1871 Utah 4

Začal jsem spřádat plán.

Druhý den jsme opět pracovali na farské zahradě, kde se již začaly rýsovat cestičky, vykoukly lavičky i některé kamenné sochy. Dokonce jsme ve středu zahrady před rozložitou kamennou lavičkou s opěrátkem narazili na totálně zarostlé a hlínou zasypané jezírko, které jsme také chtěli obnovit.

Nějak záměrně jsme ale nechávali křovím a popínavými rostlinami zarostlý skleník. Ovšem vevnitř jsme jej částečně vyklidili a udělali si tam útulné místečko, kde jsme byli zašití před všemi zvědavými zraky.

Opravili jsme ohradu, takže se sem nikdo nedostal, a kdyby se sem náhodou vydal pan farář, dělal při chůzi takový hluk, že by byl slyšet z dálky. Sem jsme už nějaký týden chodili tajně kouřit a také popíjet alkohol.

Ten den jsme opět po nějaké té hodině práce zalezli do skleníku, ubalili si cigaretu a trochu si přihnuli z láhve.

A tady jsem na Boba uhodil, že vím, co provádějí u faráře v pracovně. Boba to rozhodně nevyvedlo z míry a prohlásil, že od jeho osmnácti let se to děje pravidelně tak jednou za čtrnáct dní. Farář je spokojený, Bob se vystříká a ještě dostane zaplaceno za držhubné.

Chvilku jsem sbíral odvahu a pak jsem špitnul, že bych to také rád zkusil. Na to Bob odpověděl se stoickým klidem.

„A co ti brání? S farářem? To asi ne, co?“

„No, to právě ne,“ sklápím oči, protože se trochu stydím, „s někým jiným.“

„A se mnou ano?“ zeptal se Bob napřímo.

„To jo, chtěl,“ odpovím a zvednu oči k těm jeho.

„Tady a teď? Hrát?“ povzbuzuje mě.

„Chtěl bych, ale já mám trochu problém. Mám ho totiž trochu většího. Teda o hodně většího.“

„Jan myslet, že Bob nevědět?“ usmívá se tajemně a pokračuje. „Už dávno okukovat v koupelně a moc chtít tvá péro poznat.“

A je to venku. Já jeho viděl nahého, on mě viděl nahého, tak vlastně o co jde, že?

„Postavit se a sundat oblečení,“ povídá Bob. „Já také.“ A s naprostou samozřejmostí se svlékal jako již tolikrát před farářem.

Aby mi dodal odvahy, svlékl se rychleji než já, stoupl si těsně přede mě, abych na něj dobře viděl, a čekal, až se vysoukám z nohavic.

Stáli jsme nazí a fascinovaně pozorovali svoje ptáky. Bob přistoupil a něžně mi ho vzal do ruky, potěžkal a pohoupal mi s koulemi. Já sebral odvahu a začal jsem dělat to samé. Ptáci nám začali tuhnout a my si s nimi hráli, přetahovali předkožky, masírovali koule, až jsme byli tvrdí jako skály. Bob lichotivě komentoval moji délku i průměr, stejně tak moje koule. Líbilo se mi to, vzrušovalo mě to víc a víc a snažil jsem se mu lichotky a něžnosti oplatit.

Protože to bylo poprvé a pro oba jedna neznámá, vyvrcholení na sebe nedalo dlouho čekat. Natočili jsme se oba trochu bokem a vzájemně se vystříkali na zeď fary, ke které skleník přiléhal. Můj ocas byl ještě o poznání větší než dosti vyvinutý Bobův, ale objem semene byl stejný, možná Bobův ještě objemnější. Bylo toho prostě hodně, a když se nám přestali cukat naši ptákové, fascinovaně jsme sledovali, jak to semeno stéká po kamenné zdi a dole se vpíjí do hlíny.

Byl jsem trochu zklamaný, že to šlo tak rychle, ale Bob mě uklidnil, že příště zkusíme už něco víc.

A od toho dne jsme toho zakusili opravdu šťavnatě.

***

Stojím tady na pranýři a rádoby soudcové se chystají k proslovu a vynesení ortelu:

„Ctihodní občané z několika měst tě obviňují, že jsi jim prznil ženy i dcery. Máš něco na svoji obhajobu?“ začíná Kid.

„Dokonce si rozvrátil několik rodin, protože když paničky zažily románek s tvým kokotem, nevyhovovaly jim už malé čuráčky jejich vlastních manželů,“ pokračuje Ken.

„Navíc do tebe napraly spoustu prachů, a dokonce i nějaké šperky, takže vykrádaly pokladnice a peněženky manželů. Přišel sis na slušný peníze, co?“

„Mluv, nebo ti rozkopeme koule na kaši!“ vyhrožuje Kid.

„No něco mi dávaly, to je pravda, ale spíš mi to nutily, já si svoje peníze řádně vydělal,“ odpovídám. „Kromě toho, já jsem je nevyhledával, ony vyhledávaly mě a to je velký rozdíl. Neměli byste soudit spíš je než mě?“

„Drž tu nevymáchanou hubu, nebo dostaneš další kopanec do koulí,“ vyhrožuje Kid a naznačuje nohou kopnutí. Ztrácí ovšem balanc, naklání se doprava, a tak vybírá ztracenou rovnováhu.

„Nejsme tady kvůli nim, ale kvůli tobě. Máš ale šeredné štěstí. Pro nás nepochopitelné, ale máš,“ zamýšlí se Ken a pokračuje, „jak jsme ti řekli, najali si nás ctihodní občané okresního města a přidali se i občané i z okolních usedlostí a osad. V podstatě téměř všichni ženatí muži z celého okresu.“

No to mě podrž, to zní, jako by na mě byl uspořádán hon jako na škodnou. Přizdisráči, žádný se mi nikdy nepodíval do očí, nevyjádřili nějakou nelibost. V podstatě se ke mně lísali, někteří chtěli jen okouknout to moje nářadí, jiní si s ním chtěli pohrát a další ho chtěli vystříkat, vykouřit a také se ho pokoušeli narvat do svých prdelí. Některým se to dokonce podařilo, jiní odcházeli dosti bolaví. A tito ctihodní úchylové využívali mých schopností a dovedností. Kdykoliv je někdo obtěžoval, žádali mě o pomoc. A přitom potají spřádali plány, jak mě sejmout.

A najali si na to ten největší póvl, největší lůzu, největší sráče, nějvětší špínu, která kdy brázdila divoký západ, mamomrdy, bratry Malkowitzcovy, před kterými se klepali, ale jistě jim zaplatili nemalou částku, aby špinavou práci udělali za ně.

A teď se k tomu schyluje, i když vlastně začali už před dvěma hodinami.

***

Naše setkávání ve skleníku se nakonec neslo v duchu téměř každého dne. Co jsem ještě se svým mackem neuměl, to mě Bob naučil. Jak se dokonale vycákat, jak si hrát s koulemi, aby to vzrušovalo nebo dokonce bolelo. Svazovali jsme si koule na všemožné způsoby, věšeli si na ně závaží, kdo víc unese, mučili si je každý sám i navzájem, plácali se po svých pérech i toho druhého, dokonce jsme s nimi mlátili o sloupy skleníku. Mazali jsme si kokoty marmeládou, medem nebo povidly a pak to ze sebe vzájemně slízávali, mazali si je olejem, aby nám ruce po ohonech klouzaly, a vymýšleli různé rafinovanosti. To nás rajcovalo a dovádělo k blaženému šílenství.

Naučil jsem se kouřit Bobovo péro a strkat si ho hodně do krku a posléze i polykat jeho semeno. Bob se v kouření a polykání vyznal, měl přece jen více zkušeností. Musel se ale přizpůsobit mé velikosti a já musel být opatrný. Zažil jsem první vycákání se do něčí pusy a dokonalé vysátí a vylízání mé čurací dírky.

Po nějakém čase jsem se začal zajímat, jaké to je přijmout někoho zezadu. Svěřil jsem se Bobovi a došlo i na první, velmi opatrný průnik a mé odpanění. Bob byl zkušený, přinesl si hrnek sádla, které v tom teplu změklo a skoro teklo, položil mě na lavičku, která ve skleníku byla, zvedl mi kolena, namáčkl mi je k hrudníku a přikázal, abych si je podebral rukama a držel je tak. Nabral si trochu sádla do rukou a promastil mi ptáka, potom mi promasíroval koule a začal sjíždět na moji vyšpulenou dírku.

Seděl obkročmo na lavičce, moji prdelku měl přímo před očima a to jeho macatý péro leželo na lavičce a lehce se mě dotýkalo. Zřetelně jsem to cítil. Bob mi napřed dokonale promazal řitní otvor, dost sádla mi vtlačil do díry, dlouhou dobu mě prstil a roztahoval prdelku, až jsem začal žadonit, aby do mě vstoupil.

Bob se přisunul blíž a špičkou svého ptáka mi začal přejíždět po celé rýze od koulí přes řiť až dolů k zádům. Mé kňučení se zesilovalo, nabíralo na intenzitě, a tak Bob přešel k útoku. Nasadil žalud na mou díru, nadzvedl se z lavičky na nohy a začal tlačit.

Bože ten pocit, jak se mě někdo zmocňoval, jak mě začal prznit a prcat. Mrdat a znásilňovat moji díru i mě samotného. Několik zpětných pohybů a pronikání hlouběji a hlouběji jsem nevydržel, pustil nohy, obkroužil je kolem Boba a přitáhl ho k sobě. Trochu to zabolelo, ale já cítil Boba hluboko v mém těle a byl neskonale šťastný.

Můj penis byl opět tvrdý jako mramor, sahal mi v této poloze až na prsa. Bob mě začal pomalu protahovat po celé délce svého penisu a jednou rukou mi přetahoval předkožku mého ptáka od krajního bodu po krajní. Netrvalo to dlouho a oba jsme zaúpěli a začali stříkat. Bob do mě, já na svou pusu, obličej a daleko za svou hlavu.

Po poměrně dlouhé extázi na mě Bob padl celou vahou a oba jsme se vydýchávali. Nevím, jak se to stalo, ale naše obličeje se přiblížily a my jsme si dali první opravdovou pusu. Ne nějak krátkou, bylo to vlastně delší políbení. Já mu přepustil trochu svého semene, co mi uvízlo v puse, a on mi potom olízal celý obličej od toho mého nadělení dočista. Když ze mě vyklouznul, natáhl jsem nohy na lavičku, on si sedl na má stehna, takže se naši ptáci dotýkali. Pak si sedl ještě výš až na moje břicho a můj penis pevně přisedl mezi své půlky. Naklonil se a ještě se snažil vylízat zbytky mého semene z mých vlasů. Pak se ještě stáhl zpátky a několikrát jsme se políbili, zatímco já jsem zvedl ruce a položil je na Boboby lopatky a přitáhl si ho k sobě.

Vrznutí dvěří od fary směrem do zahrady a skřípání štěrku pod šouravými kroky nás vytrhlo z letargie. Rychle jsme na sebe natáhli svršky, vyklouzli rozbitým oknem ze skleníku na vzdálenější straně a začali imitovat práci, kterou jsme měli rozdělanou.

Pan farář se došoural do středu zahrady, kde byla velká kamenná lavice a brzy se bude skvět obnovené jezírko, a položil na ni košík. Popošel k nám a zavolal na nás, ať si jdeme odpočinout. Vrátil se k lavičce, my se přišourali a sedli si každý z jedné strany. Farář vytáhl tři pohárky, otevřel láhev mešního vína a všem nalil.

Dostali jsme pochvalu za skvěle odváděnou práci a za to, jak se vzorně chováme.

Cha cha chá á… Kdyby věděl, že ještě před minutou jsme se po sobě váleli nazí a po provedených sexuálních orgiích, jak by to pojmenoval, kdyby nás viděl.

***

Kid, který těm dvěma evidentně velí, si přede mě stoupá, a zamyšleně na mě hledí.

„Hej, Kene, pojď sem,“ houkne přes rameno na bratra.

„Ano, bratře?“ podlézavě se připlazí Ken a stoupne si po jeho boku.

„Ohol ho. A důkladně. Ale nepodřízni ho,“ zavelí Kid.

Oba se otáčejí, Kid si sedá za stůl a Ken jde ke koním pro nádobíčko. Na to, jací jsou to kentusové, vozí s sebou holení. Jaký div. Trocha vody a už Ken zručně vyrábí z mýdla pěnu na holení. Přistupuje ke mně, ale kupodivu mi nenanáší pěnu na hubu, ale nad ocas a koule.

To mi jako chce oholit ptáka a koule? No už to tak bude. A slova Kida a tom, aby mě nepodřízl, nepatřila zřejmě mému krku, ale mým koulím.

Ken si dává poměrně záležet, nemydlí mi jen podbřišek a koule, ale celého mého ptáka, což je sice příjemné, ale vypadá to poměrně komicky.

Teď bere břitvu a já raději zavírám oči. Kupodivu i v té ožralosti je poměrně zručný a já nabývám domnění, že už to někdy dělal. Několika zručnými tahy ze mě dělá malého chlapečka, dokonce i koule mi zručně několika tahy holí dohladka.

Dlaní kontroluje, jestli je všechno hladké, bere do ruky vědro a čváchá mi jeho obsah do rozkroku. Chladí to až moc a koule se mi mírně stáhnou. Ken si mě zálibně prohlíží a pak znovu dlaní zkontroluje můj hladký podbřišek, mne koule mezi prsty a tváří se spokojeně.

„Hotovo!“ huláká směrem ke Kidovi a spokojeně si jde dopít načatou sklenici toho odporného patoku.

„Skvělé, za chvilku si ho zkontroluju,“ odbrkává Kid a nemá se moc k činu.

Za chvíli se zvedá, protahuje si tělo a dost chlívácky se na mě dívá. Tento pohled nevěstí nic dobrého.

Pomalu se šine k ohni a vytahuje odtud to cejchovací železo se znakem ‚M‘ v kruhu. Je rozžhavené doběla. Kid si s ním připaluje čerstvě ubalenou cigaretu, ale rychle železo odtahuje od obličeje, protože ho žár pálí do obličeje. Mlaskavě potahuje z cigarety a vypouští úzké proužky dýmu, zatímco železem mává sem a tam.

Teď se ke mně přibližuje, je už na dosah a bez sebemenšího upozornění nebo nějakého náznaku, mi přikládá ten kus rozžhaveného železa na čerstvě oholený podbřišek těsně nad kořenem penisu. Nechává ho tam sotva dvě vteřiny, ale jestli jste někdy cítili bolest dvě vteřiny, tak víte, jak dovedou být dvě vteřiny dlouhé. Řvu bolestí, co mi plíce dovolují, a proklínám toho zmrda do všech kolen, ze kterých vzešel.

Mamo a fotrozmrd líně odhazuje železo bokem do prachu dvora a se zalíbením se dívá na odvedenou práci. Pach spálené kůže mi proniká do nosu a s bolestí dohromady dostávám pocit na zvracení a pokoušejí se o mě mdloby.

Na řadu přichází další kokot, aby mi na ránu napatlal vrstvu sádla a vetřel do rány. Nekrvácí to, protože žár spálil veškerá zakončení cév, a rána se tak zakonzervovala. Sádlo se používá i při cejchování telat a hříbat, pro uklidnění rány, což platí i na takto citlivém místě. Ovšem razance, s jakou mi to vtírá do rány, není zrovna uklidňující.

***

Osmnáct jsem už dávno měl a bylo na čase udělat další krok ve svém vzdělání. Začal jsem se motat kolem vykřičených domů, kterých bylo ve městě několik. Od levných zablešených bordelů až po honosné podniky pro místní honoraci. A zde si mě před podnikem všimlo jedno děvče a navázalo se mnou hovor.

„Šušká se po městě, že máš velmi slušnou výbavu, nechtěl by sis udělat dobře s nějakým děvčetem?“

„Takže už se to rozkřiklo, kdopak to vypustil?“ ptám se, ale dívka se jen zachichotala do kapesníčku.

„Takže je to pravda?“ naklání se ke mně a šeptá mi ta slova do ucha.

„No jo, je to pravda. Pán Bůh se mi pomstil nebo snad nadělil štěstí?“ přemítám potichu.

Holce se začaly lesknout oči chtíčem, přitiskla se svými prsy na moji paži a rozkrokem na mé stehno. Její dech se prohloubil a doslova žadonila:

„A ukážeš mi to tvoje nadělení? Potěšíš mě? Moc bych o to stála.“

Žádná ženská se na mě ještě nikdy takto netiskla a mě to nenechávalo chladným. Ještě, že jsem měl na sobě to speciální prádlo, které mi tisklo tvrdnoucího ptáka k břichu. Rozum mi začal padat do rozkroku, a tak jsem přikývnul. Děvče se do mě zavěsilo a vešlo se mnou do toho domu neřesti.

Takový poprask, jaký jsem tam způsobil, snad tento nevěstinec nezažil. Holka, která byla hodně mladá, se zdráhala se mnou souložit, když uviděla to moje nadělení, které bylo už polotuhé. Já si konečně zblízka mohl prohlédnout nahé ženské tělo. Z ohmataných brožurek jsem jakousi představu měl, ale tady jsem si mohl sáhnout, a dokonce mi děvče vše podrobně ukázalo. Jak jsem říkal, bála se s tím kyjem souložit, asi by ji to bolelo, tak mi to krásně dělala rukama a pusou. Přitom mi směrovala moje ruce na její tělo, abych ho hladil a dráždil, a navedla mě i tam dolů a společně jsme prsty projížděli její nitro a okolí. Když jsem začal stříkat, holka byla v extázi také. Hulákala nadšením tak hlasitě, že na dveře zaklepala bordel mamá, jestli je všechno v pořádku.

„Ano, mamá, vše je v naprostém pořádku, za chvilku za vámi přijdu,“ zavolala směrem ke dveřím a dokončila práci na mně i na sobě.

Lola, jak se děvče jmenovalo, mě požádala, jestli bych mohl zůstat sedět v posteli zakryt jen přes klín prostěradlem, že se za chvíli vrátí. Proč bych nezůstal, že jo?

„A můžeš si toho skvělého chlapáka spolu s těmi melouny umýt, zatímco tady nebudu?“

Zvláštní přání, ale proč ne, byl jsem zalepený od zbytku svého semene a i chlupy se mi začaly lepit k sobě. Přikývnul jsem a Lola mi nalila trochu vody do lavóru ve stojanu a na okraj položila šeříkové mýdlo. Vstal jsem a přecházel k umyvadlu. Lola mi dolila sklenku sektem a vyklouzla ze dveří.

Mýdlo opravdu krásně vonělo, a tak jsem si ho na svých chlupech pěkně napěnil a umyl si s ním nejenom vercajk, ale také celé břicho a prsa, protože i tam dopadly zbytky mé smetany. Opláchl jsem se, utřel do připraveného ručníku a zaujal stejnou pozici jako před chvilkou v sedě na posteli s nedbale zakrytým klínem.

Do pěti minut byla Lola zpátky a s sebou přivedla majitelku nevěstince. Trochu mě to překvapilo, ale madam si přisedla ke mně na postel se slovy:

„Lola mi právě vyprávěla, jakého máme skvělého hosta. Jestli je pravda to, co mi říkala, měla bych možná pro vás, mladý muži, nabídku. A mohla by to být víc než jen lukrativní nabídka. Co říkáte?“

„Madam, já jsem tady poprvé. Sice poučen přítelem, ale poprvé se ženou a nejsem si jistý, jestli jsem ten pravý. O co by šlo?“

„Jak říkám, jestli je pravda to, co mi s nadšením vyprávěla Lola, mohli bychom uzavřít vzájemně výhodný obchod. Podstatu bych teprve vymyslela a detaily bychom doladili společně, co myslíte? Dalo by se o tom alespoň uvažovat?“

„To zní zajímavě a mně by se peníze hodily. Máte alespoň nějaký nástřel?“

„Napřed musím vidět to, o čem Lola tolik básní,“ ševelila madam, „koukejte, jak jí ještě teď září oči.“

Pomalu mi stáhla prostěradlo ke kolenům a pak ho odhodila celé. Můj penis měl teď klidovou polohu, líně ležel na mých obřích varlatech a dosahoval mi do půli stehen. Madam vyjelo obočí na vrchol čela, a kdyby tam neměla ofinu, vyletělo by jí ještě výš.

„Panenko Maria, to je nadělení. Vás mi seslal sám Bůh. Můžu?“

„Prosím,“ řekl jsem způsobně a roztáhl nohy.

Napřed opatrně přejížděla po mém ocasu špičkami prstů, pak ho podebrala a potěžkala, shrnula předkožku úplně dozadu a obnažila žalud. Pokračovala v prohlídce a mně se přitom do ocasu začala opět nalévat krev. Zvedla mi ptáka a převrátila mi ho na břicho. Teď se zaměřila na moje koule. Každou zvlášť potěžkala, následně promasírovala, pomačkala, prozkoumala napojení chámovodů a prohmatala nadvarlata. Začala být důslednější a stisky byly čím dál silnější. Potahovala mi koule společně a potom každou zvlášť ke kolenům až do bodu, kdy to víc nešlo. Začala mě plácat po koulích čím dál silněji a následovalo doslovné drcení koulí. Začal jsem mhouřit oči, vzdychat a dokonce i kňourat bolestí.

„Musím zjistit, co všechno vydržíš, a koukám, že sneseš i nějakou tu bolest, to se hodí,“ pronesla mile madam.

Stále měla údiv v očích a smyslně si olizovala rty. Přesunula se na můj pyj, který už byl poměrně tvrdý, a začala ho pevněji prozkoumávat. Přetáhla mi předkožku až úplně ke kořeni a odhalila můj žalud, který prsty prohmatávala, otvírala dírku, jezdila po hraně žaludu a tahala mě za uzdičku. Potom zase předkožku přetáhla přes žalud, zevnitř ji vzala ukazováčky a prostředníčky, zvenku sevřela palci a táhla mi ji do výše, dokud to šlo. Byl jsem tvrdý jako skála.

„Lolo, vazelínu,“ úkosem požádala Lolu, která sáhla do stolku a vytáhla krabičku lékařské vazelíny. Madam do ní sáhla, nabrala notnou dávku na prsty a začala mi ji roztírat po mém dlouhém penisu, ale také po koulích, což byla pro mě novinka. Zaklonil jsem hlavu a nechal ji, ať si dělá, co chce.

„Pojď, přidej se,“ řekla madam směrem k Lole a na mém ptákovi a koulích přistály dvě ruce, které mi způsobily neskutečnou tvrdost a vzápětí neskutečný střik. Lola opět odněkud vytáhla měkkou látku, utřela mi břicho, prsa a pak tu látku přebrala madam a jako maminka mi něžně otřela žalud, předkožku a vše, co ještě na mně zbylo z té megadávky. A to připomínám, že jsem sotva před třičtvrtě hodinou stříkal s Lolou.

Když jsem se uklidnil, madam mi uložila ochabující pyj zpět na koule, ještě ho několikrát pohladila a schovala mi žalud do předkožky. Přikryla mě prostěradlem jen tak, aby mi schovala kořen, ale ochlupení mi koukalo. Hladila mě po podbřišku, natáčela si mé chlupy na prsty a přemýšlela.

„Dnes to budeš mít zadarmo, zítra se zastav a jdi rovnou do mé kanceláře. Personál tě bez problémů pustí a doprovodí. To už budu mít jasno s tím naším obchodem. Přijď ve dvanáct přesně.“

***

Asi jsem bolestí upadl do nějakého stádia bezvědomí a letargie. Bradu mám na prsou a nejsem schopen vnímat. Dostávám další dávku chladné vody na hlavu, která mě částečně probírá. Chladná voda mi stéká po břichu na tu čerstvou ránu a trochu to chladí. Mozek mi začíná postupně pracovat a dostávám se do reality.

Bezva, právě jsem zohyzděný tam dole do smrti. I když mi narostou znovu chlupy, na vypálených místech nenarostou a já toto stigma už nikdy nezakryju.

Snad mám to nejhorší za sebou, snažím se uklidňovat svoje nitro a úpěnlivě se snažím ignorovat tu kurevskou bolest. Moc to nejde a bolestí mi povoluje svěrač močového měchýře. Proud chcanek ze mě proudí a přede mnou se tvoří vydatná kaluž.

„A hele, mladej se z toho pochcal, kdo ví, jestli se dokonce neposral,“ chlámou se oba zmrdi a připíjejí si na skvěle odvedenou práci.

„To sis nemohl odskočit na hajzl?“ prohlašuje Ken a sám málem padá ze židle, hrdý na to, jakej vtip pronesl.

Teď jde ke mně, bere můj ocas do ruky a se slovy:

„Pořádně ti ho oklepu, když ty nemůžeš,“ mi mrská pérem ze strany na stranu. Evidentně ho rajcuje to, že mi ho může držet, protože se začíná soustředit a pomalu mi přetahuje předkožku ze žaludu. Pokračuje nahoru, až se můj žalud zcela odkrývá a vykukuje z předkožky.

„Proč má kurva někdo takové štěstí…,“ cedí mezi zuby. Asi si myslí, že to neslyším, a tak mi zase shrnuje předkožku a žalud do ní zaplouvá. Akci zopakuje ještě asi třikrát hodně pomalu, a i když trpím bolestí, mého ptáka to nezajímá a začíná si lebedit. Prostě dotyk jakékoliv ruky v něm vzbuzuje touhu a chce se předvádět.

Ken mě nakonec plácá z obou stran po mém už tuhnoucím péru, ještě mě na rozloučenou praští otevřenou dlaní zespoda přes koule a odchází za bratrem.

Bude tato sranda už končit, nebo se bude pokračovat v té frašce dál? Následující minuty a hodiny mi brzy napoví a asi se mi to nebude líbit.

***

Ráno po včerejším zážitku v bordelu, nebo spíše v domu lásky, protože tento podnik si nezaslouží srovnávat s nesrovnatelným, jsem nemohl dospat. To skvělé vystříkání napřed od Loly a pak společné od madam a Loly mi nedalo spát a při té vzpomínce jsem byl opět tvrdý jako skála.

Vykřičený dům otvíral až v jednu odpoledne, ale já si říkal, že madam bude úřadovat jistě už dopoledne. Holky se přece také musely naobědvat. Musel jsem se teda nějak zabavit.

A tak jsem opět něco udělal na farské zahradě, která začala pomalu chytat tvary z dob dávno minulých. S Bobem jsme vysekali a vytrhali bodláčí a lebedu, posekali trávu a tam, kde byl původně trávník, se opět začal tvořit. Prořezali jsme keře a stromy, hlavně od suchých větví a těch, které překážely, a zahrada se prosvětlila. Chvilku jsem čistil zarostlý chodník, před polednem jsem se umyl, vzal si čisté oblečení a vyrazil do uličky neřestí nebo snad potěšení?

Zatahal jsem před dveřmi za madlo, od kterého vedl nahoru do domu drát, který někde vevnitř rozcinkal zvonek.

Po nějaké, dost dlouhé chvíli, se dveře pootevřely a ve škvíře se objevila nasupená tvář černého hlídače, který obyčejně v červeném livreji stojí vedle vchodu a se širokým úsměvem láká a vítá návštěvníky. Ten den byl ale v civilu a opravdu fest nasraný. Viděl jsem mu na očích, že je schopný vyprášit nezvaného návštěvníka, který se domáhá vstupu více než hodinu před otvíračkou, a ruší tak klid domu, kde on a holky sotva vstali po prohýřené nocí, dávají se dohromady a snídají, tedy spíš obědvají.

Když mě v těch ještě rozespalých očích rozeznal, jeho zuřivý pohled změknul, pusa se mu roztáhla do širokého úsměvu plného neskutečně bílých zubů.

„Áááááá mister Jan, jdou dál, jdou dál. Madam a děvčata čekají,“ blekotal, otevřel dveře dokořán a s úklonou mě pustil dovnitř. Pečlivě za mnou zamknul dveře, předešel mě a vedl do centrálního salónu.

„Mister Jan,“ prohlásil teatrálně tak, aby to bylo slyšet a mělo náležitou váhu.

Otočilo se na mě minimálně deset párů očí plných očekávání.