Exotický Tchaj-wan – I. Překvapení v Taipei

Po letech se mi nečekaně ozval Pavel. Po ne příliš šťastném konci jedné z mých dřívějších cest do Bruselu, kde jsme se spolu seznámili a prožili jeden krásný večer a ještě krásnější noc, se mi teď nechtělo ani věřit, že je to on.

Začal s rozpačitou omluvou za nevydařený konec našeho tehdejšího setkání a snažil se vysvětlit důvod svého tehdejšího chování.

„Považoval jsem to tehdy za jednorázovou epizodu a nechtěl jsem, abys měl problémy nebo výčitky z toho, co se odehrálo. Mnohokrát jsem si ale vzpomněl na ty krásné zážitky a litoval jsem unáhleného přerušení kontaktů.“

„Nemůžu říci, že by mi to tenkrát bylo úplně jedno, a nečekal jsem to. Ale jsem rád, že ses přeci jen ozval,“ pokusil jsem se ho uklidnit a snažil jsem se, aby v mém hlase nebylo poznat výčitku.

„Od té doby, co jsme se viděli naposled, jsem ve firmě povýšil a již druhým rokem pracuji jako šéf zastoupení tady v Taipei, hlavním městě Tchaj-wanu. Navázal jsem mnoho užitečných kontaktů a mimo jiné i s počítačovou firmou, která se snaží o uplatnění na trhu nových členských zemí Evropské unie. Okamžitě jsem si na tebe vzpomněl a chtěl bych ti navrhnout, abys zvážil, jestli už není čas udělat se v byznysu pro sebe,“ pokračoval už klidněji.

„Mohl bys přiletět na Tchaj-wan, kam tě samozřejmě zvu s tím, že předem zprostředkuji všechny kontakty. Jestli ale jsi se svou pozicí ve firmě spokojen a chceš i dále pro ni pracovat, informuj o mé nabídce vedení firmy a já už zařídím oficiální pozvání. Samozřejmě že i v případě oficiální návštěvy budeš mým hostem a budeš jistě překvapen, co všechno se dá v Taipei zažít.“

Jeho nabídku jsem rád přijal a s vedením firmy jsem se domluvil, že budu jednat sice jménem a na účet firmy, ale iniciativa je plně na mně, včetně lákavé sumy vyjádřené v procentech z případného profitu získaného na základě mnou sjednaných smluv.

U obchodní a kulturní kanceláře v Praze, která z politických důvodů pouze supluje diplomatické zastoupení Tchaj-wanu v naší republice, vybavila sekretářka vstupní vízum a zajistila potřebné letenky. Po zkušenosti s komplikacemi při mém letu na Island jsem jí ale zdůraznil, aby do objednávky letenky neuváděla můj doktorský titul. Sice tehdejší záměna mého právnického doktorátu za medicínský mě zpočátku přivedla na palubě letadla do složité situace, ale nakonec se vše v dobré obrátilo a s některými členy palubního personálu jsme si užili nadstandardní hotelové sexy kratochvíle. Protože ČSA spoje na Tchaj-wan neprovozují, svěřil jsem se do rukou společnosti China Airlines, která z Amsterodamského letiště Schiphool létá s mezipřistáním v Bangkoku až do cíle mé cesty.

Patnáctihodinový let na palubě luxusně zařízeného letadla, který mi tentokrát díky vzdálenosti i důležitosti mého poslání firma zajistila v byznys třídě, ubíhal příjemně. Součástí zmíněného luxusu byla i jemnou kůží potažená sedadla, která se dala upravit sklopením na lůžko a která mimo jiné v opěrce skrývala monitor pro sledování video programů i podávání průběžných informací včetně polohy letadla během letu. Také měkké polštářky, přikrývky a další drobné služby nabízené usměvavými letuškami poskytovaly maximální pohodlí.

Spolu s velkým výběrem asijských specialit i výrobků světové kuchyně a kvalitních vín, které nabízelo palubní menu, panovala v letadle příjemná atmosféra, která ovlivnila i sblížení s cestujícím pohodlně usazeným na sousedním sedadle. Zajímavě mi vyprávěl o svých častých cestách po zemích Východní Asie a já se zase pochlubil svými zážitky, samozřejmě že ne všemi, z mých cest po Skandinávii, Islandu nebo Izraeli.

Po několika hodinách letu se letadlo ponořilo do tmy a světla v kabině byla také ztlumena. Požádali jsme o přikrývky a popřáli si vzájemně dobrou noc. Soused si ještě při světle malé lampičky umístěné nad sedadlem četl, já jsem ale hned usnul, jako když mě do vody hodí.

Nevím, jak dlouho jsem spal, když jsem ještě v polospánku ze sousedova místa slyšel těžké a trhavé dýchání. Ještě ne zcela probraný jsem chtěl přivolat letušku a požádat ji o pomoc v domnění, že se jedná o nějaký zdravotní problém. Nebylo by to poprvé, co jsem se do podobné situace na palubě letadla dostal.

Když jsem se ale v šeru rozkoukal, všiml jsem si pravidelného nadzvedávání přikrývky, pod kterou měl soused schované obě ruce, a došlo mi, o co jde. Představa masturbujícího souseda mě tak rozrušila, že jsem si také zajel rukou do kalhot rozepnutých již dříve kvůli pohodlí a vysvobodil jsem z těsných slipů uvězněný penis, který ochotně vyskočil na svobodu. Abych ho trochu uklidnil, začal jsem pod přikrývkou masturbovat také. Představoval jsem si přitom nejen, jak soused masturbuje, ale má fantazie si hned vykreslila odvážnější obrázky, že jsem dostal chuť se na jeho proháněný penis nejen podívat, ale ještě raději sáhnout a sevřít ho v dlani.

Vzrušení se mě zmocnilo do té míry, že jsem zapomněl na ostych i opatrnost a druhou rukou jsem se nenápadně vkradl pod sousedovu přikrývku, kde jsem nahmatal jeho ruku i předmět mého zájmu. Uvolnil mi místo, a tak jsem začal honit nejen svůj, ale i jeho penis. Tuto pozornost přijal bez zvláštní reakce, jen se přisunul ke mně blíže, abych měl k němu lepší přístup.

Protože měl teď obě ruce volné, vyndal z kapsy sedačky cestovní taštičku, které nám letušky cestujícím v první třídě hned na začátku letu rozdaly. Obsahovala mimo kosmetických propriet, ponožek, zubního kartáčku s pastou a osvěžujícího ubrousku, také prezervativ. Roztrhl jeho obal, opět beze slov odsunul trochu moji ruku, prezervativ si navlékl na penis a zase mi ho zpátky svěřil. Co se týká prezervativů, těmi obohacovala nejdříve taštičky s toaletními potřebami francouzská letecká společnost Air France, ale brzy ji začaly napodobovat i jiné společnosti.

Pokračoval jsem v masturbaci a zanedlouho cukající se pyj plnil prezervativ vystřikovaným semenem. Špička na vrcholku prezervativu ho byla brzy plná a další dávky semene ho naplňovaly tak, že jsem měl obavy, aby nepraskl a nezpůsobil na přikrývce skvrny, které by asi letuškám prozradily, jaká „nehoda“ se mu přihodila. Když se konečně příval zastavil, opatrně prezervativ stáhnul, zabalil ho do ubrousku, kterým si nejdříve penis řádně osušil a vrátil zpátky do taštičky.

Němohra však pokračovala dál. Soused opět beze slova vyndal z mé taštičky stejný prezervativ s ubrouskem a po paměti ho pod přikrývkou navlékl pro změnu na můj penis. Zavřel jsem oči a má fantazie povzbuzená jeho počínáním pokračovala v představách toho, co bych s ním mohl prožít, pokud bychom nebyli na palubě letadla, ale na příhodnějším místě a živě jsem si představil požitek ze společné chlapské soulože.

Mé snění ale netrvalo dlouho, protože po nenápadné a zkušeně provedené masturbaci jsem po chvíli i já naplnil svůj prezervativ. Podle jeho vzoru jsem plný prezervativ po sejmutí a otření penisu zabalil do použitého ubrousku. Představa, jak nemilé asi bude překvapení toho, kdo bude sousedovu taštičku s potřebami uklízet, mě vedla k tomu, že jsem prezervativ nevrátil do taštičky, ale zašel jsem se ho na toaletu zbavit jako nežádoucího důkazu.

Uvědomil jsem si, že naše počínání mohl klidně někdo z cestujících nebo personálu pozorovat. Rozhlédl jsem se po ztemnělé kabině, ale všude byl klid, cestující nerušeně podřimovali a ani žádná z letušek nebyla v dohledu. Ještě chvíli jsem si spokojeně (aby také ne, po takovém zážitku) zdříml, a když jsme přistáli v Bangkoku, rozloučil jsem se s příjemným sousedem, který již byl v cíli své cesty.

Procházkou po hale letiště v Bangkoku, kde jsem obdivoval exotickou výzdobu, především všude vystavené a důmyslně naaranžované krásné, pestře barevné orchideje, jsem strávil příjemnou hodinovou přestávku. Po výměně posádky jsme pokračovali stejným letadlem v další cestě. Po třech hodinách teď už ničím nerušeného letu jsme přistáli na letišti v Taipei, kde mě v příletové hale očekával Pavel.

Poznal jsem ho již z dálky, protože téměř o hlavu převyšoval ostatní čekající. Byl opálený a ve světlém obleku vypadal skvěle. Přijel pro mě taxíkem s vysvětlením, že nerad v přelidněném městě řídí a chtěl si se mnou cestou v klidu popovídat o programu příštích dní.

Když se mě vyptával, jaký byl let, svěřil jsem se mu se svým nočním zážitkem. „Měl bych ti to závidět,“ prohlásil se smíchem. „Ale už jsem také něco podobného zažil a je to docela pikantní situace, ne?“

Zeptal se mě ještě, jestli mi nebude vadit, když mě představí své manželce, která je na Tchaj-wanu s ním. Viděl jsem, že je z toho návrhu trochu nervózní, tak jsem ho uklidnil.

„Právě naopak, nemysli si, že se rád neseznámím s jistě pěknou ženou, když sis ji vybral, a snad si nemyslíš, že neumím ocenit i ženskou krásu,“ ne zcela upřímně jsem ho ujistil. Teď si už uklidněně zamnul ruce a jen jakoby mimochodem poznamenal, že to pěkně zapadá do jeho plánů.

Značný časový posun na mě přece jen zanechal stopy únavy. Vždyť doma bych si dával pozdní večeři a tady si místní obyvatelé už pochutnávají na snídani. Pavel mi poradil, abych si několik hodin odpočinul a pokusil se je prospat, a tak se dostat psychicky i fyzicky do souladu s místním časem.

Souhlasil jsem a taxík zamířil tedy do hotelu Formoza, kde jsem měl rezervovaný pokoj. Formoza je původní holandský název ostrova Tchaj-wan, jak jsem se dočetl v cestovatelském průvodci, který jsem si před cestou důkladně prostudoval, abych se seznámil nejen s historií a zeměpisnými údaji, ale také se zvyky místních obyvatel. Nerad bych se při obchodních i společenských setkáních dopustil nějakých prohřešků proti místní etiketě.

Dlouho jsem ale nemohl usnout, stále se mi vracely myšlenky jak k dnešnímu zážitku z letadla, tak i ke vzpomínkám na chvíle prožité s Pavlem v Bruselu. Byly tak živé, že udržovaly můj penis v neustupující erekci. Teprve když jsem si v koupelně ve vaně plné horké vody ulevil masturbací a praménky spermatu se rozplývaly ve voňavé pěně, uklidnil jsem se a konečně se propadl do neklidného spánku plného vzrušujících snů.

Večer mě Pavel vyzvedl v hotelu a v nedaleké typické čínské restauraci jsme povečeřeli společně s jeho manželkou a ještě dvěma manželskými páry, jedním českým a jedním holandským. Pavlova manželka byla drobnější, velice pohledná tmavovláska, která si i svým příjemným a bezprostředním vystupováním časem získala i mé sympatie. Již od počátku si mě totiž prohlížela s velkým zájmem, který se ale snažila nedat najevo, ale já jsem potřeboval trochu času, abych se zbavil původních antipatií, které jsem k ní choval od té doby, kdy jsem se v Bruselu dozvěděl, že je Pavel ženatý.

Obával jsem se, jestli jí o mně Pavel neprozradil něco, co bych si zrovna nepřál. Sama mi po chvíli vysvětlila, že na mě byla zvědavá, protože Pavel na mě často vzpomínal. V té chvíli jsem si umínil, že musím na Pavlovi vyzvědět, jak se k tak zajímavé ženě dostal, a co ho vedlo k tomu, že se nakonec i oženil.

Večeře byla zajímavá, pestrá a skládala se z nejméně osmi chodů. Před každým hostem bylo v angličtině a také čínskými kaligrafickými znaky vyvedeno menu, které nás čekalo. Když jsem si ho prostudoval, prohlásil jsem, že se předem omlouvám, ale takové množství jídla nemůžu nikdy zvládnout. Pavlova manželka se jen usmála a ujistila mě, že jistě všechno zvládnu.

Pavel mě varoval, ať si zvykám, protože zítra nás čeká oficiální večeře s vedením firmy, která uvažuje o obchodní spolupráci. Naštěstí jednotlivé porce, na rozdíl od našich zvyklostí byly jen malé, každý chod byl doplněn malým kalíškem silného rýžového alkoholu pro lepší trávení a celá večeře trvala téměř tři hodiny, takže jsem to skutečně zvládl. Cítil jsem se nakonec dobře a přemýšlel jsem, co s načatým večerem.

Rád bych se porozhlédl po městě a snažil jsem se to Pavlovi naznačit. Pavlova manželka Martina, která mi při večeři se sklenkou místního silného rýžového destilátu v ruce nabídla tykání, které jsme také zpečetili docela letmým polibkem, můj předchozí návrh rázně odmítla.

„Dnešní večer jsi mým hostem, a jak znám Pavla, budete mít jistě ještě dost času si spolu nočního života v Taipei pořádně užít.“

Rozloučili jsme se s ostatními účastníky večeře a odjeli jsme do domku, který si na předměstí pronajali. Ve dveřích nás uvítal mladý muž, kterého Martina představila jako jejich majordoma. Byl to pohledný mladík, jehož funkci v domácnosti jsem pochopil až později.

Přes bohatou večeři jsme zvládli ještě několik šálků výborného čaje a mísu ovoce, z něhož jsem některé druhy ani neuměl pojmenovat. Všechno chutnalo výborně. Když jsme se rozloučili a Pavel mě odvážel zpět do hotelu, zeptal se mě, co říkám na jeho paní.

„Musím se ti přiznat, že je sympatická a asi si na ni musíš dávat pozor. Jistě musíš odhánět zástupy nápadníků.“

„Spíše nápadnic,“ zareagoval s úsměvem Pavel.

„Tak to jsem docela zvědavý, jestli mi někdy prozradíš, jak jste se spolu seznámili a jak vám to klape, když znám tvoje záliby,“ dodal jsem pod dojmem toho, že jsem se přesvědčil, jak se k sobě chovají a vše nasvědčuje tomu, že jim to v manželství klape.

„Neboj, ještě budeme mít během tvého pobytu dost času, abych ti to všechno vysvětlil,“ ujistil mě.

Druhý den jsme zvládli většinu jednání a zbývalo už jen překontrolovat překlady návrhů smluv a přehledy nabídek.

Večer jsem absolvoval večeři, před kterou mě Pavel varoval. Uskutečnila se v restauraci na čtyřicátém poschodí moderní výškové budovy, odkud byl nádherný pohled na noční město s budovami Národní opery, muzea a dalších staveb v tradičním čínském stylu obklopujícími velké náměstí. Na kulatém stole se postupně objevilo dvanáct chodů, jeden lepší než druhý. Podle hostitele jsem měl možnost ochutnat to nejlepší z čínské kuchyně, protože se zde sešli kuchařští mistři ze všech částí Číny a připravují vždy nejlepší speciality z jejich oblasti. Dokonce i černé vejce, před kterým mě známí v Praze varovali, jsem zvládl bez problémů. Jediné, co jsem ani do konce svého pobytu nezvládl, bylo zacházení s hůlkami, které hostitelé používali místo příborů. Mé pokusy budily obecné veselí a po zpočátku formálním chování jsme končili v přátelské atmosféře, která ovlivnila i další jednání a projevila se také v pozitivních výsledcích celé cesty.

Po ukončení jednání jsme se vypravili na prohlídku města. Fascinovalo mě prolínání moderní architektury s tradičním slohem i střetávání se kultur a náboženství. Navštívili jsme buddhistickou svatyni i křesťanský chrám, před kterým nevidomí prováděli masáže přímo na ulici. Navrhnul jsem Pavlovi, že bych je rád vyzkoušel.

„Nemusíš mít obavy, že o něco přijdeš, už jsem na to myslel a budeš jistě i s masáží, kterou jsem naplánoval, spokojen,“ s tajemným úsměvem mě uklidnil.

Při procházení uličkami tržnice v centru města, kterou tvořily nejen stánky se vším možným zbožím, ale i malé restaurace, jsme dvakrát narazili na skupinky mužů zaujatých podívanou na chlapíka, který stahoval právě zabitého hada a zachycoval jeho krev. Chtěl jsem si udělat několik video záběrů, ale málem jsem přišel o kameru. Pavel mě poučil, že takové rituální zabíjení hadů je na Tchaj-wanu oficiálně zakázáno, ale úřady je tiše trpěno. Zejména muži považují požívání hadího masa za silné afrodisiakum. „Ale to ty jistě nepotřebuješ,“ s úsměvem dodal.

Když jsme si potom v malé restauraci na okraji tržnice pochutnávali na výborně upravené rybě, napadlo mě, zda to také není hadí maso. Pavel se jen zasmál.

„Znáš tu pohádku o Jiříkovi, který snědl kousek upečeného hada a pak rozuměl řeči zvířat? Pokud budeš po večeři rozumět tomu, co si zvířata povídají, nebo pokud spíš pocítíš příval sexuální touhy a v kalhotách budeš mít příliš těsno, budeš vědět, co to bylo.“ Po této zkušenosti jsem se již raději nikdy neptal na to, z čeho jsou předkládané speciality připravovány.

Když se na město snesla tma, projeli jsme neony bohatě osvětlené ulice, pro které byla stejně jako pro jiná asijská velkoměsta typická směsice nápisů v čínských znacích a obchodních značek světových firem. Postupně ale neonů a světel ubývalo, až jsme se dostali do spoře osvětlené čtvrti.

Nebyla to však žádná chudinská periferie, ale oblast, kam byla soustředěna zařízení poskytující zábavu všeho druhu, a není nutné blíže vysvětlovat, jakou nabízely ty, jejichž vchody osvětlovaly červenožluté lampiony.

Zastavili jsme před jedním takto osvětleným vchodem. Jen co jsme vystoupili z auta, už nás ve dveřích vítala uklánějící se majitelka. Zavedla nás do jedné z vkusně, v čínském stylu zařízených, místností.

Jakmile jsme se usadili, představila nám naše společnice pro dnešní večer. Byly to typické asijské krásky, oblečené do bohatě zdobených hedvábných kimon, která více skrývala, než odhalovala. Byl jsem na rozpacích, proč mě Pavel vede do nějakého nočního klubu s dámským personálem. Bylo by mi milejší jen pánské obsazení, ale ze slušnosti jsem nic nenamítal a nechal jsem věcem volný průběh.

Když Pavel souhlasně přikývl, čímž odsouhlasil výběr našich společnic, majitelka se vzdálila a svěřila nás do jejich péče. Ještě než odešla, obě nám představila. Menší se jmenovala Li a byla to typická Číňanka, An byla původem z Vietnamu. Vysvětlila nám, že si zejména mladí lidé dávají vedle tradičních jmen také jména moderní, a tak Li můžeme říkat Linda a An zase Anna. Sice jsem těžko skrýval určité zklamání, ale musím přiznat, že za té situace a možností, které nám byly nabídnuty, mi byla sympatičtější Anna.

Jakmile jsme zůstali s děvčaty konečně sami, zeptal se mě Pavel česky:

„Která se ti víc líbí? Je to Anička, co? Myslím, že tě zaujala od momentu, kdy do místnosti vstoupily.“

Nemusel jsem ani nic říkat, ani se neslušelo mu něco vyvracet, tak jsem jen přitakal a An, jako by mi rozuměla, si ke mně hned přisedla. Linda nalila do malých, čínským dekorem zdobených porcelánových šálků, zlatavý čaj. Ani jsem nevnímal, jaký čaj pijeme, jen jsem si začal uvědomovat, že mě An něčím přitahovala, co jsem si v té chvíli nedokázal vysvětlit.

Nebyl to jen obyčejný čaj, který jsme popíjeli, protože tento mě rozehřál tak, že jsem si musel s pomocí An svléci sako a Linda mi hbitě povolila i vázanku. Již při tomto obyčejném úkonu, jakým je svléknutí saka, mě hladila ramena i ruce způsobem, který mě rozehříval ještě víc. Po několika dalších šálcích čaje jsem byl příjemně uvolněný, a když Pavel již napůl svlečený s Lindou odcházel do vedlejší místnosti, naznačil nám, že je čas, abychom pokračovali v programu. S An jsme je tedy následovali.

Této skromněji vybavené místnosti vévodila velká dřevěná káď, ze které stoupala pára prosycená exotickou vůní. An a Li nám pomohly se zcela vysvléci, a než jsme se ponořili do horké lázně, i ony svlékly svá kimona a zůstaly jen v krátkých sukénkách.

Mohli jsme teď obdivovat jejich snědá, pružná těla, dlouhé štíhlé nohy a ne příliš velká, ale pevná ňadra. Když se při plnění svých povinností nakláněly nad kádí, mohli jsme je obdivovat z nejtěsnější blízkosti a vdechovat vůni jejich mladých těl.

Očistnou proceduru, při které nevynechaly ani centimetr naší pokožky, zahájily masáží zad, postupně přešly níže, nevynechaly ani naše rozkroky, dokud neskončily u prstů na nohách. Měkkými mořskými houbami a jemnými kartáči nás masírovaly, střídavě se zaměřovaly každá na svého zákazníka nebo společně obě střídavě nejdříve na jednoho a potom zase druhého.

Jejich zručné a důmyslné počínání by nenechalo chladným nikoho a my jsme samozřejmě nebyli žádnou výjimkou. Prozradily to na nás naše ztopořené penisy, což obě viditelně uspokojilo.

Po očistné proceduře, osušeni pečlivýma rukama našich hostitelek a natřeni vonným olejem, jsme se položili na lehátka břichem dolů, aby nás naše stále stojící penisy tolik nezrazovaly a nepřekážely při masáži.

Masáž dokonale splnila mé představy. An mi jemnými prsty, ale chvílemi až s nečekanou silou, prohnětla každý sval, potom mě doslova pošlapala, přičemž prsty u nohou stále jemně prováděla masáž, a když mě masírovala lokty, cítil jsem, jak mi po zádech přejížděly bradavky jejích ztuhlých prsů, až nakonec přešla k jemné, vzrušení uklidňující masáži prsty.

Věnovala se zejména hýžďovým svalům a naolejovanými prsty zajížděla rýhou až k análu a občas zajela i dovnitř. Potom mi zezadu, mezi nohama zajela až pod břicho, vysvobodila uvězněný tuhý penis, protáhla ho dozadu mezi nohama a zaměřila se na jeho spodní, nejcitlivější část, takto snadno přístupnou.

Dál jsem už neudržel svoji touhu na uzdě. Překonala i můj nezájem o druhé pohlaví. Říkal jsem si, že milovníkovi análního sexu, za kterého se považuji, může poskytnout uspokojení i jiná prdelka, než je mládenecká. Přetočil jsem se proto tak, že jsem ji měl před sebou, jednou rukou jsem si ji přitáhl a druhou jsem nedočkavě sáhnul pod sukénku, abych dosáhl na zadek.

Kdyby mě v té chvíli někdo pozoroval, myslel by si, že do mě udeřil blesk. Celý jsem ztuhnul, snad ještě více než můj penis. Pavel mi později celou situaci popsal a bylo opravdu tak.

„Zrudnul jsi stejně jak ten tvůj nástroj. Oči ti div nevypadly z důlků a měl jsem obavy, aby tě z toho neranilo.“

Já se zatím bezradně kolem sebe rozhlížel a uviděl jsem Pavlův pobavený úsměv, který jistě o všem věděl, a toto překvapení mi přichystal.

Co se vlastně stalo, že jsem byl tak šokovaný? Když jsem se chystal zjistit, jakou An pod sukénkou skrývá prdelku, narazila má ruka na něco silného, teplého a tuhého, a já si v té chvíli uvědomil, že v ruce držím ztopořený penis.

Teď mi teprve došly Pavlovy narážky na překvapení, které mě ještě večer čeká, i Pavlova volba tohoto salonu, protože až dosud jsem byl přesvědčen, že spíše vyhledává podniky s čistě pánskou obsluhou.

Podařilo se mu skutečně mě důkladně překvapit. O tom, co jsem zjistil, jsem dříve jen četl a znal z fotografií nebo z populárních kreslených komiksů. Ani nevím, jak se česky takovým děvčatům, nebo snad chlapcům říká. Angličtina pro ně má slangový pojem shemale. Přestože jsem slyšel o tom, že v Asii je takových případů více než v Evropě, netušil jsem, že se s tím setkám, a v prvních chvílích jsem nevěděl ani, jak se mám zachovat.

An se na mě vylekaně podívala. Asi nevěděla o tom, že to má být pro mě překvapení, a moje reakce ji pořádně vystrašila. Rychle jsem se vzpamatoval, vyskočil jsem z lehátka, usmál jsem se na ni a začal jsem její penis hladit.

Viditelně se uklidnila, vděčně se ke mně přitiskla a položila mi na prsa svoji pěknou hlavu s hustými, voňavými, jako uhel černými vlasy. Stáli jsme přitisknuti k sobě a cítil jsem, jak její penis, který po předchozí scéně částečně ochabl, začal opět mohutnět a při vztyčování mi pronikal mezi nohy. Stiskl jsem ho pevně mezi stehny a pohyby nohou jsem jí ho jemně třel.

Pikantní na celé situaci bylo to, že jsme si vlastně vyměnili úlohy. Místo toho, aby An masírovala mě a vzrušovala mě jako svého zákazníka, ujal jsem se této role sám. An jen tiskla svým pevným břichem můj penis a smyslnými pohyby ho udržovala v napětí a plné erekci.

Když jsem všechno domyslel, představa nečekaného dobrodružství mě vzrušila tak, že jsem se musel vší silou vůle ovládat, abych ten pěkný pupík nezalil semenem ještě dříve, než vůbec k něčemu dojde, protože koneček penisu se mi už celý leskl kapičkami vzrušení.

Nevím, zda patřilo k povinnostem An také předvést svůj orgasmus, nebo zda to způsobila zvláštnost situace a můj přístup k ní, ale než jsem si stačil uvědomit, co se děje, v jejím penisu to několikrát zacukalo a ucítil jsem, jak mi po stehnech stékají potůčky jejího teplého spermatu.

Opět se na mě podívala svýma vystrašenýma očima a tiše se omlouvala. Utěšoval jsem ji, že to naopak bylo moc pěkné, a hladil jsem ji nejprve po vlasech, ale postupně jsem se přes tuhé bradavky dostal znovu k penisu, který mě neskutečně přitahoval. Byl zase jako na počátku, jen částečně ztuhlý a lepkavý od zbytků semene.

To mi však nevadilo, abych ho nevzal do úst, a hrou jazyka kombinovanou se sáním ho opět přivedl do žádoucího stavu. Teď už ale An nabyla zcela ztracenou rovnováha a ujala se opět své role. Stejně jako já jí před chvílí, teď zase ona pomohla mému penisu, který trochu ztratil na své tuhosti. Zručně ho prsty, ústy i jazykem zpracovávala tak, že po chvilce zase trčel v plné síle nad břichem a jen čekal, co se bude dít dál. Věděl jsem, že má dvě volby. Buď se zachová jako chlap a pořádně mě obdělá, nebo se projeví jako dívka a nabídne se mi sama. Myslím, že obvykle dává na výběr zákazníkovi, ale teď i tím, že přeci jen část své energie a zásob semene již vyčerpala, volila roli dívky.

Přitáhla mě za penis k sobě, klekla si nade mě a nastavila mi svoji malou, pevnou prdelku. Nečekal jsem proto na další výzvu, přitáhl jsem si ji za boky k sobě, a penis, který byl již opět ozdobený kapkami na špičce žaludu, jsem zavedl opatrně do růžové, olejem se lesknoucí dírky, nedočkavě se rozevírajícího a opět svírajícího zadku.

Těsné sevření dírky, cíleně a zkušeně prováděné rytmické stahování svěrače i svalů v pánvi mi způsobilo takovou rozkoš, že jsem se jí odměnil vrchovatým naplněním semenem, které jí stékalo na šourek téměř stejně velký jako u normálního muže. Když jsem jí ho ale chtěl otřít, nahmatal jsem pod jejím břichem opět zcela ztopořený penis. Byl jsem rád, že to i na ni mělo takový povzbudivý účinek.

Nesnažil jsem se dál rozluštit, co je součástí její profese a co reakce na zvláštní souznění, které mezi námi vzniklo. A tak když mě položila na záda, vzala si mé nohy na ramena a svůj penis opět ztopořený s tentokrát navléknutým kondomem zavedla do mého zadku, jsem se už jen oddával prožívání rozkoše a na nic jiného jsem nemyslel. Současně mi jemně ručkou projížděla přes varlata na penis, který laskala s takovou péčí, že mé vzrušení nezadržitelně vzrůstalo a po chvíli již mohla sledovat výstřiky semene, které zkropily jak ji, tak i mě.

Chvíli jsme se příjemně unavení oddávali lenošení, ale jakmile to Pavel zpozoroval, přispěchal s nabídkou, že bychom si mohli naše společnice na chvíli prohodit. Nebyl by to žádný problém, viděl jsem, že je Linda stejně jako An vybavená solidním penisem a mohl jsem sledovat i Pavlovo chování k ní. Byl jsem ale překvapen, protože bylo jiné, než na jaké jsem byl u Pavla zvyklý.

Zacházel s ní drsněji a měl jsem pocit, že ji bere pouze jako nástroj zábavy a nebere ohledy na její pocity, jen když je sám uspokojený a dostane to, za co si zaplatil. Necítil jsem žádnou touhu po změně a byl jsem s An spokojený.

Možná jsem byl i navíc sobecký a Pavlovu nabídku jsem odmítl. An, přestože nám nerozuměla, vycítila, o čem se s Pavlem dohadujeme, a vděčně na mě pohlédla. Šeptem mi ale solidní angličtinou vysvětlila, že je Pavel dobrý zákazník a nechtěla by mít s majitelkou problémy kvůli nedorozumění nebo proto, že by zákazníkovi ve všem nevyhověla.

Zvolil jsem tedy kompromis a smířlivě jsem Pavlovi navrhl, že si nemusíme děvčata vyměňovat, ale můžeme se o ně postarat společně. Návrh se mu zalíbil a byl přijat.

Já byl za sebe i za An rád, že se hrozící roztržku podařilo diplomaticky zažehnat. Vrátili jsme se do první místnosti, kde mezi tím An a Li upravily jeviště, nebo spíše kolbiště, pro naše hry tak, že na rohož rozprostřely pestrý koberec, a z původního vybavení ponechaly jen několik polštářků.

Režii teď převzal Pavel. Nejdříve rozdělil úlohy a mně jako hostu přidělil hlavní roli. Musel jsem si kleknout nad ležící An tak, že jsme navzájem zaujali polohu šedesát devět, a An mi začala i bez pobízení nádherně kouřit penis. Linda si musela kleknout za mě a obšťastňovala mě svým také dokonalým penisem zezadu.

Její penis byl větší, než jaký měla An, a než dostala alespoň žalud dovnitř, musila hodně přitlačit. Když ho zasunula celý až po šourek, cítil jsem ho téměř u žaludku. Současně Pavlovi, který se nakláněl nad naším klubkem, kouřila nabídnutý penis. Ten jí ho pohyby pánve zasunoval až do krku a ještě při tom stačil organizovat celou akci.

Mně nařídil, abych nepouštěl z pusy Anin penis a připravil ho nejen jazykem na další pokračování. Nedal jsem se moc pobízet a několik dalších minut jsme se každý věnovali plnění svého úkolu.

Pavel však zpozoroval, že Anin penis, který jsem občas vytáhl z pusy ven a podle pokynů, které mi absolutně vyhovovaly, jsem ho jazykem laskal na žaludu a uzdičce, opět stojí v plné velikosti a tuhosti. Převzal ho proto raději do své péče. Klekl si nad ni, navlékl jí na penis těsný kondom, natřel ho trochu gelem a sám si ho zavedl do análu. Bylo vidět, že je spokojen s dosaženým úspěchem, za který považoval přivlastnění si An alespoň na chvíli. Ta mu však nevěnovala ani pohled a zarputile se soustředila jen na můj penis.

Abych mu ten pochopitelný, ale pro něj možná nepříjemný nezájem ze strany An alespoň trochu vynahradil, volnou rukou jsem mu pevně stiskl jeho momentálně nevyužitý penis a on už pohyby zadkem přirážel a sám se postaral o to, že si i jeho penis přicházel alespoň takovým způsobem na své.

Tím ale neskončil ve vynalézavosti a snaze dosáhnout svého cíle. Po chvíli penis z mého sevření uvolnil, sesedl i z Anina, a snad konečně se mu podařilo provést to, po čem asi toužil celý večer. Nadzvedl ležící An, podložil jí zadek jedním z vyšívaných polštářků, a když si takto pohodlně zpřístupnil její zadek, vrazil do ní bez jakékoliv další přípravy a bez kondomu svůj nadržený penis, až jí vhrkly slzy do očí.

An ho však opět nebrala na vědomí a jen jsem cítil, jak při každém novém zaražení jeho penisu stiskla pevněji rty na mém penisu. Jako by se tím zbavovala nepříjemné skutečnosti, kterou pro ni Pavlovy opakované snahy znamenaly. Ten, jak se dalo očekávat, nemohl dlouho odolávat těsnému sevření jejího análu a bez vytažení do ní vystříkal celou svoji dávku. Když dokončil dílo a otřel si mokrý penis, posadil se už uspokojený vedle nás a se zájmem sledoval pokračování naší hry.

Chtěl jsem teď An vynahradit předcházející méně příjemný zážitek, a tak jsem jí stáhl z penisu kondom, který na něm Pavel nechal bez povšimnutí, a během několika následujících minut jsem ji teď už jen něžným orálem a hlazením bradavek, které jak jsem už skoro pozdě zjistil, jí dělalo stejně jako některým mým mužským partnerům velmi dobře, přivedl k orgasmu, jehož tekuté ovoce jsem si vychutnal až do poslední kapky.

Spoluprožívání uspokojení, plná ústa jejího semene a plný zadek tvrdého Lindina penisu urychlily také moje vyvrcholení. Na oplátku mi An krásně vykouřila penis a snažila se teď pro změnu zase ona spolykat každičkou kapičku mého vystřikujícího semene. To už nebyl, s ohledem na jeho předchozí vydání, a tím i nyní snížené zásoby, velký problém.

Vše probíhalo jako řetězová reakce. Jak to už dobře znám, při vrcholném vzrušení se mi vždy svaly uvnitř análu stahují rytmicky koordinovaně s výstřiky semene, takže jsem tím pádem i já intenzivně mačkal Lindin penis, který ještě než jsem stačil na jedné straně vyprázdnit svá varlata, z druhé strany do mě napumpoval vydatnou dávku jejího překvapivě hustého semene.

Na závěr z nás obě ve vonné lázni důkladně smyly všechny stopy po předcházejícím milování, mastí ošetřily naše unavené, ale spokojené penisy, příjemným parfémem zahladily i případné stopy jejich milostných vůní. Nabídly nám ještě menší občerstvení, především opět výborný čaj s odůvodněním, že je nutné pořádně doplnit tekutiny, kterých, jak prý mohou dobře posoudit, jsme vydali značné množství.

„Zítra je také den a navíc nás čeká ještě náročný program,“ prohlásil dokonale uspokojený Pavel. S An i Li jsme se srdečně rozloučili a ještě než nás majitelka podniku s mnoha díky za návštěvu vyprovodila k autu, Pavel, aby snad i trochu děvčatům vynahradil své ne vždy zcela galantní jednání, každou ještě odměnil docela tučným svazkem tchajwanských dolarových bankovek.

Následující dny mého pobytu na Tchaj-wanu jsme věnovali cestování po ostrově a vhodně jsme spojovali příjemné s užitečným, ať už to bylo naše společné hobby, které nedávalo odpočinout našim penisům a zadkům, nebo poznávání mě neznámé a exotické země se všemi jejími vzrušujícími tajemstvími.

Již jen představa relativně nedalekých Japonských ostrovů na severu, skutečnost, že od kontinentální Číny je ostrov oddělen pouhou úžinou a východní břehy zase omývá Pacifik, byla vzrušující. Pavel mě při naší následné cestě na jih ostrova, kde jsme navštívili známý maják Eluanpi, přesvědčoval, že při dobré viditelnosti jsou dokonce vidět i severní ostrovy Filipín. Nechtěl jsem mu to zpočátku věřit, ale pohled na mapu mě přesvědčil, že měl pravdu.

Když jsem už zmínil naši výpravu na jih ostrova, stojí její naučný i eroticko-exotický průběh za bližší přiblížení.