Spor ohledně onanie III

(Upozornění: následující konverzace bezprostředně následovala po té předchozí, kterou si můžete přečíst v dílu II, což vřele ((až teple)) doporučuji.)

Milý otče, ach!

Úvodem mého elektronického psaní bych chtěl zdůraznit, že ač jsem poměrně mladý, již se považuji za dospělého muže, ke kteréžto domněnce mne přivádí míra tělesného ochlupení, již se neměnící velikost mého penisu i šourku, mužný, hrubý hlas, nutnost se často holit a v neposlední řadě i můj boj s erekcí. Nevracej mne tedy prosím do dob, kdy mi bylo méně než deset let, můj pindík byl takhle malý, hlásek jsem měl pisklavý, měl jsem hladké nohy, nemusel jsem si holit obličej ani nic jiného a občasná dětská erekce byla jen mým tajemstvím, nikoli předmětem našich hovorů!

Z těchto důvodů tě důrazně prosím, abys mne neoslovoval Danielku, neboť si pak připadám jako malý chlapec, který musí svého tatínka ve všem poslechnout! Buď prosím rád, že jsem tak poslušen, že jsem poslušen všemu, co mi doporučuješ, a neoslovuj mne jako dítě! Jsem muž a mám své mužské potřeby a zvyklosti!

A buď si prosím jist, že mí vrstevníci v naší vlasti o onanii hovoří! A to právě užívajíce onoho spojení, jež považuješ za obscénní! Ovšem nemysli si, že jsou to nějaké vážné debaty! O onanii se mezi mladými muži hovoří, ovšem vždy s humorem a nadhledem! Nesvěřují se se svými onanistickými zážitky, nýbrž si pouze tropí humor z toho, že bez ženy nám zbývá jenom onanie a podobně! Uklidni se prosím tě a věz, že prostě my mladí víme, že si ho občas honíme!

Nota bene, jak můžeš ty, takový zarputilý zastánce korektních výrazů, označit našeho japonského spolubydlícího jako Vietnamce? Vždyť je to jako plést si Čecha s Čečencem!

Musím si jít nyní udělat dobře a v klidu se pak věnovat učení.

Má úcta!

Syn DANIEL!!!

***

Och, chlapče,

omlouvám se ti za to oslovení, kterému jsem již odvykl, ale které mi vytanulo na mysli při vzpomínce na doby, kdys ještě nebyl mužem a neměl své mužské potřeby a zvyklosti. Mimochodem, které další mužské potřeby a zvyklosti máš, kromě nutnosti si holit obličej (co vlastně jiného, proboha?) a bojovat s erekcí? Neotálej se svěřit svému starostlivému otci, rád svému dospělému synovi ve všem poradím!

Stejně tak se omlouvám za toho Vietnamce. To mi vyloženě ulétlo. Zřejmě na to měla vliv zvýšená a všudypřítomná nervozita maminky, která kupříkladu vařila stejnou polévku ve stejnou chvíli ve dvou různých hrncích, a když jsem se jí opatrně otázal, proč to, odvětila suše, ale přísně: „Prostě proto!“ Kromě toho večer předstírala spánek, ačkoli jsem byl připraven…

Vskutku asi neznám slovník tvých vrstevníků ani témata, která při svých diskuzích rozebírají. Možná bych se s nimi měl seznámit, ale mám poněkud obavy, že by mohl utrpět můj útlocit, pokud ti chlapci (nebo snad i děvčata?) používají běžně výrazy, o kterých ses zmínil…

Již nyní se těším na tvé další zážitky. Maminka opět předstírá spánek. Před tím předstírala četbu. Historické knihy ona nikdy nečte, tu knihu mám rozečtenou já. Přelistovala mi ji o desítky stran dopředu, čili nyní budu desítky minut hledat, kde jsem přestal (číst).

Tvůj

otec

P. S.: „Udělat si dobře“ je nové synonymum pro masturbaci?

***

Ach bože, totiž otče,

ano, „udělat si dobře“ je synonymem pro masturbaci zakončenou ejakulací. Ovšem není to žádný neologismus! Stylisticky, řekl bych, je to spojení méně odborné než masturbovat nebo onanovat, nicméně je poměrně neutrální, tedy neškodné. Nemělo by tě pobuřovat. Vezmi to prosím na vědomí s tím, že jej budu aktivně používat, a to pro jeho větší přesnost. Zatímco masturbovat a onanovat jsou slovesa nedokonavá, spojení „udělat si dobře“ se od nich liší právě svou dokonavostí, kterou zde považuji za podstatnou. Ovšem pokud na tom budeš trvat, mohu používat dokonavé patvary jako například „zmasturbovat se“ nebo „vyonanovat se“, což by tvůj jazykový útlocit ovšem mohlo nadobro ochromit!

Dnes se ti tedy svěřím s dalším zážitkem, který spočíval v tom, že jsme my tři spolubydlící šli trénovat do posilovny. K naší smůle se v naší blízkosti neustále pohybovali dva vyvinutí cvičenci (myšleno co do muskulatury, aby nedošlo k mýlce), které neustále obletovala jejich dvě děvčata (každý měl své). Děvčata byla rovněž vyvinuta, zejména od pasu nahoru. Oblečena byla do přiléhavých trikotů, které jejich přednosti nahoře zdůrazňovaly do nejmenších (neřku-li do největších) detailů, zajisté chápeš, co tím myslím. Kromě této měly jejich trikoty vlastnost tu, že poměrně málo zakrývaly jejich hyždě, o nohou ani nemluvě.

Z nějakého důvodu se tato dvojdvojice neustále pohybovala v naší blízkosti. Tím důvodem bude pravděpodobně to, že Umar záměrně volil cvičení na přístrojích v těsné blízkosti oněch cvičenců a cvičenek, z čehož ho důvodně podezřívám.

Posléze se nás sedm přesunulo ke strojům na cvičení prsního svalstva (čehož těm čtyřem nevím, proč bylo zapotřebí, neb mají prsního svalstva již tak přehršel). Přímo před těmi stroji byla na stěně rozměrná zrcadla, která ony dva ztepilce inspirovala k tomu, že si svlékli svá již tak téměř nic nezakrývající tílka a v zrcadle porovnávali svou muskulaturu, zejména právě prsních svalů. Obě obletuchy jim obdivně poplácávaly a prohmatávaly jak jejich mužná ňadra, tak jejich mohutné trapézy, delty, bicepsy i tricepsy a nakonec i „pekáč buchet“ v oblasti břicha, přičemž bylo s podivem, že nepokračovaly až za kraj onoho pekáče (míněno směrem dolů). Pánové (dají-li se tak nazvat) byli oplácáváním svých obletuch zjevně těšeni, vinuli se k nim a pochvalně jim hladili jejich takřka holé zadečky.

Prostě absolutní, nechutná obscénnost.

My tři jsme ze svého cvičebního stroje byli nuceni to celé sledovat.

Umar tento výjev nepokrytě sledoval s vytřeštěnýma očima, až to bylo trapné.

Haruko tento výjev nepokrytě ignoroval s hlavou nepřirozeně otočenou pryč, až to bylo trapné.

Já jsem tento výjev pokrytecky sledoval periferním viděním s pohledem upřeným vpřed, ač mi na něj oči bezděčně ujížděly, až to bylo trapné.

Když osahávání hyždí obletuch ze strany jejich borců dosáhlo určité, řekl bych hraniční míry, Umar znenadání prohlásil, že musí končit. Domníval jsem se, že u něho došlo v důsledku sledované scenérie k neudržitelné erekci, což se záhy potvrdilo. Nenápadně (šlo-li to) si podržel cvičební ručník před břichem a odkráčel urychleně do šatny. Já jsem po jeho vzoru učinil totéž, neb jsem k tomu také měl svůj důvod. Haruko za námi vzápětí vyběhl se zbytečně hlasitým dotazem, proč dnes tak brzy končíme. „Vysvětlíme ti to později,“ zašeptal Umar. Stanuli jsme v šatně, kde sice nikdo nebyl, nicméně ze sprch se ozývalo halekání minimálně tří sportovců. Umar se na mne podíval se zoufalým výrazem a jeho pokrčení ramen dávalo najevo, že dnes si ve sprše bohužel neulevíme.

Začali jsme se oba zbrkle převlékat, než někdo přijde. S Umarem jsme měli skříňky vedle sebe, takže po zbrklém svlečení šortek jsme oba vzájemně mohli vidět pochopitelný důvod našeho úprku z posilovny, totiž připravenost k souloži. Oba jsme pak urychleně na sebe natáhli trenýrky a následně džíny, své ztopořené údy jsme přiložili k břichu směrem vzhůru a poklopce si zapli tak, aby je jistily v této relativně nenápadné poloze. Pohledem jsme si vyměnili gratulace k této rychlé kamufláži, načež ze sprch přikráčely tři nahé mužské sportovní postavy s bimbajícími se ocasy.

Pohlédli jsme na Haruka, který měl skříňku za námi a hleděl na nás tázavě, s ručníkem kolem pasu. Umar mu sdělil, že my dva jdeme domů, ale že ať se klidně osprchuje. Haruko souhlasil, že prý se stejně ještě musí cestou stavit v obchodě koupit rýžové nudle.

A tak jsme urychleně opustili společnost tří nahých mužských těl, která zřejmě hodlala bimbat svými ocasy do alelujá, a Haruka, který odešel do prázdných sprch, kde si mohl dělat, co chtěl, třeba si udělat dobře…

Po cestě z posilovny na kolej mezi námi dvěma proběhl velmi stručný rozhovor:

„Ještě?“

„Už skoro ne.“

„U mě taky.“

„No tak teď už zase.“

„U mě taky.“

„A sakra.“

„Asi tak.“

Ve výtahu se mne Umar zeptal, jestli potřebuju onanovat v koupelně, nebo jestli si to udělám na pokoji, když on půjde do koupelny. Zmateně jsem odpověděl, že je mi to jedno, a on řekl jen: „Díky.“

Takže jsme přišli na pokoj, Umar se vydal do koupelny evidentně masturbovat, přičemž i já jsem potřeboval zcela neodkladně masturbovat, neboť jsem byl připraven k souloži. Tak jsem začal masturbovat přímo na pokoji. Netrvalo to dlouho, neb jsem byl z poměrně nepochopitelných důvodů poměrně dost nadržen. V poslední chvíli mi ale došlo, že nevím, kam s tím ejakulátem! Obvykle si to dělám v koupelně, kde ejakulaci mířím buď do WC mísy, případně do odtoku umyvadla či sprchového koutu, a posléze to po sobě důkladně umyji. Ale teď taková možnost nebyla a nechtěl jsem nic znečistit a šup, už to bylo! Instinktivně jsem nastavil dlaň a ejakuloval do ní. Bohužel dlaň nestačila, takže jsem musel přidat druhou. Nevím, proč jsem si k té onanii nelehl, prostě jsem stál a musel zachytávat ejakulát! 

S dlaněmi plnými svého semene jsem zaslechl, jak z koupelny přichází Umar. Rychle jsem se otočil zády. „Všechno OK?“ zeptal se.

„Všechno mám ve svých rukou,“ zahlásil jsem popravdě dozadu.

„Fakt? Ukaž!“

Co mi zbývalo? Otočil jsem se, s trenkami staženými do půli stehen, oběma dlaněmi plnými semene pod svým stále ještě mírně naběhlým penisem, ze kterého ještě ukapávala šťáva…

„Ach, můj bože. Pomohu ti,“ řekl Umar (takhle česky to zní děsně; ve skutečnosti řekl: „OMG, I’ll help you.“)

Sáhl po Harukově misce na rýži a nastavil mi ji pod ruce, abych tam mohl své semeno odložit. Což jsem udělal, ovšem ruce jsem měl stále zapatlané.

„To je OK, počkej,“ řekl Umar, stáhl mi trenky až na zem, abych z nich mohl volně vystoupit a jít do koupelny, přičemž vzal tu Harukovu misku s mým semenem, otevřel mi dveře do koupelny, mé semeno vylil do záchoda, misku ještě opláchnul (nevymyl, prostě jen tak opláchnul) a nechal mě v koupelně, abych se v klidu umyl. Pak na mě ještě zavolal: „Haruko mít dobrá rýže nudle!“ Čímž naznačil, že onu misku není třeba více mýt, a zároveň tím napodobil Harukovu angličtinu.

Během omývání těla jsem zaznamenal, že do pokoje dorazil Haruko. V tu chvíli jsem si uvědomil, že jednak jsem z trenek vystoupil v pokoji, aniž bych si do koupelny vzal jiné, a také to, že jsem si nevzal žádný ručník. A v koupelně žádný nebyl.

Zauvažoval jsem, že se hlasitým voláním budu doprošovat jednoho z nich, aby mi do koupelny hodil ručník.

Když jsem si uvědomil, co všechno mám dnes za sebou, rezignoval jsem. Rukama jsem ze sebe setřásl co nejvíc vody a vyšel jsem nahý do pokoje, s bimbajícím se penisem, podobně jako ti tři sportovci se přibimbali před tím ze sprchy do šatny. 

Haruko mne přívítal slovy: „Ty jsi nahý? Proč?“

Odpověděl jsem suše, ale přísně: „Prostě proto!“

Mimochodem, teď mne napadá, pozdravuj maminku, doufám, že jí je už lépe.

A v klidu jsem si ze skříně vyndal čisté trenýrky.

Když jsem si je oblékl, zjistil jsem, že jsou naruby. Tak jsem si je zase svlékl, převrátil a znovu oblékl. Pak jsem zjistil, že jsou zadkem dopředu. Tak jsem si je zase svlékl, otočil a znovu oblékl. Haruko se během toho díval z okna. Umar to s pobavením pozoroval a uznale pokyvoval hlavou.

Tak to je, tatínku, všechno, co jsem si pro tebe, aniž bych sám chtěl, dneska připravil. Předpokládám, že se vrátíme k tomu, že ty budeš znovu používat spoustu vykřičníků, zatímco já od nich opět upustím.

S láskou a již bez erekce

Daniel