Proměna - 4. část

Ta zpráva mě nenechala chladným. Opět se ve mně probudila ta bestie, která Patrikovi chce ublížit za každou cenu. Jen jsem nevěděl jak. Byla neděle a ze včerejší oslavy jsem ani neměl sílu přemýšlet. Navíc od zítřka mě čekala praxe na magistrátu města, takže jsem si musel připravit vhodné oblečení. Co vám budu vyprávět, vůbec se mi tam nechtělo, ale co se dalo dělat. Byl jsem už tak dost ve stresu a bál jsem se, že to pořádně pohnojím. Čím víc se blížilo k večeru, tím víc jsem byl nervózní. Každopádně jsem při tom všem dokázal najít lest, která Patrika ani zdaleka nenechá v klidu. Řeknu o něm jeho rodičům.

Bylo tu pondělní ráno a já vstával asi o půl hodiny dříve než bylo zvykem. Rychle jsem na sebe hodil oblečení, které bylo připravené na mé skříni, a běžel jsem do koupelny. Upravování mých vlasů zabralo pomalu čtvrt hodiny. Víte, na upravování vlasů jsem byl velice pečlivý. Nesměl mi nikde trčet ani vlásek. Pěkně jsem se navonil a nasadil si boty. Rozloučil jsem se s rodiči a běžel na autobusovou zastávku. Když bus konečně dojel na stanici, kde se nacházel magistrát, vystoupil jsem. Oddechl jsem a vešel odhodlaně dovnitř. Na informacích jsem o sobě dal vědět a hned na to přiběhla paní v kostýmku.

"Dobrý den, vy budete určitě ten praktikant, že ano?"

"Dobrý den, ano to jsem já."

"Tak pojďte za mnou."

Poslechl jsem a šel za ní. Dovedla mě do kanceláře a nabídla mi místo k sezení. Poděkoval jsem a sedl si.

"Takže teď vás seznámím s bezpečnostním řádem a řádem této budovy. Poté vám ukážu vaše pracoviště a náplň vaší praxe u nás."

"Dobře," odvětil jsem velice zdvořile.

Poučení a seznámení s řádem magistrátu zabralo přibližně deset minut, a pak už mi konečně vysvětlila, co všechno budu dělat.

Zavedla mě do skartovací místnosti a řekla mi, že dnes budu jen skartovat nepotřebné materiály. Nechala mě tam a běžela pro složky papírů, které budu skartovat. Najednou se ve dveřích objevil nějaký kluk společně s ní.

"Tohle bude váš partner po celou dobu praxe. Seznámit se budete muset sami, protože já pospíchám na uzávěrku, tak mě prosím omluvte." Jen co to dořekla, se za ní dveře zavřely. Nastalo trapné ticho. Ten kluk byl hodně pěkný. Vypracovaná postava, krátké vlasy v barvě špinavého blondu. Hnědozelené oči, nos tak akorát a krásné rty. To vše doplňovaly modré volné šortky a modrobílá košile, pod kterou bylo schované bílé tílko. Hodně mě přitahoval.

"Čus, já jsem Michal," začal konverzovat.

"Č…Čau, já Martin, těší mě…," sotva jsem ze sebe dostal těchto pár slov, jelikož jsem jím byl uchvácen.

"Není ti nic? Vypadáš, jak kdyby tě měl za chvíli trefit šlak!"

"Ne není, jen jsem ještě malátnej z ranního vstávání…," vymluvil jsem se.

"Jo to chápu, vole."

Pak už bylo jen ticho. Já skartoval papíry a on je třídil. Byl jsem rád za to skartování, jelikož třídění bych fakt nedával. Celou dobu byl ke mně otočený zády, a tak se mi naskýtal úžasný pohled na tu jeho krásnou, vypracovanou prdelku. Za celou tu dobu si ani jednou nevšiml, že ho pozoruji.

Ten den na magistrátě utekl rychle. Přesně o půl třetí dorazila ta paní a oznámila nám, že máme padla, tak můžem jít. Jen co jsme vyšli ven, Michal začal opět mluvit:

"Vole, nechceš si jít někam sednout?"

"No já nevim."

"Prosim, vlak domů mi jede až za dvě hodiny, a tak nemám kde bejt. Nebo mám, ale nechci tam bejt sám a aspoň, když spolu musíme makat celej měsíc, tak by bylo dobrý se líp poznat ne?" docela slušný argument, který na mě zabral.

"Okay."

Došli jsme do hospody a sedli si. Michal si objednal velký pivko a já to samé. Nebyl jsem zvyklý chodit do hospod, takže jsem nevěděl, co tam všechno mají. Navíc na stole nebyl ani žádný nápojový lístek. Neochotná čišnice to pivo přinesla s takovou neochotou, že to Michala rozzuřilo:

"Kráva jedna… No a co ty? Kam chodíš do školy?"

"Na obchodku tady ve městě, co ty?"

"Já chodim na tu v Jablonci. Sem mě nevzali, zmrdi."

"Aha, tak to je mi líto."

"Ty vole, ty jsi fakt ňákej přišlápnutej. Fakt ti není špatně?"

"Ne, proč by mi mělo bejt špatně?"

"Připadáš mi křečovitej."

"Co? Jak křečovitej?"

"No to neřeš. Nejspíš to bude tim, že se ještě neznáme."

Zvedl pivo, a abych nevypadal jak trotl, tak jsem ho taky zvedl. Ťukli jsme si a on u toho pronesl: "Tak snad z nás budou kámoši!" Napili jsme se a položili je zpět na tácky.

"No tak já jsem Michal. Jsem z Chotyně. Mám staršího bráchu a mladší ségru. Obvykle bejvám na intru, ale během praxe jsem překecal rodiče, abych mohl zůstat doma. Holku nemám. Nejsem na vztah, spíš hledám jenom na zásun. Miluju divoký párty a dobrou společnost. Tak takhle pro začátek je to všechno. Co ty?"

"No já jsem Martin. Mám dvě mladší ségry a mladšího bráchu. Jsem odsaď z Libu, takže já na intru nebejvám. A já holku nehledám, dokonce ani žádnou na zásun. A radši bejvám doma nebo s kámošema v baru. Ale na párty moc nechodím."

"Počkej, ty chceš bejt kněz nebo co?"

"Proč?"

"No že si nechceš ani s žádnou vrznout…"

"Ne nechci!" začal jsem se nahlas smát.

"Tak jsi teplouš!" úsměv náhle zkles a v krku jsem začínal cítit sucho. Zčervenal jsem. On na mě koukal, jak kdyby mě chtěl zabít na místě. Pak vzal půlitr s pivem a já čekal, že mě s nim mrdne po hlavě. Napil se. Položil půlitr.

"To je v poho, jestli seš. Mám asi tři kámoše, který jsou teplý, a občas se s nima člověk i víc pobaví."

"Hele já musim jít. Vzpomněl jsem si, že mám ještě něco na práci…," vstal jsem, hodil mu peníze na stůl i s dýškem a šel. "Ale počkej…, já to tak nechtěl říct."

"To je v poho," otevřel jsem dveře a šel tak rychle, jak mi nohy stačily.

Nechápal jsem, co to do mě vjelo. Každopádně jsem se nechtěl bavit s heterákem o tom, jaký jsem gay. Bylo mi to nepříjemné. Nasedl jsem na bus a jel domů. Při mojí smůle na další zastávce nastoupil Patrik s jeho mámou. To byla příležitost, abych ji o něm řekl, ale já měl myšlenky úplně někde jinde. Sedli si přímo za mě a já si rychle nasadil sluchátka a pustil si hudbu na plný pecky. Můj nezájem je nejspíš odradil od toho, aby se se mnou bavili. Ani jsem nepostřehl, že vystoupili. Za to on to postřehl až moc dobře.

Večer, jako obvykle, jsem se přihlásil na facebook. Měl jsem jednu žádost a dvě zprávy. První zpráva byla od Káji. Ptala se, jak jsem se měl na praxi. Druhá byla od Patrika:

"To teď budeš dělat, jako že mě neznáš?"

Ihned jsem mu odepsal:

"A to jako čekáš, že ti padnu do náruče po tom, co mi tvoje sestra vyhrožuje, že mě dostane na kryplkáru?"

"Majka ti vyhrožovala?"

"Prosim tě, nedělej blbýho. Moc dobře vim, žes jí nakecal takový píčoviny, jako že já z tebe udělal na půl buzíka…"

"Jo tohlee… Vrátil jsem ti jenom to, co tys mi udělal s mojí holkou…"

"Aha, tak jestli míníš hrát takhle, tak okay. Taky si začnu vymejšlet jo? Uvidíme, jak se ti to bude líbit!"

"Na mě nic nemáš a vymejšlet si nemůžeš. Jakmile uslyšim, že sis na mě něco vymyslel, tvoje matka se dozví, že jsi teplej!"

"V tom případě ta tvoje taky…"

"Moje máma to o mně ví už dávno." Nevěděl jsem, co mu mám na to odepsat. Zcela mě odrovnal, a navíc se mi tedy přidal do kasičky další problém. Nemohl jsem dopustit, aby se moji rodiče dozvěděli, že jejich nejstarší syn je gay.

"Fajn, jak chceš. Sám sis vybral!" Odepsal jsem. Skončilo to tím, že tu zprávu jen zobrazil.

Musel jsem vymyslet novou taktiku jak na něj. Párkrát mi hlavou přeběhla i varianta, abych vše nechal být a přestal se o něj starat. Pak mi ale došlo, že i přes můj nezájem o něj, bude dělat vše pro to, abych já teď trpěl. Sice to vypadá, jako kdybych k němu nic necítil, ale uvnitř mě všechno křičelo. Chtěl jsem s ním být, ale po tomhle už to prostě nešlo.

Po dlouhém přemýšlení jsem konečně rozklikl i tu žádost o přátelství. To Michal mě žádal o přátelství. Potvrdil jsem ji a chtěl se odhlásit, jenže vtom vyskočilo okénko chatu:

"Proč si zdrhnul z tý hospody? Musel jsem pak jak kokot čekat takovou dobu na vlak."

"Sorry, nechtěl jsem se bavit o teplouších…"

"Takže jsi gay?"

"Yep."

Zobrazil to, ale zdálo se, že už neodepíše. Nic jinýho jsem taky ani nečekal, ale on odepsal:

"Hele, mně je šumák, co jsi. Gay, bisexuál, transsexuál nebo transvestita…, fakt je mi to šumák. Dokážu se bavit s každým, kromě vykroucených buzíčků. Na tobě je vidět, že vykroucenej buzík nebudeš. Oblíkáš se normálně (soudim podle dneška, jsem zvědavej na zejtřek) a rozhodně bych nepoznal, že jsi teplej. Jen se příště kontroluj a nečum mi celou dobu na zadek!! :D"

Začal jsem se smát. Všiml si toho, že jsem pomalu celou hodinu koukal na jeho zadek.

"Posnažim se."

"Já si myslim… A příště si za tebou dojdu, když budeš chtít zas zdrhnout, rozumíš?"

"Rozumim."

Pomohl mi se odreagovat a zasmát se. Psali jsme si asi ještě hodinu a potom jsme to oba zabalili. Další dny šly jako po másle. Hodně jsme se s Michalem spřátelili. Navíc se mi občas zdálo, že se mnou flirtuje. Bohužel moje fantazie je až moc bujná, tak jsem si některé věci vykládal jinak, než on doopravdy myslel. Občas jsem zas musel poslouchat, jak je krásný klátit holku. Jednou z něj vylezlo něco opravdu překvapivého:

"Ty už si spal s klukem?"

"Ještě ne, proč?" trošku jsem se zastyděl.

"Já jo," hrklo ve mně.

"Coo??"

"Tak snad nejsi hluchej ne?!"

"No nejsem. A kdy? A s kým?"

"Noo… Je to asi půl roku zpátky. Můj kámoš Nikolas je gay. Známe se už od malinka, a tak když mi tenkrát řekl, že je teplej, celkem mě to vzalo. Ale já jsem osoba schopná všeho, a tak jsem se ho zeptal, jestli by byl schopnej mi vykouřit ptáka. Nejdřív se na mě podíval a začal se tlemit jak zkouřenej. Pak pochopil, že to myslim vážně. Klekl si a stáhl mi kalhoty, pak trenky a narval ho do huby. Byl jsem celkem překvapenej, že ho tam narval celýho. Říkal jsem si, že si ho nechám jenom vykouřit, jenže pak mě chytl rapl. Chytl jsem ho za vlasy, přitiskl k oknu a narval mu ho do prdele. Řval jako pominutej, ale potom jenom slastně hekal."

Ta historka mě tak dostávala, že jsem ho s naprostým napjetím poslouchal a sledoval ho, jak si pořád sahá do rozkroku. V tom jsem cítil, jak i moje chlouba se hlásí do služby. Bohužel si toho hned všiml.

"Koukám, že jsem tě pořádně rozrajcoval. Bejt tebou ho sklidnim, za chvíli příjde ta ženská!" ten jeho úsměv snad nikdy nezapomenu.

"Kdyby to tak šlo…"

"Tak jdi na záchod a vychči se!"

Poslechl jsem a šel jsem na záchod.

Vrátil jsem se ze záchoda, ale Michal už tam nebyl. Usoudil jsem, že nejspíš odešel, a tak jsem šel taky. Slušně jsem se rozloučil na recepci a odešel.

"Ty sis ho tam honil ne?" slyšel jsem povědomý hlas.

"Jsi debil, já si ho nehoním na takových místech."

"No mně to je jasný. Jdem si někam sednout?"

"Mně to je jedno."

"Bože ty jsi hroznej člověk."

"Já vim," smál jsem se.

Sedli jsme si jako obvykle do hospody, objednali si pivko a kecali. Najednou se otevřely dveře a do hospody vstoupil Patrik s nějakým klukem. Naschvál si sedli vedle ke stolu. Michal si všiml, že jsem znervózněl.

"Co je?"

"Ale nic."

"Ty vole, já ti tady taky vyprávim skoro celej můj život a řekl jsem ti moje největší tajemství, tak mluv!"

Naklonil jsem se a začal šeptat:

"Vidíš toho kluka vedle?"

"Toho co vypadá jak zraněná gorila?"

"Jo, tak ten ze mě udělal teplouše."

"Tady ten? Si děláš prdel ne? Podívej se na sebe a podívej se na něj, vždyť on na tebe nemá!" Docela mi to polichotilo, každopádně mě dorazil jeho otázkou:

"A ty… ty jsi do něj zabouchlej, jo?"

Nevěděl jsem, co mám říct. Nakonec zvítězila lež a já řekl, že ne.

"Máš štěstí. Já vim, že miluješ mě?!"

"Tebe? Si upadl ne?"

"Ale no taak, jen se nedělej, už tě mám prokouknutýho."

"Ach to sebevědomí. Kámo nejsi můj typ."

"Tak to bolí." Začali jsme se oba smát. Patrik po nás pořád vražedně koukal a ten kluk, co tam s ním seděl, mi byl odněkud povědomý. Nakonec jsem si vzpomněl, že ho znám. Byl to nějaký ten můj bratranec asi z desátého kolene. Poprosil jsem Michala, jestli bychom nemohli odejít. Souhlasil a řekl, že už mu stejně za chvíli jede vlak, tak jestli ho půjdu doprovodit na vlakáč. Souhlasil jsem.

Na vlakovém nádraží skoro nikdo nebyl a vlak měl přijet až za patnáct minut, tak jsme si ještě povídali. Pořád se na něco ptal.

"A ty znáš Nikolase Pferda?"

"Ne, to je ten tvůj kámoš ne?"

"Jop. Von je taky z Libu, tak jsem myslel, že vy teplouši se znáte všichni navzájem."

"No ostatní teplouši se možná s každym znaj, ale já fakt ne…"

"Ty jsi opravdu jinej než ostatní teplouši nebo heteráči."

"No jo no, jsem prostě originál."

"Až po mně samozřejmě." Smáli jsme. Najednou mě blbec začal lechtat. Řval jsem, ať toho nechá. Chtěl jsem začít utíkat, jenže on mi dal snožku a já spadl na záda. On zas nepočítal s tím, že já mu vleže podkopnu nohy. No a ani jeden jsme nepočítali, že spadne přímo břichem na mě. Hlavu měl pár cenťáků od tý mojí. Podíval se na mě a řekl:

"Tos udělal naschvál. Abych si na tebe takhle lehl, ty hajzle!"

"A zjevně se ti to líbí, jelikož na mě pořád ležíš…"

"Stál bys mi za hřích!!" To neměl říkat, protože já z něj nechtěl udělat to, co ze mě udělal Patrik.

"Cos to řekl?"

"Ty by sis měl opravdu dojít na ušní! Řekl jsem, že bys mi stál za hřích!"

"Já vím, co si říkal… Proč si to řekl?"

Vstal a podal mi pomocnou ruku. Vstal jsem a koukl se na něj. Můj zvědavej pohled ho rozesmíval.

"No… občas mám menší slabost pro hezký kluky. Vlastně od tý doby, co jsem spal s Nikolasem."

"Aha. Hele už máš tady vlak, tak já pádim, za chvíli mi jede bus. Tak čau."

"Napíšu ti. Čau."

Pěkně mi motal hlavu šmejd jeden. Všechno jsem to psal Káje a ta ze mě byla hotová. Naopak ona mi psala, že dneska viděla Patrika s tim jeho bratránkem a že se drželi za ruce. Byl jsem z toho docela hotovej. Pak se zeptala, jestli nechci jít v sobotu (čili zítra) do gay klubu. To jsem nemohl odmítnout. Docela jsem byl zvědavej, jestli tam potkám někoho známýho.

V sobotu odpoledne se vcelku nic nedělo. Byl to takový ten obyčejný nudný sobotní den. Vše se začalo dít až večer, kdy jsem se sešel v centru s Andy, Kájou a Sylvou. Když jsme přišli do klubu, začali jsme probírat všechny věci, které se nám za poslední dva týdny na praxích přihodili. Bylo skvělé je opět po takové době vidět. Do klubu se začali hrnout lidi kolem desáté večer. My už v sobě měli pár drinků, ale ještě pořád jsme se chovali celkem slušně. Po další hodině jsem si všiml, že do klubu dorazil i Patrikův bratránek. Pořád po mně koukal. Snažil jsem se mu nevěnovat ani pohledem, ale nešlo to. Najednou se Kája otočila a viděla ho také.

"Není to ten Patrikův bratranec?"

"Jop je."

"Jakej bratranec?" zeptala se zvědavě Sylva.

"S tím Patrik provozuje sexuální činnost," ozvala se Andy.

"Počkej, počkej. On spí se svým bratrancem?" divila se Sylva.

"Jo, jemu je jedno, s kým bude spát," přidal jsem se do debaty.

"Ty vole, no mám dost," Sylva neměla slov.

Holky šly na záchod a já tam zůstal sám. Podíval jsem se na mobil. Bylo čtvrt na dvanáct. Najednou se nade mnou ozval známý hlas:

"Jdeš tancovat?"

Byl to Patrikův bratranec. Jako kdyby se mi rozsvítilo. Mohl by to být o důvod víc, proč Patrika nasrat. Přikývl jsem a šli jsme na parket. Nejdřív to byl takový ten nevinný tanec, pak mě chytl za boky a přitáhl si mě k sobě. Sjížděl mi rukama na zadek a přitom pořád koukal do mých očí. Byl opilej, to bylo jasný.

"Absolutně nechápu, jak tě Patrik mohl nechat pláchnout. Vždyť o tobě pořád básní…"

"To jako fakt?" překvapilo mě to.

"Jo, neustále říká, že udělal tu největší chybu, když si našel holku. Já bych takovej debil nebyl!"

"Aha."

"Mám na tebe hroznou chuť!"

"Tak pojď se mnou."

Chytl jsem ho za ruku a odvedl ho na záchod. Zavřel jsem se s ním do kabinky a začal ho líbat. Strčil do mě, abych si sedl na záchodovou mísu. Ještě, že byla zavřená. Rozepl mi pásek a stáhl mi kalhoty i s boxerkama. Chvilku si hrál s mým nářadím jen rukou a potom ho strčil do pusy. Zaklonil jsem hlavu. Pravidelně jezdil po délce mé chlouby nahoru a zase zpátky dolů. Oblizoval špičku a pak neskutečnou rychlostí jezdil nahoru a dolů. Funění a vzdychání se rozléhalo po celé kabince. Zakláněl jsem hlavu. Nestíhal jsem vstřebávat tu slast, která projížděla celým mým tělem. Odstrčil jsem ho a vstal. Přitiskl jsem se ke zdi a jeho otočil tak, aby stál zády ke zdi. Svlíknul jsem ho a ohnul ho. Natvrdo jsem mu ho strčil do análu. Moje boky jely nehorázně rychlým tempem a on skoro až brečel. Chytl jsem ho za vlasy se slovy:

"Tak co, ty kurvo, líbí se ti to?"

Jen přikývl a já už cítil, že ta obrovská slast za okamžik vyvrcholí. Vyndal jsem mu ho z análu a začal honit. Jeho jsem za rameno donutil, aby si klekl přímo pod můj úd. Začal jsem nahlas vzdychat, až to tu bylo. Velké dávky té slasti padaly přímo na jeho obličej. Byl tak ožralý, že spadl přímo na uzavřenou záchodovou mísu. Natáhl jsem si boxerky a trenky a řekl:

"Tak a teď můžeš povědět Patrikovi, jak sis se mnou dokonale užil."

"To to to se se nemusíš bát, rád mu to řeknu."

Odemkl jsem kabinku a šel si opláchnout ruce a obličej. Pak jsem vyšel ze záchodu a nestačil jsem se divit. Byl tam Patrik.

"Kde je?" zeptal se nasraně.

"Kdo?" dělal jsem blbého.

"Kdo asi… Můj bratranec, všichni říkali, že tě s nim viděli tancovat."

"Jo to jo, leží v první kabince na záchodě." Odstrčil jsem ho a šel k našemu stolu.

"Kde jsi byl?" zeptala se Kája.

"Na záchodě."

"Buď si dostal sračku, a nebo si tam někoho měl…," ozvala se Sylva.

"To si nechám pro sebe." Šibalsky jsem zvedl obočí, když v tom mě někdo vytáhl z gauče, na kterém jsme seděli.

"Cos mu udělal?" Patrik zuřil.

"Já? Nic."

"Tak proč si omejval ksicht, když jsem tam přišel?"

"Chceš to fakt vědět?"

"Asi bych se neptal, kdybych nechtěl."

"Postříkal jsem mu ksicht…"

"Čím?!"

"Tak jsi debil nebo co? Čim bych mu tak asi mohl postříkat ksicht?"

"Ty… ty… neříkej, že ty a on…," začal ustupovat a začaly mu slzet oči.

"Jo mrdali jsme spolu!"

"Ty zmrde, já ti tu držku zmaluju!!"

"Ale no taak Patričku, on to po mně chtěl…"

"A tys musel…," ani jsem ho to nenechal doříct a hned mu skočil do řeči:

"Udělám všechno pro to, abys trpěl!" Utřel si stékající slzy a už napřahoval pěst. Zničehonic se za mnou objevil Michal:

"Udělej to a skončíš špatně." Úplně se to ve mně zachvělo. Byl jsem rád, že tam přišel.

"My dva si to spolu ještě vyřídíme!" řekl Patrik nasraně. Popadaje svého bratránka, se sotva dostal ven.

"Co ty tady děláš?" zeptal jsem se Michala.

"No obvykle takovýhle teploušský kluby nenavštěvuju, ale Nikolas je tady, tak mi zavolal, jestli se nechci přidat k němu a jeho kámoškám. A co ty? Říkals, že nechodíš na párty!"

"Já jsem tady s kámoškama. Támhle sedí. "

"Ty vole, to jsou kundy."

"No to jo," obrátil jsem oči v sloup.

"No co? Chválím ti kámošky, měl bys bejt rád."

"Chápu, že s nima chceš seznámit."

Šli jsme k našemu stolu a já je všechny seznámil s Michalem. Michal z nich byl neskutečně hotový. Nevěděl, na kterou z nich se dívat víc. Pak přivedl Nikolase a já myslel, že na místě zemřu. Krátké, natužené černé vlasy, nádherné modré oči, velké rty, vypracovaná postava, v levém uchu černý roztahovák. A navíc k tomu všemu byl úplně perfektně opálený. Prostě chodící dokonalost. Všechny nás s ním seznámil a nečekaně si sedl vedle mě. Strašně nádherně voněl. Byl jsem z něj úplné hotový.

"Tak už se všichni nějak známe, mimochodem, Niku, kde máš ty kámošky?" zeptal se Michal.

"Už šly domů," navíc mě dorazil ten jeho pronikavý hlas. Jak jsem řekl, prostě chodící dokonalost.

"Tak brzo?" ozvala se Kája. Bylo na ní vidět, že se jí Nikolas taky hodně zamlouvá.

"No víš, oni maj večerku," odpověděl Nik.

Michal se začal bavit s holkama a Nikolas se zničehonic otočil na mě. Chvíli si mě prohlížel a pak z něj vypadlo:

"No kámo, dávám ti osmičku!" Hned jsem věděl, že mě hodnotí.

"Vole… Já jsem desítka!" Ani nevim, kde se ve mně vzala ta troufalost odpovědět mu takhle.

"Michal mi říkal, že jsi sebevědomej, ale nečekal jsem, že až tak." Rozplýval jsem se nad tím jeho dokonalým úsměvem.

"A to je špatně?"

"Naopak. Každopádně si ode mě dostal největší hodnocení. Všichni tady vypadaj katastrofálně."

"Mám to brát, jako že mě balíš?" skousl jsem si ret a zvedl obočí.

"A kdyby jo, tak co?"

"No to já nevím. Záleží na tom, jestli jo nebo ne."

"No řekněme, že bych si tě dal."

"Nějakej odvážnej. Nejsem k snědku."

"Á pan je vtipálek. Neříkej, že bys nechtěl."

"Ještě o tom pouvažuju." Kdyby tak věděl, že už jsem ho dávno svlíkl očima.

"A co drink, na ten se necháš pozvat?"

"To je dobrej začátek."

Nikolas šel k pultu společně s Michalem a já zůstal s holkama u stolu. Já úplně v hajzlu z Nikolase a ty tři byly vedle z Michala. Pozorovali jsme je. No spíš jsme pozorovali jejich nádherný pozadí. Něco si tam šuškali a pořád se otáčeli k našemu stolu. Otočil jsem se na holky a ty zas koukaly na mě.

"Kde si je vyhrabal?" zeptala se Andy.

"Mám prostě dokonalou praxi!"

"No to teda máš, já jsem na radnici se samýma starýma dědkama," vyhrkla ze sebe Kája.

"Co mám říkat já? Já jsem na soudě úplně sama!!" zlobila se Sylva.

Kluci už se blížili ke stolu i s pitím. Přinesli toho opravdu hodně. První jsme do sebe hodili frťana B52. Pak následovaly skleničky s Morganem. A nakonec sladké koktejly. Během hodiny jsme byli všichni na sračky.

"Ty Martine, my už budeme muset jít," ozvala se Sylva a Kája s Andy přikyvovaly.

"Půjdeš taky? Volala jsem tátovi, ten nás hodí domů."

Nikolas se naklonil se slovy: "Zůstaň, můžeš přespat u mě."

Zaváhal jsem, ale nakonec jsem nabídku přijal.

Holky odešly čekat ven a Michal je šel vyprovodit. Já tam zůstal sedět s tím dokonalým svalovcem. Koukal jsem pořád na něj. Byl tak strašně roztomilý, a navíc jeho sebevědomost a charisma doplňovaly celou jeho dokonalost. Michal se vrátil zpátky s tím, že holky už odjely. Nikdo nic neříkal, jen jsme na sebe koukali. Abych to trapné ticho přerušil, zeptal jsem se:

"Takže… vy jste spolu fakt spali?"

"Kdyby jen jednou…," vypadlo z Nika.

"Drž hubu, volee," okřikl ho Michal, ale vypadalo to, že si dělá srandu, protože se smál.

"No co? Martin to stopro nikomu nepoví. Chtěl to po mně asi třikrát, blbeček."

"Ale taky proč? Furt ses přede mnou promenádoval jen v boxerkách, když jsem u tebe byl," ospravedlňoval se Michal.

"No to je taky pravda."

"Tak vidíš."

"A Michale, ty taky spíš u Nika?" zeptal jsem se.

"Yep."

"Tak to snad nebudete provozovat přede mnou," nadhodil jsem se smíchem.

"Už dva měsíce jsme spolu nic neměli a já ani nechci. Nejsem teplej!" začal ostře Michal.

"Já už taky s nim nechci… Je hrozně bezohlednej!" zostřil i Nik.

Pak si pamatuju, že jsme odešli a já v taxiku usnul. Nebo jsem si aspoň myslel, že jsem usnul. Každopádně byl druhej den ráno pro mě šok, když jsem se probudil vedle těch dvou. Všichni tři jsme leželi v jedné manželské posteli. Podíval jsem se pod deku a zjistil, že jsme všichni nazí.