Někteří čtenáři mají dobré nápady na povídky, ale neumí nebo nechtějí je dotáhnout do finálního textu, jiní autoři zase umí dobře psát, ale hledají potřebnou inspiraci. Obě skupiny se mohou potkávat právě zde.
Někteří čtenáři mají dobré nápady na povídky, ale neumí nebo nechtějí je dotáhnout do finálního textu, jiní autoři zase umí dobře psát, ale hledají potřebnou inspiraci. Obě skupiny se mohou potkávat právě zde.
Komentáře
***
Ne, nejsi zkažený. Věř mi, že nejsi,. Kdysi u nás pracoval ošetřovatel, moc hodný tichý kluk. Jednou na noční jsme si začali trochu víc povídat a on se mi svěřil s tím, že ho zneužíval otčím. Ten rozhovor nedovedu popsat jinak, než že duševně zvracel. A víš co bylo nejhorší? On si myslel, že je to jeho vina. Že třeba mohl něco říct, mohl utéct, mohl odmítnout, dokud to bylo ještě v rámci občasného plácnutí po zadku. Ale jak? Byl to jenom kluk, mimo to, tehdy se o tom prakticky nemluvilo, nevěděl kdo by mu mohl pomoct.
Nevím co s ním je, po odchodu z Prahy jsem na něj ztratil kontakt. Ale doufám, že se z toho dostal...
Že si to řeknou, nebo si dají slůvko, kterým se vše zastaví? Jsme snad lidi, co se umí domluvit a říci si své potřeby.
Ještě pro Kashttana - kdyby Tě náhodou kousla múza s dalšim pokračováním Zažehnutí, byl bych šťastnej jak b(B)lecha
Ještě pro Kashttana - kdyby Tě náhodou kousla múza s dalšim pokračováním Zažehnutí, byl bych šťastnej jak b(B)lecha
Dělat někomu, co se nelíbí buď mně, nebo jemu, by mě taky
nebavilo, ani nepřišlo etické. Jde o hru :)
a přišlo by mi to silně nechutné, i kdyby to tam bylo vylíčeno v negativním světle.
Ale za mě bych zkusil odpovědět, proč se mi třeba líbí ponižování. Jako pro gaye je pro mě samozřejmě klučičí nebo mužské tělo něco krásného, v podstatě předmět uctívání, a když něco uctíváte, tak tomu chcete sloužit. Přijímáte od druhého kluka nebo kluků tu drsňáckou, mužnou energii, učíte se od nich být mužem, když se vám třeba toho v tom momentě nedostává. Když ponižujete vy, tak zase vy učíte jinýho týpka být chlapem, čímž jste za frajera. Samozřejmě tím, že mám kluka, většinu těch představ nemůžu naplnit, což ovšem neznamená, že by mě nerajcovaly, zvlášť s příchodem jara.
Ale na kriminálku/sci -fi - neb některý teorie kolem toho jsou vyloženě scifi, tak na to já nemám buňky, kriminálku napsat už prostě chce umět psát. Není to lehký žánr jako komedie/romance. Nemůžeš si tam dovolit ujet ve faktech, chce to přemýšlet, musí to mít logiku, souslednost, chce to znalost reálií, faktů, propracovanost příběhu. U fantazy romance si prostě něco, co ti ujede v ději okecáš jak chceš (magie, nějaký super schopnosti), u komedie se to většinou taky dá prostě zamluvit. U detektivky s takhle vážným tématem už to jde prostě blbě.
Nechci se dotknout autorů drsnějších povídek, ale třeba totálně nechápu, jak někoho může vzrušovat znásilňování jiného člověka. Jistě, vím, že se to děje, jen to nechápu. Pro své potěšení, často zvrhlé udělám z někoho jiného nešťastnou trosku. Však co, hlavně, že já si užiju.
V arabských zemích je zvyk unášet malé kluky, nebo si je rovnou koupit od příbuzných, nechat je nalíčené tančit až do vyčerpání a jakési podivného tranzu a potom je hromadně -----. Příjde to někomu vzrušující? Mně teda ne....
Nemyslela jsem to tak, že by to byla erotická knížka o dětěch a jejich zneužívání. Myslela jsem to jako kriminální zápletku kde by novinář měl bokem vztah s nějakým jiným klukem př. detektivem nebo někým, to dle libosti a k tomu by se zabývaly touhle... no tímhle "případem" zneužívání.
Nemyslela jsem to jako popis erotiky s dětmi. Kdepak.
Spíš jako kriminálku. Jakože nějaký Epšteinův Pedoisland a nějaká povídka o tom, jak to novinář se snaží dostat na světlo boží, jak odhaluje co se tam děje a jak mu v tom zkorumpované okolí brání, plus mu třeba někdo jde po krku.
Takže tak.
Tvrďárny nečtu, ale to téma je, i tam musí být pravidla, alespoň si to myslím. Pochopila jsem to tak, že na OP je v této sekci co číst. Má své autory i čtenáře.
Když někdo mučí dítě, jakkoliv, je to hnus. Jizvy jsou na těle i na duši, většinou na celý život. Děti ne, to je fakt moc.
Ale proč děti a ještě jak... ? Divím se, že vůbec měla tu odvahu to sem plácnout...