomyslí si pyšně Níja.

„Dobrá a teď je čas na… Do prdele, rajcuje mě, když jsi tak nádherně hlaďoučký. Nejraději bych si tě vzal ještě jednou, ale je čas na další očistu. Jestli bys to chtěl dělat s Platem nebo otcem, můžeš.“

„Vlastně, víš, mohu si to dělat, s kým chci.“ Ví, že nebude, ale čert vem toho démona!

Najednou se ozve chladný hlas a tělo v náručí je pevně sevřeno. „Tohle bych ti nedoporučoval. Můžeš mít kohokoliv z této domácnosti, ale v tobě budu jenom já. Já ti ho budu vyšťavovat a do tebe budu stříkat. Je to jasné!“

„Moc si o sobě myslíš,“ ale v srdci je mu fajn. „Kromě otce a Plateaua,“ jako by se ujišťoval.

„Ano.“ Opatrně mu zavede do těla hadici. Pustí teplou vodu, která ho zaplní.

„Nesnáším hadice.“

„A jak sis to doma dělal?“ podiví se Níja.

„No, buď hadicí od sprchy,“ zasměje se, „nebo takovým balonkem, kam se nalije voda a který se zavede dovnitř.“ Když je po všem, oblečou se do kalhot a volných tunik jemných na dotek a lehkých tak, že na sobě nemají skoro nic. Darius zatahá za spodek.

„Proč mám průsvitnější tuniku a obtisklejší kalhoty?“ Možná se mi…

„Služebnictvo zřejmě předpokládalo, že jsi moje konkubína, proto ti dali dráždivý oblek. Jelikož jsem pán, nepotřebuju to. Stačí mi moje osobnost,“ řekne samolibě, načež mu přistane facka. Darius ze sebe strhává oblečení. Níja se směje. Věděl dobře, že ho tím vyprovokuje, a teď bude muset jít na večeři nahý.

„A máš po oblečení.“

„Cože?“ Pak to Dariovi dojde a rozvzteklí se. Vyčaruje oheň a mrskne ho po něm. „Ty parchante! Nikam nejdu.“

„Nemůžeš si diktovat. Otec se velmi snažil nás potěšit. Jsi tu hostem.“

„Je mi to jedno. Chci normální oděv! Aspoň jednou mě poslechni a říkej mi pane!“ Ruce sevřené a na krajíčku má slzy. Níja k němu přistoupí a sevře ho v náručí. Darius se opravdu rozpláče. Má toho dost a ještě k tomu ten laciný oděv. „Nebyl laciný, byl hezký,“ říká mezi vzlyky, ale Níja nerozumí, proč naříká.

„Počkej tu.“ Darius popotáhne a přikývne. Připadá si, že je mu šestnáct, ne dvacet čtyři, kdy už pracuje ve velké firmě. Posadí se na stoličku. Otře si tváře.

„Vyvádíš, jako by ti bylo šestnáct,“ zabručí sám pro sebe unaveně. Nerozumí tomu světu se stálým sexem. Vše se točí kolem něj, jako by neexistovalo nic jiného. Harémy, konkubíny, sex… Od firemního večírku měl tolik sexu, co za celý rok ne, a dokonce hromadný, jak si to fantazíroval po nocích, kdy se snažil v posteli nebo u počítače rychle ukojit.

„Tady máš. Jsi v pořádku? Omlouvám se za služebnictvo. Už se to nestane.“

„Netrestej je,“ napadne ho. „Můžeš za to ty!“ obviní ho šmahem. „Kdyby ses ke mně choval s úctou, potom by se ke mně nechovali jako k tvé dě… konkubíně,“ změní oslovení. Už ví, jak je na to alergický.

„Dobře. Tak půjdeme?“

„Jistě. Níjo, nebude sex, že ne.“

Ten pokrčí rameny. „Netuším, ale neboj se, zítra vyrazíme k trpaslíkům. Mohu ti ho večer zašoupnout do tvé rozkošné hlaďounké prdelky?“ optá se šibalsky.

Darius se na plošině optá. „Jsi na tom opravdu s těmi dráhami tak špatně?“

„Bohužel ano. Nejhůř jsou na tom uzly, kde se energie trhá a přerušuje. Někdy se tvoří takové chuchvalce a bolí to. Měla by lehce proudit celým tělem. Když s ní správně cvičíš, dokážeš totéž co mág, možná víc.“

„Nedáváš to najevo. Nedovedu si to představit, ale proč sex?“

„Sex uvolňuje tělo, a tím pádem se na chvilku uvolní ty chuchvalce. Nevím o jiném způsobu perfektního uvolnění. V tu chvíli prostě tělo funguje tak, jak má, takže rozvedu energii, kde má být, vyléčím, co se má, a nahromadím energii v místech, kde by to bylo potřeba, kdybych byl vážně zraněný. Proto taky jsem v démonské podobě. Jako člověk nemám žádnou sílu.“

„Jako člověk. Jak vypadáš?“ Níja se zastaví a uvědomí si, že ho tak snad ještě neviděl. Proměna ho šokuje. Je tak o hlavu a půl větší než on. Černá pokožka zmizela, nahradila ji zlatavá. Černé vlasy i oči zůstaly. Potom sklouzne ke klínu. Nadzvedne tuniku. Obrovský klacek zmizel a v klíně se mu houpe normální velikost jako každému druhému člověku. Podívá se mu do smějících se očí.

„Jako člověk jsem slabší než ty. Až se uzdravím, klidně budu člověkem, ovšem pokud dojde na boj, musím být démonem. Má matka nevládla prakticky žádnou magií.“

„Chápu.“ Na jedné straně by chtěl, aby byl člověkem, ale když si vybaví slast, kterou má z jeho znásilnění, potom neví, ale možná by byla stejně velká, i když by byl člověkem? „Jop!“ najednou řekne. Musí se co nejrychleji uzdravit. Do té doby tu jeho abnormalitu zvládne.

Níja se na něj podívá, ale potom pokrčí rameny a změní se v démona. Darius na něj pohlédne. Vlastně netuší, kdy se ho přestal bát, a popravdě žádný člověk nemá tak velkého a nádherného strážce. Dělá mu to dobře, když vedle něj může jít. Je velkolepý, a přestože je jako člověk krásný, jako démon je luxusní. Jen kdyby nebyly ty praktiky…

Níja otevře dveře a vejdou do velké místnosti osázené stromy i květinami. Jdou dál, když se objeví stůl. Je velkolepý, pomyslí si o Diessovi Darius. Plateau je prostě rozkošný, když si všimne průhledné tuniky, že by mohl být rovnou nahý. Kolem ramen má položenou Diessovou ruku. Tulí se k němu a usmívá se jako kocour poté, co vylízal smetanu z misky. Najednou si připadá ve svém oblečení nepatřičně. Zas na druhou stranu se takhle nabízet? Jiné zvyky, pomyslí si. Měl by se chovat jako Říman v Římě, ale je to těžké.

„Vítejte. Posaďte se. Ještě jednou jsem rád, že ses vrátil. Trápilo mě, že ses tam tak uvěznil, ale věřím, že všechno se v dobré obrátí.“ Plateau vezme stříbrný tác se skleničkami a nabídne Dariovi a Níjovi.

„Na Daria a Níju!“ připije Plate.

„Na to, aby jim v posteli klapalo!“ zasměje se Diessa. Darius zčervená, i když přísahal, že se bude chovat jako Říman. „Je rozkošný. Níjo, nechceš mi ho přenechat?“

V Dariovi strne, když si uvědomí, že je bezmocný a Níja by to klidně mohl udělat nebo nedej hůř ho dát někomu jinému. Jak by se asi ubránil? Jsem na něm závislý, pomyslí si hořce. Sladké víno mu zhořkne.

„Ani za tvůj post,“ řekne. „Ne, je můj. Celičký.“

Darius se uklidní, ale stejně v něm ta myšlenka uvízne.

„Výborně, tak se má chovat řádný démon. Co je moje, to zůstane moje! Chutná ti víno, Darie?“

„Ano.“

Plate si ho zvědavě prohlédne. Chudák, něco ho trápí. Měl by si s ním promluvit, ale až po večeři.

Po dvou hodinách si Darius říká, jak ještě dlouho. O podobných dobrotách by se mu mohlo jenom zdát. Diessa musí být velmi bohatý, když si prohlíží umělecká díla, ale všechno kolem napovídá o bohatství a moci. Nějak takhle by si u nich doma představoval šlechtice.

Plate se nakloní k Diessovi a něco mu pošeptá. Ten přikývne. „Níjo, na slovíčko.“ Plateau a Darius osamí.

„Nechceš si na chvilku odpočinout?“

„Jistě.“ Po vzoru Diessovy favoritky si vezme skleničku a jde za ním. Posadí se na pohodlnou lavičku, z které se dívají skleněnými okny na přírodu, ale hlavně na neznámé nebe. Nezná na něm žádné souhvězdí.

„Jestli se chceš na něco optat, zeptej se.“

„Sex!“ vypadne z Daria jako střela z kulometu. „Ne, ne, jen prostě…“

„Nemůžeš to strávit.“

„Jo. Už mi ani tolik nevadí velikost jeho penisu nebo že si mě vezme, kdy chce. Vím, že by to mohlo být daleko horší. Mohl by mě i klidně někomu darovat nebo prodat. S vámi dvěma sex a…“

Plateau si pomyslí, že je to ještě horší, než myslel. „Co se týče velikosti,“ přeruší ho. „S tím nic neuděláš. Někdy je bolest příjemná, že?“ Darius váhavě přikývne. Nechápe, jak s ním může rozprávět, ale důvěřuje mu. „Níja, kdyby byl v pořádku, ulehčil by ti průnik, určitě ti to sám řekl a ještě něco: nikdy by tě nemohl prodat. Jedině by si tě mohl přestat všímat a najít si jiného milence. Jako bytosti s Íímorvenovu krví je ti povinen sloužit, ne ovšem mít s tebou sex nebo dokonce milovat. Kdyby to věděl Cymyríon, nejspíš by se rozzlobil, přestože nejsi jeho konkubína. Možná by použil svou vůli a našel by ti výše postaveného milence. Možná dokonce sebe. Velmi připomínáš Aeroniella.“

„Dědeček se jmenoval Roniell, ale vím, že je to stejná osoba.“

„Ano. Byl nádherný. Nikoho takového jsem ještě nepoznal. On byl prostě úžasný. Máš jeho podobu.“

„Nemůže se mě zbavit,“ hlesne Darius. Věří mu a popravdě je to úleva, že neskončí v nevěstinci u trpaslíků.

„Ne.“ Nakloní hlavu. Váhá, zda mu to má nabídnout, ale Níja by byl nadšený. „Chceš naučit umění soulože? Viděl jsem, jak tě to zajímá.“

Darius přikývne, protože mu dojde, co tím míní. „Ano.“

V Plateových očích se zablýskne. „Mohu ti posloužit jako instruktážní nástroj.“ Vstane, dotkne se ramene a průsvitný model se snese na zem jako obláček peří. Darius si k němu klekne. Nemá ho tak velký jako Níja nebo Diessa, ale je dost velký. V lidském světě by byl označen za krásný, štíhlý a příliš dlouhý. Najednou ucítí prsty na krku, které ho masíruji. Pečlivě si zapamatovává pohyby. Po chvilce si uvědomí, že se mu uvolňují svaly.

„Tohle dělej každý den. Uvolňuje to vnitřní svaly. Použij i magii, kterou vládneš. Otevři pusu. Hezky doširoka, co to jde. Máš ji slušně velkou, abys dokázal pojmout Níjův úd.“

Darius ji otevře. Se sevřeným žaludkem se dívá, jak ke rtům míří úd, už se dotýká rtů a zajíždí dovnitř. Prsty ho neustále masíruji. Udiveně si uvědomí, že dávicí reflex se nedostavuje, spíš má pocit, že úd pronikl až do žaludku. Šťastný, že se to povedlo, uleví se mu, a tím se i celý uvolní.

„Vidíš, je tam celý. Teď by se dalo souložit normálně. Jak tomu říkáte u vás ve světě?“ vytáhne ho.

„Kouřit, hulit,“ dostane ze sebe. „Mohu ještě jednou?“

„Jistěže.“ Opět do něj zajede, ale už rychleji a rázněji. Darius se na chvilku zakucká, ale obratné prsty ho donutí, aby se uklidnil. „Sevři rty, obemkni mě. Přesně tak. Zvýšíš tím požitek, i když u Níjy to uděláš sotva. Tohle je, jak nedostat křeč nebo jí zamezit,“ vysvětluje mu další pohyby rukou. „Na začátku jsem ji dostával taky, neboj se. Musíš to trénovat, protože to Níja dokáže dělat i dvě hodiny. Tohle přináší rozkoš jen jednomu z nich, i když já mám z toho požitek, že dokážu Diessu uspokojit. Pokud možno u toho vypni mozek. Je to lepší. Tělo většinou ví, co má dělat.“ Chytí ho za vlasy a vtlačí se dovnitř ještě víc. Darius vytřeští oči, chce se nadechnout, ale pusu má ucpanou dlouhým rudým klackem. Za chvilku má pocit, že do něj zajíždí parní válec a on je jedna velká díra, do které buší, aby prorazil až na dno.

„Vystříknu. Protože jsem hluboko, nemusíš nic dělat,“ v ten moment Daria zalije teplo. Plate vytáhne úd. „Z tohohle nemáš nic, ale například Níja a Diessa to miluji. Prostě tě použijou jako nástroj k ukojení. Jako konkubína na to musíš být kdykoliv připraven, že ti ji roztáhnou, ale Diessa a Níja jsou dobří a ohleduplní páni, kteří hledí i na naší rozkoš. Raději si hraju s jejich ocasy, než aby mě ji omrdali jako zadek, ale chápu je. Tak dobrý? Popravdě mám šílenou radost, když je mohu jakkoliv ukojit.“ Darius pomalu přikývne. I on zbožňuje, když ho vystříká. Má z toho větší slast, než kdyby se udělal jen on. Plate zaváhá, ale když jsou v tom… „Jestli máš zájem, potom můžeme pokračovat.“

„Další věci?“

„Jistě. I tohle mají rádi. Otevři pusu.“ Vloží do ní jen špičku žaludu, kterou Darius snadno obemkne. „Saj, až z něj vytáhneš všechno semeno. Rukama si všímej zbytku ocasu. Přesně. Tak. Šikovný. Nezapomeň zajet až mezi nohy a hladit, ano ten malý výčnělek. Jsi opravdu šikovný. Prstem zajeď dovnitř pánovy dírky. Přesně tak. Dráždí je tam, zvyšuje to požitek a pán může dřív stříkat. Pokud se ti to povede, zajeď dolů, ano přesně tak a jako bys udělal z prstu háček. Dráždi. Přesně. Jsi skvělý student. Taky můžeš použít mentolový bonbón nebo něco chladivého. Dáš si ho do pusy.“

„K čemu?“ zachuchlá Darius, který si instrukce pečlivě ukládá do paměti.

„Je to kulaté, takže když jsi obratný, zvyšuje to pocit slasti. Rozdíl mezi třením, chladem, je to odlišné. Taky mentol chladí, čímž vzniká pocit chladu. No a pak, máš svěží dech.“ Skloní se a prsty mu uvolní krk. Zajede až po kořen do krku. Opět ho vytáhne, ale potom ponechá v péči jenom špičku penisu s obnaženým žaludem. Diriguje ho, jak má svůj jazyk používat co nejúčelněji. Občas pochvalně přikývne. „Budu stříkat, ochutnej je. Každé semeno je krapet jiné. Pánovo bys měl rozeznat se zavřenýma očima mezi stovkami jiných.“ Vystříkne a Darius ho ochutná. Olízne dlouhý klacek a potom mu ho řádně očistí, jak to vždy dělá Níjovi. Plate si pomyslí, že je opravdu dobře vycvičen, ale bez toho by nemohl být konkubínou.

„Dobrý, ale mám pocit, že mě huba… pusa bude bolet ještě týden.“

„Pošlu ti před odjezdem pár věciček. Napíšu ti, na co to je. Využíváš málo magie.“

Darius si ohmatá čelist. Má pocit, že už nikdy nebude jeho, jak ji má roztaženou, a to nebyl Níjův klacek, ale menší. V koutcích má dokonce citlivou skoro natrženou pokožku.

„Cvič to s Níjou, ale řekni mu, aby dával pozor, že se to chceš naučit. Až příště přijedeš, můžeme pokračovat. Je toho dost, co se člověk na univerzitě a harému naučí.“

Darius se začervená. „Myslím, že toho využiju. Kde vlastně je?“ Připadá si trochu divně, že ho zaškoloval Níjuv milenec, a dokonce to vlastně bylo skvělé, i když má teď opravdu pusu v jednom ohni.

Plate se na něj podívá. Uvažuje, zda ví, ale to by jinak nechtěl. „Chceš tam jít?“

„Ano.“ Chce se pochlubit, že to zvládl. Nahý démon ho vede ke skrytým dveřím, lehce je otevře a Darius nakoukne dovnitř. Otevře pusu, protože proti sobě vidí zaneprázdněný svalnatý černý zadek a je jasné, co Diessa dělá, ale potom zalapá po dechu podruhé, protože na čtyřech klečí Níja a sténá pod otcovými divokými přírazy. Protočí se mu panenky, když se obličeje souložícího páru otočí. Nemusí mu říkat, co mají dělat, a Platem je jemně popostrčen dovnitř. V hlavě mu víří to, co vidí, ale taky to, že mu to nevadí. Než stačí důkladně situaci pochopit, je Plateauem popostrčen k dvojici.

Níja si nedočkavě olízne rty a Darius se přesune k němu, stáhne si kalhoty, vykasá tuniku, roztáhne nohy a položí se, aby měl Níja vyholený hladký klín hned u úst. Níja vezme do pusy jeho vzrušený úd, který ihned začne zpracovávat, až Darius heká slasti. Zatímco se věnuje Dariovi, otec do Níjy zajíždí stále stejným divočejším tempem. Nahý Plate se nasouká pod ně a začne olizovat koule a Níjův obrovský cukající klacek, z kterého začíná pomalu téct. Po prvním olíznutí a sevření žaludu, vyvrcholí do připravené pusy. Plate se olízne. Pokojem se ozývá stenání všech zúčastněných.

Darius s vyvrcholením vykřikne, a zatímco je ždímán o poslední semeno chtivými ústy, malátně leží. Pak se přetočí na kolena a vystaví Níjovu pohledu pečovanou prdelku. Moc dobře ví, jak tohle skončí, ale něco v něm se chvěje nedočkavostí. Vedle něj si klekne do stejné pozice Plate a pousměje se na překvapeného Daria.

Níja s otcem se dívají na dvě nadržené dírky připravené jim maximálně a ochotně posloužit. Diessa vyklouzne ze synova zadku a rukou ohmatá obliny nejdřív jednoho potom druhého zadku. Skloní hlavu k hladkému zadečku a olízne jemu ještě neznámou dírku. Plate vyjekne, jak do něj Níjo vstoupí jedním přírazem. „Ještě!“ zařve v odpověď na důkladný hluboký příraz. „Víc, Níjo!“

„Uzounká, měkounká,“ slyší Darius od Diessa. Má strach, že ho rozerve na kusy, a v prvním momentě má pravdu, ale bolest rychle ustoupí. Sevře prostěradlo. Už chápe, proč jsou tu velké bytelné postele. Zasténá pod mohutným údem. Má pocit, že má prdel prostě rozervanou na dva kusy, ale zároveň se v něm vzedme pýcha, že v sobě má tak obrovský kus klacku a že ho dokáže nejen přijmout, ale i uspokojit.

Níjo se zadívá na roztaženou díru svého milence a na otce. „Jak se ti líbí?“

„Nádherný. Je strašně úzký, tak jsem mu musel pomoc,“ zahrčí. Rukama svírá útlé boky a chvějící tělo, které se nekontrolovatelně pod jeho dlouhými divokými přírazy otřásá. Z úst se mu vydere pochvalný slastný sten.

Daria zaplaví slast, že to zvládl, a tak si trochu vydechne. Najednou z něj prýští semeno na bělostné prostěradlo. Mrkne na Plateau. Vypadám stejně jako on. Jsem prostě konkubína, kterou si teď může vzít, kdo chce. Mohlo být hůř, pomyslí si, ale potom už jenom vnímá přírazy a další spirálu, která v něm roste, ale hlavně chuť to dělat, jak si oba dva řeknou. V tuhle chvíli je pro něj důležité jejich uspokojení.

„Synu.“

„Ano?“

„Výborná konkubína. Nikdy ji nenech odejít.“

„Nejsem blázen, nenechám. Miluji ji,“ odpoví Níja, který se sténáním vráží do rudého zadku.

„Tak je to správně. Víš,“ vytáhne ho, dívá se na roztaženou díru po jeho údu a na žalud, který doslova dychtivě žebrá po dalším vpádu do vstřícného těsného prostoru, „tvou matku jsem miloval, ale Plateaua taky.“ Pošimrá žaludem okolí konečníku, až Darius zakňourá, aby do něj zajel. Diessa mu to ochotně splní, a tak ho napíchne na tvrdý ocas.

Darius se šťastně usměje stejně jako Plate, když vyjekne, jak do něj zajede obrovské péro jak do másla. Diessovy ruce se ovinou kolem mladíkova vypracovaného těla, až dosáhnou na bradavky. Darius si olízne vyprahlé rty pod všemi vjemy, až žhne po dalším šukání. Je stále citlivější a citlivější, pomyslí si, když bez studu vezme do rtů černý prst. Sevře ho jako v zadku penis a nechává se ojíždět klackem vzadu a vpředu prstem, šťastný, že je mu dobře a Diessovi taky.

Diessa vykřikne, po něm hned Níja. Zůstanou v ochotných tělech a vychutnávají si dozvuky stříkajících klacků. Vyjdou ze zadku a rukama roztáhnou půlky. Sledují, jak z nich vytéká semeno. Níja se přesune k Dariovi a olíže mu stehna až k dírce, do které se dobývá. Totéž dělá s Platem i Diessa. Pak si lehnou na postel. Darius se posadí, pohlédne na Plate, který se rozkročí nad Diessem. Vezme jeho klacek do obou dlaní. Darius si všimne, že se mu ani do rukou nevejde, ale podle pohledu mu to nevadí, spíš naopak. Nadzdvihne se a nasadí si špičku na promazaný otvor připravený k sexu. Pomalu zajíždí dovnitř, až dosedne. Zavrtí se, aby se úd dostal ještě hloub.

Darius se zadívá na Níjův vzrušený úd. Zajímalo by ho, jak vypadá, když je v normálním stavu, ale takhle ho snad ještě neviděl. Bez rozpaků se rozkročí nad nahým černým tělem a namíří si to nad špičku. Nadechne se a potom si ho zasune dovnitř až po kořen. „Kurva, bolí to,“ zasykne sprostě, protože to nečekal, ale ta plnost je prostě parádní.

Níja si začne hrát s jeho chloubou. Rozkošnicky přejíždí po natažených stehenních svalech, po hladké pokožce, po načervenalých bradavkách, které jsou ještě tvrdé od otcovy péče. Darius se zavrtí s pocitem neutuchající slasti.

„Do prdele, počkej!“ zavřeští, až sebou démoni trhnou. „Sakra, tak jo!“ když se nadzvedne skoro až nad úd a je spuštěn dolů jak na skluzavce. Zatmí se mu před očima. Tak tohle ani já ani moje prdel nevydrží, pomyslí si zmučeně a ufuněn jak lokomotiva, ale drží se, protože mu pýcha nedovolí jinak. Když to zvládne Plate, on taky.

Natažený zmožený vyčerpaný Darius leží na posteli na břiše. Optá se tiše Plateaua, který leží vedle něj, v poměrně lepší formě než on. Závidí mu jeho výdrž. Dokonce by řekl, že si tu pozornost dvou pánů užívá. Optá se: „Jak dlouho?“

„Dokud budou moci,“ řekne s mrknutím Plate. Darius sebou trhne, když ho za půlky uchopí větší ruce a do zadku namíří Diessův abnormální úd připravený na další akci. „Počítej s celou noci,“ pronikne mu do vyburcovaného mozku.

„Ještě!“ zařve, i když chce vykřičet, že už toho má dost, ale tělo si dělá, co chce. „Víc, Diessi!“