• Petřík
Styltvrďárna
Datum publikace19. 2. 2018
Počet zobrazení17888×
Hodnocení4.36
Počet komentářů4
Oceněnípovídka roku 2018

Den poté

Když se Marek konečně probudil, bylo už poledne. Uvědomil si, že leží ve svojí posteli, a na malou chvíli si pomyslel, že celý jeho včerejší zážitek byl jenom velmi špatný sen. Stačil ovšem jenom malý pohyb a okamžitě ucítil chladivou kovovou klícku mezi nohama. Došlo mu, že se vše skutečně odehrálo.

Rychle si sundal trenýrky, které odhalily klícku lesknoucí se v jeho rozkroku. Ta se teď měla stát nedobrovolně jeho součástí. Klícka měla tvar penisu a byla celá vyrobená z kovu. Aby na péru držela, byla přichycená malým kroužkem kolem Markových kulek. Nebylo přímo nepohodlné jí nosit, protože téměř přesně kopírovala tvar Markova ochablého penisu, ale menší nepohodlí přinášel kov, který Marka občas trochu zastudil.

Vstal z postele a ihned zamířil do sprchy. Chtěl ze sebe smýt všechny stopy svého včerejšího zneužití. Po celém těle měl stříkance zaschlého semene, ať už svoje, nebo jeho trýznitelů. Začal je ze sebe doslova dřít dolů, dokud si nebyl jistý, že nezůstala ani kapička. Se zvláštní pečlivostí se potom věnoval svojí dírce, do které se mu včera udělal Tomáš.

V puse pořád cítil chuť Michalova péra, a proto si tak důkladně vyčistil i zuby a jazyk. Vše navíc ještě zakončil několikaminutovým proplachováním ústní vodou. Konečně se cítil čistý. Tedy alespoň po tělesné stránce. Vzpomínky, které se mu neustále vracely, tak jednoduše smazat nepůjdou.

Několik hodin potom seděl na posteli a přemýšlel, co má vlastně dělat. Hrozně se za včerejšek styděl. Hodně ho trápilo, jak snadno se oběma kluků podařilo postavit mu ptáka a co hůř… Dvakrát za sebou se jim tam udělal. Snad není taky na kluky, problesklo mu hlavou.

Vzhledem k existenci kompromitujících videí ale nemohl stejně nikomu nic říct. To by je potom určitě viděla celá škola a všichni jeho kámoši. Ti by to určitě nepochopili a byl tak společensky odepsaný. Navíc, co by si o něm pomyslela jeho Lenka. Určitě by s ním už nechtěla nic mít.

Kdyby ho alespoň ti kluci jenom jedenkrát zneužili a potom už nechali navždy být. To by se s tím Marek snad i smířil. Ale myšlenka, že se ho budou ti dva chlapi znovu a znovu dotýkat, byla pro Marka nesnesitelná. Co muže byt pro chlapa horšího než být sexuálním otrokem jiného muže. Dělat kurvičku nějakým dvěma teploušům, existovat pouze pro jejich pobavení a na povel uspokojit jakékoliv jejich zvrhlé choutky.

Dokud se ale nenaskytne příležitost, jak se z toho dostat, bude muset snášet vše, co si pro něj jeho únosci připraví.

Život s klíckou

První den s klíckou proběhl bez větších potíží. Byla konstruována tak, aby se s ní mohl její uživatel bez problému vyčůrat a stejně tak žádným způsobem nebránila v hygieně a očistě uvnitř schovaného péra.

Jedné věci ale samozřejmě bránila. Tomu, k čemu byla navržená. Marek přemýšlel nad tím, jestli vůbec vydrží neonanovat. Přece jen je to mladý kluk, který má své potřeby a je zvyklý udělat si to alespoň jednou, ale klidně i vícekrát denně. Už po jednom jediném dni bez možnosti ulevit si bývá pěkně nervózní. Kolik takových dní ho ale čeká teď?

V neděli se Marek vydal za svojí holkou, aby se jí omluvil za to, že se na ni v pátek vykašlal. Pravdu jí ale říct nemohl. Ona si samozřejmě ihned pomyslela, že dostal strach z jejich prvního sexu a raději se ani neukázal.

„Můžeme klidně počkat, až budeš připravený,“ řekla mu na to. Naštěstí se na něj ani trochu nezlobila.

Marek se ale před ní styděl a připadal si jak hlupák. Chlap, který se bojí sexu se svojí dívkou. Kdo to kdy slyšel. Byl hrozně naštvaný, protože místo toho, aby byl v pátek večer s ní a konečně se mu podařilo zasunout do tak pěkné holky, tak naopak nějaký jiny kluk vrazil svůj ocas do něj.

Nakonec ho začala Lenka objímat a líbat. To se Markovi moc líbilo a konečně si zase připadal jako normální chlap. Tento pocit ovšem trval pouze do té doby, kdy poprvé poznal hlavní nevýhodu klícky obepínající jeho ptáka. Marek cítil, jak mu do péra začíná vzrušením z Lenčiných dotyků proudit krev. Klícka ovšem okamžitě zabránila jakémukoliv ztopoření a vzniklý tlak v péru mu nebyl vůbec příjemný. Marek cítil, jak se mu jeho nabíhající klacek zarývá do jednotlivých kovových tyčinek klícky, ale víc se již zvětšit nedokázal. Uvědomil si tak, že každé vzrušení bude pro něj utrpení. Po každé si tak vzpomene na své pány, což jak právě pochopil, bylo zcela jistě součástí jejich plánu.

V pondělí ráno Marka probudil hrozný tlak v péru, které se snažilo o ranního stojáka. Studená sprcha ho naštěstí uklidnila a pinďour se mu zase zmenšil. Marek už dva celé dny nestříkal a začínal cítit, že by jeho koule potřebovaly vyprázdnit. Tohle rozhodnutí už ovšem nebylo na něm.

Před tím, než se vydal do školy, nasadil na sebe ty nejvolnější trenýrky, které našel. Přítomnost klícky musel co nejvíce zamaskovat volným oblečením, což se mu nakonec i podařilo. Marek naštěstí chodil na průmyslovku, na kterou chodili převážně jenom samí kluci. Nemusel se tak obávat žádného stimulu, na který by se jeho ocas snažil zareagovat.

První dny ve škole probíhaly bez větších potíží, i když s drobnými komplikacemi.

Na záchodech se musel začít zcela vyhýbat chození na mušle, protože klícku by kámošům asi jen těžko vysvětloval. Trochu složitější to měl Mára v tělocviku. V šatně se musel převlíkat hodně opatrně, aby si nikdo konstrukce nevšiml. Volné trenýrky naštěstí vše zamaskovaly. Školní sprchy samozřejmě taktéž nepřipadaly v úvahu, což byl ovšem větší problém. Začal tím totiž vybočovat z řady a mohl tak vzbudit u někoho podezření, že není něco v pořádku. Vždy se mu ale podařilo na něco úspěšně vymluvit.

Dny plynuly a stejně tak rostl přetlak v Márových koulích. Tolik dní bez jediné možnosti si alespoň trochu ulevit ještě nikdy nezažil. Měl pocit, jako kdyby mu každý den někdo tajně podstrčil několik tabletek viagry. Péro se mu teď snažilo vztyčit každou chvílí.

Začínalo mu to lézt na mozek a jako vedlejší efekt rostla i jeho agresivita a podrážděnost. To se projevovalo hlavně při fotbale, kde si svoji sexuální frustraci vybíjel na spoluhráčích a nejeden z nich tak skončil s pěknou modřinou.

Nejvíc mu byla klícka těsná, když trávil čas se svojí holkou, ale ke vzrušení stačilo i mnohem méně. Třeba pěkná holčina na ulici nebo nekonečné diskuze jeho kamarádů, kteří neměli na práci nic jiného než neustále probírat holky a metody, jak je pořádně opíchat. Jenže jeho kámoši se mohli alespoň každý večer vyprázdnit, což bylo Markovi odepřeno. Ten si ho mohl nanejvýš zchladit studenou vodou.

Nenuťte mě k tomu

Po dvou týdnech dorazila Markovi na mobil obávaná zpráva od jeho únosců, obsahující čas a místo setkání. Markovi po jejím přečtení doslova píchlo u srdce. Zbytek dne tak strávil očekáváním večera, kdy se chtě nechtě bude muset sejít se svými trýzniteli.

V určený čas se Marek měl dostavit k polní cestě, která se nacházela na okraji sídliště.

Markovi se tam samozřejmě vůbec nechtělo, ale vzhledem k okolnostem neměl jiné volby. Celou cestu musel myslet pouze na to, co ho dneska čeká. Co si po něj oba kluci asi připravili. Představa, že se ho budou zase dotýkat dva chlapi a zneužívat jeho tělo ke svému uspokojení, ho nesmírně trýznila. Jeho kámoši si to budou dneska večer rozdávat se svými holkami, zatímco on bude muset uspokojovat dva teplé kluky. Proč právě jeho dostihl takový osud?

Když Marek v dálce uviděl oba únosce, o to víc znervózněl. Jak se k nim blížil, začaly se mu vracet vzpomínky na onu osudnou noc, kdy byl přinucen poprvé v životě vykouřit péro a co hůř, jiný kluk mu ho vrazil do zadku. Několikrát se už málem otočil a začal utíkat, ale důsledky takového činu by pro něj byly nedozírné. Nakonec došel až k nim.

„Tak co Marku, jak se daří. Co klícka, netlačí tě někde?“ zeptal se ho škodolibě Tom.

„Ne,“ odpověděl Marek jednoslovně. Byl hrozně nervózní a celý se chvěl.

Michal si toho hned všiml a snažil se ho trochu uklidnit: „Neboj se, dneska tě nikam nepovezeme. Za chvíli už budeš zase doma.“ Markovi se sice trochu ulevilo, přesto ale tušil, že zadarmo to nebude.

„Sundej si šortky a pochlub se nám,“ přikázal mu Tom natěšeným hlasem. Marek poslech a stáhl si své šortky i trenýrky ke kolenům. Připadal si hloupě, a přestože už ho nahatého viděli, pořad se před nimi styděl.

Tom klícku odemkl malým a složitě vypadajícím klíčkem. Jemně Markovi promnul kulky i pindíka a důkladně si ho prohlédl. Bohužel mu ale Tom nic víc nedělal. Pouze konstatoval: „Žádné otlačeniny. Vše se zdá v pohodě.“ To už mu ale klícku opět nasazoval a bylo tedy jasné, že dnes nemají v úmyslu dovolit mu jakýmkoliv způsobem si ulevit.

Ne, že by toužil před nimi onanovat, ale raději to než prožívat další dny tuhle agónii. Odhodlal se tedy žadonit: „Kluci, prosím, dovolte mi se dnes už konečně udělat. Už to déle nevydržím.“ O věc, na kterou má každý kluk právo, musí Marek žadonit jako otrok. Styděl se sám před sebou.

„Promiň, dneska ještě ne,“ povídá Tomáš. „Chápeme ale tvé pocity. Jsme přece taky chlapi a je nám jasné, že každý kluk má své potřeby. Takže přesně za čtyři dny ve stejný čas tě tady budeme čekat. Když budeš poslouchat, tak máš mé slovo, že budeš odměněn. Rozumíš?“ oznámil přísným tónem Tomáš.

„Ano, rozumím. Budu tady,“ odpověděl sklesle Marek. Další čtyři dny sebezapření. Jak tohle asi zvládne? ptal se sám sebe.

„Výborně. Teď ale to hlavní, proč jsme tě dnes pozvali.“ Michal otevřel dveře auta, ze kterých vystoupil nějaký týpek s maskou na hlavě. Marek při pohledu na něj dostal strach. To už ho ale Tomáš držel pěvně za ruku, aby náhodou neutekl.

„Klid. Nic se ti nestane. Tady náš host by rád, aby si mu ho se vším všudy vykouřil.

„Cože?“ vykřikl Marek překvapeně.

„Jo, teď a tady,“ povídá škodolibě Tomáš.

Tohle Marek nechtěl. Přece nebude kouřit každému chlapovi, kterého mu přivedou. To, že byl donucen hulit Tomáše a Michala, s tím byl už svým způsobem smířený. Alespoň teda do té míry, do jaké se může heterosexuální kluk s něčím takovým smířit. Ale dalšího ptáka v hubě už nezvládne.

„Tohle dělat nebudu. To už je moc,“ zakřičel naštvaně Marek.

„Já tě ale nežádám,“ reagoval zlostně Tomáš na Markovu zpupnost.

„Ne. Nebudu to dělat,“ zatnul se Marek.

Tohle už Tomáše pěkně rozzuřilo. Chytil Marka pod krkem a přitlačil ho ke kapotě auta. Marek měl sotva možnost nadechnout se.

Tomáš se zlostně podíval Markovi do očí a povídá: „Divím se, že jsi to ještě nepochopil. Celé tvoje tělo teď patří mně. Tobě na něm nepatří vůbec nic. To já rozhoduju, co budeš dělat a co ne. Já určím, koho budeš kouřit a koho ne. To, jestli budeš stříkat, to zaleží jenom na mně a na nikom jiném. O tom ty nerozhoduješ. Když já budu chtít, tak se ani nevychčiješ, což už si taky poznal na vlastní kůži. Takže jestli si pořád myslíš, že máš nějakou svobodnou vůli, tak jsi na pěkném omylu.“

Potom Marka pustil. Ten se ihned složil k zemi. Tomáš se podíval na klícku mezi jeho nohama a řekl: „Vždyť ty bez mého souhlasu ani neopícháš svoji vlastní holku.“

Markovi stékaly slzy po tváři a cítil se naprosto bezmocně. Opravdu nad ním mají naprostou moc.

Když se Tomáš uklidnil, povídá: „Navíc tohle není žádný cizí kluk, ale jeden z tvých kámošů z party, se kterou tak rád chodíš hrát fotbal.“ Marek se jen nevěřícně podíval Tomášovi do očí, jako by hledal známky lži. To Tomáše pobavilo. „To sis myslel, že v tak velké skupince kluků nemáte žádného teplouše? Když jsem ho potkal v našem baru, musel jsem ho do toho všeho zasvětit. On ani nezaváhal a s mojí nabídkou ihned souhlasil.“

„Jo a mimochodem, neptej se na jméno, stejně ti ho neřekneme.“

Mezitím šokovanému Markovi zamkli ruce do pout, aby nedělal nějaké hlouposti, a přinutili ho kleknout si. Kluk v masce k Markovi ještě ani nepřistoupil a už si netrpělivě rozepínal poklopec. Před Markem se tak za okamžik objevil slušně vyvinutý klacek s hezky nalitými koulemi. Ty byly k Markově nelibosti hustě zarostlé tmavě černými chloupky.

Péro se před Márovým obličejem začalo okamžitě topořit a už za malý okamžik mířil k tmavé večerní obloze zcela odhalený a lesknoucí se žalud.

Kdyby byl Marek na kluky, asi by ho tato scéna zaujala. Marek ale na kluky nebyl a topořící se ocas jen několik centimetrů před jeho obličejem nebylo zrovna to, po čem by toužil.

Marek nikdy nepatřil mezi ty kluky, kteří pokukují po ostatních ve sprše, ale přece jen mu to občas nedalo a mrknul se, jak jsou jeho kámoši vyvinutí v porovnání s ním. Dle tmavé barvy a neupravenosti ochlupení, ale i podle velikosti samotného čuráka mohl eliminovat značnou část svých kámošů. Ať už se jednalo o blonďáky nebo ty, kteří o sebe trochu víc dbají.

„Až zjistím, co za hajzla přede mnou právě stojí, tak ho zabiju,“ říkal si Marek sám sobě, zatímco pozoroval kapičku touhy, která se zrovna objevila u ústí močové trubice.

Teď mu to ale nebylo nic platné, protože do pusy ho bude muset vzít na 100 procent.

„Kuř,“ přikázal mu Tom.

Marek tak musel po více než dvou týdnech svými rty opět uspokojovat ocas dalšího nadrženého kluka. To, po čem vždycky toužil od svojí holky, teď musí naopak on dělat klukovi.

Marek původně očekával, že ho Tomáš a Michal chtějí jen pro svoje vlastní potěšení a ne, že ho budou podstrkovat každému teploušovi, kterého potkají. Jeho situace je horší, než si myslel.

Kouřit péro teplého kámoše mu bylo hrozně proti srsti, a navíc mu vůbec nechutnalo. Zdálo se mu, že si ho snad několik dní neumyl, aby si musel Marek řádně vychutnat jeho aroma. Přesto všechno se ale snažil jeho výstřik co nejvíce oddálit, a to i za cenu delší kuřby. Myšlenka, že zase bude muset spolykat chlapskou mrdku, byla pro něj jen velmi špatně stravitelná. Přesto se tomu ale vyhnout nedalo a Marek nakonec poslušně hltal jednotlivé dávky teplého semene směřované přímo do jeho krku. Ten hajzl se na něj navíc pěkně připravil, protože takovou nálož mohl nahromadit jen po několikadenní zdrženlivosti.

Když bylo po všem, Marek jen zhluboka vydechoval a snažil se nepozvracet. Kluk si zapnul poklopec a mlčky se vrátil do auta. Tomáš s Michalem taktéž beze slova nastoupili a bez váhání odjeli z místa činu.

Marek tam ještě chvíli klečel na zemi a nemohl uvěřit tomu, že právě vykouřil kámoše z party. Kdo ho mohl takto zradit? Vzhledem k tomu, že ptáka onoho zrádce viděl až nezdravě blízko, snad by ho i poznal. Jenže s klíckou teď nemůže do sprch, takže jeho odhalení je mu prozatím zapovězeno.

Za čtyři dny ovšem čeká Marka zkušenost, na kterou jen tak nezapomene. To ale až v příštím díle.

Hodnocení
Příběh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (55 hlasů)
Vzrušení: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (55 hlasů)
Originalita: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (52 hlasů)
Sloh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (52 hlasů)
Celkem: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (59 hlasů)

Komentáře  

+5 #4 Odp.: Teploušem proti své vůli - 2. Udělejte mi to, prosím!oujé 2018-02-23 17:20
Jako chápu, že se někomu líbí fyzický násilí, ale tohle je mnohem lepší. Prosím pokračování!
Citovat
+6 #3 Proč neJimmy 2018-02-22 01:23
Pěkně se to čte, žádný šílenosti ohledně stovek ran rákoskou, kopanců do koulí a úderů do břicha pokud možno současně ;-) Průběh ani není jednoduše očekávatelnej.
Jenom nevím, jestli by Marek kamaráda, i když maskovanýho, nepoznal :)

"zamkli (mu) ruce do pout" - vzrušilo mě to, a nejen...
Těším se na další díly!
Citovat
+8 #2 Odp.: Teploušem proti své vůli - 2. Udělejte mi to, prosím!Fix 2018-02-20 12:39
Zrovna včera som rozmýšľal či ešte bude pokračovanie :D je to super píš ďalej len trocha rýchlejšie :-D:-D:-D:-D :lol:
Citovat
+12 #1 mňam:-)tom 2018-02-19 22:22
piš dál.... super téma:-))
Citovat