• StoryTellingBoy
Styltvrďárna
Datum publikace20. 8. 2024
Počet zobrazení2413×
Hodnocení4.47
Počet komentářů4

Napsal mi subík, se kterým jsme si kdysi psali a i párkrát zablbli. Od té doby ovšem uplynulo hodně času, já jsem nyní zkušenější a on, co vím, se ze subíka stal spíš děvkou, která za pár facek podrží každému.

Tou dobou jsem neměl nikoho na stálo, jen pár kluků, se kterými jsme si navzájem dopřáli, co kdo chtěl, a jednu kamarádku vyloženě na sex.

Chtěl se sejít a pokecat, prosil, že by chtěl zkusit dlouhodobější vztah, lépe řečeno výcvik.

Rozhodl jsem se na to přistoupit, vždy mě bavilo zaučovat nové subíky, ale tohle bylo něco jiného, tento už jisté povědomí měl, jen byl vychovaný naprosto nevhodným způsobem, alespoň pro mě. Submisivitu nahradila nadrženost a chuť na mrdku. Otázka byla jasná: „Dokážu to?“

Pivo, pokec, výslech. Jak jsem si myslel, vnitřní touhy jsou v pořádku, ale několik let se zaměřoval pouze na hulení a šukání.

Přesně ten typ subíka, který vám napíše, že hledá dominantního kluka, který by ho tvrdě vymrdal, něco co já nevyhledávám.

Vysvětlil jsem mu, že pokud má vážně zájem, jsem pro, ale ať nečeká ani postupný start, ani jemné zacházení.

Čubku jsem nechtěl. Souhlasil. Na místě jsem mu dal papírový dotazník otroka a napsal mu termín schůzky a adresu studia, kde si ho vyzkouším.

Přišel a ještě ve dveřích mi s výrazem, kde se mísilo očekávání, obavy i nadšení, odevzdal vyplněný dotazník.

Pozval jsem ho dovnitř.

„Svlékni se,“ řekl jsem bez jakéhokoliv zbarvení hlasu. Udělal tak, žádný ostych, rovnou do naha. Jasně, už jsem ho nahého viděl a byl zvyklý být nahý. Potěšilo mě, že na sobě zapracoval a z průměrného kluka je teď celkem boreček, i když s velice malým pérem, které se teď tyčilo do prostoru.

Nechal jsem ho stát uprostřed místnosti a sedl si s dvoustránkovým dotazníkem do křesla.

„Ruce za záda a nohy od sebe,” řekl jsem prakticky bez zájmu. Kromě křesla v místnosti byla jen skříň a pár polic na zdi.

Začal jsem pročítat. Krev a scat nechce, to bych mu ani dopřát nemohl, to prostě nesnáším. Neláká ho mumifikace, zaujalo mě, deprivace ani breathplay, no to má smůlu, časem si zvykne, pomyslel jsem si. Co bylo zajímavější, on, taková kurva, nedává deep, už jsem si plánoval, jak ho to naučím.

Stoupl jsem si a došel k němu. Ta chvíle mé (ne)pozornosti udělala své a on teď byl nervózní, co vlastně bude.

„Klekni si. Nabízím ti kompletní převýchovu z kurvy v subíka. Dokud neřeknu jinak, nebudeš honit, natož cákat. S nikým jiným se nesejdeš ani na pivo, natož na sex, tato pravidla se časem umírní, ale musíš projít restartem. Teď pro tebe budu kromě práce jediné, co existuje. Porušíš nějak vážně má pravidla a končíme. Zároveň tě varuji, ze začátku ti nedopřeju ani pohled na moje boží péro, prostě si zvykneš na to, že tvojí prioritou bude sloužit jako subík a otrok, ne jako čubka a děvka. Máš zájem?“

Kývl hlavou, hned nato mu přiletěla facka, vyvalil oči, vůbec netušil, co se děje.

„Varoval jsem tě. Nebudu s tebou jednat v rukavičkách. Tvrdíš o sobě, že jsi subík a že jsi zkušený, tak se tak chovej a odpověz jako správný sub.“

Svěsil hlavu.

„Ano, pane.“

Další, tentokrát mírnější facka.

„Koukej se mi do očí, když s tebou mluvím, zmrde.“

Povedlo se. Když se mi podíval do očí, byl tam vidět náznak strachu přemáhaný chtíčem, uvědomoval si, že to je to, co chce, a že já mu to dám, pokud vydrží.

„Ano, prosím, pane.“

Poplácal jsem ho po tváři.

„Tak je hodný, můžeš mi poděkovat.“ S tím jsem nastavil nohu a on mi ji začal lízat. ‚Jo, přesně tak, hezky ji tím jazykem obkruž, ty zmrde,‘ říkal jsem si. Pomocí špičky boty jsem si ho zvedl zpět do kleku.

„Jsem rád, že si rozumíme.“ Ze zadní kapsy jsem vytáhl řetěz střední síly a pomocí visacího zámku mu ho upevnil na krk. „Ten ti zůstane, odteď jsi můj. Pojď,“ otočil jsem se směrem k jedněm dveřím.

Vešli jsme do koupelny, strohá skoro jako na střední.

„Umýt a vypláchnout.“

Sedl jsem si na židli příhodně připravenou v koutě. Začal se bez okolků mýt, pak vzal hadici s připraveným nástavcem na klystýr a zaváhal. Podíval se na mě, já jsem jen koukal a z mého pohledu muselo být patrné, že žádné odklady nepřipadají v úvahu. Sáhl na poličku, pro lubrikant, namazal nástavec i díru a pomalu se zasyčením ho zasunul do análu. Bylo zřejmé, že má stále úzkou prdel. Pustil vodu a čekal.

Když po hodné době začal hadici vytahovat, zvýšil jsem hlas:

„Ještě ne! Víc naplnit.“

Děs v očích, očividně sám nešetřil a už měl dost. Nevadí. Seděl jsem a sledoval, jak se mu nepříjemný tlak ve střevech prokresluje do obličeje a jak se začíná kroutit.

„Prosím.“

Už to přicházelo, ale pořád to nebylo ono. Věděl jsem, že za chvíli se zlepší, sice začínal hekat bolestí, ale jeho chyba, musí se naučit základy.

„Pane, prosím! Já už to nedám.“

„Dobře, dělej.“

Vypnul vodu, vytáhl hadici a rychle se řítil na záchod naproti sprše. Nemám to sám rád, ten zvuk, když to někdo ze sebe vypouští. Tyto nechutnosti se mě zkrátka netýkají, ale pro ponížení subíka musí leccos i pán vydržet.

Dokonáno a zpět do sprchy.

„Dej si to ještě jednou.“

Neochotně se znova naplnil, tentokrát jsem ho netrápil. Když se vyprázdnil, klekl si mi před nohy.

„Hodný kluk, jen tak mimochodem, kdybys hned poprosil i s oslovením, tak bych tě tak netrápil. Můžeš si za to sám. Máš se ještě hodně co učit.“

Odvedl jsem ho do jiné místnosti, zařízené pro clinic a nechal ho vylézt do gynekologického křesla, kde jsem ho zajistil pomocí řemenů na ruce, nohy i hrudník.

Natáhl jsem si lékařské rukavice a jal se mu udělat tělesnou prohlídku.

„Otevři hubu.“ Zajel jsem mu jedním, dvěma i třemi prsty až do krku, pokaždé se začal dávit. „Dávicí reflex nutno trénovat, ale v pořádku.“ Prohmatal jsem mu uzliny, žebra i břicho.

Stehna, lýtka, chodidla, koule i péro, do obojího dostal ihned ránu.

„Čubko nadržená… Koule hezky velké, poměrně plné, péro malé, pro zmrda ideální kombinace, nebude třeba příliš velká klícka.“

Sáhl jsem do šuplíku, vyndal teploměr a strčil mu ho do úst, záhy se ozvalo pípání.

„36,8, v pořádku.“ Ještě jsem mu s ním projel hubu, aby byl řádně nasliněný, a pomalu, za jeho sykání a vzdychání, mu ho pět centimetrů zasunul do močové trubice. Zatímco jsem čekal na pípání, masíroval jsem mu prostatu.

Pípání, opět v pořádku samozřejmě, teploměr zpět do huby a ihned bez okolků do prdele, tentokrát jsem mu během čekání honil péro. Pípání a jak jinak než v pořádku.

Byl tak mimo, že za celou dobu nepromluvil.

Opět jsem sáhl do šuplíku, vzal gel, namazal si dva prsty, jemu díru a začal mu prohmatávat svěrač i jeho okolí. Jen vzdychal slastí a hekl, když jsem mu prsty zajel dovnitř. Prohmatal jsem každý kousek, kam jsem dosáhl, a zůstal na prostatě, kterou jsem dlouho masíroval.

Pomalu jsem prsty vytáhl. Teď už se snažil nakukovat, když jsem sahal do kouzelného šuplíku, a vyvalil oči, když uviděl, že mám anální kolík zaměřený na masáž prostaty. Pomalu jsem mu ho zastrčil. Tenhle zvuk, který subíci s úzkou dírou vydají při její penetraci, mám moc rád. Vzal jsem do ruky telefon.

„Prosím, pane, fotky na první lekci ne.“

„Já nejdu fotit, blbečku.“ Párkrát jsem klikl a kolík se rozvibroval.

Začal vzdychat, já mu honil péro a postupně zvyšoval sílu vibrací až do chvíle, kdy to vypadalo, že by se mohl udělat. Všeho jsem nechal a vypl kolík. Vytáhl jsem prádelní kolíčky a po dvou mu je dal na bradavky, tyhle jsou dost silné, takže nebylo divu, že se ozvala čtyři syknutí. Dál přišel na řadu provázek, kterým jsem podvázal jeho k prasknutí tvrdé péro i s koulema. Na závěr dostal pásku přes oči.

Vyměnil jsem si rukavice, namazal mu gel na žalud a začal mu pomalu zasouvat do močové trubice dilatátor. Kňučel a vzdychal jako fena, zapnul jsem nejmírnější vibrace kolíku a pokračoval v dráždění. Dostal jsem do něj necelých patnáct centimetrů úzkého silikonu. Ještě chvíli jsem jezdil pár centimetrů ven a zpět. Pak jsem chytil jeho péro a začal mu ho honit. Nebýt líný, dal bych mu roubík, čubce uřvaný, jako by se měl každou chvíli udělat. Smůla, to nezáleží na něm. Dál jsem mu oddaloval a on hekal, jako když prcáte nějakou kurvu.

Vibrace jsem dal na střed a nechal ho chvíli jen se kroutit a vzdychat.

Pomalu jsem vytáhl dilatátor a vibrace nastavil na maximum. Stačila chvilka honění, prohnul se jak luk, co mu jen popruhy dovolily. Mrdka mu lítala až za hlavu. A já mu honil dál a dál, i když už mu měklo péro.

„Ne, pane, prosím, už ne.“

„Koukej držet, zmrde!“ plácnul jsem ho po koulích.

Nechal jsem ho vydýchat tento mega orgasmus. Část mrdky, která mu dopadla na obličej, jsem mu nahrnul do huby, olizoval mi vášnivě prsty a vychutnával každou kapku, kterou jsem mu poskytl.

Vzal jsem si dezinfekční ubrousky a otřel mu vadnoucí péro. Když jsem s tím byl hotový, sáhl jsem naposledy do šuplíku a nasadil mu pás cudnosti.

Vytáhl jsem mu anální kolík a odvázal ho. Sesunul se na zem do kleku k mým nohám.

„Děkuji, pane.“

„Nezvykej si. Výstřik bude jen za odměnu, tohle bylo na ukázku, jaký to je orgasmus, když tě na vrchol dovede tvůj pán. Teď se jdi obléct a odchod.“ Ještě jednou mi poděkoval, oblékl se a odešel.

Byl tak mimo, že neřešil mrdku na břiše, která se mu teď propíjela skrz triko.

Spočítal jsem si, kdy asi tak může být doma, a poslal zprávu:

„Za týden ve stejnou dobu. Buď nehoň a já si tě nechám, nebo si dělej, co chceš, já tě za týden odemknu a konec. Ale dle mého máš na to být dobrý subík. I když to bude ještě hodně práce a pro tebe i utrpení.“

Připsal jsem adresu svého bytu s poznámkou, že pokračovat budem u mě, a šel si zaprcat na návštěvu ke kamarádovi.

Hodnocení
Příběh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (26 hlasů)
Vzrušení: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (27 hlasů)
Originalita: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (26 hlasů)
Sloh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (25 hlasů)
Celkem: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (33 hlasů)

Autoři povídky

Autor

Nezapomeň napsat komentář, a podpořit tak další publikaci autora!

Komentáře  

0 #4 Odp.: Zpět na začátek – 1. kapitola: Po padesáté a přece poprvévlasta 2024-10-29 20:29
Těším se na pokračování.Pěkný
Citovat
0 #3 Zpět na začátek – 1. kapitola: Po padesáté a přece poprvéJirpik 2024-10-15 01:07
Pokračuj
Citovat
+12 #2 Odp.: Zpět na začátek – 1. kapitola: Po padesáté a přece poprvéGD 2024-08-20 21:24
Pěkný rozjezd. Jsem zvědavý na pokračování. Podle toho co je tady se těším na další pěkné čtení. Jen tak dál.
Citovat
+11 #1 Odp.: Zpět na začátek – 1. kapitola: Po padesáté a přece poprvéP.Waits 2024-08-20 21:03
Skvělá práce, příště by to mohlo být i delší, ale jinak čistě zpracovaný žánr. 👍
Citovat