Podruhé na farmě a něco navíc

Sluneční paprsky se prodírají okenní výplní a dopadají mi na obličej.

Hřejí a dodávají mi energii, kterou jsem všechnu vyčerpal během noční dvouocasé jízdy, a ani spánek ve zbytku noci nestačil na to, aby ji mé tělo doplnilo.

Ale teď díky sílícímu slunci už cítím na obličeji teplý vánek a to, jak mi tělem projíždí síla, teplo a slast… Počkat! Slast?!

Otevírám pomalu oči.

"Wow!" je to první co mi letí hlavou. Koukám totiž přímo do očí nádhernému snědému borečkovi, který je střídavě zabodává do těch mých a pak klopí dolů na mé nahé tělo. Zlehka u toho oddechuje a teplo jeho dýchání dopadá na mou tvář.

Mozek mi pomalu naskakuje do plného provozu, a jak už to tak v přítomnosti nahého samce bývá, přeskakuje všechny startovací úrovně a rovnou se programuje na tu šukuchtivou.

"Manny!" šeptám a on mi přikládá dva prsty na rty, abych mlčel. Cítím na nich jeho předmrdku a automaticky mu ji z nich olizuji. On svou rozpálenou obrovskou dlaň přesouvá na mé břicho a já cítím na kůži, že ji má celou vlhkou od masivních výtoků své touhy, kterou si do mého probuzení roztíral po naběhnutém žaludu.

V sebedráždění pokračuje druhou rukou a tou vlhkou se věnuje mým koulím a stoupajícímu ohonu.

Všechno se odehrává tak tiše a s takovým sexuálním napětím, že už i já teču, a do toho začínám až teď vnímat dech Raula, který se na mě tiskne zezadu.

Už chápu tu slast, která mě probudila, nebylo to energií přicházejícího dne, ale impulzy dominance, která se mi tlačí mezi půlky a odtud do celého těla.

Teď už ji cítím a vnímám celou svou bytostí a začínám tvrdý Raulův ohon dráždit pohyby zadku.

Ta slast, ta energie a samčí nadvláda, která z nich obou vyzařuje, mi nedovoluje nic jiného, než se plně oddat jejich agresivitě, která mě už jednou odzbrojila v noci a já po ní zase toužím.

Snažím se jednou rukou hladit Raula vzadu a druhou si vpředu užívám vypracovaná prsa Mannyho, ale dvojčata na něžnosti asi nebyla vyrobena. Jsou to prostě mrdací mašiny, které při sexu považují mazlení, něžnosti, nebo soucit za něco zdržujícího a zbytečného. Jediné co v jejich mrduchtivých tělech vře, je touha uspokojit jejich zvířecí pudy.

A přesně to se nasouvá do výrazu Mannyho tváře, který mi upřeně kouká do očí. Už zase cítím ten pohled šelmy, která musí lovit, znásilňovat a jediné, po čem touží, je to, aby něco stříkalo, a já jen doufám, že to nebude moje krev.

Mannyho dech se zrychluje, jeho obří ohon se mi tlačí na břicho a on se mi zakusuje do spodního rtu.

Vyjeknul jsem bolestí! 

Ale zároveň i slastí, která mou nadrženost poposunuje o stupínek výš.

Mannyho to provokuje k dalšímu kousanci, který mi uštědřuje zase do rtu, ale tentokrát po něm přidává i jazyk, který mi proniká do pusy a znásilňuje ji.

Raul zastavuje projevy něžnosti, kterou se jim oběma snažím dopřávat, tím že mi obě ruce zvedá za zápěstí nad hlavu a svou mohutnou dlaní je přidržuje u pelesti postele.  

Druhou mi zajíždí mezi půlky a roztahuje je. Jeho tlusté prsty se dobývají dovnitř a já začínám pociťovat strach.

Strach z jeho ohonu, který tam určitě za krátko půjde také, a já už jeho tvrdost a tloušťku cítím mezi stehny. V noci mi to nepřipadalo, ale ti frajeři jsou fakt hrozně velcí a to všude, že naprosto nechápu, jak ve mně mohli být oba najednou a ještě u toho tvrdě přirážet.

Ležím natažený jako na skřipci a uvědomuji si, že jsem v pozici, ve které se nemůžu pohnout. Raul mi drží ruce nad hlavou, Manny svýma nohama tiskne ty mé k matraci a rukou mě drží za koule tak, že jediné mrsknutí tělem by pěkně zabolelo.

Proto je celkem jedno, co mi letí hlavou a jak moc nereálné mi připadá to, že ve mně byli oba najednou. Jsem jim opět vydán na milost i nemilost, ale v jejich případě to bude spíš ta nemilost.

Přivírám oči a snažím se zhluboka dýchat, aby to tak nebolelo.

"Neboj, dneska nebude sendvič…, mi tě naučíme i něco jinýho!" šeptá mi najednou do tváře z bezprostřední blízkosti Manny, hned po tom, co mi přestal znásilňovat pusu, u čehož asi vycítil můj strach.

Ale to jeho "neboj" nějak nezabralo a můj strach se po jeho slovech ještě zvětšil a já zakňučel.

Snad rozkoší, snad strachem, ale oni to vzali jako signál ke změně.

"Brácha, já myslím, že můžem…, já už bych to vycákal!" povídá Manny přes můj obličej dozadu Raulovi.

Já se stále svíjím v jejich sevření a Raul, jako by bráchu neslyšel, tlačí své tlusté prsty na můj anál, ale neproniká. Nechává mě v napětí a teprve po chvíli reaguje na Mannyho výzvu.

Jejich mohutná snědá těla se kolem mě obtáčí a dvojčata tím mění pozice. Cítím jejich vůni, jejich sílu a touhu po výstřiku.

Raul mě pořád drží pěvně za obě zápěstí s rukama nad hlavou a přesouvá se mi k ní.

Manny, aniž bych to zpozoroval, z nočního stolku vyndal čtyři kožené popruhy, a než já stíhám cokoliv udělat, mě popadá za nohy. Raul mě zvedá za zápěstí, která stále pevně svírá, a tak mě nadzvedávají a přesouvají mimo postel.

Jako čerstvě ulovené jehněčí najednou ležím na zádech na stole přivázaný koženými pásky za všechny údy k jeho nohám.

Tedy vlastně za všechny údy ne! 

Ohon mi volně trčí do prostoru a Manny po něm roztírá pálivý gel, který zůstal v noci pohozený někde po ruce a on ho velice rychle a rád našel.

Celé se to odehrálo tak rychle, že jsem nedostal ani šanci reagovat, a je z toho poznat, že ti dva to mají už natrénované.

Sám Manny už má promazané nářadí a rve ho do mě, protože mu v tom, díky mým široce roztaženým a přivázaným nohám, nic nebrání.

Bolest, která mnou okamžitě projela, se mi tlačí až do hlavy, ale tam ji přetlačuje jiná. Raul mi totiž cpe do pusy svoji flákotu a nebere si u toho servítky stejně tak jako brácha na druhé straně. 

Ten se do mě zapírá tak, že celý stůl kmitá v rytmu jeho přírazů, a Raul se díky tomu ani nemusí moc hýbat a přesto dostává dráždivou masáž mou pusou, nebo spíš mandlema a krkem.

Mám hlavu zakloněnou a svěšenou dolů přes hranu stolu a díku tomu mám jeho žalud daleko za mandlema, čemuž bych nikdy nevěřil, ale je tam a já mám jeho předmrdku přímo v krku.

Dávím se a pokaždé, když Raul vytáhne ohon, aby ho mnou pořádně celý protáhnul vytahuje s ním i mohutné dávky mých slin. Ty jeho kmitání promazávají čím dál tím víc a on má díky tomu pocit, že může přidávat.

A nepřidává jen on.

Sténám a začínám skoro křičet, tedy co mi pusa ucpaná Raulovým ohonem dovoluje, a celým tělem mi projíždí bolest, rozkoš i slast a já má pocit, že tuhle jízdu nemůžu přežít.

Cítím, jak se nohy stolu pode mnou vyviklávají z jeho desky pod náporem Mannyho vzteklých přírazů.

A protože mě ani jeden z nich nemusí držet, tak si rukama zvětšují svou rozkoš.

Manny se hladi po bradavkách, upřeně pozoruje mé svíjení a mručí u toho jako skutečné divoké zvíře, které porcuje svou čerstvě ulovenou kořist.

Raul mi prstama levé ruky roztahuje čelisti, aby se mu tam lépe vešel, a druhou dlaní si masíruje koule, které se mi tlačí na obličej a já pozvolna cítím, že už se blíží konec.

Manny přiráží hlouběji a zuřivěji a Raulův ohon mi do krku pouští první cákance mrdky.

"Neblázní! … Udusíš ho!" křičí na něho Manny, který to do mě už také láduje, ale není v takové euforii, aby se přestal ovládat tak jako Raul. Ten má zavřené oči, zakloněnou hlavu a pusu mi plní obsahem svých koulí. Po bráchově zvolání ho ze mě vytahuje a zbytek nechává cákat na můj obličej, krk a prsa. Přesto si ale nedokáže odpustit to, aby mi do pusy nenarval svoje koule a nutil mě k jejich olizování.

Manny se soustředí na dozvuky svého vysemenění a po nich mě také osvobuzuje od tlaku svého tlustého ohonu a jen si o má stehna otírá poslední výtoky.

"Dem?" ptá se po chvíli Raula, který si pořád ještě nechává laskat koule.

"Jasně!… Co tady?!" a hrne se ke dveřím.

"Moment! … To mě tady takhle necháte?!" nevěřím tomu, že by to udělali.

"To je ještě málo za to, že si mě včera nechal čekat!" vystrkává Raul Mannyho na chodbu a zavírá za nimi dveře.

"Do prdele, co teď?!" plivu z pusy zbytky Raulovy mrdky a svých slin.

Nechtěl jsem tomu nejdřív věřit, ale teď musím.

Jsem sám v pokoji na stole pevně přivázaný k jeho nohám koženými popruhy a hlavou se mi honí nápady, jak se z toho dostat.

"Za chvíli odsud musíme odjet na další farmu a před tím bych měl ještě u snídaně Richardovi potvrdit plán dne," je to to jediné, co mě teď trápí a kvůli čemu se musím rychle dostat z tohohle sešněrování.

Pravou patou, která mi visí dolů podél jedné z noh stolu, do ní začínám kopat a doufám, že se mi povede ji ulomit, aby se stůl podlomil a já se mohl postavit.

"Sakra Paule, co je s tebou!" slyším Richardův hlas, který se tlačí do otevírajících se dveří.

Chvíli je hrobové ticho a Richard na mě zírá s pootevřenou pusou.

Za chvíli je ale poznat, že mu došlo, která bije.

Začíná se neskutečně a neovladatelně smát: "Já ti říkal, že je s nima ohromná legrace, a tohle je fakt vtipné!"

"Mně to tak nepřipadá! … Pomůžeš mi?!" jsem rozlobený z toho, že mě tam ti dva takhle nechali, a tak trochu si to vybíjím na šéfovi.

"Ale to víš, že ti pomůžu! … Ale nebude to dolů!" Richardovi se zajiskřilo v očích a já už moc dobře vím co, to znamená.

Pomalu zavírá dveře a přibližuje se ke mně.

"Šéfe ne! … Prosím!"

"Přišel si pozdě do práce a to se musí potrestat!" pomalu se mi přitáčí k puse a já už vidím jeho naběhnutý rozkrok.

Prstama mi roztírá po rtech všechno, co na nich ulpělo, a rozepíná si u toho poklopec.

Stůl se za chvíli zase zmítá v divokých přírazech, tentokrát ale z druhé strany.

Richard se dostává po chvíli do ráže a rychle sundává kalhoty i triko.

Jeho mohutné tmavé tělo se teď nade mnou naklání a on mi zajíždí ohonem hluboko do krku. Nemá ho tak dlouhého jako Raul, takže už to zvládám celkem v pohodě, ale Richardova flákota je o něco větší do šířky. Pucuje si ohon o mé rty tak intenzivně, že už cítím pálení v koutcích.

Obličej mám střídavě oblažován jeho koulema a nasávám jejich vůni. To mě dostává do euforie a ohon se mi staví.

Richard se mu začíná věnovat a roztírá mi po něm Mannyho mrdku říznutou pálivým gelem.

Zapomínám na všechny ostatní potřeby a podléhám rozkoši, kterou mi to přináší.

Richard mi navlhčenýma prstama ale občas zajede i do promazaného análu a já tuším, ne vím, že bude chtít i tam.

Vím to, že bude chtít využít mou bezbrannost a také si vychutnat pozici násilníka.

Sliním mu proto ohon, co moje pusa dokáže, aby to mazalo co nejvíc.

Richard to ani nevnímá a jako zdrogovaný se přesouvá mezi mé roztažené nohy.

Zásun nevnímám, ale ty přírazy ano.

Stůl pode mnou už vrže tak, že se musí každou chvíli poroučet k podlaze, a stejně tak jsem už rozklížený i já.

Richard do toho buší jako o život a já ho cítím až v žaludku.

Zuřivě mě hladí po tříslech, koulích a ohonu, a roztírá mi tam Mannyho mrdku.

Nosní dírky se mu vzdouvají a on začíná hlasitě projevovat přicházející cákance, jako by to dělal poprvé v životě. Svázaného kluka asi ještě nikdy nemrdal a dodává mu to nelimitovaný pocit rozkoše.

Tu cítím i já ve svém rozkroku, protože Richardovy ruce a kmitání mě přivádějí k výstřiku.

Zakrátko mám plný anál Richardových cákanců a on mi u toho slastně roztírá po břiše všechno to, co jsem právě vystříkal, i s tím, co mi tam už naládoval Manny, a sám k tomu také trochu přidává z ohonu, který ze mě právě vytáhnul.

Chvíli si ho pucuje o má stehna, tak aby ho mohl suchý zasunout zpátky do kalhot: "Tak a teď šup do práce!" a odchází.

"Šéfe….!" Richard má sice smysl pro humor, ale já někdy nepoznám, jestli vtipkuje nebo na mě jen zapomněl: "To tu mám čekat na dalšího?!"

"No tak, nebyla by to špatná podívaná!" rozchechtává se opět Richard a začíná u toho povolovat popruhy.

Rychlá snídaně, rozloučení s majitelem firmy a odjezd na druhou farmu.

Ten se ale neobejde bez toho, aniž bych při nastupování do auta nezavadil pohledem zase o roh dvorku s dopravníkovým pásem. Dvojčata se tam polonahá pachtí s težkými balíky sena a jen na malou chvilku jejich pozornost přilákal náš odjezd.

Manny je nahoře na valníku a usmívá se na mě škodolibě na půl pusy, jako by říkal: "Klidně si tě ulovím zase!"

Raul je dole u pásu a jeho pohled neříká nic!

Ale je to zase ten pohled lovce, který nezapomíná křivdy a pamatuje si je až do smrti.

A tenhle pohled vyprovází naše auto z brány.

Příjezd na druhou farmu je mnohem přívětivější a to hlavně díky jejímu majiteli, se kterým jsem si včera smskoval a jemuž jsem okamžitě padnul do oka, a nejen tam.

Jednání o cenách a množství produktů z jeho farmy kolem nás profrčelo tak rychle, že si Richard nemohl po jeho skončení vynachválit mou přítomnost.

Ten farmář mu totiž během něho se zasněným pohledem do mých očí odsouhlasil úplně všechny jeho návrhy bez jediné poznámky, nebo dokonce změny. Už se totiž nemohl dočkat vyjížďky na koních, na kterou mě ještě před začátkem jednání pozval a já jeho pozvání přijal.

Mám s koženýma popruhama a silně roztaženýma nohama jistou ranní zkušenost, a tak mi připadá, že dnes je ten pravý den na jízdu na koni.

Nikdy jsem ještě na koni neseděl, teda myslím jako na zvířeti, a tak jeho nabídku považuji za další nové a lákavé dobrodružství.