• FentyXX
Stylklasika
Datum publikace3. 4. 2016
Počet zobrazení4291×
Hodnocení4.40
Počet komentářů7
Oceněnípovídka roku 2016

Jeli jsme už hodinu a já byl znuděný. Kamarádi se snažili mezi sebou komunikovat, ale nešlo to, protože jsme byli všichni hrozně unavení. A to před náma bylo cca ještě patnáct hodin cesty. Nasadil jsem si sluchátka a pozoroval celou krajinu z autobusu. Přemýšlel jsem, jaké to tam asi bude. Nikdy jsem v Londýně nebyl, ale vždy jsem snil, že se tam jednou podívám. A díky škole se můj sen stával skutečností. Vybíjel se mi mobil, a tak jsem vytáhl powerbanku z tašky a napojil ho.

"Hej Dome, kdy myslíš, že nás rozdělej do rodin?" zeptala se Erika, která seděla o dvě sedačky dál. Abyste mi rozuměli, seděl jsem se svými nejlepšími přáteli úplně vzadu na čtyřsedačce. Erika byla jedna z mých nejlepších kamarádek už od prváku. Měla dlouhé blond vlasy, které se vlnily až ke jejím bokům. Fascinoval mě kontrast těch vlasů a očí, které měla kaštanově hnědé. Na sebe si vzala černou minisukni a bílé tílko. Abych pravdu řekl, jelo po ní hrozně moc kluků, včetně mě.
"Říkali, že až zejtra večer," odvětil jsem.
"Až?" zeptala se pro změnu Kath, která seděla vedle mě. Katherine (říkali jsme ji Kath, jelikož pro některé z těch lenivějších bylo snažší jí říkat takhle) měla kudrnaté hnědé vlasy a modré oči. Na sobě modré tílko a šedivé šortky. Mezi Erikou a Kath seděl Tomáš. Obvykle z nás byl nejukecanější, ale po tom, co si vzal kinedril, byl potichu a celý zmožený. Byl to blonďák s modrýma očima (klasika). O Tomovi bylo veřejně známo, že je gay, a ani se to nijak nesnažil zapírat. Několikrát jsme ho s holkama viděli i s klukem flirtovat. Na sobě měl taky šortky a tílko.
"Jop, jste je neslyšeli nebo co?" vyjel po nich Tomáš.
"Ale no ták, pan kinedril je podrážděný!" rýpla si do něj Erika.
Tomáš byl radši ticho, protože věděl, že by hádku s Erikou nevyhrál. Proto se začala bavit zase se mnou:
"Proč sis na sebe vzal pro boha tepláky? To ti není teplo?"
"Hele, ty víš jak tam bude?" odpověděl jsem ironickou otázkou.
"Koukala jsem na počasí, tak vím ne?"
"Tak se podívej ven!" Začalo silně pršet. Proto jsem si na sebe vzal ty tepláky. Byly černé a doplňovalo je moje bílé triko s černými nápisy.

Abych se vám taky trošku představil:
Jsem Dominik, před měsícem mi bylo osmnáct. Z party jsem nejmladší, proto mi občas říkají benjamínek, ale vůbec se mi to nelíbí. Jsem bisexuál. Svoji orientaci nedávám tak najevo jako Tomáš. Občas mi ty jeho módní výstřelky přijdou až moc. Ale musím uznat, že i on byl fakt pěknej. Bohužel jsme si v partě dali slib, že ani jeden s tim druhým nebudeme nic mít. Hold pech no.

Po několika zdlouhavých hodinách jsme přijeli k trajektu. Byly asi dvě ráno, a tak nás učitelky společně s řidičem museli probudit. Řeknu vám, byl jsem pořádně na nervy a nebyl jsem sám. Nemohl jsem si dát za celou tu dobu ani jednu cigaretu a už jen to mi přidávalo na agresivitě. Poté co jsme prošli kontrolou věcí a našich občanských průkazů, jsme konečně nastoupili na trajekt. Když se rozjel, myslel jsem, že asi odpadnu. Udělalo se mi nehorázně blbě, a tak jsem raději trávil většinu času venku na palubě. Kath s Tomem se zdržovali uvnitř, ale já s Erikou jsme měli neskutečnou chuť na cigaretu a já, jako machr, jsem propašoval cigarety ve svých kapsách. Zapálil jsem jí a říkám Erice:
"Nechám ti! Celá ta krabka mi musí vydržet celej tejden!!"
"Fajn, ale dělej."

Hrozně se klepala, jelikož si asi umíte představit, jaká zima je ve dvě ráno v minisukni a ještě k tomu na trajektu v září. Půjčil jsem jí bundu, kterou jsem měl v batohu. Byla strašně ráda. Oba jsme hlídali, aby žádná učitelka nepřišla a nenachytala nás při kouření. Naštěstí i ony se zdržovaly uvnitř díky té zimě.

Po hodině jsme byli konečně v Británii. Teď už jen stačilo jet tři hodiny do Londýna. Během cesty busem jsme všichni spali. I ve snu jsem myslel na tu rodinu, kterou dostanu. A také jsem doufal v to, že budu s tou svojí partou, i když něco mi říkalo, že holky a kluci nebudou moct být spolu. Ráno přesně v šest nás probudil otravný hlas průvodkyně, která k nám nastoupila na trajektu. Byla to Němka, ale uměla perfektně česky. Vystoupili jsme a skoro celý den jsme chodili. Začali jsme Big Benem, přes Trafalgar Square, kde jsme se zastavili a udělali si přestávku na jídlo a odpočinek, jsme dorazili na Oxford Street, kde jsme dostali tříhodinovou přestávku na nákupy. Samozřejmě, že jsem následoval Eriku a šli jsme nakupovat. Kath s Tomem si šli sednout do Starbucks.

Po únavném nakupování, které mi dalo malinkou taštičku se suvenýry a pěknými spoďáry, jsme šli na místo srazu. Erika táhla tři velké tašky oblečení, a tak jsem jí jednu tu tašku vzal. Dorazili jsme k autobusu a jeli na parkoviště, kde jsme měli setkání s rodinami. Nemohl jsem se dočkat. Těšil jsem se.

"Rodiny přijedou v půl deváté. My na parkovišti budem o patnáct minut dříve. Prosím všechny, až tam dojedeme, neopouštějte autobus! Opakuji, neopouštějte autobus," upozornila nás průvodkyně. Jenže my na místo setkání dojeli přesně v půl deváté, protože na každé křižovatce byly zácpy. Průvodkyně vystoupila a mluvila se všemi těmi lidmi venku. Nejspíš se omlouvala, že budou muset ještě chvíli počkat, než nás rozdělí po čtyřech a předají jim.

Vrátila se zpět do busu a začala vyvolávat jména. Skoro všechny rodiny byly černoši. Jen jedna tam byla bílá a jedna tam byla taková… no nevím, jak to popsat. Byli tmaví, ale ne černí. Teď si asi říkáte, jestli nejsem rasista. Právě naopak. Miluju černošskou kulturu a všechno s nimi spjaté (kromě vražd a drog).
"Tomáš Bílý, Dominik Feller, Erika Drobná, Katherine Wolfová… Nedá se nic dělat, tady musíme udělat výjimku a dát kluky s holkama dohromady, protože jste jediní z vaší třídy, kdo mi tady zbyl, a nechci zbytečně promíchávat třídy mezi sebou." Byl jsem tak neskutečně nadšený. Moc dobře jsem věděl, že je to práce naší třídní, která věděla, že jeden bez druhého ani ránu.

Průvodkyně pokračovala: "Dostáváte rodinu Whittemore." K mému velkému zklamání to nebyla černošská rodina. Ale útěchou bylo, že jsou aspoň tmaví. Vystoupili jsme a milá paní k nám přišla a podávala nám ruce se slovy:
"Ahojte, já jsem Elena Whittemore a vy budete na týden moje nové děti." Samozřejmě, že všechno říkala anglicky, ale pro příjemnost čtení to všechno píšu naší mateřštinou. Naskládala nás i naše kufry a batohy do auta a předem informovala, že nás čeká dlouhá cesta k ní domů. Pro zpříjemnění pustila rádio a my jen pozorovali z okna ta všechna světla aut na dálnici. Byla to nádherná podívaná.

Zničehonic Elena stáhla rádio a říká:
"Pokud máte nějaké otázky, klidně se ptejte." Podívala se na Toma, který seděl vedle ní vepředu. Tom, jak už to bývá zvykem, se zeptal, zda mají wifi. Odpověděla mu, že je dvacáté první století a bez WiFi život jen tak nejde. Já mu česky potom říkám:
"Fakt… Ty jsi internetovej maniak!"
"No a co!"
Potom přišla řada na Kath, která se zeptala, jak to bude s pokoji, a Elena hned odpověděla:
"Mám pokoj pro tři, jeden z vás bude mít pokoj s někým z členů mé rodiny."
Kath poděkovala a přišla řada na mě:
"Máte nějaká domácí zvířata?"
"Ne, nemáme. Měli jsme psa, ale ten nám zemřel."
Také jsem zdvořile poděkoval a čekal, co vypadne z Eriky. Chvíli přemýšlela a pak z ní vypadlo:
"Kolik máte dětí?"
"Mám dvě děti. Dceru, které je třináct, a syna, kterému je devatenáct."
Všichni jsme se na sebe podívali a napadla nás stejná myšlenka: Co když bude hezkej?

Konečně jsme dojeli před jejich dům. Malý, z venčí útulný, rodinný domeček. Tak jako bylo v Anglii zvykem. Vystoupili jsme a vytáhli svoje tašky a kufry z úložného prostoru auta, když v tom vylezlo ven malé děvče, starší zarostlý chlápek a nádherný kluk. Podíval jsem se na Eriku a ta na těch podpatkách, které si nasadila při jízdě na místo setkání, si málem zlomila nohu. Rozhodila vlasy a já otočil hlavu na toho kluka. Tomáš s Kath z něj taky nemohli spustit oči.
"Tak už pojďte, představím vás s mojí rodinou!" zavolala na nás Elena, která už stála se svojí rodinou a pozorovala nás.
Stoupli jsme si před auto a všichni čtyři jedním krokem vyšlápli. Náš sebevědomý krok je zaskočil. Vešli jsme dovnitř a v dlouhé předsíni jsme se seznamovali.
"Já vlastně neznám vaše jména," vzpomněla si Elena. Řekli jsme jí teda svá jména a ona začala představovat svou rodinu. Nevnímal jsem, protože jsem byl paf z toho kluka. Krátké, stylově upravené, černé vlasy. Hnědé oči, snědá tvář, krásně růžové rty, přilehlá košile a volné šortky. Dobrý způsob, jak mi přivodit infarkt.

Konečně Elena představovala i svého syna.
"Tak a tohle je můj syn Adrian."
Erika se nahnula a povídá mi potichu:
"Tenhle týden bude doufám dlouhej, abych se na tohle mohla koukat co nejdýl!"
Jen jsem souhlasně přikývl a v tom Elena ukázala na mě:
"Ty budeš s Adrianem na pokoji, nevadí?"
"Ne! Vůbec ne!" snažil jsem se ovládnout svoje nadšení.
Podíval jsem se na mé tři kamarády. Probodávali mě pohledem. Naschvál jsem se usmál a šel za Elenou, která nás pobízela, abychom šli za ní. Po schodech jsme došli nahoru.
"Adri, ukaž mu svůj pokoj a postel, na který bude spát."
Adrian jen souhlasně přikývl a vedl mě. Otevřel dveře a přede mnou se rozprostřel malý útulný pokojík vybavený jednou skříní, kancelářským stolem, na kterém byl notebook, a dvěma postelema. Na zdích měl plakáty. Na všech byl nějaký chlap. Podle všeho vypadal jako Španěl.

"Tak tady je tvoje postel. Na nic nesahej, nic si nepůjčuj sám. Když si budeš chtít něco půjčit, zeptej se. Za žádnou cenu nesahej na ty plakáty a už vůbec tady nejez."
Ten jeho tón hlasu nebyl tak vlídný jako to, jak vypadal.
"Fajn no," odvětil jsem celkem zklamaně.
"Za chvíli bude večeře. Jdu dolů ji pomoct připravit, ty si zatím vybal. Až bude večeře připravená tak přijdu," sebral se a odešel a já si pomyslel, že je to horší než ve vězení.

Čekal jsem, že se ti moji bídní kámoši přijdou podívat, jak to má zařízený. A čekal jsem správně, jen jsem čekal, že přijdou víc oblečení. Ve dveřích se objevila Erika jen v růžové podprsence a růžových kalhotkách. Navíc měla červený lodičky.
"Tak co? Zabydlel ses?" zeptala se a šla ke mně. Obsah mých kalhot začal rapidně nabírat na objemu a v těch teplákách to začalo být vidět, proto jsem se snažil sednout tak, aby to bylo vidět co nejmíň.
"No… No je to horší, než se zdá!"
Do dveří přišla Kath v mini šortkách a tílku.
"Ty takhle míníš jít i k večeři?" vyjela Kath po Erice.
"No a kdyby tak co?"
"Maj malou dceru a dospělýho syna a ty snad nejsi děvka!"
"Ne, jsem jen ráda společenská… A teď neruš, mluvím s Dominkem!"
Kath se naštvala a odešla a my dál pokračovali v konverzaci:
"Proč je to horší?" zeptala se.
"No ten boy není zrovna dvakrát příjemnej, nesmím na nic sahat. Začínám se bát, jestli mi dovolí si vůbec lehnout na tu postel."
"Neboj, tohle," ukázala na svoje tělo, "mu určitě zpříjemní náladu."
Dořekla a Adrian vstoupil do dveří. Ani se nezarazil, že je Erika jen ve spodním prádle. Arogantním hlasem nám oznámil, že večeře je připravená a ať to vyřídíme těm zbylým dvěma. Erika vstala a šla jako vykroucenej paragraf kolem něho. S ním to ale vůbec nehlo. Naopak dal ještě oči v sloup.

Šli jsme dolů a Adrian společně s námi. Posadil nás ke stolu a začal nabírat jídlo. Kath pořád kroutila hlavou, protože si Erika vzala na sebe jen župan. Tomáš koukal pořád Adrianovi mezi nohy a Erika se nemohla vzpamatovat z toho, že se Adrianovi snad nelíbila.
"Dobrou chuť!" popřál Adrian konečně slušným tónem a odešel.
"Já vám říkám, že je teplej!!" začala vyšilovat Erika. Tomáš se na ni podíval s takovým šťastným obličejem, že mě to rozesmálo.
"A z čeho, ty primadono, takhle usuzuješ?" rýpla si Kath.
"Nebyl ze mě hotovej. I Dominik měl co dělat, aby se mu ze mě nepostavil!"
Kath si praštila rukou o hlavu a neměla slov. Já se jim pořád smál. Byla prostě zábava na ně koukat.

Do kuchyně vstoupil otec rodiny a zarazil se, když viděl Eriku. Ta si toho všimla a hned podotkla:
"No… Vidíte, i von je ze mě v hajzlu."
Kath v tu chvíli zaskočilo sousto a začala se dusit. Erika neváhala a dala jí ránu do zad. Kath se přestala dusit a podívala se vražedně na Eriku. Erika se pořád nemohla vzpamatovat, že i jeho otec z ní byl hotový a on sám ne.
"Takže teď mám šanci já!" ozval se Tomáš, hned potom co otec odešel.
"Ty se nikam necpi!" napomenula ho Kath.
"Ty máš dneska náladu…," přidal jsem se.
"Jsem nevyspalá, bolí mě tělo a vlasy mám, jak kdybych se dva tejdny nečesala, takže mě přestaňte srát," rozčilovala se Kath.

Dojedl jsem večeři a šel se zeptat, zda si můžu zakouřit. Elena mě zavedla k zadním dveřím a ukázala mi dvorek. Poprosila, ať neklepu na zem. Během toho mi strčila popelník do ruky a mile mě vyhnala ven.

Stál jsem tam a všechna ta nervozita z toho všeho ze mě spadla. Seděl jsem tam na houpací lavičce a přes okno do kuchyně pozoroval Eriku, jak se pořád rozčiluje. Otevřely se zase dveře a Erika se zarazila. Do dveří vstoupil Adrian a šel přímo k zadním dveřím. Otevřel je a tentokrát stál zaražený on. Divil se a pak navázal konverzaci:
"Ty kouříš?" Jeho hlas už nezněl tak arogantně.
"Jop," odsekl jsem ho. Byl sice hezký, ale pokud je na mě někdo nepříjemný ze začátku, tak u mě ztrácí hodnotu.
"Kolik ti je?"
"18…"
"Vypadáš tak na dvacet!" Nevěděl jsem, zda to mám brát jako urážku či jako kompliment.

Mezitím, co on si zapaloval cigaretu, ja ji típl a šel dovnitř. Holky s Tomem už byly nahoře, a jelikož mně se nechtělo do toho příšerného pokoje, tak jsem vlezl k nim. Bylo u nich nehorázné ticho, a tak jsem se zeptal:
"Co je tady takový ticho?"
"No to víš, támhleta kudrnatá pinda potřebuje klid, tak musíme držet huby," vztekala se Erika, která si česala vlasy.
"Ty kurvo jedna! Já ti natrhnu prdel!" vyskočila Kath z postele a rozeběhla se přímo proti Erice. Ta neváhala a hodila po ní hřeben. Ten praštil Kath přímo do hlavy a to jí rozzuřilo ještě víc.
"Tak a teď sis zařídila expres přímo do hrobu!" zařvala na ni Kath.
I když mi to přišlo vtipné, tak jsem je musel zarazit. Byli jsme přece jenom v cizí rodině a ony by udělaly pořádnou ostudu, kdyby tu rvačku slyšela nebo nedej bože viděla Elena nebo jeden z členů její rodiny.
"Hej… Dost… Stačí… Říkám, uklidněte se, vy kravky!" Mlátili se hlava nehlava a vůbec je nezajímalo, že se jim Tom směje nebo já na ně křičím. Proto jsem se naštval a odtáhl je od sebe. Obě držely chuchvalce vlasů té druhé.
"Copak chcete hned první den udělat ostudu? Nestačí, že už tak na nás čuměj jak na idioty."
"Když ta pí…" Skočil jsem Erice do řeči:
"Jste kámošky, udobřete se a nedělejte ostudu." Práskl jsem dveřma a šel do pokoje toho nepříjemnýho suchara.

Vstoupil jsem dovnitř, pořád tam nebyl. Vzal jsem si věci z tašky a šel se osprchnout. Koupelna byla úplně odlišná, než jak jsme zvyklí u nás v Čechách. Zápasil jsem s něčím, co mělo představovat kohoutek na vodu. Povedlo se mi nastavit vodu tak, aby byla příjemná. Po osprchování jsem si vzal pyžamo v podobě krátkých volných šortek a třídního trika z deváté třídy. Přišel jsem do pokoje a ten byl stále prázdný. Sedl jsem si na postel, vzal mobil, sluchátka a zapl si písničky. Ulehl jsem a koukal do prázdna. Byl jsem unavený, a tak jsem nečekal na nic. Zhasnul jsem světlo a po chvilce jsem zaspal.

V noci, asi kolem třetí, jsem slyšel hlas toho sexouše. Šeptem někomu vyprávěl někomu o nás do mobilu. Moc jsem mu nerozuměl, jelikož mě vážně nechtěl vzbudit, ale něco málo jsem zaslechl.
"Hej, ti studenti z Čech jsou sexy jak svině!" (v originále to znělo asi takhle: "Hey, those Czech students are sexy as fuck!")
Pousmál jsem se a napínal ucho, abych slyšel víc.
"Jo jo, mám v pokoji jednoho z nich," chvíli poslouchal, co mu ten druhý říká, a pak pokračoval, "No, ten je z nich nejvíc sexy a pak ještě taková blondýna. Vypadá jak dvojnice Gage Golightly."
Nejspíš mu ten druhý vyprávěl něco vzrušujícího, jelikož si sáhl do kalhot a probouzel svýho ptáka.
"A jaký bylo mrdat někoho z Čech?" zeptal se a při tom si stáhl trenýrky a sedl si na židli k počítači. Pro moje blaho se rozsvítila obrazovka a to vyvolalo světlo, a tak jsem viděl přímo na jeho péro. Měl ho dlouhýho a celkem macatýho. Na samém vrcholu se tyčil nabouchaný žalud.

Zavěsil a byl tak vzrušený, že si ho začal honit. To vzrušilo i mě. Můj pták rychle ztvrdl, ale nemohl jsem dělat nic. Přidával na tempu, jeho ruka kmitala nahoru a dolů a on zakláněl hlavu. Funěl a vypadalo to, že mu vzduch neproudí dostatečně rychle do hlavy, protože začal rudnout. Honil tak rychle, že jsem nestíhal sledovat všechny ty pohyby. Funění se změnilo ve vzdychy a on sjel naposledy dolů rukou a začal stříkat. Vyhrnul si triko a nacákal si pořádnou dávku spermatu přímo na břišáky.

Moje péro bylo k prasknutí a čekal jsem, až odejde a půjde se vykoupat. Hned, co vypadl, jsem vyhrnul deku a začal si ho taky honit. Najednou jsem se dostával do takové extáze, že jsem nepostřehl, že se vrátil. Neváhal, odhodil mou ruku a nacpal si můj klacek do huby. Chytl jsem ho za hlavu a určoval tempo. Přirážel jsem a mrdal mu držku. Pak to na mě přišlo a já mu hlavu přirazil tak, aby měl v hubě celýho ptáka. Stříkal jsem mu do krku a on si to užíval. Vzdychal jsem, funěl. Nemohl jsem se toho pocitu nabažit. Vytáhl si ho z pusy a ještě chvíli si s nim hrál. Já už byl vyčerpaný a ležel jako mrtvola. Dýchal jsem hrozně rychle a on viděl, jak jsem vyčerpaný, a tak mi boxerky se šortkama natáhl a odešel, jak kdyby se nic nestalo. To mi bylo jedno, jelikož jsem během pěti minut usnul.

Ráno jsem se probudil a nebyl si jistý, zda to byl sen či ne. Každopádně jsem se podíval na jeho postel, ale on tam opět nebyl. Podíval jsem se na hodiny. Vstal jsem přesně minutu před zvoněním mého budíku. Toť jest v 5:59. Snídaně byla o půl sedmé, a tak jsem měl půl hodiny na to, abych se dal do pořádku. Z báglu jsem vytáhl zubní kartáček, zubní pastu, hřeben, lak na vlasy atd. a šel do koupelny. Ta byla obsazená. Šel jsem tedy do vedlejšího pokoje za svými přáteli, abych zjistil, která z těch strašidel ji zabrala. Kdo jiný to mohl být než Erika. Kupodivu byla Kath už připravená, namalovaná, učesaná a vymóděná.
"Kdys to stihla?" zeptal jsem se uchváceně.
"Vstávala jsem v pět, protože jsem věděla, že ta barbie zabere koupelnu aspoň na dvě hodiny."
"No jo no, Erika!" usmál jsem se a podíval na Tomáše, který spal s otevřenou pusou.
"Toho nevzbudíš?"
"Jen ať si pospí. On stejně nesnídá."
"Aha."

Šel jsem zpět do "svého" pokoje a čekal, až Erika konečně vypadne. No, vypadla až v 6:15 a já hned zaplul do koupelny. Ani jsem ji nepozdravil, jak jsem pospíchal. Celková úprava mého zevnějšku trvala deset minut. Zkontroloval jsem počasí na mobilu. Dnes mělo být příjemných dvacet. Vzal jsem si šortky a triko. Do batohu jsem si zabalil mikinu, kdyby náhodou počasí zradilo.

Byl jsem na cestě do kuchyně a potkal rozespalého Toma, který právě vstal. Nevnímal, a tak jsem ho ani nezdravil. Sešel jsem a v kuchyni už seděly holky. A pak jsem konečně viděl i Adriana. Erika, která si kvůli němu vyžehlila vlasy, celou dobu pozorovala jeho krásnou zadnici. No jo no, měl jen boxerky, takže jsme byli unešení všichni tři.
"Hej lidi, dneska vás odvezu já. Matka má práci a otec odjel na konferenci."
"Okay," řekli jsme všichni tři najednou.
"V sedm buďte připravení!" Donesl poslední kousek toastu na talíř a odešel nahoru.
"Kurva, ten má zadek, jenom ho pořádně zmáčknout!" vyhrkla ze sebe nadšená Erika.
"Pro tentokrát s tou blond kravkou souhlasim!" přidala se Kath.
"Jo, má super zadnici," řekl jsem zamyšleně. Přemýšlel jsem, zda ta kuřba byl jen sen nebo skutečnost.

Dojedl jsem toast a šel ještě rychle nahoru. Bylo 6:40. Měli jsme ještě dvacet minut, a tak jsme šli s Erikou kouřit. Netrvalo dlouho, a tak jako včera večer, se přidal Adrian.
"Ty taky kouříš?" vylítlo z něj. Otázka patřila Erice, která z něj nemohla dýchat.
"Jo… Jo," řekla Erika česky, a i přesto, že Adrian česky neuměl a ona si to neuvědomila, tak pochopil. Neustále jí čuměl na prsa a ona to moc dobře viděla. Byla z toho celá nadšená. Dokouřila dřív než já a Adrian, a tak běžela provokovat Kath a Toma, že ji koukal na prsa. Jenže když odešla, zadíval se na mě a šel blíž. Stál přímo u mě a chytil mě za rozkrok. V tu chvíli se mi začala stavět kláda. Podíval se na mě, pořád s rukou na mém rozkroku, a řekl:
"Dneska si to zopakujeme."
Pustil mě a odešel. Došlo mi, že to nebyl sen, ale skutečnost, a že asi teprve teď začíná to pořádné dobrodružství.

Hodnocení
Příběh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (34 hlasů)
Vzrušení: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (35 hlasů)
Originalita: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (33 hlasů)
Sloh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (32 hlasů)
Celkem: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (35 hlasů)

Komentáře  

+3 #7 Poděkování :)FentyXX 2016-04-08 15:34
Chci vám všem moc poděkovat, je to moje první klasika, tak jsem rád, že se to líbí :-) snad se bude líbit i druhý díl, který už je na cestě :-)
Citovat
+4 #6 Odp.: Londýnské dobrodružství: 1. PříjezdSaavik 2016-04-07 01:56
Díky, četlo se to skvěle.
Přiznám se, že mne dostala hláška - která z těch strašidel zabrala koupelnu. Už dávno jsem se tak nezasmál. I když znám i pána, který trčí v koupelně celé věky ....
Citovat
+3 #5 Odp.: Londýnské dobrodružství: 1. Příjezdreader 2016-04-06 17:17
Skvělý sloh, zajímavé téma. Velmi čtivé a vzrušující. Nemůžu se dočkat dalšího dílu!!
Citovat
+1 #4 Odp.: Londýnské dobrodružství: 1. PříjezdHonziik 2016-04-05 23:44
Velmi čtivé ;)
Citovat
+1 #3 dalsifrndolin 2016-04-04 15:19
ja chci druhy dil... s to ted hned...prosiiiiim...
Citovat
+2 #2 Odp.: Londýnské dobrodružství: 1. Příjezdmojmir 2016-04-04 09:53
hmm sex hned v prvni casti? autor se uci rychle :D
Citovat
+2 #1 Odp.: Londýnské dobrodružství: 1. PříjezdTukanovitch 2016-04-03 14:12
Příběh se mi líbí, sloh je skvělý (formulace "kudrnatá pinda" mě upřímně dost pobavila), postavy vykresleny pěkně. Jediné, co mi přišlo takové zvláštní, byl ten zvrat, kdy najednou zničehonic začne jeden druhýmu dělat dobře - přišlo mi to takové "hop" a "šup" a nějak to tam nesedělo, příčina a následek byly v takové křeči, nevyznělo to úplně přirozeně. Ale jinak se mi to líbí a jsem zvědav, co z toho vyplyne dál. ;-)
Citovat