Nový byt

"Bože! … To byla nádhera!" soukám ze sebe stále tvrdé Richardovo mužství a také pár slůvek obdivu a úžasu. Není jich moc, ale o to jsou intenzivnější, protože orgasmus, který mi právě můj černý hřebec dopřál, mě zbavil dechu i řeči. Něco už jsem v životě zažil, ale tohle opravdu ještě ne. Jak ze mě jeho pulzující ohon vyklouzává, dostáváme ještě jeden cákanec jeho semene oba na břicho, protože ten se jako ztopořená pružina vymrštil a v letu potřísnil mě, a jak dokonalý žalud domlasknul na jeho pupík a úplně ho zakryl, zbytek šťávy z něho dolétnul na jeho prsa a ten teď pomalu stéká po jeho vypracovaném břišním svalstvu. Opouštím svůj rozkročmý posed nad ním a slézám z pohovky, na které mi můj nový zaměstnavatel uštědřil vstupní prohlídku a školení o mých pracovních povinnostech najednou.

Po osprchování opouštíme jeho byt a Richard mi ve vedlejším bytovém komplexu odevzdává byt, který je ode dneška mým útočištěm a jehož užívání je mým zaměstnaneckým bonusem. Jako správný šéf a velitel mě s dominancí sobě vlastní seznamuje s pracovním plánem na zbytek dnešního večera a celý zítřek. K mému potěšení je v něm jediná položka a to mé přestěhování z mého původního bytu v sousedním městě a seznámení se s mým novým pracovištěm, sousedy a okolím, v němž budu své následující dny trávit po boku mého černého boha.

Byt je slunný a nádherný, moderně plně vybavený s prostornou koupelnou, v níž nechybí vana ani sprchový kout. Je to větší 2+kk s balkonem a s podzemním garážovým stáním, naprosto ideální pro mladého borečka, který si občas pozve pár kamarádù na večírek. Dnes už ale nemám sílu na nic, jen na to se hodit do pohodlné postele a úplně nahý si užívat doznívajícího chvění, které mnou projíždí po nedávno prožitém uspokojení přišlém z Richardova ohonu. Jediné, co s sebou mám v batůžku, je zubní kartáček a pasta, které s sebou vždy vozím v pohotovosti, proto se vláčnými pohyby přesouvám do své nové luxusní koupelny a ještě rozvláčněněji provádím ústní hygienu. Je to až k nevíře, ale pohyby kartáčku v mých ústech mi navozují vzpomínku na sex s Richardem, a jak se tak nepřítomně opírám o umyvadlo u svých třísel, uvědomuji si, že mi klacek stojí, a dokonce z něho i vytekla první kapka touhy.

"Sakra, to je samec…, ten s tebou teda zamával!" sám pro sebe se podivuji tomu, jak moc a jak rychle jsem propadnul Richardově dominanci a jeho potenci. Takhle se mnou ještě žádný chlap nezacvičil a já se probírám ze své rozvláčněnosti kvůli myšlence, že pracovat pro něho nebude tak jednoduché. V jeho přítomnosti totiž budu ovládán svou živočišností a bude pro mne obtížné se soustředit i na ty nejzákladnější úkony. Ta mě ale zase rychle opouští, ještě rychleji než se v mé hlavě zrodila. Vytlačila ji totiž jiná myšlenka, nebo lépe řečeno uvědomění si toho, že jsem byl vždy profík. Už od šestnácti jsem byl schopný své vrstevníky převálcovat a už v té době jsem na rozdíl od nich vydělával nemalé peníze a to právě díky svému nasazení, schopnosti se ovládat a zvládat i krizové a vypjaté situace.

"Jasně, to bude v pohodě…, dám ti pokaždý za uši a ono tě přejde to, aby si mě odváděl od práce a od povinností!" držím svého macka v levé dlani a promlouvám k němu, tou pravou ukládám kartáček do připravené skleničky na římse pod zrcadlem a pak jejím palcem roztírám po žaludu to, co z něho zatím vyteklo.

S představou nahého Richarda v hlavě ulehám zpět nahý a vzrušený na lůžko. Hladím se po prsou a po břiše, svaly v těle mi kamení, jak mnou projíždí stále intenzivnější napětí přiživované touhou, a stále častěji si pravou rukou zajíždím do rozkroku, kde laskám svoje už zase plné koule. Semeno v nich se burcuje k výronu a já opět zažívám ten tlak, tu slastnou bolest, kterou jsem cítil před nedávnem v Richardově kanceláři v jeho objetí, pod nadvládou jeho mocného černého klacku. A to mi stačí, pár tahů po mackovi a už z něho létá jedna dávka mého mlíčí za druhou. Oddávám se tomu slastnému teplu, které mnou projíždí a asi až moc hlasitě dávám světu najevo, že jsem se právě vysemenil, protože za pár okamžiků mě z mého roztouženého rozpoložení vytrhává zvonek u dveří.

Jako smyslů zbavený vyskakuji z postele. Asi i protože se mi mozek zatím ještě nedokrvil zpět a můj klacek stále stojí, nepřemýšlím a v bláhové naději, že za dveřmi bude Richard, je otevírám.

"Ahoj! … Já jsem Daniel a bydlím vedle tebe. A i když ty zvuky, který se do teď od tebe šířily i do mýho bytu, byly slastný, já tam mám návštěvu a probíráme něco důležitýho a ani jeden už jsme přes to tvoje vzdychání nebyli schopni se na to soustředit, tak bych tě chtěl moc poprosit, aby ses krotil, nebo si aspoň příště zavři okno!" Než jsem stačil cokoliv po otevření dveří říct, mi tahle slova pálí do obličeje černovlasý krátce střižený svaloušek, o trochu menší než já, ale o to roztomilejší svým klukovským modrým kukučem, z něhož vyzařuje takové sebevědomí, že to musí být přinejmenším sedmička.

"Promiň! … Já jsem dnes nastoupil vedle do tý firmy jako osobní asistent a jsem z toho všeho novýho nějakej rozvrkočenej, tak jsem se nechal unýst. Už se to nebude opakovat!"

"Tak to pochybuju! … Protože jestli to dobře chápu, tak si nastoupil k Richardovi. Já pro něho dělám analytika a po přijímacím pohovoru s ním jsem se pak musel udělat ještě třikrát, takže myslím, že pro tuto noc ještě nekončíš… Tak to je jiná, hele kámo…!"

"Paul! … Jmenuju se Paul!" skáču mu do řeči, protože má asi pravdu a já už zase cítím, jak mi v ohonu proudí život, nebo možná je to i tím, že tam stojím nahý, scákaný vlastní mrdkou před hezkým na první pohled aktivním klukem a z ocasu mi stále ještě trochu vysakují poslední výrony šťávy, a tak chci, aby si pamatoval moje jméno a my se díky tomu třeba lépe poznali.

"Sexy jméno pro sexy kluka…, tak fajn, Paule, jen jsem chěl říct, že my se přesuneme s mojí návštěvou do pokoje vedle a ty se nenech ničím rušit, protože to, i jen podle zvuku, byla nádhera." Očima ze mě mlčky slízává všechno, co jsem si nastříkal na břicho, po chvíli se ale otáčí, tak trochu cudně u toho klopí očí k podlaze a pomalu odchází chodbou podél její zdi k vedlejším dveřím. Nečekal jsem to, a protože se mi analytik Dan zalíbil, pořád na něho koukám a vidím to, jak se u dveří svého bytu zastavuje a stále s výrazem, který prozrazuje to, že nad něčím přemýšlí, ještě na krátkou chvílí posílá své modré oči ke mně a povídá: "Nebo… kdybys s těma dalšíma kolama chtěl pomoct, stačí třikrát zaklepat na stěnu. A kdybychom se náhodou třeba dlouho nepotkali, tak ti dám jednu dobře míněnou radu: vyhýbej se obloukem poslednímu patru!" A mizí jako pára nad hrncem, snad proto aby se mu ihned nedostalo odmítavé odpovědi na jeho předchozí nabídku sexu, a já tak měl čas nad jeho návrhem alepsoň uvažovat.

Nevěřícně, jako by se posledních pár minut mého života a rozhovor s Danem vůbec neodehrál, zavírám dveře a pomumlávám si u toho: "To bylo divný…, třeba jsem už tak vyšťavenej a unavenej, že z toho blbnu. Ale jestli se mi ten sameček jen nezdál, tak se určitě postarám o to, abychom se ještě několikrát potkali a to nejen na chodbě."

Můj ohon sice tepe energií a dal by si klidně ještě jednu jízdu, povzbuzen vzrušující představou sexu s tím nadupaným borečkem od vedle a ještě rajcovnější představou toho, že se v posledním patře, které je jen dvě podlaží nade mnou, odehrává něco hříšného, nebo snad dokonce nebezpečného. Ale zbytek mého těla se už odmítá oddávat rozkoši a mé svaly nesouhlasí s tím, aby se zase vzpínaly a vypuzovaly z mých varlat rozpálené sperma. Zvládám už jen rychlou sprchu, zobnutí malého sousta z plné lednice a cestu do postele a místo onanii se oddávám snění a nastupujícímu spánku.

Slunce mi hladí obličej přes okno, které jsem ve večerním opojení z Richarda, Daniela a tajemství čpícího z posledního patra ani nezatáhnul závěsem. Ležím roztažený na posteli, která svou rozlohou připomíná přistávácí dráhu mezinárodního letiště, a já na ní musím vypadat jako jeden ze světelných naváděcích bodů, který svou jasnou září dává najevo to, že chce, aby si ho svět všímal, a stejnou touhu má po ránu i moje přirození.

"Lehni!" dávám mu jasný povel, ale on jako vždy neposlouchá a naopak sebou ještě víc škube. Nadrženost včerejšího večera mě neopustila a my oba máme nepřekonatelnou chuť na Dana –  na objetí jeho svalnatých paží, na které jsem včera ve dveřích svého bytu zíral jako nadržená školačka a občas to proložil pohledem do jeho rozkroku. Tam se nedalo přehlédnout to, že je na ostro, a také to, že i kdyby nebyl, byla by tam i tak dost velká boule, a právě tenhle obrázek se mi teď vtírá do očí jako cool gel a také stejně tak pálí a dráždí a nejen ty oči. S přihlédnutím k tomu, že mám dnes volno na přestěhování, se s Richardem neuvidím a nebudu tak plnit jednu, ze svých mnoha, už včera vyzkoušenou pracovní povinnost.

"Budu se muset vyhonit, jinak nic kloudnýho neudělám!" bilancuju své ranní zjištění. Snažím se zpestřit si ranní výron semene společností toho sexy samečka od vedle, má snaha je ale marná a na mé bušení na společnou příčku se sousedním bytem nikdo nereaguje, protože Dan už je asi v práci. Nevadí!

Protože ta společná zeď je v koupelně a mně už v klacku hučí brutálně, vycákám se tady. Nasedám na okraj vany, pravou nohu dávám dovnitř a druhou se pevně zapírám o hrubou glazuru kachlí na podlaze. Koule si podebírám chladným lemem keramické koupací nádoby a už jen to mi tlačí první dávky semene do ocasu. Ten přitlačuji k bílému oválnému povrchu a do pravé dlaně nabírám z dávkovače, který je připevněný na stěně nad vanou a který mám tak na dosah, plnou dávku tekutého hydratačního mýdla. Roztírám si ho po ohonu a chlad keramiky pode mnou se mísí se žárem touhy, která mnou projíždí, a její tetelení vrcholí na špičce mého penisu. Svou touhu a stupňující se rozkoš umocňuji pohyby pánve po hladkém okraji vany. A jak se tak pozvolna posunuji dopředu a dozadu, přitlačuji si namazaný tvrdý klacek pravou dlaní k vaně pode mnou, dráždím si anál a tlak vznikající třením mi opět navozuje pocity podobné tomu, jako kdyby se do mne dobývalo větší mužství dominantního samce, který netouží po ničem jiném než po výronu svého semene. Dráždivá představa nadrženého dobyvatele, na kterém rajtuji, mě ovládá a já svou novou vanu křtím svou šťávou, která stéká v několika cákancích po vnitřní stěně na její dno.

"Tak to bychom měli a hurá něco dělat!" Po uvolnění ranního napětí se už v osvěžující sprše hecuji k dalším úkonům. Po ní telefonem objednávám taxi, které mi pomůže převozit těch pár věcí, které včera zůstaly v sousedním městě v mém původním bydlišti.

V čase jeho předpokládaného příjezdu vycházím na chodbu a přímo u mých dveří jakoby náhodou, ale zcela zjevně záměrně, do mě naráží rezatý, celkem pohledný kluk. Je v mém věku, sportovní postavy a kromě jeho rajcovního ozrzení mě upoutávají jeho velké ruce. To už se ale s nevalným hereckým výkonem omlouvá za to, že mě skoro natlačil zpět do mého bytu:

"Jééé promiň! … Já si tě nevšimnul. Já jsem Swen a ty jsi tady novej, viď?! Tak to se nezapomeň stavit v posledním patře, tam by se všichni nováčci měli kouknout! Tak ahoj!" A stejně tak, jak se rychle přihnal, zase rychle zmizel.

"Čau!" jen tak samovolně říkám jemu a sám sobě. "Co všichni mají s tím posledním patrem?!"

A protože do příjezdu objednaného taxíku zbývá ještě nějaká ta chvíle, nedá mi to. Láká mě jakékoliv dobrodružství i nebezpečí a tajemno dvojnásob. Jako správný sportovec se vydávám na požární schodiště, protože výtahy používám jen v nejnutnějších případech. Za krátko se ocitám u lítaček vedoucích ze šachty schodiště do onoho očividně populárního podlaží. Jak tak přelétávám pohledem po stěnách mezipatra těsně před tím, než otevřu dveře a vstoupím na chodbu sedmého patra, si všímám cedulky vyrobené svépomocí nějakým nepříliš zručným kutilem, který ke všemu ještě postrádá jakýkoliv smysl pro vizuální harmonii psaného textu, a z ní se dozvídám:

Pozor! Volně pobíhající divocí a neochočení heteráci! Nekrmit a nedráždit! Vstup jen na vlastní nebezpečí!

"Co je to za blbost!" říkám si polohlasně a sám sobě stejně polohlasně odpovídám: "Nějaká nadržená buzna zas neměla večer co dělat, tak si hrála s pastelkama. Proto mě sem všichni navádějí a chtějí mě tu určitě nachytat nějakým hodně vtipným kanadským žertíkem, tak jak už se to s nováčkama dělává… No co! Vždycky jsem byl pro každou legraci, tak to nebudu kazit ani tady!" přestávám mluvit sám k sobě, odhrnuji dveře před sebou a vstupuji do údajně nebezpečné a možná i zakázané zóny.