• Filip Svlečený
Stylklasika
Datum publikace16. 10. 2016
Počet zobrazení7572×
Hodnocení4.11
Počet komentářů7

Toaletní erekce

Byly tam tři pisoáry a u prostředního stál nějaký veliký chlap. Postavil jsem se zleva vedle něj, stáhnul džíny do půli zadku, vytáhnul ptáka i s koulema a spustil ruce podél těla. Pták se mi pěkně tyčil do mušle, schválně jsem se postavil tak, aby v prostoru mušle byl jenom žalud, čímž jsem chtěl komukoli spolumočícímu naznačit, že mám dost dlouhý penis. Chlap v klidu docela dlouho čůral a nijak zvlášť si mě nevšímal. Za chvilku přišel někdo další, na koho jsem přes toho velkého chlapa neviděl. Snažil jsem se vymočit, ale nějak mi to přes tu erekci nešlo.

Chlap si oklepal péro, zapnul si kalhoty a odešel, takže jsem už viděl na toho třetího. Ha ha, byl to ten prodavač z obchodu s oblečením! Tvářil se, jako by nic, tak jsem ho pošťouchnul: „Jéje, dobrý den!“ Ohlédnul se po mně, zatvářil se překvapeně, pak se usmál a řekl: „I císař pán sem musí pěšky.“ Sklouznul pohledem na moje péro, na které měl teď skvělý výhled, pak ještě na zadek, do půli obnažený, a vrátil se pohledem do mušle. Ale bylo slyšet, že nečůrá. Asi mu to nešlo, ha ha…

Jenže hned přišel nějaký další čůrač, menší mladý kluk. Periferně jsem viděl, jak se udiveně dívá, jak tam stojím s polonahým zadkem a pérem trčícím dopředu, aniž bych čůral, a taky jsem si všiml, že šilhá očima i na druhou stranu. Vychcal se a urychleně odešel, rychle si umyl ruce, ještě jednou se na nás dva podíval a s kroutěním hlavou odešel.

Prodavač pořád stál u pisoáru a asi stále nečůral. Pootočil jsem se k němu a viděl jsem, že místo aby čůral, si ho nenápadně honí. „Nějak mi to pořád nejde,“ upoutal jsem na sebe pozornost, a když se na mne ohlédnul, pomalu jsem otočený čelem k němu svou tvrdou kládu nasoukal do nohavice. Prodavač z toho nemohl odtrhnout oči a najednou třikrát co nejtišeji zasténal a cák, cák! Šlo to z něj ven. Totiž jako že mrdka. Omluvně se na mě znova podíval a řekl: „Mně už to šlo…“

To už jsem měl zapnuté kalhoty, došel jsem k umyvadlu, utrhnul jsem dva ubrousky na utírání a šel jsem mu je podat. „Nate.“ „Super, díky,“ vzal si je ode mě a začal si ho utírat. „Rádo se stalo,“ řekl jsem na to s úsměvem. „Jdu na ty plavky, tak zatím.“ „Nashle a díky.“

Zašel jsem pak do jednoho vietnamského krámu s hadry a různým jiným zbožím.

Asijská erekce

Za pokladnou byla nějaká vietnamská slečna, mezi regály ve velkém prostoru se procházel mladý, docela hezký plus mínus osmnáctiletý Vietnamec a ještě další Vietnamec, který vypadal, jako by byl otec těch dvou. Chvíli jsem se procházel mezi regály s drogerií, protože se tam vyskytoval ten mladý, a dělal jsem, že něco hledám. „Můžu pomoc?“ zeptal se mě za chvíli. „Jo jo, máte kondomy?“ Vypadalo to, že mi nerozumí. „Prezervativy, máte?“ Stále se tvářil nechápavě. „Prostě šprcky, chápete? Na sex.“ Ukázal jsem na svoje tvrdé péro v kalhotách a naznačil jsem rolování šprcky. „Ne, nemáme, bohužel,“ zakroutil omluvně hlavou. „Takže lubrikační gel asi taky nemáte, co?“ „Gel ano, gel máme!“ zaradoval se chlapec a dovedl mě ke gelům na vlasy. „Nechci gel na vlasy, ale gel na péro, na šukání, na sex, rozumíte?“ trpělivě jsem mu vysvětloval, co chci. „To dobrý gel, taky mám!“ poukázal na svoje vlasy. Mávnul jsem rukou a najednou moje oči spatřily, jak mezi těmi gely na vlasy byly i lubrikanty. Vzal jsem jeden do ruky a řekl jsem mu: „Tohle hledám.“ „To neznám, ale lidi kupujou, tak to dobrý, myslím.“ „To se ale nedává na vlasy, ty troubo, to se dává na ptáka, víš?“ „Jó, rozumim,“ kýval nadšeně hlavou, aniž by bylo jasné, jestli mi vůbec rozuměl.

Šel jsem si odložit tubu s gelem k pokladně, slečna se na mě s úsměvem podívala, aniž by vůbec tušila, co si to kupuju. Zamířil jsem k regálům s prádlem, kde postával ten starší chlapík. Vzal jsem do ruky jedny docela pěkný plavky a přiložil jsem je k džínám tak, abych poznal, jestli by mi plus mínus byly. Udělal jsem to pochopitelně tak, aby na mě Vietnamec viděl, včetně toho, že přiložené plavky nebyly dostatečně dlouhé, aby mi zakryly dolní část tvrdého čuráka nastrkaného do nohavice. Vietnamec zhodnotil situaci a řekl: „Pán sluší, ale moc malý dolu. Pán to má dlouhý, bude vidět.“ „Aha, a když si ho dám takhle na stranu?“ začal jsem si v nohavici péro přemisťovat doleva, což moc nešlo, takže to trochu trvalo. Pak jsem znovu přiložil plavky na kalhoty a on řekl: „Tak dobrý, hm. Pán má velký, hm,“ zasmál se ještě. „Pán zkusí taky to,“ podal mi jiné plavky s delší nohavičkou. „Tak může i dolu.“ „Dolu co?“ dělal jsem nechápavého. „Dolu, to dolu.“ „To dolu?“ „To dolu,“ snažil se vysvětlovat, až mi nakonec ukázal prstem na nohavici u rozkroku, kde jsem měl péro před tím, řekl: „Sem dolu,“ pak ukázal prstem na mého čuráka, až se ho dotknul, a dovysvětlil: „To velký.“ Lehce ho i dvěma prsty uchopil a usmál se: „Á, pán tvrdý, dobrý!“ Přiložil jsem ty plavky na kalhoty, prodavač ukázal délku péra trčícího stranou a opsal čtvrtkruh směrem dolů, abych viděl, že když ho přitlačím dolů, bude celý skrytý. „Pán zkusí!“ Začal jsem tedy péro zase přesouvat dolů, ale přerušil mě: „Pán může kabinka!“ Vzal jsem oboje plavky a šel do kabinky.

Ty vykrojenější vypadaly dobře, ovšem péro jsem fakt musel mít jedině stranou a materiál byl dost elastický, takže mi je péro stejně vzdouvalo a částečně na něj bylo i vidět. Ty s tou delší nohavičkou byly pěkně pevné a těsné. S klackem na stranu sice jasně ukazovaly, že mám houpnuto, ale když jsem ho stlačil podél stehna dolů, už to nebylo až tak nápadné, jak Vietnamec správně odhadl. Zcela nenápadné to tedy rozhodně nebylo, ale řekněme, že když se budu někde na bazéně šikovně pohybovat, nemusí si toho moc lidí všimnout.

Rozhodl jsem se, že si koupím oboje, a že je budu muset taky hned vyzkoušet v praxi, což mi poskytne další adrenalin. Poděkoval jsem Vietnamci za radu, ten odpověděl: „Rádo stálo,“ tak jsem dodal: „Rádo stojí,“ což po mně zopakoval, zřejmě v domnění, že jsem jen opravoval jeho češtinu. U pokladny jsem zaplatil, slečna mi dala plavky do sáčku, lubrikační gel jsem si narval částečně do kapsy tak, aby každý poznal, co v ní mám, a šel jsem si pro ty džíny do předchozího krámu.

Zkušební kabinková erekce

„Vybral jste si?“ „Jo, vybral,“ odpověděl jsem teplému prodavači, a aniž bych čekal, jestli je chce vidět, vyndal jsem je ze sáčku. „Tyhle jsou fajn, ale musim počkat, až nebude tak tvrdej, jinak je to hrozně poznat a je mi na něj vidět, takhle bych v nich nikam nemoh. Ale tyhle mi ho drží pěkně u těla, takže si každej nemusí všimnout, že mi stojí,“ vysvětlil jsem mu, tentokrát bez používání nějakých opisů. Prodavač se rozhlédl a řekl mi: „Nikdo tu není, nechcete si je v kabince zkusit a ukázat se v nich?“ „Tak jo, díky!“

Doprovodil mě ke kabinkám, do jedné jsem vstoupil, svlíknul si tričko, chtěl jsem jako by zatáhnout závěs, ale pak jsem řekl: „Jestli tu nikdo není, tak ani nemusím zatahovat, ne?“ „Určitě ne,“ pravil prodavač rychle s jasnou obavou, abych si to nerozmyslel. Sundal jsem tedy džíny, péro se mi vyhouplo kupředu, podrbal jsem se na koulích a pomalu jsem začal natahovat ty plavky. Ukázal jsem mu nejrůznější pozice ptáka v nich a on hodnotil, kdy je to více a kdy je to méně nápadné. Pak jsem si plavky zase stáhnul a začal si navlíkat nohavice džín, když on řekl: „Máte ho fakt dobrýho.“ „Jak to můžete vědět? Ještě jste ho neochutnal.“ „Ještě? Říkáte to, jako by…“ „Jako by bylo na čase ho ochutnat, ne?“ stoupnul jsem si s nedotaženými rozepnutými kalhoty a vyzývavě se chopil péra dvěma prsty u jeho kořene. „Když tu nikdo není, tak ochutnejte.“

Chlapec se rozhlédnul, jestli nikdo nepřišel, vešel ke mně do kabinky, pro jistotu zatáhnul závěs, kleknul si přede mne a začal mi ho „ochutnávat“. Olizoval ho a mazlil se s ním, říkal, že je to super čurák a krásná kláda a podobně, až mi ho nakonec divoce kouřil. „Už budu,“ zasyčel jsem za chvíli, on otevřel pusu do kořán, vypláznul jazyk a nechal mě, ať mu to tam všechno nastříkám. Dával jsem pozor, abych mu nepotřísnil obličej, a on mi pak pěkně dosucha péro olízal.

„Super kouříte,“ pochválil jsem ho pak, narval si ocas do nohavice a zapínal si kalhoty, zatímco on opatrně vykouknul přes závěs, pak ho roztáhnul a otočil se ke mně. „To se kouří samo… A jak to chutná, mňam…“ Posbíral jsem své nákupy, rozloučil jsem se s prodavačem, který mi řekl, abych se někdy zase stavil, a to tónem, kterým mě spíš prosil, než jen tak profesionálně zval k nákupu. Slíbil jsem, že určitě, a vyšel jsem z obchodu.

Najednou jsem spatřil tu dvojici, se kterou jsem jel autobusem. Něco si zrovna povídali, dívka pak zamířila do jednoho z obchodů a chlapec šel na WC. No tak to musím jít taky, řekl jsem si a vyrazil jsem za ním.

Šikovně stál u prostředního pisoáru, takže jsem byl nucen se postavit vedle něj. Zase jsem stáhnul kalhoty na půl žerdi, vytáhl ptáka i s koulema a nechal ho volně trčet kupředu. Nepokrytě jsem pozoroval, jak chčije, a viděl jsem, že ho má opravdu dlouhého. Kluk si toho za chvíli všimnul, podíval se mi na ocas, pak vzal ten svůj za špičku, podržel ho stejně daleko od mušle, jako já, poodstoupil dozadu a bylo vidět, že ho má stejně dlouhýho jako já, ale pozor, to mu nestál! Zatřásl s ním, ustoupil ještě víc dozadu, pootočil se jako by bezděčně ke mně, na chvilku ho nechal viset, snad abych viděl a záviděl, a pak s ním elegantním pohybem ruky švihnul a zakryl ho trenkami. Zapnul si poklopec, mrknul na mě trochu vítězoslavně a šel.

Zůstal jsem ještě chvíli stát a čekal jsem, jestli mi po tom vykouření od teplého prodavače klesne, ale zdálo se, že pilulce je úplně jedno, že už jsem třikrát cákal. Tak jsem ho zase zapnul do kalhot do té nejvíce nápadné polohy a vypravil jsem se na autobus, abych ještě stihl zkusit ten bazén.

Pár lidí si mě v autobuse a po cestě všimlo, ale nebylo to nic výrazného. Většinou třeba jen vyvalili oči nebo se po mně nenápadně koukali.

Doma jsem vzal tašku na plavání, oblíknul jsem si svoje nové džíny, zkontroloval jsem nepovolující tvrdost své naběhlé klády a vypravil jsem se tramvají směr bazén.

Plavecká erekce

V tramvaji mě potkal bývalý spolužák, se kterým byla vždycky dost legrace, tak jsme se dali do řeči. Mluvili jsme o všem možném, až jsem získal napůl naději a napůl obavu, že mi z toho klesne péro, ale to se chovalo dál, jako by patřilo někomu jinému. Martin pak řekl: „Tak já budu vystupovat, jdu si zaplavat.“ Hrklo ve mně. A sakra, co teď? Když pojedu dál a přijdu na bazén později, bude to trapné. Vykašlat se na bazén se mi nechtělo. Tak jsem si pomyslel, že to může být ještě zajímavější, prozradil jsem, že máme společnou cestu, vystoupili jsme a šli na bazén.

V pokladně jsme pochopitelně dostali klíč od skříňky vedle sebe, protože jsme nevypadali, že jsme přišli každý zvlášť.

U skříňky jsem stáhnul kalhoty, a když jsem si sundaval tričko, Martin mi pološeptem povídá: „Hele, víš o tom, že ti stojí?“ „Jasně že vim. Stojí mi už od rána.“ „No ty vole,“ smál se Martin, „a s tim jdeš na bazén, jo? Nestih sis ho vyhonit, jo?“ „Stříkal jsem už třikrát a furt nic.“ Koukal dost udiveně, tak jsem mu prozradil, že jsem nadávkovanej tabletkou, která má větší účinky, než jsem čekal. „Tak to jsem zvědavej, jak to schováš. Hlavně ve sprše,“ chechtal se Martin.

To ve mně probudilo další zájem o adrenalin, takže jsem prohodil: „Co bych to schovával. Prostě mi stojí, no.“ A Martin mě ještě hecnul: „Tak jestli takhle dojdeš odsud až do sprch, taky jsi fakt borec.“ „Co by ne?“ Zamknul jsem skříňku, dal si plavky i ručník do igelitky a vypravil jsem se hrdě ke sprchám. Martin šel kousek za mnou s ručníkem kolem pasu. Chodbou proti mně šel nahý chlupatý chlap, který nevěřícně zíral, jak se přede mnou houpe tvrdý klacek, za ním šel mladý ztepilý plavec v plavkách, který zrudnul, když mě spatřil, a ve tváři mu zůstal pobavený úsměv.

V prostoru sprch jsem si všechno pověsil na věšák, za mnou dorazil Martin, řekl mi, že jsem fakt borec, vyndal z tašky sprcháč, pověsil ručník a tašku a šli jsme ke dvou volným sprchám kolem tří, které byly obsazené nějakými dvacetiletými plavci v plavkách. Všichni tři tam stáli a hodnotili dnešní plavecký trénink a všichni dělali, že si mě nevšimli, i když všimnout si museli. Naproti stálo nějaké docela hezké tělo s hezkým zadkem, které se sprchovalo zády k nám.

Spustil jsem sprchu a prohlásil jsem, že jsem si nechal v igelitce sprcháč. „No já ti svůj nepučim,“ odmítl mi Martin zjednodušit situaci. „Taky nepotřebuju, když mám svůj,“ odvětil jsem a pomalu jsem si došel pro sprcháč před zraky těch plavců. Po cestě zpátky jsem si všimnul, že všichni tři vyloženě dělají, že nic zvláštního nevidí. Zato mě zmerčilo to hezké tělo odnaproti. Když se naše pohledy setkaly, hned se zase otočilo, ale stihnul jsem postřehnout obličej mladšího týpka a také jeho docela dlouhé péro.

„Jsi borec,“ prohodil polohlasně Martin, mydlící si rozkrok. Taky jsem si začal mydlit rozkrok, a to celkem vehementě, až to vypadalo, že si ho honím. „Snažíš se udělat?“ zeptal se Martin. „To by stejně nebylo nic platný, řekl jsem mu a všimnul jsem si, že protější tělo se nenápadně natáčí mým směrem, aby mě vidělo, ale snaží se neukázat předek těla. Bylo jen vidět, že si taky mydlí rozkrok.

Plavci v plavkách se dosprchovali, usušili se ručníkem, sundali plavky tak, aby nikdo, hlavně oni vzájemně, neměl šanci cokoli intimního vidět, a s ručníky kolem pasu šli ke svým skříňkám. „Stydlíni,“ okomentoval jsem je. Z bazénu pak přišli do sprch dva starší pánové, kteří aspoň svlíkli pod sprchu plavky, ale v přírodním houští moc parády nenadělali. Ohlídlo se po nich to tělo naproti a nechtěně tak ukázalo, že má opravdu pěkný dlouhý ocas a že se mu už docela nalívá.

Dosprchovali jsme se a vypravili jsme se k ručníkům. Pánové si mojí erekce všimli a nebáli se to komentovat. Nemluvili na mě, spíš jen spolu, ale dostatečně nahlas. Bavili se o tom, že to je holt mládí, a že už to není, co bejvalo, a že se ti mladí už ani nestyděj ukazovat a že je teď móda toho vyholování.

Tělo s dlouhým ocasem mě už méně nenápadně pozorovalo, zvlášť po té, co Martin řekl, že je zvědavej, jak si s tím poradím do plavek. „Neboj, mám to vyzkoušený,“ opáčil jsem a předvedl jsem mu svůj „trik“ s pérem směrem dolů podél nohavice. Martin vyprsknul smíchy: „Takhle myslíš, že si toho nikdo nevšimne, jo?“ „Třeba ne,“ pokrčil jsem rameny a šli jsme na bazén.

V prostoru bazénu mi došlo, že to asi opravdu moc nenápadné není. Na rozdíl od venku jsem tady měl pocit, že si mě prohlíží snad každý. Bál jsem se, aby mě z bazénu nevyhodili, tak jsem raději co nejrychleji skočil do vody. „Tak, a je to. Nikdo nic nevidí,“ povídám Martinovi, který skočil za mnou. „Ty jsi stejně hovado,“ řekl na to.

Dali jsme si pár bazénů a pak jsme viděli, že je skoro volná vířivka, tak jsme do ní šli. Byl tam jen jeden člověk, a když jsem přišel blíž, zjistil jsem, že to bylo to tělo s dlouhým ocasem. Seděl hned vedle schůdků. Sestoupil jsem kousek, a to tak, že jsem měl pas ve výši jeho očí, zastavil jsem na chvilku, otočil se k Martinovi tak, aby měl ten kluk před očima moje plavky zpředu, a řekl jsem Martinovi nahlas: „Tady to taky nikdo neuvidí.“ A pomalu jsme si sedli do vířivky naproti tomu tělu.

Tělo mělo ruce ve vodě a upřeně na mě koukalo, zatímco jsme si my dva povídali. „Vždycky, když si sednu do vířivky, tak ho vyndám z plavek. Je to příjemný a není to vidět,“ řekl jsem Martinovi a věřím, že to to tělo slyšelo. Martin se podíval do vody. „No, já to teda vidim. U mě by to možná vidět nebylo, protože mi nestojí, ale to tvoje vidět je.“ „U mě jo, ale u tebe ne? To bych chtěl vidět,“ zaprovokoval jsem a Martin na to slyšel. Zalovil v plavkách a bylo vidět, že ho vyndavá, ale když vytáhl ruku z vody, vypadalo to poměrně nenápadně. „Hm, asi máš pravdu.“ Schoval jsem ho zase do plavek, ale aspoň jsem ho vytáhnul nohavičkou kousek ven a nechal si obublávat žalud vířící vodou.

„Koukám, že nejsi sám,“ říká najednou Martin. „Jak to?“ „No, tamhleten naproti si ho vyloženě honí.“ Podíval jsem se na tělo před námi, kterému se v ten okamžik přestala vrtět pravá paže. „No jo, a teď přestal,“ uchichtnul jsem se. Zdálo se ale, že pravá ruka pod vodou stále drží ocas toho těla. „Radši půjdem, nerad bych se koupal v zasemeněný vodě,“ navrhnul Martin. Pomyslel jsem si, že já teda docela jo, ale raději jsem nic neříkal. Martin se zvednul jako první a vylezl z vířivky, já jsem si ještě víc povytáhl nohavičku, asi tak do půli délky své tvrdé klády, a šel jsem pomalu za ním. Když jsem vystoupl tak, aby to tělo vidělo, pozastavil jsem se, pomalu jsem si nohavičku stáhnul až pod žalud, podíval jsem se na tělo, které mělo upřený pohled do mého rozkroku, a šel jsem za Martinem.

Skočili jsme do bazénu a začali plavat, ale už při druhém bazénu jsem viděl, jak tělo spěchá směrem k šatnám s igelitkou před rozkrokem. Omluvil jsem se Martinovi, že se musím jít vyčůrat, Martin se tomu zasmál, že prý mi drží palce, aby mi to přes tu erekci šlo, a plaval dál a já jsem vylezl a vypravil jsem se do sprch.

Sprchová erekce

Tělo stálo pod sprchou v koutě zády k ostatním, nechalo na sebe téct vodu a u nohou se mu válely plavky. Vedle něj bylo volno, vedle pak stál nějaký černoch s plavkami staženými ke stehnům a mydlil si své velké koule a černý ocas, vedle stál nějaký nahý střízlík s hodně malinkým pérem a vedle něj se na mě usmívala krásná kulatá prdelka nějakého mladého hocha. Stáhnul jsem plavky, rozhlédl jsem se po sprchách, aby to vypadalo, že přemýšlím, pod kterou si vlezu, a pomalu jsem zamířil do té vedle těla. Malinké péro upřeně civělo na jeho opak v mém rozkroku, černoch si začal mnout péro, snad aby ho trochu nahonil, aby to nevypadalo, že moje je větší, postavil jsem se pod vybranou sprchu a pustil vodu. Stál jsem se zády ke zdi a periferně sledoval, jak si sousedi po pravé straně prohlížejí moji ztopořenou výbavu. Potom jsem se podíval na tělo a zjistil jsem, že má na mě otočenou hlavu a prohlíží si mě. Moc ale na mě neviděl, protože urputně stál otočený zády.

Vyšel jsem mu vstříc a otočil se čelem ke zdi, aby měl možnost si mě prohlížet, a zároveň abych já měl šanci vidět jeho ocas. Využil toho, pootočil se tak, že stál jako já čelem ke zdi, a cítil jsem, jak jeho pohled střídavě zírá na moje péro a zároveň se snaží o oční kontakt. Stál jsem chvíli se sklopenou hlavou, abych si mohl nenápadně prohlídnout tu jeho nádheru. A byla to fakt nádhera. Držel v ruce šíleně dlouhou tvrdou kládu a pomalu si ji mnul tam a zpět, důkladně namydlenou, aby to klouzalo. Kochal jsem se nějakou dobu tím pohledem, pak jsem mírně poodstoupil, zvedl hlavu vzhůru a nechal si vodu téct na naběhlý žalud, až mi z toho kláda poskakovala. Kouknul jsem na druhou stranu a zjistil jsem, že černoch i malinký pindík stojí už také čelem ke zdi a šilhají mým směrem.

Pak jsem nevydržel tíhu pohledu těla s dlouhým tvrdým ocasem. Podíval jsem se mu do očí. Neuhnul, naopak chvíli na mě koukal a pak pohnul hlavou směrem k záchodům, čímž jasně naznačoval, o co mu jde. Nepatrně jsem kývnul hlavou, zadíval jsem se na jeho tyč, otočil jsem se a pomalu jsem kráčel na toalety. U prostředního pisoáru se na mě smála ta pěkná prdelka. Postavil jsem se vedle ní a viděl jsem, že zepředu je stejně tak rozkošná. Hladce vyholený rozkrok s pěknými koulemi a krásným ocáskem, ani ne velkým, ale ani malým. Ani jsem si neuvědomil, že nad tím pohledem začínám honit. Prdelka si toho všimla, vyděšeně se mi podívala do očí a rychle zmizela. Ve dveřích se srazila s tělem, které se marně snažilo pomocí svlečených plavek přitisknutých rukou na rozkrok zakrýt svou erekci i velikost ocasu. Tělo se po prdelce ještě ohlédlo a zamířilo ke mně. Postavilo se z druhé strany než prdelka, odkrylo péro, namířilo ho do pisoáru a hledělo na mě.

Natáhnul jsem ruku a uchopil jsem mu ho a tělova ruka na oplátku uchopila mě. Vtom ale vstoupil černoch, takže jsme se hned pustili, ale vidět to musel. Neříkal nic, teatrálně vylovil z plavek péro i koule, promnul si ho a začal močit. Byl to mohutný, dlouhotrvající proud, a když skončil, uchopil dvěma prsty svůj ocas a začal mohutně a teatrálně oklepávat, mával s ním nahoru a dolů jako blázen, dokud se nezbavil posledních kapiček moči, a nakonec ho zase schoval do plavek, ale ne rukou. Vytáhnul plavky dopředu a pohybem pánve péro nadhodil a chytil ho do plavek. Já i tělo jsme si nad tím pohledem honili ocasy, ale když černoch odešel, tělo mě popadlo za ocas, odtáhlo mě do kabinky a zavřelo dveře.

„Ty vole, kolik ho máš?“ zeptal jsem se šeptem. „Dvacet pět, je to hrůza,“ řekl. „Proč hrůza?“ „Když se mi postaví, nevim, kam s nim. A co že tobě pořád stojí?“ „To je u mě normální,“ řekl jsem už vkleče, osahával jsem ten čtvrtmetr a mazlil jsem se s ním pusou. Tělo mě ale vytáhlo nahoru, samo pokleklo a začalo mě divoce kouřit. Dělalo to moc dobře, až jsem měl problémy, aby nic nebylo slyšet. „Kam to chceš?“ zeptal jsem se ho po chvíli, načež tělo na chvilku přestalo kouřit, zaprosilo: „Do pusy, všechno, prosím,“ pokračovalo v kouření, já jsem se jen zmohl na: „Tak už,“ párkrát jsem ho ještě mrdnul do huby a už jsem cákal. Tělo to s téměř neslyšným hekáním spolykalo, vděčně se na mě usmálo a zeptalo se mě, jestli bych ho taky vykouřil, že potřebuje, aby mu nestál.

To se mě nemusel moc ptát. Kleknul jsem a začal jsem ho hulit stejně kvalitně, jako on mě před tím. Dalo to dost práci, musel jsem ho držet oběma rukama, jinak by mě snad zadávil. Naštěstí bylo tělo dost nadržené a netrvalo to dlouho. Když řeklo: „Už,“ vyndal jsem ho z huby, pohonil jsem ho směrem na svoje prsa a už to z něj lítalo. A to doslova. V několika mohutných cákancích mi zestříkal celá prsa i břicho. Vymačkal jsem z něho všechnu mrdku a spokojeně jsem prohlížel, jak mu celkem rychle klesá péro. Těšil jsem se, že ho uvidím v ovadlém stavu, a také jsem se brzy dočkal. Tělo mi setřelo mrdku z prsou svými mokrými plavkami a pak mu už ocas jen tak visel. A i tak byl dost dlouhý. Přeměřil jsem jeho ovadlé péro mým tvrdým a moje tvrdé bylo delší snad o necelý centimetr. „Ty vole, ty ho máš minimálně 17, když ti nestojí!“ „Já vim. A jak to, že tobě furt stojí?“ „Ti řikám, že to je u mě normální.“

Opatrně jsme pak otevřeli dveře, a když jsme zjistili, že tam nikdo není, šli jsme ven, ovšem právě vcházel nějaký chlap, takže viděl, že jsme vyšli z kabinky dva. Z toho jednomu z nás, a to mně, stálo péro, zatímco tomu druhému se mezi nohama houpal skoro koňský ocas. Zaraženě na nás koukal, tak jsme rychle vypadli. „Sorry,“ řeklo mi pak tělo. „To nic, já jsem zvyklej.“ Nasoukal jsem se do plavek, ptáka strčil do nohavičky, tělo si natáhlo své volné bermudy a šli jsme si ještě zaplavat.

Opět jsem rychle skočil do vody a proti mně plaval Martin. „Cos tam dělal tak dlouho? Sis ho musel vyhonit, aby ses mohl vychcat, že jo?“ „Přesně tak.“ „A co, vychcal?“ „Přesně tak.“ „A co, už ti nestojí?“ „Hádej. Nebo si sáhni.“ „Nesáhnu, ty vole.“ „Tak koukej,“ řekl jsem, doplaval jsem zpátky na okraj bazénu, vytáhnul se nahoru a v sedě jsem mu s mírně roztaženýma nohama, tak, aby to zas nikdo moc neviděl, ukázal, jak jsem na tom. „Ty vole, tobě fakt furt stojí. No ty seš kanec.“

Celá ta akce opravdu trvala nějak dlouho, protože už bylo na čase opustit bazén a museli jsme jít.

Sprchy byly plné různých chlapů, z nichž pohlední byli dva, mezi nimi i tělo, které v útrobách trávilo moji mrdku. Martin svlíknul plavky a čekal, až se nějaká sprcha uvolní. „Ty se snad hodláš sprchovat v plavkách?“ otočil se ke mně. „Ne,“ odtrhnul jsem oči od těla s houpajícím se krásným dlouhým ocasem, svlíknul jsem plavky a s trčící kládou jsem čekal, až se něco uvolní. Tělo to vidělo, tak dokončilo sprchování a pokynulo nám, abychom ho vystřídali. Šli jsme tedy tam a Martin se trochu styděl, že se sprchuje s týpkem s tvrdým pérem, tak jsme se tak pod tou sprchou střídali. Pozoroval jsem tělo, jak si utírá záda a péro se mu kýve ze strany na stranu, dělal to určitě schválně.

Když se tělo odebralo ke skříňkám, Martin utrousil: „Ty vole, viděls ho? Kolik ho asi má?“ „Sedmnáct,“ vypadlo ze mě bezděčně. „Jak to víš?“ „Odhad,“ vysvětlil jsem rychle. Když jsme se pak utírali ručníkem, Martin se mě polohlasně zeptal: „To ti fakt nevadí, že všichni vidí, že ti stojí?“ „Trochu jo. Tak já ho schovám,“ řekl jsem a obalil jsem si čuráka a koule ručníkem. Trochu jsem zastrčil konec ručníku, aby to tak drželo, a s tvrdým čurákem v ručníku jsem odkráčel ke skříňce. Martin se smíchem dorazil za mnou a ohodnotil to slovy: „Ty seš fakt borec.“

„To ten prášek,“ snažil jsem se o skromnost. „Ale houby. Vzít si prášek a jít mezi lidi, to dokáže málokdo,“ opáčil.

A měl pravdu.

Konečná erekce

Adrenalin toho dne mi ale úplně stačil. Doma jsem se pak rozvalil nahý na gauči a promítal si v hlavě všechny ty zážitky. Bezděky jsem u toho honil, když tu najednou se ve mně probudil pocit, který jsem za celý den neměl. Pocit, že mi to péro konečně patří, že je se mnou zase spojeno, tak jsem jím pořádně zatřásl, mnou pak zatřásl orgasmus, vystříkal jsem se šíleně intenzivně a pak jsem sledoval, jak se můj, teď už zase můj ocas svěšuje a svěšuje, až se úplně svěsil.

Pilulce došly síly, mně došly síly, čurákovi došly síly, koulím došla mrdka, takže zazvonil zvonec a honění byl konec. Popřál jsem si dobrou noc a spokojeně jsem usnul.

Hodnocení
Příběh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (36 hlasů)
Vzrušení: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (33 hlasů)
Originalita: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (32 hlasů)
Sloh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (29 hlasů)
Celkem: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (41 hlasů)

Další ze série

Autoři povídky

Autor

Nezapomeň napsat komentář, a podpořit tak další publikaci autora!

Komentáře  

0 #7 a893npuberta977 2018-06-20 15:57
super dráždivé
Citovat
0 #6 exhibistní cudnostcmeli60 2016-10-19 21:41
Jooo , to je ono , to je jízda ! Ta částečná cudnost a částečná tvrďárna : nejen , že to tam účinně tvrdne ,ale někde se cudně čůůůůrá až po slang mrdka,vychcal ...Ano to je náš autor. Tvrdý i někdy cudný zároveń. Že by osobní zkušenosti ? :D :P
Citovat
0 #5 Modrá pilulka 2Virginboy 2016-10-19 18:54
Cool!
Citovat
+1 #4 pilulkaPavlík 2016-10-19 11:32
Tvé povídky čtu moc rád,dík a zase se těším na další
Citovat
+2 #3 Odp.: Modrá pilulka - 2Liem 2016-10-19 00:36
Musím přiznat, že některé tvé povídky jsem nedočetl, ale tohle se mi líbí.
Citovat
+6 #2 Odp.: Modrá pilulka - 2Saavik 2016-10-18 02:59
Kdyby sis někdy chtěl opravdu koupit u Vietnamců kondom, řekni, že chceš " ca pot ".( ka pot) Není to spisovně, spíš mírně neslušná zkomolenina z frániny, ale každý rozumí.
I když... oni umí česky dobře.
Jo a bacha na přízvuk, mohlo by se ti stát, že si řekneš o kastrol na vaření rýže. Ale zase by byla sranda, ne?
Citovat
+2 #1 jako vždytom 2016-10-17 05:41
velmi, velmi...čtivé:-)
Citovat