Zákony a pravidla platné na Ostrově se značně odlišují od ostatních států světa. Největším rozdílem je hierarchie, která určuje postavení každého obyvatele ve společnosti. Popíšeme si, podle jakých kritérií a kým je pozice v hierarchii definována, jak se lze v hierarchii pohybovat a následně jak se postavení v hierarchii promítá do reálného života a jaká privilegia a povinnosti z něho vyplývají. Nakonec se dotkneme historie vzniku tohoto uspořádání, řešení různých souvisejících problémů a hlavní výjimky z obecných pravidel.
Popis hierarchie
Všichni muži na Ostrově jsou nejprve rozděleni do třech oddělených kategorií podle věku. Hranice mezi nimi nejsou ostře vymezené přesným věkem, ale objektivními kritérii aplikovanými na každého obyvatele. V průměru je to tak, že v první kategorii se nachází mladší 25 let, v druhé pak starší 25 let a mladší 45 let a ve třetí starší 45 let.
Vnitřně se tyto kategorie člení každá na 10 stupňů, kde číslo 1 má nejnižší postavení a číslo 10 nejvyšší. Nejpodstatnější hranice je mezi stupněm 5 a 6. Kolem 90 procent obyvatel má stupeň 1 až 5, rozdíl mezi těmito stupni je malý a propustnost v obou směrech velká. Zbylých 10 procent má stupeň 6 až 10, kde počet obyvatel s o jedna vyšším stupněm je vždy přibližně desetkrát menší, tedy stupeň 7 a výš má pouhá setina obyvatelstva. V této vyšší polovině rozdíly rapidně narůstají a propustnost nahoru se rychle snižuje. Klukovi se stupněm 6 se říká "šestka", se stupněm 7 "sedmička" apod.
Kritéria rozdělení
Každá kategorie plní ve společnosti jinou funkci, čemuž odpovídají i kritéria, podle kterých se pozice v dalším členění určuje.
V první kategorii jsou kluci přibližně do 25 let. Jejich posláním je kromě vzdělávání se v libovolném oboru a občasné práci především sexuálně si užívat s ostatními kluky především ze stejné kategorie, ale i těch ostatních.
Hlavním počátečním kritériem pro určení stupně je fyzická krása. Ta rozhoduje, zda nově příchozí kluk dostane stupeň mezi 1 a 5 nebo stupeň 6, což je výchozí bod pro postup na vyšší stupně, které se na začátku dávají jen výjimečně. Možnost pozdějšího přechodu z nižších stupňů na stupeň 6 či obráceně v omezené míře existuje. Těm, kteří se dostanou na vyšší stupně, je navíc sdělen aktuální cílový stupeň, kterého mohou reálně po určité době dosáhnout, pokud budou splňovat další kritéria.
U kluků s nižšími stupni po čase hrají více roli další kritéria především osobností charakter a prospěšnost pro společnost. Postoupit v hierarchii tedy mohou dobrými výsledky ve škole či v jiných podporovaných aktivitách mimo ni a férovým chováním vůči ostatním, sestoupit především nedodržováním zákonů a pravidel společnosti.
Kluci, kteří chtějí postupovat ze stupně 6 výše, musí postupně splňovat celou řadu stále náročnějších kritérií, zároveň také soutěží mezi sebou, protože vyšší stupně mají stále omezenější množství svých příslušníků. Zásadní roli stále hraje fyzická krása, na které musí neustále pracovat, dále se hodnotí charakterové vlastnosti včetně inteligence, charisma, šarmu či dobrého chování. Nutné je také naplňovat pravidla týkající se sexuálních kontaktů s ostatními. Pro každý stupeň je stanoveno minimální množství sexuálních kontaktů s různými partnery různých postavení na různých akcích. Tito kluci jsou tedy přímo vybízeni k co nejčastějším sexuálním kontaktům, a to jak mezi sebou, tak i ostatními obyvateli či návštěvníky Ostrova.
V druhé kategorii jsou muži mezi 25 a 45 lety, kteří jsou většinou ekonomicky aktivní. Ti s nižšími stupni zajišťují především základní fungování společnosti a jsou u nich postupně preferovány stabilní vztahy mezi dvěma i více osobami. Ti s vyššími stupni jsou na tom obdobně jako v první kategorii (většinou mají podobný stupeň, jako když se nacházeli v první kategorii), jen požadavky se přesouvají z fyzické krásy k udržovanému tělu, rostou požadavky na charakterové vlastnosti a snižuje se minimální počet sexuálních kontaktů. Také přesuny mezi stupni jsou mnohem dlouhodobější, ale pokud například začne nějaká "osmička" tloustnout, může se rychle propadnout až na stupeň 6.
Třetí kategorie se ze začátku na Ostrově prakticky nevyskytovala, protože na Ostrov mířili především mladí kluci a muži, kteří si chtěli užít místního systému. Její příslušníci jsou tedy převážně ti, kteří na Ostrově už žijí dlouhou dobu, za kterou dosáhli určitého stupně. Jejich postavení se již prakticky nemění, ti na vyšších stupních zastávají významné pozice v rámci státního aparátu, udržují systém funkční a pracují na jeho zlepšeních, ti ostatní pak pokračují ve své práci, později pak odcházejí do důchodu, kdy mají možnost zůstat na Ostrově nebo dostávat rentu kdekoliv po světě. Nevyžaduje se po nich již žádná sexuální aktivita, což ovšem neznamená, že ji nemohou provozovat i s kluky z první kategorie.
Rozhodování o postavení
Podle výše uvedených kritérií se tedy rozhoduje, do jaké kategorie a stupně daný občan patří. O naplnění jednotlivých požadavků rozhodují komise složené převážně z příslušníků vyšších kategorií a stupňů. Existují komise tří úrovní. Komisí prvních úrovní je nejvíce, ty rozhodují o stupních 1 až 5 a dávají doporučení o přesunu na šestý stupeň. Komise druhé úrovně rozhoduje o přesunu z nižších stupňů na šestý a zpět a dále rozhoduje o přesunu na stupeň 7 a doporučuje přesun na stupeň 8. Komise třetí úrovně je jediná pro každou kategorii a rozhoduje o přijetí na stupeň 8, sestupu na nižší stupně a o stupních 9 a 10. Práce komise nižší úrovně je kontrolována komisí vyšší úrovně, komise třetí úrovně podléhá nejvyšší radě státu.
Každý nově příchozí je nejdříve přijat komisí první úrovně, která určí jeho kategorii a stupeň. Pokud se shodne na stupni 6 či vyšším, proběhne ještě rozhodování komise druhé úrovně, která toto doporučení přijme nebo odmítne. Vždy po určitém čase se každý obyvatel musí dostavit ke své příslušné komisi, která rozhodně o změně nebo setrvání jeho pozice. Termíny kontroly se snižují s rostoucí kategorií, naopak se zvyšují s rostoucím stupněm. Například sedmička první kategorie chodí před komisi každý půl rok, kdežto čtyřka druhé kategorie jednou za dva roky. V určitých případech (splnění všech podmínek postupu s příslibem z minulé kontroly, závažná porušení pravidel) je možné provést mimořádnou kontrolu.
Velmi zajímavé jsou zdroje, z kterých komise zjišťuje naplnění kritérií. Plnění školních či pracovních povinností se dá zjistit jednoduše, horší je to s objektivním určováním fyzické krásy a charakteru a nejtěžší je zjistit plnění všech povinností v sexuálních kontaktech.
Obtížnost určování fyzické krásy roste se zvyšujícím se stupněm. Hodnotí se celková postava, jednotlivé partie, obličej a různé detaily. Neexistuje nějaký jednotný typ ideálně vypadajícího kluka, přirozeně svalnatý kluk i emo mají obdobné šance. Také nehraje žádnou roli, zda je kluk běloch, černoch, asiat či míšenec, komise důsledně dbají na jejich poměrné zastoupení na všech stupních. Ačkoliv se kritéria snaží být co nejvíce objektivní, nelze se ubránit momentálním vlivům módy nebo vkusu členů komise. Obecně se cení nepřeháněná jedinečnost, práce na možnostech svého těla a přirozenost. Odpuzuje naopak umělost, tuctovost či přílišná extravagance. Skvělé je, že každý vždy od komise dostane rady, jak na sobě pracovat, aby třeba příště mohl postoupit výš, k čemuž může využít služeb různých profesí od trenérů v posilovně až po duchovní mentory. Upřímná snaha s viditelnými výsledky je skoro záruka dalšího postupu.
O evidenci a kontrole sexuálních povinností by se toho dalo napsat na několik stran. Ačkoliv je tento systém velice sofistikovaný, nikdy není vše stoprocentní a některé situace mohou vést až k nemilým hádkám mezi účastníky a byrokratickým aparátem. Každý občan má za povinnost u sebe stále nosit čip, který obsahuje informace o jeho postavení a prostřednictvím něhož se evidují veškeré činnosti od návštěvy kina až po sex ve třech v parku. Dobré je, že tento čip spolupracuje s různými přístroji, takže ho lze mít v počítači, mobilu nebo speciálních hodinkách, takže většinu času ani nevíte, že ho máte. Ve chvíli, kdy někdo s někým například stráví noc nebo si to jen rozdá někde ve výtahu, zadá si co nejdříve do čipu informace o proběhlé akci. Po nějaké době zjistí, zda mu tento zápis byl uznán či nikoliv a kolik mu za něj bylo přiděleno bodů. Pravděpodobnost uznání se zvyšuje při shodném popisu všech zúčastněných (nezapsání akce je závažným porušením pravidel) a možností kontroly ze strany státu. Kvůli tomu druhému jsou dokonce zřízena místa v budovách i v přírodě, kde jsou instalované kamery sloužící k ověření, někdy též i k natočení dané akce pro další účely, za což je možné získat více bodů. Množství získaných bodů je dalším kritériem pro postup na vyšší stupeň.
Privilegia a povinnosti
Teď se tedy konečně dostaneme k tomu, k čemu je vlastně dobré být ve své kategorii na co nejvyšším stupni. Základním právem každého občana je požadovat běžný sexuální kontakt s jiným občanem s nižším stupněm a zároveň povinností každého občana je vyhovět tomuto požadavku od občana s vyšším stupněm v rámci jedné kategorie. Toto právo a tato povinnost jsou dále zpřesněny nastavenými pravidly.
Například za běžný sexuální kontakt se považují pouze základní praktiky v sexu mezi dvěma muži, veškeré další praktiky už podléhají souhlasu všech stran. Malou výjimku tvoří anální sex, kde je standardně možné požadovat jen partnerovu oblíbenou pozici (každý musí definovat, zda je výhradně aktiv, výhradně pasiv nebo obojí), pokud je ovšem rozdíl mezi jejich stupni větší než jedna (například osmička s šestkou), tato výjimka neplatí. Obdobná omezení platí i pro sex ve více lidech, na veřejnosti apod. Při porovnávání mužů z různých kategorií platí, že každá vyšší kategorie snižuje aktuálně použitelný stupeň od 2, tedy na pětku první kategorie má právo jen osmička a výš z druhé kategorie a desítka z třetí kategorie, obojí je pro pětku spíše požehnáním než povinností.
Dále je definována doba, do které je třeba na požadavek vyhovět, a doba od posledního sexuálního kontaktu, po kterou nemusí být další požadavek splněn. Obě doby jsou pro jedničky až pětky v první kategorii stanoveny na 24 hodin, pro vyšší stupně se snižují. Také se řeší možnost bez sankcí odmítnout přehnaně opakované požadavky od jedné osoby, v době lékařsky potvrzené nemoci či v době sexuální dovolené, kterou si každý může předem na nějaký čas oficiálně vzít. Každý samozřejmě může své povinnosti nedostát, ale je vystaven sankcím v podobě odebírání bodů a posléze klesáním v hierarchii. V případě programového dlouhodobého odmítání je možné danou osobu vyhostit z Ostrova. Okamžitým vyhostěním ovšem může být potrestán ten, kdo požadavek vznesl a odmítnutí nerespektoval, což je kvalifikováno jako znásilnění.
Další privilegia spočívají v lepší životní úrovni a nenutnosti pracovat pro vyšší stupně. Očekává se totiž, že takoví kluci se budou věnovat především sexuálním aktivitám a práci na zlepšení svého těla i duše. Dost často ale i oni pracují v umění, sportu či zábavě pro zvýšení svých šancí na postup.
Reálná praxe
Abychom jen příliš neteoretizovali, podíváme se na to, jaký má reálný dopad pro život na Ostrově být šestkou první kategorie. V tomto věku kluci většinou bydlí sami nebo ve větším bytě společně s kamarády. Každá šestka má k dispozici menší byt s terasou v centru města nebo malý domek se zahrádkou na vesnici. Studuje nějaký humanitní nebo umělecký obor nebo pracuje v kultuře či zábavě. Poté chodí do posilovny či bazénu pracovat na svém těle nebo se učí technikám vedoucí ke zlepšení sexuálního prožitku.
Obvykle večer vyráží do společnosti hledat nějakého sexuálního partnera na noc, protože pro postup výš je potřeba mít sex skoro každý den. Ideální je natrefit na nějakou sedmičku nebo dokonce osmičku, která by šla, protože za to je hodně bodů, a navíc jsou ti kluci fakt nádherní. Seznámení probíhá většinou dost přirozeně v klubu, v kině nebo někde na ulici. Pokud natrefí na kluka, který se mu líbí, zkusí pomocí čipu zjistit, jestli mu může zadat požadavek na sex. Pokud ano, vyšle požadavek a doufá, že nebude muset dlouho čekat. Většinou ale partner začne okamžitě spolupracovat, protože pro něj to jsou také cenné body. Jestliže požadavek zadat nemůže, zkusí, jestli nepůjde dobrovolně. Pokud to není zrovna nějaká sedmička, co čeká na lepší úlovek, velice pravděpodobně na to přistoupí.
Pak už se jenom stačí zapovídat, dohodnout se, kam se půjde a jestli ještě někoho nepřibrat, a plán uskutečnit. Možností je opravdu spousta. V každé budově je nějaké místo určené pro rychlý sex a nejsou to rozhodně nějaké špinavé záchody. Další oblíbenou možností zvláště v noci je rozdat si to někde v parku nebo na pláži. I tam se najde spousta míst, která k tomu přímo vybízí. Poslední možností je jít k někomu z nich domů, což většinou znamená společně strávenou noc a víc než jednu akci. Ráno po akci pak jen stačí zadat do systému, co se událo, a čekat na vyhodnocení.
Historie vzniku
Tento systém vznikal velice postupně. Nápad s kategoriemi a stupni tu byl sice snad už od začátku, ale teprve časem se vyladil do dnešní podoby podle reálně získaných zkušeností. Nejprve například vše stálo na bázi dobrovolnosti, protože na Ostrov jezdili především ti, co si chtěli užívat pro ně opravdu svobodného světa, a zdaleka tu nebyla ještě taková životní úroveň, aby se sem vyplatilo jezdit lidem, kteří tento systém jen kvůli lepšímu životu trpí. Pro větší prosperitu Ostrova se také postupně museli oddělit ti, kteří díky se díky svým přednostem opravdu mohou věnovat převážně jen těm sexuálním aktivitám, ti ostatní pak za výhody, které jim pobyt na Ostrově přináší, odevzdávají Ostrovu svou práci.
Jednu dobu se například dost řešilo, jak motivovat ty, kteří mají stupeň 1 nebo 2, aby na Ostrově zůstávali a stále pracovali, když nemají zaručené právo na požadavek k sexu. Nakonec se to vyřešilo odměňováním šestek a vyšších za občasné vyspání se s nějakým mnohem nižším stupněm, dále nejrůznějšími soutěžemi, ve kterých je možné vyhrát sex s osmičkou, apod. Snaživé jedničky a dvojky se tedy mohou vyspat s opravdu hezkými kluky i vícekrát za měsíc, což je pro jejich motivaci naprosto dostačující. Navíc je vidí každý den na ulicích, v divadlech i televizi, což by se jim nikde jinde na světě nepoštěstilo.
Jinou proměnou procházeli naopak nejvyšší patra hierarchie. Ze začátku bylo celkem obvyklé narazit občas na nějakou devítku či dokonce desítku. Minimálně se tito kluci často objevovali v televizi a dávali se za vzor všem ostatním. Dnes je problém na někoho z nich narazit. Žijí v soukromých rezidencích, kde spolu bojují o nejvyšší pozice, na veřejnosti se ukazují minimálně a většinu úkolů pro postup souvisejících s kluky z nižších stupňů plní velice anonymně a tajně. Mezi šestkami se občas objeví nějaká zkazka o tajné návštěvě luxusní rezidence, kde někoho ojel nádherný kluk s maskou na hlavě.
Významným úskalím bylo také odbourávání rasových, náboženských a třídních konfliktů. Na Ostrov přijížděli bílí kluci z bohaté křesťanské Evropy, muslimští Arabové, chudí afričtí černoši či buddhističtí asiaté. Mnozí z nich se setkávali s příslušníky jiných ras nebo náboženství poprvé v životě. Řešení tohoto problému se postavilo na prevenci v podobě povinného a kvalitního vzdělávání vedoucího k toleranci a respektu jiných pohledů na svět, jednotící ideologii zákonů a pravidel odbourávající především zažitá náboženská dogmata, předcházení vzniku oblastí s jednotným obyvatelstvem a oceňování mezirasových sexuálních i jiných kontaktů. Represe stavěla na jediné premise - pobyt na Ostrově je privilegiem, ne právem - tedy všichni, kdo se zvláště v takovýchto případech provinili násilím nebo i slovními útoky, byli z Ostrova okamžitě deportováni nehledě na postavení v hierarchii. V dnešní době díky nižšímu množství imigrace a nejrůznějším programům adaptace se konflikty tohoto typu stávají velice okrajovým jevem.
K utužení mezinárodnostních vazeb a rozbití tradičních komunit přispěl také jednotný úřední jazyk, kterým se stalo esperanto. To bylo vybráno zejména z důvodu snadnosti a rychlosti, s kterou se dá naučit, a neznevýhodňování některých národů oproti jiným. Dnes každý po příjezdu na Ostrov dostane svého učitele esperanta a před uplynutím ochranné lhůty (doba, po kterou může nově příchozí odmítat sexuální kontakty) je již plně schopen se tímto jazykem dorozumět. Díky tomu zde prakticky žádný jiný jazyk neuslyšíte, a ačkoliv se tu ještě občas někdo pokouší mluvit jinak, někteří z těch, kdo zde žijí delší dobu, už svůj rodný jazyk skoro zapomněli, a angličtina se používá již jen na mezinárodním ostrově.
Obecné výjimky
Jelikož je systém velice propracovaný, existuje v něm množství výjimek pamatujících na nejrůznější okolnosti. Především jsou to turisti. Není jich mnoho, ale jelikož Ostrovu vydělávají ohromné peníze, jejich počet rok od roku narůstá. Každý turista je před příjezdem také zařazen do kategorie a stupně podle stejných kritérií jako každý jiný občan. Ovšem pak přicházejí na řadu peníze. Za ty se dá hýbat se stupněm nahoru či zrušit sexuální povinnost k vyšším stupňům. Nevýhodou turistů je tedy, že vás mohou ojet, i když nejsou zrovna moc hezcí, a za odmítnutí turisty je větší sankce, výhodou je naopak výrazně více bodů, které ještě může zvýšit samotný turista, pokud se mu to opravdu hodně líbilo. Nižší stupně navíc mohou být v klidu, protože na ně turisti většinou nejdou. Někteří turisti si po několika dnech na Ostrově připlatí, jen aby se mohli vyspat s kluky, na které před tím neměli nárok, a pak jim jejich dřívější odmítání pěkně oplatí.
Další rozsáhlou výjimkou jsou nejrůznější experti nebo dělníci přijíždějící sem za různými účely ze zahraničí. Ačkoliv se vláda snaží držet je co nejvíce na mezinárodních ostrovech mimo hlavní ostrov, a pokud už na hlavní ostrov musí, snaží se je držet co nejvíce v izolaci, stane se občas, že se nějaký z nich utrhne a žádá vás o sex. Podle zákona máte oboustrannou sexuální imunitu, takže s ním nemusíte, a dokonce ani nesmíte nic mít. Hrozí zde totiž přenos sexuálních chorob a nejlepší, co se vám může stát, je odebrání většího množství bodů a pár měsíců v izolaci.