Londýnské dobrodružství: 6. Nezkrotný Miguel

Snažil jsem se na něj nedívat, ale nešlo to. Musel jsem se dívat. Jeho pohled byl kamenný, ale přesto ve mně vzbuzoval touhu a chtíč. Byl si s Adrianem tak neskutečně podobný, ale přitom to Adrian nebyl.
"Co na mě tak civíš?" vypadlo z něj nepříčetně.
"Já… jen, že si mu tak hrozně podobnej," nezmohl jsem se na nic víc.
"To u dvojčat bejvá…," řekl s takovým pohrdavým hlasem.
Radši jsem mlčel a čekal, až někdo přijde, že už je večeře na stole. Přišlo mi to jako věčnost, než se ve dveřích objevil Tom s tím, že nás Elena volá na večeři.
"Čau Adriane," pozdravil a docela se podivil, když se nedočkal žádné odezvy.
"Co mu je?" zeptal se mě Tom po cestě do kuchyně.
"Víš, Tome, to není Adrian…"
Přerušil mě: "Hele, prdel si dělej z někoho jinýho, jo?"
"Nedělám si prdel… Je to Miguel, Adrianovo dvojče!"
"Jak dvojče?"
"No prostě dvojče, jsou adoptovaný oba."
"To by vysvětlovalo, že Adrian je tak trošku tmavší a není podobnej nikomu z týhle rodiny!"

Došli jsme dolů do kuchyně a Tomáš na holky hned vybalil tu záležitost s dvojčaty. Obě se na mě podívaly, jako kdybych já mohl za to, že jsou dva. Elena v kuchyni nenápadně při úklidu poslouchala, zda nám něco nebude rozumět. No jediné, co rozuměla, byly Eričiny výrazy jako fuck a shit. Zábavnější večeři jsem snad ještě nezažil. Najednou se v kuchyni vynořil Miguel jen v trenkách. To už Elena vše vzdala a šla se koukat na televizi. Miguel měl přes pravý prsní sval vytetovaného anděla, ale abych pravdu řekl, Adrian měl o hodně víc šukézní tělo, a tak mě Miguelovo tělo moc nebralo. Za to Tom, Kath i Erika z něj byli hotoví. Najednou si Erika všimla něčeho, z čeho se začala nehorázně dusit. Kath do ní bušila a Tom nenápadně pozoroval Miguela. Myslím, že si ani nevšiml, že se jeho blond kámoška dusí. Byla úplně červená. Najednou vykašlala obrovské sousto masa a to letělo přimo na zem. Miguel se otočil a jako zákon schválnosti se po tom kousku masa sklouznul a spadl. Ten jeho ksichtík snad nikdy nezapomenu. Takovej úškleb strachu a znechucení. Byla to rána, jako kdyby spadlo kus vola. A ono vlastně i spadlo kus vola. Do kuchyně přiběhla Elena a podívala se na Miguela, kterej pořád ležel na zemi a nadával něco španělsky. Kath byla úplně červená a držela v sobě ten neudržitelný záchvat smíchu. Tom dostával zase záchvat smíchu z ní.

"Viděli jste to?" začala Erika, když Elena pomáhala Miguelovi vstát.
"Co jsme měli vidět?" zeptal jsem se plný očekávání, co z ní vypadne.
"Koukala mu špička péra!" řekla Erika tím jejím nadrženým hlasem.
"Počkej co?" připojila se Kath.
"No, proto jsem se začala dusit!"
"Vždyť měl trenky celkem dlouhý, chybělo jen pár cenťáků a měl by je až ke kolenům," vyváděl Tom Eriku z jejího omylu, ale ta si stála za svým, že mu čůrák z těch trenek prostě čouhal.

Když jsem šel nahoru, přemýšlel jsem o tom, že není možný, aby měl tak dlouhý péro. Ta představa vyvolávala úzký prostor v mých kalhotách a zároveň šílenou bolest v mém análu. Jenže, když jsem vstoupil do pokoje, Miguel si ho honil a bylo mu absolutně jedno, že jsem klidně mohl bejt Elena. Mimochodem, jeho nářadí bylo opravdu neskutečně dlouhé.

"Na co tak čumíš? Ty si ho nehoníš nebo co?" spustil na mě a hrál si se svým čůrákem. Radši jsem na to nic neříkal. Najednou vstal, čapl mě a začal mě mlátit pérem přes hubu.
"Kurva… Co děláš?" zařval jsem na něj. "Koukal jsi, jako kdybys ho chtěl vzít do huby, no tak jsem ti to ulehčil!" Ten jeho arogantní tón hlasu a zároveň ten slizký úsměv mě odpuzoval. Strčil jsem do něj. Spadl na postel a čuměl na mě jako na idiota.
"Vím, že můj brácha s tebou šuká furt, tak se nedělej! Jsi děvka! Chtěl si dát i Tylerovi!" vybalil na mě.
"Bože, ty budeš pořádně nafoukanej čůrák!" bránil jsem se.
"Možná trochu, ale vím, že můj brácha tě přitahuje, a tím pádem tě přitahuju i já!" odvodil si.
"Adrian je víc sexy a nechová se jako slizkej debil."
"No jo, úžasnej Adrian je zase ten lepší. Všichni opěvujte Adriana. Adrian je perfektní. Adrian je jednička. Ale šukat jako já neumí!" A v tuhle chvíli mi došlo, že on asi nežije v tak dobré rodině jako Adrian. Ale moc mi to nepřemýšlelo, jelikož moje nářadí se tlačilo ven a jeho čůrák pořád stál jako stožár. Nedalo mi to. Musel jsem na jeho péro pořád koukat. Bránil jsem se ze všech sil, ale nešlo to. Moje nadrženost a jeho péro byli větší než moje vůle. Koukal se do mobilu a já se neovládl a vstal jsem, klekl jsem si a vzal jsem ho do huby.

"No konečně jsi dostal rozum!" pronesl a u toho slastně zakláněl hlavu. Snažil jsem se ho strčit celýho, ale nešlo to, byl až moc dlouhej. Chytil mě za vlasy a určoval tempo. Rval mi ho co nejdál. Jeho stisk byl pevný a pěkně mě bolel. Kouřil jsem ho čím dál rychleji. Vůbec nevzdychal, měl jen zakloněnou hlavu. Vzdychání přišlo až v moment, kdy mi začal stříkat mrdku přímo do krku. Jedna dávka za druhou sklouzávala po mém jazyku až dolů. Najednou mě odhodil. Šel ke dveřím a zamknul je. Přišel zpět ke mně a stáhl mi kalhoty. Začal mi honit ptáka nehorázně rychlým tempem. Vzdychal jsem, kroutil jsem se. Když se mu zdálo, že je dostatečně velký a tvrdý, vytáhl zpod svého polštáře lubrikant a promazal si zadek. Vzal mi nohy a otočil mě tak, abych ležel normálně. Stoupl si nade mě. Začal si sedat, chytil mi čůráka a nasedl mi na něj. Prohnul jsem se. Byl jsem tak nadržený, jak to jen šlo. Skákal na něm a já cítil, jak každý můj sval v těle tuhne. Dostal jsem se do fáze, která se mu bude stopro líbit. Sedl jsem si, převáhl jsem ho, moje péro bylo stále v jeho análu. Ležel jsem na něm a jako nadrženej pes jsem ho rychlostí blesku mrdal. Konečně u toho začal vydávat zvuky. To mě rajcovalo ještě víc. Přidával jsem na tempu. Už jsem ani nestíhal dýchat. Moje boky byly v jednom ohni. Bylo mi teplo a jemu nejspíš taky. Potili jsme se jako prasata. Čapl jsem jeho boky, kleknul jsem si a jeho pánev jsem nadzvednul. Moje koule pleskaly o jeho zadnici nahlas, jako kdyby někdo tleskal. Najednou mi začalo škubat v ptáku a já cítil ten slastný konec, který se mi v něm naléval. Rychle jsem ho vyndal a pospíchal jsem k jeho hubě. Beze slov si ho tam strčil. Stačilo málo a já stříkal. Dávil se, nestačil to polykat. Teklo mu to po tváři dolů. Ještě že měl hlavu z postele, jinak bych měl zasviněnou postel. Nahnul jsem se nad jeho ucho se slovy: "Už víš, že si se mnou pro příště nemáš zahrávat!"

Zvedl jsem se a naznačil jsem mu, aby padal z mojí postele. Celý udýchaný se sotva zvedl a natáhl na sebe trenky a setřel si tu mrdku z tváře. Já si natáhl zpátky boxerky i s kalhotama a lovil jsem prádlo ve své tašce. Nevěnoval jsem mu ani pohled a šel jsem rovnou ke dveřím. Odemkl jsem je a šel do koupelny. Vyšel jsem z koupelny a zaplul zpět do pokoje. On byl na mobilu a s někým si psal a byl u toho pořádně vysmátej. Hodil jsem oblečení do tašky a hupsnul jsem do postele.

"Jak víš o tom, co se stalo mezi mnou a Tylerem?" nedalo mi to, musel jsem se zeptat.
"Vědí o tom všichni. Tyler vykládá, že si mu dal, a za to ho Adrian ztřískal."
"Aha. Pěknej zmetek!" Vjely do mě nervy.
"Dal si mu?" zeptal se zvědavě.
"Ne, snažil se mě ojet, ale naštěstí Adrian včas zasáhl."
"No jo, Adrian, zachránce."
"Co ti Adrian takovýho udělal, že o něm mluvíš tak hnusně?"
Miguel se zarazil. Nečekal takový dotaz. "Adrian byl vždycky všema milovanej. Z dětsáku si chtěli vzít jen jeho. Eleny sestra nechtěla další dospívající dítě, už měla Ricarda, ale Elena ji přemluvila. Nechtěla přerušit to posvátný sourozenecký pouto. Tam jsem nevítaný host a tady jsem jednou za měsíc. I ve škole je Adrian oblíbenej a já jsem vyvrhel!"
"Ale to není Adrianova vina…," zastal jsem se Adriana.
"Nebudu se s tebou hádat. Jsi tady jen tejden a myslíš si, že ho znáš."
"Dobře, už radši nic říkat nebudu, stejně jsem tady předposlední noc." Otočil jsem se a chtěl jsem spát.
"Jsi můj první cizinec, se kterým jsem spal." Najednou byl jeho hlas úplně jiný. Skoro si troufám říct, že to bylo lichotivé.
"Tak to jsem rád," odsekl jsem ho.
"Škoda, že odjíždíš, bylo by super si to s tebou zopakovat."
Otočil jsem se na něj a zvedl jsem obočí. Jeho sladký úsměv moje nervy zmírnil. Byla to taková ta slabá chvilka, při které i ten největší tvrďák změkne.
"Musím říct, že to s tebou bylo jiný než s Adrianem," poznamenal jsem. "Vzbudil si ve mně hroznej vztek, když si mi bez dovolení sedl na…"
"Jo, docela jsem se zarazil, že máš slušný nádobíčko."
"Proč?" nechápal jsem jeho poznámku.
"Jsi ten typ těch školních týpků, po kterých jedou všichni, a takoví maj obvykle malý péra!"
"Věř, že já ten typ fakt nejsem. Jdu spát, ráno vstávám brzo, tak dobrou! Btw. Máš přehnaně velkýho čůráka."
Začal se smát. "Dobrou. Btw. Jo já vim!"
Usnul jsem, ani jsem nevěděl jak.

Ráno jsem vstal a tak jako obvykle byla moje první cesta do koupelny. Miguel už měl ustláno, a tak jsem si říkal, že je v kuchyni. V koupelně bylo zamknuto, nejspíš tam byla zas ta sebestředná blondska. Šel jsem se tedy podívat do pokoje mých kamarádů, který z těch slídilů zabírá koupelnu. Kupodivu obě holky byly v pokoji a dělaly si vlasy.
"Ty vole, ten Tomáš už tam je skoro patnáct minut!" vyhrkla na mě Erika rozhořčeně.
"Snad se mu nic nestalo," namítla Kath.
Najednou se z koupelny divný zvuk. Holky okamžitě běžely ke dveřím od koupelny a začaly vyšilovat. Dveře se rozevřely a z nich vyšel Miguel. Přes jeho trenky byla vidět jeho stojící chlouba. "Dobré ráno dámy, čus Dominiku!" Ten úsměv na jeho tváři značil, že má překrásné ráno. Vlezli jsme do koupelny a tam ležel Tom na zemi celý vyčerpaný. Byl úplně od potu. Taky tak smrděl. Na tváři měl spokojený výraz a my veděli, o co jde. Nahoru přiběhla Elena celá vyděšená a strachy bez sebe.
"Co se děje?" drcnula do mě.
"To nic, jen jsem zakopl," uklidnil ji Tom, který se stavěl na nohy. Elena obrátila oči vsloup a odešla zpět dolů. Holky se začaly vyptávat Toma na to, jaký to s ním bylo. Já na to neměl žaludek, a tak jsem zalezl do Adrianova pokoje. Tam ležel uklidněný a spokojený Miguel.
"Doufám, že sis to užil!" rýpnul jsem do něj.
"No, včera s tebou jsem si to užil víc, ale tenhle nebyl tak… Tak vyburcený!" Opět jsem měl vztek. O mně říká, že jsem děvka, a sám pojebe, co může. Připravil jsem si věci a hygienu a šel jsem do koupelny. Konečně už tam bylo prázdno.

U snídaně jsme seděli i s Miguelem. Bylo to divný. Koukal se na nás takovým vítězným pohledem. A i přesto jsem ho nemohl nesnášet, protože měl Adrianův kukuč a charisma, které mě přitahovalo. Bylo až neskutečné ticho. Bylo slyšet jen chroupání mých spolusedících. Dojedl jsem jako první. Všichni se na mě podívali, když jsem vstal a šel na verandu. Zapálil jsem si cigaretu a přes okno do kuchyně sledoval, co se tam děje. Tak jako před tím seděli zařezaní v židlích a nedovolili si pípnout. Dokouřil jsem a vešel do kuchyně. Opět pohledy všech zaměřily můj příchod. Nevšímal jsem si toho a šel jsem nahoru.

Netrvalo dlouho a dveře rozrazil Miguel.
"Tak jsem si to tady snad poprvé naplno užil a je čas jet zas domů."
"Takže nejspíš jedeš s náma," namítl jsem.
"Jop." Skousl si ret a přiblížil se ke mně. Chytil mě za rozkrok poměrně silně a říká potichu: "Dávej na něj pozor… Určitě obšťastní ještě hodně prdelek!" Měl jsem chuť mu natáhnout, ale zároveň jsem mu chtěl stáhnout ty trenky a ještě naposled obšťastnit jeho anál. V kalhotách se dělalo opět těsno a vlhko. Pustil mě a začal se přede mnou převlékat. Samozřejmě, že nechyběla ani výměna trenýrek. Kupodivu jeho pták byl zesláblý. Asi se ráno pořádně unavil. V tom se ozvalo ze zdola, že už je na čase odejít.

Popadl jsem baťoh a šel jsem, jenže Miguel mě chytil. "Kdybys někdy chtěl, napiš mi, budu rád." Do ruky mi dal jeho facebook, twitter a instagram. Perverznějc se fakt jmenovat nemohl: Big Dick 69 (Velký čůrák 69). Kývnul jsem hlavou a šli jsme.

V autě jsme se konečně bavili naší rodnou češtinou. Nic moc zajímavého jsme neprobírali. Obrovské téma bylo, že už i Tomáš spal s nějakým borečkem. Miguel, sedící vzadu, jen fascinovaně zíral na to, jak mluvíme. Asi tu řeč nikdy neslyšel. Cesta uběhla poměrně rychle a my opět stáli na parkovišti. Miguel také vystoupil a Elena mu přikázala, aby se s námi rozloučil. Holky to rychle odbyly. Kath dokonce namítla, že se chová jako slizoun. Erika z něj byla pořád hotová. Tom byl v rozpacích, že Miguelův velkej pták navštívil jeho anál. Teď byla řada na mě. "Dík za včerejší vylepšení nálady, puso!" Vykulil jsem oči, protože to řekl česky. "Jo mimochodem, jako volitelnej jazyk mám češtinu, tak vím, o čem jste se celou dobu bavili!" Ten kluk uměl fakt překvapit. Potřásl jsem mu rukou. Otočil se a přidal se ke svojí partičce. Elena nám zamávala z auta, když Miguel nastupoval, a my se opět seřadili a šli jako ti největší namachrovanci. Bylo vtipný sledovat ty vytrolený ksichty všech.

Dneska program nebyl ani tak záživný jako jindy. Nenavštívili jsme nic, co bych si zapamatoval, a celý se to táhlo jako věčnost. Po půlce dne jsem se cítil tak vyčerpaný, že jsem pomalu usínal. Těšil jsem se na konec. Po jednácti hodinách nudy jsme konečně jeli na parkoviště. Erika s Tomem usnuli hned, jak si položili hlavu na opěradlo. Já a Kath jsme se drželi, ale také nám padala oční víčka dolů. Polovina autobusu spala a ta další mluvila jen o jídle a my s Kath jsme se snažili zůstat při smyslech celou tu hodinu, co cesta trvala na místo setkání.

Na parkovišti jsme skončili jako poslední čtyřka. Náš odvoz nikde a venku my pořádně naštvaní. Třídní volala Eleně a ta jí řekla, že uvízla v zácpě. Po třičtvrtě hodiny dorazila, celá vytočená. Konečně jsme jeli domů nebo ne domů, ale k Whittemorovým domů. Další hodina cesty dala zabrat i Kath a ta společně s Tomem a Erikou chrápala.
"Ti vás dneska museli pořádně unavit!" vyhrkla Elena.
"No dneska to byla vážně fuška," odvětil jsem jí.
"No to vidím."
Konečně jsme byli u nich doma a všichni jsme běželi nahoru do svých pokojů. V tom mém už konečně čekal Adrian s rozevřenou náručí. "Tak mě tu máš zpátky!"