• gayděvka
Stylromantika
Datum publikace18. 7. 2021
Počet zobrazení803×
Hodnocení3.87
Počet komentářů3

Ráno jsem se probudil vedle Tobiho a uvědomil jsem si, co se včera stalo, až mi z toho stálo. Probudil jsem mého milovaného manžílka pořádným sexíkem, jak to oba máme rádi takhle na začátku dne. Chtěli jsme se nenápadně vypařit, ale znáte to. Když se člověk o něco snaží, tak se to nepodaří podle představ. Když jsme vylezli ven z pokoje, už tu pobíhaly všechny ty naše ženské, jak je Pánbůh stvořil. A to nebyla vůbec pokročilá hodina. Byli jsme jediní oblečeni celkem z pochopitelných důvodů.

„Co tady pobíháte takhle neoblečené?”

„Proč ne? Všichni jsou už pryč a táta je v koupelně. Co ovšem máte za úmysly vy, je zásadně zajímavější.”

„No co? Nevíte, že odjíždíme na svatební cestu?”

„Víme. To je až za čtyři hodiny.”

„To ano, ale ta limuzína nepřijede sem, ale jinam, a my se tam musíme dopravit.”

„Jinam??????”

„Ano, jinam.”

„A jak se tam dostanete? Pěšky?”

„Nikoliv, balonem!”

„Balonem? A to proč?”

„Aby se jím Alex proletěl a cesta začala romanticky.”

„A my tady zůstaneme na ocet a ani se s vámi nerozloučíme?”

„Všechno je zajištěné. Přijede sem pro vás všechny auto, které doveze celou rodinu jak na místo přistání, tak pak na letiště.”

„A k balonu nás nevezmete?”

„Vezmeme, když už jste vzhůru. Jen byste měly na sebe něco hodit.”

„Kam by se šlo?”

„K rybníčku.”

„Tak to si vezmeme plavky.”

„Klidně, ale rychle! Balon za chvíli odlétá!”

Všechny se vrhly do svých pokojů pro plavky, cestou houkly na tátu, aby si je vzal taky.

Nečekaně rychle za deset minut se začali všichni scházet. Za dalších pět už jsme byli na cestě, my oblečeni adekvátně k tomu, co nás čeká, ostatní oblečeni neoblečeni.

U rybníčku jsme nastoupili do balonu a ostatní nám popřáli hezkou cestu, jako bychom se za pár hodin neměli zase vidět, a vrhli se jako jeden muž do vody. Upozornili jsme je, že k chatě pro ně za dvě hodiny přijede auto, a doufali, že to stihnou.

Ten odlet byl dost hektický díky tomu, že jsme neproklouzli nenápadně ven. Teda co se bude dít na letišti, když se mohli zbláznit už teď, jsem si nedokázal představit. Teprve teď jsem si všiml, kdo na nás čekal v balonu jako pilot. Muž tisíce tváří se na nás usmíval a evidentně se bavil. V poslední chvíli, než mi Tobi nasadil pořádného francouzáka, zajel rukama do kalhot a chytil mé půlky, jsem si uvědomil, že to je Radek. Následně už jsem svému novomanželcovi začal oplácet jeho péči stejnou mincí. Nevím, jestli nebýt našeho pilota bychom z tohoto dobrodružství něco měli.

„Chlapci, nechci rušit, ale letíte kvůli tulení, nebo si chcete užívat krásu letu aspoň trochu standardně?”

Odtrhli jsme se od sebe, na chvíli, usmáli se na sebe i na něj a otočili se do krajiny. Stejně jsme se k sobě tiskli a hladili všude možně. Jen jsme při tom nebyli tak vášniví, abychom měli taky zážitek ze samotného letu. Tohle léto bylo něco tak výjimečného, dá se přímo říct, že vyloženě kouzelné. Ukázalo, že jsem před rokem poznal svého džina a ten mi teď plní všechny sny, i ty nejtajnější, a čím dál víc mám pocit, že i ty, o kterých ještě sám nevím. Zezadu jsem se k němu tisknul a pozoroval tu hloubku, na jejímž dně se skvěla ta překrásná krajina, kterou tak miluji, skoro jako jeho. Nevnímal jsem žádný čas, jen tu krásu, co se na mne hrnula všemi smysly.

„Pozor, hošani, přistáváme!”

Vůbec mi nepřišlo, že už to všechno má skončit, ale nic se s tím nedalo dělat. Čím víc jsem se vracel do reality, tím více jsem si uvědomoval, jak jsme oba pořádně ztopořeni. Rychle jsme vytáhli ruce z kalhot toho druhého, dali si pořádnou pusu a připravili se na přistání. Pod námi se k nám blížila zem, na které na nás čekala limuzína i naši drazí. Sledovali jsme, jak nám mávají jak šílení, a to jsme se neviděli jen pár hodin.

Dosedli jsme a nastoupili každý do svého auta. Já s Tobim jsme měli soukromí v limuzíně, a to takové, že úplné. Všechna skla i ta přepážka mezi předními a zadními sedačkami, na kterých jsme skončili, byly tím správným způsobem poloprůhledné, a tak jsme se mohli celou dlouhou cestu na letiště věnovat pořádně jeden druhému. V okamžiku, kdy jsme dojížděli na místo, jsme se museli hodně rychle upravit, a nakonec jsme raději zůstali rovnou naostro. Bylo teplo a bude ještě víc, tak to snad nebude vadit, že pod tričkem a bermudy oba nic dalšího nemáme. Zbytek oblečení jsme si nastrkali do kapes s tím, že později to hodíme do příručního zavazadla.

 

Teda ten Alexův budíček mne vždycky tak hezky probere a nemůžu se ho nabažit, i když už dosti dlouho ho mám každý den. Chtěli jsme odejít nepozorovaně, ale nepovedlo se, a tak jsme odešli všichni k balonu s menším zpožděním. Po nasednutí a vzlétnutí jsme se věnovali jeden druhému dosti vehementně. Evidentně se nemůžeme jeden druhého nabažit. Ach, to je tak překrásné. Musel jsem se bavit Alexovými reakcemi, když zjistil, kdo je náš pilot. Když jsme se konečně přestali věnovat jenom sami sobě, uvědomil jsem si, že se překvapení povedlo na jedničku s hvězdičkou a Radek je taková překvapivá třešinka na dortu pro Alexe. V limuzíně, kde k tomu byly vhodné podmínky, jsme pokračovali ve svých hrátkách, až jsme na letišti málem vystoupili nazí. Nakonec se tak naštěstí nestalo, ale naostro jsme byli.

 

Odbavení proběhlo bez problémů a ocitli jsme se v letadle, kde nás čekalo překvapení. Celé letadlo bylo plné lidí a ti byli evidentně spárováni. Ovšem nebyly to jen tak ledajaké páry, ale skoro všechny stejnopohlavní, ve výrazné většině mužského pohlaví. Postupně jsme během letu zjistili, že všichni jsou od jedné cestovky a letíme do stejného resortu. V okamžiku, kdy se zjistilo, že jsme na svatební cestě, se začaly dít věci. Každý nám k tomu gratuloval, včetně posádky. Z letu se stala taková malá, decentní párty a my jsme na ní byli VIP hosté, dokonce i pozornost podniku byla.

Po příjezdu na resort jsme si připadali jako v Jiříkově vidění. S našima jsem už párkrát u moře byl, ale tohle překonalo úplně vše. Bylo to obrovské, přímo až gigantické ve velikosti tak tří resortů dohromady, a taky jo. Uprostřed byla u ulice obrovská hlavní budova, ve které se nacházela recepce a celé zázemí potřebné k provozu. Z ní se pak vstupovalo do vlastního areálu. Bylo možno tak učinit třemi různými východy. Po našem odbavení jsme vstoupili do široké chodby, na jejímž konci byly tři lítačky, jedny vlevo, druhé vpravo a třetí rovně. U každé byla napsána jiná písmena. Přesněji řečeno jejich interval, nalevo A-I, proti nám J-Q a napravo R-Z. Na těch bočních byly navíc výrazné nápisy, vlevo ONLY FOR MEN, napravo ONLY FOR WOMEN, a navíc vždy patřičný piktogram.

Měli jsme pokoj B III 206, tak jsme zahnuli vlevo. Ocitli jsme se v další chodbě, z které jsme vyšli ven na ohromné prostranství vyplněné různými stánky a bungalovy, v dáli se tyčilo několik vícepatrových budov a po naší pravici se tyčila zeď vycházející z hlavní budovy a mizející v nedohlednu. Pikolík, který nás doprovázel, nás neomylně vedl dál, tlače před sebou naše zavazadla na vozíku. Minuli jsme několik cedulí s písmeny, až jsme dorazili k B. Před námi se rozprostíral prostor rozdělený dlouhými cestičkami, ve kterých stály chatičky jedna za druhou v rozestupech tak na dva metry. Nakonec jsme dorazili přece jenom k chatce B III 206. Tak tady jsme na tři týdny zřejmě doma. Teda jak se tady vyznáme a nezabloudíme, to je záhada. Ovšem jen tři chatičky nás dělily od pláže a moře.

Pikolík nás ubytoval a vysvětlil, jak se zde orientovat. Nebylo to tak složité, jak to na první pohled vypadalo. Stačilo sledovat číselné a písmenné značení, které bylo uděláno směrem od moře zleva doprava. Navíc v chatce byl kromě pravidel resortu i vlastní plánek, takže už nemohl nastat snad žádný zásadní problém v orientaci. Nastudovali jsme jak plánek, tak i pravidla. Celý resort byl rozdělen do tří sekcí. V té prostřední se mohli pohybovat všichni, ale nebyly tam povolené některé činnosti, obzvláště intimního charakteru mezi stejnými pohlavími. Do sekce opačného pohlaví se bylo možno dostat jedině na pozvání některého z jeho obyvatelů a v tom případě pro hosty platila stejná pravidla jako v sekci heterosexuální. Bylo jasné, že tato pravidla se týkají veřejných prostor, kdo by kontroloval soukromí každého ubytovaného. Další zajímavostí resortu byla rozdělená pláž nejen způsobem obdobným jako ubytovací, stravovací či zábavné prostory, ale v každé sekci se nacházela i relativně malá nudapláž.

 

Odbavení proběhlo v pořádku, zato let se zvrhl v pěknou párty. V resortu jsme se pak ubytovali bez problémů. Na chatku nás odvedl překrásný domorodý pikolík. Jestli si Alex myslel, že je jediný, komu náš vztah objevil mužskou krásu, tak byl v pořádném omylu. V jednom okamžiku mne napadlo, že by náš průvodce stál i za hřích. Dokonce jsem ve stejnou chvíli cítil šimrání v podbřišku a oživení v rozkroku.

Co mne potěšilo, bylo, že pláž jsme měli kousíček, a navíc tam byla i nudapláž. To, že se tam i všude jinde budou pohybovat jenom chlapi, jsem považoval za význačný bonus. Takže pokud nebudeme chtít vidět ženské, třeba i nahé, o čemž se dalo v dohledné době silně pochybovat, tak od nich bude klid.

Sotva za pikolíkem zacvakly dveře, nechal jsem všeho a vrhl se na svého novomanželce. Během chviličky díky mému přičinění stál tam jak holý prst, já se k němu tiskl s jednou rukou v jeho rozkroku, druhou na zadku a jazykem hluboko v ústech.

Když jsme se sebe nabažili a dostatečně se ukojili, rozhodli jsme se jít se vykoupat.

„Mám pro tebe dáreček, Tobíku."

Sáhl do svého příručního zavazadla a vytáhl kousek hadříku. V rukou jsem zjistil, že se jedná o plavky, hodně moc odvážné plavky. Když jsem si je oblékl, ukázalo se, že zadek mi nezakryly vůbec a předek na tom nebyl o moc lépe. Vytvořila se mi tam pořádná boule, která jediná tam byla pořádně krytá látkou.

„Co koukáš? Ať všichni vidí, jakého krásného manželce mám! A jdeme!"

„Uvědomuješ si, co se stane, když se mi v tomhle postaví?"

„Aspoň se naučíš se ovládat! Tak už pojď!"

 

To, že je Tobi nymfoman, jsem věděl už dávno, nejsem na tom jinak, ale to, jak rychle a nadrženě se na mne vrhl hned po příchodu na chatku, bylo přesto opravdu překvapující. Rozhodně jsem se tomu nebránil a dal mu pořádně do těla, tak jak to máme oba rádi. Příjemně a řádně zmoženi jsme se rozhodli, že se osvěžíme v moři.

Měl jsem pro Tobiho připravený dárek a teď se právě hodil. Vytáhl jsem plavečky, které zvýraznily všechny jeho přednosti i zadnosti. V prvním okamžiku byl překvapený, v druhém se trošičku cukal. Věděl jsem ovšem, že jeho exhibicionistická dušička se projeví. Musím se přiznat, že jeho přístup k životu byl a vlastně i je nakažlivý, a to i v tomto ohledu.

Když Tobi uviděl, do čeho jsem se oblékl já, bylo to opravdu decentní, hned se ozval.

„Co to je? To nemyslíš vážně! To ti nedaruji!!"

S těmi slovy a se smíchem vyběhl z chatky a tryskem zamířil na pláž. Trochu jsem se zdržel zavíráním a vyrazil za ním. Oba jsme vlítli do vody a začali blbnout. Pak jsme si ještě zaplavali a lehli na písek. Vůbec mne nenapadlo, co udělá voda s Tobiho plavkami. Bylo toho vidět víc než dost, skoro jako by byl nahý. Rozhodně toho bylo více, než by se mi na tomto místě líbilo. Z toho, jak se tam Tobi rozložil, jsem si musel lehnout na břicho. Takto jsme chytali sluníčko celkem dlouho. Tobi se ke mně naklonil a začal mne masírovat, či spíše hladit moje záda. Ta moje milovaná mrcha věděla přesně, jak mne nenápadně vzrušit, a dělal to velmi dobře.

„Miláčku, a co tvoje bříško? Přece ho neošidíš a neodepřeš mu sluníčko! Otoč se přece!"

„To jistě, a budu ti dělat ostudu. Víš ty vůbec, jak jsem rozrajcovaný, a to díky tobě?"

„Vím to a velmi dobře. To je za ty plavečky a to je jen začátek."

Ještě že k těm jeho hrátkám používal krém na opalování, jinak bych byl spálený snad na troud, protože dělal přesně to, co mi v konečném důsledku bránilo se otočit na záda. Takhle mne terorizoval až do oběda, kdy se opět konečně ponořil do vln, já se poměrně rychle upravil a mohl ho následovat. Po tomto zchlazení a zklidnění jsme se mohli bez problémů odebrat do místní plážové restaurace. Pravda, musím se přiznat, že v jeho přítomnosti jsem nezůstal moc dlouho v klidu, a tak jsem byl rád, že sedím u stolu. Evidentně se můj manželec dobře bavil na můj účet. Ten můj krásný provokatér se choval tak, aby mne dráždil až do nepříčetnosti. Vůbec si nedovedete představit, jak bylo pro mne těžké na něj hned neskočit a brutálně ho neznásilnit. Varoval jsem ho, že jestli s tím hned nepřestane, že za sebe neručím, přestanu se ovládat a bude toho litovat. Jen se mi vysmál.

„Tobi, tak už dost! Zřejmě jsem udělal chybu, když jsem si ke stolu i k loži pustil takového pekelníka a ještě mu slíbil věrnost!"

V ten okamžik se zarazil, zchladl a byl jako mílius. Když se pak na mne podíval a uviděl v mých očích jiskřičky šibalství a touhy, hned mu otrnulo a pokračoval ve své aktivitě, pro něj evidentně oblíbené.

Z oběda jsem šel rovnou na chatku. Táhl se za mnou jak zpráskaný pes. Hned po příchodu spustil.

„Alexi, miláčku, co se stalo?”

„Nic, do teďka vůbec nic. Teď se už ovšem stalo!”

S těmi slovy a se smíchem jsem se na něj vrhl, stáhl z něj plavky a bral si ho tak, jak mé nadržené já právě chtělo. Když jsem s ním po delší době skončil, byl z něj kačer, co se ani neudržel na nohou. Odešel jsem zcela spokojený a úplně uspokojený na pláž. Konečně jsem měl klid. Netrvalo to ovšem dlouho a přikolébal se za mnou ten na věky můj drahý nymfománek. Tentokrát už nebyl tak důrazný a já to tedy díky tomu zvládal líp než dopoledne. To ovšem neznamená, že jsme si to nerozdali znova před večeří, podruhé po ní, a nedělali si i nadále dobře. Usínali jsme v něžnostech jako jedno tělo.

 

Za ten rok jsem poznal Alexe natolik, že jsem naprosto přesně věděl, co na něj platí. Za ty naše plavky jsem celé dopoledne dělal všechno možné, abych ho nenápadně vzrušil na maximální míru. Strašně jsem se bavil, jak se snažil s tím bojovat a skrýt to. Bylo mi naprosto jasné, že bylo jen otázkou času, kdy, kde a zda dříve či později mému dráždění podlehne a zda se to stane veřejně, či nikoliv. Rozhodně jsem se na ten okamžik těšil.

Při obědě mne varoval a já na to vůbec nedbal. Po jídle odešel na chatku a vypadal dost nasupeně, taky ovšem hodně nadrženě. Šel jsem za ním a bál se čím dál více, že jsem to přehnal. Po příchodu se na mne vrhl jak nikdy. Pokud jsem si myslel, že mi po seznámení s Radkem předvedl největší výkon, kterého je schopen, tak jsem se setsakra mýlil. Když se mnou skončil, odešel uspokojen pryč a já naplněn až po okraj, neschopen se postavit a šťasten zůstal tam, kde mne tak krásně a dokonale vymrdal. Trvalo to několik dlouhých minut, než jsem se zmátořil natolik, že jsem byl schopen se přesunout do koupelny, kde jsem se zkultivoval, vypláchnul a vyrazil za tím svým stále pichuchtivým, milovaným manželcem. Zbytek dne jsem si ho šetřil na večer.

 

Ráno po pravidelném milování a vydatné snídani jsme zjistili, že není vhodný čas na koupání. Moře se vlnilo a sluníčko se každou chvíli schovávalo za mraky. Rozhodli jsme se tedy, že si prohlédneme místní pamětihodnosti. I když jsme se pohybovali víceméně na veřejnosti, neodpustili jsme si vůči sobě intimní projevy. Někdy to byl pouhý dotyk, jindy trochu víc, a když to situace dovolila, i pusa padla. V případě, že naše potřeby dosáhly vrcholu, byly naštěstí k dispozici veřejné komnaty nejvyšší potřeby.

Večer jsme ovšem přesto, a možná i právě proto, se nemohli jeden druhého nabažit a dělali jedno číslo za druhým hluboko do noci. Když zrovna nebylo postaveno, tak bylo jenom mazlení, dokud se opět nevrátilo naše stání. Přece jenom však přišel okamžik, kdy jsme usnuli hlubokým spánkem z vyčerpání v mazlivém a těsném objetí. Ani jsem si neuvědomil, kdy a jak došlo k obrácení našich rolí, takže jsme usnuli v obráceném gardu, než je u nás zvykem.

Následující den jsem se probudil strašně nadržený, prázdný a neskutečně lehký. Pak mi to došlo. Tobi tu nebyl se mnou! Když jsem prohledal celou chatku, pláž i hlavní budovu, byl jsem bezradný a usedl jsem do křesla. Jak jsem tam seděl, všiml jsem si, že jeho půlka postele, kterou jsme ani nevyužili, je divně ustlaná. Při detailnějším pohledu jsem uviděl něco mezi polštářem a dekou. Vstal jsem a přistoupil blíže. Sáhl jsem tam a vytáhl list papíru s textem:

Jestli se stydíš,

lásku svoji neuvidíš.

Když se však odvážeš,

obejmout ji dokážeš.

Hledej, můj princi,

obdržíš nejcennější života svého minci.

Tak on si chce hrát na schovávanou? Jenomže otázkou bylo, kde ta schovávačka je. Zřejmě někde, kde bych se styděl a on by se cítil dobře. Ve městě jsme včera objevili několik klubů pro našince, ale jak ho znám, tak tam by se nešel schovat, a navíc mají ještě zavřeno. Takže kde jinde bych se já cítil blbě? Nudapláž by rozhodně nebyla mé oblíbené místo. Poslední dobou sice doma chodíme většinou nazí, a nejen my, ovšem tohle je jiný level. Tobimu se tam určitě líbilo vždycky, tak proč by tam nebyl. Ovšem musím si přiznat, že k tomuto místu nemám tak jednoznačně negativní postoj a tahle situace mi dává možnost se posunout ještě dál.

Nechtělo se mi tam nějak moc, ale bez něj se nedalo vydržet a bylo to horší, než jakákoliv představa se ukazovat nahý před cizími lidmi. První, co mne po vstupu na tu pláž uvítalo, byl nápis ENTER ONLY NAKED. Další, co tu bylo pochopitelně k vidění, byli samí nazí chlapi různých ras, věku i tělesné konstituce a pohybovali se naprosto přirozeně. Byl to pro mne šok, ale rozhodně nikoliv takový, jaký jsem čekal, a po určité, relativně krátké chvilce mi nepřišlo až tak divné, že jsem též nahý.

Jak jsem hledal svého ztraceného manželce, potkával jsem i docela exkluzivní chlapy a někteří byli takoví samci, že by stáli i za hřích. Já bych však stejně nevyměnil toho svého ďáblíka za žádnou cenu, ani na chviličku. Jenomže z té záplavy mužské krásy, co se na mne valila, to jeho božské tělo nikde nezazářilo. Prohledal jsem to tam úplně všechno, kromě zadního pruhu pláže přímo u moře, kde byly jakési kóje, které ve své zadní části opustily pobřeží. Byly vytvořeny z pevně upevněných zástěn, a když jsem k nim přistoupil, byla na každé z nich cedule OCCUPIED. Byl jsem z toho opravdu bezradný. Jak jsem tam bloumal celý nešťastný, zahlédl jsem na jedné cedulce uchycený kus papíru. Byla to kóje u moře, ta nejvzdálenější. Když jsem přistoupil blíž, uvědomil jsem si, že ten papír v posteli byl utržený a na trhu měl jakousi kresbu. I zde tento kousek byl pokreslen a vypadalo to, že tyto dva kousky patří k sobě.

Usoudil jsem, že zde je můj cíl. Jak jsem byl celý nervózní a nadržený, omylem jsem vstoupil do vedlejší kóje, která měla vchod těsně vedle toho, do kterého jsem mířil. Uviděl jsem tam hodně obdařené černochy, jak si to pořádně natvrdo spolu rozdávali. Tak tohle jsem opravdu nechtěl vidět, radši jsem vycouval a zapadl vedle. Tam na mne čekalo to, po čem jsem toužil celou dobu od chvíle, co jsem se probudil. Ležel tam na břiše on, zadek vystrčený, nohy od sebe a mezi nimi jeho nádobíčko. Neodolal jsem a rovnou se na něj vrhl, konečně. Při tom jsem mu šeptal do ouška, jak mi chyběl, a on pode mnou tak hezky vzdychal. Když jsem s ním skončil, už nám oběma bylo dobře. Byl tak akorát čas na jedno koupání před obědem.

Stravování tady bylo stejné jako vedle, a tak se nebylo třeba oblékat, ale jídelna zde byla jediným místem, kde se striktně nehledělo na dresscode. Během jídla jsem se již plně adaptoval na zdejší prostředí. Zjistil jsem, že jeden z důvodů, proč jsem se těchto míst bál, byl zbytečný. Byli tu sice všichni nazí, někteří fakt hezcí, ale na mém vzrušení to již nebylo znát. Té nahoty tu bylo tolik, že už něco takového nebylo ani možné. Zbytek dne jsme strávili poflakováním, opalováním i koupáním, a když to na nás přišlo, odskočili jsme si do nějaké volné kóje. Večer při odchodu už mé bloky vůči nudapláži byly pryč, teda vůči té stejnopohlavní.

 

Ráno jsem se probudil na Alexovi, zabořený celý v něm. To teda byla noc, když jsme skončili takhle. Opatrně jsem vstal, a on se při tom ani nevzbudil. Chvilku jsem se pohyboval po chatce, a když jsem ho viděl, jak si spokojeně chrupe, dostal jsem šílený nápad se mu někam schovat. Když jsem přemýšlel, kde by to mohlo být, došel jsem k závěru, že by bylo zajímavé a dobré ho vyzkoušet a schovat se na nudu. Když se to povede, posunu jeho hranice dál a otevřu pro něj nové obzory. Napsal jsem mu šifrovaný, zbásněný vzkaz, lehce jsem ho upravil, malinko ukryl a odešel na nudu.

Nudapláž byla zajímavě a příjemně uspořádána. Cítil jsem se tady fakt dobře. Nějaký čas jsem si to užíval na veřejné části, nikdy předtím jsem si neuvědomil, jak můžou být chlapi tak krásní, a pak jsem se přesunul do jedné ze soukromých kójí, kterých tu bylo několik. Ocitl jsem se v té nejvíce vzadu. Přece jenom tohle pro něj bude přijatelnější, aspoň z počátku. Byl jsem tam dost dlouho a začal jsem se bát, že to Alex nedal. Už jsem to chtěl vzdát a vydat se ho někam hledat, když na mne něco skočilo. Hned jsem věděl, že je to můj drahoušek. Celý den jsme si pak řádně užili. Nakonec se ukázalo, že Alexovi se pobyt na nudě vlastně líbí, a krom pár výjimek jsme tam strávili celý pobyt.

 

Další dny, které následovaly, jsme prožili v rutině, která se skládala z milování, opalování, koupání na této pláži, jezení a něco málo spánku. Jen výjimečně jsme si vzali něco na sebe, když už, tak většinou plavky, a to jen z donucení. Tobi mi pořídil v resortním obchodě obdobu těch jeho plaveček. Bylo to zvláštní, být oblečen neoblečen, a postupně, i když rychle, jsem zjistil, že tento styl mi naprosto vyhovuje. Během té doby jsme vyzkoušeli i místní bazény, jak ten textilácký, tak i ten nudistický. Ale nezaujaly nás, není nad moře.

Předposlední den, hned po snídani, jsme se rozhodli, že se podíváme do smíšené části resortu. Celé dopoledne jsme strávili jeho průzkumem. Byl vlastně identicky uspořádán s tím naším. Před obědem jsme skončili na pláži a stihli se ještě dvakrát vykoupat.

Po obědě jsme se rozhodli, že zkusíme místní nudu. Byl to zvláštní zážitek. Z domova jsem byl již zvyklý na nahé ženské, tady jsem si zvykl na chlapy ve větším množství, a přesto jsem se vzrušil. Tento stav trval přibližně hodinu a potom jsem se uklidnil. Zbytek dne proběhl bez problémů. Jediný jeho nedostatek byl, že nešlo dělat s Tobim vše, na co jsme měli chuť. Zkrátka ač jsem s ním byl celý den, přesto mi chyběl. Po večeři jsme si celodenní abstinenci mnohonásobně vynahrazovali do hluboké noci.

 

Nakonec jsme se přece jenom rozhodli, že jeden den strávíme ve smíšeném sektoru. Po tolika dnech jenom mezi muži to byla zajímavá zkušenost. Po obědě mne překvapil Alex, když přišel s myšlenkou návštěvy místní nudapláže. Měl sice zkušenosti s nahotou i před ženami, ale to bylo jen v rámci rodiny. Pozoroval jsem ho velmi bedlivě a potěšilo mne, že si i na tuto novou situaci poměrně rychle zvykl.

 

Nastal poslední den našeho pobytu v tomto ráji. V rámci resortu jsme už vyzkoušeli naprosto vše. Ve městě ovšem bylo toho ještě dost k prozkoumání, od obchodů až po kluby. Vyrazili jsme a pustili se do nakupování. Celý den jsme strávili takto a přitom ochutnávali místní speciality. Nastal večer, otevřely se další podniky a my do jednoho z nich vyrazili. Měl být hudebně-taneční, jen pro našince. Bylo tam několik sálů s různou hudbou, některá nás opravdu nebrala. Stejně tak nás nezaujaly možnosti v zázemí určené k jednoznačnému účelu. Jinak jsme ale museli uznat, že to měli dost vymakané. V každé větší místnosti byl informační displej, na kterém se zobrazovalo, co se kde právě hraje, včetně žánru. Prožili jsme tam několik hodin, které jsme protančili a taky propíjeli. Nejhezčí na tom byly ploužáky s Tobim. Domů jsme dorazili okolo půlnoci.

 

Poslední den jsme vyrazili do města na nákupy a večer jsme skončili v klubu. Bylo to nehorázně krásné, když jsem se mohl veřejně a hrdě hlásit k Alexovi a projevovat své city k němu. Nejlepší na tom všem byly ploužáky. To jsme se k sobě tulili, pěkně se drželi za půlky a i ruce zabloudily pod kalhoty, kde nic nebylo. Francouzáky v takových chvílích byly samozřejmostí, a když zrovinka nebyly, tak jsme si ochutnávali vzájemně krky. Ten Alex tak famózně voněl a krásně chutnal. Byli jsme jako jeden a bylo nám naprosto fajn.

 

Ráno ihned po snídani jsme rychle zabalili a šli naposledy na pláž. Byli jsme tak rychlí, že jsme dorazili jako první. I když jsme již měli za sebou jedno číslo a hrozilo, že nás někdo načapá, stejně jsme si to rozdávali na férovku zase. Samozřejmě, když jsme byli v nejlepším, přišli první naháči a já měl hned po chuti. Teda nevím, jak dlouho nás pozorovali, protože když jsem je zaregistroval, už tam evidentně stáli, zato já hned dále nestál. Stejně jsme tam v klidu zůstali a vychutnávali si poslední plážové pocity až do oběda.

Po jídle jsme již opět měli své potřeby, a tak jsme si odskakovali do kójí až do večeře. Po ní již byl čas se připravit na cestu. Netrvalo dlouho, přišel pikolík pro zavazadla a odnesl je do haly, kde jsme čekali na odvoz směr letiště ještě asi půl hodiny.

V Praze nás čekal celý rodinný uvítací výbor. Všichni nám chválili opálení, sotva nás viděli, a to bylo odkryto jen něco z nás. Základ jsme si, pravda, tam již vezli, ale teď to mělo ty pořádné grády.

Poznání Tobiho zásadně změnilo můj život a já už jsem byl za ten rok taky jiný člověk. Naše svatební cesta byla poslední kapka do mé proměny. Těším se na celý život s tím mým magickým manželcem až do smrti.

 

Po večeři za námi přišel ten krásný pikolík, aby odvezl naše zavazadla. Celou cestu do haly jsem ho sledoval, a obzvláště jeho zadek při tlačení vozíku se zavazadly. Řeknu vám, ti chlapi jsou fakt krásné bytosti, ale můj manželec je nejhezčí bytost ve vesmíru a neměnil bych. Tak tahle svatební cesta opravdu stála za to. S Alexem se milujeme již nějaký čas, ale teď už jsme si blíž než kdykoliv předtím. Alex překonal své bloky, které dělaly ještě drobné rozdíly mezi námi. Je mi více podobný, než by se dalo čekat. Opravdu jsme si souzeni k naprostému souznění a tento výlet to dokázal.

Hodnocení
Příběh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (23 hlasů)
Vzrušení: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (22 hlasů)
Originalita: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (18 hlasů)
Sloh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (20 hlasů)
Celkem: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (26 hlasů)

Autoři povídky

Celé jménoGuy Izieu
Věk58

Můžu být rád, že po mně někdo něco občas chce, aspoň existuji. Když ovšem občas po někom něco chci já, neexistuji.

Autor

Nezapomeň napsat komentář, a podpořit tak další publikaci autora!

Komentáře  

+1 #3 Odp.: Spolužáci – ResortIsiris 2021-07-21 19:11
:-) Díky tomu podrobnému popisu to bylo fakt jako vyrazit si do nějakého toho resortu, což teda letos v plánu nemáme - takže aspoň takhle přes písmenka :-) Hvězdičky navíc za "nymfománka" ;), dál za "Vytáhl jsem plavečky, které zvýraznily všechny jeho přednosti i zadnosti," chichi, a moc se mi líbilo i "Jenomže z té záplavy mužské krásy, co se na mne valila, to jeho božské tělo nikde nezazářilo." Oni jsou fakt takoví bezprostřední... a živočišní... a přitom roztomilí... :-)
Citovat
+2 #2 Odp.: Spolužáci – Resortrealutopik 2021-07-19 16:19
Práce korektorky nebo korektora tentokrát na vysoké úrovni. :roll:
Citovat
+5 #1 Líbí...Tamanium 2021-07-18 17:59
...se mi, jak je to pěkně popsáno a o akci není nouze. Dobře jsem si to užil, ne tak jako ti dva, ale bylo to opět moc pěkné.
Citovat