Policejní hlídka: 3. Detektiv Jack

"Ahoj bráško! Jak ti je?"

"Dobře! Proč se ptáš?!"

"Já vím, že tě Larry opustil…, už se stačil pochlubit drbnám, který znám i já."

"To je zmetek!"

"To jsem ti říkala už dávno a ty jsi mi nechtěl věřit! … Tak jak ti je? Nemám přijet?"

"Neblázni! … To přece není konec světa a já nejsem případ pro charitu!"

"Já vím! … Já jen, že jste spolu byli dlouho a já vím, jak tohle bolí. Si vzpomeň na můj rozchod s Dannym. Co vůbec ten pacholek dělá?"

"Jo holka, tak to je něco, kvůli čemu bys měla opravdu přijet. Danny má rozbitej nos a bydlí u mě."

"Co?!"

"Jo slyšíš dobře. Při jednom zátahu nás napadnul feťák."

"Ježíš! … A jste v pohodě?"

"Jo! Já jo. A Danny to odnesl jen tím nosem. Ale to víš, utrpěla jeho krása, a tak se schovává před holkama. Teda aspoň do doby, než se to srovná, ale dneska byl na plastice, tak to nebude dlouho trvat. Vždyť ho znáš!"

"Znám! A až moc dobře!"

"No vidíš a mě znáš taky, tak co bys tady na nás viděla?!"

"Jasně…, já jen myslela, jestli nechceš psychickou podporu, ale když tam máš Dannyho, tak vlastně nepotřebuješ už nic, protože ten tě zaměstná jako malý dítě, že už nebudeš mít čas ani sílu na chmurný myšlenky. Hlavně mu nezapomeň balit svačinky do práce… nic, nic…, já už bych se zase rozzlobila. Tak jo…, jak chceš, ale kdyby něco, cinkni a já dorazím!"

"Jasně ségra! A díky…, měj se!"

"Ty taky! Čau!"

Pokládám mobil zpátky na konferenční stolek uprostřed obýváku a vracím se k oknu, ze kterého jsem před tím pozoroval ulici před domem v očekávání příchodu sanitáře Jacka.

"Kdo to byl?" objevuje se ve dveřích Danny, které ho sem přilákal můj hovor, protože se stejně jako já nemůže dočkat ohlášené návštěvy, i když z jiného důvodu než já.

"To nic! To byla jen upírka!" odpovídám mu a nepřestávám u toho koukat přes odhrnutou záclonu ven před dům, aby Jack nemusel zvonit, a čekat tak u dveří venku na ulici.

"Aaaaa sakra! Jak se má potvora?"

"Neříkej jí tak! Je to hodná holka. To, že vám to nevyšlo, za to můžete oba a hlavně je to už tak dávno, že nechápu, že vás to oba pořád dráždí!"

"No jo! Zase máš pravdu, jako vždycky! … A kde je ten tvůj poklad?!"

"Jo! Tak to bych taky rád věděl, už tu měl bejt."

Jack má zpoždění a já z toho začínám být nervózní. Těšil jsem se na něho jako malé dítě na Vánoce. Už dopoledne v nemocnici mě rozhicovalo jeho laškování a přislib, že bude mít někde na svém mladém pružném těle schované informace vedoucí k odhalení identity toho pomláceného kluka ze včerejka, a to zase na Jackově návštěvě nejvíc rajcuje Dannyho, a nemůže se ho proto už dočkat. Já se zase už nemůžu dočkat toho, jak si to rozkošné stvoření budu, právě jako vánoční dárek, rozbalovat.

"Aaaa! … Santa právě dorazil!" radostně si pomumlávám pod nosem, protože jsem v dálce na chodníku zahlédnul siluetu mladého kluka blížícího se k našemu domu. Kluk pomalu kráčí po chodníku a střídavě u toho klopí oči do své dlaně a zpátky na fasády domů, na kterých hledá to správné číslo.

"Jacku! Tady!" křičím na něho otevřeným oknem a můj křik láká zpátky do obýváku i Dannyho.

"Už je tady?" ptá se hned potom, co se rozespale připotácel do dveří.

"Ne, to je upírka! … Jsem ti říkal, že před chvílí volala, akorát jsem se asi zapomněl zmínit, že dorazí."

"Do hajzlu! … Doufám, že si jí nevykecal, že jsem tady taky?! … Já se s ní nechci vidět! Budu u sebe a nevylezu!" otáčí se ve dveřích obýváku a mizí v chodbě.

"Klid … vona taky nejde za tebou! … Až dorazí Jack, budu tě informovat!" křičím za ním a jsem rád, že mi tahle lest vyšla. Je totiž tak nadrženej na informace o tom dealerovi, že by mě nenechal si Jacka v klidu užít. A moje sestra a zároveň jeho bejvalka je jediný spolehlivý způsob, jak ho alespoň na chvíli udržet stranou.

Čekám, až za ním zaklapnou dveře jeho pokoje, a rozebíhám se do předsíně otevřít Jackovi, aby mohl nepozorovaně vklouznout do mé ložnice.

A stejně tak rychle, jak Danny zajel do svého pokoje, tak my s Jackem mizíme za dveřmi toho mého. Jack se rozhlíží po mé ložnici a je na něm patrné jeho vzrušení z tohohle prostoru. Je naprosto zřejmě poprvé v ložnici cizího chlapa, který o něj projevil sexuální zájem, a to ho neskutečně vzrušuje. Zárověň je ale nervózní z toho, co bude následovat, a také to dává svou první větou najevo:

"Víš, poručíku, já jsem tak trochu nervní…, já jsem zatím s klukama jen tak blbnul, ale ještě nikdy tamto!"

"To mi nemusíš říkat…, to vidím!"

"A vadí to? … Já se klidně zdekuju, je mi jasný, že máš rád kluky zkušený a že se teda asi nechceš zdržovat s nějakým začátečníkem… Ale já se na tebe hrozně těšil!" Jeho nezkušenost, naivnost a tohle žadonění o mou společnost je neskutečně sexy a já se toho nemůžu nabažit. Nejsem ale žádný kruťas, přeci jen se musím a chci řídit heslem – to protect and serve – a tomuhle klukovi velice rád poskytnu všechno, co široká náruč nadrženého policajta může mladému klukovi poskytnout, a tak povídám:

"Co blbneš?! … Jsem rád, že jsi tu, a moc zkušený kluky rád nemám, to jsou většinou pěkný děvky. Takovej roztomilej zajíček, jako jsi ty, je mnohem lepší! … Akorát většinou stejně rychle, jak přihopsal, taky zase odhopsá někam jinam!"

"Hmm…, tak to nevím. Já jen vím, že teď chci bejt jenom tvůj hodnej kluk, a tak nějak si nedokážu představit sám sebe v ložnici někoho jinýho."

"To je hezký. Tak já tě naučím pár kousků, který ti otevřou dveře do těch jinejch ložnic, až na ně dostaneš chuť. To víš, prevence a vzdělávání mládeže je vlastně i jedním z úkolů policie, tak šup dolů s těma hadříkama, ať můžeme začít s výukou, já už se nemůžu dočkat!" Pomalu k Jackovi přistupuji a pomáhám mu svléknout mikinu, chytám ji za kapuci a vytahuji z ní jeho krásné tělo. Rozbaluji ho jako vánoční bonbon a stejně tak sladce na mě Jack působí. Stojí tam jen v těsném tričku, volných džínách a já se chvíli kochám jeho dokonalou postavou. Mírně svalnaté ruce prozrazují to, že není žádný kostlivec a že bude co hladit. Mám rád, když se pode mnou v extázi svíjí klučičí svaly a já je u toho můžu hladit a pozorovat jejich sílu. Rád pozoruji šlachovité provazy svalů zatnuté rozkoší a na Jackovi si těchto pohledů užiju dost. V tom mi dochází, že nejsem dobrý hostitel: "Nemáš hlad nebo žízeň?" ptám se ho.

"Ne, vůbec ne. Už nikam nechoď! Já mám úplně jiný chutě." Sice je nezkušený, ale už teď přesně ví co říct, aby chlapa vyrajcoval. Sjíždí mě u toho od hlavy až k patám a v jeho modrých očích mu začíná jiskřit touha. Možná i proto, že mám na sobě opět jen svoje oblíbené tepláky, v nichž vynikají moje úzké boky, vysportovaná stehna a hlavně mezi nimi ukryté nářadí. I když je pravda, že v případech, kdy jsem na ostro, moc ukryté není a tohle je právě ta chvíle. Jackova přítomnost a jeho počínající laškování mi macka už trochu napumpovaly, a tak je i dost obtížné ho ukrývat. Mezi nohama se mi tak rýsují jeho obrysy, které Jackovi prozrazují, že jeho první sex s mužem bude stát za to čekání. Proto to jiskření v jeho očích, které přechází v nadšení, a to se přenáší i na jeho ostře řezaná ústa. Jack se začíná usmívat a olizovat si rty jazykem.

To už zase nemůžu vydržet já a přiskakuji k němu. Něžně mu s olizováním rtů pomáhám špičkou svého jazyka, on mu jde tím svým naproti a my jima splýváme do jednoho nekonečného intenzivního polibku. V Jackovi se probouzí aktivita a začíná mě hladit oběma rukama po těle. Hladí mi prsa, břicho, občas zajíždí i na mé boky a pevně zatnutý zadek. Zatím ho nechávám, ať se vyřádí a sám si objevuje tělo jiného chlapa, tak jak mu to vyhovuje. Jemu ale očividně nevyhovuje to, že jsem oblečený, a divoce ze mě během našeho polibku stahuje triko. Je tak nedočkavý, že se na chvíli naše rty od sebe musí oddělit, aby mi triko mohl stáhnout přes hlavu, ale pak se ke mně velice rychle vrací a zakusuje se zpátky do mých rtů tak zběsile, až to bolí. Mě to ale vzrušuje a nechávám ho, ať si hraje.

A on si opravdu začíná hrát. Přejíždí dlaněma po mém obnaženém hrudníku, užívá si dotykem každý můj sval, šlachu a hebkou kůži. Přejíždí mi po břiše, prsou, bradavkách a zajíždí mi do podpaží, odtud se přesouvá na paže a lačně mi pomačkává bicepsy, které se zatínají kvůli tomu, jak ho držím pevně ve svém objetí. Jsem vzrušený na maximum, a jak se občas naše rty od sebe odtrhnou, vidím, že i rozkrok jeho džínů je mu už malý a je v něm pořádně těsno. Ten rošťák je tak rozhicovaný, že jeho hra už hraničí s útokem na policejního důstojníka kombinovaným se znásilněním. Jeho ruce se totiž pomalu ale jistě od hlazení mého vršku přesouvají ke spodním partiím mého těla a on zajíždí prstama jedné z nich pod gumu mých tepláků. Zůstávám stále k jeho pokusům netečný a ruce mám svěšené podél těla, ale sám cítím, že to dlouho nevydržím. Ta chvíle přišla přesně v okamžiku, kdy mi Jack zajel rukou přímo mezi nohy, podebral tam moje koule a po cestě zpět přejel hřbetem ruky po spodní části mého ohonu. Ten už nezvládá dál vzdorovat a pouští do mých tepláků první kapky touhy tlačící se ze štěrbinky mého žaludu.

"A dost…, ruce za hlavu a odstup o krok vzad!" používám pracovní povel k jeho umravnění.

"Rozkaz poručíku…  a pouta nedostanu?" umravnění se ale nedostavuje a Jack laškuje o to víc.

"Dostaneš třeba i obuškem, když budeš zlobit…, ale až v posteli!"

Jack se zřetelně chvěje vzušením. Tohle je chvíle, na kterou dlouho čekal, nemohl se jí dočkat, ale zároveň z ní má strach.

Vidím to, vnímám jeho strach, proto se ho snažím uklidnit, aby to pro nás oba bylo příjemné: "Neboj, budu něžnej, a kdyby něco, necháme toho, nejde o život!"

"Já vím! … Já jen…," přitáčí se k posteli, lehá si na záda a strhává mě na sebe. Opět se mi zakusuje do rtů a já cítím, že jeho chvění je pryč.

Na chvíli opouštím jeho ústa a sjíždím obličejem dolů až k jeho rozkroku. Rozepínám jeho džíny, stahuji je z něho a osvobozuji z jejich sevření jeho ztopořený dlouhý ohon. Ten se ve své napruženosti vysmekává i z bavlněných slipů a vyklouzává z nich podél stehna ven. Odhazuji Jackovy džíny na podlahu a pomalu se přibližuji k jeho žaludu, který je úplně odhalený, hedvábný a ve své dokonalosti lákavý. Špičkou jazyka ho přejíždím a dráždím, zasouvám si ten kus ohonu, který vykukuje ze slipů, mezi rty a jazykem u toho dráždím jeho uzdičku. Jack sténá a lehce u toho pohybuje pánví. Je mi jasné, že jeho vzrušení z našeho setkání je tak obrovské, že dlouho nevydrží udržet své mladé a divoké semeno ve varlatech, a to že tahle jízda nebude moc dlouhá. Moc ho toho během ní nenaučím, ale snad budou i další lekce. A tak mu rychle stahuji i slipy a odhaluji tím jeho mužnou výbavu v celé její kráse. Jeho mládí je tak nádherné, sladké a přitažlivé, že už ani já nemám dost sil na to, abych ovládal svůj testosteron a naplno začínám laskat jeho poklady. Jazykem mu prohrabuji koule, olizuji hladký pytel a občas do toho potahuji voňavý ohon, ze kterého mi Jack dává ochutnat svoji touhu.

Nádherně celý voní a chutná a já začínám olizovat celé jeho tělo. Od rozkroku se pomalu přesouvám nahoru, stahuji z něho u toho jeho bílé tričko, které za chvíli letí na podlahu k džínům. Pusou si vychutnávám jeho mladou hedvábnou bezchybnou kůži, jazykem mu dráždím bradavky a hladím kůži v podpaží a na bocích. Až najednou narážím na cosi divného, sice to tam bylo celou dobu, ale mé vzrušení mi nedovolovalo to zaregistrovat.

V jeho levém podpaží objevuji malý papírek, celý přelepený a přichycený k Jackově kůži náplastí. Končím s ochutnáváním Jackova mladého těla a nechápavě mu koukám do očí. On je má přivřené slastí a teprve, když jsem s olizováním jeho kůže přestal, je otevírá a pátrá po tom proč. Přizvedává hlavu a kouká na mě dolů a sám si teprve teď vzpomněl na ten papírek: "Já na to úplně zapomněl… Chtěl jsi zjistit informace o tom klukovi ze smrťáku a já ti slíbil, že je dneska večer dostaneš, ale taky to, že si je budeš muset najít!"

Vhání mi to úsměv do tváře, opatrně odtrhávám náplast a snímám papírek z jeho hedvábné kůže. Rozbaluji ho a nemůžu se ubránit vyprsknutí a komentáři: "Ty jsi provokatér!"

Na papírku je totiž napsáno: Hledej níž!

"Tak fajn!" přijímám jeho výzvu. Jack se culí jako malý kluk, který schoval mámě peněženku.

Prohlížím si proto s ještě větším zájmem celé jeho tělo, a abychom ani jeden nepřišli zkrátka, ho u toho hladím pravou dlaní, přejíždím mu přes prsa, boky a břicho. Hladím mu podbřišek, laskám ztopořený ohon, kterému nedokážu oddolat, a párkrát ho potahuji. Prstama mu prohrabávám varlata a laškovně podotýkám: "Tady nic papírovýho není!" Sjíždím dál na jeho nohy a jako při razii v práci mu šacuji po celém jejich obvodu stehna, kolena, lýtka a končím u kotníků. Vracím se obličejem do jeho rozkroku a dlaní ho chytám za koule a zubama mu přejíždím po ráfku žaludu.

"Tak kam si to schoval… povídej, nebo přitlačím!" Aby ale pochopil, že jde jen o legraci, potahuji mu pusou jeho pevně ztopořený ohon a přidávám k tomu pořádnou dávku slin, kterou mu roztírám jazykem po celé délce jeho dokonalého penisu. Pak ale rychle vracím zuby na ráfek, svou dlaň na jeho koule do výchozí pozice a povídám: "Tak zpívej panáčku!"

Jack se směje a křičí: "Ne! Ne! Nekousej…, já ti to ukážu, já ti to ukážu!"

"Tak ukazuj!" Povoluji ve svém sevření, Jack se pomalu otáčí na břicho a já na jeho zádech, těsně nad prdelkou, vidím další podobný papírek nalepený na jeho těle stejným způsobem. Jack tlačí obličej do polštáře a neskutečně se řehtá. Odtrhávám papírek a rozbaluji ho, a protože tuším nějakou rošťárnu, povídám: "Jestli je to nějaká blbárna, tak ti ho fakt ukousnu!"

Otevírám psaníčko a tam na mě kouká vyřechtaný smajlík a za ním text: Taky blbě! … Pátráš hezky, ale špatně poručíku!

"Tak a dej ho sem, já ti ho hned ucvaknu, abys věděl, že policejní vyšetřování je vážná věc!"

Jack se směje do polštáře, div se nazalkne, přesto se snaží křičet: "Ne! Ne! … Já už budu hodnej! … Já už budu spolupracovat! … Povím i to, co nevím!" Dál už nemůže ani mluvit, ale ani se bránit. Přetáčím ho proto snadno na záda a vrhám se mu do rozkroku. On se mi snaží dlaněma zabránit v tom, abych se mu dostal pusou k ohonu. Rukama chytám jeho dlaně a stáčím mu je za hlavu, tím se naše obličeje opět setkávají a my se nedokážeme ubránit vášnivým polibkům. Povoluji našponování svého těla vypnutého nad ležícím Jackem a nalehávám si na něho. Naše rozkroky se setkávájí a my se o sebe během líbání třeme.

"Já už to chci…, ty infromace mám v hlavě a řeknu ti je, až mi to uděláš… To bude tvoje odměna!" šeptá mi Jack do tváře a oči se mu u toho cudně klopí. Naše dosavadní laškování mě dožhavilo do dvěstěprocentní nadrženosti, proto vím, že nebude sebemenší problém, abych to Jackovi pěkně udělal a ty informace si opravdu zasloužil.

Beze slov si přiklekávám k Jackovu rozkroku, během toho vytahuji ze šuplíku nočního stolku gel a kondom, který natahuji na svou kládu. I když ochrana není v našem případě potřeba, chci, aby si Jack její používání vštípil a u každého nového milence ji považoval za automatickou. Gelem lehce potírám svůj oblečený ohon a Jackovu díru, prstama zajíždím do něho a on sténá slastí a trochu i bolestí. Má zavřené oči a ruce položené na mém pupku. Hladí mě po kůži, jako by škmeral o něžnost a trochu toho semene. To mi už stačí! Už bych déle nevydržel, a tak mu nadzvedávám pokrčené nohy, a odhaluji tak jeho růžový anál toužící po aktivním chlapovi. Já takový jsem a můj žalud v tuto chvíli aktivitou přímo pulzuje, proto ho opatrně zasouvám do Jacka. Ten se vzpíná a rukama mi tlačí na podbřišek ve snaze zmírnit tlak, který ještě nezná. Jeho tlak na mou kůži pozvolna polevuje s tím, jak si jeho anál zvyká a přijímá ohon jiného chlapa. Jeho ruce se pomalu přesouvají na mé boky a on si mě za ně pomalu přitahuje blíž. Nechávám to něm, aby měl pocit, že on je pánem situace, a pokud se mu to nebude líbit, může to kdykoliv ukončit. Tak bude to jeho poprvé snad lepší než to moje. Chci, aby na to a na mě vzpomínal s hezkým pocitem a ne se znechucením jako já. A Jack očividně zhnusený není, naopak můj ohon už je v něm skoro celý a on se prohýbá v pase, aby mu pomohl se dostat ještě dál. Jeho sladký a voňavý ocas se u toho zmítá rozkoší, která už naplno ovládla celé jeho tělo i mysl. V krátkých záškubech pouští na své rovné napínající se bříško krůpěje vlhké touhy, které se mu tam lepí na kůži, a on si jimi občas pomasíruje svůj rozdováděný nalitý žalud. Tahle podívaná a jeho sténání nutí i moje nařádí, aby pořádně mazalo, a já cítím, jak mi ohon narvaný v gumě masivně vlhne, o to víc to maže a já si masáž Jackova análu můžu pořádně užít. Stejně tak, a možná ještě o trochu víc, si ji užívá i on. Střídavě si hladí ohon a bradavky. Já jsem zapřený o ruce u jeho hlavy a on občas olízne kůži na mém předloktí. Olizuje se a vychutnává si drobounké kapičky mého potu, které jazykem nabral. Měním své zapření a opírám se u jeho hlavy už jen o loket levé ruky. K Jackově puse se tak dostal můj levý biceps a on se hladově vrhá svým jazykem na jeho kůži a olizuje ji jako žíznivý pes. Já se k němu díky této poloze skláním blíž a ocacem do něho zajíždím ještě o trochu hlouběji. Pravou rukou ho u toho hladím po vlasech, ale po chvíli se její dlaní přesouvám k jeho žaludu a ten začínám silně masírovat a roztírat po něm vše, co z něho pořád vytéká. Už totiž cítím, že do Jacka napumpuji jeho první dávku cizího spermatu, a chci, abychom vyvrcholili souběžně. Jeho ruce už se soustředí jen na mé boky a svaly na zadku, za které si mě do sebe naráží se stupňující intenzitou. Jeho mladé pružné tělo se svíjí v extázi a tu i já začínám pociťovat ve varlatech. Ohonem se mi rozlévá teplo a explozivní pnutí. Slyším, jak Jack procítěně dýchá a jeho tep se zrychluje. Začíná hlasitě sténat a uvolňuje si na břicho první cákance svého čerstvého semene. Kondom v jeho análu se plní mou šťávou a on to cití, protože mi zadkem přiráží k rozkozu silněji s očividnou snahou o to, aby mé výrony cítil ještě víc. Oba prožíváme náš souběžný orgasmus s hlasitým výkřikem. Já se u toho zapírám teď už o oba lokty, tisknu se k jeho pocákanému břichu, pevně ho svírám a dávkuji do něho masivní cákance. Jack mě objímá a tlačí se ke mně. Ještě trochu přiráží análem na můj ohon a žadoní tím o další a další mé výstřiky a další sérii vášnivých polibků. Já mu můžu poskytnout obojí, a tak si to ve vzájemném objetí užíváme. Prostor mezi námi se plní jeho semenem, které neskutečně nádherně voní, a já se nemůžu ubránit občasnému olíznutí toho, co jsme našimi hrudníky vytlačili až na jeho krk. A nejen, že nádherně voní, ale i bezvadně chutná, je to něco jako lahodný smetanový krém plný příjemných chutí a já ho svým jazykem začínám stírat z Jackových prsou a bříška. On se u toho tetelí a nastrkuje mi i svůj ohon. Já se ho pusou ochotně ujímám, čístím jazykem jeho žalud od toho, co se na něm pořád po malých výtocích objevuje. On se mi vzápětí lepí opět na rty, chvíli na nich ochutnává svoji mrdku a pak ji pomáhá jazykem dostat do mého krku dalším polibkem.

Odtahuji se od něho, ale zůstávám v něm, koukám mu do očí a povídám: "Tak co? … Líbilo?"

Jack se usmívá: "Vypadalo to snad, že ne?!"

"Fajn, tak si teda zasloužím ty informace o tom klukovi z nemocnice!" 

"Poručíku…, poručíku! … Ve tvejch letech bys už mohl vědět, že bych ti je řekl i bez toho!"

"To já samozřejmě vím, ale to bych se pak připravil o tohle!" A bříškama prstů lehce po jeho prsou roztírám zbytky jeho semene a to, co mi na nich ulpělo, si z nich olizuji.

"Ale nepřipravil a doufám, že to nebylo naposledy!" Roztomile se pode mnou kroutí a hladí mě u toho po bicepsech.

"Chceš se umejt? … Já ne, já si tě chvíli na sobě ještě nechám. Budu se z toho muset ještě jednou vymlasknout, tak se sprchnu až před spaním," ptám se, když z Jacka vytahuji ohon a slézám z postele.

"Já taky ne, protože jsem počítal s tím, že tady přespím. Já jdu zejtra až na noční, a tak se dám do cajku doma přes den, takže…"

"Fakt?! … Tak v to jsem ani nedoufal!" křičím slastí, která mi projela nářadím, protože to už zase ucítilo příležitost k sexu.

"Hele! … Že ty tam máš toho frajera a ne upírku?!" ozývá se za dveřmi rozčílený Dannyho hlas.

"No jo furt! … Uvař kafe a počkej na nás v kuchyni, jsme tam hned!"

"Ježiš! On je tady taky?! Já se budu stydět, musí mu bejt jasný, že jsem to…, no, tamto!" skuhrá Jack.

"Co blbneš?! … Danny je super kámoš a my se známe od plenek, takže mých milenců už viděl mraky!"

"Fakt mraky?!" probodává mě Jack pohledem zrazeného štěněte.

"No a to jsi čekal, že budu v sedmadvaceti skoro panic… s tímhle nářadím?!" a vyzývavě si u toho prohrabávám rozkrok.

"Jasně! … Já jsem někdy hrozně pitomej, promiň!"

"Nejsi pitomej! … Jen jsi ještě mladej a trochu naivní a to je právě hrozně sexy. Ale neboj, z toho vyrosteš! A jestli budeš chtít, já ti s tím dospíváním pomůžu!"

"Chci a ani nevíš jak moc!" Na jeho tváři se začíná objevovat úsměv a stejně na té mé.

"Tak už pojď! Ten heterák tam na nás opravdu čeká, protože ten kluk ze smrťáku může za ten jeho rozmlácenej nos a on se nemůže dočkat, až vypátrá, co je to zač!"

Za chvíli sedíme všichni tři u stolu v kuchyni, na němž voní čerstvá káva, a Danny se ihned po našem příchodu ujímá slova, protože už se nemůže dočkat toho, co Jack zjistil: "Čau, já jsem Danny! Tak povídej!"

Jack se ale nestíhá ani nadechnout a Danny se otáčí na mě: "Až budeš příště chtít, abych věřil tomu, že máš v pokoji ségru, tak u toho šukání nesmíte tak řvát!"

Teď zase nenechává reagovat mě a vrací se k Jackovi. Ten se ale po jeho poslední větě červená jako pruhy na vlajce a není schopný slova.

Toho využívám já: "Si ho vyplašil, ty neandrtálče! Na takovýhle stvoření musíš něžně a ne jako na ty tvoje slepice!"

"Jo…, jo! … Já to tvoje něžně slyšel před chvílí z tvý ložnice a moc něžně mi to neznělo!"

"Nezáviď!"

"No tak pardon! … Tady mladík si dá kávu…"

"Jack!" dostává ze sebe konečně něco můj milenec a Danny pokračuje:

"Tady Jack si dá kávu a bude to v pohodě! … Je teda bez smetany, protože tu už jsi dostal před chvíli od Kevina v ložnici…"

"Už ho nech bejt, ty dobytku! … My víme, že už jsi dlouho pod sebou nikoho neměl, a tak si z toho nadrbanej, ale s tím ti my dva asi nepomůžeme!" A jen tak koutkem oka pošilhávám po Jackovi a z jeho nevinné tváře se dá vyčíst to, že on by s uspokojováním Dannyho potřeb problém neměl, a jen tak pro sebe si v duchu říkám: "Dítě nadržený! … Já z tebe budu muset tyhle hříšný myšlenky v noci vymrdat!"

"To je dobrý! … Já stejně piju jen černou," ozývá se do toho Jack a ze zdvořilosti se hned sápe po hrnku, který stojí před ním.

"Promiň! … Na tohle si tady u nás budeš muset zvyknout." Tak trochu se stydím za to, že jsem Jacka před Dannyho pošťuchováním dopředu nevaroval, ale po tom, co už zažil přes den v nemocnici, mi nepřipadalo, že je to nutné. Ale očividně je a Jack se jen nesměle přidává k našemu hovoru:

"Já rád! … Na tohle si rád zvyknu!" A snaží se do toho svého ostychu přidat trochu nadšení, abychom si snad s Dannym nerozmysleli to, že ho vezmeme do "party".

"No vidíš! A je to vyřešený! Tak už se konečně můžeme vrátit k hlavnímu tématu této konference…, že?!" burácí Danny a nedočkavým pohledem probodává Jacka.

"Jo jasně!" uklidňuje ho Jack, pokládá hrnek na stůl a pokračuje:

"No tak… Já zašel na intenzivní, když tam odpoledne sloužila moje kámoška, a ta mi prozradila, že krátce po tom, co tam dorazili ti agenti z protidrogovýho, jim tam nějakej pochůzkář přinesl peněženku, kterou našli při ohledávání místa, kde toho kluka našli, a podle fotky na řidičáku patřila ta prkenice jemu. Takže ta nepříjemná sestra, co vyhodila tady Kevina, z ní opsala do jeho karty identifikaci a ti dva agenti tu peněženku pak sbalili…"

"No tak to je paráda! Takže my se dovíme zase hovno, protože jak ji sbalilo protidrogový, my už se k ní nedostaneme a do karty bez soudního příkazu nesmíme!" skáče do Jackova vyprávění rozzlobený Danny.

"Ale já jo! A taky jsem do ní nakouknul. Kluk se jmenuje John Mansik, je mu osmnáct a je z Floridy," Jack pohotově reaguje na Dannyho láteření. Ten se nedokáže ubránit vyjádření svého nadšení, vyskakuje ze židle a dává pusu na Jackovo čelo:

"Ty jsi frajer, chlape! … Hotový soukromý vočko…, já tě žeru!" Půlka z jeho výkřiků je samozřejmě myšlena s nadsázkou, ale to víme jen já a Danny a Jackovi to povídat nebudeme. Ten se tetelí blahem a teď už mnohem veseleji přidává další informace:

"To ale není všechno! … Ta nepříjemná sestra musela být u toho, když ti dva agenti vyslýchali na smrťáku toho Johna, jako nezaujatej svědek. No a ona je to hrozná drbna, která poví i to, co neví, a tak to pak hned všechno za tepla vyklopila na sesterně právě tý mý kámošce, když ji střídala na směně. No a z toho jsem se dozvěděl, že John je jedno z dvojčat, který jsou už půl roku pohřešovaný. Při tom výslechu z něho prej ti dva agenti nedostali jedno jediný pořádný slovo, on se prej celou dobu klepal jak ratlík strachem. Že prej to vypadalo, jako by něco tajil nebo jako by se bál, že někomu ublíží, a tak prej neřekl skoro nic, a tak ho ti dva nechali po půl hodině bejt. A to je všechno, víc nevím!"

"To stačí! … To stačí! Jestli je ve federálním pátrání, tak to my už si ho z databáze vytáhneme. Já na to hned zejtra na služebně skočím," křičí radostně do prostoru kuchyně Danny.

"Klid frajere! … Ty nikam a nic skákat nebudeš! Ty máš bejt v klidu doma! Já na to kouknu. Stejně chci přemluvit šerifa, aby mě nechal v kanclu, než se ty dáš do cajku. Doneslo se ke mně totiž, že mi místo tebe chce dočasně přidělit jako parťáka Johnsona, a to fakt nedám!"

"Johnsona?! … To vobtloustlý prase? … Toho nedostaneš ani z auta. To bys to teda koupil…, ty vole, tak to je teda síla! … Jak to šerifa mohlo napadnout, to mi bedna nebere!" huláká rozjařený Danny.

"Mně taky ne! … Proto ho ukecám třeba do bezvědomí, když to bude nutný, dokud mě nenechá na těch pár dnů v kanclu, a tam vyšťárám z kompu co nejvíc dat o Johnovi."

"Díky Jacku!" otáčím se k Jackovi, který mlčky upíjí kafe a kochá se naším rozjařeným rozhovorem.

"Joooo…, díky Jacku, jsi třída!" přidává se Danny, který krátce na to dopíjí kafe a odchází se uložit ke spánku, tedy alespoň podle jeho slov. Já ale vím, že jen tak spát nepůjde, z jeho očí už poznám, kdy je vzrušený, a tyhle dobré zprávy jeho nadrženost a testosteron ještě pošťouchly o něco výš.

My s Jackem v klidu dopíjíme kafe a za několik málo minut se i my přesouváme k mé ložnici. Posílám Jacka napřed a jdu použít koupelnu. Po jejím opuštění si všímám toho, jak Jack stojí zhypnotizovaně u pootevřených dveří do Dannyho pokoje. Danny je sice zavřel, ale zámek kliky ne vždy zacvakne do futra a dveře se díky tomu trochu pootevřou a takhle vzniklou uzounkou škvírou Jack pozoruje to, jak Danny sedí zády k němu v křesle, které je natočené ke dveřím mírně bokem, a uvolňuje svou pravačkou nahromaděné vzrušení. Přejíždí si po celé délce silně ztopořeného ohonu a po žaludu roztírá své předvýtoky. Levou dlaní si u toho masíruje varlata, aby svou rozkoš ještě zvýšil. Chudák Jack je z toho tak vzrušený, že ani nevnímá to, že už mu stojím za zády a onanujícího Dannyho pozoruji škvírou s ním. Abych ho nevyděsil, a neprozradil tak jeho nepředvídatelnou reakcí naši přítomnost, ho lehce hladím po zadku a šeptám mu do ucha: "Je krásnej, viď?"

Jack jen lehce přikyvuje souhlasně hlavou.

"Jo, hochu, tak to je další věc, na kterou si budeš muset zvyknout. Jsou zástupy nádhernej a rajcovních samců, na který si nebudeš moct ani sáhnout," pokračuji ve svém šeptání a na jeho závěr olizuji špičkou jazyka Jackův ušní lalůček, protože já považuji za neskutečně sexy jeho a už bych ho zase chtěl mít ve svém objetí.

Jackova reakce mě ale překvapuje a zároveň moc těší. Protože on mě bere za ruku a táhne mě do otevřených dveří mé ložnice, které za námi zavírá, a tam mi stejně šeptaně povídá do ucha: "Ale já jinýho nepotřebuju, ty jsi až dost krásnej a rajcovní!" A tahle větička se stává jeho jízdenkou na další jízdu na mém ohonu. Zakončená je po zhruba hodině mými cákacni do Jackova análu, protože gumu jsme si už odpustili, a on si tak konečně může naplno užít slast přicházející do análu s horkým semenem. Jack u toho slastně sténá takovým způsobem, jaký jsem pod sebou ještě neslyšel, a pro mé uši je to rajská hudba, která mé výstřiky ještě umocňuje. Po rychlé sprše se ukládáme ke spánku, ve vzájemném propletení našich nahých těl.

Ráno otevírám oči a zjišťuji, že propletenec našich těl je obohacen o ranní erekci nás obou. Ten rošťák se mi po otevření jeho modrých očí okamžitě vrhá se serií polibků na kůži na prsou, břichu a pomalu se tak dostává do polohy 69. Zhluboka nasává vůni právě probuzeného chlapa jako štěně, které si do mozku zafixovává vůni svého pána, a také u toho podobně mrská ocasem. Na jeho špičce se objevují první kapky touhy a já je přijímám i s klučičí vůní jeho rozkroku. Naše nahá těla se vlní v extázi ze vzájemné kuřby a ta má po krátké chvíli graduje, protože Jackův ohon mi láduje do krku slušnou dávku čerstvého semene. Všechno to polykám a užívám si chuť mladého nadrženého kluka, v puse olizuji jeho žalud a ještě z něho dostávám zbytky toho, co mi jeho varlata nabízejí. I ta má u toho plní Jackovu pusu, ale protože je mám větší a výkonější a i má dávkovací trubice je tlustší než ta Jackova, on všechno moje semeno nezvládá pobrat a to, co mu proteklo mezi rty, dodatečně olizuje z mého ohonu a koulí.

Po sprše a druhé vydatné snídani, tentokrát už v kuchyni u ranní kávy, odvážím Jacka domů a v práci mířím rovnou za šéfem. Šerif Jackson po chvíli podléhá mému naléhání a do terénu mě posílat nebude, dokud se do služby nevrátí Danny. Proto se v klidu zavírám do kanceláře a ze všech dostupných policejních databází vytahuji během dopoledne informace o Johnovi Mansikovi.

V poledne k šerifovi letí další moje žádost a to o neplacené volno na dnešní odpoledne. Po jeho schválení si rezervuji letenku do Orlanda na Floridě, protože odtud John pochází a policejní oddělení v tomhle městě po něm a jeho dvojčeti Tomovi vyhlásilo před půl rokem federální pátrání. Od začátku je mi to celé nějaké podezřelé, a tak jsem se rozhodl, že na vlastní pěst zaletím za jejich rodiči, se kterými jsem si domluvil schůzku. Oni byli do telefonu šťastní, že se o nalezení jejich synů začal konečně někdo zajímat, a tak moji nabídku, z pozice policejního poručíka, na setkání přijali s takovým nadšením, jako bych jim měl oba kluky už přivézt s sebou.

Pozdě v noci se vracím do svého bytu a v jeho kuchyni na mě už dost netrpělivě čeká Danny. Hned ve dveřích mě vítá skoro výčitkou: "Sakra, kde seš…, já tu vylohnil už cisternu kafe a ty si někde užíváš po letadlech!"

"Fakt vtipný! … Taky mi hned jedno přihraj, já jsem vyřízenej jako žádost!" odpovídám na půl pusy, protože únava a vyčerpání mi víc nedovolují. Přesto se po chvíli usazujeme naproti sobě u jídelního stolu a já mu začínám vyprávět to, co jsem se v Orlandu dozvěděl.

Dvojčata John a Tom Mansikovi jsou krásní osmnáctiletí kluci, kteří si už od patnácti přivydělávají fotomodelingem. Několik jejich fotosérií vyšlo i celonárodně a na základě jedné z nich dostali před půl rokem nabídku z New Yorku. Smlouva vypadala dobře a slibně, a tak jim rodiče dali souhlas. Kluci odjeli a od té doby o nich nikdo nic neslyšel. Až teď, když se John objevil pomlácený v našem okrsku.

"Přitom ti kluci neměli sebemenší důvod utíkat z domova, v Orlandu byli za hvězdy, měli, na co si vzpomněli. Je to celý nějaký divný! … Ale víš, co mě na tom, Danny, zaráží nejvíc? … Že se u těch nešťastníků v Orlandu za celýho půl roku neukázal jedinej policajt, já byl dneska první. Proto mě brali jako požehnání a dostal jsem dokonce i cake a čaj. To si nedokážeš představit, jak ze mě byli u vytržení. Ti kokoti z protidrogovýho jim jen dnes ráno volali, že se John našel, ale stejně je k němu ještě nechtěj pustit a jediný, co je nejvíc zajímalo, bylo, jestli se jim náhodou Tom neozval."

"To přece není možný… Vždyť rodiče museli nahlásit pohřešovanou osobu, když je po těch frajerech vyhlášený federálko!"

"Je to možný! … To byl taky jedinej jejich kontakt s policajtama. Nahlásili to centrální služebně v Orlandu, po tejdnu odtamtud vyhlásili federálko a od tý doby ani ťuk. … Ty lidi jsou úplně zoufalý! Zkoušeli i sami pátrat, ale telefony z tý smlouvy nikdo nebere a adresa je jen bílej kůň. A když se konečně jeden z kluků najde, oni je k němu ani nepustěj! Chápeš to?!"

"Nechápu, ale vono je to celý nějaký divný! Přeci kdyby je někdo unesl, John by okamžitě vyzvonil už tobě v nemocnici, kde je Tom, abysme ho mohli co nejrychlejc zachránit. A hlavně! Před tím jeho zmlácením se úplně volně poflakoval po ulicích a předevčírem v tý pasáži to nevypadalo, že by byl unesenej. Proč se rodičům už dávno neozval, když, jak říkáš, neměli důvod od nich utíkat?! Mám pocit, Keve, že Tom nebude daleko a že se v našem okrsku děje něco, co bysme měli fofrem zastavit!" ukončuje Danny moje prozívané vyprávění a tím i celý tenhle procouraný den.