Zpět na začátek – 3. kapitola: Degradace na výletě

Vrátil jsem se zpět, na zádech batoh se vším potřebným na výlet.

Boty, zrcadlově vyleštěné, byly připravené u křesla, vedle nich položený hadr, odpadky uklizené zpět v koši a zmrd klečel uprostřed místnosti oblečený v dresu, který byl k mému pobavení špinavý od jogurtu, banánu, prachu z vysavače a bůhví čeho ještě.

Sedl jsem si do křesla.

„Obuj pánovi boty.“

Hned se pustil do práce a já pochválil, jak je hezky vyčistil, jak uklidil a že mi dělá radost jeho snaha.

„Ještě se ale neraduj, zmírnit výcvik nehodlám, dokud neuvidím náznak změny z kurvy na subíka,“ dodal jsem.

Když mi obul obě boty, vstal jsem a k řetězu, který měl permanentně kolem krku, jsem přidal obojek a doplnil ho o vodítko.

„Vyrážíme na výlet.“

Okamžitě přešel na čtyři a následoval mě. Nechal jsem ho, aby si obul svoje milované tenisky a dál mě mohl následovat po čtyřech do podzemní garáže.

Otevřel jsem dveře spolujezdce a podíval se na něj:

„Vypadáš a smrdíš jako odpadkový koš, rozhodně mi takhle do auta nepolezeš. Koukej se svléknout.“

Položil jsem na sedadlo spolujezdce batoh a z něj vytáhl odpadkový pytel, nutno zdůraznit, že čistý.

Když se svlékl, oblečení i s botami uložil do něj, takže jediné, co měl na sobě, byla klícka, řetěz, obojek a samozřejmě v análu stále kolík, který byl od mého odchodu do obýváku vypnutý. Odnesli jsme pytel do kufru a jeho jsem, jak ho pánbůh stvořil, nechal nastoupit dozadu. Jeho vzezření jsem doplnil o pouta na ruce a zavřel dveře.

Sedl jsem za volant a vyrazil.

Hodina cesty, během které jsem střídavě zapínal a vypínal vibrace v jeho řiti, do lůna přírody, kde jsem věděl, že budeme nerušeni, on to samozřejmě vědět nemohl.

Zastavil jsem kdesi uprostřed lesa, vystoupil, vzal si batoh a zmrda vytáhl ven.

„Chceš jít nahý, nebo v dresu, otroku?“

„V dresu, prosím, pane.“

Vzal jsem pytel s jeho špinavými věcmi a vysypal ho před něj.

„Na čtyři a můžeme jít.”

Po rovince to šlo v pohodě, do kopce jsem ho popoháněl a dolů mu to klouzalo, párkrát spadl a vyválel se v hlíně.

Došli jsme k jezírku, které bylo krásně čisté. K mému překvapení byl na protějším břehu pár ve středním věku. Nenechal jsem se však vykolejit na rozdíl od mé oběti.

„Klekni.“

Uvolnil jsem ho z vodítka, sáhl jsem do batohu a vyndal si plavky, převlékl jsem se zády k němu, jak jsem slíbil, dlouho moje péro neuvidí.

Převlékl jsem se a řekl mu, aby se svlékl, že jdeme plavat.

„Ale pane…,“ díval se střídavě na mě a na pár naproti. Chytil jsem ho pod krkem a dotlačil do vody oblečeného.

Zaplavali jsme si a pak jsem vytáhl deku, jediný pohled na něj, dres i boty úplně promočené.

„Svléknout, nebo budeš ležet na zemi.“

Neochotně se svlékl a po mém svolení si lehl vedle mě. Chvíli jsem ho nechal, aby si společně se mnou užíval slunečného počasí, ale pak mě to přestalo bavit, navíc jsem si všiml, že jsme konečně osaměli.

Sáhl jsem do batohu a vytáhl malý jezdecký bičík.

„Tak a teď si vyřídíme tvoji neposlušnost, čubko jedna. Deset za zdržování během cesty, dvacet za odmlouvání, když ti pán milostivě dovolil se s ním koupat, a deset, že ses ani neomluvil. Takže teď vystrč prdel.“

Nedovolil si říct ani slovo a nastavil. Začal jsem mu vyplácet vyřčený trest. Ihned začal počítat, prvních dvacet ran zvládal jako profík, dalších deset s lehkým skučením a posledních deset už naříkal bolestí.

Lehl jsem si zpět.

„Teď mi oliž nohy.“

Pustil se do přidělené práce, následně jsem si nechal olízat i podpaží a stehna. Řeknete si, že jsem se právě vykoupal, takže pohoda, ale já vám zapomněl říct, že bylo docela dost teplo, a tak jsem se na sluníčku hezky začal potit, hned jak jsme vylezli z vody. Leháro, ruce za hlavou, sluníčko a otrok se seřezanou prdelí, co se vám jazykem stará o tělo, prostě pohodička. Ještě vykouřit a luxus, ale ne, musím se ovládat.

Sluníčko už začalo pomalu zapadat, takže jsem nechal suba kleknout a čekat, pomalu jsem se oblékl, pak jsem si sedl na kládu, která ležela nedaleko.

„Přines mi ponožky s botami a obuj mě.“

Nebude to s ním tak marné. Po kolenou se ke mně doplazil, natáhl ponožky, obul boty a každou zvlášť políbil.

„Slož deku a i s mýma plavkama ji dej do batohu.“

Když tak udělal, mimochodem během toho tam chodil vkleče a po čtyřech, krásně na celý údolí vystrkoval prdel, už ho vůbec netrápilo, jestli se někdo dívá. Nechal jsem ho, aby si oblékl dres, který jsem úplně promočený schoval do stínu, takže byl i teď trošku vlhký.

Vzal jsem do ruky bičík a vyrazili jsme, nechal jsem ho jít přede mnou. Cesta zpět byla stejná jako sem. Když klopýtnul, hned dostal bičíkem po prdeli.

„To jste celí vy, fotbalisti, ulízaný čubky v pěkných hadrech a botách na ozdobu, ani chodit v tom neumíte.“

Občas upadl, to dostal další, když jsme došli k autu, byl celý špinavý.

„No podívej se na sebe, ty prase,“ švihl jsem ho znova. Roztáhl jsem v kufru plachtu. „Jedeš v kufru, ty jedna tupá špinavá kopačko.“

Zabouchl jsem, nastoupil a vyjeli jsme.

Neměl ani tušení, že den ještě nekončí.