Ondrova převýchova II. – Musím se podvolit

Šokovaný Ondra klečel uprostřed dřevěné stodoly a sledoval, jak vysmátí a spokojení vojáci odcházejí plnit své denní povinnosti. Nemohl uvěřit, že se to doopravdy stalo. Opravdu právě vykouřil deset kluků? Nechápal, jak to mohl připustit. Je snad takový slaboch, že stačí pár ran rákoskou a udělá, cokoliv mu řeknou?

„Na první den to nebylo špatné. Je vidět, že to máš v sobě,“ okomentoval instruktor Ondrovo počínání. „Přesto ale ne všichni kluci ohodnotili tvůj výkon plným počtem bodů. To víš, hetero kluci jsou ti nejvíce nároční zákazníci. Nezajímá je totiž tvůj hezký ksichtík, ale ocení pouze rychlou a kvalitní kuřbu. Na technice budeš ještě muset zapracovat. Zítra sem přijde dalších deset kluků a já očekávám, že se budeš snažit víc než dneska,“ domlouval cvičitel Ondrovi.

Dalších deset kluků? Ondrovi se jenom zatočila hlava. Nedokázal si představit, že si tím bude muset znovu proházet, den co den, týden za týdnem.

„Ne! Už to dělat nebudu. Znovu mě k tomu už nedonutíte,“ vyhrkl Ondra ze sebe. Vztek ho celého ovládl. V té chvíli nemyslel na následky. Ta hanba, kterou cítil, byla příliš veliká. Začal svým únoscům nadávat do buzerantů a teploušů. Nedočkal se ale ničeho jiného než pobavených úsměvů.

„Vidím, že jsi trochu otřesený. Věř mi, chápu to. Nabírání nových zkušeností je pokaždé náročný proces. Přesto tě ale musím potrestat. Nekoukej na mě tak. Musíš si uvědomit, že každému péru se vždy musíš věnovat s maximální pečlivostí. Ti kluci tam venku si zaslouží trochu té úlevy po tak dlouhé době strávené v kasárnách a ty se musíš snažit ze všech sil, aby si to užili,“ vysvětli instruktor důvod trestu.

Dozorci zvedli Ondru ze země a instruktor mu přes holý zadek začal rákoskou sázet jednu ránu za druhou. Ondra křičel bolestí a slzy mu stékaly po obličeji. Instruktor ale nepřestával, jenom počítal.

„Uvidíš, že my tady z tebe ty ženské vymlátíme. Až s tebou skončíme, nebudeš chtít dělat nic jiného než kouřit chlapům jejich ocasy.“

Ondrova vzpurnost se s každou ranou zmenšovala a zmenšovala, dokud nezačal žadonit jako malý kluk: „Prosím, přestaňte, já už to nevydržím.“

„Přestanu,“ ujistil instruktor Ondru. „Nejprve ale chci, abys konečně přiznal to, že jsi teplouš a že rád kouříš chlapům jejich péra,“ povídá mu instruktor, zatímco namířil objektiv kamery přímo na Ondrův obličej.

„To neudělám!“ zaprotestoval z posledních sil Ondra. Dalších několik ran ho ale rychle přesvědčilo, že uchování trochy té hrdosti za to opravdu nestojí.

„Jsem teplouš a rád kouřím chlapům jejich péra," řekl Ondra se sklopenou hlavou.

„Nahlas, ty šmejde, a dívej se přitom přímo do objektivu. Rozumíš?“ zakřičel naštvaně instruktor.

Ondra zvedl hlavu a ze všech zbývajících sil zakřičel: „Jsem teplouš a rád kouřím chlapům jejich péra.“ To ponížení, které přitom cítil, když ho donutili něco takového vyslovit nahlas, bylo pro Ondru nepopsatelně zdrcující.

„Výborně. Dobře řečeno. No není to úleva přiznat si to nejen sám sobě, ale i ostatním. Už to v sobě nebudeš muset dál dusit. Musí to být osvobozující přijmout fakt, že nejsi nic víc než obyčejný buzerant, nemám pravdu?“ vychutnával si instruktor zničeného Ondru.

Ondra už neměl sílu dál bojovat a po tolika ranách ztratil vyčerpáním vědomí.

Proč já?

Dozorci bezvládného Ondru odtáhli do jedné z místností bývalých stájí. Prostory patrně dříve sloužily jako veterinární stanice pro dobytek na statku. Dnes již byly ale přebudované k lékařským prohlídkám a ošetřování trénovaných chlapců. Jeden kbelík ledově studené vody Ondru velice rychle probral zpět do kruté reality.

Zatímco Ondra očekával příchod doktora, nedokázal přemýšlet nad ničím jiným než nad svým novým údělem. Byl naštvaný sám na sebe. Tohle všechno se děje jenom proto, že naletěl té holce. Jak moc mu kamarádi záviděli, že sbalil takovou nádhernou roštěnku, a jak skvěle se u toho cítil. V té chvíli si připadal jako ten největší borec z party, zatímco teď se nachází na úplně opačném konci mužské hierarchie. Na jejím samém dně. Ondra už není nic víc než děvka pro pobavení ostatním chlapů. Horší osud kluka potkat ani nemůže.

Úplně ho ničila představa, že zatímco jeho kamarádi klátili nějaké pěkně holky, on místo toho klečel před bandou nadržených postpubertálních týpků ve špinavých uniformách a věnoval se jejich ztopořeným klackům jako ten nejposlednější buzerant v okolí. Včera večer to byl ještě chlap a dnes je z něho jenom obyčejný teplouš.

Proč se to všechno děje zrovna jemu? Ten večer bylo v baru tolik jiných mladých kluků. Proč si vybrali jeho a ne někoho z nich? Dostihlo ho snad to, že byl vždycky takový holkař? Je pravda, že hodně holek mu naletělo na jeho sliby a nevinný úsměv. Holkám se líbil a on toho vždy využil. Jeho kámoši ale taky nebyli zrovna svatoušci, tak proč zrovna on?

Ondrovi nezbývá nic jiného než si na vlastní kůži vyzkoušet, jaké to je být holkou. Bude to pro něj skutečně tvrdá výchovná lekce. Pozná, co to obnáší starat se o potřeby nadržených chlapů a na oplátku nedostat nic víc než pusu plnou semene. Už nebude muset vymýšlet důvody, proč by mu měla holka vykouřit ptáka, i když se jí do toho vůbec nechce. Protože to bude právě on, kdo bude bez odmlouvání kouřit péra ostatním klukům. Poučil se. Už nikdy by do toho žádnou holku nenutil. Jenomže bylo pozdě. Tak jednoduché to mít nebude. Chlapi tady s ním slitování mít nebudou. Do této situace se dostal kvůli svému věčně nadrženému klacku a teď si to vyžere i s úroky.

Ze sebelítosti Ondru vyrušil jeden z dozorců, který mu na krk nasadil podivně vypadající obojek. Ondra rychle rozpoznal, že se jedná o elektrický obojek pro výcvik psů. Názorná ukázka byla intenzivní a bolestivá. Ondra měl co dělat, aby se udržel na nohou.

„To usměrní každého vzpurného chlapce, který odmítne splnit rozkaz nebo se pokusí utéct," vysvětlil mu dozorce důvod tohoto opatření.

Obojek byl totiž navržený tak, že pokud jeho nositel opustí vytyčené prostory farmy, automaticky paralyzuje jeho uživatele silný výbojem. Ondrova šance na útěk teď byla míň než nulová. Ondra si uvědomil, že opravdu bude muset projít celý výcvik až do konce, ať už chce nebo ne. Děsivá myšlenka, ale bylo nutno se s tím smířit.

Vyšetření

Doktor v bílém plášti Ondru přivítal a vyzval k vyšetření. Byl to vysoký nabouchaný chlap, ze kterého šel strach. Vypadal jako nějaký vyhazovač z klubu, ne jako doktor. Později se ale Ondra od ostatních dozvěděl, že se skutečně jedná o vystudovaného doktora, kterému ale byla kvůli nevhodnému chování vůči mladým chlapcům zakázaná činnost. Právě tehdy se svým nejlepším kamarádem, velitelem farmy, založili tento výnosný podnik, kde mohl svoje skryté choutky naplno rozvinout.

„Slyšel jsem, že ti to dneska s našimi vojáčky docela šlo. Kluci ani na okamžik nepochybovali, že nejsi buzerant. Já ale vím, že vy heteráci jste talentovaní od přírody, a když vidím ty tvoje plné rtíky, nemůžu se dočkat, až budeš cucat i můj žalud,“ rýpl si doktor do Ondry.

První část vyšetření byla běžná lékařská prohlídka, kterou byl Ondra zvyklý podstupovat u svojí doktorky. Samozřejmě s tím rozdílem, že u ní nemusel být nikdy svlečený úplně do naha nebo pod dohledem dalších lidí močit do šampusky. Ondra se musel hodně soustředit, aby se dokázal vyčůrat před tolika lidmi, kteří neměli nic jiného na práci než sledovat jeho rozkrok. Jediné štěstí, že byl zvyklý čůrat v grupách kamarádů na různých společných akcích, jinak by ze sebe nedostal ani kapku a nepochybně by ho čekal další bolestivý trest.

Co Ondru ale znepokojovalo podstatně více, že v místnosti bylo nainstalováno hned několik videokamer, jejichž objektivy byly namířené přímo na něj. Červená kontrolka na každé z nich jasně říkala, že celé Ondrovo vyšetření bude podrobně zdokumentováno. Ondra si mohl jenom domýšlet, do čích rukou se všechno tohle dostane, a ani trochu se mu to nezamlouvalo.

Druhá část vyšetření byla už poněkud odlišná a o to víc nepříjemná. Ondra se musel na příkaz doktora rozkročit a ten ho začal osahávat snad na všech místech jeho těla. Přejížděl mu rukou po hrudníku a břichu a nezapomněl mu prohmátnout ani svaly na rukou a nohách. Doktor vypadal spokojeně. Ondra přece jen hrál celý svůj chlapecký život pravidelně florbal a fotbal, což bylo znát i na jeho postavě. Přesto ale bylo patrné, že musí uplynout ještě nějaký ten rok, než se z něj stane pořádný chlap.

Když doktor sjel rukou mezi jeho nohy, tak se Ondra jenom zatřásl. Těžko říct jestli strachem nebo vztekem. Pravděpodobně obojím. Ne že by to nečekal, přesto doteky od nějakého buzeranta byly pro jeho chlapskou hrdost výzvou. Nikdy ani na okamžik nepomyslel na to, že by se mu tam dole někdy hrabal nějaký chlap. Neodvážil se ale doktorovi bránit v jeho práci. Dnes měl už za sebou celou řadu bolestivých trestů a o další už opravu nestál. Zaťal zuby a pokusil se vyšetření své mužské chlouby vydržet.

Doktor si očividně Ondrovo ponížení užíval a víc než vyšetření to spíše vypadalo, že si s jeho pérem jenom tak hraje a čeká, až Ondra vybuchne vztekem. Ondra zatínal každý sval na těle, jak se snažil překonat doktorovy nepříjemné doteky.

Aby toho nebylo málo, během celého vyšetření se ho doktor neustále vyptával na nejrůznější intimní a ponižující otázky. Kromě toho, že se snažil zpochybnit Ondrovu sexuální orientaci, zajímalo ho, jestli měl někdy sex s dívkou nebo chlapcem, kolik vystřídal sexuálních partnerů, jak často masturbuje či jaké jsou jeho sexuální fantazie a další dotěrně otázky týkající se jeho sexuálního života. Věci, se kterými se nesvěřil ani svému nejlepšímu kamarádovi, teď musel vykládat nějakému úchylovi. Ondra byl úplně normální kluk, který se neměl za co stydět, přesto se mu ale na takto důvěrné otázky neodpovídalo lehce. Neodvážil se ale lhát. Měl pocit, že doktor jakoukoliv jeho lež okamžitě odhalí a bolest v podobě obušku přihlížejícího dozorce mu za uchování té trochy zbývající důstojnosti nestála.

„S tím houštím tam dole ale budeme muset něco udělat. Vyholit ti chloupky úplně dohola by ale byla škoda, takže ochlupení jenom trochu upravíme. Musím ale uznat, že máš moc hezký ocásek. Sice ne moc velký, ale zato naprosto rozkošný,“ ohodnotil doktor Ondrovo péro. „Vsadím se, že si tě kluci občas kvůli velikosti dobírali, nemám pravdu?“

Ondra jenom potupně přikývnul. Je pravda, že si z něj kluci z týmu občas ve sprchách utahovali. Nemysleli to zle. Kluci jsou prostě kluci. Ondrovo ego ale přece jen dostávalo zabrat. Rychle s tím ale přestali, když začal mít Ondra první úspěchy u holek, a potvrdil tak rčení, že na velikosti nezáleží.

Potom co doktor důkladně prohmatal i Ondrův plný pytlík, doktorův úsměv se ještě víc rozšířil: „Těším se, až tě dneska uvidím stříkat. Bude to myslím podívána, nemám pravdu?“

Doktorovi se konečně podařilo Ondru vyprovokovat. Tohle ho rozzuřilo do nepříčetnosti. Copak jim nestačí, že musel dneska vykouřit bandu nadržených vojáků. Nemůže jim přece ještě dovolit, aby proti němu zneužili i jeho vlastní tělo.

Jako smyslů zbavený odstrčil doktora a rozběhl se směrem ke dveřím. Dozorci to nečekali, a Ondrovi se tak podařilo vyběhnout na chodbu. Tam ale celá akce rychle skončila. Stačilo zmáčknout tlačítko na dálkovém ovladači a obojek udělal své. Paralyzovaný Ondra se teď v bolestech svíjel na podlaze.

Když se Ondra po chvíli vzpamatoval, seděl v gynekologickém křesle, pevně spoutaný pomocí popruhů. Uvědomil si, že sedí s roztaženýma a zvednutými nohama a vystrčeným zadkem přímo proti zrakům dozorců a několika dalších otroků. Jen těžko byste hledali potupnější polohu. Ondra se cítil hrozně zranitelně a měl obavy z toho, co ho teď čeká. Mohli si s ním přece jen dělat, co chtěli. Každý z přítomných měl snadný přístup k jeho péru i kulkám. Každý z nich mu mohl strčit ptáka do zadku a on by s tím nemohl vůbec nic udělat. Přece jen bylo jeho panictví tam vzadu to poslední, co z něj ještě nedělalo plnohodnotného buzeranta.

Tyčinka

„Ty seš mi ale divoký chlapec. Takové mám rád. Nedá se ovšem nic dělat, ale vysloužil sis hodinu jízdy na našem dřevěném koníkovi. Dneska by toho ale na tebe bylo už moc, takže to necháme na zítřek,“ rozhodl se ho doktor potrestat.

Ondra jenom zkroušeně vydechl. Sice netušil, co myslí jízdou na koníkovi, tušil ale, že to bude něco hodně bolestivého. Byl sám na sebe pěkně naštvaný. Věděl, že všechny ty jeho pokusy o odpor jsou naprosto zbytečné a vždycky jenom povedou k dalším a dalším trestům. Musí v sobě konečně potlačit ten svůj chlapský vzdor, protože v opačném případě to tady nepřežije.

Výplach střev, který následoval, byl pro Ondru skutečný zážitek. Doktor mu do konečníku zavedl hadičku napojenou na balonek naplněný vodou. Ondra jenom nervózně pozoroval doktora. Vůbec netušil, co mu chce udělat. Nikdy předtím nic takového nemusel podstoupit.

Jak se plnila Ondrova střeva a voda z balonku postupně mizela, začal Ondra skučet. Tlak, který uvnitř sebe pociťoval, byl absolutně nesnesitelný. „Co mi to děláte! Přestaňte!“ křičel vyděšený Ondra.

Doktor naštěstí přestal a vyzval ho, ať začne tlačit. Ze zadku začala Ondrovi prýštit znečistěná voda, což pobavilo všechny přihlížející dozorce. Ondra měl co dělat, aby nezačal bulet jako malý kluk. Několik slz ponížení ale přece jen stékalo po jeho lících.

„Než se začnu věnovat tvému ocasu, tak si nejprve trochu pohraju s tvojí kundičkou,“ vysvětlil doktor důvod právě provedené očisty.

Ondra teď s hrůzou sledoval, jak před ním doktor rozbalil svoji sadu análních vibrátorů. Bylo to několik tyčinek různých velikostí, ale i ta nejmenší z nich, kterou si doktor pro nezkušeného Ondru vybral, mu naháněla strach. Něco takového se do něj přece nemůže vejít.

Jak se doktor s vibrátorem v ruce pomalu přibližoval k Ondrově panické dírce, začal se Ondra v duchu modlit. Doktor se ho ale rozhodl trochu potrápit a dal si pěkně na čas. To očekávání nevyhnutelného bylo pro Ondru šíleně trýznivé a ubíjející. Nakonec ale doktor přece jen začal tyčinku pomalu vtláčet do uzounkého otvoru. Když Ondra ucítil vnikající předmět, tak se jenom celý zatnul a vzepřel.

„No tak, nedělej, že je to tak hrozné. Jak budeš teprve vyvádět, až ti tam svůj klacek vrazí nějaký kluk. Jenom si to zhoršuješ. Uvolni se trochu,“ poplácal doktor Ondru po jedné z půlek. Ondra přestal bojovat a snažil se uklidnit. Každý centimetr si protrpěl, dokud neměl tu věc úplně celou zasunutou v sobě. Byl to divný pocit mít něco tak hluboko v zadku. Bolest nakonec utichla a Ondra si tak mohl pokojně „vychutnávat“ poměrně intenzivní vibrace, které dráždili jeho prostatu.

Doktor mu ale moc klidu nedopřál a začal si s tyčinkou hrát. Různě ji vysouval a zase zasouval nebo pouze otáčel. Nezkušený Ondra se jenom svíjel a sténal. Ne blahem, ale bolestí. Tyčinka sice nebyla široká, ale Ondrova panická díra byla až příliš těsná. Najednou ale Ondra ucítil, že jeho péro začíná reagovat. Nechápal sice proč, přesto pociťoval v péru příjemné šimrání. Co se to s ním děje? Proč jeho tělo takto reaguje? Byl to pro něj zcela nová zkušenost. Jeho doposud strachem scvrklý ocas započal ožívat a Ondra cítil, jak mu do něj začíná proudit krev. Takhle odhalený neměl jak svůj stav skrýt a musel proto rychle jednat.

„To mi přece neuděláš. Přestaň. Nech toho,“ prosil šeptem Ondra svoje nezbedné péro. Ondra se ze všech sil snažil svůj nepošlušný klacek udržet na uzdě a snad by se mu to i podařilo, kdyby mu ho doktor nepromnul rukou. „Vidím, že se ti to líbí, kluku. Neříkal jsem to?“ Doktorův zásah zhatil všechny Ondrovy snahy vyjít z dané situace jako chlap. Zoufale sledoval, jak mu ocas tvrdne, a on s tím nemůže vůbec nic dělat. Jeho vlastní péro ho zradilo. Po tomhle bude těžko někomu vysvětlovat, že není na kluky.

„Zato se nemusíš stydět. Každý teplý kluk takto reaguje,“ začal doktor Ondru znovu popichovat. Ani netušíte, jak moc Ondru rozčilovalo, že ho znovu a pořád označují za teplouše. Kdyby ho tak nazval někdo tam venku, dostal by okamžitě do zubů. Tady mu ale nezbývalo než to zkousnout. Ondrova maskulinita dnes bezesporu dostávala hodně zabrat.

Ukaž nám, co v tobě je

Doktor vypadal spokojeně, a pokračoval proto v masáži prostaty, dokud Ondrovo péro nemířilo vzpřímeně do prostoru a nebylo tvrdé jako kus betonu.

„Tomu říkám hezký a pevný čurák,“ zapumpoval doktor několikrát přes celou jeho délku. „V pozoru už tak malý nevypadá, co? Určitě to s ním umíš, když se ti ho za pár let tvého života podařilo vrazit do tolika nadržených kundiček. Škoda že tady u nás tyto dovednosti moc neuplatníš,“ okomentoval doktor Ondrovo ukázkové ztopoření.

Ondrova noční můra se neustále prohlubovala a prohlubovala. Ležet tady takhle nahý před publikem a s plně vztyčeným pérem bylo naprosto šílené. Bylo to tak ponižující, že už vlastně nemělo ani cenu, aby se vůbec styděl. Vzdal to. Uvědomil si, že pro tyhle pocity tu není místo.

„Filipe, postarej se tady o svého nového kamaráda. Já se teď musím věnovat ostatním pacientům,“ zaúkoloval doktor jednoho ze svých otroků.

Filip na rozdíl od valné většiny kluků nebyl úplně nahatý, ale měl na sobě šedé teplákové šortky. Jednalo se o jisté privilegium, určené těm otrokům, kterým se podařilo během výcviku dosáhnout nadstandardních úspěchů. Pravě tento kousek oblečení je odlišoval od ostatních.

Filip se na doktorův pokyn pustil okamžitě do práce. Bez sebemenšího zaváhání nebo známky odporu vzal Ondrův klacek pěvně do ruky a začal si s ním zkušeně hrát. Bylo více než zřejmé, že to nedělá poprvé a že přesně ví jak na to. Jen těžko by dnes někdo mohl tvrdit, že byl ten kluk ještě před několika týdny na holky a stejně jako Ondra nikdy nechtěl mít nic co dočinění s ocasy ostatních chlapů.

Teď když se doktor a ostatní zaměřovali na dalšího pacienta, začal Filip šeptem mluvit: „Hele, kámo, já vím, že jsi na holky a že se ti ani trochu nelíbí, že ti ho tady honí nějaký frajer. Možná mi to nebudeš věřit, ale před měsícem se mi líbili ženské stejně jako tobě. Dokonce mám, teda měl jsem přítelkyni. Vážně moc hezkou a milou.“

Na chvíli se Filip podíval směrem na doktora a potom zpátky na Ondru. Celou dobu mu ale bez přestání honil péro. „Jenže ty časy jsou pryč. Jestli ti můžu poradit, zapomeň, že vůbec nějaké ženské existují. Ber to tak, že na světě vždycky byli a budou jenom chlapi. Zkus sám sebe přesvědčit, že tě vždycky rajcovali jenom kluci. Vím, že ti to teď přijde jako nesmysl, já sám jsem s tím dlouho bojoval, ale nakonec se mi to v hlavě přepnulo. Přece na tom není nic špatného pomoct jinému chlapovi s jeho potřebami. Je to prostě jenom jiný typ sexu. Možná jiný než který si doposud preferoval, ale pořád to je sex a každý kluk má rád sex. Nemám pravdu?“

Očividně už měli toho kluka pořádně zpracovaného a vycvičeného, protože žádný normální chlap by nic takového nevypustil z huby. Kdyby něco takového tvrdil Ondra svým kamarádům, tak by ho nejspíš skopali do kuličky. Tedy, ne že by se právě teď cítil až tak sebejistě. Přece jen ruka, která si s ním hraje, patří klukovi, ne holce a jemu přesto stojí čurák jako svíčka.

Ondra byl ale přece jen mladý kluk na vrcholu svých sexuálních sil, takže to s ním Filip neměl moc těžké. K Ondrovu překvapení jeho péro na Filipovy doteky velmi intenzivně zareagovalo. Proti něčemu takovému věčně nadržený kluk jako on prostě nedokázal bojovat. Ondra si to nerad přiznával, ale bylo to jistým zvrhlým způsobem příjemné. Nebyla to sice jeho chyba, přesto se jako muž cítil naprosto pokořeně. Taky jak by ne. Nějaký týpek drží v ruce jeho tvrdý ocas a ze všech sil mu honí, jako by to byl ten největší buzerant na světě.

Filip se mu věnoval úplně jinak než jakákoliv jeho holka předtím. Dělal mu to tvrdě, hodně tvrdě. Hned bylo poznat, že jeho péro drží v ruce kluk. Holky byly vždy opatrnější a něžnější, jako by se snad báli, že mu nějak ublíží. Tenhle kluk se s tím ale nepáral. S jeho pérem si jenom tak nehrál, ale opravdu mu ho regulérně honil.

Ondra si uvědomoval, že začíná ztrácet kontrolu nad svým vlastním tělem, jak kousek po kousku nahlodávají jeho sexualitu. Bylo jedno, co si myslí nebo co chce. Byl teď zcela v moci Filipovy kmitající ruky. Bylo to zvrhlé takto obrátit jeho chlapské pudy, jeho přirozenost proti němu samotnému. Ondrovi tak nezbývalo, než se tomu klukovi plně odevzdat a pokusit se si to alespoň trochu užít.

Co je pro každého svobodného kluka tam venku nemyslitelné, je teď pro Ondru krutá realita. Dříve se ho tam dole dotýkaly jenom dívky. Od teď to budou jen a pouze chlapi. To, co vždy dřív dělal někde tajně v soukromí, ode dneška bude veřejná podívaná, navíc vždy pod dohledem objektivů kamer. Ondrovi přišlo stupidní, že se dva dny zpátky styděl vyhonit si ho tajně pod peřinou v pokoji plném kluků a teď mu ho tady zcela veřejně honí nějaký cizí týpek.

Po rychlém a intenzivním startu ale Filip změnil přístup a začal mu ho záměrně honit tak, aby se Ondra neudělal. Vždy dle potřeby zvolnil nebo zrychlil tempo nebo se prostě jenom věnoval masáži jeho plných kulek.

„Promiň, ale doktor chce, abys dosáhl pokud možno co nejintenzivnějšího orgasmu,“ vysvětlil mu Filip důvod svého počínání.

Na tohle Ondra nebyl zvyklý. Když to na něj přišlo, tak si to prostě udělal. Jak chtěl a kdy chtěl. Takhle dlouho by sám sebe nikdy nemučil. Ondru teď čekali desítky doslova trýznivých minut.

Vezmi ho do pusy

Doktor se rozhodl Ondru trochu rozptýlit, a začal si proto rozepínat knoflíčky svého poklopce. Ondrovi bylo jasné, co ho teď čeká. Další péro ruského frajera v hubě. Copak ho nenechají ani chvíli na pokoji.

Ondrův znechucený pohled se ještě víc prohloubil, když doktor z kalhot vytáhl obřího, macatého a navíc obřezaného ptáka. Jeho tmavě rudý žalud byl celý vlhký a mazlavý. Ondra ho bezesporu pěkně rajcovat. Pod jeho čurákem vysely dvě obří a tmavě zarostlé koule. Takhle dlouhý ocas vypadal opravdu děsivě. Ondra si uvědomil, že to, co měli mezi nohama ti mladí vojáci, byly jenom malé klacíky oproti tomuto už dospělému chlapovi, kterému přece jen už bylo hodně přes třicet, a byl tak skoro dvakrát starší než oni. Takové péro nikdy neviděl a upřímně nikdy ani vidět nechtěl.

„No tak, dneska sis tím už prošel, tak nedělej cavyky. Nebo je moje péro horší než pinďoury těch zajíců, kterým ses dnes s takovým odhodláním věnoval?“ reagoval doktor na Ondrův znepokojený obličej.

Ondra si uvědomil, že má doktor vlastně pravdu. Vždyť vůbec nezáleží na tom, čí nebo jak velký klacek musí vykouřit. Ondra jenom odevzdaně otevřel pusu, do které mu ten chlap bez váhání vrazil svůj topořící se ohon. Ondra rychle rozpoznal typickou chuť chlapského nemytého čuráka. Ruského čuráka. Vlastně mu to bylo už jedno. Možná si opravdu začínal zvykat. Bez otálení se mu začal věnovat. Teď už moc dobře věděl jak na to. Jestli je tohle to jediné, co ho ode dneška čeká, nemá cenu si to zbytečně protivit. Je pravda, že dříve tohle považoval za čistě holčičí práci, ale teď je to už i jeho práce a nezbývá mu než brát věci takové, jaké jsou. Nenáviděl se za to, ale jiné východisko neviděl.

Bylo to nesmírně náročné a vyčerpávající. Nejenomže musel Ondra snášet tu proklatou věc, která mu celou dobu bez přestání masírovala prostatu, ale současně musel odolávat ruce, která si už pěknou chvíli hrála s jeho ztopořeným pérem. Teď se navíc musel pusou věnovat velkému, tlustému péru a psychicky se připravovat na další nálož čerstvě nastříkané mrdky.

Už teď mu přišel jeho předešlý život tak moc vzdálený a to tady strávil jenom jeden jediný den. Přitom stačilo tak málo a vše mohl být jinak. Doma v republice měl rozdělanou jednu moc pěknou a milou holčinu. Jak mu kluci záviděli, že ji konečně dostal. Kéž by se nenechal zmanipulovat tou potvorou v baru a místo toho ovládal to svoje věčně nadržené péro. Bylo ale pozdě na lítost. Místo toho, aby si to s ní rozdal on, tak ji teď zcela určitě ojede ten hajzl Honza, který si na ni dělal celou dobu zálusk.

Zatímco se bude Honza v následujících týdnech věnovat její voňavé a vlhké škvírce, on tady bude muset kouřit ztopořená a ulepená péra ruských kluků. Místo toho, aby cítil na jazyku její sladkou šťávičku, bude muset hltat den co den jednu dávku husté chlapské mrdky za druhou. Už nikdy nezasune svůj tvrdý klacek do její hřejivé štěrbinky, ale naopak ostatní chlapi budou vrážet svoje péra do něj. Na to teď nechtěl ani pomyslet, přesto věděl, že přesně to ho dřív nebo později čeká.

Ondrovi bylo do breku. Snad by se tam i rozbrečel, kdyby doktor nevykřikl ta dvě prokletá slova: „Už budu.“

Doktor ale těsně před vyvrcholením svůj klacek z Ondrovy pusy vytáhl a jednotlivé cákance mu místo do krku nastříkal přímo na obličej. Když uviděl Ondrův kroutící se obličej, neváhal a okamžitě si pořídil fotečku na památku.

„Vypadáš fakt roztomile. Tahle se bude v mojí sbírce vyjímat,“ povídá nadšeně doktor, zatímco se Ondra překonával další z mnoha forem ponížení, které ho dnes čekají.

Ondrův výstřik

Stačilo by několik málo tahů rukou a Ondra by se udělal jako nikdy předtím. Jenomže to mu Filip dopřát nechtěl. Jezdil palcem po jeho oslizlém žaludu a vlastně mu ho už ani nehonil, ale spíše se jenom snažil udržet jeho klacek v pozoru. Ondra byl úplně propocený a naprosto vyčerpaný. Nebyl si jistý, jestli byl snesitelnější ten výprask nebo tohle. Jestli to rychle neskončí, tak přijde o rozum. Nezbývalo mu tedy než začít své trýznitele prosit: „Přestaňte. Prosím! Už to skončete. Nech mě se udělat. Tohle se nedá vydržet.“ Všichni se jeho zoufalstvím bavili. Měli ho totiž přesně tam, kde chtěli. „Udělám cokoliv, opravdu cokoliv. Přísahám,“ pokračoval zoufale Ondra.

Po skoro hodinovém dráždění jeho péra byla Ondrova ostýchavost a sebeúcta to poslední, co ho trápilo. Netoužil po ničem jiném než konečně dosáhnout odepíraného vyvrcholení. Ondra už byl smířený s tím, že si dnes vezmou jeho dávku jako trofej. Jako vítězství nad jeho heterosexuální orientací.

Doktor byl spokojen. Na to celou dobu čekal: „No, když tak hezky žadoníš.“

Filip silně stiskl Ondrův tvrdý klacek a začal rychle kmitat rukou. Ondra ze všech sil přirážel pro pohybům Filipovy zkušené ruky a během několika desítek sekund intenzivní masturbace z jeho cukajícího se klacku vyšlehlo hned několik dávek hustého spermatu. Bylo to tak intenzivní, že se Ondra při každém výstřiku celý prohnul a měl co dělat, aby u toho nevzdychal jako holka. Ondrovo péro začalo klesat, a Ondra si tak mohl konečně trochu odpočinout.

Filip těsně před vyvrcholením přiložil k ústí močové trubice malou skleněnou nádobku, do které pečlivě zachytil každý Ondrův stříkanec. Doktor ho pochválil a důkladně si nádobku plnou čerstvě nastříkané tekutiny prohlédl. S barvou i množstvím byl spokojen.

Udýchaný Ondra teď jenom bezmocně seděl a snažil se vstřebat, co se právě stalo. Vzrušení, které cítil před malým okamžikem, nahradila nekonečná hanba. Hodnotící pohledy ostatních byly nesnesitelné. Ondra nechtěl ani pomyslet na to, že během několika málo hodin bude tohle všechno zveřejněné na internetu. Všichni uvidí, jak žadoní a prosí několik chlapů o vyhonění jako nějaká malá nadržená buznička.

Jeho zoufalství se ale prohloubilo ještě víc, když ho doktor ujistil, že pořízené video pošle všem kontaktům, které našli v jeho telefonu. Ondra doufal, že se ho jenom snaží zdeptat. V opačném případě by to totiž byl jeho naprostý konec a jen těžko by se našel někdo, kdo by mu věřil, že je na holky.

Ondrův zákaz

To už si ale doktor přinesl další hračičku. Malou kovovou klícku. Ondrovi nezbývalo než sledovat, jak doktor tu věc nasazuje na jeho právě vystříkané péro. Okamžitě pochopil, že se jedná o pás cudnosti, který mu velmi účinně zabrání používat péro jinak než na čůrání. Nechápal, proč mu to dělají. Proč si pořád vymýšlejí nové a nové způsoby, jak jeho tělo zneužít.

Doktor mu ale vše ozřejmil: „Ondro, kvůli tvému budoucímu zařazení se tě týká trochu přísnější režim než ostatních kluků tady. Obávám se, že po celou dobu tréningu budeš muset nosit tohle. Onanii bez dovolení instruktora máš totiž přísně zakázanou. V prvních týdnech výcviku tě navíc čeká úplná sexuální abstinence. Bez výjimek. Musíš si uvědomit, že sex už není jenom o tobě, ale zejména o poskytnutí potěšení ostatním.“

„Je mi jasné, že si zvyklý opíchat každou holku, na kterou ukážeš, udělat se do ní a už tak moc nemyslet na to, jestli si to užila i ona. Nemám pravdu? No holky jsou s tím smířené, že jsou kluci debilové. Jenomže teď je tvoje role přesně obrácená. To ty teď budeš dělat holku ostatních chlapům. To tvůj orgasmus teď bude nedůležitý. Nyní to budeš ty, kdo bude klečet před klukem a kouřit mu ptáka. Musíš se smířit s tím, že ty už nebudeš ten, kdo bude zasouvat, ale budeš to právě ty, kdo bude pravidelně opíchán tvrdým čurákem do té uzounké kundičky, co máš tam vzadu.“

„Uvidíš, že díky tomuto opatření bude tvůj výcvik probíhat mnohem snadněji. Nebudeš se muset zabývat svým vlastním pérem a místo toho se budeš moct plně zaměřit na ocasy ostatních kluků. Ber to jako lekci, ne jako trest. Vůbec to není o tom tě trestat, ale pouze tě motivovat, aby jsi svoji novou práci odváděl co možná nejlépe.“

Ondra nevěřícně sledoval instruktora. Moc dobře znal své tělo i své potřeby. Věděl, že i pouhé dva dny bez onanie jsou na něj moc, a on tady mluví o několika týdnech. To se zbláznili? To přece nemůže žádný kluk vydržet. Nedokázal si představit, co to s ním bude dělat.

„Ale nemusíš mít obavy, jakmile dokončíš první fázi výcviku a prokážeš nám, že jsi toho hoden, tak ostatním chlapcům dovolím, aby si s tebou čas od času pohráli. Uvidíš, že po této zkušenosti si budeš každého orgasmu daleko víc vážit a mnohem intenzivněji si ho užiješ.“

Proč mu to dělají? Proč si s ním takhle hrají? Všichni kluci tady i ten úplně poslední otrok si to může udělat, tak proč ne on? Opravdu to vypadá, že se ho nějaká vyšší síla rozhodla exemplárně potrestat za celé ty roky nespoutaného klácení ženských. Asi se k nim měl opravdu chovat trochu víc s respektem a ne je jenom zneužívat pro svoje vlastní potěšení. Nejedna z nich mu zcela jistě přesně něco takového přála a očividně se teď všechna jejich přání do puntíku vyplní.

„Věř mi, že ve chvíli, kdy si tě převezme tvůj nový pán, budeš mi za tuhle lekci vděčný. Počítej s tím, že kapitán nebude mít žádný důvod osvobodit ten tvůj nadržený klacek. Co by z toho taky měl? Nechá tě klidně i několik měsíců zamčeného, a proto ti nezbývá než se s tím naučit žít. Smířit se s tím, že si to nemůžeš udělat kdykoliv se ti zlíbí, ale jenom jednou za čas, a to pouze jako odměnu za dobře odvedenou práci. Bude to vlastně jediná platba, kterou kdy dostaneš zaplacenou.“

Ondra právě zcela a nenávratně ztratil kontrolu nad svým vlastním pérem. Jeho ocas teď patří někomu jinému. Už jako malý kluk si s ním tak rád hrál a dělal si to kdykoliv se mu zachtělo a nyní se musí smířit s tím, že to, kdy, kde a jestli vůbec bude stříkat, záleží na někom úplně jiném. To bylo pro Ondru hodně velké sousto, které musel skousnout. Byla to ale jedna z mnoha zkoušek, které ho během výcviku čekají.

Dopis rodičům

Únoscům se sice už podařilo Ondru částečně zlomit, jeho osobnost bylo ale nutné zničit úplně. Jenom tak se z něj jednoho dne stane zcela poslušný otrok. Instruktor před Ondru položil popsaný papír a povídá: „Potřebujeme dát zprávu tvým rodičům a kamarádům, aby se o tebe nebáli a zbytečně po tobě nepátrali.“

Slovo od slova začal Ondra přepisovat připravený dopis, ve kterém se doznává, že je gay, že se zamiloval do jednoho kluka a rozhodl se s ním utéct. To, jestli tomu jeho rodiče uvěří nebo ne, nebylo zase tolik podstatné. Ruským úřadům to stačí, aby zastavili jakékoliv pátraní. Ruská vláda se totiž jenom nerada angažuje v čemkoli, co zahrnuje homosexuály. Ondra si tak dobrovolně podepsal rozsudek nad sebou samým. Jinou možnost ale neměl.

Ondra nechtěl ani pomyslet na to, co si o něm budou všichni myslet, až si přečtou jeho přiznání a uvidí všechna ty videa, na kterých si to rozdává s kluky. Jeho konzervativní rodiče se za něj budou určitě stydět. Jen těžko totiž snesou pomyšlení, že je jejich jediný syn na kluky. Matka se určitě zhroutí a otec ho zavrhne. Ani jeho kamarádi to ale nevezmou moc dobře. Hlavně kluci z týmu. Ti ho vždycky respektovali právě kvůli tomu, jak dobře mu to šlo s holkami. Teď pro ně nebude nic víc než obyčejný buzerant. Přece jen do čistě chlapeckého kolektivu se zrovna tento typ odlišnosti ani trochu nehodí. Žádný kluk se nechce společné sprchovat nebo převlíkat před teplým spoluhráčem. A co teprve letní soustředění, kde byla vždy nahota a vlastně i jistá intimita mezi kluky přece jen nevyhnutelná.

Většina pořízených fotek a videí bude kvůli penězům zveřejněná na různých pornostránkách a porno serverech. Celý Ondrův výcvik bude řádně zdokumentován, sestříhán a prodán. Každá Ondrova kuřba, každé jeho opíchání, a dokonce i každý Ondrův výstřik bude zveřejněn na internetu.

Nikdo teď nebude pochybovat o tom, že je Ondra něco víc než teplouš, který netouží po ničem jiném než mít v hubě ztopořený klacek. Ondrova skutečná orientace bude zcela bezpředmětná. Nebo snad existuje heterosexuální kluk, který by den za dnem kouřil péra ostatních kluků?

Ondra se už nebude moct nikdy vrátit domů ke svému starému životu, ani kdyby se mu podařilo utéct. Už staří Římani věděli, že nejposlušnější a neoddanější je právě ten otrok, který se nemá kam vrátit.

Ondrovi nezbývalo než zkousnout fakt, že místo studia stavařiny na vysoké škole bude vycvičen na profesionálního kuřbuřta a jeho doživotní pracovní náplní se stanou ztopořená péra ruských chlapů. Místo toho, aby trávil volný čas klácením holek, bude naopak on ten, kterého budou každý den šukat nadržení chlapi.

Profil

Teď, když měli Ondru tam, kde chtěli, bylo nutné jeho oslabenou psychiku poslední ranou dorazit. Cvičitel mu proto ukázal jeho nový profil na jednom ruském portálu nabízející sexuální služby pro muže.

„Možná tomu nebudeš věřit, ale tady v okolí se najde dostatek kluků a chlapů, kteří tvoje služby moc rádi využijí. Velitel na tom něco vydělá a ty se zase něco málo přiučíš. Spojení příjemného s užitečným, nemyslíš?“

Ondrův profil obsahoval všechny jeho osobní informace. Kolik měří jeho péro, jak často si ho honí nebo jaké má sexuální zkušenosti. To vše doplněné o jeho nahaté fotky. Neodpustili si ani fotku jeho ztopořeného péra v detailu. Samozřejmě, že většina informací absolutně neodpovídala pravdě a byla zcela smyšlená tak, aby nalákala případné zájemce. Přece jen není pravda, že je Ondra homosexuál, že rád kouří chlapská péra nebo že miluje skupinový sex s muži. Přesto tohle všechno bylo v jeho profilu uvedené.

„Neboj, ze začátku na to půjdeme zlehka. Prvně budeš svým zákazníkům nabízet pouze orální uspokojení, a až jak budeš získávat další a další zkušenosti, tak budeme nabídku služeb postupně rozšiřovat. Aby ses ale co nejrychleji zaučil, nastavil jsem speciálně u tebe množstevní slevu. Víš kolik je tady v okolí kluků a mužů, kteří doslova prahnout po rychlé úlevě, ale nemají finance na běžný podnik. To víš, peníze tady u nás v Rusku má málo kdo, ale plné koule mají všichni chlapi stejně bez ohledu na finanční situaci nebo sexuální orientaci. Kromě vojáků z místní základny jsou našimi nejčastějšími zákazníky brigádníci z okolních farem, ale taky studenti z místních škol. Pak tu máme samozřejmě skladníky a dělníky z naší pneumatikárny. Hodně nadržení hajzlíci. To nepočítám gay bar v nedalekém městečku, kde si tě taky čas od času vypůjčí.“

„Tady v okolí to je jako na někde na divokém západě. Všude pracují jenom samí chlapi a jenom málo příležitostí pro ženské. To je taky důvod, proč se nám tady tak daří. Seš přece taky chlap, takže moc dobře víš, jaké to je, když hledáš trochu toho uvolnění, ale není nikdo, kdo by ti s tím pomohl. A právě to teď bude tvoje nové životní poslání. Svoje sis už užil a je tedy na čase, abys přestal jenom brát a začal naopak i ty dávat ostatním. Rozumíš tomu?“ zeptal se cvičitel vyděšeného Ondry.

„Ano, pane,“ řekl poslušně Ondra. Bylo to jako zlý sen, ze kterého se nedokázal probudit. Ve výsledku bylo ale Ondrovi úplně jedno, jestli se bude muset postarat o péro upoceného vojáka, špinavého skladníka, nadrženého studentíka místní školy, obchodníka na cestách nebo nějakého tatíka, který pracuje v místní fabrice a manželka mu už delší dobu nechce dát. Všichni chlapi jsou stejní a péro je prostě jenom péro. Jasně, někdo ho má většího, někdo menšího, další chlupatého a jiný se tam dole o sebe stará. Nikdy to nebude voňavá holčičí kundička, po které teď Ondra toužil víc než kdy předtím a která byla navždy odebrána z života.

Sex byl pro Ondru vždy to nejdůležitější. Nedokázal si bez něj svůj život představit. Pokřivený osud ale Ondrovi zařídil, že bude mít sice sexu víc než kdy předtím, ale bohužel ne takového, po jakém vždy tak moc toužil.

Zpracovaného a zlomeného Ondru teď dozorci odvedli na jeho ubikaci, kde se Ondra bezmyšlenkovitě svalil na svoji palandu a navzdory prožitým zážitkům okamžitě usnul. První den měl Ondra úspěšně za sebou. Skutečný výcvik ho ale teprve čekal.

Pokračování v dalším díle.